Dokument o ženách, jejichž odchod ze světa za mřížemi byl těžší než samotný trest. ### Režie J. Večeřa
00:00:07 Po psychické stránce je to tady hrozné.
00:00:10 Mám podanou žádost o milost, tak nevím.
00:00:14 A za jak dlouho by ta milost mohla být?
00:00:18 Možná za rok, třeba mi milost vůbec nepřijde.
00:00:21 Když vyjdu ven, bude to asi pro mě dost těžké.
00:00:24 Budu hledat práci a vůbec si to nedokážu představit.
00:00:30 Vy se obáváte, že budete natrvalo označena?
00:00:34 Já se bojím sama, co bude dál.
00:00:37 Mám takový pocit,
00:00:39 katr přede mnou, katr za mnou, asi to nějakou dobu bude trvat.
00:00:44 Myslím, že tak půl roku, rok.
00:01:00 To bylo v r. 1979, nepatrná suma, 400,-Kč, rozkrádání majetku.
00:01:06 Dostala jsem 27 měsíců,
00:01:09 odvolala jsem se a v den, kdy jsem se vdávala,
00:01:13 jsem dostala nástup trestu.
00:01:18 Když jsem začala podnikat, tak jsem podnikala docela solidně,
00:01:22 ale našlo se pár jedinců, kteří nám to znepříjemnili.
00:01:26 Pan starosta u nás mě nepodpořil, spíš mě potápěl.
00:01:30 A to tím způsobem,
00:01:32 že když nějaký podnikatel se na mě zeptal,
00:01:35 tak mu řekl o mojí minulosti.
00:01:37 Takhle se člověk dostane dolů. Nechtěla jsem.
00:01:40 Dostala jsem se do bludného kruhu, nebylo z toho východisko.
00:01:44 Možná by se to dalo vyřešit jinak, ale dneska už je pozdě.
00:01:48 Já mám § 250, soukromá podnikatelka, podvod.
00:01:52 Kolik to vyneslo?
00:01:54 450 tis.
00:01:56 -A kolik to vyneslo potom?
-30 měsíců.
00:02:01 Vy tady jste poprvé ve vězení?
00:02:04 Podruhé.
00:02:05 A mohla byste nám říct za co?
00:02:08 Teď za neplacení výživného a za krádež.
00:02:12 -A kolik jste dostala?
-22 měsíců.
00:02:18 Bydlela jsem se synem u rodičů, tam byly neshody,
00:02:23 tak jsem se odstěhovala a syna jsem nechala u rodičů.
00:02:28 Když jsem mohla, tak jsem se byla na něho podívat
00:02:33 a když byly peníze, tak jsem mu něco koupila.
00:02:38 Kde jste se pohybovala v době, když jste byla mimo domov?
00:02:41 V Praze a v Karlových Varech.
00:02:44 -Kolik to dělalo, ten váš dluh?
-8500 Kč.
00:02:53 Podruhé, vyloženě za blbost.
00:02:56 Jeden den jsem něco odnesla,, druhý den jsem to šla vrátit,
00:02:59 ale oni mě udali a už jsem byla tady.
00:03:02 Kvalifikovali to jako krádež?
00:03:05 Ano. Byl to foťák v hodnotě 550 Kč, velký jako krabička od cigaret.
00:03:10 Odnesla jsem si ho z hospody, když jsme slavili.
00:03:14 Druhý den ráno jsem ho šla vrátit, ale mezi tím už mě majitelka udala.
00:03:18 Mně přišla podmínka domů za ten foťák 12 měsíců,
00:03:22 potom mi přišlo, že mi to mění na 18 měsíců nepodmíněně a jsem tady.
00:03:43 Můžete nám říct, co jste udělala?
00:03:46 Ublížení na zdraví manželovi, který žije, jsem šťastná, že žije.
00:03:50 To bylo v nějakém afektu?
00:03:52 Už to dlouho trvalo mezi náma, špatný vztah, manžel nepracoval,
00:03:57 prostě jsem to neunesla,
00:04:00 a zkrátka stalo se, co se stát nemělo.
00:04:05 Jak dlouhý je ten trest?
00:04:07 Dostala jsem 8 let.
00:04:19 Já nebudu říkat, kde jsem pracovala, nechci.
00:04:23 Můj manžel se mi zapletl s mojí sekretářkou
00:04:27 a došlo to až tak daleko, že se mi ztratily klíče.
00:04:31 No, podvod.
00:04:34 A já jsem dělala vedoucího pracovníka na zvláštním oddělení
00:04:38 a to bylo zneužití pravomoci, hmotná zodpovědnost.
00:04:44 Omyl, který se už nedá zpátky vrátit.
00:04:49 Byl ten váš trest spravedlivý, nebo to berete jako křivdu?
00:04:53 Neberu to jako křivdu, ze svého postavení byl spravedlivý.
00:04:57 Mám rok, 16. května do půlky.
00:05:00 Po té půlce 5 až 6 měsíců čekáte na podmínečné propuštění
00:05:06 a když ne, tak ještě 3 roky.
00:05:13 Já bych řekla, že ten počátek hrozně rychle ubíhá, do Vánoc to šlo rychle,
00:05:19 pak to jde pomalu, je to jednotvárné.
00:05:23 Určitě děti mi chybí, rodina.
00:05:26 Když si vzpomenu, že tu jsem 2 měsíce,
00:05:30 to je, jako by to byly 2 roky, prostě to vůbec neutíká.
00:05:38 -Jak to nesou děti, co se vám stalo?
-Těžce.
00:05:40 Synové o tom věděli, byli i u soudu, zasvětila jsem je do toho.
00:05:45 A jak to brali?
00:05:50 Abych vám řekla pravdu, tátovi to dost vyčítají.
00:05:56 Nemáte strach, že je ztratíte?
00:05:59 Mám, já jsem nikdy nebyla bez dětí, vždycky jsem se jim věnovala.
00:06:07 Věděli o svém tátovi, že má jiné. Dost byli se mnou.
00:06:19 Návštěvy rodiny jsou 2 hodiny jednou za měsíc.
00:06:24 Je to v kulturní místnosti, je nás tam 30 dohromady.
00:06:31 Každý si může vzít 4 členy zesvé rodiny.
00:06:35 Dovedete si představit, co tam je za rachot, šum.
