Vzpomínka na nestora české kinematografie a jeho nezapomenutelná filmová díla. Antologií českého humoru provází Jaromír Hanzlík.
00:00:27 Vítám vás, milí diváci.
00:00:29 Hostem dnešních "Úsměvů" bude režisér, kterého provázejí
00:00:33 neskutečné historky a neověřené pověsti, legenda českého filmu,
00:00:38 režisér JIŘÍ KREJČÍK. Vítám vás, pane režisére.
00:00:42 Hned první otázka.
00:00:44 Řekněte nám, pročpak jste se zdráhal přijmout pozvání
00:00:47 do našich "Úsměvů"?
00:00:49 Zdráhal jsem se.
00:00:51 A zdráhám se i nadále.
00:00:53 Poněvadž úsměv zmizel z mé tváře.
00:00:57 Má tvář se zachmuřila.
00:00:59 Je k tomu mnoho důvodů.
00:01:01 A řekl jsem, ale až budete natáčet "Pláč českého filmu",
00:01:05 tak se na mě obraťte.
00:01:06 To mám obrovskej materiál, ale obrovskej!
00:01:09 Ale víte, já jsem se na to připravoval, to není,
00:01:13 že bych teď něco kecal.
00:01:16 Já už jsem se na to připravoval 2 měsíce.
00:01:19 A když uvážím ten honorář, co mi za to dají, věřte,
00:01:23 oči se zalejou hořkými slzami.
00:01:28 No moc se, pane Hanzlík, nesmějte, možná, že vás za chvilku
00:01:31 ten úsměv přejde.
00:01:33 Víte, když už mi nebylo umožněno, abych natočil některý svůj námět
00:01:37 nebo některý z mnoha mých scénářů - tady v televizi to nikdo nechce.
00:01:42 Myslej si, stařec, už je k ničemu. Co mám dělat?
00:01:45 Tak jsem ty vaše "Úsměvy" přijal.
00:01:48 Ale to, co se teď v těch ukázkách promítne, tak vznikalo v průběhu
00:01:54 několika desítek let.
00:01:57 A kolem každého mého filmu nebo televizní inscenace
00:02:01 se odehrálo tolik věcí, že je to k nevíře.
00:02:05 A někdy, když si na to vzpomenu, tak věřte, vůbec k smíchu to není.
00:02:09 Ale možná, že se něčemu zasmějeme. Uvidíme, podívejte se.
00:02:17 Přelej mi to, Bertíku, ano? Hořký.
00:02:20 Nemám cukr, nezlob se.
00:02:23 Tak aspoň něco sladkého, ano?
00:02:25 Perníček, na, kočičko.
00:02:28 Tvrdý. Berto, je to tvrdý.
00:02:31 Tvrdý, jo? Tak si to namoč a ono ti to změkne.
00:02:43 Ježišmarjá, co teď? Kam teď?
00:02:46 Jdem se schovat.
00:02:50 Tady.
00:02:54 Stop! To jsem já.
00:02:56 Tohle, to jsem taky já. Tohle taky já.
00:03:02 Co ten život všechno udělá, takovej hezkej chlapeček,
00:03:05 vidíte, a dneska se mě herci bojej. Tak jedem!
00:03:11 Ááááá!
00:03:13 -Co?
-Já se tam bojím.
00:03:14 Ale neboj se.
00:03:17 Perníček!
00:03:18 Perníček...
00:03:20 Namočit.
00:03:28 Lalálá...
00:03:34 Dnes jsi měl být na plese. Tam byly ženy!
00:03:42 Ráno mi to všecko povíš, tak pojď.
00:03:46 - ZPÍVAJÍ SI -
00:04:08 Co chce?
00:04:09 Co? Chce taneční pořádek. Tam ho má ve fraku.
00:04:15 - ZPÍVÁ SI -
00:04:30 Sirku!
00:04:31 Sirku? Počkej. Podrž mi ho.
00:04:41 Jo, víš, kdo byl taky na plese? Jessie, moje stará láska.
00:04:46 Stěžovala si, hrome, Bernarde, kdy už z tebe bude muž?
00:04:51 To džentlmeni v našem věku nedělaj.
00:04:54 Berto!
00:04:58 Bertíku, pomoc!
00:05:00 Je mi nějak těžko. Jako bych byl osedlán.
00:05:08 Tak tohle byla bláznivá komedie, nebyl to můj žánr.
00:05:12 Bylo to původně natáčený tady v televizi
00:05:16 jako televizní inscenace.
00:05:19 Ale snímali to na telerekording tenkrát. To byla šestnáctková
00:05:24 kamera, která snímala obraz z obrazovky. Tak to bylo neostrý.
00:05:29 Ovšem jeden díl dopadl strašlivě.
00:05:34 To vykoupali v nějaký močůvce nebo v čem.
00:05:37 Ksichty herců bílý jako křída, úplně jako když je natřete emailem,
00:05:42 jak v cirkusu. Ty ostatní díly byly dobrý. Já jsem říkal,
00:05:45 takhle to nejde, to nemůžete vysílat, to se musí přetočit.
