A stejně je nejlepším vynálezem láska! Český film. ### Režie: Rolf Wanka, Gustav Straschnitz, Jiří Bronec. Scénář: Emil Synek, Jaroslav Hloucha. Hrají: Rolf Wanka, Hana Vítová, Bedřich Veverka, Antonie Nedošínská a další.
00:00:08 (hudba)
00:01:49 (zpěv)Zpívám, a to mně stačí.
00:01:53 Zpívám, a hned jsem mladší.
00:01:56 Rád mám, když krev se pění.
00:01:59 Zpívám do omrzení.
00:02:03 Jen blázen může věčně lkát.
00:02:07 Však mládí, mládí chce se smát.
00:02:10 Zpívám, a to mně stačí.
00:02:13 Zpívám, a hned jsem mlád.
00:02:57 -Dobré jitro, pilné včeličky!
-Pošta!
00:03:00 Tady je jedno zamilovaný psaníčko, slečna Jarmila Boučková!
00:03:04 Z Brna! Tak vidíte, já vám říkal, že ten Janda bude psát!
00:03:07 Jedno tlustý psaní Moravská Ostrava, Mánička.
00:03:12 Tady máme slečna Májková.
00:03:15 Poslouchejte, Aničko, jestli to půjde takhle dál,
00:03:18 tak musíme zjednat zvláštního listonoše na to!
00:03:21 -Vy se na to ani nepodíváte?
-Nemám proč, vím, co v nich stojí.
00:03:25 Vždycky stejný nesmysl. Psát muži dovedou, ale jak se pak zachovají,
00:03:28 -to se neptejte!
-Dobré jitro, paní Benderová.
00:03:32 -Všechno nejlepší k narozeninám!
-Děkuji, pane Burdo.
00:03:35 Ale přijdete dnes večer... Maminka už se těší.
00:03:37 Ale jakpak ne! To víte, když mě zvete, tak já si dovolím!
00:03:40 Jo, ještě tady mám rekomando pro pana ředitele Dolana, je tam?
00:03:44 -Je, je.
-Děkuju.
00:03:49 -(klepání)
-Dál!
00:03:53 -Uctivá poklona, pane řediteli.
-Dobrý den, pane Burdo.
00:03:58 Jedno rekomandíčko! Prosím. Podepsat, druhý shora.
00:04:05 To já sbírám autogramy pro poštu, pane řediteli!
00:04:09 -A jak se budete mít! Prosím!
-Děkuju uctivě.-Prosím, prosím.
00:04:14 -Poklona, služebník!
-Sbohem!
00:04:26 Znáš nějakého inženýra Jiřího Wellse?
00:04:31 -Wellse? Ne, proč?
-Tady přišla divná zpráva.
00:04:35 Radio Record Company New York
00:04:37 ohlašuje návštěvu pana inženýra Jiřího Wellse.
00:04:41 Máme ho přijmout a poskytnout mu všechny informace...
00:04:45 -O čem myslíš?
-Nu o čem?
00:04:47 O nynějším stavu vynálezu pana inženýra Jana Marka,
00:04:50 jeho pokusů pro zdokonalení televize.
00:04:53 -O mém vynálezu?
-Ano, přečti si to sám!
00:05:06 Kde to ti lidé vzali?
00:05:09 Vždyť jsem se o tom dosud nikde nezmínil! To je opravdu divné.
00:05:12 To je přece dobré, že je o to zájem z ciziny.
00:05:16 To je důkazem,
00:05:17 že s tebou počítají představitelé zahraničního kapitálu.
00:05:21 Bylo by mně milejší, kdyby se o mě začali starat teprve pak,
00:05:24 až bude s vynálezem všechno v pořádku!
00:05:26 Snad ti chtějí nabídnout peníze!
00:05:28 Takovou příležitost si nesmíš nechat ujít!
00:05:31 To si také nenechám, ale nejsem takový optimista jako ty!
00:05:35 Já, optimista?!
00:05:37 Ty nechápeš mou nevšední schopnost jít energicky za určitou věcí?
00:05:42 Jsem vždycky věcný, rozumíš?!
00:05:45 Člověk, který vždycky ví, co mluví a ke komu to mluví!
00:05:52 Ke komu to mluvím? Tady není živá duše.
00:05:55 To jsem si mohl ušetřit tu přednášku.
00:06:18 Vždyť vidím, že máš starosti.
00:06:21 Ke mně přece můžeš být upřímný.
00:06:25 Zase tvůj vynález?
00:06:28 Ano, maminko, zase můj vynález...
00:06:32 Zítra předvedu přístroj pro televizi odborníkům.
00:06:35 Když se to povede, mám po starosti, ale nejsem ještě hotov.
00:06:39 Jen aby to špatně nedopadlo...
00:06:41 Dolan do toho už vložil tolik peněz, a nemá kapitál,
00:06:44 -aby to financoval dále.
-Ale ty nesmíš přestat, hochu!
00:06:48 Když se to zítra nezdaří, máš přece ještě mě!
00:06:54 Neměl jsem ti dělat těžké srdce, maminko, beztak sama nic nemáš.
00:06:57 Kdo nic nemá?!
00:07:11 Ty šperky se prodají!
00:07:13 Pak budeš mít dost peněz, abys mohl v klidu pracovat.
00:07:16 Ani pomyšlení! To nemohu přijmout!
00:07:18 -To by bylo nesvědomité.
-Musíš!
00:07:21 -Copak nejsi můj jediný chlapec?
-To ano, ale...
00:07:23 Žádné ale! A jsi přece muž, který věří v sebe.
00:07:27 -Ano, maminko.
-Žádné ale, když v sebe věříš!
00:07:29 A snad laskavě dovolíš své matce, aby v tebe také věřila.
00:07:33 Co je to? Bezcenný brak, který leží ve skříňce a nikomu neprospěje.
00:07:38 Teď to má cenu peněz...
00:07:40 Byla bych pěkná matka, kdybych to neobětovala.
00:07:44 Vem si to a dej mi pusu!
00:07:52 Maminko...
00:07:54 -Dvacet. -Dvacet...
-Jednadvacet. -Jednadvacet...
00:07:58 Dvaadvacet, třiadvacet. Za každý rok jednu svíčku.
00:08:05 Mamince je dnes třiadvacet let, rozumíš?
00:08:07 Kdybych byla velká, nakoupila bych moc svíčiček!
00:08:12 -Proč, broučku?
-Aby maminka měla hodně narozenin!
00:08:16 Kdyby to záleželo jen na svíčkách.
00:08:19 Ale už musíme zavřít rádio, neslyšela bys, až mamička přijde.
00:08:22 Nech mne, babičko!
00:08:27 Kdepak, kdepak, hop!
00:08:34 Maminka tolik pracuje, proč jí nemůžu pomáhat?
00:08:37 Já už si nechci hrát ve školce!
00:08:39 Ale na to na všechno máš ještě dost času, broučku!
00:08:43 Zatím se o tebe stará maminka...
00:08:54 Hotovo, ale neptej se jak!
00:08:56 Kdybych za každý překlep mohla dostat korunu,
00:08:58 mohla bych dnes večer jít s Ferdou na večeři do Grandu.
00:09:02 -Dej pokoj, a nemluv tolik, Ančo!
-Máš ještě toho moc?
00:09:29 (hudba)
00:10:01 Můj ty bože...
00:10:08 -Mamičko! -Helunko!
-Myslím, že jsem trochu usnula.
00:10:13 Tak, Helunko, pověz, co ses pro mamičku naučila!
00:10:16 -Tak pověz, Helunko!
-Jé, svíčky!
00:10:20 Moje zlatá mamičko, přijmi moje přáníčko!
00:10:23 Mnoho štěstí v celém žití, světlo lásky ať ti svítí
00:10:27 z malinkého sluníčka, Helunčina srdíčka!
00:10:31 -Helunko, to bylo tak krásné!
-Dobře jsi to řekla, Helunko.
00:10:37 Tak, dítě, a teď pojď, ať ti můžu taky popřát!
00:10:41 Přeju ti, aby bylo všechno co nejdřív v pořádku.
00:10:45 Abys byla šťastná a abys našla muže, jakého si zasloužíš.
00:10:50 -A ne takového...
-Ne, maminko, nemluv dnes o tom!
00:10:57 Ale, maminko, vždyť jsem tě prosila, abys mi nic nekupovala.
00:11:02 Proč utrácíš peníze? Já vím, ty bys pro mě udělala všecko.
00:11:10 -A Helunka má taky něco pro tebe!
-Ne? -Ukaž, Helunko!
00:11:17 -A tohle je ode mne, mami.
-To je krásné!
00:11:23 -To jsi sama dělala?
-Docela sama!
00:11:27 Slečna mi pomáhala docela malounko, jen takový malý kousíček.
00:11:32 Je to překrásné, Helunko!
00:11:37 -Hádej, maminko, co bych chtěla?
-Nevím, Helunko, nemám tušení.
00:11:43 Ale já vím! Máš jí zazpívat písničku na dobrou noc.
00:11:47 -Uhodla jsem to?
-Ano, mamičko, na dobrou noc.
00:11:50 No dobře, miláčku, ale pak se půjde spinkat, už je pozdě.
