Před šedesáti lety kvetoucí Afghánistán. Nyní jeho smutná realita v dokumentu Petry Procházkové.
00:00:02 Jeho Veličenstvu, králi Afghánistánu,
00:00:06 Mohammedu Zahíru Šáhovi, Kábul.
00:00:10 Praha, 15. července 2003.
00:00:16 Vaše Veličenstvo, můj starý příteli!
00:00:20 Uplynulo mnoho vody,
00:00:22 kdy naposled jsme při Vaší státní návštěvě Československa
00:00:25 poseděli v salonku Pražského hradu.
00:00:27 Společně, ve třech. Vy, prezident Svoboda a já.
00:00:34 Pak jste odjel do Karlových Varů,
00:00:36 kde Vás provázela moje tehdejší manželka Helena. Vzpomínáte?
00:00:41 Události, které předcházely a následovaly,
00:00:43 jsou pro nás stále nezapomenutelné.
00:00:46 Jak ty radostné, tak ty tragické.
00:00:49 Pobyt v Afghánistánu v letech 1964 - 1967
00:00:55 patří k mým nejhlubším životním zážitkům.
00:00:58 Především pak můj osobní vztah k Vaší celé rodině,
00:01:02 které jsem byl velmi rád lékařem i přítelem.
00:01:07 Váš návrat do zubožené vlasti
00:01:09 po mnohaletém nuceném přerušení pokládám za hrdinský,
00:01:12 ve smyslu pokračování osvícenské doby za Vaší vlády.
00:01:17 Budiž Váš návrat též symbolem sjednocení
00:01:19 Vašeho hrdinského lidu.
00:01:22 S upřímným přáním Váš doktor František Bezecný.
00:01:42 Afghánistán byl dlouhá léta "zakázanou zemí".
00:01:46 Evropané do ní neměli přístup.
00:01:48 Misionáři tam nikdy nehlásali křesťanskou víru,
00:01:50 cizinci nikdy neotevřeli svou školu,
00:01:53 píše Kurt Ziemke,
00:01:55 německý velvyslanec v Kábulu ve 30. letech minulého století
00:01:58 ve své knize Tajemný Afghánistán.
00:02:03 Byla to asi tragikomická scéna,
00:02:06 když král Ammanulláh v srpnu 1928 po svém návratu z Evropy
00:02:10 svolal první moderní afghánský parlament.
00:02:14 Král byl ještě opojen dojmy z cesty do Evropy
00:02:17 a s velikou horlivostí se pustil do reformního díla.
00:02:21 Byly vydány výnosy, předepisující úředníkům evropský oděv a klobouk,
00:02:26 nikdo nesměl seděti na bobku na trávníku,
00:02:29 nýbrž všichni měli seděti na lavicích.
00:02:33 Pak se sešel parlament.
00:02:35 Muži z hor vězeli v černých šatech, na hlavě klobouk,
00:02:38 nohy vtěsnány do střevíců.
00:02:41 Zástupcům lidu se jaksi těžce dýchalo.
00:02:45 Ammanulláh byl oblečen podle poslední anglické módy.
00:02:48 Amplión zesiloval jeho slova:
00:02:51 "Afghánistán už nebude zaostalou zemí...
00:02:55 zavedeme v naší zemi evropské mravy,
00:02:56 větší pokrok, větší svobodu".
00:03:00 Větší svobodu? Snad pro ženy? Má snad zmizeti závoj?
00:03:06 Král považoval mlčení poslanců za souhlas.
00:03:08 Ve skutečnosti to byl jen počátek brzké katastrofy.
00:03:20 Do Afghánistánu jsem přijela krátce po 11. září roku 2001,
00:03:25 skoro sedmdesát let poté,
00:03:26 co tady pobýval německý velvyslanec Kurt Ziemke,
00:03:29 a nedlouho před tím, než Američané a jejich spojenci
00:03:32 zaútočili na početnou armádu Talibanu.