00:05:49 Ale samozřejmě dekorace už byla dávno zbouraná.
00:05:52 A legendární ředitel Karel Kohout pravil, nic, to se vyrovná.
00:05:56 A vyrovnali to.
00:05:59 Oni i ty ostatní díly vykoupali zase v tý močůvce,
00:06:02 takže to bylo dokonale vyrovnaný. Herci bílí jako Augusti.
00:06:06 Já jsem protestoval. Advokáti, spor byl,
00:06:09 a nakonec jsem docílil, že to tedy nevysílali.
00:06:13 Ovšem zazlívali mi to.
00:06:15 A udělal jsem z toho tenkrát divadlo. V Činoherním klubu.
00:06:18 Ovšem tohle byl bulvár.
00:06:21 Oni tam pak dělali umění, tím opovrhovali, to nechtěli.
00:06:25 Ale hrálo se to tam 17 let.
00:06:28 A tady v televizi jsem si už pak 10 let nevrz. Mě nenáviděli.
00:06:38 Jeden krásnější kus než druhej. Pan doktor Vitásek je přece znalec.
00:06:43 On to sbírá, proto chce vždycky něco zvláštního.
00:06:47 Kdežto pán chce něco do pokoje, šlapat po tom, že? Vemte si to...
00:06:52 - ŠTĚKÁ PES -
00:06:55 Já vím, ty chceš na pelíšek, tak pojď.
00:07:00 Hodnej pejsek.
00:07:02 Tak co, pane? Co s tím bude? Vezmete si to?
00:07:07 Copak stojí tenhle?
00:07:09 -Tři tisíce, pane doktore.
-Kolik? -Tři tisíce.
00:07:12 Ale paní Severinová, copak jsme kavky?
00:07:15 Pane doktore, tři tisíce, to je zadarmo, to je prezent.
00:07:19 To dělám cenu tady pánovi kvůli vám. Víte, co by stál jinde?
00:07:23 Podívejte na něj, vždyť je netknutej.
00:07:25 Ležel v saloně, nikdy na něj nestoupla ani noha.
00:07:28 -A co tady?
-Co?
00:07:30 -Tady je starší perleť.
-Něco tam muselo stát.
00:07:33 Osm set.
00:07:34 Vy mě chcete zničit.
00:07:36 To je moc dobrá famílie.
00:07:38 Potřebovali rychle něco odprodat, chudáci, chtěla jsem jim pomoct.
00:07:41 Já na cizím neštěstí nikdy nevydělávala.
00:07:44 Počkej, pán se podívá na pelíšek.
00:07:48 Někdy se vyskytne kus kradený v mešitě,
00:07:51 to pak je unikát. Ale chodit po tom je škoda.
00:07:55 To je zvláštní vzor, doktore, co?
00:08:04 Divný, že? To jsem ještě neviděl.
00:08:08 Co je?
00:08:12 -Podržte ho. Ticho!
-Co je?
00:08:21 To není možný, ptáci!
00:08:24 -No a co?
-To není možný!
00:08:27 Babu, hlídejte babu!
00:08:30 (Krejčík) Toto byl vzácný koberec, světová rarita.
00:08:35 Byly známy jenom 3 na světě.
00:08:37 Jeden byl v majetku britského krále, druhý měl perský šáh
00:08:40 a třetí indický maharadža.
00:08:43 A najednou se tento vzor s ptáčky zjevil tady v Praze
00:08:46 ve vetešnictví paní Severinové.
00:08:49 No to bylo něco pro doktora Vitáska.
00:08:52 Sběratel musí takovou raritu mít.
00:08:56 Ale to obsazení, pane Hanzlík, to obsazení bylo svízelný.
00:09:00 Tak paní Scheinpflugová byla vyložená. Ta byla vyložená,
00:09:03 taky myslím se povedla.
00:09:05 Ale kdo bude hrát pana doktora Vitáska?
00:09:09 Uvažovali jsme, to byl nápad paní Olgy, Hugo Haas.
00:09:13 Hugo Haas, byl by to krásný comeback.
00:09:16 Jeli jsme za ním do Vídně, ale nedohodli jsme se.
00:09:20 Přijeli jsme s nepořízenou, tak kdo to může vzít?
00:09:24 A paní Olga zase navrhla, vemte Pivce.
00:09:27 Podívejte se na ty jeho oči, to je pohled šílence,
00:09:30 vemte Pivce.
00:09:32 Tak jsem poslal scénář Pivcovi, Pivec mi 2. den volal a říkal,
00:09:37 pane Krejčík, to snad nemyslíte vážně?
00:09:40 Ta hlavní figura v tý povídce, to je ta čuba.
00:09:43 Přeci já nebudu nahrávat čubě, na to si vemte nějakýho ochotníka,
00:09:48 Ale toho sňatkovýho podvodníka, to je hezká figura,
00:09:55 toho vám udělám.
00:09:57 Já povídám, bohužel, pane Pivec, to už máme s panem Sovákem
00:10:00 a s panem Brodským...
