Talk show Jana Krause (2006). Hosté: K. Sidon, V. Špinarová a Z. Rajnochová. Režie V. Nouzák
Obsah dílu
| Pozvaní hosté: Karol Sidon - spisovatel, pražský a zemský rabín Věra Špinarová - zpěvačka Zina Rajnochová - malířka, která komunikuje s vesmírem |
Karol Sidon — Věra Špinarová — Zina Rajnochová
Pondělí 20. 8. 2012 na ČT1
Přehrát
00:00:31 Dobrý večer.
00:00:36 Dobrý večer.
00:00:41 Dobrý večer, dámy a pánové.
00:00:43 Myslím, že jste si stejně jako já všimli,
00:00:46 že nás v poslední době postihly dvě katastrofy.
00:00:49 To jsou mrazy a Pendolino.
00:00:53 Pokud jde o ty mrazy, tak doufám, že vám je jasný -
00:00:56 stačí jedno nešťastný pití, usnutí na lavičce
00:00:59 a je to vaše poslední opití.
00:01:02 A druhá věc je - v Pendolinu můžete zahynout živí
00:01:07 a zcela v pořádku, protože to, jak vidno,
00:01:10 se chová zcela nečekaně.
00:01:12 Úplně smrtelná variace je opít se v Pendolinu.
00:01:15 Ale já jsem se nedávno trošku vyděsil,
00:01:18 protože jsem přehlídl, že se v Praze nasazují nový tramvaje,
00:01:22 a když jsem ji viděl, tak jsem se lekl,
00:01:24 že nám dávají Pendolina i do městský dopravy,
00:01:27 což by byla úplná katastrofa.
00:01:29 Prosím vás, dávejte na sebe pozor,
00:01:32 jsou to velmi nebezpečné věci.
00:01:34 Teď se podíváme co nám přinesl tento týden.
00:01:41 Tohle je zajímavý.
00:01:43 Tady jeden vědec - specialista na duševní zdraví -
00:01:46 přepsal do složitý matematický rovnice výpočet,
00:01:50 že byl nejdepresivnější den v roce 23. ledna.
00:01:55 A já vám vysvětlím proč. Způsobilo to 6 faktorů:
00:02:00 "Pochmurné chladné zimní počasí, nedávno skončené Vánoce,
00:02:04 nutnost návratu do pracovního procesu,
00:02:06 špatná finanční situace po vánočních nákupech,
00:02:09 slábnoucí vůle dodržovat novoroční předsevzetí
00:02:12 a chabé vyhlídky na jakékoliv radovánky v nadcházejících týdnech.
00:02:16 To jenom čtu a skončil bych všechno.
00:02:21 "Svobodní Britové jsou nejsmutnější",
00:02:25 hned po nich jsou možná ženatí Češi.
00:02:30 "Velryba doplavala do centra Londýna".
00:02:33 Všichni víme, jak to s ní dopadlo.
00:02:35 "Jídlo zatemňuje mysl".
00:02:38 Prosím vás, dávejte na to pozor a myslete na to.
00:02:42 Víte, že máme někdy tendenci
00:02:44 se přejídat a pak je to znát.
00:02:47 Tak, to by bylo všechno.
00:02:54 Dovolte nyní, abych přivítal našeho prvního hosta,
00:02:57 kterým je, dámy a pánové,
00:03:00 vrchní pražský a zemský rabín, pan Karol Sidon!
00:03:16 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:19 Řekl jsem to správně. Vrchní pražský a zemský rabín.
00:03:21 Výborně. Výborně jste to řekl.
00:03:23 A je to normální, že je vrchní pražský i zemský?
00:03:27 Pro mě je to poměrně dost důležitý,
00:03:32 protože jsem určitou dobu pražským nebyl.
00:03:37 Jo, tam byl nějaký čurbes s tím trošku.
00:03:40 A jak to dopadlo? Teď dobře.
00:03:43 -Jak vidíte, tak dobře.
-Máte všechno zpátky.
00:03:46 A z čeho myslíte, že vznikly ty diskuse
00:03:49 nebo ta drobná strkanice?
00:03:52 Já si myslím, že tak jako v té velké politice
00:03:57 se na tom našem malým písečku
00:04:00 odehrálo něco podobnýho.
00:04:03 Vy byste mi mohl vysvětlit některý věci,
00:04:05 protože já v rámci té tradice z komunismu,
00:04:07 pokud jde o židovství, tak jsem poměrně nevzdělaný člověk.
00:04:10 Oni to strašně málo učili za komunismu.
00:04:12 Nebo těch informací bylo málo.
00:04:15 Ale například si mně stěžovaly takový dvě pěkný mladý Židovky,
00:04:19 že se vůbec nemůžou dívat na Uvolněte se,
00:04:21 protože jde o Šábes.
00:04:23 -To je problém.
-A nešlo by to nějak...
00:04:26 -To je na vás.
-Na mně?
00:04:29 To musíte prostě změnit vysílací termín.
00:04:31 -Jak to?
-My ten Šábes nezměníme.
00:04:35 Ne, ale to si nemůžou pustit telku o Šábesu?
00:04:38 -Některý takový pořady?
-Ty který jako...
00:04:41 A v čem tenhle pořad není košér?
00:04:44 Ten je naprosto v pořádku, akorát se vysílá na Šábes...
00:04:52 Ale Šábes začíná od západu slunce, ne?
00:04:54 Trošku před západem slunce.
00:04:57 A je do dalšího západu slunce?
00:04:59 Trochu do východu hvězd. A kousek ještě dál.
00:05:03 Kousek. Tak tam máte vůli, jak je vidět.
00:05:05 Těsně před západem, takže se dá říct:
00:05:07 "Dneska to nezapadá, člověče, tak si pustím Uvolněte!"
00:05:10 Naopak. Ten Šábes se roztahuje na obě dvě strany o něco.
00:05:13 -O něco.
-Hm.
00:05:15 A nejde to nějak vymyslet, že by si to ty lidi pustili?
00:05:19 Oni si to nesmí pustit? Jako zmáčknout knoflík?
00:05:24 -Jak je to?
-V podstatě takhle.
00:05:26 A kdyby se ta telka zapla sama?
00:05:29 (smích) Co?
00:05:31 To je v podstatě na každým.
00:05:33 Když se mu zapne televize, že jo?