00:11:54 Tak já půjdu hned, ale musíš mi zazpívat!
00:11:58 No dobře, miláčku.
00:12:25 Tak, maminko, zpívej!
00:12:28 (zpěv) Mám jen jednu naději,
00:12:32 kterou mi dalo nebe, víc nechci už mít.
00:12:39 Vždyť mám tě stále raději,
00:12:44 dovedu jen pro tebe a tvou lásku žít.
00:12:52 Pro tebe až z nebe já hvězdičky nanosím,
00:12:59 u Pánbíčka vyprosím ti štěstí.
00:13:05 Jen tobě, jen tobě
00:13:09 chci zasvětit lásku svou,
00:13:13 než touhy tě zavedou na scestí...
00:13:20 Až sluníčko zajde, svět odejde spát,
00:13:27 zem pohádku najde, tu nechám ti zdát.
00:13:36 Pro tebe až z nebe...
00:13:53 -(zvonek u dveří)
-Hned, hned!
00:13:55 To bude asi pan Burda.
00:14:02 -Ale vítám vás! -Dobrý večer.
-Pojďte dál! -Děkuju.
00:14:07 -Poklona!-Dobrý večer, pane Burda.
-Dobrý večer.
00:14:10 Jedno expres rekomando pro paní Benderovou.
00:14:13 Dovoluju si blahopřát k dnešním narozeninám
00:14:15 a zároveň doručuju tuhle poštovní zásilku.
00:14:18 Prosím, aby její příjem mně byl potvrzen ústně.
00:14:22 Děkuji vám, pane Burda, ale lépe bohužel potvrzovat neumím,
00:14:25 -musí-li to být už ústně.
-Lépe nežli nic!
00:14:29 Máte moc krásný písmo, bohužel trochu nečitelný...
00:14:34 Vy jste ale povedená kopa, pane Burdo!
00:14:36 To víte, paní Betty, starej mládenec voblízne, kde se dá!
00:14:41 Prosím, posaďte se u nás. A snězte s námi kousek dortu,
00:14:45 při jídle zapomenete na takové řeči!
00:14:50 -Prosím.
-Já mám rád při jídle hudbu.
00:14:54 Dámy, dovolily byste, abych si pustil trochu rádio?
00:14:57 -Ono to hned všechno jinak chutná!
-A dítě se nám potom vzbudí!
00:15:01 Ne, jen se opovažte! Zůstaňte hezky sedět u stolu!
00:15:04 Vy mě proháníte, paní Betty.
00:15:07 -Víte, že mám strach? Čestný slovo!
-Ale jděte!
00:15:12 No tak, jenom trošičku, jenom tak piáno.
00:15:16 -Jako jarní váneček jenom...
-Co myslíš, Kamilko?
00:15:20 Ale, maminko, já myslím, že se Helunka nevzbudí.
00:15:22 -Tak ano, ale tichounce.
-Jako jarní váneček.
00:15:33 (hudba)
00:15:37 -Jejej, ten krásně vypadá!
-Sama jsem ho upekla, pane Burdo.
00:15:44 Ten je znamenitý! To mně budete muset dát ještě kousíček.
00:15:49 Opravdu vám chutná? To mám radost. Prosím, poslužte si ještě.
00:15:53 Počkat, počkat, pomalu!
00:15:55 To by zítra můj žaludek zaplatil trestné porto.
00:16:02 Musíte se rozhodně spojit s Vlastou Burianem.
00:16:05 Co se týče zkoušky s Pospíšilem, musíme mít také jistotu.
00:16:09 Rozdělte se o to se slečnou Májkovou,
00:16:11 -abychom měli co nejdříve zprávu.
-Ano, pane řediteli.
00:16:15 -Dobré jitro, pane inženýre.
-Dobré jitro. Prosím! -Děkuji.
00:16:20 -Dobré jitro!
-Dobré jitro, Jene!
00:16:26 Ty jsi zase pracoval celou noc, viď?
00:16:29 Jak víš, mám dnes předvádění. Všechno musí být řádně připraveno!
00:16:33 Když se budeš takhle dlouho dřít, tak to přivedeš tak daleko,
00:16:36 že ti to tvé vidění do dálky nebude nic platné.
00:16:39 Z hrobu není žádná televize!
00:16:42 Jen se na sebe podívej do zrcadla, jak vypadáš!
00:16:45 -Tváře zapadlé, ruce se ti třesou.
-Ruce se mi vůbec netřesou.
00:16:49 Ještě ne, ale až se ti začnou třást...
00:16:51 Jen tolik nepřeháněj, víš přece, co je v sázce!
00:16:54 Vložil jsi do toho už dost peněz.
00:16:56 O své peníze se nebojím! Tvůj vynález je dobrý, to vím!
00:17:00 A musíš trochu dbát o své zdraví. Kdyby ses rozstonal,
00:17:04 tak přijdu o své peníze, o které se bojím...
00:17:09 -Tak musíš hledět, abys zůstal zdráv, ne? -Jsi dobrý kamarád.
00:17:16 -Haló, haló!
-Už zase obsazeno. Koho voláš?
00:17:20 Pospíšila, nehlásí se tam ani živá duše.
00:17:23 (zpěv)Aj, vizte lovce tam, jak bloudí sám a sám.
00:17:34 Rusalka spanilá jej v srdce ranila
00:17:39 a nato pak se v laň...
00:17:43 a nato pak se v laň mu plachou změnila.
00:17:53 Bůh duši jeho chraň.
00:18:02 Jo, tak to je dobrý. Prosím tě, ještě tady, jo?
00:18:10 (zpěv)Ve lůno pustých skal on zanáší svůj žal.
00:18:17 -(telefon) -Ve hvozdu temný dal svůj zpěv skrýti.
00:18:22 A pojednou tu laň...
00:18:25 A pojednou tu laň svou spatří míjet kol...
00:18:34 (zpěv) Zde Jára Pospíšil!
00:18:38 Haló? Zde rozhlas.
00:18:40 Mám se vás zeptat, máte-li 17. ve 3 hodiny odpoledne čas.
00:18:43 Sedmnáctého? Okamžik...
00:18:51 -Je to čtvrtek, mistře, svátek.
-(zpěv)Tak to by snad šlo!
00:18:55 Ano, prosím, beze všeho!
00:18:57 -Děkuji, budete ještě písemně vyrozuměn. -Ano.
00:19:01 (zpěv)A volám svoji lásku, leč marně.
00:19:07 Ach, marně v těch pustinách lkám!
00:19:10 Ten alespoň zpíval, ale u Buriana neštěkne ani pes.
00:19:13 Haló, haló? Kdo tam?
00:19:16 Je zde nějaký pan inženýr Jiří Wells, pane řediteli.
00:19:19 Říká, že jeho příchod je ohlášen dopisem.
00:19:22 -To je ten z Radio Corporation, že prosím. -Prosím.
00:19:28 -Prosím, račte.
-Poklona, pánové.
00:19:31 -Ředitel Dolan. -Těší mě.
-Pan inženýr Marek. -Marek.
00:19:35 Velmi mě těší, pane inženýre, přicházím vlastně kvůli vám.
00:19:39 A jak se dozvěděla vaše společnost o mém vynálezu?
00:19:43 -Neměli bychom se posadit, pánové?
-Prosím.
00:19:53 Dověděli jsme se, že pracujete k zjednodušení televize,
00:19:56 že směřujete k zvětšení televizních ploch
00:19:58 a že podle vaší soustavy není třeba přijímanou scénu osvětlovat
00:20:02 velkými světelnými zdroji, souhlasí?
00:20:05 Odkud to všechno víte, pane inženýre?
00:20:08 To je naše obchodní tajemství, rozhodně vám mohu říci,
00:20:11 že jsme velmi dobře informováni!
00:20:14 Mimo to máme dostatečné prostředky, abychom vynálezci,
00:20:17 který by nám dodal cenný materiál, zaplatili každou cenu.
00:20:22 Mám bohužel důležitou konferenci, a musím pány opustit.
00:20:26 Ale doufám, že pana inženýra ještě uvidím.
00:20:29 Pozveš přece pana inženýra na předvádění?! Velmi mě těšilo.
00:20:32 -Naopak, potěšení na mé straně, pane řediteli. -Nashle!
00:20:36 -Haló?
-Všechno vyřízeno, paní Benderová?
00:20:40 Se všemi jste se dorozuměla?
00:20:42 Nezapomeňte, že programová služba je to nejdůležitější u rozhlasu!
00:20:45 To nejdůležitější! Tak co?
00:20:47 Pane řediteli, vždyť je to šílená práce sehnat pány umělce.
00:20:51 Proč to tak dlouho trvá?
00:20:52 Najděte mi prosím číslo paní Krombauerové z Národního divadla!
00:20:55 Nebývá v tuto dobu nikdy doma. Zkouším...
00:20:57 Když to budete dělat takhle, tak mě ovšem nespojíte nikdy!
00:21:00 Spojte mě, prosím vás!
00:21:07 Haló, haló! Haló?
00:21:10 Haló! Netrpělivostí ovšem nesvedete nic, slečno Májková.
00:21:15 Hezky všecko klidně a věcně. Haló! Haló!