00:03:36 Pan velvyslanec popisoval zemi pod Hindúkušem
00:03:38 jako drsnou a nevlídnou,
00:03:40 kterou Evropané vyhledávají jen neradi,
00:03:43 a kterou s veselým srdcem co nejrychleji zase opouštějí.
00:03:47 Když už sem našinec musí,
00:03:49 doporučuje se mu vzíti si sebou tlustý kožich a kulomet.
00:03:52 To samé radili znalci poměrů i mně.
00:03:55 Je pravda, že někdy by se zvláště ten kulomet zatraceně hodil.
00:04:20 Zemi ovládal stále více spíš zmatek, než fundamentalisté.
00:04:24 Na konečnou porážku Talibů jsme museli čekat
00:04:26 vlastně jen několik týdnů.
00:04:29 Absurdní režim se zhroutil rychleji, než předpokládali
00:04:32 i ti nejzasvěcenější vojenští stratégové.
00:04:36 Vojáci, ať už bojovali na jedné či druhé straně barikády,
00:04:39 vylézali pomalu ze zákopů, spouštěli se z hor,
00:04:43 a někteří se po mnoha letech válčení
00:04:45 konečně vraceli domů.
00:04:48 Samozřejmě i se svými samopaly.
00:04:50 Někdo strčil kalašnikov doma pod perský koberec,
00:04:53 někdo s ním raději dodnes chodí nakupovat.
00:04:56 Patří to prý k místní tradici.
00:05:12 Mudžahedini se pomalu měnili v byznysmeny, trhovce a zemědělce,
00:05:16 ale velká část z nich se dodnes jen těžce smiřuje s tím,
00:05:20 že vytoužený konec války pro ně znamená i ztrátu zaměstnání.
00:05:25 Jedinou profesi, kterou perfektně ovládají,
00:05:27 střelbu na živý cíl,
00:05:29 se snaží nové vedení země postavit mimo zákon.
00:05:33 Ne, že by se mu to vždy bezezbytku dařilo.
00:05:47 S krátkými přestávkami jsem v Afghánistánu
00:05:49 strávila půldruhého roku.
00:05:51 Když jsem do Kábulu odjížděla naposledy,
00:05:54 měla jsem v kapse jeden pozoruhodný dopis.
00:05:56 Jeho pisatelem byl český lékař, František Bezecný.
00:06:00 A adresátem - nikdo jiný,
00:06:02 než afghánský král Muhammad Zahír Šah.
00:06:05 Tentýž muž, který v roce 1933 jako mladičký panovník
00:06:09 přijal na vstupní audienci ve svém paláci v Kábulu
00:06:12 německého velvyslance Kurta Ziemkeho.
00:06:21 Na druhém konci Kábulu, na výšině,
00:06:24 se zdvíhá královský palác z mohutných žulových kvádrů.
00:06:29 Mírnými zákruty se auto blíží k hlavní bráně.
00:06:32 Stráž mne zdraví a vede dovnitř po tzv. velvyslaneckém schodišti,
00:06:36 vzpomíná německý velvyslanec.
00:06:54 Vstupuji do prostorné místnosti ve druhém poschodí
00:06:57 a rozhlížím se po krásném zemském koutě.
00:07:18 Král Zahír mi podává ruku. Nastává malá přestávka.
00:07:24 Mladý panovník se nenadále uvázal v těžké dědictví.
00:07:27 Jeho otec, král Nadír, byl nedávno zavražděn,
00:07:30 jeho předchůdce, král Ammanulláh,
00:07:32 musel po krvavé revoluci odejít do vyhnanství
00:07:35 a jeho otec, emír Habibulláh, skončil taktéž rukou vrahovou.
00:07:41 Jaký bude osud krále Zahíra?
00:08:02 Ve 30. letech pan velvyslanec nemohl tušit,
00:08:05 jak skončí snahy krále otevřít izolovanou zemi světu.
