Servisní magazín, který nahlíží do oken sousedů. Připravili: M. Růžičková, J. Matějková a další
Sousedé
Premiéra: Pátek 17. 5. 2024 na ČT2![Sousedé](http://img.ceskatelevize.cz/program/porady/11690334848/foto/uni_424236100111005.jpg?1715848967)
00:00:01 SOUSEDÉ
00:00:18 Romové jsou po staletí utlačovaným národem a tohle je pro nás
00:00:23 něco důležitého, protože máme svůj svátek,
00:00:26 slavíme to všichni, je to pospolitost,
00:00:28 je v tom nějaká hrdost
00:00:30 a připomínáme si taky naše zvyky, tradice, náš jazyk a kulturu.
00:00:36 -Říká organizátor průvodu romské hrdosti,
00:00:40 který prošel dubnovým Brnem.
00:00:44 Taky vám prozradíme,
00:00:46 co se skrývá pod názvem řecké skupiny Kavurakia.
00:00:51 Teď ale míříme do jižních Čech do Let u Písku.
00:00:55 Tam se konečně uskutečnil
00:00:56 jeden z nejdůležitějších projektů nejen poslední dekády.
00:01:04 Projekt Lety u Písku, památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách,
00:01:09 navazuje na letité snahy přeživších pamětníků, aktivistů
00:01:12 a představitelů veřejného i politického života
00:01:16 o důstojné uctění památky obětí takzvaného cikánského tábora.
00:01:20 -Ty úvahy vůbec o likvidaci
00:01:24 vepřína na místě bývalého koncentračního tábora
00:01:27 a následné výstavbě památníku nebo možnosti důstojné připomínky
00:01:31 obětí jsou velmi dávné.
00:01:34 Datují se od konce 90. let.
00:01:37 Té velké iniciativy se ujal Čeněk Růžička, potomek přeživších
00:01:41 a předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu,
00:01:45 který byl především právě bojovníkem proti vepřínu.
00:01:49 Nakonec spolu s mnoha dalšími aktivisty opravdu dosáhli toho,
00:01:54 že vláda rozhodla o likvidaci vepřína.
00:01:58 To bylo vládní usnesení z roku 2017.
00:02:02 A ten úkol likvidace Vepřína i následné výstavby památníku
00:02:06 byl zadán nám.
00:02:25 -V té době jsme začali participativní proces,
00:02:28 kdy jsme měli snahu zjistit od veřejnosti,
00:02:31 od dalších zainteresovaných stran, co by si tak představovali,
00:02:35 jak by to místo mělo nejen vypadat, ale co by mělo splňovat.
00:02:39 Co by tam mělo být za aktivity, jaká by tam měla být expozice,
00:02:43 prostě celkovou ideu.
00:02:59 -Už v tom roce 2017 bylo vcelku jasné,
00:03:02 že norská strana se chce podílet zejména na financování výstavby
00:03:07 památníku a následných edukačních lektorských měkkých aktivit.
00:03:12 My jsme začali organizovat
00:03:14 mezinárodní krajinářsko-architektonickou soutěž
00:03:18 o návrh památníku.
00:03:22 -Do prvního kola se nám přihlásilo 42 návrhů
00:03:25 z celého světa, včetně třeba Japonska.
00:03:28 Do druhého kola postoupilo sedm.
00:03:30 -V porotě, které předsedal architekt Josef Pleskot
00:03:34 a zasedali tam potomci přeživších jako Čeňek Růžička, Jan Hauer,
00:03:39 Rudolf Murka a další,
00:03:41 hlavně architekti potom jako odborná část poroty,
00:03:44 tak jsme v naprosté shodě vybrali český návrh tehdy spojeného
00:03:50 Ateliéru Světlík a Ateliéru Tera Florida a Jana Slocera.
00:03:57 -Tohle je vlastně vizualizace toho celého místa.
00:04:01 Tady můžete vidět rastrovité parkoviště,
00:04:03 na kterém budou parkovat návštěvníci a příjezdovou cestu.
00:04:07 A tady po té cestě vejdete do celého areálu.
00:04:11 Tady můžete ještě vidět linie toho, jak býval ten vepřín.
00:04:15 Tady jsou části těch hal.
00:04:22 Stezka je vlastně součástí toho, že vede skrz jednu halu vepřína,
00:04:27 aby návštěvník mohl nacítit, jak obrovská ta 1 hala ze 13 byla.