00:06:39 Moje návštěva je taková,
00:06:41 že já mám 3 letého syna na ruce, tak to probrečím.
00:06:49 -Jak ji říkáte?
-Mámo, to je naše máminka tady.
00:06:55 Ve všem nám pomůže,
00:06:57 když nás něco bolí a nebo něco potřebujeme,
00:07:01 i o půlnoci vstane.
00:07:04 -To je hodná.
-Ano, je moc hodná.
00:07:12 -Nebreč.
-Já nebrečím.
00:07:18 Dneska je to tady takové, asi jako venku.
00:07:21 Nenávist, závist.
00:07:24 Nejsou tady dobré vztahy.
00:07:27 Pořád jsem cítila naději, že se lidi spojí tou mentalitou,
00:07:33 ti prvně trestaní, že budeme pohromadě,
00:07:38 lidi, kteří jsou na úrovni, jako třeba my.
00:07:42 Tady je všechno dohromady. Převýchova tu není.
00:07:46 Je mi hrozně líto těch mladých děvčat, které tady jsou.
00:07:49 Já jsem ten způsob života zažila trošku jinak.
00:07:54 Jsme pohromadě všichni.
00:07:55 Na pokoji máme jednu, která zabila babičku,
00:07:58 dostala 12 let, je to mladá holka, 19 let je jí.
00:08:00 Já jsem se hrozně zamýšlela, proč se sem ty ženy vrací.
00:08:04 Po krátké době, po půl roce, roce jdou zpátky třeba.
00:08:08 Ty sociální jistoty úplně upadají, když jdou ven,
00:08:12 zůstávají na nádraží, co je čeká?
00:08:15 Znova alkohol, něco ukradnou a tím se dostávají zpátky.
00:08:20 Hodně lidí je tady odepsaných.
00:08:22 Rodinné zázemí tady není
00:08:24 a to si myslím, že je ta podstata věci.
00:08:28 ZPĚV
00:08:31 Proč jsem ti svou lásku jenom sliboval, i to, že jsem tě miloval...
00:08:51 Víte, co vás tady naučí?
00:08:54 Akorát nedělat.
00:08:57 Neděláš, tak neděláš.
00:08:59 Jestli se chováš dobře, nebo špatně, to je jedno.
00:09:03 Naučí se tím životem proplouvat
00:09:06 a efekt vězeňství není, nějaká náprava.
00:09:10 Takže žádná motivace.
00:09:12 Motivace tady není žádná.
00:09:15 Paní vychovatelka bere lidi spíš podle toho, jak se s ní baví,
00:09:21 ne podle toho, co udělali.
00:09:26 Když potřebujete poradit, tady není za kým jít.
00:09:32 Tady není nikdo, kdo by vám pomohl.
00:09:36 Můj první dojem byl hrozný. Zavřely se za mnou dveře.
00:09:41 Přišla jsem na toto oddělení.
00:09:45 První se mnou mluvila paní vychovatelka a ptala se,
00:09:49 jak z takového postavení můžu až sem.
00:09:52 Tak jsem jí říkala, že to má v kartě a zeptala se, jestli můžu odejít.
00:09:57 Připravuje vás někdo na ten život na svobodě?
00:10:00 -Nějaká převýchova?
-Převýchova spíš k horšímu.
00:10:04 Výkon trestu přispívá spíš k agresivitě venku.
00:10:09 Potom ti lidi dokážou i vraždit.
00:10:15 Měla jste blízké lidi, kteří s vámi komunikovali?
00:10:18 Když jste měl postavení, tak ano.
00:10:21 -Teď na vás zapomněli?
-Ano.
00:10:23 -Myslíte si, že ztratíte přátele?
-Ty už jsem ztratila.
00:10:27 Opravdoví přátelé zůstávají, to je tak na jedné ruce.
00:10:33 Už jednou jste trestaný.
00:10:37 Už víte, co uděláte, až se za vámi zavře tady ta brána?
00:10:41 Buď pro mě přijedou, nebo pojedu hned domů.
00:10:43 Co okolí?
00:10:45 Toho se nejvíc bojím, protože mě znalo jinak.
00:10:51 Popravdě bych se chtěla vrátit zpátky učit.
00:10:56 Ale bojím se.
00:10:59 Že se to potáhne se mnou pořád, to víte, to se neutají.
00:11:02 Myslíte, že se to neutají?
00:11:04 Jdou posudky na městský úřad, dneska obecní, to se roznese.
00:11:10 Začínat tam, kde vás lidi neznají, je horší, než tam, kde vás znají.
00:11:15 Když bude někdo dělat nějaké problémy, asi se najde někdo takový,
00:11:20 tak já vím, proč jsem tady, a jestli si někdo myslí něco jiného,
00:11:24 to je jeho věc. Já musím vědět, jaká jsem.
00:11:27 Doba je zlá, děti jsou tady.
00:11:29 Jak jsem už uvedla, jednou jsem byla trestaná jako mladá,
00:11:34 okolí vás hodně špatně přijímá.
00:11:37 Lidi si začali víc dovolovat,
00:11:40 nekoukali, jestli máte nebo nemáte děti.
00:11:45 Když se řešilo např. kvůli dětem, tak připomněli, ta seděla apod.
00:11:56 Věrka, to byla nádherná holka. Tady ve vsi byla uznávaná.
00:12:03 Já na ni nějakou špínu nemůžu házet.
00:12:08 Myslím si, to byla její životní chyba.
00:12:12 Jinak to byla moc hodná holka.
00:12:14 Myslím si, že ona za to nemohla. Za to mohl její manžel.
00:12:17 Zatáhl ji do toho.
00:12:19 Tady v tom prostředí žít není jednoduché.
00:12:23 Chybějí tu děti.
00:12:24 Tady po dvorku běhalo 5 dětí.
00:12:29 Teď je tady prázdno, ticho, to je hrozné na jednu stranu.
00:12:35 A když zůstanu sama,
00:12:37 tak se mi to všechno vrací, po těch letech.
00:12:47 A teď jsem se rozhodovala, co udělat.
00:12:52 Jestli to všechno jít nahlásit a nebo to snášet dál,
00:12:56 jestli zabít manžela nebo sebe, nebo co udělat.
00:12:58 Jenomže na to, zabít manžela jsem neměla sílu.
00:13:02 Potom ta sociální péče v tom nic neudělala.