00:10:01 Jo tak, tak to máte takhle - a praštil mně telefonem.
00:10:06 Tak co dělat? Tak Pivec to nechtěl.
00:10:09 Paní Scheinpflugová říkala, on asi se bál,
00:10:11 že ho ta čuba pokouše. Pivec je hypochondr.
00:10:14 Tak scénář měl pan Höger, hned mně volal,
00:10:17 no to je rozkošná povídka.
00:10:18 A tu vetešnici, to bude hrát paní Olga? Tak to se těším.
00:10:22 Tak to vám rád udělám.
00:10:24 Sotva skončím s panem Högerem, volá Pivec, pane Krejčík,
00:10:28 tak já si to přečetl, to jste měl pravdu,
00:10:30 to je hezká figura. Tak vám ji udělám.
00:10:33 Já povídám, pane Pivec, promiňte, ale já už v tomhle jsem
00:10:36 s panem Högerem... On povídá, co? Učitelskej? Ten vám to zkazí.
00:10:41 To není pro něj. To já s Karlíkem...
00:10:44 Já povídám, ale já už s panem Högerem...
00:10:46 My s Karlíkem jsme v jedný šatně, to já s ním projednám.
00:10:51 A praštil mi telefonem.
00:10:53 Ježišmarjá, co teď? Höger se urazí.
00:10:56 Tak volám a říkám, pane Höger, prosím vás, ten Pivec mi volal...
00:11:00 Teď mu to všecko povídám a Höger povídá, no ne, tak my jsme se
00:11:02 závazně dohodli, známe Pivce.
00:11:05 Sotva položím telefon, ale to bylo až 2. ráno,
00:11:09 volá Pivec: Jo, tak je to dohodnutý, já jsem za Karlíkem
00:11:12 byl večer v šatně. On to uznal, to není pro něj.
00:11:16 Tak já vám to udělám. Počkejte, pane Pivec, on Karlík...
00:11:21 A už mi položil telefon.
00:11:23 Tak já volám Högerovi, prosím vás, teď mi volal Pivec,
00:11:27 co s tím mám dělat?
00:11:29 A on povídal, pane Krejčík, nic, známe Pivce,
00:11:32 byl za mnou tady, něco mi huhlal do ucha, já už si to nepamatuju,
00:11:36 poprskal mě, ale my jsme se dohodli.
00:11:38 Tak samozřejmě jsme se dohodli, ovšem jsme nedohodli termíny.
00:11:43 Tak Höger pak dostal scénář "Zlatý renety", to režíroval Vávra,
00:11:48 tak nakonec to hrál Šmeral.
00:11:51 Šmeral nebyl komik, ale já myslím, že to zahrál pěkně.
00:11:55 Kdyby se vám špatně lezlo, je tam žebřík.
00:12:01 Zkusíme to paklíčem.
00:12:04 Ty už něco zažily.
00:12:07 A když to nepůjde, musíme oknem.
00:12:11 Co když nás chytnou?
00:12:14 To je riziko.
00:12:18 Každá práce má svý riziko.
00:12:26 Kdyby mně přišel někdo vykrást, mistře, tak mu řeknu, človíčku,
00:12:29 že se vám chce takhle se namáhat?
00:12:32 Copak by se nenašel nějaký pohodlnější způsob,
00:12:36 jak okrádat lidi?
00:12:38 Máte recht, šéfe, je to štrapác, a ty vejdělky už dneska nejsou.
00:12:47 - ŠTĚKÁ PES -
00:12:50 Šéfe, je tu pes! Zlý pes!
00:12:53 Počkejte! Mě zná. Ticho!
00:12:59 Copak neznáš pána? To jsem přece já.
00:13:03 Ticho! Pán ti ustele tady, vidíš? Ták. Tady máme kobereček,
00:13:08 krásný kobereček, na něm se ti bude hajat lepší než tam, neboj se...
00:13:15 -Nechte ji!
-Jedeš pryč! Au!
00:13:19 -Co je?
-Ona mě kousla. Tady.
00:13:21 Tak vidíte.
00:13:23 Ty čubo mizerná, jestli nedostaneš rozum, budeme tě muset zabít.
00:13:28 Nemysli si, že tě nezabijem. Vidíš ho?
00:13:32 Bestie ošklivá.
00:13:34 On je zlej, chce tě zabít.
00:13:35 Pusťte mě, já ji vezmu nožem!
00:13:37 Mistře!
00:13:39 Nezabíjejte ji!
00:13:44 Mistře, ne!
00:13:50 Kdepak. Dejte to sem!
00:13:52 Vždyť je to našup, šéfe, něco tu vezmem.
00:13:55 Ne, okamžik, já vám zaplatím.
00:14:03 Tady máte a jděte domů. Pojďte!
00:14:06 Tak to byli "Čintamani a ptáci".
00:14:09 2. povídka, "Sňatkový podvodník", tam nastala dramatická kolize.
00:14:13 Samozřejmě exteriéry letní se natáčely skoro před Vánocemi,
00:14:18 poledne, za chvilku tma. Zoufalství.