00:04:32 V každé té jedné hale bylo tisíc prasat.
00:04:37 HLAS Z NAHRÁVKY
-Jan Hauer o potlačování
00:04:40 traumatických vzpomínek rodičů před dětmi.
00:04:43 -Ona ani moje mama nevyprávěla nikdy o Letech.
00:04:47 To bylo pro nás takové...
00:04:48 Možná, že si to vyprávěli mezi starýma,
00:04:51 ale před námi to nikdy neřekli.
00:04:53 Táta vždycky říkal, buďte šťastný, že je to za námi.
00:04:57 HLAS Z NAHRÁVKY
00:04:58 -Karel Vrba o podmínkách v letském táboře.
00:05:01 -Nejhorší tam bylo, když jsem viděl,
00:05:04 jak ty dětičky vždycky odvážely mrtvé
00:05:09 a vozily je tam do toho lesa.
00:05:13 -Následně ale bylo jasné, to byla i ta covidová éra,
00:05:17 že výstava památníků bude stát mnohem více,
00:05:20 než se původně tušilo a ty Norské fondy na to nestačily.
00:05:24 Potom tedy musel i český stát, ministerstvo kultury,
00:05:27 rozhodnutím pana ministra Baxy,
00:05:29 který velmi podporoval výstavbu památníku,
00:05:33 opravdu dofinancovat ze státního rozpočtu výstavbu památníku.
00:05:44 Doufám, že všechno dobře dopadne po té velké práci,
00:05:48 co máme za sebou.
00:05:49 Jsme rádi, že pan prezident,
00:05:51 pan premiér a další významní ústavní činitelé,
00:05:54 pánové ministři a jeho excelence, ambasadoři přijedou.
00:05:58 To nás velice poctilo.
00:06:00 No, a teď nás začne čekat těžká práce.
00:06:03 Takže začínáme nanovo.
00:06:04 Jana Horvátová.
-Dobrý den. Těší mě.
00:06:07 Už jsem vás dneska dopoledne sledoval na ČT24,
00:06:10 takže vím všechno.
00:06:11 -Máme velkou radost, děkujeme.
00:06:17 -To je pocit velké radosti, že se to podařilo a pocit toho,
00:06:22 že se nám konečně po těch desetiletích podařilo zacelit díru,
00:06:26 která byla i v tom,
00:06:28 že bylo strašně málo poznání o tom, co znamená romský holocaust.
00:06:32 Jak se budoval ten památník,
00:06:34 tak se, myslím, větší a větší pozornosti dostalo
00:06:38 i tomu samotnému tématu.
00:06:41 MLUVÍ ANGLICKY
00:06:47 -Teď jsme na pietním kruhu,
00:06:49 na kterém jsou jména všech evidovaných vězněných.
00:06:52 Je tady 1 294 paprsků plus jeden pro všechny neevidované vězněné.
00:06:57 A jsou zde napsána jména vězněných v pořadí tak, jak byli přivedeni
00:07:02 do tábora a evidováni, protože po dlouhých diskuzích
00:07:06 i s pozůstalými po obětech jsme se rozhodli,
00:07:09 že nechceme dělit rodiny, nechceme je znova roztrhat,
00:07:13 takže jsme ponechali seznam protektorátní zprávy,
00:07:16 ale ten drží ty rodiny pohromadě.
00:07:18 MLUVÍ ANGLICKY
00:07:28 -Já jsem velmi ráda, že na rozdíl od lokality tábora
00:07:31 v Hodoníně u Kunštátu se v Letech u Písku podařilo
00:07:35 udělat opravdu solidní archeologický výzkum,
00:07:38 který probíhal pod vedením
00:07:39 docenta Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni
00:07:43 a jeho nálezy jsou z mého pohledu, řekla bych, až strhující.
00:07:47 Jemu se skutečně podařilo odhalit věci,
00:07:50 které byly ještě z výbavy vězňů ze svobodného života.
00:07:53 Bylo velmi důležité,
00:07:55 že se podařilo vyzvednout ze země tyto předměty, které nám ukazují,
00:08:01 že ti lidé, kteří tam byli uvězněni, žili před uvězněním
00:08:05 úplně normálním integrovaným životem.
00:08:08 HLAS Z REPRODUKTORU
00:08:09 -Koncem června 1942 přišli za mnou tři četníci a fotografovali mě.