00:21:18 Haló! Ruku líbám, milostivá paní. Zde rozhlas, ředitel Dolan.
00:21:22 Prosím, abyste mi laskavě sdělila,
00:21:24 co chcete přinést v polední hodince.
00:21:27 Myslím přesný program pro neděli poledne, milostivá.
00:21:31 V neděli v poledne? Ale to vám přece ještě teď nemůžu říct!
00:21:37 Myslím, že udělám...
00:21:41 ...pečená kuřata s hlávkovým salátem.
00:21:47 Pečená kuřátka, hlávkový salát?
00:21:52 Ale propánaboha, milostivá paní... Co prosím?
00:21:57 Kdo, prosím?
00:22:00 Kuchařka milostivé paní...
00:22:02 K čertu, já chci mluvit s milostivou paní!
00:22:04 Krombauerovou, osobně! Na zkoušce?
00:22:08 Na zkoušce... No tak vám děkuji!
00:22:12 Na co? Na co?
00:22:15 Ach tak! Na shledanou!
00:22:18 Vidíte? Teď aspoň víme, kde se paní Krombauerová zdržuje.
00:22:22 Je na zkoušce. Všechno jde, když se to vezme šikovně do ruky.
00:22:26 A proto prosím, dámy, abyste se soustředily.
00:22:28 -Musíte se plně soustředit!
-(telefon)
00:22:33 Haló? Pane řediteli, pro vás.
00:22:36 Haló? Ano, Dolan. No prosím, pane generální řediteli.
00:22:40 Ano, všechno je přichystáno k předvádění.
00:22:43 Pozvaní pánové zde již také budou.
00:22:46 Ano, jednu, ano...
00:22:48 Čeho jednu, prosím?
00:22:50 Stenotypistku, ano prosím, stane se...
00:22:53 Pana inženýra Marka vyrozumím sám.
00:22:55 Na co? Ano, já vím, na shledanou.
00:22:57 Paní Benderová, nechte všeho!
00:22:59 Půjdete do technické předváděcí síně, potřebujeme tam stenogram.
00:23:02 A co programová služba, pane řediteli? Ta je nejdůležitější!
00:23:06 Programová služba prostě počká.
00:23:08 Nechte všeho a ostatní nechte slečně Májkové.
00:23:11 Okamžik! My tam máme jednoho amerického inženýra,
00:23:14 který je také pozván na předvádění,
00:23:16 a inženýr Marek a já máme jít k panu generálnímu řediteli...
00:23:19 Tak bude nejlépe, když ho zavedete do předváděcí síně sama.
00:23:22 Přenos obrazu bez umělých zdrojů světla,
00:23:25 to ovšem je tajemství mého plánu. Ale efekt je týž,
00:23:28 jako kdyby přenášenou scénu ozařovaly nejsilnější světlomety.
00:23:32 Promiňte pánové, že ruším.
00:23:34 Jene, pan generální ředitel chce začít s předváděním
00:23:37 a musí s tebou ještě mluvit.
00:23:39 Pan inženýr bude zatím zaveden do předváděcí síně.
00:23:42 -Omluvíte nás, že ano?!-Prosím, pánové, vždyť jste ve službě.
00:23:45 Jsem opravdu velmi rád, že se smím zúčastnit předvádění.
00:23:48 -Na shledanou, pane inženýre.
-Na shledanou. -Na shledanou.
00:23:59 Jiří!
00:24:04 Kamilo! To je opravdu šťastná náhoda.
00:24:11 Šťastná náhoda? Ne!
00:24:16 Od té doby, když jsem v Paříži čekala na tvůj návrat,
00:24:20 toužebně...
00:24:23 ...marně čekala, od té doby pro mě neexistuješ!
00:24:27 Myslil jsem to s tebou poctivě, vždycky jsem doufal,
00:24:30 že se všechno obrátí k lepšímu a že tě potom zavolám k sobě.
00:24:34 -Ale poměry...
-Poměry byly tak zlé,
00:24:37 že jsi svojí ženě nemohl pět let napsat.
00:24:41 Pět let!
00:24:43 -Ani slůvko...
-Proč mi to vyčítáš?
00:24:46 Vždyť jsi sama vyvodila z toho důsledky a dala se se mnou rozvést.
00:24:50 To bylo řízení osudu, věř mi!
00:24:54 -Žiješ teď sama, Kamilo?
-Ano! A netoužím po změně!
00:24:59 Co to znamená, že si říkáš inženýr Wells?
00:25:03 Mám zde nějaké obchodní jednání. Tajné jednání!
00:25:08 Přirozeně se nesmí nikdo dozvědět,
00:25:10 -že my dva máme něco společného.
-My dva také nemáme nic společného!
00:25:16 Prosím, pane inženýre...
00:25:27 Všechno připraveno? Dobrá, začneme, až vám dám znamení.
00:25:55 Tak, paní Benderová, zapisujte všechno, co se zde bude mluvit.
00:25:59 Všechno, protokol je velmi důležitý!
00:26:07 -Jsem připraven, pane řediteli.
-Prosím, pane inženýre.
00:26:11 Pán generální ředitel Král svolil, abych vám předvedl
00:26:15 prozatímní výsledek svých soukromých pokusů v oboru televize.
00:26:19 Vidění na dálku je už objeveno,
00:26:21 ale vyžaduje to dodnes velmi nákladných přijímacích přístrojů.
00:26:25 Chci zjednodušit televizi!
00:26:28 Předně jsem zvětšil plochu, na níž pozorujeme přenos obrazu.
00:26:32 A také už nemá být vysílání závislé na silných světelných zdrojích.
00:26:37 Postačí prosté denní světlo, aby scéna mohla být přenášena.
00:26:42 To je moje podstatná změna ve vidění na dálku.
00:26:46 Doufám, že vám budu moci ukázat,
00:26:48 jak daleko jsem se přiblížil k uskutečnění svého plánu.
00:26:51 Avšak mé finanční prostředky jsou nyní vyčerpány.
00:26:57 Doufám, že se mezi vámi najde někdo,
00:27:00 kdo uvěří v budoucnost mého vynálezu.
00:27:02 Po slávě netoužím! Chci, aby můj vynález sloužil široké veřejnosti,
00:27:08 školám, zkrátka obecným zájmům.
00:27:12 Upozorňuji, že konstrukce tohoto modelu není ještě dokonalá,
00:27:16 ale už je snadno jeho vady odstranit
00:27:19 a uskutečnit dokonalou a levnou televizi.
00:27:23 Začneme s pokusem.
00:27:25 -Hotovo, zapojit!-Ano, pane inženýre! Hotovo, zapojit. Prosím.
00:27:35 Jedeme, panstvo!
00:28:12 -(pískání) -Okamžik! Porucha bude ihned odstraněna.
00:28:18 Není třeba, pane inženýre. To, co jsme viděli, stačí úplně.
00:28:22 Ale, pánové, dříve nežli rozhodnete,
00:28:24 musím vám přece vysvětlit zdokonalení, která chystám.
00:28:27 Ani toho nebude zapotřebí, pane inženýre.
00:28:30 Jsem pro to, zahájit porady zde, není-liž pravda, pánové.
00:28:37 Hotovo!
00:28:44 Jene, netrap se tím. Neztrácej odvahu.
00:28:46 I kdyby řekli ne, nedej se!
00:28:49 Odvahy mám dost, ale zač mám stavět stroje?
00:28:56 Milý pane inženýre, naše názory se shodují v tom,
00:28:59 že váš vynález není dosud tak důkladně propracován,
00:29:02 abychom vám poskytli prostředky z kapitálu rozhlasové společnosti.
00:29:08 Uznáváme, že jste jedním z našich nejschopnějších inženýrů.
00:29:12 Ovšem až docílíte lepších výsledků, můžeme se opět sejít k poradě.
00:29:19 Děkuji vám, pane generální řediteli.
00:29:28 -Jsem hotova, pane řediteli.
-Můžete jít domů, paní Benderová.
00:29:32 -Dobrou noc.
-Dobrou noc, paní Benderová.
00:29:48 Kdo to udělal?
00:30:01 (hudba)
00:30:47 (zpěv)Mé děvče mexické nebuď tak nelidské,
00:30:49 karamba, vždyť jsem desperát!
00:30:52 Jak cloumám opratí, kůň se sám obrátí,
00:30:55 kytara začne sama hrát.
00:30:58 Zpívám, a to mně stačí!
00:31:01 Zpívám, a hned jsem mladší!
00:31:04 Rád mám, když krev se pění.
00:31:07 Zpívám do omrzení!
00:31:10 Jen blázen může věčně lkát,
00:31:13 však mládí, mládí chce se smát!
00:31:16 Zpívám, a to mně stačí,
00:31:19 zpívám, a hned jsem mlád...
00:31:26 Ale hrome, nikdy jsem nezpíval tak falešně jako dnes!
00:31:34 Tak pojďte, pojďte! Tak pojďte!
00:31:37 -Tak kde jste?
-Ale tady, pane řediteli!-Ano.
00:31:40 Tak, paní Benderová, v sedmičce je nový mikrofon, který vyzkoušíme.
00:31:45 Pak půjdete do místnosti vysílání desek, abyste nám vypomohla.