00:08:09 Mladý Zahír Šah věděl,
00:08:11 že uspěchané pokusy jeho předchůdců,
00:08:13 vnutit horalům klobouky a příbor,
00:08:15 skončily vždycky špatně.
00:08:17 Pro panovníka - samozřejmě.
00:08:19 Věděl také, že hrdost, nedůvěřivost
00:08:22 a hluboce zakořeněný Islám
00:08:24 nelze šmahem nahradit žádným technickým pokrokem.
00:08:29 Přesto bylo ve vzduchu cítit
00:08:30 cosi jako kulturní toleranci a náboženskou snášenlivost.
00:08:34 Objevily se první zahraniční školy,
00:08:36 o zemi se začal zajímat světový kapitál.
00:08:39 A v 60. letech se dokonce už zdálo,
00:08:42 že Afghánistán vykročí ve stopách Turecka,
00:08:45 a že představa moderního islámského státu
00:08:48 není jen bohapustou iluzí několika nadšenců,
00:08:51 v čele s králem.
00:09:12 Východ i Západ se předháněly v nabídce rozvojové pomoci,
00:09:16 budovaly se školy a asfaltové silnice i s patníky.
00:09:20 V roce 1964 dosáhl král přijetí nové,
00:09:23 nečekaně liberální ústavy.
00:09:51 Byla to tehdy velká sláva.
00:09:53 Přijel sám král, aby se podíval
00:09:55 na slavnostní turnaj v tradiční hře buzkaši,
00:09:58 neboli tahání o kozla bez hlavy.
00:10:06 Král byl tehdy čtyřicátník v plném rozpuku svých sil.
00:10:10 Možná ale trávil v Evropě víc času, než se slušelo.
00:10:13 Byl zrovna v Itálii,
00:10:15 když ho v r. 1972 svrhnul vlastní bratranec.
00:10:19 Z exilu pak sledoval i sovětskou invazi.
00:10:22 Rusové zahájili třiadvacetiletou éru válek
00:10:25 a zanechali po sobě milióny min.
00:11:40 Mudžahedini vyhnali sovětské vojáky
00:11:42 a pustili se do sebe navzájem.
00:11:45 Z bývalých spojenců se stávají úhlavní nepřátelé a naopak.
00:11:49 Kruté kmenové války trvaly celou první polovinu 90. let.
00:12:00 Diktaturu proletariátu a následné bezvládí
00:12:02 nahradila diktatura náboženského fundamentalismu.
00:12:06 Zrodilo se hnutí Talibán.
00:12:08 V rámci obnovení pořádku a boje s nemravností
00:12:11 zakázalo hudbu, ženy zahalilo od hlavy až k patám
00:12:14 a manželskou nevěru trestalo smrtí.
00:12:48 Teprve po porážce Talibánu a po 30. letech exilu
00:12:52 se stařičký král mohl vrátit domů.
00:12:55 Nedá se říci, že by ho 18. dubna 2002
00:12:58 vítaly na kábulském letišti zrovna nadšené davy.
00:13:02 Ostatně, proč taky.
00:13:05 Král je dnes soukromou osobou
00:13:07 a jediným titulem, který mu přidělili,
00:13:09 je Otec národa.
00:13:12 Přesto návrat monarchy byl pro mnohé signálem.
00:13:17 Nastal konečně mír?
00:16:44 -A kde jsou ty ostatní?
-Tam je ještě druhej.
00:16:47 Tohle je 64...
00:17:01 Do Afghánistánu jsem odletěl se svojí ženou Helenou.
00:17:05 Vyslán zvláště s ohledem na své zkušenosti,
00:17:07 které jsem získal koncem 50. let během pobytu v rovníkové Africe.
00:17:23 14. března 1964. Přílet do Kábulu 8:15.
00:17:29 Kábul je ještě v zimním období, je chladno.
