Filmy, režiséři, herci, místa a události polského filmu. Koprodukční dokumentární cyklus představující to nejzajímavější z historie evropských kinematografií
00:00:01 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:00:05 CINEKINO
00:00:09 *Polská kinematografie?
00:00:13 Film Pianista, který přivedl zpět Romana Polańského.
00:00:16 Film Ida oceněný Oscarem.
00:00:20 Také Andrzej Wajda a Krzysztof Kieślowski.
00:00:23 A nečekaná komedie Sexmise.
00:00:26 Cyklus Cinekino ukáže skvosty a zajímavosti evropského filmu.
00:00:31 Dnes vzhůru do Polska!
00:00:35 Událost: Roman Polański znovu natáčel v Polsku.*
00:00:40 *Březen 2001. Roman Polański nebyl v Polsku čtyřicet let.
00:00:46 Film Pianista, jeho šestnáctý celovečerní film,
00:00:51 ho přivedl zpět do jeho rodné země.
00:00:55 Polańského návrat do Polska byl událostí o to větší,
00:01:01 že všichni věděli, že tady vyrostl, přežil krakovské ghetto a hlad
00:01:07 a unikl deportaci, která postihla jeho rodinu.
00:01:12 Film Pianista byl adaptací pamětí virtuóza Wladyslawa Szpilmana,
00:01:18 který dokázal utéct z varšavského ghetta.
00:01:23 Odtud vyjížděly konvoje plné Židů určených k deportaci.
00:01:28 V březnu 2001 už byl Polański dávno světově uznávaným filmařem.
00:01:34 Svoje řemeslo se naučil právě v Polsku, na filmové škole v Lodži.
00:01:40 V polovině 50. let na sebe Polański upozornil sérií duchaplných
00:01:46 a humorných krátkých filmů, například Dva muži a skříň.
00:01:54 Nůž ve vodě byl jeho prvním celovečerním filmem.
00:01:58 A také jediným, který natočil v polštině.
00:02:02 Byl nominován na Oscara a objevil se i na titulu Time.
00:02:08 V cizině ho přijali nadšeně, ale doma byl terčem kritiky.
00:02:15 Jeden představitelů státu, Gomulka, prohlásil,
00:02:19 že "jeho postavy nereprezentují polskou společnost".
00:02:24 Polański se rozhodl odejít ze země. Exil trval až do natáčení Pianisty.
00:02:28 Varšavská čtvrť Praga částečně unikla ničení druhé světové války.
00:02:33 Právě tady Polański natáčel některé scény filmu.*
00:02:37 "Natáčet ve Varšavě je pro mě zásadní,"
00:02:41 řekl Adrianu Brodymu, představiteli hlavní postavy.
00:02:45 Ve své knize vzpomínek napsal: "Můj nejosobnější film,
00:02:50 jediný, kde jsem točil to, co jsem sám zažil."
00:02:54 Návrat do dětství mu přinesl úspěch.
00:02:58 Pianista získal na festivalu v Cannes Zlatou palmu, tři Oscary,
00:03:03 včetně Oscara za nejlepší režii, 7 Césarů a mnohá další ocenění.
00:03:08 Místo: Filmová škola v Lodži.
00:03:12 V roce 1966, v době probíhající studené války,
00:03:16 existovalo v Polsku jedno místo, kde Američany vítali.
00:03:21 Byla to Filmová škola v Lodži,
00:03:24 která se právě chystala přivítat Kirka Douglase.
00:03:28 Tato velká hvězda má totiž polské kořeny.
00:03:32 Je to doslova historické místo. Už více než 70 let
00:03:36 tu sídlí jedna z nejslavnějších filmových škol na světě,
00:03:40 Národní vysoká škola filmu, televize a divadla Leona Schillera.
00:03:45 Lodž byla za války méně zničená než Varšava.
00:03:49 Sloužila jako základna pro obnovu filmového průmyslu.
00:03:53 Vláda tu postavila studia a kanceláře, později i školu.
00:03:57 Mnozí slavní absolventi, mají na chodníku v Lodži hvězdu.
00:04:01 A také pamětní desku na schodech přímo ve škole.
00:04:05 Toto schodiště se stalo pro mnohé generace
00:04:09 doslova mýtickým místem, příslibem slávy.*
00:04:13 -Ve škole jsme měli přístup
00:04:16 ke všem filmům na světě. Škola měla zvláštní výhody.