00:13:05 Že by nám dala místnost, kde bychom mohli být s dětmi.
00:13:10 Já jsem žádala, abych mohla být mezi lidmi.
00:13:12 Když něco takového začne vyvádět, aby nám mohl někdo přijít na pomoc.
00:13:18 Doma, to peklo, jak těch dětí, tak moje, to bylo hrozné,
00:13:22 to se nedalo vydržet.
00:13:27 Já jsem potom znovu navštívila psychiatra
00:13:30 a žádala jsem, aby už neléčili manžela, ale pomohli mně,
00:13:34 protože už to psychicky nezvládám, že už se brzy složím.
00:13:38 Tak mě odvezli do Chocně.
00:13:41 Tam jsem panu doktorovi všechno řekla,
00:13:44 i to, že začíná osahávat dceru.
00:13:46 Že si ji bere na klín, že to všechno vidím, že mě to trápí,
00:13:50 že už i nadhazoval,
00:13:52 jak vždycky říkal, abych šla za těma chlapama,
00:13:55 tak už i říkal, abych šla za synem.
00:14:02 Až potom mě donutil, abych spala s tím synem.
00:14:06 Zbil mě, vyhrožoval, že mě zabije,
00:14:11 říkal, že když já nepůjdu k tomu synovi,
00:14:17 tak že si přivede dceru do ložnice.
00:14:21 Já jsem mu řekla, že to nepřipustím. Aby tu holku ničil, to nejde.
00:14:26 Věra je jiná, je to citlivá holka.
00:14:30 Když jsem věděla, co dělá se mnou, takovéhle hovado bude i na ni.
00:14:41 Tak jsem šla k tomu klukovi.
00:14:51 Nejdřív jsme to chtěli nahrát, jako že k něčemu došlo,
00:14:56 ale manžel to prokouknul a chtěl přinést důkaz.
00:15:01 Nemusím to rozvádět.
00:15:05 Chtěl přinést důkaz, že jsme spolu něco měli.
00:15:08 Takže muselo dojít
00:15:10 k tomu pohlavnímu styku mezi mnou a synem.
00:15:13 Bylo to hrozné období.
00:15:16 Můžu vám říct, měla jsem strach, že když ten syn přijel,
00:15:21 že na nás lidi budou koukat, že je to milenecký vztah.
00:15:26 Ale nebyl.
00:15:28 Když to ten táta chtěl, tak se to prostě udělalo.
00:15:32 Já jsem dostala 5 a půl roku a manžel 7 let.
00:15:43 3 a půl roku jsem byla pryč, je to dlouhá doba.
00:15:46 Zase se vrátit do toho domu.
00:15:49 Člověk se cítí v těch prvních chvílích divně.
00:15:57 Potom se jde na nákup, lidi zdraví, odpovídají.
00:16:02 Začnou se i bavit. Chvíli to trvá.
00:16:07 Není to první měsíc.
00:16:11 Čekají, jaký ten člověk bude, co bude dělat, jak se bude chovat.
00:16:19 Počkej, přestaň.
00:16:27 Já mu říkám Vlastík.
00:16:30 Je to jiný vztah.
00:16:33 Já ho neznám.
00:16:36 On tam byl asi taky jako vězeň a teď si ho přivedla tady.
00:16:44 Pomluvy já neposlouchám a svůj názor jsem vám řekla.
00:16:48 Myslím si, že je to její věc.
00:16:51 Zvolila si jiného partnera, když tam s tím nemohla žít.
00:16:55 Přece nebude sama.
00:16:57 Je to mladá ženská a s kým žije, a jak bude dál žít, je to její věc.
00:17:13 ZPĚV
00:17:18 ...Ani se ti nehne, ani se ti nehne, holka rozmilá...
00:17:53 S paní Vrbickou jsem se dal dohromady
00:17:56 v r. 1993 v Pardubicích v Nápravně-výchovném ústavu.
00:18:01 Ona dělala na ošetřovně, dělala u nich lapiducha.
00:18:07 Byla to taková milá paní, byla přitažlivá.
00:18:12 Po dvou týdnech jsme si psali kamarádské dopisy.
00:18:18 Po roce a půl jsem odešel domů,
00:18:24 ale za dva dny mě zavřeli znovu do Valdic.
00:18:27 Ji pustili na podmínečné propuštění.
00:18:30 Myslel jsem si, že se na mě vykašle, ona to ale neudělala, byla věrná,
00:18:34 tak jsem věřil, že to bude klapat.
00:18:41 Respektuje mě, uznává mě, to samé já zas jeho, rozumíme si.
00:18:48 Je o dost mladší, ona by mohla být jeho maminkou.
00:18:55 Mezi námi je věkový rozdíl 14 let,
00:18:58 ale nemyslím si, že by to bylo na překážku.
00:19:01 To je nepochopitelné,
00:19:04 že 40letá žena žije s 26letým klukem a ještě spolu čekají dítě.
00:19:11 Jak je to vůbec možné.
00:19:14 Oba dva jsme byli v base,
00:19:16 tak jak to tam může vypadat, jaký tam je bordel a takové kraviny.
00:19:21 S tím museli počítat, že to budou říkat lidi.
00:19:24 Ale to říkají takoví, kteří by to říkat ani nemuseli,
00:19:28 protože většinou napadají lidi, kteří nemají doma všechno v pořádku.
00:19:32 Jak můžou vědět, co je v něm vevnitř?
00:19:35 Všude vás odflinknou jako posledního psa.
00:19:39 Co se vám doneslo k uchu?
00:19:41 Že jsem darebák,
00:19:43 ať si dají na všechny věci pozor, že bych to mohl ukrást
00:19:47 a takové kraviny.
00:19:49 V samoobsluze na vás koukají.
00:19:52 Ono to přijde k zlosti.
00:19:55 Vidíte, jak vás drbou,
00:19:57 tak máte chuť mezi ně skočit a vysvětlit jim to.
00:20:02 Nejde to.
00:20:05 Člověk musí být zticha.
00:20:07 Takže zatnu radši zuby a jdu do krámu dál.
00:20:11 Říkám si něco o prdeli a je to.
00:20:14 Jsou lidi zlí a jsou lidi normální.
00:20:18 Ono ten život není jednoduchý ani pro nás,
00:20:21 kteří jsme tak trpké zkušenosti neměli.