00:17:34 Mé působiště, nemocnice Vazír Agbar Chán,
00:17:37 kterou postavili před nedávnem západní Němci,
00:17:39 je třípatrová moderní budova se vším vybavením,
00:17:42 které vyhovuje modernímu způsobu nemocniční léčby.
00:17:47 My jsme přijeli, abychom ji celou obsadili našimi lékaři
00:17:50 a oživili stylem práce.
00:17:52 Český ekip lékařů čítá kolem dvaceti lidí,
00:17:55 šest lékařů specialistů a zdravotní sestry.
00:17:58 Češi a Moravani.
00:18:00 Já jsem byl jmenován šéfem tohoto ekipu.
00:18:03 Denně provádíme tak dvě, tři vážné operace.
00:18:16 Ramadán.
00:18:18 Je cítit, že Islám je hlavně
00:18:20 v širokých vrstvách obyvatelstva hluboce zakořeněn,
00:18:22 ale o nějakém militantním náboženském kultu
00:18:25 vůbec není možné mluvit.
00:18:27 Je to tím, že veškerá snaha a energie,
00:18:30 jak vládnoucího parlamentu, tak krále,
00:18:32 je s nadšením upřena k budování infrastruktur země.
00:18:40 Totéž platí zejména ve smyslu zlepšení kultu vůči ženám,
00:18:44 které se začínají celkem velmi progresivně a rychle
00:18:46 přizpůsobovat evropskému oblečení a zábavě.
00:18:52 V Kábulu už jsou divadla,
00:18:54 pořádají se různá kulturní představení,
00:18:56 je tu rozhlas i televize.
00:19:35 Marně přemítám, jestli mohli pan doktor a Helena
00:19:37 třeba jen tušit katastrofickou budoucnost Afghánistánu.
00:19:42 Jestli by dnes ještě vůbec poznali ta stará místa.
00:20:02 Když si čtu v zažloutlých denících doktora Bezecného,
00:20:05 cítím, že tady s Helenou prožil nejkrásnější období života.
00:20:10 Dolce vita. Sladký život po Afghánsku.
00:20:45 23. července.
00:20:48 Hosty ředitele nemocnice Avzala v jeho vile.
00:20:51 Všechny tyto celebrity bydlí v residenčních čtvrtích
00:20:53 ve vilách, obehnaných vysokými kamennými zdmi.
00:20:57 Tyto zdi ohraničují krásné zahrady
00:20:59 plné květin, vodotrysků a veškerého komfortu.
00:21:03 A taky spoustu personálu, takzvaní nafaři.
00:22:02 29. července.
00:22:05 Pozván k Abdul Kadir Torabi na zásnubní slavnost jejich dcery.
00:22:11 Pozváno cca 200 hostů.
00:22:13 Ministr války, ministr královského dvora
00:22:16 a mnoho jiných prominentů.
00:22:19 Zahradní hostina.
00:22:22 Později si milostpaní Avzalová stěžovala, že ženich je zvrhlík.
00:25:08 22. srpna.
00:25:11 Do Bamiánu jsme dorazili asi v 16 hodin.
00:25:15 V hotelu pěkný pokoj s koupelnou.
00:25:17 Důkladná sprcha, pak výtečná večeře.
00:25:19 Polévky, kuře s rýží na divoko.
00:26:10 23. srpna. Snídaně v sedm hodin.
00:26:14 Pak jsme vyrazili na cestu na jezera Bandiamir.
00:26:18 V dávných dobách z těch majestátných skal
00:26:20 svrhávali do vápenitých vod jezera mrzáky.
00:27:31 Na přehradu Kargha jsme přijeli v pátek odpoledne,
00:27:34 tedy o muslimském víkendu.
00:27:36 Prý to byly kdysi takové afghánské Slapy,
00:27:39 místo, kam se kábulská smetánka jezdila rekreovat.
00:27:42 Já jsem si plavky sebou nepřibalila.
00:27:45 Bylo to prozíravé rozhodnutí.
00:27:56 Na Kargo se sice sjížděla elita, ale nebyla to uzavřená pláž.