00:05:35 Když se mu zapne sama od sebe televize
00:05:37 a on jde náhodou kolem...
00:05:39 A řekne si: "Co to tam je?
00:05:40 Dneska je tam Uvolněte, člověče!"
00:05:43 Tak se krásně na Šábes uvolní a jedeme dál, ne?
00:05:45 Jde to, ne? Když se pustí sama.
00:05:47 Já si myslím, že ty dvě dámy,
00:05:50 pokud jim opravdu šlo o ten Šábes,
00:05:53 tak asi mají pocit, že na ten Šábes
00:05:58 se mají dělat taky jiný věci.
00:06:01 To určitě.
00:06:03 Já nechci, abyste kvůli mně přišli o Šábes!
00:06:06 Těch věcí je poměrně dost,
00:06:08 takže ta televize se celkem snadno opláče, včetně toho vašeho pořadu.
00:06:14 (smích)
00:06:17 Vy jste řekl "snadno opláče"? To je zvláštní spojení:
00:06:20 "Včera jsem si pěkně snadno zaplakal."
00:06:25 Ona se snadno opláče, ale na druhou stranu
00:06:28 mě trošku zajímá...
00:06:30 A navíc je ještě jeden termín. Nebo kolik.
00:06:32 Je, ale to nevím, jestli už se zase nerozednívá na další Šábes.
00:06:34 -Určitě ne.
-Ne?
00:06:36 Ale jak je přesně Šábes? Co nesmím o Šábesu?
00:06:41 -Můžete všechno!
-Já?
00:06:44 No jasně!
00:06:45 Ale když budu ortodoxní Žid a budu chtít dodržet řádně Šábes.
00:06:48 Tak co nemůžu?
00:06:50 Nesmí se dělat určitý práce, nesmí se manipulovat s ohněm
00:06:58 a má se dodržovat Šábes.
00:07:02 Což znamená - nesmí se dělat určitý práce a manipulovat s ohněm!
00:07:06 To není pravda, protože ten Šábes se má taky dělat.
00:07:10 Má mít nějaký obsah a kdybychom hovořili o tom obsahu,
00:07:15 tak se dostaneme...
00:07:17 Ano. Trošku dál.
00:07:19 Dobře a teď další věc, které nerozumím.
00:07:22 Nebo neznám to přesně - co je to košér?
00:07:25 Košér je v podstatě to, co je dovoleno jíst.
00:07:30 A zase znova je to velice dlouhé povídání,
00:07:37 které se dá zjednodušit tak, že existuje košér list,
00:07:42 který vydáváme.
00:07:45 Tam je možné si přečíst co se může jíst.
00:07:50 Vy vždycky skončíte tam, kde jste začal.
00:07:55 Ale já vím, že je košerák, člověk, který se stará o to,
00:07:58 aby ty potraviny byly řádně připravené.
00:08:00 Košerák se říká člověku, který zařízne košér dobytek.
00:08:09 A košér dobytek je dobytek, který se předtím vyšetří, ne?
00:08:13 Zjistí se, jestli je zdravej.
00:08:15 To se naopak vyšetří až potom. Z toho vyplývají problémy.
00:08:18 Jo? Jak to?
00:08:19 Protože se může ukázat, že není košér a už je zaříznutej.
00:08:23 -A pak se?
-Pak jsou problémy.
00:08:25 -Ale co se pak dělá?
-Pak se nesmí jíst.
00:08:29 A to se opravdu dodrží? Když už je to zabitý?
00:08:32 Jo, to se dodrží.
00:08:34 -Jo?
-No.
00:08:35 Ale na to mrknu a řeknu, že to nebylo tak závažný onemocnění.
00:08:39 -Nedá se to dělat.
-Ne? To je přísný.
00:08:41 A alkohol je taky určený...
00:08:44 Existuje košér alkohol, který je dovolený.
00:08:48 A jak to, že se tam třeba dostala slivovice?
00:08:51 To byla hloupost. Myslíte mezi nekošér.
00:08:55 -Ne, že je košér.
-No, je košér.
00:08:58 Ale že třeba slivovice je košér a koňak není košér.
00:09:02 Koňak není košér, protože je vyráběný z vína.
00:09:05 Aha.
00:09:06 A všechny záležitosti, který jsou vyráběny z vína
00:09:09 a nejsou dělaný pod židovským dohledem,
00:09:12 tak nejsou košér.
00:09:14 Ale dá se vyrábět brandy, která je košér.
00:09:19 Aha. Takový druh.
00:09:21 Na ní v zásadě není nic špatnýho.
00:09:26 Teď se mi vybavila ještě taková věc.
00:09:28 Takový problém, který asi hodně lidí nerado slyší.
00:09:30 Ten vyvolený národ, jak se říká. Židi.
00:09:33 Jak to tedy je s tím vyvoleným-nevyvoleným?
00:09:36 Já bych to viděl tak.
00:09:38 Tady na tom stole máte tři věci a jednu z nich si vyberete
00:09:44 podle své vlastní vůle a ta věc je potom vybraná.
00:09:49 -Aha.
-A tak je to s tím národem.
00:09:52 Takhe! Takže je vybranej.
00:09:54 A vybranej od Boha?
00:09:56 Pán Bůh si ho vybral z nějakých svých osobních důvodů.
00:10:01 Protože já si říkám, že to "vyvolený"
00:10:03 může ty jiný lidi dráždit.
00:10:05 Ono je to určitě dráždí.
00:10:07 Že si třeba nevybral Valachy tady na Moravě?
00:10:10 -Mohl to udělat.
-A neudělal to.
00:10:12 Vybral takhle. Ten je mazanej, že jo?
00:10:16 Ne. Já bych neřekl mazanej.
00:10:20 Ta základní myšlenka je taková, že si z těch moc národů,
00:10:24 které existují, vybral jeden, aby neotravoval příliš ty ostatní.
00:10:32 A na tom jednom učí ty ostatní národy,
00:10:35 jak mají vypadat lidi.
00:10:40 A ono se to nedaří, upřímně řečeno.
00:10:43 Jak to jde? Jak to vypadá?
00:10:45 Blbě.
00:10:48 Jinak já znám jednu z vašich dcer, protože je herečka.
00:10:50 -Vy máte čtyři děti.
-Hm.
00:10:52 Dvě dcery, dva syny. Vy jste dvakrát rozvedenej?