00:31:48 Jakmile dostanete znamení, tak vložíte připravenou desku.
00:31:52 -A pak přijdete ke mně k diktátu.
-Prosím, pane řediteli.
00:31:56 Ano, prosím.
00:32:01 -Pozor, slečno, pomalu, klika není v pořádku. -Hlásili jste to?
00:32:04 Hned to ohlásíme, to musí zpravit někdo z továrny.
00:32:10 -Sbohem.
-Sbohem.
00:32:20 Haló? Mám zkušební vysílání desek, režie sedm.
00:32:25 Ano, už jedeme.
00:32:37 (hlasité zabouchnutí)
00:32:46 (hudba)
00:32:55 -Dobrý den, to už jsou nové přenosky? -Ano, pane inženýre.
00:32:59 -Zní to výborně, mnohem líp než staré. -Myslím také.
00:33:03 -Tedy všechno v pořádku? -Ano.
-Sbohem! -Na shledanou.
00:33:14 Děti! Víte, co se stalo?
00:33:16 -Kamila je zavřená!
-Nemluv nesmysly. A pročpak?
00:33:19 No ano! V sedmičce, s inženýrem Markem!
00:33:23 A to se musí přihodit právě tobě! To máš smůlu...
00:33:27 To bude trvat nejméně šedesát minut, než se z toho dostaneš.
00:33:31 Jak? Já mám prostě radost, protože je to zásah osudu.
00:33:36 Nedopřeješ si ani na chvíli odpočinku?
00:33:39 Tak alespoň budeš teď šedesát minut o samotě a...
00:33:44 Ty nejsi sám... S kým?
00:33:51 S paní Benderovou.
00:33:54 Tak budeš mít alespoň milou společnost!
00:33:57 -Tak příjemnou zábavu!
-S Markem?
00:33:59 A když s člověkem mluví, dělá ze sebe dámu...
00:34:02 -V takové náhody já nevěřím.
-A dveře nejdou otevřít!
00:34:05 Dřív než za dvě hodiny se odtamtud nedostanou!
00:34:08 S tím bych také chtěla být zavřená.
00:34:11 -A jak dlouho říkáš, Jarmilo?
-Dvě hodiny!
00:34:14 -Dvě hodiny...
-Kdy se dostanou ven?
00:34:18 -Nejdříve za hodinu.
-Za hodinu?
00:34:20 Nikdo, ani živá duše.
00:34:24 Ale vždyť tu ještě nemohou být, továrna je až v Nuslích.
00:34:28 To se může stát jen u nás.
00:34:36 Víte, že vás vlastně dneska poprvé doopravdy vidím?
00:34:43 -Jak dlouho už jste tady?
-Čtyři a půl roku, pane inženýre.
00:34:47 Čtyři a půl roku, a sotva se známe!
00:34:50 -Vám se ani nedivím, pane inženýre.
-Jak to?
00:34:53 -Máte na starosti důležitější věci.
-Proč myslíte?
00:34:57 Vím, že pracujete na vynálezu, a že na něm nepracujete proto,
00:35:00 abyste se stal slavným, ale abyste prospěl lidstvu.
00:35:04 -Odkud to víte? -Stenografovala jsem vaši řeč při předvádění.
00:35:08 Já vždycky jen stenografuji, co jiní říkají.
00:35:11 Ale kdybych měla slovo, pane inženýre,
00:35:13 pak by bylo rozhodnutí dopadlo jinak!
00:35:16 Škoda, že nejste generálním ředitelem vy.
00:35:21 Víte co? Máme ještě trochu času, co byste řekla malé procházce?
00:35:26 Je to poprvé, co si v úředních hodinách mohu dovolit výlet.
00:35:30 -Šla byste se mnou?
-Velmi ráda. -Tedy...
00:35:34 -Jak se vám zamlouvá krajina?
-Úžasná! -Že?!
00:35:38 -Ale nebude cesta poněkud strmá?
-Ó ne, člověk si zvykne.
00:35:51 -Nejste unavena? -Ani ne, ale což kdybychom si trošku sedli?
00:36:02 -To je pohled, co?
-Ohromný!
00:36:06 Ale nějak se mi zdá, že se stahuje k bouřce.
00:36:10 A nikde žádné stavení ani stodola. Bojím se!
00:36:15 -Budeme muset přenocovat v přírodě.
-Za hromů a blesků...
00:36:30 -Chvála bohu, že jste tady!
-Hned to bude.
00:36:33 -Jak dlouho to ještě bude trvat?
-Čarovat nedovedem.
00:36:36 Když budete za deset minut hotovi, tak dostanete od cesty!
00:36:40 -Tak to teda bude, pane řediteli.
-Což to nejde rychleji?
00:36:44 -Konečně! -Haló, Jene!
-Ten měl naspěch.
00:36:48 -Všichni mužský jsou stejný.
-Máš pravdu.
00:37:19 -Jé, dobrý den, paní Betty!
-Dobrý den, pane Burdo.
00:37:23 -To jsem rád, že vás vidím jednou samotnou.-Čekám tady na Helunku.
00:37:27 Já už bych vám dávno chtěl něco říct.
00:37:31 -Mám něco na srdci.
-No tak ven s tím!
00:37:35 To musím začít pěkně od začátku. Podívejte se, paní Betty,
00:37:40 kdybych snad umřel, tak by po mně zůstala pěkná penze.
00:37:45 Ale vy začínáte pěkně smutně, pane Burdo!
00:37:48 No a tak si myslím,
00:37:50 že by přeci jen byla škoda nechat tu penzi eráru...
00:37:54 Pořád si vzpomínám, jestli někoho neznám, komu bych tu penzi přál.
00:37:59 A vám bych ji přál, paní Betty.
00:38:03 Nelíbilo by se vám, kdybyste se jmenovala paní Burdová?
00:38:08 Je to hezké jméno, opravdu! Velmi hezké.
00:38:13 Ale já nemůžu, pane Burdo, kvůli Kamile a kvůli Helunce.
00:38:18 Dokud Kamila nebude šťastná, nemohu pomýšlet na sebe.
00:38:22 No, kvůli Kamile... Ale podívejte se, paní Betty,
00:38:26 Kamila je hezká a mladá, přeci nezůstane věčně vdovou.
00:38:32 Pane Burdo, vám to můžu říct, její muž neumřel.
00:38:37 Říkám to jenom kvůli lidem, aby nemluvili.
00:38:41 Ten padouch ji opustil a nechal ji samotnou i s dítětem.
00:38:46 Tak se vrátila ke mně. A když už pak nebylo naděje,
00:38:49 že by se vůbec přihlásil, tak zažádala o rozvod
00:38:54 a šla si hledat místo a já jsem šla posluhovat.
00:38:58 -A tak už to jde čtyři a půl roku.
-Tak je to tedy!
00:39:05 No a řekněte, paní Betty, nebylo by to přece jen lepší i pro Kamilku,
00:39:11 kdyby my dva, no, vždyť ona bude Kamilka taky jednou šťastná!
00:39:18 No pak, pane Burdo, si o té penzi ještě promluvíme.
00:39:39 -Babičko! Babičko!
-Tady jsi, miláčku.
00:39:44 -A kdopak je tohle?
-Strejček listonoš,
00:39:46 -přinesl jsi nám poštu, strejčku?
-Přinesl, miláčku, a dobrou poštu.
00:39:51 Jenže dopis nebyl přijat, víš? Tak se s ním musím ještě jednou vrátit.
00:39:56 Jsme ochotni připojiti se k této relaci.
00:40:00 Prosíme jenom přesné udání dne a hodiny
00:40:02 a znamenáme s veškerou úctou... Máte s veškerou úctou?
00:40:06 -S veškerou úctou...
-Tak další. Hlavach, Vídeň.
00:40:10 Vámi zamýšlené vysílání... Tumáš, to je pro tebe!
00:40:15 -Dvě vstupenky na večírek v klubu.
-Jen si je nech,
00:40:18 vysílání tohoto večírku má na starosti inženýr Hůrka.
00:40:20 -Jsem rád, že tam nemusím.
-Však ty tam půjdeš přece!
00:40:24 Hodíš se krásně do fraku a zvýšíš lesk tohoto večera.
00:40:28 -Co to mluvíš za nesmysly?
-Zařídil jsem to tak,
00:40:31 aby tam přišel taky továrník Rybar.
00:40:33 Má málo času, proto jsem to smluvil do klubu.
00:40:36 Musíš tam jít, Rybar se zajímá o věc nejvíce.
00:40:40 Říkám ti, že celá věc je na nejlepší cestě.
00:40:45 Dobrá, ale proč dvě pozvánky? Co s tou druhou?
00:40:49 Ostatně musím do laboratoře, tumáš tu jednu!
00:40:58 Co s tím mám dělat, vždyť já už jednu mám?
00:41:01 Vámi zamýšlené vysílání tohoto měsíce...
00:41:09 Víte co, paní Benderová? Jděte tam vy, tumáte!
00:41:13 -Já, pane řediteli?
-Jen tam jděte, máte-li chuť.
00:41:17 No, a když nemáte chuť, tak tam nechoďte!
00:41:21 Jděte tam, bude se vám to líbit! Uvidíte jednou spoustu lidí,
00:41:26 krásné toalety...