00:08:17 -Byl tam ředitel, druhý den nás nechal nastoupit
00:08:23 a řekl nám: "Brána se před vámi otevřela,
00:08:27 brána se za vámi zavřela a odtud nemáte žádný návrat."
00:08:32 -Stojíme ve vnitřní expozici,
00:08:34 která je pomyslně dělená do takzvaných čtyř kapitol.
00:08:38 Ta první se věnuje životu před druhou světovou válkou.
00:08:42 Tuto kapitolu reprezentují rodinné fotografie Romů a Sintů,
00:08:46 protože nám ukazují to, jak oni chtěli být sami zobrazeni.
00:08:50 Ne tak, jak je zobrazovalo četnictvo, ale oni sami,
00:08:54 jejich rodinný život, jak byl zachycen.
00:08:56 Druhá kapitola je také věnovaná období druhé světové války
00:09:00 a samozřejmě se zaměřením hlavně na ten tzv. cikánský tábor.
00:09:04 A tady jsme vybrali předměty,
00:09:06 které se zase váží přímo k těm vězňům.
00:09:08 Jejich osobní předměty.
00:09:10 Můžete vidět dětské nádobí,
00:09:12 figurky z dětské hry Člověče, nezlob se.
00:09:15 Osobní hrnky s nápisem z lásky, šperky, knoflíky, vlastně to,
00:09:19 co patřilo přímo vězňům.
00:09:22 Třetí kapitola je věnovaná životu přeživších po válce.
00:09:26 Jaké to bylo vracet se do společnosti,
00:09:28 jak je ta společnost přijímala, nebo nepřijímala
00:09:31 a jak nahlížela na to, co se jim stalo.
00:09:34 To nám reprezentují zápisky paní Boženy Flégrové,
00:09:37 která byla v táboře vězněna spolu se svým malým synem
00:09:40 a v táboře se jí také narodila dcera, která ve věku
00:09:43 pouze tří měsíců zde zemřela.
00:09:45 HLAS Z REPRODUKTORU
00:09:47 -Při mém seskoku jsem zavadila o jednoho strážného,
00:09:50 za což jsem hned dostala facku a druhou jsem vzala o roh auta,
00:09:55 až jsem padla.
00:09:56 -Ty zápisky jsou naprosto unikátní v tom, že nám ukazují,
00:10:00 že se pokoušela pořád a pořád začít znova vyprávět ten příběh,
00:10:04 který se jí stal, ale zjišťovala, že to je nemožné,
00:10:08 že je strašně těžké vyprávět o utrpení a hrůze toho,
00:10:12 co se jim tady dělo.
00:10:14 A vlastně ani jednou ty zápisky pořádně nedokončila.
00:10:17 HLAS Z REPRODUKTORU
00:10:18 -"Tak jste zde.
00:10:20 Odsud už není návratu,
00:10:21 jedině do pekla, jiné cesty pro vaši rasu nemáme."
00:10:25 Teď teprve jsme pochopili vše, o čem se venku mluvilo
00:10:29 a čemu jsme nevěřili.
00:10:32 -Čtvrtý pilíř se věnuje boji za odstranění vepřína.
00:10:35 Tu reprezentují stuhy,
00:10:37 které jsou z toho prvního pietního aktu, který zde byl
00:10:41 v květnu 1995, na kterém byl i prezident Václav Havel.
00:10:44 HLAS PREZIDENTA VÁCLAVA HAVLA
00:10:46 -Totalitní komunistický režim se postaral o to,
00:10:48 aby památka obětí Romů byla zapomenuta.
00:10:51 Místo tragedie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem.
00:10:56 -A zde je vlastně i ten původní pomník od architekta Zdeněka Hůly.
00:11:00 Je tam i nově osazený velký kříž, který je přímo před pohřebištěm,
00:11:05 jak je lokalizoval archeologický průzkum v roce 2019.
00:11:11 Celá myšlenka architektonického návrhu byla vrátit místo
00:11:15 zpátky Romům.
00:11:17 Připodobnit ho co nejvíce lesu,
00:11:20 co nejméně fyzicky připomínat ten tábor.
00:11:27 -Myslím, že Romové si zaslouží objektivní realitu,
00:11:31 kterou tady historikové a archeologové vybádali.
00:11:34 A už by bylo fajn, kdyby tato realita byla zapojená
00:11:38 i do českých dějin, kam plně patří.