00:10:55 Jo.
00:10:56 To je hezký na tomhle náboženství, že je takový volnější.
00:11:00 -Že jo?
-Tak já nevím.
00:11:02 -Třeba na rozdíl od jakýho?
-Třeba od katolickýho.
00:11:06 Tam to je těžší.
00:11:09 Tak je to příjemný, že se dá žít takhle úplně naplno.
00:11:13 -Tak naplno...
-Tak máte čtyři děti.
00:11:18 Dvě ženy... Pěkný, ne?
00:11:21 Vy máte taky čtyři děti, že jo?
00:11:22 Já taky. A to nejsem rabín!
00:11:25 (smích)
00:11:26 Teda zatím čtyři. Já to mám zas jinak.
00:11:30 Jak jsou staré, děti? Myslím jako rozpětí.
00:11:34 Dost. Jsou mezi nima dost velký rozdíly.
00:11:38 Ten nejmladší je 19letý, ten starší je narozený r. 78,
00:11:45 -Majda tuším narozená v 70...
-Stačí jenom řádově.
00:11:53 Při čtyřech dětech už člověk malinko plave.
00:11:57 A jak jsou na tom nábožensky?
00:12:02 Upřímně řečeno, pouze jeden z nich jde se mnou.
00:12:10 To bude ten nejmladší, ne?
00:12:12 Ne, to je ten jeho starší brácha.
00:12:16 Ten mladší je zatím "free".
00:12:20 A Majda a Káťa nejsou Židovky, takže nejsou vázané těmi...
00:12:28 Počkejte, nejsou Židovky. Ale to je trošku problém, ne?
00:12:32 Tak je to jejich problém.
00:12:35 Jejich, že nechtěj být Židovkama?
00:12:37 Ne, že nechtějí, ale něco v nich je,
00:12:42 ale podle Halachy, podle toho zákona Židovky nejsou
00:12:45 a žijí si, jak se jim líbí.
00:12:48 Ale podle Halachy taky nejsme Židi, že jo?
00:12:51 Já jsem, prosím.
00:12:52 A vy jste jaksi konvertovaný Žid, že jo?
00:12:55 No.
00:12:56 To pro pravýho Žida nikdy není ten pravý Žid.
00:12:58 -Tak...
-Znáte to, oni vám to neřeknou.
00:13:02 Za rohem říkají: "Podívej, konvertita!"
00:13:05 Žid je vždycky po matce.
00:13:07 Ale pokud mluvíme o pravým Židovi,
00:13:09 tedy o člověku, který ví, o čem je řeč...
00:13:13 -To znamená náboženství.
-Není problém.
00:13:16 Co říkáte antisemitismu? Je u nás, není u nás?
00:13:20 Nebo je u nás velkej než jinde nebo menší než jinde?
00:13:25 -Podle vás?
-Zeptejte se tady.
00:13:26 Ne, vás se ptám.
00:13:29 Já si myslím, že je tak latentní,
00:13:34 ale ne všichni Češi to tak cítí.
00:13:38 Jsou Češi, kteří jsou rozumní,
00:13:41 pak jsou méně rozumní, kteří jsou latentně antisemitský,
00:13:46 a pak jsou antisemiti jako takoví.
00:13:49 -A tak to asi bude pořád, ne?
-Jo, asi ještě dlouho.
00:13:53 -Ne, já myslím pořád.
-To slovo pořád...
00:13:59 -Vám nesedí.
-Mi nesedí.
00:14:01 -Čili velmi dlouho můžeme říct.
-Možná, že velmi krátce.
00:14:05 Nebo takhle. To je taky možný.
00:14:09 A co říkáte tomu vývoji Izrael-Palestina?
00:14:13 Jak to tipujete?
00:14:15 Přesně tak, jako s antisemitismem.
00:14:18 Jo? Čili velmi dlouho?
00:14:20 -Nebo velmi krátce.
-Ale každopádně velmi.
00:14:24 Karol Sidon!
00:14:35 Dámy a pánové, naším dalším hostem
00:14:37 je zpěvačka, paní Věra Špinarová!
00:14:54 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:14:57 Vy jste si tak trošku odfoukla!
00:14:59 -Tak mám trému.
-Proč?
00:15:02 Vy, zkušená zpěvačka. Z čeho?
00:15:05 -Právě že z toho mluvení.
-Z toho mluvení?
00:15:08 -A z vás.
-To není vaše disciplína?
00:15:11 Ne.
00:15:12 Ale proč? Co by se vám mohlo přihodit?
00:15:15 Já se na váš pořad dívám a přihodilo se
00:15:17 různým zpěvačkám ledacos.
00:15:20 Myslíte? (smích)
00:15:22 Tak já myslím, že vám to nehrozí.
00:15:24 Podívejte se, úplně se z vás klepu.
00:15:26 Klid, paní Špinarová!
00:15:28 Taková dobrá zpěvačka a tak nervózní? Na co?
00:15:32 Všiml jsem si, že nejste vlídně naladěná na Prahu.
00:15:38 -Tak co vám mám říct?
-Pravdu.
00:15:43 Třeba už to, že jsem dnes vyjela z Ostravy
00:15:46 a byla jsem za tři hodiny...
00:15:48 -Čím jste jela?
-Autem.
00:15:49 Jsem se bál, jestli jste nečapla Pendolino.
00:15:52 -Ne.
-To byste tu asi nebyla.
00:15:55 Tím bych ani nejela, když to nemá toho strojvůdce.
00:15:58 Ne, to tahaj ty starý lokomotivy.
00:16:00 To poznáte, že jede úplně novej vlak
00:16:02 a táhne ho úplně stará lokomotiva.
00:16:05 A vzadu seděj dva Italové a kouřej.
00:16:07 (smích)
00:16:10 Ne, víte co? Kdyby tam opravdu v tom Pendolinu
00:16:13 nebyl jenom ten computer, a když ten computer vysadí,
00:16:17 tak by tam měl v ten moment skočit ten strojvůdce
00:16:20 a začít to řídit, ne?
00:16:22 To nejde. Když se vám doma podělá computer,
00:16:25 tak vám taky strojvůdce nepomůže.
00:16:27 (smích)
00:16:29 Tak tomu moc nerozumím. Těm počítačům.
00:16:31 -Máte počítač?!
-Doma jo, ale já ne.
