Uvolněte se, prosím

Díly
Tvůrci

Jakub Železný — Vierka Berkyová — Tomáš Michálek

Pondělí 12. 11. 2012 na ČT1

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:31 Dobrý večer. Dobrý večer.

00:00:39 Dobrý večer, dámy a pánové.

00:00:41 Já bych si vás nedovolil po těch 14 dnech,

00:00:44 co máme za sebou toho politického marasmu

00:00:47 obtěžovat jakýmakoliv řečma o politice.

00:00:50 Nedej bože o prezidentech a podobně.

00:00:53 Zamysleme se nad tím, na co tak vlastně

00:00:56 toho prezidenta potřebujeme.

00:00:58 Nemyslím, že reprezentuje zemi a tak dále.

00:01:00 Kolikrát přijde za těch pět let na oběd k vám?

00:01:03 Kdy vám půjči prachy?

00:01:05 Kdy vám poradí, jak s partnerem, s partnerkou?

00:01:08 Prezident není to, co tak nutně potřebujeme.

00:01:13 A nežijeme s ním tak intenzivně, abychom to zas tak prožívali.

00:01:16 Jsou důležitější věci.

00:01:18 Včera bylo Valentýna - to je pecka.

00:01:21 A vypadá to, že za rok bude zase.

00:01:24 Dneska je Jiřiny, to je bomba!

00:01:27 A něco vám řeknu, to je strašně důležitá zpráva!

00:01:30 Jaro je za dveřma!

00:01:32 Pojďme se podívat, co nám přinesl tento týden.

00:01:37 Tohle je zajímavá věc, máme často

00:01:40 tendenci děti vychovávat, ale jsou taky věci,

00:01:42 které se naučíme díky dětem.

00:01:45 Dostal jsem zajímavý seznam od diváka,

00:01:49 který popisuje základních šestnáct věcí,

00:01:53 které se naučíme my často od svých dětí.

00:01:55 Zaprvé: Brzdová kapalina

00:01:57 smíchaná se savem vytváří kouř. Spousty kouře!

00:02:04 Zadruhé: Šestileté dítě dokáže

00:02:07 křemenem založit oheň i přesto, že dospělí tvrdí,

00:02:10 že to je možné pouze ve filmu.

00:02:15 Zatřetí: Lupou lze rozdělat oheň

00:02:17 dokonce i za zamračeného dne.

00:02:22 Začtvrté, na tohle se soustřeďte:

00:02:26 Dřív než zapneš troubu, podívej se dovnitř.

00:02:32 Tam můžou být hodinky nebo něco,

00:02:36 rozpečené Rolexky - to je pak zábava.

00:02:40 Zapáté: Také umělohmotné hračky

00:02:43 nemají rády troubu. (smích)

00:02:46 Za šesté, to je důležitý poznatek:

00:02:48 Hasiči nikdy nepřijedou dřív než za pět minut.

00:02:53 Zasedmé: Lego je schopno projít

00:02:57 zažívacím traktem čtyřletého dítěte.

00:03:01 Zaosmé: Duplo toho schopné není.

00:03:05 Zadeváté: Slova jako modelína

00:03:10 a mikrovlnná trouba by nikdy neměly být

00:03:13 vysloveny ve stejné větě.

00:03:17 Zadesáté: Videopřehrávač nevyhazuje

00:03:20 sendviče s oříškovým máslem, podobně jako videokazety.

00:03:25 Zajedenácté: Z pytlů do koše

00:03:28 nelze vyrobit kvalitní padáky.

00:03:32 Zadvanácté: Kuličky v nádrži auta

00:03:36 způsobují za jízdy spoustu hluku.

00:03:40 Zatřinácté: Odstřeďovací režim

00:03:43 automatické pračky nezpůsobí žížalám točení hlavy.

00:03:49 Začtrnácté: Avšak kočkám ho způsobí.

00:03:55 Zapatnácté: Sousedi mají

00:03:58 přecitlivělé ušní bubínky.

00:04:02 Zašestnácté: Trpí nespavostí.

00:04:06 Tak. To by bylo všechno, dámy a pánové.

00:04:09 A nyní dovolte, abych pozval našeho prvního hosta,

00:04:12 kterým je Jakub Železný!

00:04:26 Jakub Železný! Nevěřím, že by byl někdo,

00:04:28 kdo by nevěděl, kdo to je, ale kdyby nevěděl,

00:04:30 tak je to moderátor České televize,

00:04:32 špičkový moderátor České televize!

00:04:34 Podle mýho názoru. Děkuju.

00:04:36 Vy máte teď těžké období, Jakube,

00:04:39 protože volba prezidenta, dneska máme den před volbou,

00:04:41 zítra máte zas maratón, je to nápor na vás pracovně?

00:04:45 Vy to můžete říkat, že dnes máme a zítra...

00:04:49 Můžeme. Já to říkám proto,

00:04:51 že bych vás případně kryl.

00:04:53 Před čím? Před čímkoliv.

00:04:54 Dobře. Ano, je to nápor.

00:04:56 A jak se to projevuje? Musíte tam být od rána do večera?

00:04:58 Jsme tam od rána do večera s mojí kolegyní Alicí Machálkovou

00:05:01 a se všemi ostatními reportéry České televize.

00:05:05 A nejíme, nespíme - to se celkem dá předpokládat...

00:05:09 A jak se to tam pak organizuje, že vám někdo přijde říct:

00:05:12 "Hele, támhle odjíždí Jarda, tomu se zase udělalo špatně."

00:05:15 Hm. To vám někdo dá avízo

00:05:17 a vy to tam běžíte natočit? Ne.

