60 Zdeněk Svěrák představí významného českého herce v sestřihu z nejzajímavějších komediálních rolí (1995). Scénář P. Taussig. Kamera J. Řeháček. Režie P. Vantuch
00:00:33 To je radostný úkol, povídat vám o Františku Smolíkovi,
00:00:37 kdo by ho ale neměl rád?
00:00:39 Pročítáme-li články o tomto českém umělci, už z jejich titulů zaznívá
00:00:44 dost přesná charakteristika:
00:00:47 "Herec laskavého lidství, herecký představitel lidské ušlechtilosti,
00:00:53 umělec životní moudrosti."
00:00:55 A ještě jeden, zvláště pěkný: "Herec pastelových barev."
00:01:00 Ale někteří si teď možná říkáte, co dělá František Smolík tady,
00:01:05 v ÚSMĚVECH ČESKÉHO FILMU?
00:01:08 Jak ho mohli představitelé takových charakterů, jako je třeba
00:01:11 profesor Málek z VYŠŠÍHO PRINCIPU, zařadit mezi komediální herce
00:01:17 nebo dokonce mezi komiky? I mohli.
00:01:20 Protože Smolíkův herecký osud je spjat s humorem odnepaměti.
00:01:26 Vždyť už jako začínající divadelní herec byl zařazen
00:01:31 do přihrádky milovník a komik.
00:01:35 A v předválečném období byl po vůli - aspoň ve filmu -
00:01:39 i autorům lehčích žánrů.
00:01:59 Kvůli znesvěcení národní opery PRODANÁ NEVĚSTA bylo velice zle.
00:02:03 Nepomohly režisérovy výmluvy, že chtěl Smetanovo dílo
00:02:06 zpopularizovat. F. Smolík představoval Jeníka.
00:02:11 Mařenku si v tomto němém filmu zahrála a také nezazpívala
00:02:16 Laura Želenská. Jméno malého Amorka není známo.
00:02:28 Zpočátku nabízel film F. Smolíkovi tzv. národní program.
00:02:34 V němé BABIČCE si zahrál císaře Josefa II.,
00:02:38 jak se s ním babička, ještě jako mladice,
00:02:42 vlastně ještě nebyla babička, setká.
00:02:45 Tuto babičku nebabičku hrála hercova manželka Milada Smolíková.
00:02:53 První zvukovou rolí F. Smolíka byl Karel Havlíček Borovský.
00:02:58 Když film začal mluvit, hrát a zpívat, bylo Smolíkovi hej,
00:03:04 protože to všechno uměl.
00:03:06 Já tady mám vzácnou kartičku z hereckého archivu,
00:03:10 která nám o Smolíkovi říká:
00:03:12 Smolík František, odborné vzdělání: střední škola, zvláštní znalosti:
00:03:17 německy, zpívá, housle, klavír, kytara, všechny sporty.
00:03:22 A Smolík uměl i tančit, což se filmařům hodilo.
00:03:28 -Rukavice!
00:03:30 -Taštičku!
-Rukavičky.
00:03:33 -Tak, miláčku.
-Zrcátko bych chtěla. Honem.
00:03:37 -Co tohle?
-Tak. Dobrý, děkuju ti mockrát.
00:03:40 Pa, miláčku.-Rukavičky!
-Pardon.-Pa.
00:03:46 -Na shledanou.
-Tak na shledanou.-Rukulíbám!
00:03:50 -Na shledanou a pozdravuj tetinku.
-Ano.-Ať brzy přijede!-Vyřídím.
00:03:56 -A dej na sebe pozor!
-Ano!- BOUCHNUTÍ DVEŘÍ -
00:04:07 -Manželku, která odjela, hrála Lída Baarová.
00:04:10 Přítelem byl Ludvík Veverka.
00:04:14 A ještě se objeví děvče s čertem v těle - Ljuba Hermanová.
00:04:24 Můžeme prozradit, že původní francouzská fraška,
00:04:27 podle které se natáčelo, se jmenovala MALÁ ŽENA VE VLAKU.
00:05:26 -Kubíčku!
00:05:29 -Andu... Andula!
00:05:31 -Zlatíčko...
00:05:34 -Co to... co to... Co tady děláš?
-Jsem tady coby panská.
00:05:39 -Panská?-Coby?-U mě?
-Copak ty jsi továrník Kaliba?
00:05:44 -No ano.-Tak jsi můj zaměstnavatel.
00:05:47 A moment, mě něco napadá. Jakpak jsi mi řekl, že se jmenuješ?
00:05:53 Pišvejc, viď? Poslouchej, já...!
-Ne, nech ho.
00:05:58 -Ty mně dáš pěknou pusinku jako přednostovi domácnosti.
00:06:01 -A to zas jo.
00:06:03 -A mě jako příteli taky.
-Už méně ráda, ale dám.
00:06:09 -A jak jsi tady dlouho, dítě?