00:16:34 Říkáte doma jo, ale já ne?!
00:16:37 A kde jste doma? Doma jo, ale já ne!
00:16:42 Jako jsem chtěla říct, že tomu nerozumím,
00:16:45 protože já jsem dostala takovej blok z počítače.
00:16:49 Protože já jsem k tomu jednou sedla a říkám si:
00:16:52 Když na tom všichni umí pracovat, vydrží u toho sedět 24 hodin.
00:16:59 Nechápu, co tam jako... Čumí do toho.
00:17:02 Ale to jste mě... (smích)
00:17:04 A vy jste seděla u vypnutýho?
00:17:06 To je právě, že jsem ho nějak jako...
00:17:10 -Nějak jako...
-Bylo tam něco vidět?
00:17:12 Tam právě něco můj přítel měl, jako tam byly ty,
00:17:16 a já jsem vždycky zmáčkla START, ne?
00:17:20 Vy jste měla na computeru tlačítko START?
00:17:22 -Když je tam START?
-Jestli to nebylo playstation.
00:17:26 Ne, to bylo... Tam bylo napsaný START.
00:17:29 -Na klávese.
-Na klávese.
00:17:31 Zmáčkla jsem start a tam se něco objevilo,
00:17:33 tak jsem tou šipkou, tou myší...
00:17:35 -Ano.
-Jela a říkám si,
00:17:38 že si třeba dám něco, tak jsem to zmáčkla,
00:17:41 to mi ukázalo "opravdu?" Říkám: Ne, to nechci.
00:17:46 Tak jsem tam jako něco zmáčkla, že to nechci.
00:17:49 -A bylo STOP.
-Nebo něco takovýho.
00:17:52 A tam mi to napsalo: A opravdu to chcete?
00:17:56 Říkám: Jo, to vymažu. Tak zase něco zmáčknu.
00:17:59 Opravdu chcete? Říkám: No chci!
00:18:02 Chci, hajzle jeden!
00:18:04 Tak jsem to tak dlouho dělala, že tam najednou
00:18:06 byla jen taková žlutá... Žlutá obrazovka.
00:18:14 A když Míša přišel domů, tak mu říkám: Tam nic, tam...
00:18:20 Jdi se podívat vedle! Je celej žlutej.
00:18:24 Já jsem mu prostě všecko nějak vymazala.
00:18:27 Jo takhle! Tak to pak je žluťoučký.
00:18:30 Tak se mě furt ptalo, já jsem říkala:
00:18:32 Ne, to nechci, to nechci.
00:18:34 On se ptal: Opravdu chceš všechno vymazat?
00:18:36 Jo! Dělej!
00:18:37 Ne všecko, zrovna to, co se mi tam ukázalo.
00:18:40 Jak je to dlouho, co jste si takhle dováděli?
00:18:43 No, to je tak sedm roků.
00:18:45 A od té doby jsem už k tomu nesedla.
00:18:48 Tak vy jste měla takovej nešťastnej začátek.
00:18:50 Dnes už je to jednodušší.
00:18:51 Mám nějaký blok a říkám si: Nikdy.
00:18:53 -To si neříkejte.
-Já jsem nikdy ani nechtěla mobil,
00:18:56 protože mi to připadalo strašně složitý.
00:18:58 -Mobil?
-Ano.
00:19:00 -A dneska?
-Já nejsem technický typ.
00:19:02 -Dobře. A dneska?
-Já si neumím pustit video.
00:19:05 Tak možná máte blbý video.
00:19:06 Ne, ne, my máme všecko, ale já to nepouštím.
00:19:10 Ale víte, co umím pustit? Televizi.
00:19:13 Jo? Normálně dálkáčem?
00:19:15 Ano! (smích)
00:19:17 To je skvělý!
00:19:18 A dáte si tam, který kanál chcete nebo co tam je?
00:19:22 (smích) To tam je.
00:19:26 Tak zas úplně blbá nejsem, ale...
00:19:28 To není! Nejste technickej typ!
00:19:31 Ale ta televize, ten dálkač, mi připadá jako dost velký vynález.
00:19:37 Jo?
00:19:38 A máte ho v igelitu nebo normálně naostro?
00:19:41 -Nemám ho v igelitu.
-Ne, jsou rodiny...
00:19:43 -Já nemám ani mobil v těch...
-Futrálech.
00:19:47 A pak jsem si všiml, že říkáte o některých českých zpěvačkách,
00:19:50 to mě zaujalo, máte takový výraz "kdákalény".
00:19:54 -Že kdáká, no.
-Že kdáká.
00:19:56 Nebo světový zpěvačky.
00:19:58 Která světová je kdákaléna podle vás?
00:20:01 -Třeba.
-Britney Spears.
00:20:03 Britney Spears? Klasická kdákaléna?
00:20:05 -Ano.
-Jo?
00:20:07 A z českejch? (smích)
00:20:10 Chcete po mně hodně, ale některé jo. Některé...
00:20:15 Tak kdo je pro vás taková dobrá zpěvačka kromě Věry Špinarové?
00:20:20 -Tak jsou to kolegyně...
-Já vím, právě.
00:20:23 Tak dobrá. To je dobrá otázka, ne?
00:20:28 Ten... Umí holky některé.
00:20:31 Tak Marie Rottrová umí zpívat.
00:20:33 Jo, vy takhle ostravský kamarádky, že?
00:20:35 Co?!
00:20:37 A vy to opravdu máte. Že máte k Praze antipatie?
00:20:39 Mám, no.
00:20:40 Ale vy jste mi to nenechal doříct, že jsem jela tři hodiny
00:20:43 z Ostravy na Nuselák a než jsem se dostala
00:20:45 tady do toho vašeho divadla, tak jsem jela hodinu a půl.
00:20:49 A za to jako Praha může, nebo co?
00:20:52 Tady se to hemží Ostravákama, hele,
00:20:55 a my se nemůžeme dostat ani do práce.
00:21:02 (potlesk)
00:21:07 Prostě já nevím.
00:21:09 Já si vždycky řeknu: Přijet do Prahy,
00:21:12 udělat si svou práci a pryč.
00:21:16 A to "pryč" myslíte hlavně do toho klidu?
00:21:19 -Ne, já myslím do Ostravy.
-A v Ostravě máte pocit klidu?
00:21:22 Tak Ostrava je menší, není tam takovej zmatek.