00:14:21 Děti svlíkali do košil...
00:14:24 Bylo nebezpečí, že dostanou zápal plic.
00:14:27 Lokomotivy... a já už jsem 3 dny byl vyřvanej, tak jsem říkal,
00:14:30 prosím vás, dejte mi troubu, ten megafon.
00:14:33 Tak mně dali troubu, takovouhle troubu
00:14:36 a teď já do toho volám: Ale teď každý... přiletí...
00:14:39 Stop... ano... tam...
00:14:43 Nefungovalo to, nějak ta baterka tam nedoléhala.
00:14:46 Já jsem říkal, jděte s tím do háje a praštil jsem s tím.
00:14:49 A takovej tam byl kluk, ten rekvizitář, ten skočil,
00:14:52 chytil to a jak to chytil, tak si tou hranou rozrazil ret.
00:14:58 A říkal, to nic není, ale tekla mu červená.
00:15:02 A asi za 10 minut produkční říká, stop, pauza.
00:15:06 Já jsem říkal, jaká pauza, vždyť je za chvíli poledne?
00:15:09 Ale to už šel proti mně předseda závodní rady Barrandova,
00:15:12 vzal mě stranou a říká, Jiří, prosím tě, tys toho kluka
00:15:16 opravdu chtěl zabít?
00:15:19 Já povídám, chtěl. Tak to vypadalo jako sranda.
00:15:24 Ale pár dní na to mě předvolali k lidovýmu soudu Filmového studia
00:15:29 Barrandov a že tam bude jakýsi soudružský pohovor se mnou
00:15:34 jako s obžalovaným. No tak jsem šel.
00:15:37 Předseda soudu byl nějakej starej štukatér, přísedící, to byl
00:15:43 ten organizátor komparzu, a další byl nějakej rekvizitář,
00:15:49 tři soudci. A teď ten předseda říkal, víš, vy tvůrčové,
00:15:54 vy jste takoví namyšlení, vy se vznášíte někde v nebesích
00:15:59 a nemáte vztah k tomu technicko-manuálnému člověku.
00:16:03 A neuvědomujete si, že ty vaše filmy byste bez toho
00:16:07 technicko-manuálního člověka neudělali. To si neuvědomujete.
00:16:11 Pak se na mě zadíval a říkal, víš, já bych si to s tebou
00:16:14 vyměnil hned. Já s ženou bydlím na pár čtverečních metrech.
00:16:19 Já mám žlučník, ona má ledviny, já bych si to s tebou, rejžo,
00:16:25 vyměnil hned.
00:16:27 Další se přidal, ten rekvizitář, a říkal, rejžo, já tě neznám,
00:16:31 ale slyšel jsem věci.
00:16:34 Jednou jsem šel po Malý Straně a na těch Zámeckých schodech,
00:16:39 tam jsi něco točil, poslouchej, řval jsi na lidi.
00:16:43 A já ti řeknu, nelíbil ses mi.
00:16:46 A tak přišel Elmar Kloss a říkal, tak my to s tím soudem vyjednali,
00:16:52 že to bude veřejná důtka.
00:16:55 Já říkám, Elmare, jaká důtka?
00:16:57 Tak buďto soud, ať souděj, a nějakej předem dojednanej
00:17:01 rozsudek, ne, to já si nepřeju. Když soud, tak soud.
00:17:07 A skutečně byl soud.
00:17:09 Tam byl předvolanej nějakej korunní svědek, kterej mi
00:17:13 skutečně dosvědčil, že jsem tu troubu vzal a v zuřivosti
00:17:17 jsem ji mrsknul tomu rekvizitáři do ksichtu, zřejmě v úmyslu
00:17:24 ho zabít. Tak co u soudu říct?
00:17:28 Tak jsem říkal, prosím, já žádám, přineste mi tu troubu
00:17:32 jako předmět doličný a ať svědek tady tu troubu hodí do ksichtu mně
00:17:37 a uvidíte, co to s tím ksichtem udělá. Ale na ten důkaz
00:17:40 oni nepřistoupili, tak skutečně mě potom na Barrandově odsoudili.
00:17:45 Jménem republiky, odznaky, prapory, jménem republiky veřejná důtka,
00:17:51 co ten Kloss vyjednal.
00:17:53 A jestli přijímám ten rozsudek?
00:17:57 Já jsem řekl, že se odvolám k soudu. To pak byl normální soud.
00:18:00 Tam ovšem to potvrdili.
00:18:02 Jenomže tam bylo lékařský osvědčení z toho střediska, kde ošetřili
00:18:08 toho mladýho rekvizitáře, a tam bylo konstatováno,
00:18:11 že on měl oděrku na rtu v délce 1 mm, což nezakládalo
00:18:16 pracovní neschopnost.
00:18:19 Tak to byl soud na Barrandově.
00:18:22 Jedinej režisér, kterýho na Barrandově takhle soudili.
00:18:26 Tak tyhle věci já jsem měl. Není to k zoufání?