00:05:19 Tam stojíme a oni už pochopili ten princip

00:05:22 a tak zhruba v půli toho prvního dne, toho pátku první volby,

00:05:26 pochopili ti politici, kde my stojíme

00:05:28 a taky pochopili, že za ten čas,

00:05:30 za který se mohou dostat do celoplošného,

00:05:33 celostátního, veřejnoprávního vysílání

00:05:35 od okamžiku příchodu na to naše místo

00:05:37 je zhruba 60 vteřin, což je docela rychlé.

00:05:40 Aha. To je docela rychlé.

00:05:42 Takže pochopili, přicházeli a nosili různé věci.

00:05:44 Čili oni už to pak k vám nosí sami.

00:05:46 Vy už tam pak jenom přebíráte ty kauzy, co je potřeba,

00:05:49 nebo co se vám zdá důležitý odvysílat.

00:05:51 No, no. Ale druhá věc je,

00:05:53 že to ti politici potom atakují,

00:05:57 vždycky jsou nespokojení, což je normální.

00:06:00 Katastrofa by byla, kdyby vás nebo televizi chválili,

00:06:03 říkali by: "Ta dělá velmi dobře

00:06:06 to zpravodajství." To se i rozčilovali

00:06:08 vůči BBC, Blair a podobně, ale máte na to svůj recept?

00:06:13 Že si řeknete: Budu se řídit tímhle.

00:06:16 A to je hotovo. Nebo máte nějaké školení

00:06:19 na to v televizi, jak se chovat v rámci zpravodajství?

00:06:23 My víme, že nemůžeme nikomu stranit.

00:06:27 A úplně nejstrašnější věta, kterou vždycky říkám,

00:06:30 oni ji neradi slyší, oni nedokáží pochopit,

00:06:33 že jsou nám úplně ukradení. Jo.

00:06:35 To není vůbec míněno zle!

00:06:38 Ale oni si představují, že jsme strašně zapálení.

00:06:41 Pro ně nebo pro jejich oponenty.

00:06:45 Nám je to ale úplně jedno.

00:06:47 Nám jako veřejnoprávním novinářům České televize

00:06:49 musí být jedno, jestli vyhraje ten nebo onen.

00:06:52 Jestli je u vlády ten nebo ten druhý.

00:06:54 To zaprvé, zadruhé vaše práce se tím nijak nemění.

00:06:57 Nemění! Když je máte ve studiu,

00:07:00 v Událostech a komentářích, tak tam je vždycky

00:07:03 velká otázka, kdy je přerušovat,

00:07:05 protože oni mají ty tendence dlouze mluvit o něčem jiném,

00:07:09 než na co jste se ptali. Máte na to nějaký recept?

00:07:12 Musíte vycítit, kdy už je ta chvíle,

00:07:15 ale na druhou stranu se vám pak stane,

00:07:17 že přerušíte dobrou chvilku.

00:07:19 Mně se nedávno stalo v Událostech komentářích,

00:07:22 že jsem měl pana Čunka s panem Bursíkem

00:07:25 a to skutečně bylo báječné, protože až na konci...

00:07:27 Oni si začali tykat. Na konci...

00:07:29 Tak to samozřejmě můžu prozradit, že přišli před studiem

00:07:32 a my jsme si říkali: Snad tihle dva,

00:07:34 kteří na sebe tší vzájemně síru:

00:07:38 "Ahoj Martine!" Tak to samo o sobě bylo pěkný.

00:07:42 Pak si ještě žertovali, protože pan Čunek

00:07:44 měl zelenou kravatu a pan Bursík měl modro-černou,

00:07:48 takže měli jaksi inverzně kravaty.

00:07:50 A na konci skutečně pan Bursík řekl něco:

00:07:54 "No, tam jsi to ještě nevysvětlil."

00:07:57 "Ale vysvětlil, Martine, tys to nepochopil."

00:08:00 A spolu se mnou to nepochopilo 80% lidí v této zemi.

00:08:03 "Ale až se, Martine, dostaneš do té situace,

00:08:04 v jaké jsem byl já..." A takhle tam mluvili.

00:08:07 Já jsem do toho vůbec nezasahoval.

00:08:09 Já tvrdím, že moderátor může moderovat i tím, že mlčí.

00:08:11 Ano, to může. A pokud si pamatuju,

00:08:13 to mělo tu smůlu, že to končilo.

00:08:15 Bohužel končilo. Jo.

00:08:17 Ale tam je taky problém, že když ho přerušíte,

00:08:19 tak on má často pocit, že chtěl říct něco důležitého,

00:08:20 že jste mu to ustřihl. Ano, něco velmi státotvorného.

00:08:24 A druhá věc je - pak jsou maniaci,

00:08:26 co mají pocit, že byste je měl stříhat

00:08:29 po stejných časových úsecích. Ano.

00:08:31 Na lékárnických vahách. A pak jsou jedni -

00:08:33 já se teď dívám do kamery, která mě zabírá,

00:08:35 oni to nevědí, takže oni se třeba loučí

00:08:37 a dívají se támhle do té kamery.

00:08:39 Ne, musím se dívat do kamery, která mě nebere.

00:08:41 Ale kromě toho vy děláte i ve veřejnoprávním rádiu, ne?

00:08:45 No, ještě pořád jo.

00:08:48 Mimochodem, pokud se tohle vysílá patnáctého,

00:08:51 jako že zítra je patnáctého. Ano.

00:08:53 Tak to já mám přesně patnáct let,

00:08:55 co dělám ve veřejnoprávním rádiu.

00:08:57 Když děláte v televizi, v rádiu, není to divný?

00:08:59 Mně to připadá divný, že děláte v televizi i v rádiu.

00:09:01 Myslím, že byste měl dělat jenom v té televizi.