00:41:29 Já věděla, že z těch šatů nic nebude.
00:41:33 Poprvé po pěti letech bych tak ráda někam šla... Škoda.
00:41:40 Tak ráda bys šla, Kamilo?
00:41:53 Páni frak, dámy plesová toaleta...
00:42:00 Ráda bych zas byla jednou viděla, jak se lidé baví.
00:42:03 Víš, dítě, my jsme ty, které musí pracovat, když se jiní baví.
00:42:08 Ale my se nedáme!
00:42:13 Šla bys tam opravdu tak ráda, Kamilo?
00:42:16 Ano, maminko, nevím vlastně ani sama proč.
00:42:22 Možná, že vím proč...
00:42:24 Ale nejlépe bude, když zůstane všechno tak, jak je.
00:42:33 Jedině bych si snad mohla šaty vypůjčit...
00:42:38 -Ale kdo by mi...
-Půjčit! Ale můj bože, dítě,
00:42:41 že jsem na to dřív nevzpomněla! Půjdeš, půjdeš!
00:42:45 Požádám paní Frangysovou, aby mi pro tebe půjčila šaty.
00:42:48 Posluhuji u ní už dost dlouho, jistě mi to udělá k vůli.
00:42:51 Frangysová, ta zpěvačka? Tomu nevěřím.
00:42:54 Ta nedopřeje nikomu nic, i když má sama nadbytek.
00:42:57 Lidé přehánějí. Šetrná je, ale šaty mi půjčí docela jistě.
00:43:02 -Milostivá paní...
-Co je, paní Betty?
00:43:07 -Já mám totiž velikou prosbu na milostivou paní. -No?
00:43:12 Moje dcera má jít dnes večer na ples, ale nemá večerní toaletu.
00:43:16 Chtěla jsem prosit, kdyby milostivá paní byla tak laskavá
00:43:20 a půjčila mi pro ni jedny ze svých krásných šatů.
00:43:28 -Moje šaty? Pro vaši dceru?
-Ano...
00:43:33 Vy jste se zbláznila, paní Betty!
00:44:02 -Tak co, půjdeš do klubu?
-Nevím, seženu-li šaty...
00:44:06 -(telefon)
-Haló?
00:44:10 Paní Benderová? Ano, hned.
00:44:12 -Kamilo, to je pro tebe.
-Pro mne? -Nějaký pán.
00:44:15 Haló? Zde Benderová.
00:44:19 Ty? Co chceš?
00:44:21 Ne! Nemám pro tebe vůbec čas, Jiří!
00:44:24 Ne, ani večer ne!
00:44:26 Mám službu v klubu. Ano, přenos.
00:44:31 Ne, ani potom nebudu mít pro tebe čas, sbohem!
00:44:34 -Kdo to byl? S kým jsi to mluvila?
-Neptej se, Aničko.
00:44:46 Nemohu se ani vzpamatovat, maminko.
00:44:50 Tyhle šaty, že mi půjčila? Takové krásné...
00:44:56 Křivdila jsem jí, má opravdu dobré srdce.
00:44:59 Jestli visí ve skříni, řekla, nebo jestli je vaše dcera oblékne,
00:45:03 to je jedno. Hlavní věc, miláčku,
00:45:06 že se ti splnilo tvé přání a že tam můžeš jít.
00:45:10 Co myslíš, maminko, neměla bych jí napsat a poděkovat jí?
00:45:14 Co tě napadá! Rozhodně si zakázala, abychom jí děkovali.
00:45:39 (hudba)
00:46:27 Tak jsme se přece sešli, Kamilo.
00:46:31 Sluší ti to.
00:46:32 Ale nepřišel jsem ti dělat poklony, chci si s tebou o něčem pohovořit.
00:46:36 Pojď se mnou do zimní zahrady, ano?
00:46:56 Řeknu ti rovnou, co od tebe chci.
00:47:00 Můžeš si vydělat snadno a velmi rychle mnoho peněz.
00:47:04 Mnoho peněz jistě u tebe znamená nekalý obchod.
00:47:07 Nechci s tím nic mít.
00:47:12 Půjčíš mi několik klíčů, to je všechno.
00:47:14 Několik klíčů? Já ne! Jdi a nech mě.
00:47:19 Potřebuji jisté nákresy, víš jaké.
00:47:22 Pomůžeš-li mi k nim, máš o budoucnost postaráno.
00:47:25 A ty se nebojíš, Jiří, že tě udám?
00:47:29 Udáš? To si rozmyslíš, Kamilo, ve svém zájmu.
00:47:34 Tak a zatím na shledanou.
00:47:38 Ještě se uvidíme.
00:47:56 Dobrý večer, paní Benderová.
00:47:59 Už jsem vás viděl, ale nebyl jsem si jist, jste-li to vy.
00:48:02 -To jsem se tolik změnila?
-Ano, docela jiný člověk. -To ne.
00:48:08 Oblékla jsem jen vypůjčené šaty a střevíce jedné přítelkyně.
00:48:13 Na tom nezáleží. Vypadáte skvěle.
00:48:15 -S kým tu jste?
-Jsem tu sama.
00:48:18 Škoda, mám totiž schůzku s továrníkem Rybarem,
00:48:23 ale ještě nepřišel. Mohli bychom chvíli zůstat spolu?
00:48:26 -Jistě. -Pojďte, projdeme se.
-Velmi ráda, pane inženýre.
00:48:38 Tady za námi nezapadnou dveře jako u nás v sedmičce.
00:48:41 Ta náhoda vás oloupila o hodinu života, viďte?
00:48:44 Ztratila už jsem v životě tolik hodin, na jedné nezáleží.
00:48:47 -To nezní právě vesele.
-Já nejsem veselý člověk.
00:48:50 -Ó bože, už ho vidím.
-V každém případě mnoho štěstí.
00:48:54 Snad se ještě uvidíme.
00:48:59 Pan továrník Rybar, paní Benderová.
00:49:01 Právě jsme se rozloučili. Vím, že pánové mají obchodní jednání.
00:49:04 Ale to přece nevadí, milostivá paní, prosím, pojďte jen s námi,
00:49:08 povzbudíte nás alespoň svojí přítomností,
00:49:10 abychom svoje nudné obchody co nejrychleji vyřídili.
00:49:16 V elegantních místnostech klubu sešlo se mnoho vynikajících
00:49:20 a známých osobností...
00:49:22 Továrník Rybar je vámi tak okouzlen,
00:49:25 že prokážete panu inženýrovi Markovi přímo laskavost,
00:49:29 -usednete-li k našemu stolu.
-Pak půjdu velmi ráda.
00:49:36 To je báječná žena, okouzlující.
00:49:40 Poslyšte, je příbuzná s Bendery od společnosti Uhelné
00:49:43 nebo s Bendery od Betonářské?
00:49:46 S Bendery od "psacích strojů".
00:49:50 A víte, to je originální,
00:49:51 že paní Benderová nemá k těm krásným šatům žádné šperky...
00:49:55 Ano, velmi originelní.
00:50:02 Právě přichází slavný Singing Band Setleři,
00:50:05 aby potěšili jednou ze svých okouzlujících písní
00:50:08 obecenstvo v sále i obecenstvo u přijímacích přístrojů.
00:50:13 Kdyby teď paní Kamila zavolala do rádia, jestlipak bychom ji poznali?
00:50:19 Je prý tam hrozná tlačenice, slyšel jste?
00:50:22 Jen aby se šatům nic nestalo.
00:50:25 Kde jsou? Tady jsem je pověsila. Nový pařížský model.
00:50:32 No kde jsou?
00:50:35 -Ptám se vás, kde jsou?
-Ale, milostivá paní... -Mlčte!
00:50:41 Nebuďte drzá.
00:50:44 Jak teď půjdu do klubu? V těchhle starých hadrech nemohu jít.
00:50:54 ...píseň Zpívám, a to mi stačí.
00:51:06 (zpěv)Mé děvče mexické nebuď tak nelidské,
00:51:10 karamba, vždyť jsem desperát.
00:51:13 Jak cuknu opratí, kůň se sám obrátí,
00:51:16 kytara sama začne hrát.
00:51:19 Zpívám, a to mně stačí.
00:51:23 Zpívám, a hned jsem mladší.
00:51:26 Rád mám, když krev se pění.
00:51:30 Zpívám do omrzení.
00:51:33 Jen blázen může věčně lkát,
00:51:37 však mládí, mládí chce se smát.
00:51:40 Zpívám, a to mně stačí.
00:51:44 Zpívám, a hned jsem mlád.
00:51:53 Pane řediteli, to je hrozné. Po Setlerech měla účinkovat Frangysová
00:51:57 a nikde není k nalezení.
00:51:59 Tak poproste někoho z přítomných umělců.
00:52:01 Tady člověk beztak každou chvíli narazí na nějakou hvězdu.
00:52:04 Žádný nechce, každý se vymlouvá, že je tu jen pro svoji zábavu.
00:52:07 Tak musíte najít Frangysovou. Kde vlastně vězí?
00:52:16 Milostivá paní, jste opravdu přesvědčena,
00:52:17 že bude mít vynález pana inženýra Marka takový úspěch?