00:18:31 Milí diváci, tak to byla jedna z těch neskutečných legend,
00:18:34 které obestírají pana režiséra Krejčíka.
00:18:53 Průser, páni, to je průser!
00:18:57 O co jde? Soudruzi, já žádám jasno.
00:19:08 Občanko, vy jste uvedla jisté okolnosti v souvislosti
00:19:10 tady se soudruhem. Když tu teď soudruha máme...
00:19:13 -Moment, kde jsou moje spisy?
-Občanka ví.
00:19:17 Musíte soudruhovi otevřeně do očí, je to ten třetí?
00:19:23 Dovolte.
00:19:25 No moment, ano, nebo ne!
00:19:27 Prosím vás, copak tenhle by mohl někoho znásilnit?
00:19:32 Soudruhu, byl jste označen, že jste se aktivně podílel
00:19:36 tady na soudružce.
00:19:45 Jo tak, to si vymyslel tamten, že jo?
00:19:48 Mladíku, tak tohle se bude kvalifikovat jako politická
00:19:51 provokace, to ti zláme vaz.
00:19:55 Já mám známou a ta se u vás za mě přimluví.
00:19:59 Že prej jste pro ni hodně udělal. A ani neuměla psát na stroji.
00:20:05 On už s nima prokurátor zatočí.
00:20:08 Jenže, soudruhu, pochopte naši situaci.
00:20:10 Tam byla ta vaše aktovka, teď ono se o vás taky leccos to...
00:20:14 -Co?
-No, že jste...
00:20:17 Já vím, podívej, ty to myslíš dobře, soudruhu, ale pochop, to je,
00:20:21 jako kdyby ti někdo řekl, že jsi vůl.
00:20:24 -Ale...
-Ne, to je jako příklad, víš?
00:20:26 A ty to hned budeš rozmazávat, že jako vůl nejseš. Chápeš to?
00:20:30 Takže to zabalíme?
00:20:31 Ne, já myslím, jeďte dál po linii toho znásilnění, aby si chuligáni
00:20:35 nemysleli, že jim to všechno jen tak projde.
00:20:38 Mě do toho zbytečně nepleťte, protože to by jim mohlo
00:20:41 jedině přitížit. To se hned všechno posuzuje jinak.
00:20:44 Soudruzi, nesmíme lámat hůl.
00:20:48 Pane režisére, víte, mě moc mrzí, že jsme se nikdy nepotkali
00:20:52 ve vztahu režisér a herec.
00:20:54 Ale já jsem měl to štěstí, že jsem se s vámi jednou potkal
00:20:57 jako s hereckým partnerem.
00:20:59 Bylo to ve filmu Jirky Menzela "Slavnosti sněženek", vzpomínáte?
00:21:02 A tam byla nádherná situace.
00:21:05 Pan režisér Menzel stál za kamerou, byla nějaká scéna, a pan režisér
00:21:10 Krejčík, který v té scéně nehrál, stál také za kamerou, sledoval
00:21:13 práci svého kolegy a náhle v určitém okamžiku krejčík zařval:
00:21:19 "Stop! Jak to tam hraješ!"
00:21:21 Co to...?! Vždyť tohle není pravda.
00:21:25 -Jak to, že ne?
-Ale tohle se nikdy nestalo.
00:21:27 Ale, pane režisére...
00:21:28 Ale, pane Hanzlík, to si vymejšlíte.
00:21:29 Ne, já jsem u toho byl.
00:21:31 Ale nesmysl! Jiná situace byla tam s těma ventilkama,
00:21:34 jak se to třepalo.
00:21:36 A přišlo to ke mně a já jsem třepal, a ventilek nepadal.
00:21:40 Tak když nepadal, tak já jsem řekl stop.
00:21:42 A Menzel najednou vylít, co říkáte stop? Stop říkám já.
00:21:46 Já to režíruju, vy teď hrajete, vy nesmíte říkat stop.
00:21:50 Já jsem režisér, já říkám stop!
00:21:51 Tak tohle se tam stalo. To jste si to poplet.
00:21:54 Takhle vznikaj ty fámy, takhle vznikaj ty nesmysly!
00:21:58 -Georgi!
-Přejete si, Vaše lordstvo?
00:22:02 Ukažte mi ten materiál.
00:22:04 Domnívám se, že to není nic, co by stálo za pozornost
00:22:06 Vašeho lordstva.
00:22:08 Půjčte mi ho, prosím.
00:22:11 Jak si přejete, Vaše lordstvo.
00:22:34 Tak to je materiál pana Gersbyho.
00:22:37 Georgi, to pochopitelně zamítneme.
00:22:41 Pochopitelně, přirozeně, pokud ovšem...
00:22:44 Pokud ovšem co?
00:22:45 Pokud ovšem nebudeme riskovat, že budeme vláčeni v novinách.
00:22:49 Vláčeni? Kdo by nás vláčel?
00:22:51 Vaše lordstvo, jako kdybyste to neznal.
00:22:53 Co navrhujete, Georgi?
00:22:56 V tomto případě kompromis. Prozíravý kompromis.
00:23:00 Fotografií je mnoho.