00:09:04 Ale tady to dělá hodně redaktorů, jsem si všiml.

00:09:06 Ale já mám rád to rádio. 15 let tam jsem.

00:09:08 Ale že vy ho máte rád, to jo,

00:09:10 ale mojí ambicí televizní by bylo, že my máme svýho Jakuba Železnýho

00:09:13 a ten je jenom v naší televizi.

00:09:15 Myslíte, že by mi to jako zakázali.

00:09:17 Ano! Ale tím, že si vás budou

00:09:19 tak vydržovat, že vy nebudete mít potřebu

00:09:21 dělat někde jinde. To není moc pěkné slovíčko.

00:09:23 Falešné slovíčko. A proč?

00:09:26 Vydržovat... Slovíčko se vám nezdá?

00:09:30 Co?! (smích)

00:09:33 Já jsem právě hrozně nechtěl, abych tady musel

00:09:35 parodovat politiky, protože já to dělám pro přátele,

00:09:38 tak já si to veřejně nemůžu dovolit.

00:09:40 Proč? Jak to, že si to nemůžete dovolit?

00:09:42 To nejde. Já tam s nima zítra

00:09:44 celý den budu a pak je budu parodovat?

00:09:46 Já vám pak v zákulisí ukážu.

00:09:48 Ne. Mám jednoho novýho v repertoáru.

00:09:51 Bezvadný! (smích)

00:09:53 Tím, že jste s nima denně, kdo by je měl tak mít nastudovaný?

00:09:56 Právě! Koho máte novýho?

00:09:59 To je prostě jeden politik. Koho máte novýho?

00:10:02 Jednoho významnýho politika. Koho?

00:10:04 On má takový zvláštní hlas, takový nosový...

00:10:09 Kdo je to? Ne, to vám nemůžu říct.

00:10:12 To vy můžete dělat. Netrpte takovými pocity nesvobody.

00:10:16 Vy můžete imitovat koho chcete, kdy chcete.

00:10:18 Kromě vysílání zpráv a Událostí komentářů.

00:10:21 Kdybyste začal zprávy dělat s imitací,

00:10:24 to by byl fór. To mi kolegové říkali.

00:10:26 Když nám tam nechce přijít nějaký...

00:10:29 Že byste ho udělali. Že bych ho udělal sám.

00:10:32 Po telefonu, že by tam byl jenom jeho obrázek.

00:10:34 Koho teda umíte, když to jenom vyjmenujeme.

00:10:37 Tak já nevím. Miloše Zemana, ten není tak těžký.

00:10:40 Karla Gotta. Politici mě zajímají.

00:10:43 Pak jednoho současnýho, významnýho, vysoce postavenýho,

00:10:47 pak ještě dalšího vysoce postavenýho.

00:10:51 Vy jste furt vtipkoval a teď jste se tady trošku podělal.

00:10:55 Ne! Řekněte jména!

00:11:02 Já vám něco řeknu. Mám říct jména?

00:11:04 Neptejte se jich! Jste ve svobodný zemi, člověče!

00:11:09 Ne, tak občas se mi podaří se hlasově přiblížit

00:11:12 třeba panu prezidentovi nebo panu premiérovi.

00:11:14 Ale to jen skutečně jen ve výjimečných chvílích.

00:11:17 Čili Klause, Paroubka... Premiérovi!

00:11:19 Topolánka. Paroubka neumíte?

00:11:21 Jestli se tady něco nezměnilo za ty dva dny!

00:11:24 Klause, Topolánka. A koho ještě?

00:11:27 Václava Havla taky. Havla taky?

00:11:29 No. Havel se dělá dobře.

00:11:32 Tak dobře. Ale já ho třeba neumím.

00:11:34 Udělejte kousek Havla. Tady nemůžu dělat Havla!

00:11:42 Protože, pane Krausi, ono je to trochu složitější, že?

00:11:49 Protože já jsem přišel do toho vašeho pořadu

00:11:52 ne jako bavič, že, ale jako moderátor, že?

00:11:55 No! Výborně! (jásot)

00:12:00 Já myslím, že to pak Vojta Nouzák střihne.

00:12:05 Ne, to jediný tam zůstane. (smích)

00:12:08 Počkejte, tohle je zajímavý.

00:12:10 Proč myslíte, že by to nemohlo být?

00:12:12 I když jste seriózní moderátor.

00:12:14 Já jsem třeba nedávno uváděl nějakou akci,

00:12:16 která byla i na ČT 24 v přímém přenose

00:12:19 předávání nějakých cen, byl jsem údajně vtipný,

00:12:21 a pak mi lidé říkali: "Ty jsi vtipnej!"

00:12:23 A já jsem říkal: "Já jsem přece normálně vtipnej!"

00:12:25 To, že v Událostech komentářích nejsem vtipnej,

00:12:27 to přece není moje role! Připadá mi, že ti lidé to nechápou!

00:12:31 Tak proč se podřizujete? Já se nepodřizuju.

00:12:34 A nechcete předvést ty další? Ne, to ne.

00:12:37 Havel fakt stačil. Ale je zvláštní.

00:12:41 Přece to, že jste vtipný

00:12:43 nebo imitujete někoho neznamená, že nejste seriózní.

00:12:46 To tady se jenom dělají takový vlny.

00:12:51 Kam bysme chodili? Ne.

00:12:56 Vy musíte být pevnej! Já jsem pevnej jako skála.

00:13:00 A když děláte Události, tak tak vypadáte.

00:13:02 To se mně líbí: "Mlčte, teď tady kolega..."

00:13:06 A takový musíte být v moderátorským postoji.

00:13:09 Vy si můžete být vtipný, když neděláte zprávy.