00:28:01 Helena a pan doktor
00:28:02 tady trávili volný čas s afghánskými přáteli
00:28:05 a pár místních zvědavců z okolních vesnic,
00:28:08 kteří pozorovali dámy na lehátkách,
00:28:10 mělo ve tvářích spíš pobavený výraz,
00:28:12 než skutečné pohoršení.
00:28:15 Teď jsme nenašli ani zvědavce, ani začínající plavce.
00:28:19 Dlouholeté sucho, válka a přísné mravy
00:28:22 tady byly před námi.
00:28:46 6. dubna 1965. Helena na koupališti.
00:28:51 Já ve 20 hodin u královny. Poranila si koleno při autoúrazu.
00:28:56 Ošetřil jsem ji v královské ložnici.
00:28:58 Jsem první Evropan, který tam vstoupil.
00:29:08 10. dubna. Opět u královny. Incize hematomu.
00:29:12 Pak se dostavil sám král.
00:29:15 Rozhovor s ním, francouzsky samozřejmě,
00:29:17 pozván na hon a výlet po Afghánistánu.
00:29:29 8. května. Byl u mne v nemocnici král.
00:29:32 Diagnóza: Cerviko-brachiální syndrom.
00:29:34 Pozvání králem do jeho letního sídla Kar Izimír.
00:29:48 30. června.
00:29:51 V jedenáct dopoledne pro nás přijel královský vůz.
00:29:55 Potom přijel král s doprovodem.
00:29:59 Skvostná moderní vila. Hollywoodský styl.
00:30:01 Bazén, v noci svítící. Skvělé zařízení.
00:30:09 16. července. Hostina s králem.
00:30:12 Kuřátka na rožni a bifteky. Přítomna též princezna Bilkis.
00:30:16 Helena tam byla už od rána.
00:30:19 Volejbal s králem.
00:30:29 26. srpna. Král poslal psa.
00:30:33 Rasa afghánská královská. Je to dar Heleně.
00:30:40 27. září. Plaval jsem s králem.
00:30:44 Na letním sídle obvyklá společnost.
00:31:18 Už císař Baber napsal:
00:31:20 "Je jen málo míst na světě,
00:31:21 která by se mohla rovnati Istalifu".
00:31:25 V jistém slova smyslu platí jeho slova i dnes.
00:32:38 Do rozvalin, které zbyly z městečka,
00:32:40 se už na výlety nejezdí.
00:32:42 Paní Helena tady nakupovala istalifskou keramiku
00:32:45 a v roztomilém hotýlku ve stínu stromů
00:32:48 popíjela s přítelkyněmi kafíčko.
00:32:51 Třicet let před ní si sem jezdil kupovat
00:32:53 stejné polévané svícny a talíře
00:32:55 i velvyslanec Ziemke.
00:32:57 Jen já mám z Istalifu pouze pár střepů.
00:33:13 Hledala jsem tady alespoň stopu po té idyle.
00:33:16 Pár misek už přece jen istalifští řemeslníci zase vyrobili.
00:33:20 Jen je nemají komu prodávat.
00:33:22 Keramika se dá znovu vypálit, ale ten ráj 60. let,
00:33:27 ta bájná šangríla doktora a Heleny,
00:33:29 to všechno zmizelo.
00:33:43 Nemocnice Vazir Akbar Chán stojí na svém místě.
00:33:47 Jen připomíná spíš vojenský lazaret,
00:33:49 než chloubu afghánského zdravotnictví.
00:33:52 A tou chloubou opravdu byla,
00:33:53 když tady v roce 1964 doktor Bezecný
00:33:57 začal provádět složité operace.
00:33:59 Afghánští lékaři, kteří s ním tehdy pracovali,
00:34:02 jsou dnes buď v zahraničí, nebo po smrti.
00:34:06 Nakonec se můj první úspěch při pátrání
00:34:07 po čtyřicet let starých stopách přece jen dostavil.
