Kde žiju a proč? Jedinečná dokumentární řada osudů těch, kteří nosí nálepku cizinec

Obsah dílu

Přehrát vše

Když se kolem roku 1837 vydalo několik rodin z Domažlic a okolí na dalekou pouť za novým živobytím, cestoval tehdy s nimi také kostelní zvon. Ve vesnici jménem Komorovka na západní Ukrajině vyzvání ten zvon dodnes a také lípy, které tam tehdy Češi vysázeli, stále dávají med. Údajně nejvoňavější široko daleko. V té době toto území patřilo Polsku (změnilo se to až o sto let později, kdy je spolknul stalinistický Sovětský svaz). Dvacet českých rodin z Domažlicka využilo téměř před dvěma sty léty možnost získat levně půdu, kterou jim poskytnul polský hrabě Komorowski. Vysázeli tady lípy, vystavěli venkovské domy, tak jak je stavěli ve svém rodném kraji a začali obdělávat černozem – nejkvalitnější půdu v celé Evropě. Mezi lípy uprostřed vesnice pověsili zvon, na který vyzváněli poledne i klekání. Potomkem tehdejších sedláků je také ukrajinský Čech František Mikuláš. Žije ve Lvově, kde přednáší na zemědělské univerzitě a do Komorovky jezdí obdělávat zahradu kolem rodného domu. Pan František bude našim průvodcem a pomůže nám pátrat po tom, jaká je současnost české vesnice na Ukrajině. Stejně jako on už se většina mladých obyvatel s českými kořeny z Komorovky odstěhovala a natrvalo tam nežijí.
„Zůstalo tady jen devět babiček a jeden děda,“ vysvětluje František Mikuláš. „Když se jich zeptáte, jak se jim tady v Komorovce žilo, odvětí, že už si nic nepamatují. Pak se ale rozpovídají, že je ani nestačíte poslouchat.“ Všem českým krajanům v Komorovce už je kolem osmdesáti let a všichni mluví česky, česky vaří a také zpívají. Nejkrásnějším obdobím v roce je léto, kdy se do Komorovky sjíždějí jejich potomci a příbuzní – na prázdniny, na chalupy.

Paula Alejandra Gonzales u nás nežije dlouho, a jak sama přiznává, příjezd do Česka změnil celý její život. Kdyby k nám před 4 lety nedorazila, nebyla by dnes Miss Expad 2012 a je docela možné, že by se stala jeptiškou. Pak ale přijel do Kolumbie Radek Švihel a osud rodiny se změnil. Radek se tu seznámil s maminkou Pauly a ta za ním po roce odjela do Čech, kde se stala jeho ženou. Sňatkem s Amparo Beatriz se stal Radek Švihel otcem hned dvou dětí – Pauly Alejandry a Omara Andrese – které zpočátku zůstaly v Kolumbii. Neuměly česky a musely dokončit školy – Paula střední, Omar základní. Uvažovalo se, že mohou žít u otce a k matce jezdit na návštěvy. Stesk ale rozhodl jinak. Jakmile měly školy za sebou, dorazily do Čech za maminkou – oba natrvalo.