00:13:12 No, no, no. Tak Havla jsem udělal.

00:13:15 To stačilo. Ale je to zvláštní.

00:13:20 I ten pocit, že to nejde, mi přijde zvláštní.

00:13:23 Že vám to jako ničí serióznost? Ne!

00:13:27 Ale aby zas pak někdo neříkal, že jsme na něho byli zlí.

00:13:30 Ale oni si neuvědomují, že nám jsou fakt ukradený!

00:13:32 Tak ať říkají! To není pravda.

00:13:35 Že si jeden něco myslí, to je legitimní.

00:13:37 On má právo na to, myslet si co chce.

00:13:39 Přece nemůže říkat: "Ten člověk musí být podmračenej,

00:13:42 protože je zpravodajství!" (smích)

00:13:45 Já doufám, že jsem aspoň částečně prokázal,

00:13:48 že ve zpravodajství České televize jsou lidé,

00:13:50 kteří umějí být i třeba veselí. Dobře.

00:13:54 Ale zase není to povinný být veselej!

00:13:56 Ne! Já můžu být vážný.

00:13:59 Chcete být, jaký chcete být, ale přitom...

00:14:01 Já jsem si dnes na vás připravoval nějaký věci,

00:14:03 udělal jsem si na vás rešerši, abych věděl.

00:14:06 Jo? Co jste zjistil?

00:14:08 Já jsem třeba zjistil, že jste hrál fenomenálním způsobem

00:14:10 příslušníka SNB, který si nechá odcizit služební zbraň.

00:14:16 A víte proč? Já hrál role...

00:14:18 To bylo ve scénáři, já vím. Ne.

00:14:22 Víte proč? Protože na mně komunisti ukazovali,

00:14:25 že i někteří policajti se nepovedou.

00:14:27 Jo. (smích)

00:14:29 Já jsem nikdy v komunismu nehrál pozitivní role,

00:14:31 protože tenhle ksicht se neslučoval

00:14:32 s jejich ideologickým přesvědčením.

00:14:34 Čili i ta krádež té zbraně ve filmu Což takhle dát si špenát

00:14:37 s tím souvisela? No.

00:14:39 Já jsem jednou v životě hrál kladnýho pohraničníka.

00:14:41 Drsná planina. A to byl avantgardní pokus

00:14:43 pana režiséra a stejně to museli hodně krátit.

00:14:46 Já tam měl takový dlouhý monology o tom,

00:14:48 aby zůstal se mnou na hranicích a to se zvrhlo

00:14:50 v úplný smích, to museli vystříhat.

00:14:53 Pak jsem si ještě našel, ale to všichni vědí,

00:14:55 že Honza hrál s pozdějším ministrem kultury

00:14:58 roli, kdy ohrožovali pozdější první dámu.

00:15:02 Kdo byl pozdější ministr kultury?

00:15:04 Se Slávkem Jandákem! Takovou tu scénu:

00:15:06 "Puč nám ji!" Já jsem s Jandákem hrál hodně.

00:15:09 Já jsem vlastně jedinej z tý party, kdo nedělal ministra.

00:15:12 Jo? (smích)

00:15:15 Všichni moji kolegové už jsou v politice.

00:15:17 Já jsem jedinej zůstal v podstatě tam, co jsem začal.

00:15:20 Teď jste si o to celkem řekl.

00:15:22 Tak schválně. Kdybych byl politický,

00:15:25 jak byste se mnou třeba tady mluvil?

00:15:27 Tak úplně jinak. Zaprvé bych si zapnul sako.

00:15:30 No. Abyste byl seriózní.

00:15:32 Já si vždycky zapnu sako.

00:15:35 Tak to zkuste. Já budu dělat politickou stranu.

00:15:37 Jakou? Novou.

00:15:39 Která se třeba jmenuje Hrneme to.

00:15:42 Dobře, pane Krausi. Proč takový název politické strany?

00:15:44 Protože už toho máme dost.

00:15:46 Jako čeho máte dost? Všeho. I vás.

00:15:48 Tak potom nechápu, proč chodíte do takovýchto pořadů?

00:15:51 Abychom se zviditelnili, že jo?

00:15:53 Protože hrneme, to nikdo nezná.

00:15:55 Dobře. (smích)

00:15:56 Jste spíše na pravici nebo na levici?

00:15:58 Jsme střed. Čistej střed. Dobře.

00:16:00 To znamená, umíte si představit nějakou koaliční spolupráci?

00:16:02 Se všema. Se všema.

00:16:04 I s Komunistickou stranou Čech a Moravy?

00:16:06 Se všema. To znamená i s KSČM?

00:16:07 Se všema. Dobře.

00:16:09 Můžete tedy potvrdit, že i s Komunistickou stranou

00:16:11 Čech a Moravy? Se všema!

00:16:13 Myslím, že by nám to docela šlo. Jo!

00:16:15 Vám by to šlo. A vám taky!

00:16:17 Jakub Železný! (potlesk)

00:16:24 Dámy a pánové, naším dalším hostem

00:16:26 je Vierka Berkyová!

00:21:06 Vierka Berkyová! (potlesk)

00:21:10 Dobrý večer. Dobrý večer.

00:21:13 Vierka Berkyová, Super Star Slovensko 2007.

00:21:18 Že jo? 2008. Ne, to už bylo.

00:21:23 2008 je. Ne, ne!

00:21:27 Tak co? Tak kdy? 2007.

00:21:31 2007. No, já jsem si myslela,

00:21:33 že... Ne, to teď neřešit.

00:21:36 Kdy to bylo? V kterým měsíci?

00:21:40 2007. Jo, v měsíci 2007.

00:21:44 Ne, ne, ne! V roce!

00:21:48 To já vím, že v roce. Bože, tati.

