Proč se kauza OKD stala opět velké téma? Pravda jako politický nástroj. Dům zmizel, tragickou historii připomíná jen zachráněná deska. Zapomenutí hrdinové protinacistického odboje v Jinonicích.
Obsah dílu
OKD a politické šachy
Měli bychom se radovat, že kauza, o které jsme poprvé točili už v roce 2004, se konečně dostala na titulní stránky významných novin. Mluvím o kauze privatizace OKD, která byla pro stát zřejmě daleko nevýhodnější než věhlasná privatizace Mostecké uhelné. Kromě nás se případem zabývala jen hrstka ekonomických novinářů, jejichž články neměly valný dopad. Obrat nastal na začátku roku, kdy spící kauza ožila nečekanou silou na stránkách Mladé fronty Dnes. A tady se musím vrátit ke své první větě: máme být rádi, anebo se znepokojovat, když víme, že deník patří ministru financí a vicepremiérovi Andreji Babišovi a kauza míří proti jeho vládnímu partnerovi a zároveň i politickému soupeři Bohuslavu Sobotkovi? Natáčeli Michael Fiala a David Havlík.
Autoři reportáže: David Havlík, Michael Fiala
Pamětní deska z Akcízu
V roce 2001 byl v tichosti zbourán starý dům stojící osamoceně na okraji Jinonic. Jen pár místních lidí, kteří demolici tenkrát přihlíželi, vědělo, že není obyčejný. Šlo o takzvaný akcíz – z dnešního pohledu celní úřad. Mnohem zajímavější historie se ovšem v domě začala psát za druhé světové války. Působila tu nekomunistická odbojová skupina, která až do roku 1941 posílala tajné depeše do Londýna. Jako vzpomínku na hrdinské činy zdejších bojovníků proti nacismu byla po válce na dům umístěna pamětní deska. Tu jedinou se podařilo místním sokolům zachránit. Po osudech lidí na ní uvedených pátrali Zdeněk Lenc a Ivan Bareš.
Autoři reportáže: Zdeněk Lenc, Ivan Bareš