00:20:30 Já jsem měl samé násilné trestné činy, rvačky.
00:20:34 El Paso.
00:20:36 Loupežné přepadení.
00:20:39 Tady to ví celá vesnice. To je jak telefon.
00:20:43 Tady si prdnete na jedné straně a na druhé straně to cítí.
00:20:48 Tady jste předtím bydleli, žili?
00:20:54 Tady. Bylo to trošku jinak. Nechci na to vzpomínat, rozebírat to.
00:21:02 Měla 17 let nešťastné manželství.
00:21:05 Její manžel byl dost agresivní, jak se říkalo.
00:21:10 On nebyl postrach.
00:21:13 Byl na venek klidný, ale na ní si vybíjel vztek,
00:21:17 ukazoval, jak je silný,
00:21:20 uvnitř rodiny, na dětech, na ní, na svojí tchýni.
00:21:25 Jak vyšel ven, tak byl milius.
00:21:31 Myslím si, že by byl schopen i zabít.
00:21:33 Ne, ho baví to, koukat se na člověka, jak trpí.
00:21:38 No, řekni to, jak ti rozřezal paty.
00:21:41 Žiletkou jí rozřezával paty.
00:21:44 Jí z toho tekla krev a on si nad tím honil péro.
00:21:48 Ten strach je silnější.
00:21:50 Hrůza z toho, že vás bude řezat, kopat, mlátit.
00:21:54 Že se zase kolik dní vůbec nevyspíte, že budete padat doslova na hubu.
00:21:59 To se zapřete, myslíte na něco jiného a říkáte si, to přežiju, to vydržím.
00:22:10 Když ona vám řekne, že ji vyžene nahatou a honí ji autem po silnici
00:22:17 a ona musí běžet před ním, to se vám zastavuje rozum.
00:22:24 To byste ho chytnul a uříznul mu palici.
00:22:28 ZPĚV
00:22:29 Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub,
00:22:32 našla ho Johana s dlouhýma nohama.
00:22:37 Fakt je to, že my, jako sousedi,
00:22:39 jsme tam kolem toho žili a nepomohli jsme.
00:22:42 Byli jsme nevšímaví.
00:22:44 Tak jak je to dneska, tak to bylo a je.
00:22:49 Protože jsme jenom lidi.
00:22:52 Že bych jim to měla úplně za zlé, nemůžu mít.
00:22:57 Oni si žili svůj život, já taky.
00:23:01 Určitá křivda ve mně je, to ve mně zůstává.
00:23:06 Myslím si, že se všechno změní.
00:23:10 Zase to bude jiné. Čekáme miminko, bude tu život.
00:23:17 Bude to všechno jiné.
00:23:20 Vlastně ten život bude mít zase nějaký smysl.
00:23:24 Začínáme znovu oba dva.
00:23:27 -Kolikáté to bude dítě?
-Sedmé.
00:23:30 Pokud dopadne všechno dobře, tak bychom chtěli ještě jedno.
00:23:35 To bude ještě něco hezčího.
00:23:37 V těch 40 letech to vidíte jinak, než ve 20.
00:23:41 Cítíte to zodpovědněji.
00:23:45 Tak to bude kluk.
00:23:47 Já bych chtěla.
00:23:48 No jasné, já nemůžu mít nic jiného, než kluka.
00:23:52 Mně se o tom zdálo asi 5 let v base.
00:24:12 Já jsem byla na takovém pokoji,
00:24:14 kde jsme vycházeli až moc dobře mezi sebou.
00:24:18 Občas mám ty deprese, když mi nic nejde,jsem naštvaná,
00:24:23 tak si řeknu, že by mi tam možná bylo líp, než venku.
00:24:36 Já jsem tenkrát byla odsouzená za to, že jsem se nechala zlákat přítelkyní
00:24:43 že budu její spolupachatel při krádeži.
00:24:49 Vyšla jsem z toho nejhůř, já jsem byla ten obětní beránek.
00:24:54 Ona zmizela a dodnes není k nalezení.
00:24:57 Já tady s tím žiju pořád.
00:25:00 Jednou jsem škobrtla, pořádně, a dostala jsem se až do Pardubic.
00:25:07 Ona se dostala do takové party, udělali jeden byt v Šárce.
00:25:13 Tam bylo 50 000, nějaké zlato.
00:25:16 Dala se dohromady s cikánama,
00:25:19 to bylo prodané to zlato, peníze nebyly, to utratila.
00:25:27 Nejvíc smutné je to, že když jsme se rozvedli,
00:25:31 tak moje bývalá žena si sehnala podnájem v Šárce
00:25:35 a ta Jana u ní bydlela.
00:25:40 Když mě tenkrát odsoudili a měla jsem nastoupit výkon trestu,
00:25:46 tak jsem řekla, že nenastoupím sama od sebe,
00:25:49 neměla jsem na to odvahu,
00:25:52 že si počkám, až mě příležitostně chytnou.
00:25:55 On na mě udělal boudu.
00:25:57 On mě pozval domů.
00:25:59 Řekl jim, kdy si mají pro mě přijet.
00:26:03 A ještě se na mě díval, jak mě odvádějí v želízkách.
00:26:09 Já jsem u výtahu brečela a říkala jsem, že mu to vrátím.
00:26:13 A on se mi smál do obličeje.
00:26:16 Tohle by asi nikdo neudělal.
00:26:20 Bude mi 20 let a sedím za to, co jsem udělala před 3 lety,
00:26:25 byla jsem odsouzena minulý rok v září.
00:26:28 3 roky se mi táhl soud. Sedím až teď.
00:26:32 Já jsem nosila vždycky poznámky ze školy, že jsem samá modřina.
00:26:37 Náš táta říkal,
00:26:40 že nikoho nemusí zajímat, jak jsem vychovávaná.
00:26:44 Že to je jeho výchova.
00:26:46 Ovšem jeho výchova byla taková,
00:26:49 že on byl vychováván tak a to praktikoval na nás.
00:26:53 Když se naši rozváděli, tak se přiznám,
00:26:57 začala jsem chodit mezi ty lidi do parku.
00:27:00 Pak jsem otěhotněla.
00:27:03 To není tak důležité.
00:27:05 Spíš to, že kvůli tátovi ses dostala do výchovného ústavu.