00:52:20 Ano, pane řediteli, kdybych já disponovala potřebným kapitálem,
00:52:24 vložila bych do toho všechno.
00:52:25 Nuže dobrá, vyprázdníme tedy číši na úspěch toho vynálezu.
00:52:30 Na zdraví.
00:52:32 Na zdraví...
00:52:40 Myslím, že ten obchod uděláme, pane inženýre.
00:52:43 Podívám se ještě jednou na tu vaši televizi a pak podepíšeme smlouvu.
00:52:46 Jste ochoten k předvádění zítra večer?
00:52:49 Kdykoli si přejete, pane továrníku.
00:52:51 Myslím, že tentokrát budete vynálezem nadšen.
00:52:55 (potlesk)
00:53:02 Dříve ještě než budeme pokračovat v programu, paní a pánové,
00:53:05 uspořádáme improvizovanou procházku sálem.
00:53:08 Mezi hosty spatřuji naši slavnou hvězdu, Liu Horovou,
00:53:12 která odjíždí v nejbližších dnech do Hollywoodu.
00:53:16 Hollywood, to máte, paní Betty, takovej americkej Barrandov.
00:53:20 Kolem ní se seskupilo mnoho krásných elegantních dam.
00:53:25 A mezi nimi je moje Kamila.
00:53:28 Co mám dělat?
00:53:31 -Ale, milostivá paní...
-Mlčte! -Já přeci...
00:53:41 Kdo je ukradl?
00:53:43 Prosím teď sklenku na počest dam.
00:53:45 Ne, nemohu už nic pít. Ale nebudete se na mě zlobit, viďte?
00:53:49 Ale, milostivá paní...
00:54:01 Smím vám ještě posloužit, milostivá paní?
00:54:06 (zpěv)Mám jen jednu naději, kterou mi dalo nebe,
00:54:13 víc nechci už mít.
00:54:18 Vždyť mám tě stále raději,
00:54:25 dovedu jen pro tebe a tvou lásku žít...
00:54:35 Mamička! To je mamička!
00:54:41 -Mamičko!
-Ale, broučku, copak ty nehajáš?
00:54:45 To není mamička, kdepak, to je nějaká slavná zpěvačka.
00:54:49 -Ne, ne, ne, to je mamička.
-Ale babička by nelhala,
00:54:54 babička vždycky mluví pravdu. Nesmíš říkat "ne, ne, ne".
00:54:58 Tak a teď honem zase do postýlky.
00:55:05 (zpěv)Až sluníčko zajde, svět odejde spát...
00:55:13 Pojďme, pane Burdo, abychom o nic nepřišli.
00:55:21 No tak...
00:55:23 (zpěv)Pro tebe až z nebe já hvězdičky nanosím,
00:55:30 u pánbíčka vyprosím ti štěstí.
00:55:43 (potlesk)
00:55:51 Zpívala jste krásně.
00:55:53 Teď se zeptáme, komu vlastně děkujeme za tento umělecký požitek.
00:55:56 Ne, já nechci. Prosím, odveďte mě odtud.
00:56:00 -Tančit?
-Ano.
00:56:02 Prosím.
00:56:03 Ke své hrůze vidím, že tuto dámu vábí více tanec nežli můj mikrofon.
00:56:09 Reportáž z klubu je skončena. Vysíláme nyní nejnovější zprávy.
00:56:15 Pěkně děkuju.
00:56:20 Ty zprávy nemůžou bejt nikdy tak nový, aby mě zajímaly.
00:56:24 Mě by vůbec teď zajímala jenom jedna zpráva.
00:56:28 A to by bylo oznámení sňatku listonoše Cyrila Burdy
00:56:32 s jistou paní Betty.
00:56:40 Krásné, překrásné...
00:56:43 Konečně jste se rozveselila.
00:56:45 Nevěděla jsem, že umím být ještě tak lehkomyslná a tak šťastná.
00:56:50 Tahle vaše nálada by měla trvat věčně.
00:56:52 Věčně. Bez konce.
00:56:55 Milostivá paní, jaké štěstí, že jste přišla,toužebně vás očekáváme.
00:57:00 Je to zázrak, že sem vůbec jdeme.
00:57:02 Představte si, ztratily se mi ze skříně šaty.
00:57:06 No jen se na mě podívejte, jak vypadám.
00:57:10 -V úplně nemožných šatech.
-Ale, milostivá paní...
00:57:13 Jsem ještě celá bez sebe.
00:57:16 Šaty, které jsem si zvlášť pro dnešní večer objednala z Paříže.
00:57:20 Báječný model, a právě ty se mi ztratily.
00:57:23 Strašlivé. Ale společnost na vás již čeká, milostivá.
00:57:44 Ještě jeden tanec, milostivá?
00:57:45 Ne, milý inženýre, tento tanec věnuje milostivá paní mně.
00:57:49 Prosím.
00:57:50 A ten model, který jsem si zvlášť pro dnešní večer objednala...
00:57:53 Z Paříže, milostivá paní.
00:57:59 Poslyšte, to jsou moje šaty.
00:58:04 Jak jste se dostala k mým šatům?
00:58:07 -Ale přece moje matka...
-Ach tak.
00:58:12 Vaše paní matka... No ovšem.
00:58:18 Protože jsem nechtěla půjčit své drahé šaty, tak je prostě ukradla.
00:58:22 -Ta zlodějka!
-Moje matka není zlodějka.
00:58:27 Byla by vám zítra šaty vrátila. Já myslela, že o tom víte.
00:58:31 Zítra u ní dám vykonat domácí prohlídku.
00:58:34 Domácí prohlídku? Kvůli tomu hadru?
00:58:38 Vy se opovažujete takhle mluvit o mojí matce jen proto,
00:58:40 že je chudá a že nemá peníze. Chtěla mi udělat radost.
00:58:45 Chtěla, aby chudá holka byla jeden večer šťastná.
00:58:48 Ale vy jste jí řekla ne, tedy je tajně vzala
00:58:53 a řekla mi, že máte dobré srdce. Vy, a dobré srdce?
00:59:00 Má na sobě moje šaty, a přitom je ještě drzá!
00:59:04 Jste zlodějka! Jako vaše matka...
00:59:09 Vezměte si ty šaty! Ani vteřinu už je nechci mít na sobě!
00:59:12 Už dost!
01:00:53 No konečně, dítě, jsi tady. Šatům se nic nestalo, viď?
01:00:58 Já měla strach.
01:01:06 Copak se stalo?
01:01:10 Proč jsi lhala?
01:01:14 Lhala?
01:01:17 Frangysová tam byla, poznala šaty.
01:01:23 Řekla, že jsou ukradeny.
01:01:28 Jako zlodějka jsem tam stála přede všemi.
01:01:36 Bože, co jsem to udělala? Co jsem to udělala...
01:01:44 Nechtěla mi je půjčit. A já ti chtěla udělat radost.
01:01:48 Zítra jsem je tam chtěla vrátit.
01:01:52 -Hned k ní dojdu a řeknu jí, že...
-Všechno už je vyřízeno.
01:01:56 Moje místo také.
01:02:00 -Já už do kanceláře nevkročím.
-Proč? -Nemohu.
01:02:20 Napřed to bylo tak krásné, maminko.
01:02:25 Přála jsem si, aby ten večer trval věčně.
01:02:30 Ale u mě se všechno rychle končí. A nikdy ne dobře, maminko.
01:02:37 Neboj se, hned zítra tam dojdu a řeknu, že já jsem to zavinila.
01:02:42 Já, jenom já. A všechno bude zase dobře.
01:02:46 -Pojď, odpočiň si, dítě.
-Jdi sama, maminko, neusnula bych.
01:03:09 (klepání)
01:03:28 Co tu chceš?
01:03:32 Smím dál?
01:03:39 Nedokončili jsme svou poslední rozmluvu. Odešla jsi tak náhle.
01:03:44 Slyšel jsem o nějaké nepříjemnosti.
01:03:47 Ale nedělej si z toho nic, postarám se o tebe.
01:03:51 Dovedla jsem se vždycky postarat o sebe sama.
01:03:54 A ani dnes tvojí pomoci nepotřebuji.
01:03:56 No dobrá, dělej si, co chceš. Ale nezapomeň, že jsi přišla o místo.
01:04:03 -Možná budeš potřebovat mou pomoc.
-Děkuji, vydělám si svojí prací,
01:04:08 co potřebuji, a chci také, aby to tak zůstalo.
01:04:13 -Co vlastně ode mě chceš?
-Nic zvláštního.
01:04:17 Ty přece víš, kde má inženýr Marek schovány svoje plány.
01:04:21 Přines mi je. To všechno bude v pořádku vráceno.
01:04:24 Jiří, jak se můžeš vůbec opovážit chtít ode mě něco podobného?
01:04:29 Tak se tedy nedá nic dělat.
01:04:41 Dobrou noc.
01:05:14 Zapnu-li tento spínač, uvidíš vše, co se děje u vrátného.
01:05:17 Pan generální ředitel?
01:05:20 Pan generální ředitel 1. patro číslo 7.
01:05:23 To je úžasné! To je ohromné!
01:05:26 To je ohromné! A nač je ten knoflík tady?