00:04:21 Filmy, které byly v kinech, nám nestačily.
00:04:25 A tak nám vyslanci Spojených států a Francie dávali vlastní filmy.
00:04:30 *Promítací sál byl otevřený i pro obyvatele města.
00:04:35 Stal se legendou. Školu proslavilo liberálnímu prostředí,
00:04:39 intelektuální otevřenost, schopnost překračovat hranice.
00:04:44 Andrzej Wajda, Andrzej Munk, Jerzy Skolimovski, Roman Polański,
00:04:49 Kryzstof Zanussi, Kryzstof Kieślowski.
00:04:53 Prošla tudy většina filmařů, kteří se proslavili i ve světě.
00:05:00 Datum: 23. února 2015 získal film Ida Oscara.
00:05:06 Polský film poprvé získal nejprestižnější filmové ocenění.
00:05:11 Seznam krajanů, kteří předtím odešli s prázdnou,
00:05:15 je úctyhodný.
00:05:17 Andrzej Wajda, Kryzstof Zanussi, Jerzy Kawalerowicz,
00:05:23 Kryzstof Kieslowski, Agnieszka Hollandová.
00:05:27 Film režiséra Pawlikowskiho získal ocenění ocenění v Německu,
00:05:32 Velké Británii, Kanadě i v samotném Polsku.*
00:06:03 *Vypráví příběh osiřelé dívky,
00:06:06 v 60. letech se chystá složit řeholní slib.*
00:06:13 *Přitom zjistí, že je Židovka,
00:06:16 a že její rodiče zabil venkovan během druhé světové války.
00:06:21 V Polsku je to citlivé téma. Film vyvolal polemiku.
00:06:25 A taková polemika může ukázat životaschopnost polského filmu.
00:06:30 Přes dvě desetiletí se polský film nedokázal prosadit ve světě.*
00:06:39 -Nechtěl jsem nějaký líbivý film.
00:06:43 Pro vyjádření emocí je podle mě důležitá i forma.
00:06:47 Nejde jen o hezké obrázky. Pro vyvolání správné emoce
00:06:51 je potřeba symbióza mezi formou a obsahem.
00:06:57 *Film triumfoval také díky tomu, že šlo o film autorský.
00:07:01 Vycházel ze zkušeností Pawlikowského coby dokumentaristy.
00:07:06 Snaha o opravdovost ovlivnila i výběr herců.*
00:07:10 -Dlouho jsme hledali mladou herečku.
00:07:14 Viděli jsme jich tak 400 nebo 500. Ale pořád to nebylo ono.
00:07:19 Pak mi zatelefonovala kolegyně,
00:07:22 že viděla v kavárně mladou dívku, která by se mi mohla líbit,
00:07:27 aspoň po fyzické stránce.
00:07:31 *Agata Trzebuchowska se nechtěla stát herečkou.
00:07:36 A také se jí nestala. Její tvář zůstane spojená pouze s Idou.
00:07:44 Osobnost: Frederik Chopin.
00:07:51 Ve varšavském vévodství se 1. března 1810
00:07:55 narodil Frederik Franciszek Chopin.
00:07:58 Vystudoval varšavskou konzervatoř. A v Polsku pochopitelně i začínal.
00:08:19 Režisér Alexander Ford jeho mládí vyobrazil velmi emotivně.
00:08:28 O Chopinovi tolik filmů nevzniklo. Objevil se v nich asi čtyřicetkrát.
00:08:33 Režiséři většinou zdůrazňovali jeho vztah s George Sandovou.
00:08:43 Jeho postavu většinou hrál skutečný pianista.
00:08:47 Stejně jako u Andrzeje Zulawskeho ve filmu Modrá nota.*
00:09:17 Polský virtuóz byl známý svou vášní k hudbě a k ženám.
00:09:33 Točit o Chopinovi, to znamená milovat jeho hudbu.
00:09:52 Režisér: Kryzstof Kieślowski.
00:10:26 Pět let po Dvojím životě Veroniky Kieślowski předčasně zemřel.
00:10:32 Bylo mu pouhých 54 let.
00:10:35 Vystudoval filmovou školu v Lodži a začínal jako dokumentarista.
00:10:40 MUŽ:
00:11:00 *Postupně přešel k hraným filmům.
00:11:03 Nejdřív pro televizi s filmem Personál z roku 1975.