00:27:11 Protože on řekl, že se o ni starat nebude,
00:27:15 když maminka skončila v Kroměříži, když se chtěla otrávit,
00:27:19 přišla sem sociálka, já jsem v té době byla puštěná na podmínku domů,
00:27:24 on řekl, že se o Michalu starat nebude, ani o mě,
00:27:27 ať si ji odvezou.
00:27:30 U našeho tatínka jsme viděli v ruce maximálně řemen,
00:27:33 to bylo jediné.
00:27:35 Já toho člověka ani nemůžu vidět.
00:27:37 Nemám mu být za co vděčná.
00:27:40 Já jsem ráda, že aspoň chvíli můžu být od něho pryč,
00:27:43 že mám pokoj.
00:27:47 Já jsem chtěla, aby se naši rozvedli.
00:27:50 My jsme mámu žádali, od malinka.
00:27:53 Máma třikrát podávala žádost o rozvod.
00:27:56 Třikrát ji stáhla, protože ji prosil, tady se věšel.
00:28:00 Já jsem od 14ti let vyrůstala po těch ústavech.
00:28:05 On neměl rád mě, neměl rád sestru.
00:28:08 Vykládá, že nejsme jeho.
00:28:15 Měli jsme nějaké známé.
00:28:19 On ten Franta, když sem chodil, byla tady sedací souprava,
00:28:23 ta Jana vždycky za ním chodila, vždycky říkal, jsem tvůj táta.
00:28:33 Já vím, že není moje.
00:28:34 Já s ním nechci přijít ani do styku, já ho ani vidět nechci.
00:28:39 Ten člověk pro mě neexistuje.
00:28:41 Když se někdo zeptá, jestli mám otce, řeknu, že nemám, vždycky ho zapřu.
00:28:49 Já jsem dělala špatně to, že jsem se o ně starala,
00:28:53 že jsem jim všecko udělala, celý život jsem seděla doma.
00:28:58 Jemu jsem tolerovala, že chodil do hospody,
00:29:01 že měl své kamarády.
00:29:03 Vy máte ještě druhou dceru?
00:29:05 Je spousta lidí, kteří o tom ví.
00:29:08 Když byl první Kubánec, který přišel do Prostějova,
00:29:13 dělal Gale, jmenoval se Antonio Lopéz Diaz.
00:29:18 To dítě je jeho.
00:29:20 Když jsem to řekl, tak manželka začala být hysterka,
00:29:27 že to dítě zabije, že to není pravda.
00:29:31 Je spousta lidí, kteří ví, i kdy to bylo.
00:29:38 Já, když se mě někdo zeptá, co bude, až mě pustí,
00:29:42 a není to za tak dlouho, tak říkám, že nevím.
00:29:47 Když si představím, že za tou bránou budu stát.
00:29:51 Já nevím kam půjdu, co budu dělat.
00:29:55 Nechtěla jsem od tamtud odejít.
00:29:57 Měla jsem strach, z toho, až vyjdu zase ven.
00:30:00 Že budu zase zodpovědná sama za sebe.
00:30:05 Strašně jsem brečela.
00:30:07 Ta kamarádka, co tam se mnou tenkrát byla,
00:30:10 tak, ať jedu s nimi do Prahy.
00:30:13 A já jsem věděla, že kdybych to udělala,
00:30:15 tak se nikdy do Prostějova nevrátím.
00:30:19 Tam, kde bydlím já, to není velké město.
00:30:23 A ten strach z toho, jak se na mě budou koukat.
00:30:28 Já budu chtít spíš někde do ústraní, aby si na mě neukazovali prstem,
00:30:33 to je ta, co byla v kriminále, to je ona.
00:30:37 HUDBA
00:30:55 Dobrý večer.
00:31:02 Jsou tady ještě takoví lidi, jako od kamarádky maminka,
00:31:07 která jí připomíná, ať se se mnou nekamarádí.
00:31:12 Že se nezměním, to je pořád dokola.
00:31:17 Jana je takový typ, co si lidi získá,
00:31:20 ale dokáže v nich vyvolat i takovou nenávist.
00:31:26 Potom i ti dobří kamarádi ji pak třeba neznají.
00:31:30 Kamarádka, kterou jsem měla,
00:31:33 jsem se s ní musela bavit tak, aby to nikdo nevěděl.
00:31:36 Ona ve svých 21 letech já ve svých 22,
00:31:38 jsme se musely scházet na chodbě, když jsme umývaly boty,
00:31:41 aby nikoho nenapadlo, že se spolu bavíme.
00:31:45 Někteří měli výhrady k tomu, že se vrátila.
00:31:48 Byly tady problémy.
00:31:49 Byly tady 3 vykradené byty.
00:31:54 To už se nikdy nezmění.
00:31:56 Jsou určití lidi, kteří na to nechtějí zapomenout.
00:32:00 Já se snažím to poslechnout jedním uchem tam a druhým ven.
00:32:06 Pokud se mě to příliš nedotkne.
00:32:09 Já už jsem tak opráskaná, že mě už ledasco nerozhází.
00:32:15 Moje sny?
00:32:21 Ani růžové, ani modré.
00:32:23 Chtěla bych mít krásného kluka.
00:32:27 Ten by měl krásnou ženu a já bych mohla být babička.
00:32:36 To je asi ten můj největší sen. Mít dítě.
00:32:54 To je asi to jediné, co se mi splnilo, mám Evičku.
00:32:59 Ale to je všechno.
00:33:03 Evička byla taková ne nechtěná, ale nijak jsem neprahla,
00:33:07 hned potom, mít dítě.
00:33:10 Co jsem se vrátila, tak se mi pořád ta smůla lepí na paty,
00:33:15 nejde to zastavit.
00:33:17 Dodneška nevím, s kým to dítě má.
00:33:20 Mně to neřekla.
00:33:21 Já jsem se to dozvěděl, našel jsem dopis.
00:33:28 Když jsem se vrátila z Pardubic, tak jsem bydlela v podnájmu
00:33:32 v té době, když jsem otěhotněla, u jednoho svého známého.
00:33:36 On dělal u jednoho soukromníka.
00:33:39 Ten soukromník se se mnou seznámil.
00:33:44 Hodně jsme se opili, začal mě obtěžovat.
00:33:53 Utíkala jsem před ním, ať mi dá pokoj.
00:33:56 Najednou jak kdybych usla a nic nevím.