00:12:01 -Motto Řecké obce Ostrava zní:
00:12:03 hudba, tanec a kultura dávají lidi dohromady.
00:12:07 Kapela Kavurakia vznikla pod hlavičkou řecké obce
00:12:10 poměrně nedávno a letos poprvé se představila
00:12:14 v Ostravě na březnových oslavách Dne nezávislosti Řecka.
00:12:17 A co to slovo Kavurakia vlastně znamená?
00:12:21 -Kavuraťa se to vyslovuje a význam to má,
00:12:26 že to je v překladu krab.
00:12:30 Dokonce Kavurakia má i druhý význam, ne jenom jeden,
00:12:34 a to je nějaká čepice, nějaký klobouk.
00:12:38 Ale my se přikláníme spíš k těm krabům.
00:12:46 -Řecká hudba je tu od začátku,
00:12:48 když s ní Řekové přišli v roce 1949.
00:12:52 V existujících obcích postupně
00:12:55 vznikala sdružení politických emigrantů a vznikaly kapely.
00:12:59 Tenkrát se nehrálo na buzuky, před tím byla mandolína,
00:13:03 čili ten nástroj, který tenkrát se používal.
00:13:07 A harmonika a klarinet, protože tenkrát byla ta hudba
00:13:10 v začátcích.
00:13:13 Potom později v šedesátých letech,
00:13:15 už se objevil nástroj buzuki, což je ten melodický nástroj,
00:13:19 a kolem toho vznikaly řecké kapely.
00:13:27 -Za totality přece jenom ten styk s Řeckem byl omezený,
00:13:32 takže všechno to řecké bylo i vzácnější.
00:13:35 I ta hudba, i buzuki.
00:13:39 I ten Čech nebo ten Řek z Česka nemohl tak často cestovat do Řecka,
00:13:44 tak jsme byli českému občanovi vzácnější.
00:13:49 Kdežto dneska už Čech Řecku rozumí daleko víc než tehdy.
00:13:54 I té hudbě i tomu jídlu i té zábavě celkově.
00:14:03 -Nás Řeků je tady v okolí možná nějaká tisícovka,
00:14:06 ať přímo, nebo smíšená manželství.
00:14:09 Hodně lidí se po tom 80. roce odstěhovalo do Řecka,
00:14:13 Samozřejmě tím, že jsou smíšená manželství
00:14:16 a lidi mají pořád řeckou kulturu rádi, tak v tom chceme pokračovat,
00:14:21 čili naše představa je,
00:14:23 aby byla každý měsíc v Ostravě nějaká samostatná produkce
00:14:29 řecké hudby, to je náš jakýsi sen.
00:14:40 -V repertoáru samozřejmě převládají taneční věci.
00:14:44 A kdo to vybírá? Vybíráme to všichni.
00:14:47 Ale rozhodující slovo by měl mít vždycky zpěvák,
00:14:50 takže mi dáme materiál a zpěvák vybírá.
00:15:00 -Já jsem vlastně napůl Řekyně.
00:15:02 Můj tatínek je z Řecka a maminka z Česka,
00:15:05 ale už jsem se narodila tady.
00:15:07 Já jsem chtěla zpívat řecky
00:15:09 a úplně náhodou jsem se dostala do téhle kapely asi před rokem.
00:15:13 Oni vlastně hledali nějakou zpěvačku a tak nějak po známosti
00:15:18 jsem se tady dostala.
00:15:20 Od té doby už rok spolu zkoušíme a už budeme hrát
00:15:24 i na zábavách a různých akcích.
00:15:36 Já se vlastně učím řecky,
00:15:38 ale všechny texty mám napsané foneticky,
00:15:41 aby se mi to lépe dělalo, zpívalo, pracovalo s textem.
00:15:45 Těch písniček je opravdu hodně, mám teď něco přes 100 písní
00:15:50 a je pro mě jednodušší si to naposlouchat a napsat foneticky.
00:16:01 -Ta řecká hudba, pokud těm slovům člověk rozumí,
00:16:04 tak je to samozřejmě o vztazích mezi mladými lidmi, mužem a ženou.
00:16:09 Je to o lásce, to máte 90 % těchto písniček,
00:16:12 tak je to vidět, že ti to lidé, kteří na těch zábavách jsou,
00:16:16 i české holky zpívají řecké texty, aniž tomu rozumí.