00:23:02 Nejdřív to zamítneme, nekompromisně, celé,
00:23:05 jak to tady leží a běží.
00:23:08 A potom, s vámi se dá přece mluvit, Vaše lordstvo.
00:23:13 No prosím, a teď si představte ty diletanty, kteří se domnívají,
00:23:18 že úřad hlavního cenzora není tak důležitý jako dejme tomu
00:23:22 úřad lorda strážce pečeti nebo vrchního velitele
00:23:25 armády nebo loďstva.
00:23:27 Jakpak by oni asi rozhodli nad takovými materiály?
00:23:31 Já bych je rád viděl na takovým materiálem.
00:23:35 Za copak oni vlastně zodpovídají, ti vznešení pánové?
00:23:39 Za pár tanků, parníků a bank.
00:23:44 Tak. A za co zodpovídáme my?
00:23:47 Za národ před korunou a Spasitelem.
00:23:51 Za jeho mravnost a čistotu.
00:23:54 Chráníme národ před zločinnými, ničemnými a perverzními výplody
00:23:58 lidského ducha. Já bych si to s dovolením vzal.
00:24:00 Tady nejde o kolekci obrázků, ale o sám princip.
00:24:04 Tedy buďto má náš úřad určité etické poslání v této zemi,
00:24:09 nebo jsme tady pouhý ornament pro kočku. A dáme požehnání
00:24:14 každé pornografii a každému neřádstvu, na kterém různí
00:24:18 Gersbyové budou vydělávat.
00:24:20 Sdílím bezezbytku váš názor, vždy je nutné hledat řešení,
00:24:24 která nám nedovolují ustoupit ani o píď od našich
00:24:27 etických principů.
00:24:29 Ano, ani o píď.
00:24:31 Miloš Kopecký a Juraj Herz, to je nezvyklé herecké spojení,
00:24:35 to snad taky bylo poprvé, kdy se setkali před kamerou?
00:24:38 Myslím, že poprvé a naposledy.
00:24:41 Ale byla to krásná souhra.
00:24:44 Ale nechtělo se jim dohromady.
00:24:46 Když jsem to projednával s Mildou, tak se ptal, a kdo hraje tajemníka?
00:24:50 Já povídám, Herz.
00:24:52 Herz... poslyšte, ale to je neherec.
00:24:55 A zase, když jsem s Herzem projednával, tak povídal,
00:24:59 a kdo hraje toho lorda?
00:25:01 Já povídám, Kopecký.
00:25:02 Kopecký? Anglickej lord? Není ještě nějaký jiný řešení?
00:25:08 Ale pak, když jsem je dostal dohromady, ihned si padli do oka
00:25:11 a jak bylo stop, už byli v koutě, měli takový maličký notýsečky,
00:25:16 obraceli, měli tužtičky a zapisovali, ten taky zapisoval.
00:25:20 Já říkám, pánové, jedem, kamera! Stop! Zas byli v koutě,
00:25:23 zas měli notýsky, zase zapisovali.
00:25:26 Ten měl něco, zapisovali, listovali. A přišli asistenti
00:25:29 a říkali, ta dáma není doma, má tam vzkaz, zavolá.
00:25:33 Ale já vám řeknu, byly to některý nepředstavitelný historie.
00:25:40 Nechtěl byste náhodou nějakou dát k lepšímu?
00:25:43 Rád bych dal, dal bych, ale nedám.
00:25:48 Poněvadž se obávám, že to by mohly být žaloby na ochranu osobnosti,
00:25:52 a, pane Hanzlík, je mi líto, nemám tolik peněz, abych to zaplatil.
00:25:56 Ledaže by se našel nějaký televizní sponzor, který by to vzal za mě
00:25:59 a to by potom byly historie nádherný.
00:26:02 Ale to by byl pořad "Úsměvů" dvakrát tak dlouhej.
00:26:06 Tak si vzpomínám, drahý Lioneli, že vy prý máte překrásné sbírky
00:26:10 nějakých vzácných obrázků?
00:26:14 Ta černá, ta s nosíčkem, ta může stát přeci modelem Holdeinovi.
00:26:21 A tohle!
00:26:26 To je Rubens.
00:26:30 To je úpadek!
00:26:32 Skvostný materiál pro Královskou akademii, sire.
00:26:35 To vám velice pomůže.
00:26:37 Kdybyste měl volit, kterou? Co tomu říkáte?
00:26:43 Prosím, neříkejte nic, já vám rozumím.
00:26:49 Prosím? Já vám nerozumím?
00:26:54 Co se vám stalo? Sire Henry!
00:27:00 Pane doktore, mají tady návštěvu.
00:27:05 Pan Krumlovský? Doktor?
00:27:08 Ano, doktor Krumlovský.
00:27:11 Přicházím od nadporučíka Rubatského.
00:27:15 Pan nadporučík se cítí uražen výrazy, jakých pan doktor užil
00:27:18 včera při jakési rozprávce tady dole v zahradě.
00:27:22 A to o něm samém a o paní konduktorové, které on,
00:27:25 co přítelkyně své, si velice váží.