01:05:30 Vyzkoušej si to zatím, než se vrátím.
01:05:31 Kam jdeš?
01:05:35 Dobré jitro, pane inženýre, je tady pan ředitel Dolan?
01:05:37 -Tady ho máte.
-Děkuju uctivě.
01:05:41 Uctivá poklona, pane řediteli. Jedno rekomandíčko, prosím podpis.
01:05:45 -Chcete zase autogram, ne?
-Tadyhle.
01:05:49 Pane řediteli, ráčej prominout, že jsem takovej smělej,
01:05:52 ale copak je todleto za mašinku?
01:05:54 To se podivíte, pane Burdo, my tady pracujeme na zdokonalení televize.
01:05:59 Jo, jo, jo.
01:06:01 Když tady nařídím ten knoflík a zmáčknu tu páku,
01:06:04 tak uvidíte, co se děje dole u vrátného.
01:06:07 -Já vím, to je nějakej telefon, ne?
-Ne, to je televize.
01:06:14 -To je taková chytanda, že jo?
-Tak se podívejte, co se tam děje.
01:06:21 -Já pořád nic nevidím.
-Já jsem to také ještě nezapnul.
01:06:25 Ale, pane Burdo, to je úřední tajemství.
01:06:28 Pane řediteli, spolehněte se, hrob...
01:06:32 Tak se tedy podívejte.
01:06:41 Slečna Bushová prosím do studia.
01:06:45 (zpěv) Vrať se mi, ty lásko má,
01:06:48 tam někde v dáli ztracená...
01:06:59 -No jo, ale kde je vrátnej?
-Já jsem to špatně nařídil.
01:07:03 -Tak ještě jednou.
-No jo, televize...
01:07:09 Prosím vás, pane vrátný, kde se tady vyskytuje pan ředitel Dolan?
01:07:13 -Pane řediteli, to je paní Betty.
-A chce ke mně.
01:07:18 -Milá paní, to musíte být ohlášená.
-Ohlášená sice nejsem,
01:07:21 ale musím s ním nutně mluvit kvůli dceři.
01:07:25 Kvůli dceři? Tady se soukromé hovory netrpí.
01:07:30 Ale moje dcera je tady zaměstnána a já jsem přišla, abych...
01:07:34 To je mi jedno. Tady vyplňte ohlašovací lístek.
01:07:37 Nebuďte na mě takový! Já tu mám vlivné známé.
01:07:40 Pan Burda tady bude hned, a pro toho má pan ředitel vždycky čas,
01:07:44 i bez ohlašovacího lístku.
01:07:46 Tak běžte, pane Burdo, pomozte té paní, jste přece vlivná osobnost.
01:07:51 Já už letím, já to všechno zařídím. Ale tohleto je vynález!
01:07:57 10 hodin, a Kamila tu ještě není. Měli jsme to hlásit.
01:08:01 To bude rámus.
01:08:06 -Paní Benderová nepřišla?
-Ne.
01:08:10 Co to znamená?
01:08:13 -Prosím tě, opatři mi adresu Benderové. -Je to tak nutné?
01:08:16 -Velmi.
-Tak dobrá, za 5 minut ji tu máš.
01:08:30 Já to musím panu ředitelovi vysvětlit, že Kamila za nic nemůže.
01:08:35 To je od vás hezké, že se mě tak ujímáte v úředních hodinách.
01:08:39 O tom teď nemluvte, paní Betty, nejdříve musíme Kamile pomoct.
01:08:44 -Tak ona už se sem nechce vrátit?
-Za nic na světě.
01:08:47 Ale to místo ještě neztratila?
01:08:49 Ne, já to chci vysvětlit panu řediteli a panu inženýrovi také.
01:08:53 Tak podívejte se, to všechno přenechte mně.
01:08:56 Já promluvím s těmi pány a vy jen docela klidně seďte doma.
01:09:01 Pan ředitel vás dnes nemůže přijmout.
01:09:03 Dnes tady všichni marně čekají. Přijďte raději zítra.
01:09:06 -Kampak, kampak?-Expres rekomando pro pana ředitele Dolana.
01:09:10 Už zas? Vždyť jste tady byl před chvílí?
01:09:12 Na to si musíte zvyknout, mladý muži.
01:09:14 Dnes žijeme ve století technické rychlosti.
01:09:21 -(klepání)
-Prosím.
01:09:26 Prosím vás, pane inženýre, je tu ještě pan ředitel Dolan?
01:09:30 Já bych s ním potřeboval mluvit o paní Benderové.
01:09:32 -Co je s paní Benderovou?
-No co je s ní?!
01:09:35 Chtějí jí dát výpověď kvůli těm hloupým šatům.
01:09:38 To by byla nespravedlnost, taková hodná paní...
01:09:42 Za to přece nemůže, že nemá vlastní šaty.
01:09:45 Ostatně... vy jste ji tam sami poslali.
01:09:48 No dobrá, vždyť si o tom můžeme promluvit. Sedněte si.
01:09:52 Ne, děkuju, já jsem ve službě, já postojím.
01:09:55 Ale uznejte to, že by to byla nespravedlnost.
01:09:59 Tak vypravujte, pane Burdo.
01:10:03 Tak co, hochu, zase starosti s vynálezem?
01:10:08 Ne, s vynálezem je vše v pořádku, díky tobě.
01:10:13 Jenom tobě.
01:10:14 Nemám lepšího přítele než tebe. A tak jsem ti chtěl vypravovat...
01:10:17 -Tak pověz, hochu, jaká je?
-Odkud víš, že jde o...
01:10:23 Také jsem se divila před mnoha lety,
01:10:26 jak mi to každý poznal na špičce nosu, když jsem byla zamilovaná.
01:10:29 Ne, maminko, já nejsem zamilován. Ale víš, ona je taková...
01:10:35 Já ti to ještě povím. Především je docela chudá.
01:10:39 Zrovna tak to bylo s tvým otcem. Odkud ji znáš?
01:10:44 Víš, mami, vlastně ti nemám ani co vyprávět.
01:10:51 A teď to musím nějak zpravit. Ztratí-li Kamila místo,
01:10:54 rozhodl jsem se, že jí pomohu sám.
01:10:56 Máš pravdu, chlapče, jako tvůj otec.
01:11:00 To byste koukala, jak se polekali, když já vykřiknul:
01:11:04 Pane řediteli, vy jste vším vinni! A vy se musíte teď o to postarat.
01:11:10 Vy musíte všechno paní Benderovej zařídit! To já žádám!
01:11:14 Takhle malinkej byl přede mnou. A pak se ptal, co by měl dělat.
01:11:20 -A co jste mu řekl vy, pane Burdo?
-Co já mu řek? -No?
01:11:23 Já jsem řek, vy musíte paní Kamile najít nový místo. A je to.
01:11:29 A já myslím, že paní Kamila už nový místo má.
01:11:33 No a pak jsem mluvil s panem inženýrem Markem o samotě,
01:11:37 a tak se mě tak vyptával na všechno, jak si paní Kamila žije...
01:11:41 Na vás se taky ptal a na dítě. Tak mu povídám:
01:11:47 No to víte, pane inženýre, tady se jedná taky o moje postavení.
01:11:51 -Vaše postavení? Jak to?
-Copak mám já nějakou existenci?
01:11:59 Takovej staromládeneckej smutnej život.
01:12:01 Vždyť jsem vám to už povídal.
01:12:05 Já si připadám jako takovej dopis, kde je napsáno: adresát neznámý.
01:12:12 Paní Betty, už je čas. Už je nejvyšší čas.
01:12:17 Už je nejvyšší čas, abyste šel do služby, pane Burdo.
01:12:22 Hrom do toho, to je taky pravda.
01:12:24 Vysvědčení z rozhlasové kanceláře ještě předložím.
01:12:27 Stačilo by mi prozatím nějaké výpomocné místo.
01:12:30 -Počkejte. Paní Benderová?
-Ano.
01:12:33 Nemáme tady něco pro paní Benderovou?
01:12:36 Je to napsáno na kalendáři, pane Holoubku.
01:12:40 Někdo sem telefonoval, máte se hlásit na Vinohradech,
01:12:45 Korunní třída číslo 56 u paní Markové.
01:12:49 Poznamenejte si adresu. Je to psaní na stroji v laboratoři.
01:12:54 Korunní třída číslo 56 u paní Markové.
01:13:03 Ale pospěšte si, už dvakrát sem volali.
01:13:05 -Děkuji vám, už spěchám.
-Poroučím se.
01:13:19 Je tu nějaká paní Benderová. Říká, že má nastoupit.
01:13:22 -Přiveďte ji sem.
-Ano, milostivá paní.
01:13:31 -Dobrý den.
-Dobrý den. Jen pojďte dál.
01:13:38 -Přišla jste kvůli tomu místu?
-Ano, milostivá paní.
01:13:41 V kanceláři mi řekli, že to spěchá. Doufám, že jsem nepřišla pozdě.
01:13:44 Ne, přišla jste včas. Vy jste asi spolehlivá síla.
01:13:50 Na svém posledním místě jsem byla půl páta roku.
01:13:54 -Ale vysvědčení ještě nemám.
-To už si vyřídíte s mým synem.