00:16:20 To znamená, že podvědomě cítí, že je to o melodii,
00:16:23 o romantičnosti, že ta hudba lidi propojuje
00:16:27 nebo je dává do jakéhosi vztahu.
00:16:33 -Pro mě je řecká hudba velmi srdcová záležitost,
00:16:36 ale myslím si,
00:16:38 že i Češi si v tom našli něco svého.
00:16:40 Je to samozřejmě něco jiného, ale myslím si,
00:16:43 že to spojuje Čechy a Řeky dohromady.
00:16:46 Češi naprosto milují řeckou hudbu,
00:16:48 takže se setkáváme na různých řeckých zábavách
00:16:52 a různých kulturních řeckých akcích
00:16:55 a vlastně jsme takhle nějak spojili kulturu.
00:16:58 Moc si to všichni užíváme.
00:17:06 -My to máme, v podstatě bych to řekl tak,
00:17:09 že my to máme vytvořené líbivě pro českou veřejnost.
00:17:12 Samozřejmě žijeme tady.
00:17:14 Hodně lidí, co tady je,
00:17:15 navštěvuje, má dovolenou v Řecku nebo tam má kamarády.
00:17:19 Nástroj buzuki je velmi melodický
00:17:21 a on je vlastně takovým hlavním orgánem, že?
00:17:24 Ta klasická řecká hudba, která byla předtím,
00:17:28 kdy žili naši rodiče v Řecku,
00:17:30 tak to byl klarinet, harmonika, akordeon.
00:17:33 A mým takovým dalším snem je zkusit tady tyto nástroje sehnat
00:17:37 a doplnit tu kapelu, aby to bylo univerzálnější.
00:17:41 Je vidět, že i na tyto tradiční řecké písničky, které se hrají
00:17:45 na ty lidové nástroje,
00:17:47 to znamená klarinet nebo akordeon, že hodně lidí, i mladých, tančí.
00:17:51 -Vždycky je to podium spjaté s tím parketem a prolívá se to,
00:17:56 to znamená, že když hudebník dobře hraje,
00:17:59 tak tanečník dobře tančí.
00:18:02 V uvozovkách samozřejmě. Je to individuální.
00:18:05 Ale baví se, to znamená, že chce tancovat.
00:18:09 A zase opačně, takže tam jsme vlastně jedna parta.
00:18:14 To znamená, pódium sleduje parket a parket sleduje pódium.
00:18:19 A pokud je něco špatně, tak se ta zábava nevyvine tak,
00:18:23 jak by měla.
00:18:25 Pořád tam bude nějaký problém.
00:18:31 -Taťka se mnou taky hraje v kapele, hraje na cajón a myslím si,
00:18:35 že oba jsme moc hrdí na to,
00:18:37 že můžeme reprezentovat nějakým způsobem Řecko
00:18:40 a že on je pyšný na to, že zpívám v kapele
00:18:44 a že se věnujeme oba řecké hudbě.
00:18:50 -Jdeme tancovat a bavit se, to je správná zábava.
00:18:53 A to není jenom řecká, to platí pro všechny národnosti.
00:19:07 -Mezinárodní den Romů se každoročně slaví 8. dubna,
00:19:10 tedy v den vzniku
00:19:12 Mezinárodní romské unie v roce 1971.
00:19:15 Letos i v Brně proběhly velké oslavy,
00:19:18 během kterých prošel městem průvod romské hrdosti.
00:19:22 Všechno začalo na Náměstíčku pod Platany,
00:19:25 kde se od brzkého odpoledne formovali tanečníci a muzikanti.
00:19:30 -Dneska slavíme Mezinárodní den Romů,
00:19:33 už 17. ročník v Brně.
00:19:35 Je to oslava našeho romství, našeho romipenu.
00:19:39 Já si myslím, že to je extrémně důležité,
00:19:41 protože Romové jsou po staletí utlačovaným národem
00:19:45 a tohle je pro nás něco důležitého,
00:19:47 protože máme svůj svátek,
00:19:49 slavíme to všichni, je to pospolitost,
00:19:51 je v tom nějaká hrdost.
00:19:53 A připomínáme si taky naše zvyky, tradice, náš jazyk a kulturu.
00:20:00 -Je to svátek Rómů, na který se všichni těší
00:20:03 a chceme ukázat i veřejnosti, že jsme tady,
00:20:07 chceme o sobě dát vědět
00:20:10 a chceme naši kulturu přinést do společnosti.