00:33:59 Až když jsem byla v 6. měsíci, tak ten Vojta přišel nám,
00:34:03 a že mi musí něco říct.
00:34:05 A on mi řekl, že Evička bude asi jeho,
00:34:11 toho jeho nadřízeného.
00:34:13 Že tenkrát, jak jsme přišli domů, že Peťan mě znásilnil.
00:34:18 A že mi bude radši každý týden vozit peníze, než bych ho šla udat.
00:34:23 On už za toto seděl.
00:34:27 Ty jsi čuně. Vidíš to, jak vypadáš? Podívej se, jakou mám ruku.
00:34:33 Máš čisté zuby.
00:34:34 Ty ne, já.
00:34:42 Já jsem podala k soudu o uznání otcovství.
00:34:45 Jsem si plně vědoma, že se může prokázat,
00:34:49 že Evička není jeho.
00:34:51 Protože já jsem chodila s klukem, se kterým jsem v té době spávala.
00:34:58 HUDBA
00:35:08 Já nevím, jestli to mám říct naplno.
00:35:13 Můj otec hodně pije, je nemocný, a on se upíjí k smrti pomalu a jistě.
00:35:22 Loni spadl z kola, odrazil si ledvinu a oni mu ji nechali tak.
00:35:29 Pak mu začala hnisat a vyoperovali mu ji.
00:35:33 On si pak myslí, že to je konec světa.
00:35:37 Kdyby nechlastal, tak konec světa nemá.
00:35:40 Dobře mu tak, ať se upije k smrti.
00:35:44 To není pěkné přání vlastnímu otci.
00:35:46 Ne?
00:35:48 Víte dobře, že kromě toho,
00:35:52 že mám jeho příjmení mi to nic neříká.
00:35:55 Opravdu ne.
00:36:01 Co já jsem se vrátila z Pardubic, tak si otec myslí, že se nezměním,
00:36:06 takže se mezi námi nic neurovnalo a neurovná.
00:36:10 Já o to ani nestojím.
00:36:13 Mu bylo úplně jedno,
00:36:15 jestli máme nebo nemáme s Evičkou kde bydlet.
00:36:20 On nás párkrát vyhodil ve 22h, v zimě.
00:36:25 Já jsem jí pomohl. Není možné, aby Jana...
00:36:29 To dítě bylo malé, tady byla postýlka.
00:36:33 A já jsem přišel o půlnoci domů
00:36:36 a to dítě spalo v tom prostředí, tady bylo nakouřeno jak hrom.
00:36:41 Ať jsem udělala cokoliv,
00:36:43 tak jsem vždycky podle něho všechno dělala špatně.
00:36:46 Neustále stál za mnou.
00:36:47 Nedávno jsem s ním mluvila,
00:36:49 tak říkal, že pro něho rodina neexistovala nikdy,
00:36:52 ta byla na posledním místě.
00:36:55 On by neukázal, že je slabý, on by v životě nebrečel.
00:36:57 On radši bude pít,
00:36:59 aby všichni viděli, jak je silný, že nemá z ničeho strach.
00:37:02 Stejně nevypadá na alkoholika, my tomu nějak nemůžeme věřit.
00:37:07 Je tady Michala, byla jsem tady já.
00:37:10 Když tady bydlela s vnučkou, já jsem jí pomohl.
00:37:13 Ale já jsem nikdy neměl rád, když mi někdo lhal.
00:37:19 Mi taky řekla, že mi sere do huby.
00:37:27 Stůj.
00:37:30 Proč nebydlí u vás?
00:37:33 Chtěla být sama. To je jediný důvod, proč odešla.
00:37:38 Pak tady v baráku vykradla jeden, druhý kvartýr.
00:37:44 Kde se dostala do bytu ke kamarádce, tak jí ukradla pokladničku, peníze.
00:37:50 Vzala mi už víc věcí.
00:37:52 Taky mi vzala tác, která byl puncovaný zlatou minci,
00:37:55 nechal jsem otevřenou ložnici, mince pryč, prodala.
00:37:59 Otec ke mně přijel v noci, když jsem tady měla kamaráda
00:38:03 a nařkl mě z toho, že se mu ztratila doma jeho starožitná pistol.
00:38:09 V ten moment jako když mě polije.
00:38:12 Vyhodila jsem ho.
00:38:14 Kamarádce vzala stovku. Ona je kleptomanka.
00:38:18 Kleptomanie je nemoc.
00:38:20 Ona je nemocná na ty krádeže.
00:38:24 Počkej, Evičko, já takové miniaturní, dneska aspoň páté.
00:38:34 V životě už se tam nevypravím.
00:38:38 Pokud bude chtít vidět svoji vnučku, bude muset přijít sem.
00:38:44 -Zdar, tata je doma?
-Není.
00:38:47 Jak to, že není?
00:38:49 On ví, že když na mě zvýší hlas, nebo nějakým způsobem se mě dotkne,
00:38:57 tak já okamžitě vybuchnu a je zle.
00:39:05 Mezi náma nikdy lepší vztah nebude. Já bych ho byla schopna i zabít.
00:39:12 V tomto týdnu jsi tady byla třikrát.
00:39:16 Já nekontroluju denně věci, abych prohlížel, počítal.
00:39:20 Michala říkala, že tu pistoli nevzala, ona k tomu nemá sklony.
00:39:25 To je to, co jsem vám říkala.
00:39:27 Člověk který si myslí, že není možné, aby ten druhý se změnil.
00:39:32 Jednou šlápnete vedle a on vám to bude vyčítat celý život.
00:39:37 Když vám bude 60 a on bude naživu, tak vám to bude vyčítat pořád.
00:39:40 No jo, to je jasné. Když tě nechytí, tak všechno zapřeš.
00:39:44 Ty si myslíš, že já se živím tím, že tebe budu okrádat.
00:39:47 Já vím, že jsi ji vzala a prodala, protože jsi neměla na koberec.
00:39:51 To není pravda, já jsem ten koberec dodneška nezaplatila.
00:39:54 Dala jsem Aleně za to svůj kabát za 4000.
00:39:56 Na to ses jí asi zapomněl zeptat.
00:39:58 Já jsem tady bydlela takovou dobu.
00:40:02 Ten byt jsem leštila, dělala jsem ze sebe hňupa,
00:40:06 on si myslí, že já bych měla něco z jeho nesmyslů.
00:40:10 Pro mě jsou to nesmysly.