00:27:28 Jsem vyslán, abych žádal zadostiučinění.
00:27:32 To snad bude nějaký omyl, já...
00:27:35 Prosím... tam dole na zahrádce... já... vždyť...
00:27:40 já pana nadporučíka ani neznám! Já ho v životě neviděl, ne?
00:27:44 Pan nadporučík Rubatský žádá zadostiučinění zbraní.
00:27:47 Ne ne! Souboj ne!
00:27:50 A teď vám opakuji, souboj nikdy! To je proti zákonu.
00:27:56 V žádném případě... ne!
00:28:34 Souboj se stane! Navrhuji do 1. kapky krve.
00:28:45 Klid! Rozvahu! Vzmuž se, kamaráde.
00:28:50 Zdravíme hlavního sekundanta, postranního sekundanta, soupeře.
00:28:58 Achtung! Los!
00:29:01 Áááááá!
00:29:07 Chachachá!
00:29:15 Au!
00:29:18 Halt!
00:29:20 Halt!
00:29:24 Schnell!
00:29:35 No no no, kamaráde, to jsem blázen, buďto není dobrej šermíř,
00:29:41 nebo jsi ho doopravdy překvapil.
00:29:44 Já to neviděl, já se...
00:29:47 ...já se musel otočit.
00:29:48 Nemohl jsem se dívat na tvou katastrofu.
00:29:51 Vždyť jsi sotva stál na nohou. Jaks to provedl?
00:29:55 Nevím. Venoušku, já nevím.
00:29:59 Myslel jsem, že se mi to všechno jenom zdá.
00:30:05 Tak to byla "Povídka malostranská". Taky to nebylo jednoduchý.
00:30:08 Ten scénář byl původně psaný na malou televizní inscenaci,
00:30:13 studiovou, že nejlepší malíři pokojů namalujou Malou Stranu
00:30:17 na zeď, no zoufalý. Ale jinou možnost jsem neměl.
00:30:22 A vedoucí těch zábavných pořadů říkal, my víme, že je to blbý,
00:30:28 našich asi 8 režisérů to odmítlo, my víme, že je to blbý.
00:30:32 Já jsem říkal, dejte to Krejčíkovi, a jestli Krejčík si s tím neporadí,
00:30:36 tak už to zahodíme.
00:30:38 No vidíte, tak takovouhle možnost jsem tady měl.
00:30:44 Ale myslím, že Menzelovi se to podařilo.
00:30:46 To myslím, že byla nejhezčí role, co on udělal.
00:30:48 On taky hrál různý šmejdy, ale tohle se podařilo.
00:30:52 Tak si pustíme další ukázku.
00:30:54 Moment! Ale minulej tejden jsem za "Povídku malostranskou" dostal
00:30:59 v televizi ještě 380 marek. Německých! Teď, představte si,
00:31:03 co ta televize musela kasírovat, když mně dali 380 marek?
00:31:07 Vidíte, na mně neprodělaj.
00:31:10 A nechtěj mi pořád nic dát.
00:31:12 Jsem pro ně stařec, zmarněnej člověk. Osud.
00:31:17 Tady v těch čarách je celý tvůj osud.
00:31:22 Čára života... Ty budeš dlouho živá! Jestlipak víš,
00:31:26 co znamená tahle rýha?
00:31:33 To je vášeň.
00:31:35 A tady ty hrbolky, to jsou hříchy. Už jsi zhřešila?
00:31:43 Ne? Ale brzo zhřešíš. Tady je to psáno! Ovšem.
00:31:51 Budeš se sice bránit, ale nebude ti to nic platné.
00:31:55 Kdy jsi rozená?
00:31:58 O... o žních.
00:32:01 O žních... o žních...
00:32:08 Ty jsi Panna?
00:32:10 Ano.
00:32:12 To je krásné, já jsem Býk.
00:32:15 Chci říct, že jsem se narodil ve znamení Býka.
00:32:19 Jsme duše zodiakální.
00:32:21 Světla, která... která se přitahují.
00:32:24 Panna, čti dál!
00:32:27 -Ne ne, já už číst nebudu.
-A proč? Proč?
00:32:31 Vždyť ty tak krásně čteš.
00:32:34 Milosti, kdybyste dovolil.
00:32:37 Nebo snad chceš něco jinýho? Pusinku? Pusinku!
00:32:50 Já... já nechci žalovat.
00:32:55 Ach tak, tak ty nejsi upřímná ke své paní.
00:33:00 Když... když já jsem ho udeřila.
00:33:05 -Sluhu?
-Ne.
00:33:10 Jeho milost.
00:33:12 Jeho milost? Ty jsi udeřila Jeho milost? A proč?
00:33:21 Když on na mě šmatal.
00:33:24 Šmatal...
00:33:28 On na tebe šmatal?
00:33:31 Kam ti šmatal?
00:33:34 No tady!
00:33:37 Ale on to tak nemyslel, víš.
00:33:41 Jo ne, myslel.
00:33:44 Vždyť by jsi mohla být jeho dcera.