00:21:25 Zmatek. Tam se zase všude točí ty kola.
00:21:28 Netočí se tam nic.
00:21:30 Mě to strašně rušilo. Vůbec jsem nemohl spát.
00:21:32 Protože když jsem se podíval z okna, ty kola furt jely.
00:21:35 Ale kdysi! Teď už ne.
00:21:37 -Už tam nemáme žádné šachty.
-A máte ráda Ostravu?
00:21:41 -Mám.
-Jo?
00:21:42 -A co na ní máte nejradši?
-Vždyť to říkám. Klid.
00:21:46 Klid. Ostravskej klid.
00:21:48 V Ostravě je klid. Tam ani nevíte jako...
00:21:51 Je víkend, tak tam je klid. V Ostravě.
00:21:54 -Tady je o víkendu taky klid.
-Kromě Stodolní, samozřejmě.
00:21:57 Tam to jede, ne? A chodíte tam někdy?
00:21:59 -Ne.
-A proč ne?
00:22:01 -Protože tam je zase zmatek.
-Tam je zmatek!
00:22:04 Čili vy máte zóny klidu a zóny zmatku.
00:22:08 A do toho máte ten computer, co je celej žlutej!
00:22:12 Ta doba vás v tomhle trošku obklíčila, ne?
00:22:16 Víte co? Já už jsem úplně utekla z Ostravy.
00:22:19 -Vy žijte na venkově?
-Bydlím teď mimo Ostravu.
00:22:23 Tak v Ostravě byl trochu zmatek, ne?
00:22:26 Už mě to tam nějak jako...
00:22:27 A kde žijete? Na úplným venkově?
00:22:29 -Ano.
-Ve venkovský chalupě?
00:22:31 -Taková zemědělská usedlost.
-A žijete tam venkovsky
00:22:35 nebo tam máte pohodlí městský, ale je to na venkově.
00:22:40 -Štípete si třeba dříví?
-Ano.
00:22:42 -Jo?
-To ano.
00:22:43 -A kdo? Vy štípete?
-Já ne.
00:22:45 -Ne?
-Já to neumím.
00:22:47 -Vy to neumíte?
-Ne.
00:22:49 A jak bych to měla umět? Já jsem se naučila zatopit.
00:22:53 Jo? A jak to? S pepem nebo bez pepa?
00:23:00 Bez toho by to nešlo.
00:23:04 No! Já jsem vás tipoval na pepo.
00:23:09 A kolik balíků pepa spotřebujete než zatopíte?
00:23:15 Dva, tři balíčky a hoří to jak blázen, ne?
00:23:20 Tak víte co? To je zajímavý,
00:23:23 že mi to Michal vyčítá, že jenom kupuje ten...
00:23:29 Pepo! (smích)
00:23:32 A na vás... Vy jste takovej pepotyp.
00:23:35 Na vás je to vidět.
00:23:37 Bych se bál před váma mít pepo někde otevřený.
00:23:41 -Bez toho to prostě nechytne.
-Bez toho blbě.
00:23:45 Čili naládujete to pepem, na to větývku...
00:23:47 Ne, ne, ne! Normálně dám noviny...
00:23:49 No?
00:23:51 Dám tam takový menší kousky dřeva.
00:23:55 -A...
-A pepo.
00:23:58 Zapálím a strašně rychle to tam strčím,
00:24:00 protože mi už spálil i nehet.
00:24:04 Tak rychle! Než jsem se s tím seznámila.
00:24:07 (smích)
00:24:09 A kolik let jste se seznamovali?
00:24:14 Normálně jsem netušila jako.
00:24:16 Já jsem se s tím ještě nikdy v životě nesetkala.
00:24:18 -S čím? S tím pepem?
-S tím bílým.
00:24:20 S tím bílým. To je pepo!
00:24:24 A kolik let teda znáte pepo?
00:24:27 -Od minulého roku.
-Od minulýho roku?
00:24:30 (smích, potlesk)
00:24:38 A když jste tam a zatopíte si,
00:24:41 tak si děláte třeba i zahrádku nebo něco takovýho?
00:24:45 My tam nejsme dlouho.
00:24:48 Ale vždyť jste tam odstěhovaná na trvalo, ne?
00:24:51 -No, tak jako...
-Jste tam většinu času.
00:24:53 Jsem tam, protože se mi tam líbí.
00:24:57 Ale jestli třeba máte v plánu si tam udělat zahrádku.
00:25:00 Tak tam máme strašně hodně velkou zahradu.
00:25:04 Zahradu! Ale jestli si tam chcete něco pěstovat.
00:25:07 -Já jsem to jako zkusila.
-Jo. A nevyšlo to, jo?
00:25:12 A kam jste to jako dávala? (smích)
00:25:16 Normálně jste to sázela? Jako sazenice?
00:25:19 Ono to... Potom jsme zjistili, že to ještě jako...
00:25:24 -V tom se tak moc...
-Bylo brzo nebo co?
00:25:27 -Nebo do sněhu?
-Kytičky jsem jako jo.
00:25:30 Ne, ale moc to tam nevzešlo. Jako.
00:25:35 Myslíte, že to je krajem? Jako?
00:25:40 A co jste? Kytičky si tam chtěla dát?
00:25:42 Tam byly nějaký, jako, po těch...
00:25:45 Minulejch. A ty taky zahynuly.
00:25:48 -Jenomže rostly jako tak...
-Nechtělo se jim.
00:25:51 Moc, no. Tak jako furt!
00:25:54 -Jako furt rostly?
-No.
00:25:56 A oni potom říkali, že se to prý někdy musí jako
00:26:00 aj zastřihnout nebo...
00:26:02 Jinak jste Šípková Růženka, hele!
00:26:05 To vás z toho baráku pak nikdo nedostane!
00:26:08 -A já jsem si náhodou...
-A vy jste to pak zastřihla.
00:26:11 -No tak...
-Trochu.
00:26:13 Mně jich bylo líto, tak tam nějaký kytky jsou,
00:26:16 tak mi to bylo líto stříhat, aby...
00:26:19 Když už to ostříháte, tak už tam pak nic není.
00:26:22 Není, no. Tak jste to nestříhala?
00:26:24 -Nestříhala a ono to rostlo.
-A máte to tam pořád?
00:26:28 Potom, když už odkvetly, tak jsem je ustříhala.