00:21:52 Ale bylo to na podzim, ne?

00:21:54 Moment. Já se musím uvolnit.

00:21:57 Dobře. Ale bylo to na podzim, ne?

00:22:01 Asi tak nějak. Asi tak nějak.

00:22:04 Ale zajímavý je, tam jste vyhrála,

00:22:07 ale soutěžila jste i taky, že jo.

00:22:09 No, to je pravda. Ale tady jste vyletěla brzo.

00:22:12 No. Lítala jsem.

00:22:15 Ale to nevadí. Pozdravuji. Ahoj!

00:22:18 Tady jste se dostala do kterýho kola?

00:22:23 Tady v Čechách? No.

00:22:25 Před porotu. První je před komisí

00:22:30 a pak se jde před porotu. Komise posílá před porotu.

00:22:33 Já jsem šla před porotu a tam... Tam to skončilo.

00:22:37 A na Slovensku, tam jste byli dva ve finále

00:22:42 a nakonec jste vyhrála. No.

00:22:46 Co? No, tak jo.

00:22:49 Vy umíte mluvit česky i slovensky, že jo.

00:22:52 Hej. Ano.

00:22:54 A žijete v Česku i na Slovensku? Dá se říct, že hej.

00:22:58 Tedy ano. To stačí jenom jednojazyčně.

00:23:03 Nemusíte říkat všechno dvěma.

00:23:06 Vierko, ve vašem věku je radostí zeptat se,

00:23:08 kolik vám je let? No, je mi šestnáct

00:23:11 a tady ten měsíc mi bude sedmnáct.

00:23:15 V tomhle měsíci? Ano.

00:23:18 V tomhle. Je únor.

00:23:22 Je únor. Ano. (potlesk)

00:23:28 A co jste dělala doteď, než jste se takhle rozezpívala?

00:23:32 Doteď? Myslím celý období předtím.

00:23:37 Kam si chcete vzpomenout. Kam si chci?

00:23:40 No, tak já nejraději na Super Star.

00:23:43 A do tý doby? Do tý doby?

00:23:45 Zpívala jste už předtím? Ano, ano. Taky.

00:23:49 Kde? Doma?

00:23:51 Doma, na různých festivalech a dětských představeních

00:23:56 jako je Den dětí nebo nějakých akcích.

00:24:00 A vám prý dělá manažera tatínek.

00:24:03 No, tak...

00:24:08 Nevím, co vás rozesmálo. Jestli to, že dělá manažera

00:24:10 nebo při vzpomínce na něj se takhle rozesmějete?

00:24:13 Ne. No, zatím manažera nemám.

00:24:18 Pardon. Kdo se stará o ty termíny?

00:24:21 Já nevím, běžně chodí telefonáty.

00:24:24 A kdo bere ty telefonáty? Táta.

00:24:26 Táta. A já.

00:24:28 Čili stará se o to trochu táta.

00:24:30 Ano, taky. Zeptá se o co jde,

00:24:32 kdo to je... Tak vám dělá trochu manažera.

00:24:36 Tak v tom případě teda...

00:24:39 Vy v tom zpěvu děláte takové ty zvláštní dechové partie.

00:24:44 Myslíte to: buch buch buch?

00:24:47 Nebo zvuky? Tohle to.

00:24:49 Ještě jednou, jestli byste byla tak hodná.

00:24:56 Já tohle mám někdy ráno.

00:24:59 Nevím proč ráno. Proč ráno?

00:25:02 Proč ráno? Jo.

00:25:03 Než se vykašlu. (smích, potlesk)

00:25:13 Ale on je to nějaký styl, že jo?

00:25:17 No, tak asi to hodně jede v Americe.

00:25:21 Jak se tomu říká? Beat box.

00:25:23 Beat box? Beat, beat box.

00:25:26 Aha. Asi tak nějak.

00:25:28 Ale tenhle zvuk, co jste mi předvedla,

00:25:35 tak to je to, co jste dělala v té písničce?

00:25:41 V písničce jsem zpívala a taky...

00:25:44 Mně se to zdálo trošku... To jsem slyšel,

00:25:46 to já poznám, ale vy jste tam dělala

00:25:48 takový jiný zvuk, než co jste mi teď předvedla.

00:25:51 Jinej zvuk? No.

00:25:53 Eh? Aha, uhm.

00:25:57 Jo, vy myslíte takový to ehm ehm.

00:26:00 Ehm ehm. (smích)

00:26:02 Dobrý! (potlesk)

00:26:09 A co to je to ehm ehm?

00:26:12 Byl jste někdy na diskotéce? (smích)

00:26:19 Ne, tak jsem to nemyslela. (potlesk)

00:26:23 Já nevím, jak jste na tom časově.

00:26:25 Vierko, letos ne.

00:26:28 Tak já taky ne, já jsem dlouho nebyla.

00:26:30 A když tak jenom s rodiči, takže vlastně...

00:26:33 To je jako kdybyste nebyla nikde.

00:26:35 Ano, ano. Přesně tak.

00:26:37 A proč tam s váma chodí? Tak já nevím.

00:26:40 Patnáct let. Je to tady nebezpečné.

00:26:44 Jsou různí lidé, kterým se taky nedá věřit.

00:26:49 Může se stát všechno možný, že jo?

00:26:52 Taky vidíte, co hlásí. Všechno možný.

00:26:55 Jo. Tam to ukradli,

00:26:56 tamto se stalo. Ono toho je hodně.

00:27:01 Počkejte, mě ještě zajímají ty zvuky.

00:27:03 Zvuky. Tak jdeme k nim.

00:27:05 Jdeme k nim. Vy máte nějakou sadu těch zvuků?