00:33:47 To víš, nemá děti, stýská se mu. Zase bude všecko v pořádku.
00:33:56 A co když on znova?
00:34:00 Tak dělej, jako by nic.
00:34:04 Ale... všecko mi řekneš, ano? A hned.
00:34:10 Ano, ano, milosti.
00:34:16 Pane režisére, co to tady o vás ten Jirka Sovák napsal?
00:34:20 "Pan režisér Jiří Krejčík je podle mě zvláštní druh blázna.
00:34:26 Umí si sice udělat pracovní prostředí, natočil taky pár
00:34:29 krásných filmů, ale za takovou cenu, že bych to nikdy nekoupil.
00:34:33 Mučil herce. Natočil jsem s ním "Sňatkového podvodníka", "Lásky"...
00:34:38 Prosím vás, co to je za blbost? Co to ten Sovák tady napsal?
00:34:42 To jsou všecko jeho estrádní žvásty, aby pobavil obecenstvo.
00:34:47 Já bych ho žaloval na ochranu osobnosti, ale prej by mě to stálo
00:34:51 8 0000 - já na to nemám!
00:34:54 Pak člověk má právo na spravedlnost!
00:34:57 A teď si představte, já jednou jedu v metru a proti mně nějaká ženská
00:35:01 s touhle knížkou a srdečně se směje.
00:35:03 Teď já nevím, jestli zrovna o tom, jaký já jsem blázen.
00:35:06 Tak to je zoufalství. A mě to pronásleduje.
00:35:10 To jednou jeden barrandovskej ředitel, ale to jsem nesměl dělat
00:35:14 na Barrandově, mně říkal, když s váma je to těžký.
00:35:17 Já jsem povídal, proč, pane řediteli?
00:35:19 Vždyť já se snažím pracovat.
00:35:21 On říkal, no jo, ale když vy fackujete herce, škrtíte herečky,
00:35:25 to nemůžete.
00:35:27 Já jsem říkal, pane řediteli, ale to je všecko nesmysl.
00:35:30 Vždyť já nikdy nikoho neškrtil! Ani nefackoval.
00:35:34 A ten ředitel povídá, ne? Opravdu?
00:35:39 A teď jsem cejtil, že jsem toho člověka nějak zklamal.
00:35:42 A on za chvíli řekl, víte, některý herci by se měli fackovat.
00:35:50 Zuzanko, prosím vás, něco takového už se nesmí nikdy... nikdy!
00:35:57 Ano. Nikdy. Spolehněte se, šéfe.
00:36:10 Zuzano! Zuzano, co to je? Zuzano! Zuzanko, prosím vás.
00:36:21 - SMĚJÍ SE, PAK JEČÍ -
00:36:26 -Ještě pracujete?
-Ano, ano, pracujeme.
00:36:34 Ježiši!(SMĚJE SE)
00:36:37 Že se nestydíš! Táta dospělejch dcer.
00:36:46 Kuchařku ti dělat nebudu!
00:36:56 Pane režisére, já vím, že vy jste si to původně nepřál,
00:36:58 ale já bych diváky nechtěl ochudit.
00:37:00 Vy jste mi totiž půjčil nahlédnout do vašich sebraných kádrových
00:37:04 spisů a protokolu...
00:37:06 Jen to přečtěte, jen to přečtěte, ať to veřejnost ví.
00:37:10 Takže já cituji:
00:37:11 "Režisér Krejčík neuznával stanovisko produkce
00:37:14 a sprostě ještě nadával, ani přesvědčování nepomohlo.
00:37:19 V sebekritice režisér Krejčík vystoupil nevhodně."
00:37:22 Počkejte, jen volně, ať si to vychutnají.
00:37:25 "Ukázalo se, že nemá správný poměr ke svým chybám, snaží se je
00:37:29 vymluvit jen objektivními příčinami, nikoli svými nesprávnými
00:37:33 metodami práce.
00:37:35 Jeho postoj byl silně individualistický a mělký.
00:37:39 Krejčík je typ bolestínského umělce, který už předem
00:37:43 předpokládá křivdu."
00:37:46 Vidíte, tohle poslední napsal šéf kontroly ústředního ředitelství,
00:37:51 který šetřil můj případ, bejvalej estébák.
00:37:55 No řekněte, není to k pláči?
00:38:20 Skryté titulky: Simona Sedmihorská Česká televize, 2008
Hostem Jaromíra Hanzlíka byl v roce 1998 jeden z nejvýznamnějších českých režisérů Jiří Krejčík (*26. 6. 1918 – †8. 8. 2013). Krejčík okomentuje některé ze svých nejvýraznějších komedií, povypráví humorné příběhy ze zákulisí natáčení a přiblíží i svůj režijní přístup k námětům a hercům. Formou filmových ukázek si připomeneme jeho nezapomenutelné snímky – můžete se těšit na legendární Pension pro svobodné pány, snímky Čintamani & podvodník, Povídka malostranská, Hry lásky šálivé či televizní komedii Psíčci lorda Carltona.