00:26:31 Ale jako, že říkali, že se to má ustřihout.
00:26:33 Ale to jsou růže, ale jestli jste tam vy něco sázela?
00:26:36 Ne, ne.
00:26:37 Ale říkala jste, že to nevzešlo.
00:26:39 My jsme se pokoušeli nahoře, za tím stavením jako...
00:26:42 -Slunečnice vyrostly.
-Jo?
00:26:45 Ale jako taková ta mrkev a celer - tak to nevyrostlo.
00:26:49 -Vůbec?
-A rajčata vyrostly.
00:26:52 Bylo jich strašně hodně, ale nedozrály.
00:26:55 -Nestihly to.
-Nějak jsem to nepochopila jako.
00:26:59 (smích)
00:27:01 Vo co jim šlo jako.
00:27:03 (potlesk)
00:27:12 Celou dobu to vypadalo, že budou rajčata.
00:27:15 -A pak nic.
-A že jich bude hodně.
00:27:17 A pak nedojely.
00:27:18 Že je nebudeme muset kupovat.
00:27:20 A pak jsme je stejně museli kupovat.
00:27:22 A nedorazily. Zůstaly zelený jako?
00:27:25 Zůstaly zelený. Nevím proč.
00:27:27 To taky nechápu.
00:27:28 A přitom bylo takový pěkný léto.
00:27:30 Tak rajčata tam asi už nezkoušet.
00:27:32 My jsme zjistili, že si to radši koupíme v obchodě.
00:27:35 -Jo?
-Ty mrkve byly takový nějaký...
00:27:39 -Když jsme to vykopali...
-No?
00:27:42 Tak jich nějak strašně hodně bylo dohromady.
00:27:45 Jo, ony se tak... (smích)
00:27:49 Shlukovaly se. Jakoby se bály.
00:27:55 Aha. Jakoby se něčeho bály.
00:27:58 No. Takový zvláštní tvary měly.
00:28:00 Jo? A byla to mrkev? A nebyly to nějaký houby?
00:28:02 -Ne, byla to mrkev.
-A takový slabý mrkvičky?
00:28:05 Ne, právě že, jak se asi ty semínka daly dohromady,
00:28:09 tak vyrostly. Tak různě.
00:28:13 Aha! A co jste s tím dělali?
00:28:15 -Nic!
-Vyhodili, ne?
00:28:17 To jsem dali pánovi Novákovi králíkům.
00:28:20 Čili rajčata nedojely, mrkve se naopak shlukly.
00:28:24 -Shlukly.
-A co jste ještě měli?
00:28:26 A nejlíp co... Petržel - to vůbec!
00:28:29 Petržel nic! To je hajzl, petržel.
00:28:33 Petržel se nám vůbec neujala.
00:28:35 Nebo ujala a vy jste to nenašli, ne?
00:28:38 Ale co vyrostly, to byly jedině ty slunečnice.
00:28:42 Slunečnice. A točily se?
00:28:45 Asi jo. Já nevím.
00:28:48 (smích)
00:28:50 Vás to nezajímalo. (smích)
00:28:55 -A viděla jste je vůbec?
-Ano!
00:28:57 Viděla jsem je, ale já si myslím, že každá slunečnice se otáčí.
00:29:03 -Za sluncem.
-No, měla by.
00:29:07 Ale člověk nikdy neví. Jako ty rajčata - když nedorazí?
00:29:10 A ještě vám chci říct, že jsem si koupila kus lesa.
00:29:13 -Špicu.
-Jo?
00:29:15 My máme jedno nádvoří a druhé nádvoří.
00:29:17 Aha! Čili vy sbíráte nádvoří.
00:29:21 A proč jste ještě koupila špicu?
00:29:23 Protože nám kus toho lesa zasahoval do našeho pozemku.
00:29:27 -Jako takhlenc.
-Aha.
00:29:29 -A to nebylo naše.
-Ten kus.
00:29:32 -Tak jste ho koupila.
-Tak jsem říkala...
00:29:34 Nebudeme jak blbí, koup ten les!
00:29:37 -Čili už je to vaše.
-Už je to moje, no.
00:29:39 Ale nevím, co s tím budu dělat.
00:29:43 -Věra Špinarová!
-Ježišikriste!
00:29:46 (potlesk)
00:29:52 Paní Věro, nejde, abyste tady byla a nezazpívala.
00:29:55 O to bych se i já nerad připravil.
00:29:57 Můžu vás poprosit, že byste nám zazpívala?
00:29:59 -Samozřejmě. Strašně ráda.
-Tak děkuju.
00:30:02 Bože!
00:30:05 Jak já budu teď zpívat?
00:30:12 Tak jo.
00:30:14 Ježišmaria, už jsem úplně mimoň!
00:30:27 Se stříbrnou lžičkou v ústech,
00:30:30 když se ženská narodí,
00:30:33 nečeká ji život pustej a všechno má tisíc poschodí.
00:30:41 Se stříbrnou lžičkou v ústech nebyla jsem zrozená.
00:30:48 Pod nohama vratkej můstek a dole jen řeka zpěněná.
00:30:55 Tu stříbrnou lžíci jinejm osud dal.
00:31:01 Já si tu pro...
00:31:09 Já nemám v ústech nóbl lžíci.
00:31:12 Mám v nich jen písně, pláč a křik.
00:31:15 Tím bráním já svůj kruh a dýchám vzduch.
00:31:19 Jsem to já, bohudík.
00:31:31 Se stříbrnou lžičkou v ústech,
00:31:33 když se ženská narodí,
00:31:37 nečeká ji život pustej a všechno má tisíc poschodí.
00:31:44 Se stříbrnou lžičkou v ústech, dík úplatnejm sudičkám
00:31:51 hedvábím pak ženský šustěj. Bez nich jsi jen takhle maličká.
00:31:58 Tu stříbrnou lžíci jinejm osud dal.
00:32:05 Já si tu...
00:32:12 Já nemám v ústech nóbl lžíci.
00:32:15 Mám v nich jen písně, pláč a křik.
00:32:19 Tím bráním já svůj kruh a dýchám vzduch.
00:32:23 Jsem to já, bohudík.
00:32:41 Tu stříbrnou lžíci jinejm osud dal.
00:32:47 Já si tu...
00:32:55 Já nemám v ústech nóbl lžíci.
00:32:58 Mám v nich jen píseň, pláč a křik.