00:27:08 Sadu. Snažím se ji vybudovat.

00:27:11 A co máte hotovýho? Tohle.

00:27:15 Zatím málo moc, protože nemám moc času

00:27:17 se tomu věnovat, ale chci se tomu víc věnovat.

00:27:20 Tak já bych prošel, co máte hotovýho.

00:27:23 Takže to je to ehm ehm.

00:27:27 Hm. A co pak ještě máme?

00:27:30 Ještě aha aha. Tak to je ale trošku zklamání.

00:27:35 Ale to je taky dobrý. Třeba máme hmhmh.

00:27:43 A nebo taky aha aha.

00:27:49 Další je třeba trošku složitý, ale zkusíme to,

00:27:52 jestli byste to dovedl. Zvyknete někdy plivnout?

00:27:57 Zvyknu někdy. (smích)

00:28:00 To taky všichni. Tak jako pf.

00:28:07 Vám to tak jako trošku připískne.

00:28:18 Já jsem na to nějakej blbej, ne?

00:28:20 Ne, ne. (smích)

00:28:26 To je dobrý publikum. No...

00:28:29 (mích) (potlesk)

00:28:37 Tak zkusíme to aspoň nějak tak.

00:28:40 Zkuste ten zvuk třeba ten první.

00:28:43 To jsem zapomněl. Ne!

00:28:45 Který byl první? První byl pf.

00:28:49 Zkuste. (smích)

00:28:53 Udělejte to, já se podívám. No!

00:28:57 Nesmíte jazyk do toho dát. Nechte ho vevnitř.

00:29:01 No, tak nějak. Pf.

00:29:06 No, nevadí. Ale...

00:29:10 (smích) (potlesk)

00:29:16 Tak půjdeme na něco lehčího, ne?

00:29:18 A nechcete to vyzkoušet, když už?

00:29:20 Co? Tohle? No, ty dva zvuky.

00:29:23 Zatím bych to nezkoušel. Ne.

00:29:25 Ukažte takhle za sebou. Pf.

00:29:27 Kdybyste to uměl, kdybyste to zkusil, jo.

00:29:34 A nebo vás naučím lehčí zvuk.

00:29:36 To je takový tttt.

00:29:41 Tak já budu dělat pfpf a vy ttt.

00:29:45 Budeme dělat spolu. Tak dělejte.

00:29:48 Musíte se přidat. Já vím, že se musím přidat.

00:29:50 Dobře. Tohle, jo?

00:29:55 A trošku volume. Jako přidat hlasitost?

00:30:02 Zrovna to mám takový to.

00:30:04 Jestli máte rytmus, tak se dokážete dobře přidat.

00:30:07 Ale když ne, tak nevadí.

00:30:09 Já myslím, že to nepůjde.

00:30:11 Tak jdeme na to. Jdeme na to.

00:30:13 Tak já to ještě odpočítám a udělám tam takový to ehm.

00:30:17 No, udělejte to. Rozjeďte to.

00:30:19 Já jsem z toho na nervy. One, two, one, two!

00:30:26 Dobrý. (potlesk)

00:30:34 A máte vzory v Česku, kdo se vám zdá dobrej

00:30:36 jako zpěvačka, že byste tím směrem?

00:30:40 Je samozřejmý, že budete svoje,

00:30:43 ale trošku si třeba řeknete, že takhle je dobrá.

00:30:46 Nebo na Slovensku. To je jedno.

00:30:48 Slyšela jsem Martinu Balogovou. Hm.

00:30:52 Ona je dobrá. Jo?

00:30:55 A jiný zpěvačky ne? Nebo Franá.

00:30:58 Ta je tak stará jako vy, ne? Stará.

00:31:02 Je mladá. Asi ještě o něco víc.

00:31:05 Ještě o něco víc mladá? Mě už bolí záda.

00:31:07 Když se nadýchnu, tak mě píchá.

00:31:10 Nevím ale proč. No, tak mám šestnáct.

00:31:14 Ale to mě těší v tomhle věku.

00:31:16 Já to mám furt. Že mi v zádech píchne.

00:31:21 Já jsem udělala blbost, že jsem šla na masáž.

00:31:24 Proč? Já jsem chtěla vědět,

00:31:26 že jo, proč ne? Vždyť je to příjemné.

00:31:31 Proč byste nešla na masáž? No jo, ale nebolelo mě.

00:31:35 A vy jste byla dnes na masáži?

00:31:38 Ne. Kdy?

00:31:40 Asi před měsícem. Já jsem!

00:31:45 A od tý doby vás bolí v zádech? No, já nevím, čím to je!

00:31:51 Počkejte, a kdo vás masíroval?

00:31:53 Ježišmaria! Tohle nechci rozebírat.

00:31:56 Byla to určitě masáž? (zpívá si anglicky)

00:32:03 Počkejte, ale byla to odborná masáž?

00:32:05 (zpívá si anglicky) (potlesk)

00:32:17 Další fáze uvolnění. (smích)

00:32:20 Byla to opravdu odborná masáž?

00:32:23 Mám vám to snad ukázat? Ne!

00:32:26 Ale jestli to byl odborník. Nebo odbornice.

00:32:30 JO. Super Star se mi líbila.

00:32:35 Hele, a co novináři? Jak to máte s novinářema?

00:32:38 Ježišimaria. No toto!

00:32:40 To je dobrá otázka. Díky.

00:32:43 Fajn. (potlesk)

00:32:47 Ale máte moc dobrý otázky. Můžu říct, že jste frája.

00:32:53 Jo. Děkuju.

00:32:56 Takže novináři, nevím, určitě se vyznáte.

00:33:02 Ještě jeden vám chybí. Já ho mám schovanej.