00:34:13 Protože nikdo tady nepracuje tak dobře,
00:34:21 každý pracuje pro sebe, jen pro sebe.
00:34:26 Všechno kradou.
00:35:06 Po v Čechách vystudovaném doktorovi
00:35:07 jsme v rohu operačního sálu narazili
00:35:10 na několik povědomých přístrojů.
00:35:12 Bohužel, zásilka s náhradními díly se někde zasekla.
00:35:24 Nikdo si tady na šéfa českého lékařského týmu,
00:35:27 doktora Bezecného a jeho manželku Helenu, nepamatoval.
00:35:31 Až nakonec, ve druhém patře, jsme přece jen něco našli.
00:36:26 O charakteru Afghánců německý velvyslanec napsal:
00:36:29 Všichni Afghánci se vyznačují zdvořilostí a sebejistým chováním.
00:36:34 Přímo úžasná je jejich vrozená zdvořilost,
00:36:37 která Afghánci zakazuje dotknouti se někoho i nevědomky.
00:36:42 Podlézavost je Afgháncům neznámá.
00:36:55 Co se asi honí v hlavách lidí, kteří stojí kolem davu,
00:36:58 rvoucího se o pytel mouky,
00:37:00 ale do fronty si nikdy nestoupnou?
00:37:03 Možná se v nich pere hrdý Afghánec s hladovým člověkem.
00:37:07 Dvacet tři let válek a někdy hodně necitlivé chování
00:37:10 zahraničních humanitárních organizací
00:37:12 dokáží s lidskou důstojností pěkně zatočit.
00:37:24 Některé mé přítelkyně,
00:37:25 které se usídlily v troskách domů nedaleko paláce Darulaman,
00:37:29 si do davu před vrata OSN nešly stoupnout nikdy.
00:37:33 Pekly si placky, když bylo z čeho, když nebylo, jedly trávu. Se solí.
00:37:39 Mně v rámci afghánské pohostinnosti vnutily vždycky lahodný čtyřlístek.
00:38:48 Jednoho dne začaly humanitární organizace
00:38:51 nakládat uprchlíky do autobusů a vracet domů.
00:38:55 Někdo odjet chtěl, někdo neměl kam.
00:38:58 Pečlivý humanitární úředník lidi posté přepočítal,
00:39:01 jako se počítají ovce,
00:39:03 a pak je rozvezli po zničených vesnicích.
00:39:07 Někteří podnikaví uprchlíci stačili akci,
00:39:10 vznešeně nazvanou repatriace, absolvovat až čtyřikrát.
00:39:14 A čtyřikrát dostali od důvěřivých cizinců balík do začátku.
00:39:19 Obsahoval stan, mouku, cukr, nádobí.
00:39:22 Je to v řádu věcí.
00:39:24 Za války prostě přežije jen ten,
00:39:26 kdo má dost sil na to, aby urval nejvíc.
00:40:18 Čekání na audienci u krále se protáhlo na řadu týdnů.
00:40:22 Několikrát jsme byli Jeho Veličenstvu na dosah,
00:40:25 ale vždycky do toho něco vlezlo.
00:40:28 Dnes nás pozvali do bývalého královského harému,
00:40:31 nyní královského výměnku.
00:40:34 Zahír Šáh je přítomen, ale má zrovna 89. narozeniny.
00:40:39 Je obklopen kmenovými náčelníky
00:40:41 a ti snášejí přítomnost ženy, cizinky ještě k tomu, dost těžce.
00:40:47 Zahánějí mě nevraživými pohledy na vykázané místo, do kouta.
00:40:52 Takže zase nic.
00:40:53 Dopis i fotografie mám pořád v kapse.
00:41:08 Najednou se královští tajemníci slitovali.
00:41:10 Dali nám deset minut v soukromých prostorách krále.
00:41:14 Řítíme se zcela nedůstojně a nepřipraveni
00:41:16 na složitý dvorní protokol.