00:20:17 Tato aktivita vznikla na popud Romů samotných
00:20:20 a je to v podstatě skoro poprvé,
00:20:22 když v Brně akci pořádají sami Romové.
00:20:25 V minulých letech to byly neziskovky a teďka poprvé
00:20:28 to jsou dobrovolníci nebo skupina,
00:20:30 která se utvořila a řekla, že Romové to chtějí dát sami.
00:20:34 -Já jsem si řekl, že je důležité,
00:20:36 aby Mezinárodní den Romů organizovali Romové,
00:20:38 aby to nedělali gadžové.
00:20:40 A proto to dělám já.
00:20:44 Mezinárodní den Romů
00:20:46 jsme odstartovali rozhovory s romskými osobnostmi,
00:20:50 potom bylo možné navštívit Muzeum romské kultury.
00:20:53 V 16 hodin začal průvod romské hrdosti,
00:20:56 který vyšel z ulice Bratislavské a došel až sem
00:21:00 na Zelný trh.
00:21:01 -Připojili jste k nám i nějaké taneční soubory, že, Benio?
00:21:05 -Určitě.
00:21:08 Jeden soubor přijel z Jablonce nad Nisou.
00:21:11 Pak se k nám ještě připojili
00:21:14 soubor z Přerova a pak vlastně ještě další soubory z Brna.
00:21:19 -Přijeli jsme z Jablonce nad Nisou,
00:21:22 jmenujeme se Akademie romského talentu,
00:21:24 náš soubor se jmenuje Amare bachtale čave.
00:21:27 Jsme založení 16 měsíců a snažíme se motivovat naše děti
00:21:32 ke kultuře, sportu a dalším věcem.
00:21:37 My se snažíme ty děti motivovat, protože s dětmi se dá pracovat,
00:21:42 takže motivovat je k lepšímu životu.
00:21:44 Aby se netoulali po ulicích.
00:21:46 Dali jsme jim na výběr, možnost něco v životě dokázat.
00:21:51 -Změnit vlastně ten jejich život, aby měli nějaké cíle
00:21:55 a nějaké vize, než aby neměli vůbec nic.
00:21:58 Snažíme se, aby ty děti byly tak nastaveny,
00:22:01 aby se šly za lepším životem.
00:22:04 Můžou být tanečníci, můžou být fotbalisti,
00:22:07 proto vlastně máme víc těchto aktivit, jako je fotbal, box
00:22:11 a vlastně tanec.
00:22:13 Takže se snažíme dětem ukázat nějaké cesty,
00:22:17 ale je to samozřejmě na nich, jak budou dobré,
00:22:20 ale snažíme se dětem změnit život.
00:22:25 -Věřím tomu, že do budoucna změníme celou naši kulturu
00:22:28 a změníme celý pohled na naše Romy.
00:22:36 -Náš romský tanec v naší kultuře je velmi zábavný, barevný
00:22:42 a má velké slovo.
00:23:19 -Od 19:30 máme hudební program, hudební večer,
00:23:22 kde vystoupí několik místních romských kapel tady z Brna
00:23:27 a společně tady oslavíme Mezinárodní den Romů.
00:23:49 Já si myslím, že romské muzika má spoustu zajímavých aspektů,
00:23:54 protože jsme cestovali hodně po světě,
00:23:56 tak jsme si pobírali hodně věcí z různých zemí,
00:23:59 z různých kontinentů.
00:24:01 A to všechno tak nějak máme v sobě a myslím si,
00:24:04 že tím se nějakým způsobem odlišujeme.
00:24:07 Je to hodně o feelu, který ta romská muzika má
00:24:10 a například halgaton vám Romové zahrají jako nikdo.
00:24:23 Romům bych popřál, aby si užili tento Mezinárodní den Romů
00:24:27 a oslavili ho společně s přáteli a rodinou,
00:24:30 stejně jako všichni Romové na celém světě,
00:24:32 aby nezapomněli na to, kdo jsou, a hlavně - v hrdosti.
00:24:44 Gadžovské společnosti bych popřál asi víc empatie,
00:24:47 víc přemýšlení o věcech do hloubky a nepřemýšlení jenom o tom,
00:24:52 kdo jsem já a moje nějaké tři metry, ale možná šířeji
00:24:57 a možná nám potom bude líp.
00:25:08 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2024