00:40:12 Kdyby on nebyl, já to všechno vyhážu před barák, ať si to poberou.
00:40:18 Já bych z toho nikdy nic neměla, mě to nezajímá.
00:40:22 Mi jde o princip, že já jsem jednou sjela hodně hluboko,
00:40:26 a on mi to bude vyčítat stále.
00:40:31 Já se na něho v životě nemůžu s ničím obrátit.
00:40:35 Ty umíš akorát pěkně mluvit.
00:40:38 Já to říkám tak, jak to je.
00:40:40 Tys řekl, že nejsem tvoje dcera, vyhodil jsi mě odsud mockrát,
00:40:44 s Evičkou jsem šla spát k mámě, což ona potvrdí.
00:40:48 Nevím, proč vykládáš, že jsem tě vyhodil.
00:40:51 Řekni to po pravdě.
00:40:52 Bylo 22h., tys přišel nalitý domů a začal jsi dělat bordel.
00:40:57 Ty jsi odešla odpoledne, že přijdeš večer a nevrátila ses.
00:41:03 To není pravda.
00:41:04 Ty si pleteš dny.
00:41:05 Tenkrát, když jsi mě vyhodil v prosinci večer,
00:41:08 tak jsem šla spát k mámě.
00:41:10 Já jsem tě nikdy nevyhodil,
00:41:13 já jsem se ještě chodil večer dívat na malou, jestli vůbec dýchá.
00:41:17 A proč by nedýchala?
00:41:18 Když ona zaplakala.
00:41:20 Ona pláče neustále, má taky sny.
00:41:22 Ty všechno svádíš na mě.
00:41:25 Já jsem s vaším rozvodem neměla nic společného.
00:41:28 Já jsem podle vás největší parazit společnosti.
00:41:33 Já jsem u vašeho soudu u rozvodu nebyla. Mě z toho vynech.
00:41:37 Já jsem tady tenkrát nebyla.
00:41:40 Co je mezi tebou a mámou za vašich společných 22 let,
00:41:43 se mě netýká.
00:41:45 To si musíte vyřídit sami.
00:41:48 A já nebudu stát mezi váma, ani Evička ne.
00:41:52 Už mám zase takové deprese.
00:41:56 Tak se opatruj, a měj se, zdar.
00:42:03 Já jsem se odstěhovala v lednu,
00:42:06 vyměnili fabku, abych neměla přístup do tohoto bytu.
00:42:12 Rozhodla jsem se, že budeme s Evičkou samy,
00:42:16 nějak jsem zanevřela na kluky z lepší rodiny.
00:42:25 Nakonec jednoho jsem si našla.
00:42:29 Jeho rodina vůbec neví, že jsem měla nějaké problémy,
00:42:33 že jsem byla zavřená.
00:42:38 Ví, že mám dítě a jsem svobodná.
00:42:43 Ona se jim asi nelíbí, jsem s ní.
00:42:48 Já si říkám, že by si to říkal každý rodič.
00:42:53 Proč zrovna můj syn musí mít holku s dítětem.
00:42:58 Já bych chtěla, aby byla šťastná.
00:43:03 Aby měla člověka, který ji bude mít rád.
00:43:06 Já ji mám ráda jako své dítě,
00:43:09 ale ona potřebuje ještě jinou lásku, ne jenom mateřskou.
00:43:14 Je to pravda, že tě hodně dlouho podvádím s Dášou.
00:43:18 A hubička nic?
00:43:20 Tak vidíte to, co já mám za poctivce. S kde kterou se mi hubičkuje.
00:43:28 To je ten, co se mnou bydlí, jojo, ten tady je.
00:43:32 Žádná hospoda, vypadnout.
00:43:35 Žádná hospoda nebude.
00:43:38 Mě nezajímá, že vy ho zvete, ven.
00:43:41 Já nejsem tiskový mluvčí, já jsem jeho skoro nastávající.
00:43:46 Marku, oni tě chtějí do hospody vytáhnout.
00:43:49 Marku, jen tak mezi náma, žádná hospoda nebude.
00:43:51 Oni mi to říkali, když jsem odcházel z práce.
00:43:52 Ježíš.
00:43:54 Tys to věděl, že dneska nikde nemůžeš.
00:43:56 Říkali, že se staví. Já jsem jim to říkal hned.
00:43:58 Tak jim to řekni.
00:44:01 Zdar, já nemůžu.
00:44:07 Musí tam být, sama jste říkala, že uznáváte kompromisy.
00:44:12 Ano, já jsem to musela včera navrhnout. Nic jiného mi nezbývalo.
00:44:15 Co kecáš, vždyť jsi mě vyhodila.
00:44:24 Jano, a kde je Evička?
00:44:26 U babičky.
00:44:29 Není nikdo jiný, kdo by Evičku pohlídal.
00:44:34 Sestra odmítá, táta by to nezvládl.
00:44:37 Takže tradičně, Evička s maminkou sama doma.
00:44:57 Horší je to, že vůbec nevím, o čem povídat.
00:45:02 O životě.
00:45:04 To není tak jednoduchý.
00:45:07 Dneska mám blbý den.
00:45:10 Proč?
00:45:11 Člověk se dovídá věci a pak je z toho trošku na nervy.
00:45:18 No, ono, dostat v 18 letech 7 let, to je šílené.
00:45:23 Já myslím, že by to bylo i na mně moc.
00:45:26 Tohle to soudnictví je úplně v prčicích.
00:45:32 Nebyl ten trest až příliš krutý?
00:45:36 Byl.
00:45:39 Kdyby byla tenkrát poslechla, mohlo to být jinak.
00:45:42 Ale nejde to vrátit zpátky.
00:45:47 Vymlouvali jsme jí toho kluka, říkali jsme, Evino, nebuď s ním.
00:45:51 Víš, jaký je.
00:45:53 Nenechala si do toho mluvit,
00:45:56 postavila si svoji hlavu a skončilo to tak.
00:46:01 Mi na tom vadí,
00:46:03 že když to Eva udělala v afektu, tak že jí dali pokus o vraždu.
00:46:09 Dobře, je to pravda.
00:46:10 Měla jsem 18, byla jsem blbá,
00:46:13 měla jsem ho ráda, on mě měl taky rád.
00:46:16 Mariane, proč neřeknete,
00:46:18 že jsem se kolikrát na něj chtěla vykašlat.