00:11:08 A pak i pro filmové sály: Jizva z roku 76 a Amatér z roku 79.
00:11:13 V roce 81 naznačil jeho další směřování film Náhoda.
00:11:17 Nabídl v něm tři možnosti vývoje, tři možné konce příběhu.
00:11:22 Dokončil jej v prosinci 1981,
00:11:25 v předvečer vyhlášení stanného práva gen. Jaruzelskim.
00:11:30 Do kin se dostal až v roce 1987.
00:11:33 Rok nato natočil televizní seriál Dekalog.
00:11:37 Deset hodinových filmů, každý o jednom z deseti přikázání.
00:11:41 Dva z nich se promítaly v kině.*
00:11:44 -Natáčení Dekalogu trvalo 15 měsíců.
00:11:49 Deset filmů za patnáct měsíců? A dva z toho celovečerní?
00:11:53 To je obrovský kus práce.
00:11:56 Kryzstof položil jednu otázku.
00:12:00 Do jaké míry jsou sami Poláci námětem tohoto jeho filmu?
00:12:12 ŽENA:
00:12:38 *Přestože to nebyl pořad určený pro masové publikum,
00:12:42 otevřel Dekalog Kieślowskému dveře k mezinárodnímu úspěchu.
00:12:46 Jeho čtyři poslední filmy, Dvojí život Veroniky
00:12:50 a trilogie Tři barvy: Modrá, Bílá, Červená,
00:12:54 natočil v mezinárodní koprodukci. Jen dva se odehrávají v Polsku.
00:12:59 Čtyři filmy vyprávějící o duchovnu, mystice, pohrdání smrtí,
00:13:04 postavení člověka.*
00:13:07 -Poslední dobou se mi zdá,
00:13:10 že se moje filmy čím dál víc zabývají tím,
00:13:14 jací jsou lidé uvnitř. Tím, co nikomu neukazují.
00:13:19 Samozřejmě, že na to potřebuji herce, umělé slzy, umělou smrt.
00:13:24 Všechno je umělé, ale na plátně to vypadá pravdivě.
00:13:29 Film potřebuje takové prostředky, aby mohl vyprávět svůj příběh.
00:13:39 *Číslo: 27.
00:13:42 To je počet cen udělených polským grafikům
00:13:46 na světové výstavě Expo roku 1937.
00:13:49 Tyto ceny přitáhly pozornost k fenoménu,
00:13:54 kterému se v 50. a 60. letech začalo říkat
00:13:58 Polská škola filmového plakátu.
00:14:01 Výrobu a distribuci filmů kontroloval stát,
00:14:06 ale filmový plakát zůstal tak trochu mimo.
00:14:13 Nemusel se řídit zákony trhu.
00:14:16 Filmový plakát už nebyl způsobem komerční prezentace.
00:14:21 Koncepci filmových plakátů tak měli v rukou umělci,
00:14:26 kteří měli naprostou svobodu.
00:14:30 Několik jmen za všechny:
00:14:33 Henryk Tomaszewski, Eryk Lipinski,
00:14:38 Jan Lenica,
00:14:41 Franciszek Starowieyski, Wojciech Fangor,
00:14:46 Roman Cieslewicz, Waldemar Swierzy,
00:14:49 Jan Mlodozeniec, Jakub Erol.
00:15:23 Film: Člověk z mramoru Andrzeje Wajdy.*
00:15:45 *Film vycházel ze skutečného příběhu vzorného dělníka,
00:15:50 který se podílel na stavbě nového města Nowa Huta.
00:15:54 Následkem nehody, při níž si popálil ruce,
00:15:58 ale nemohl ve své práci pokračovat a všichni na něj zapomněli.
00:16:02 V polovině 60. let přizval Andrzej Wajda
00:16:06 ke spolupráci scenáristu Aleksandera Ścibor-Rylského.
00:16:11 Ten se této látky ujal, ale vládě se jeho scénář nelíbil.*
00:16:15 -Řekli: "Film proti příkladným dělníkům?"
00:16:19 Máme snad lepší způsob, jak ukázat svou podporu
00:16:24 socialistickému průmyslu a těžké práci?
00:16:27 "Filmem ne."
00:16:30 *V roce 1976 se změnila kulturní politika.
00:16:34 Mohl za to tajemník komunistické strany Gierka.