00:33:06 Kolik prstů vidíte? Čtyři.

00:33:08 A tenhle nevidíte? Ne!

00:33:12 No tak. Co teď?

00:33:17 Co novináři? Novináři.

00:33:21 (smích) Se moc smějou.

00:33:30 Dobře, no. Tak novináři.

00:33:32 Určitě se teda vyznáte. Já?

00:33:35 Nevím, tak určitě o vás psali něco.

00:33:38 Taky psali. A vymýšleli si něco.

00:33:41 Ale teď vážně. Prosím.

00:33:44 Prosím. Co potřebujete?

00:33:50 Kokso. No.

00:33:52 Co jste říkala? Kokso.

00:33:54 Kokso? Kokso.

00:33:55 Co to je? Nevím, takový výraz na Slovensku.

00:33:57 Pořád ho někde používají. Kokso?

00:34:00 Ty koky, ty kokso, ty vole. Já nevím. Všechno možný.

00:34:04 To se nám to tady rozjíždí. Vy jste mi řekla kokso.

00:34:08 Ale kokso není nic špatného.

00:34:11 To není špatný? Já si to zítra zjistím.

00:34:14 Vierka Berkyová! (potlesk)

00:34:28 Dámy a pánové, naším dalším hostem

00:34:31 je Tomáš Michálek! (potlesk)

00:34:45 Pan Tomáš Michálek, architekt,

00:34:48 který ale dá se říct, když to zestručním,

00:34:51 nebude-li vám to vadit, žije v období 1928-1938,

00:34:56 i když si tu dobu transponoval vlastně do dneška.

00:35:02 Já jsem si ji netransponoval. Žiju neustále v dnešku.

00:35:08 V dnešku neustále, ale kde máme ten 28.?

00:35:13 Ten přijde, když bude Silvestr 1938.

00:35:20 1. ledna bude 1929. Ano.

00:35:23 Čili vy dojedete do toho 38., a když jste po 38.,

00:35:29 tak začínáte 29. Ano.

00:35:31 A máte zase deset let klid. Zase deset let života.

00:35:36 A říkáte pořád v dnešku. Ano.

00:35:39 Ale my máme 2008, že jo? To máte vy, že jo.

00:35:46 A vy si máte tuhle desetiletku

00:35:50 pořád dokola. Jistě.

00:35:53 A koukám, že i v tom oblečení se držíte stylově.

00:35:56 Nemůžu tam chodit mezi lidma v montérkách.

00:36:00 Tam. Kde tam? Jako roce 08, 07.

00:36:06 Ale kde tam? Pro mě je to tam. Vaše současnost.

00:36:11 Tak vy jste architekt. Jistě.

00:36:14 Čili jdete ráno do práce tam.

00:36:16 Já do práce jdu domů. Čili pracujete doma.

00:36:19 Pracuju doma. Pracovní prostředí je takový.

00:36:23 A kdybych třeba potřeboval s váma něco konzultovat

00:36:26 a musíte za mnou zajet. To by se vám jistě podařilo.

00:36:29 A měl byste za mnou zajet, tak jedete tam.

00:36:31 Ano. Do těch jejich časů.

00:36:33 Ano, tak tak. Čili vy si odskočíte

00:36:35 z toho 1928. Ano. Přesně tak.

00:36:38 Vrátíte se úplně zaprasenej tím 2008.

00:36:41 No a pak se tejden regenerujete.

00:36:43 Pak si dáte týden oddych. Přesně tak.

00:36:45 A někdy vám z toho třeba není blbě?

00:36:47 Tak já bych řekl, že spíš ostatním je z toho blbě.

00:36:50 Takhle. To si taky umím představit.

00:36:52 Ale to taky není můj problém.

00:36:54 A třeba když máte schůzku, tak vytáhnete diář?

00:36:56 No, vytáhnu diář.

00:36:58 A co v něm máte? Zpravidla data, že jo.

00:37:02 Dny za sebou. Ale jaký dny?

00:37:04 Jaký datum tam máte? Většinou ty dny jdou po sobě.

00:37:09 To já vím. To bychom si mohli vyjmenovat.

00:37:12 Ale roky. Co tam máte, když vezmete diář?

00:37:15 Ten diář toho roku. Jaký mám zrovna rok.

00:37:17 Já bych si s vámi chtěl sjednat schůzku

00:37:19 a vy si vytáhnete diář z 39.?

00:37:21 Ne, protože to už bude 29.

00:37:25 Ale je v tom riziko, že...

00:37:27 Je v tom riziko, že nepřijdete.

00:37:30 To já přijdu, ale jediný problém je v tom,

00:37:33 že i když máte stejné datum,

00:37:35 tak je třeba jiný den. To je!

00:37:38 Vy máte úterý a já mám třeba sobotu.

00:37:41 Takhle. A vy ctíte sobotu? Ctím.

00:37:44 To období deseti let je dobrý v tom,

00:37:48 že už ten život byl meziválečného charakteru,

00:37:52 ale přitom ještě nebyl žádný průšvih.

00:37:56 A předtím ještě tak dohasínalo prohnilý Rakousko.

00:37:59 A to zase pro mě tuhý límce ne!

00:38:03 Čili tohle vy máte jenom koncepčně vybraný.

00:38:07 Třeba my jsme teď volili prezidenta,

00:38:09 nevím, jestli jste to zahlídl, což vám samozřejmě je jedno.

00:38:12 My jsme nevolili. Vy jste nevolili.

00:38:14 A máte ještě někoho známýho? Mám nejrůznější.

00:38:17 Kteří se třeba jen tak do toho namočí,

00:38:20 třeba jenom jednou nohou, jednou rukou.

00:38:23 A jinak ne. Jinak ne.