00:41:18 Zapomínáme, že podání ruky monarchovi
00:41:20 je důležitější, než natáčení.
00:41:31 -Já nevím, že to tam dají.
-Je zmatenej.
00:41:34 No bodejť by ne,
00:41:35 přepadnout ho takhle s pytlíkem fotografií...
00:41:39 a tím povídáním a všechno najednou, že jo.
00:41:51 Dědouši....panebože!
00:43:38 Vidíš, jakou má krásnou košili?
00:43:42 On byl vždycky velmi elegantní.
00:43:45 a velmi, jak se řekne, "gepflegt".
00:43:53 Zdá se, že trochu obživnul.
00:43:57 Ano, to se může stát, je to pravděpodobné.
00:44:03 Buď, anebo to gesto znamenalo, nemůžu si vzpomenout.
00:44:08 -Ale jo...
-Čemu bys to přičetl?
00:44:11 Ona je to spousta let zpátky. Bože můj...
00:44:19 Jestlipak ještě jezdí na koni, to už asi těžko, viď!
00:44:23 -Bože, ten jezdil na koni!
-Vy jste si to přečetli v češtině?
00:44:27 A on byl i sportovní, on dělal všechno,
00:44:30 on plaval, hrál volejbal, jezdil na koni,
00:44:33 pak jste stříleli na ty holuby, pamatuješ?
00:44:37 Co jste se tam nastříleli na holuby!
00:44:40 To jsme tam dali Nafarovi naproti oškubat
00:44:42 a ti byli vynikající, to bylo fantastický!
00:44:47 Prožíval vlastně svoje nejkrásnější chvíle,
00:44:52 tak úplného soukromí a takové soukromé radosti.
00:45:00 A té jsme se my zúčastnili
00:45:03 a my jsme byli toho, řekl bych, i částí.
00:45:12 On byl takovej...ale pořád, stejně,
00:45:18 ať s ním člověk byl v jakémkoliv blízkém kontaktu,
00:45:22 tak z něj čišel ten král.
00:45:27 On byl skutečně tedy ta "sua majesty",
00:45:32 to si uchoval vždycky.
00:46:43 Nápis na náhrobku: Zde odpočívá AKI AKBAR,
00:46:48 dar Jeho Veličenstva krále Mohammeda Zahira Chaha.
00:48:01 Skryté titulky: Vlasta Malíková
Doktoru Bezecnému bylo v době natáčení dokumentárního filmu přes 80 let, žil na chalupě u Prahy a vzpomínal na nejkrásnější období svého života – na šedesátá léta minulého století. Zlatá šedesátá nicméně nezažil v Československu, ale poněkud překvapivě v Afghánistánu, kde působil jako osobní lékař samotného krále Muhammada Záhira Šáha. Za jeho vlády se z Afghánistánu stala liberální a vzkvétající země, následující úspěšný turecký model, který byl založen na souladu evropských a islámských hodnot. Ze vztahu pacienta a lékaře vzniklo tehdy osobní přátelství. Z Afghánistánu si doktor Bezecný přinesl vedle mnoha „královských darů“ (včetně afghánského chrta) také změnu životního stylu a trvalou vzpomínku na nádhernou, kvetoucí, moderní zemi, ve které žil šťastně a na vysoké životní úrovni. Těžko dnes někdo uvěří, že Kábul byl tehdy moderním městem, jež bylo plné krásných, nezahalených žen, že v nové nemocnici pracovaly ošetřovatelky v minisukních atd. Naštěstí byl pan doktor také nadšeným filmovým amatérem a přivezl odtud spoustu „usvědčujících“ záběrů. Ty po několika desítkách let přivezla zpět do válkou zbídačelé země novinářka Petra Procházková. Podařilo se jí se štábem navštívit téměř devadesátiletého bývalého krále, jenž se do své vlasti vrátil z dlouhodobého exilu, a připomenula mu jeho již ztracený Afghánistán i jedno velké přátelství.