00:16:38 A Člověk z mramoru začal být znovu aktuální.*
00:16:42 -Na natočení Člověka z mramoru jsem čekal dvanáct let.
00:16:46 Mezi dokončením scénáře a začátkem natáčení
00:16:53 uběhlo dvanáct let.
00:16:56 Chtěl jsem najít způsob, jak ukázat 50. léta tak,
00:17:00 aby se to dotklo mladých.
00:17:03 Pro ně už to byla vzdálená minulost.
00:17:08 *Proto Wajdu napadlo zařadit do filmu paralelní příběh.
00:17:12 Příběh režisérky, která se snaží pochopit
00:17:16 zmizení dělníka jménem Birkut.
00:17:20 Ve filmu jsou tedy tři příběhy. Potíže s natáčením mladé režisérky,
00:17:24 romantický film o Birkutově slávě a pádu,
00:17:28 a černobílý dokument, který působí dobově.
00:17:32 Režisérku zahrála Krystyna Jandová.*
00:17:36 -Když jsem začala s Andrzejem pracovat,
00:17:40 moje postava prakticky neexistovala.
00:17:43 Měla jen tři malé scény.
00:17:46 Stačilo, aby mě zabírala kamera, a přitom vyprávěla Birkutův příběh.
00:17:52 Andrzej se ale pak rozhodl natočit se mnou další scény.
00:17:56 Bylo jich pořád víc.
00:17:58 Nakonec se z toho filmu stala konfrontace dvou generací.
00:18:09 Je tam scéna, kdy dělám jedno gesto směrem k televizi.
00:18:14 Bylo to jako taková zpráva od Andrzeje, že se něco stane.
00:18:19 Že se něco změní, že přijdou lidé,
00:18:22 kteří se už nebudou chtít sklonit, jako tomu bylo doposud.
00:18:28 *Natáčení se sice obešlo bez politické kontroly,
00:18:32 ale ne uvedení do kin.
00:18:35 Straně se film nelíbil, šel jen v jednom varšavském kině.
00:18:38 Před ním se tísnily davy.
00:18:41 Nakonec přidali dvě kina, ale nesměl se uvádět jeho název!*
00:18:45 -V tisku jste si mohli přečíst: "Představení zadáno".
00:18:50 Celá Varšava věděla, že když v novinách psali,
00:18:54 že je "představení od sedmi večer zadáno", šlo o Člověka z mramoru.
00:19:03 Erotická scéna: Historie hříchu Waleriana Borowczycka.
00:19:09 Walerian Borowczyck se s filmem Historie hříchu vrátil do Polska
00:19:14 po dlouhém exilu ve Francii.
00:19:17 Tato erotická scéna je zároveň scénou vražednou.
00:19:21 Jedna žena chce pomstít smrt svého milence.
00:19:25 Scéna, která jasně říká, že orgasmus je malá smrt.*
00:19:34 HUDBA Z GRAMOFONU
00:20:19 *Herečka: Krystyna Jandová.*
00:20:28 -Nejlepší herečkou je Krystyna Jandová, za polský film Výslech
00:20:32 režiséra Ryszarda Bugajského.
00:20:37 *Cannes 1990. Krystyna Jandová získala cenu
00:20:41 za ztvárnění velmi náročné role vězněné a mučené zpěvačky,
00:20:45 která odmítá svědčit proti svému bývalému milenci.*
00:20:49 -Nemám nic připraveného! Nenapadlo mě, že to užiji.
00:20:53 Ale děkuji Andrzeji Wajdovi, že se rozhodl ten film natočit.
00:20:58 A taky režiséru Bugajskému, který mi tu roli nabídl. Díky.
00:21:37 -Musím se smát, protože během natáčení Výslechu
00:21:42 jsem ještě ve Francii točila film Špion, na kterého nezapomněli.
00:21:46 Takže po deseti dnech natáčení v Polsku
00:21:50 jsem jela do Francie, kde jsem točila s Yvesem Boissetem,
00:21:54 Lino Venturou, Michelem Piccolim a dalšími.
00:21:58 Když jsem přijela, ptali se mě: "Co to v tom Polsku děláš?
00:22:03 Točíš film o vězení, nebo tě tam v tom vězení drží?
00:22:07 Protože jsou vždy třeba tři dny, aby ses vzpamatovala,
00:22:12 postavila se na nohy
00:22:15 a mohla si zase stoupnout před kameru a hrát."