00:38:25 A třeba auto? Já mám různý automobily.

00:38:31 Jaký máte automobily? Jedno mám nový.

00:38:34 Ale z kterýho roku? Nejnovější. Z 38. roku.

00:38:39 Čili fungl nový. No.

00:38:42 A potom mám ještě takový, abych mohl k vám do provozu.

00:38:48 To je hrozný. Nevěřil byste, kolik člověk

00:38:51 musí udělat kompromisů. Já například k vůli vám

00:38:54 celý život jezdím v protisměru.

00:38:56 Vy jste zvyklej jezdit vlevo, že jo?

00:38:59 No, právě. Ale to jste hodnej, že to děláte.

00:39:03 Já to taky nedělám pořád, víte?

00:39:05 Jedete si občas... Volná silnice...

00:39:09 Prosím vás, nejezděte po dálnici, jo?

00:39:12 Naopak, tam to jde! Tam si to občas lupnete?

00:39:14 Protože tam máte krajnici na obou stranách.

00:39:19 Vy to máte takhle vyzkoušený. No.

00:39:21 A mě znervózňuje, že ti v protějším pruhu

00:39:24 jedou stejným směrem. Ale...

00:39:28 A co ještě děláte za kompromisy? Jezdíte v protisměru kvůli nám.

00:39:33 Leccos. A auta asi taky nemáte všechny

00:39:36 z těch let let. Ne, ne.

00:39:37 Já mám i takové auto, co máte vy.

00:39:39 Jo? No.

00:39:41 Rodinní příslušníci si na to zvykli a vstoupili do toho víceméně...

00:39:45 Třeba paní? Paní si mohla vybrat

00:39:48 ještě než si mě vzala, jestli vstoupí nebo nevstoupí.

00:39:52 Ale jestli ona má stylové oblečení.

00:39:55 Taky má. Jo?

00:39:57 Když by se mnou někam šla. Čili vy máte v 37.

00:40:00 nějaký velký ples? Třeba.

00:40:03 A kde? Třeba v Repré. V Radiopaláci.

00:40:08 A to je tam víc lidí z 37.?

00:40:12 Je, ale ty vnímám jenom já.

00:40:17 Já žiju mezi těma svýma lidma.

00:40:20 Jdete na nějaký normální, ale vy si tam najdete...

00:40:23 Já si tam představím ty moje lidi.

00:40:25 Svoje lidi. No, no.

00:40:28 To je skoro jako diagnóza, víte?

00:40:30 Je to možný. (smích)

00:40:32 Ale vy jste tak spokojený, ne? Já jsem tak spokojen.

00:40:36 A bylo něco na začátku, co to určilo?

00:40:39 Nebo co byl pro vás ten hlavní impulz,

00:40:41 kdy jste si řekl: Já budu jenom 28-38?

00:40:44 Jako dítě? Už jako dítě.

00:40:48 Já jsem to v sobě prostě měl. To se nedalo nijak obejít.

00:40:51 A vy jste to v sobě měl rovnou už jako malej,

00:40:54 že jste si říkal: Já chci 28 až 38.

00:40:57 Tak to jsem ještě nevěděl přesně ten rok.

00:40:59 Já jsem jenom věděl, že někde vzadu je něco,

00:41:02 kam já patřím. Aha!

00:41:05 Až postupně to člověk objeví. Tak to je krásný.

00:41:09 Tak já se tam za vámi přijedu někdy podívat.

00:41:11 No, to budete hodnej. Aspoň tam nebudu sám.

00:41:13 Tomáš Michálek! (potlesk)

00:41:23 Dámy a pánové, já vám děkuju za pozornost.

00:41:25 To je pro dnešek všechno a těším se s vámi

00:41:27 za týden opět na shledanou buď tady v divadle Ponec

00:41:29 a nebo u televizních obrazovek.

00:41:30 A uvolněte se, prosím.

00:41:36 Skryté titulky: Alena Fenclová

00:41:38 Česká televize 2008

4 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly239

Následující díl

Talk show Jana Krause (2008). Hosté: J. Železný, V. Berkyová a T. Michálek. Režie V. Nouzák

Obsah dílu

Jakub Železný

Vierka Berkyová

Tomáš Michálek

Přehrát vše

Pozvaní hosté:
Jakub Železný – moderátor
Vierka Berkyová – novodobá Popelka, (česko)slovenská SuperStar
Tomáš Michálek – muž, který „odcestoval“ do minulosti a žije v letech 1928–1938

	Jakub Železný je velmi úspěšným moderátorem veřejnoprávní televize a rozhlasu, a proto se Jan Kraus neubránil pokušení, vyměnit si s ním na chvíli role. Pro diváky sehráli unikátní rozhovor s představitelem nové politické strany a kromě toho také Jakub Železný předvedl své utajované schopnosti imitátora.
	Zpěvačka Vierka Berkyová sice neuspěla v Superstar v Čechách, avšak na Slovensku se stala absolutní vítězkou. Svůj mimořádný zpěv oživuje prvky beat boxu a Jana Krause se pokusila několik zvuků ze své škály naučit. Nebylo to jednoduché, ale výsledek se dostavil a určitě pobaví i diváky pořadu.
	Architekt Tomáš Michálek už od dětství tušil, že jeho existence patří do minulosti. Proto se rozhodl prožít svůj život v letech 1928–1938 a se současností se nechává svazovat co možná nejméně. Pokud by se vám zdál tento přístup neuvěřitelný a nepochopitelný, nenechte si ujít další díl pořadu Uvolněte se, prosím.

S kým jste se nejvíc uvolnili?

19 % Jakub Železný 74 % Vierka Berkyová 7 % Tomáš Michálek