01:13:58 Když jste byla zaměstnána v rozhlasu,
01:14:00 pak jistě své práci tady budete rozumět.
01:14:03 Budete-li se líbit mému synovi tak jako mně,
01:14:07 tak tu zůstanete jistě dlouho.
01:14:18 -(klepání)
-Dále!
01:14:24 -Je zde paní Benderová.
-Jak se ti líbí?
01:14:28 -Bude asi překvapena, jak jsi předpokládal. -Jinak by nepřišla.
01:14:32 -Pošlu ti ji sem. -Ale nezapomeň, mami, večer budeš na předvádění.
01:14:35 Nezapomenu, mám předtím ještě pochůzku ve městě a návštěvu.
01:14:39 -Jakou návštěvu?
-Nebuď tak zvědavý.
01:14:44 Jen jděte dál.
01:14:49 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:14:53 -Vy, pane inženýre?
-Ano, já.
01:14:57 Musíte mi prominout, že jsem vás sem pozval tak trochu záhadně.
01:15:01 Ale věděl jsem určitě, že byste byla jinak nepřišla.
01:15:05 -Myslím, že vás už trochu znám.
-Ale já u vás nemohu nastoupit.
01:15:08 Proč? Máte na mysli tu hloupou příhodu z klubu? Zapomeňte na ni.
01:15:13 Přiznávám se vám, že jste právě tou příhodou stoupla v mých očích.
01:15:18 -Pozval jste mě sem ze soucitu?
-Ne, mýlíte se.
01:15:22 Pozval jsem vás,
01:15:23 protože si vás vážím jako člověka a spolupracovníka.
01:15:28 Dokončuji svou práci a potřebuji někoho, na koho se můžu spolehnout.
01:15:33 A myslím, že jste to právě vy, která zná,
01:15:36 co toto dílo pro mě znamená.
01:15:39 Nepozval jsem vás ze soucitu, nýbrž proto, že vás potřebuji.
01:15:43 -Kdy mohu nastoupit, pane inženýre?
-Ihned.
01:15:47 A v čem vám budu pomáhat?
01:15:50 Váš úkol...
01:15:52 Až dnes odpoledne budu předvádět televizi, budete tu v laboratoři,
01:15:56 abyste kontrolovala přístroje, kdyby toho bylo třeba.
01:16:00 Ukážu dnes, že je možno přijímat scény z všedního života.
01:16:04 Kouříte?
01:16:06 Proto jsem dal namontovat jeden přijímací přístroj před domem,
01:16:11 druhý na chodbě a třetí zde.
01:16:14 A když se dnešní předvádění podaří, už vás nikdo nebude moci předejít?
01:16:19 Sotva. Pak už bude úspěch mých pokusů veřejně prokázán
01:16:22 a Rybar se mnou uzavře smlouvu o výrobě.
01:16:25 -A co plány? Jsou dobře uschovány?
-Ty jsou v bezpečí.
01:16:28 Ale plány jsou přece kusy papíru, dají se ukrást!
01:16:30 Ne, mé plány se nedají ukrást, tak bezpečně jsou uschovány.
01:16:34 Díky bohu.
01:16:36 -(zvonek) -Hned jdu.
-Já půjdu otevřít, babičko.
01:16:41 Jdi.
01:16:47 -Holčičko, je někdo doma?
-Babičko, přišla jedna teta!
01:16:53 Dobrý den, jsem zde u paní Novákové?
01:16:56 -Ano, milostpaní, to jsem já.
-A ta maličká?
01:17:00 -To je moje vnučka.
-To je moje babička.
01:17:04 -Tvá maminka není doma?
-Ne, šla si hledat místo.
01:17:08 Já vím, mluvila jsem s ní.
01:17:10 Přišla jsem, protože hledám spolehlivou osobu do domácnosti.
01:17:13 Copak vy, paní Nováková, neměla byste času?
01:17:15 -Ale ano, milostpaní, mám čas.
-Tedy čas máte, to je to hlavní.
01:17:19 O tom ostatním už se dohovoříme.
01:17:24 -Vaše dcera?
-To je moje mamička.
01:17:28 -Tvoje? -Mamička je krásná.
-Tak to řekl jednou můj syn také.
01:17:33 -Ty máš chlapečka? -Mám.
-Chodí také do školky?
01:17:36 -Chodil, už dávno chodil.
-Já bych si s ním chtěla hrát.
01:17:42 Vidíš, o tom se dá mluvit. Zeptám se na to mého chlapečka.
01:17:47 -Mohla byste přijít už zítra?
-Mohu, milostivá paní.
01:17:50 Jen prosím o adresu.
01:17:52 Elsa Marková, Vinohrady, Korunní 56.
01:17:54 Děkuji.
01:17:56 A tu maličkou vezměte taky. Líbí se mi, jako by to byla moje vnučka.
01:18:03 Ty se mi také líbíš, tetičko.
01:18:07 Dnes vám ukáži, že zdokonalená televize nepotřebuje
01:18:10 žádných zvláštních světelných zdrojů k přijímání.
01:18:14 Umístil jsem přijímací přístroje před svým domem, na schodišti
01:18:19 a v laboratoři.
01:18:20 Teď uvidíte scénu z ulice před domem, která bude nezajímavá,
01:18:24 jak už takový náhodný výsek ze života bývá.
01:18:36 -To je ohromné.
-To je Marie z 2. poschodí.
01:18:51 Ten pán nevypadá právě sympaticky.
01:18:59 Podíváme se, kam jde.
01:19:02 Přepnu na další přijímač na schodišti.
01:19:09 Až přijde přede dveře mého bytu, uvidíme mu do obličeje.
01:19:13 Za chvíli ho tu máme.
01:19:21 Jde k nám. Proč nezvoní?
01:19:29 -To je přece Wells!
-Co to dělá?
01:19:36 Jeníku, on si otvírá!
01:19:42 Přepni do laboratoře!
01:20:03 Musím tam. Dolane, rychle telefonuj na policii!
01:20:06 -Jeníku, ty mi tam nepůjdeš!
-Pánové, to je opravdový zločin!
01:20:11 -(bouchnutí dveří)
-Kdo je tu?
01:20:13 Jiří...
01:20:19 Kamilo, to je znamenité, to zjednodušuje celou věc.
01:20:33 Rychle, kde jsou plány? Není času nazbyt!
01:20:46 -Nech toho, Jiří! Říkám ti, že tady nic není!-Tak kde jsou ty plány?
01:20:50 -Nevím!
-Já ti ukážu, že mi to povíš!
01:21:00 Nech mě, plány nejsou!
01:21:09 Kam je schoval?
01:21:31 (výstřely)
01:21:44 -Bože, ať se mu nic nestane!
-Klid, milostivá paní!
01:21:53 Rychle!
01:22:03 Haló, automobilová patrola do Korunní 56 k inženýru Markovi!
01:22:09 Automobilová patrola do Korunní 56 k inženýru Markovi!
01:22:25 Ven s ním!
01:22:32 Bohu díky, jen lehké zranění, omdlela.
01:22:39 Jsem tak šťastná, že se vám nic nestalo.
01:22:44 Doufám, že se nezmocnil vašich plánů.
01:22:47 Jakých plánů?
01:22:49 Všechny plány jsou tuhle, v hlavě.
01:22:53 Pane inženýre, vždyť je nás vidět v předváděcí síni.
01:22:58 Bohužel nás nevidí.
01:23:04 -Zaplaťpánbu.-To je ohromná žena.
-To je ohromný vynález!
01:23:09 -A ta ohromná reklama.
-Ta není v penězích k zaplacení...
01:23:48 Skryté titulky Marcela Wimmerová
01:23:51 Česká televize 2009
Rozvedená mladá matka Kamila Benderová pracuje jako úřednice a stenotypistka v rozhlase. Manžel ji před lety opustil a ona žije s malou dcerkou u své matky. Zaměstnanec rozhlasu ing. Marek jednoho dne předvádí generálnímu řediteli a dalším odborníkům svůj vynález – televizor vylepšený tak, že může na velké ploše zobrazovat nejen scény ze studia, nýbrž i z běžného prostředí s obyčejným denním osvětlením. Je tam i Kamilin bývalý muž, který pod jménem Wells předstírá zájem o koupi přístroje. Ve skutečnosti chce jen ukrást plány na jeho výrobu. Proto záměrně prezentaci překazí a odradí tak investory od toho, aby Markův vynález podporovali. Kamila se s inženýrem Markem blíže seznámí na společenském večírku, kam náhodou dostane pozvánku. Stane se díky svému šarmu středem pozornosti, avšak mondénní zpěvačka Frangysová ji přede všemi obviní z krádeže šatů. To zmaří všechny Kamiliny vyhlídky na další kariéru a společenské uplatnění. Je tu však ještě inženýr Marek, který si dobře všiml Kamiliných schopností i jejích osobních půvabů…
Pozapomenutý předválečný film režíroval populární představitel noblesních milovníků Rolf Wanka (vl. jm. Josef Rudolf Wanka) podle stejnojmenné divadelní hry Emila Synka. Ve scénách s předváděním televizního přístroje autoři pozoruhodně předznamenali využití této „futuristické“ technologie pro zábavné i bezpečnostní účely.