00:22:19 Tehdy bylo vyhlášeno stanné právo.
00:22:22 A já věděla, že je to moje životní role,
00:22:26 že vše, co se v tom filmu stane,
00:22:30 daleko přesáhne mé pracovní povinnosti.
00:22:34 Byli by mě mohli i zabít, bít, mučit.
00:22:37 Byla jsem připravená na vše,
00:22:41 protože jsem měla v rukou scénář s nejdůležitější rolí mého života.
00:22:45 Já osobně bych mohla podepsat každou větu z toho filmu.
00:22:50 A kdyby najednou režisér změnil názor,
00:22:54 byla jsem připravená ji hrát tak, jak jsem si ji představovala já.
00:22:58 *Díky třem filmům, Člověk z mramoru, Člověk ze železa
00:23:02 a Výslech, se stala ztělesněním polského boje za svobodu.
00:23:07 Natáčela s těmi největšími polskými režiséry:
00:23:11 s Wajdou, Zanussim, Kieślowskim, Zulawskim.
00:23:16 Ale točila i jinde:
00:23:19 Mefista s Istvanem Szabo, Laputu s Helmou Sanders Brahmsovou.
00:23:24 Po pádu režimu se opět zaměřila výlučně na národní film.
00:23:29 Pracuje s režiséry, jejichž filmy se v cizině tolik nehrají.
00:23:34 V Polsku je nesmírně populární.
00:23:38 Sama se zhostila režie u filmu Pecka v roce 1995.
00:23:42 V roce 2005 založila Nadaci Krystyny Jandové pro kulturu
00:23:46 a soustředí se především na divadelní herectví.
00:23:50 Vrátí se ještě k filmu?
00:23:56 Komická scéna: Sexmise Julia Machulského.
00:24:02 Juliuš Machulski je v Polsku
00:24:05 známý svým výtvarným uměním i svými filmy.*
00:24:09 -Tehdy se tomu říkalo
00:24:11 "filmy morálního neklidu".
00:24:15 Byla to doba disidentů, hnutí odporu, boje proti vládnoucí třídě.
00:24:20 Ale tenhle druh filmařiny mě nezajímal.
00:24:24 Byla stejně ponurá, jako tehdejší život.
00:24:27 A já jsem chtěl od filmu něco víc.
00:24:31 *Sexmise Julia Machulského měla historický úspěch.
00:24:35 Viděly ji miliony diváků.
00:24:39 Max a Albert, dva vědci, souhlasí,
00:24:42 že se nechají pro vědecké účely zmrazit.
00:24:46 Místo za pět let je rozmrazí až v roce 2044.
00:24:50 Zemi obývají jen ženy
00:24:53 a reprodukce probíhá jen pomocí umělého oplodnění.
00:24:57 Oba muži si uvědomí hrozící nebezpečí
00:25:01 a rozhodnou se výrobu malých holčiček překazit.*
00:25:31 Skryté titulky: Markéta Venclíková Česká televize, 2018
Polská kinematografie se může pochlubit nejen ceněnými filmovými plakáty, ale rovněž světově známými tvůrci i filmy, které se prosadily také v mezinárodním kontextu. Například Pawlikowského Ida, komorní, černobíle natočený příběh odehrávající se v 50. letech v církevním prostředí, získala Oscara. Přední polští tvůrci se vždy vyznačovali tím, že zpracovávali látky týkající se jak etiky lidského chování, tak dopadu politických deformací. Zatímco Wajdův Člověk z mramoru byl do kin uvolněn se skřípěním cenzorských zubů, o něco pozdější Bugajského Výslech či Kieślowského Náhoda už byly zakázány a diváci je mohli spatřit až v době rozpadu komunistického režimu. Ovšem takový Kieślowski získal uznání i citlivými výpravami do nitra lidské duše – ať již to bylo v televizním seriálu Dekalog, volně inspirovaném biblickým Desaterem, v Dvojím životě Veroniky nebo ve volné trilogii Tři barvy. V Polsku však vznikaly rovněž divácky atraktivní podívané: mezi ně rozhodně patří i u nás známá sci-fi komedie Sexmise, kde se ústřední hrdinové z hibernace probudí do světa výhradně obývaného mocichtivými ženami. A v nezbytném erotickém okénku spatříme ukázku z dekadentního kostýmního dramatu Historie hříchu.