00:46:21 Já jsem se neměla před ním kde schovat.
00:46:23 Nehledě na to, že vylít za mojí matkou a řekl,
00:46:26 že jestli se na něho vykašlu, že mě zabije.
00:46:30 Je mi 21 let.
00:46:34 Za těch 21 let jsem nic pěkného neprožila.
00:46:38 Dětství taky stálo za prd.
00:46:40 Co byste chtěla vymazat ze života?
00:46:43 Úplně všechno.
00:46:49 Nebylo nic hezkého v životě?
00:46:51 Nevím, nějak si nevzpomínám, na co bych ráda vzpomínala.
00:47:06 Naši se rozešli, když mi byly 2 roky.
00:47:10 Máma žila chvíli sama, jenže o nás se moc nestarala.
00:47:17 Většinou chodila po zábavách.
00:47:20 Pak se k nám přestěhoval děda, mámy táta, který šíleně chlastal.
00:47:26 Za každou blbost nás mlátil.
00:47:29 Tak jsme utíkali z domova.
00:47:33 Tohle je úplně malinká.
00:47:35 Byli jsme na Šíravě.
00:47:38 Měli jsme strašně krutý život.
00:47:42 Muž nás vyhodil, Evy táta, když jsem byla 7 měsíců těhotná.
00:47:48 Eva měla pravdu. Napil se, třískali je za všechno.
00:47:58 U nás byly denodenně doma hádky.
00:48:05 Nebudu se chtít chovat tak, jak se chovala moje máma.
00:48:09 To si pamatuju.
00:48:11 Mohly mi být asi 3 roky přišla jsem ze školky, nebo z venku.
00:48:16 Nehci lhát, nepamatuji si přesně, ale byli tam třeba 4 chlapi.
00:48:24 A máma přišla a zeptala se mě,
00:48:27 kterého z těch pánů bych chtěla za tátu.
00:48:31 Moje děti byly děti ulice.
00:48:33 Byli odkázáni sami na sebe.
00:48:37 Jsem z toho venku a můžu poděkovat tady Vlastině.
00:48:42 Byla jsem tady sama.
00:48:45 Bála jsem se těch lidí.
00:48:47 Vyhýbala jsem se holkám,
00:48:49 dokázala jsem sedět na záchodě hodiny.
00:48:53 Snědla jsem šílené množství prášků a podřezala jsem se.
00:49:08 Když jsem se vrátila z marodky,
00:49:11 tak jsem začala chodit sem za Vlastinou.
00:49:14 Strašně mi přilnula k srdci.
00:49:18 Já jsem to říkala i doma, já tu holku mám...
00:49:32 Ona se ke mně chová jak máma.
00:49:40 Ze začátku jsem tu měla průšvih.
00:49:48 Šla jsem za ní, řekla jsem jí to, začala mi to vysvětlovat.
00:49:57 To jsem třeba chtěla já, když jsem doma udělala průšvih,
00:50:02 tak máma přišla a zbila mě.
00:50:13 Já nemůžu ani mluvit.
00:50:15 Byla od malinka moje princezna.
00:50:18 A co budu žít, moje malá princezna zůstane.
00:50:23 Chci, aby neprožívala to, co já, ať je opravdu šťastná.
00:50:36 Když jsem byla ve vězení,
00:50:38 pracovala jsem u soukromé firmy v tiskárnách.
00:50:43 Bavilo mě to, tu práci jsem odváděla docela dobře.
00:50:51 Pobočku mají ve Vysokém Mýtě, že potřebují někoho na tu ofsetku,
00:50:57 a po výstupu mi to nabídli.
00:51:04 Když jsem vyšla ven, tak jsem tomu pořád nemohla uvěřit.
00:51:09 Tu první noc jsem spala tam v tom Mýtě,
00:51:13 měla jsem pocit, že jsem na samotce, na díře.
00:51:18 Už v 8 hodin jsem byla v posteli, nemohla jsem usnout,
00:51:23 ležela jsem a klepala jsem se.
00:51:26 Je pravda, pomohli mi.
00:51:29 Měla jsem práci, ale to pro mě nebylo to podstatné,
00:51:33 já jsem potřebovala pomoci úplně v něčem jiném.
00:51:36 To je brácha.
00:51:39 Já jsem se potřebovala o někoho opřít.
00:51:43 Když na mě přijde nějaká ta krize, já potřebuju teď jít a opřít se,
00:51:49 aby mě někdo držel a řekl, jo, Evo, je to dobré.
00:51:53 Jenomže tam jsem musela čekat třeba do 6 do rána,
00:51:57 než někdo přijel do práce.
00:52:00 Já jsem jí říkal, Evo, neblbni, přijeď do toho Liberce.
00:52:04 když je někdo odsouzený, tak aby tam zůstával.
00:52:07 Liberec je velký, prostě práce se sežene a hotovo.
00:52:10 Maňas, musíš mě nechat vyhrát.
00:52:20 Prostě se stalo, co se stalo.
00:52:22 Eva už to má dávno za sebou, byla tam těch 5 let.
00:52:26 Prostě hodit to za hlavu.
00:52:28 Já nemám za potřebí každému vykládat, jo, byla jsem tam za pokus o vraždu,
00:52:34 pobodala jsem chlapa.
00:52:36 Ale nebudu někomu vykládat, já nejsem špatná.
00:52:40 Buď se najdou lidi, kteří to pochopí, budou se s váma normálně bavit
00:52:45 a nebo jsou lidi, kteří se obrátí.
00:52:50 To je nový přítel?
00:52:52 To je Jarmil, můj nynější přítel.
00:52:57 Zatím jsem spokojená, jsem klidná,
00:53:01 zrovna včera mi máma řekla, že vypadám daleko líp,
00:53:05 protože vedle sebe někoho mám.
00:53:13 Co jsem tam ztratila?
00:53:15 Samozřejmě roky, které mi nikdo nevrátí.
00:53:19 Změnila jsem se hodně, přemýšlím jinak,
00:53:22 koukám na ten život jinak.
00:53:26 A pak už na samotném člověku záleží, kam se vydá,
00:53:30 jestli ty dveře otevře do toho jiného života,
00:53:34 nebo jestli si je nechá zavřené.
00:53:44 Skryté titulky: Milada Gajdová, Česká televize, 2013