00:33:02 Tím bráním já svůj kruh a dýchám vzduch.
00:33:06 Jsem to já, bohudík.
00:33:25 (velké ovace)
00:33:34 Věra Špinarová!
00:33:36 -Ne!
-Tady.
00:33:39 -Já už jsem chtěla jít pryč.
-Jste chtěla letět na vlak, ne?
00:33:44 Dámy a pánové, naším dalším hostem
00:33:47 je paní Zina Rejnochová!
00:34:02 Dobrý večer, já se omlouvám, měl jsem říct Rajnochová, že?
00:34:06 -Rajnochová.
-Já jsem řekl Rejno...
00:34:08 Vy mně výškou někoho připomínáte.
00:34:11 Paní Zino, řekl bych správně, kdybych řekl, že jste teď malířka?
00:34:15 -Asi tak.
-Asi tak.
00:34:17 Přitom dřív jste nějak obchodovala s kloboukama, že jo?
00:34:21 -Já jsem vyráběla klobouky.
-Vyráběla?
00:34:23 Přímo jsem se snažila umělecky vyrábět.
00:34:26 -Umělecký klobouky?
-Ano.
00:34:28 Dělala jsem takové originální klobouky, žila jsem ve Vídni.
00:34:33 -Jako modely?
-Modely, ano.
00:34:35 -A jak to šlo?
-Šlo to docela dobře.
00:34:38 -Dokonce jsme si koupili dům.
-Tak to šlo pěkně.
00:34:42 -A to byly umělecké modely?
-Umělecké modely.
00:34:47 -A drahý?
-Dost drahý.
00:34:49 Věřím. Kvůli baráku.
00:34:51 Asi 600 kusů za rok jsem musela vyrobit.
00:34:53 -600?
-Zhruba 600.
00:34:55 A prodávali jsme to na vánočních uměleckých trzích ve Vídni.
00:35:00 A proč jste to opustila?
00:35:03 Protože jsem jednoho dne dostala alergii na klobouky.
00:35:07 Aha! Prosím vás!
00:35:10 Protože já jsem třeba celé léto seděla
00:35:12 a šila jsem klobouky s květy. Různé růže tam byly, listy.
00:35:18 A jak jsem v létě seděla a pořád jsem šila
00:35:20 zimní, zimní a zimní klobouky, které jsme prodávali
00:35:23 jenom na vánočním trhu, vlastně jednou za měsíc,
00:35:27 tak jsem zjistila takovou alergii, že už jsem je nemohla ani vidět.
00:35:31 Tak když jde o ten domek, tak se člověk přemůže, ne?
00:35:34 Ne, už jsem se nemohla ani přemoct.
00:35:37 A teď se věnujete čemu?
00:35:39 Četl jsem, že se zaobíráte prací s velejemnou hmotou.
00:35:43 Nebo jak vy to říkáte. Jestli byste mi to mohla vysvětlit?
00:35:47 Jak jsem právě dostala tu alergii, tak jsem ucítila
00:35:50 takový nutkavý pocit pomáhat lidem.
00:35:53 -Takhle to na vás přišlo?
-Tak to na mě přišlo.
00:35:56 Jako taková trochu diagnóza, protože když pomáháme druhým,
00:35:59 tak se vlastně musíme zaobírat sami sebou.
00:36:02 -Ano.
-A nic jinýho nám nezbývá.
00:36:04 Je to taková potřeba.
00:36:06 Vy jste se rozhodla, že budete pomáhat druhým.
00:36:08 -Ano.
-Jak se to projevilo?
00:36:11 Projevilo se to tak, že jsem řekla:
00:36:12 Klobouky už dělat nebudu a ode dneška budu
00:36:15 pomáhat druhým lidem.
00:36:16 Tak to je hezký, ale jak se to pak projevilo?
00:36:18 Nevěděla jsem vůbec jak, ale jelikož už jako malé dítě
00:36:21 jsem se ve své posteli modlila k Pánu Bohu,
00:36:25 věřila jsem na vyšší síly...
00:36:28 -Karole?
-Poslouchám.
00:36:31 Tak jsem opět požádala nahoru
00:36:34 a říkala jsem svými slovy: "Hrozně ráda bych pomáhala lidem,
00:36:37 nevím jak, ale prosím vás, zařiďte to, ať jim můžu pomáhat."
00:36:41 Ano. No a? Přihodilo se?
00:36:43 A ono se to najednou...Přihodilo a začalo se to nějak samo...
00:36:48 -A co se samo?
-Vrbit!
00:36:50 -A co se vrbilo?
-Vrbilo se, že se mi třeba
00:36:53 dostala do ruky knížka, najednou mě inspirovala.
00:36:57 Byla to jedna americká autorka, která měla jednohmotné bytosti.
00:37:03 Propůjčovala jim ruce a ty ruce jakoby se samy pohybovaly
00:37:07 nad ležícím pacientem a samy našly místo,
00:37:10 kde byl ten člověk nemocný nebo něco.
00:37:12 A samy ty ruce vytahovaly z těch nemocných míst
00:37:15 nějaké negativní nahromaděné energie.
00:37:19 Ona se stala takovým kanálem pro vyšší síly,
00:37:23 pro jednohmotné bytosti.
00:37:25 Já jsem zatoužila mít také takové bytosti,
00:37:27 tak jsem si o ně požádala a ony přišly.
00:37:30 A vy tedy dnes už takhle umíte pomoct lidem?
00:37:33 Ano, snažím se.
00:37:35 Už jsem trochu tu metodu nějakým způsobem rozšířila,
00:37:39 že třeba dělám vhledy do psychického stavu člověka.
00:37:43 Soustředím se, vizualizuji si člověka
00:37:46 jako takovou malou postavičku, zavřu oči, pozoruji jeho chování,
00:37:50 zapisuji si to, kreslím, ilustruji a rozebírám.
00:37:55 To mu nějak pomůže?
00:37:57 Řekněme, že paní má nějaký problém,
00:38:00 tak mi řekne jméno, věk, já si ji vizualizuji,
00:38:03 připravím si všechno...
00:38:05 -Vy ji ani přímo nemusíte vidět.
-Ne.
00:38:07 -Čili ona vám třeba zavolá.
-Třeba zavolá,
00:38:09 objedná si něco, já si to všechno předem připravím.
00:38:12 Nebo třeba partnerské vztahy.
00:38:14 To se zase dívám, co jedna postavička má
00:38:16 k druhé postavičce a tak dále.
00:38:19 A pak si to automatickou kresbou ještě doplňuji.
00:38:24 Já jí radím tak, že se zeptám, co ona má změnit a změní se obraz.
00:38:30 Takže jí neradím já, ale mění se obrazy,
00:38:32 seshora jí chodí rady.
00:38:34 Počkejte, čili vy jí na závěr dáte obrázek.
00:38:37 Jako rozbor té osobnosti na papíře.
00:38:39 Co tam vidím, to píšu. Já jsem takový zapisovatel.
00:38:42 Ale co třeba vidíte při těch případech?
00:38:48 Tady jsem si třeba rozebrala vás.
00:38:52 -Mě jste si rozebrala?
-Vás.
00:38:54 A kdy jste si mě vizualizovala?
00:38:56 Já jsem si vizualizovala vaši profesní osobnost.
00:39:00 -Musím vás velice chválit.
-Jo?
00:39:01 Jste velice úžasná, silná osobnost.
00:39:04 Tak je vidět, že už to umíte dobře.
00:39:07 (smích)
00:39:09 Že to děláte pěkně a vědecky. To není žádná blbost, že jo?
00:39:12 -A můžu se podívat?
-A byla to radostná práce.
00:39:16 -Radostná práce?
-Ano.
00:39:18 Čili to je malej Honzík?
00:39:20 To jste jakoby vy, vaše profes...
00:39:23 -Mám kaťátka, ne?
-Ne, ne.
00:39:25 To je vaše profesní vyzařování ve vaší pracovní oblasti.
00:39:28 Tady ale vůbec nemám vršek.
00:39:30 A tady takhle by to mělo vypadat,
00:39:32 ale vy jste na tom velmi, velmi dobře.
00:39:34 -Ale to je divný, ne?
-Odchylek je málo.
00:39:37 Počkejte, co je to tady?
00:39:38 To je taková pevná půda pod nohama, jakoby kořeny.
00:39:40 -Ale kam vede?
-To vede do země.
00:39:42 -Ale na druhou stranu.
-To tak jako...
00:39:45 Ten člověk je propojený.
00:39:49 To vypadá, že se přirozením opírám o zem.
00:39:51 To byste se teprve měl opírat, protože váš obrázek je tady.
00:39:55 Tak vy se ještě takzvaně neopíráte.
00:39:57 -Zatím ne.
-Zatím ne.
00:39:59 (smích)
00:40:01 Ale myslíte, že to je perspektivní.
00:40:04 Tak to je dobrá zpráva. (smích)
00:40:07 A co ještě, kdybychom to rozebrali.
00:40:09 Tak dobře. Tady bleděmodrý papír -
00:40:12 velice komunikativní člověk. Sbíráte rád informace.
00:40:18 K tomu mám ještě rozbor - vhled na tu figurku,
00:40:21 ale ten mám tady a tady to je obrázek.
00:40:23 Ano.
00:40:24 Musím tedy říct, že máte dobrou intuici
00:40:26 a jakoby opravdu cítíte co máte, jak máte a opravdu...
00:40:32 Dobře, ale tady mám třeba takový žlutý tričko, nebo co to je.
00:40:35 Toto je třetí čakra, to je životní energie.
00:40:38 -A tady to?
-To je druhá, oranžová.
00:40:42 A to jsou vlastně partnerské vztahy, intelekt.
00:40:44 -Tak to je dobrý, ne?
-To je všechno v pořádku.
00:40:47 Ale že to mám takový malý? A to červený?
00:40:49 To jsou takový nohy, který máte pěkně rozkročený.
00:40:51 Máte pěkně nakročeno.
00:40:52 Dobře, tak já mám nohy jako prase a čakry takový mrňavý?
00:40:54 Ne! To je všechno v pořádku. Nemusíte mít obavy!
00:40:56 Já měřím 175 cenťáků a mám nohy jak...
00:40:59 Ne! To zelený, to je vlastně srdeční čakra.
00:41:01 Kdybychom se podívali tady na ten obrázek.
00:41:03 -Tady ji mám rozebranou.
-Tak by to mělo vypadat.
00:41:06 Tak nevypadá nikdo, ale k tomu bychom mohli směřovat.
00:41:09 Je rozdělená na růžovou a zelenou.
00:41:12 Na naši srdeční čakře máme největší problém.
00:41:15 To je láska, odpuštění, slyšíme o tom pořád,
00:41:18 že bychom měli umět učit se odpouštět.
00:41:21 -A jak to teda se mnou vypadá?
-S vámi to vypadá velmi dobře.
00:41:26 A už jste někdy viděla takovouhle pěknou postavu?
00:41:28 Ne, nikdy!
00:41:29 Čili já jsem první takhle pročakrovanej?
00:41:32 Jste pěkně. Ta žlutá - to bychom měli rozpustit
00:41:34 veškeré stíny z minulosti, které nám brání,
00:41:37 brzdí nás na cestě kupředu a nějak nám podtrhávají ty nohy.
00:41:42 Ale ty nohy jsou pro vás nějak důležitý!
00:41:45 Jsou důležitý, protože to znamená, jak si stojíme v životě,
00:41:47 jak známe svůj směr a cíl a jak věříme, že něco dokážeme.
00:41:52 A neklademe si už otázku na tom optimálním obrázku -
00:41:57 odkud přicházím, kdo jsem a kam směřuji.
00:42:00 Vy pracujete taky sama na sobě?
00:42:01 Neustále.
00:42:03 -Neustále?
-Ano.
00:42:04 -A kdy budete dokonalá?
-Nikdy.
00:42:05 A co jste zlepšila nejvíc za poslední dobu?
00:42:08 Tak trochu sebedůvěry a snažím se dosáhnout klid a harmonii v nitru.
00:42:13 -Ale to je lopotná práce.
-Je, je.
00:42:15 -Ale daří se to?
-Daří.
00:42:17 Musím to zaklepat.
00:42:19 Zina Rajnochová! (potlesk)
00:42:28 Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost
00:42:31 a těším se s vámi zase na shledanou buď v divadle Ponec
00:42:34 nebo u televizních obrazovek. A uvolněte se, prosím!
00:42:46 Skryté titulky Alena Fenclová