-Hodiny.-Tak víš, kde je víno?
00:06:13 -Samozřejmě. Tak půjdeme, jako dřív.- ZPÍVÁ -
00:06:17 Jsem holka s čertem v těle a žár je v očích mých,
00:06:20 mám zájem o ctitele...
00:06:29 -Tohle tango bych chtěla slyšet ještě jednou.
00:06:32 -To se nedá jen poslouchat, to se musí tančit.
00:06:46 - HUDBA -
00:06:54 Smím prosit?-S radostí.
00:06:57 -Slečnu Leu, která s doktorem práv Navrátilem tančí tango,
00:07:00 hrála Zita Kabátová.
00:07:03 - ZPĚV -
00:07:05 -Z nás každý rád nechá si o svém štěstí zdát,
00:07:11 o štěstí svém, zatoulaném.
00:07:19 Sny odvanou, vzpomínky nám však zůstanou...
00:07:25 -Víte, Leo, že jste se mně kdysi v tanečních hrozně líbila?
00:07:29 -A pročpak jste mi to neřekl?
00:07:32 -Byl jsem tak nesmělý, tenkrát.
00:07:35 -Na chvíli jen nechám si o své lásce zdáti,
00:07:43 nejhezčí sen, dříve než bílý den se vrátí...
00:07:49 -Připadá mi, jako by to bylo včera.
00:07:52 -Z nás každý rád nechá si o svém štěstí zdát,
00:07:59 o štěstí svém, zatoulaném.
00:08:06 -S Ljubou Hermanovou se Smolík setkal ještě v jednom filmu -
00:08:09 PÁN NA ROZTRHÁNÍ.
00:08:10 Stále se choval jako dokonalý džentlmen, ale...
00:08:16 -Na co myslíš?
-Já? No na tebe, miláčku.
00:08:21 -Miláčku, ty už mě nemáš rád. Dřív jsi mi vždycky říkal:
00:08:25 Ty má zlatá myšpuličko. Teď už mně říkáš jen miláčku.
00:08:31 -Ale jak můžeš něco takového říct?
00:08:33 Zrovna jsem myslel na ten den, kdy odejdeš. -Jak to?!
00:08:37 -Totiž, myslím, že to bude pro mě velmi smutný den.
00:08:42 -A tak. Uklidni se, ten den ještě dlouho nepřijde.
00:08:47 Mně se Praha hrozně líbí. Možná, že tu zůstanu až do smrti.
00:08:52 - ZAKUCKÁ SE -
00:08:55 -A to mě bude hrozně těšit, miláčku.
00:08:58 -Teď musím jít nakupovat. Vrátím se brzy.-Nemusíš pospíchat.
00:09:04 -Vpřed!
00:09:07 -Ale dopřejme si ještě jednou film JSEM DĚVČE S ČERTEM V TĚLE.
00:09:12 Pod kuklou šermíře se skrývá i Smolík. Šerm je sport,
00:09:16 při kterém může dojít ke zranění, je tedy nutno
00:09:21 mít vybavenou lékárničku.
00:09:25 - SMĚJE SE -
00:09:29 -Už jsem dlouho nešermoval, packám to, co?
00:09:31 -To bych ani neřekl. Prohnal jste mě důkladně.
00:09:34 -K našemu prvnímu utkání na planži vám musím gratulovat.
00:09:38 -Jen tak dále, pánové, obligátní vzpruha.
00:09:41 -Prima koňáček.
-Ale výborně, s radostí.
00:09:50 -Děkuji.-Děkuji.
00:09:54 -Na vaše zdraví, pane...
-Pane...
00:09:57 -Ach, promiňte, pánové, že jsem vás nepředstavil.
00:10:00 Pan Jakub Kaliba, továrny na automaty...
00:10:02 -A obchodní rada.
00:10:03 -Pan Zdeněk Hradil...
-Tajemník ministerstva dopravy.
00:10:05 -Těší mě.
00:10:09 -S muži středního věku, elegantního vzhledu a kultivovaného chování
00:10:14 se Smolík rozloučil v komedii KVOČNA.
00:10:20 -Tak ty tedy trváš na tom, abychom se dali rozvést?
00:10:24 Přestože náš rozchod bude pro tvoji maminku těžkou ranou.
00:10:27 -To jsi celý ty. Ztrácíš ženu, a lituješ tchyni.
00:10:30 -Máš pravdu, bez tebe se obejdu, ale těžko zapomenu na tvoji matku.
00:10:35 -Je mi líto, že sis mě neuměl udržet. Takový Topol...
00:10:39 -Kariérista!-Ale 100% muž. Jeho povolání mě nezajímá.
00:10:44 -Nejvíc mě mrzí, že ztrácím synovské právo u tvé matky.
00:10:48 A že místo mě bude u ní sedat jiný.
00:10:52 -Myslím, že ho maminka přijme, až se dozví, že ho mám ráda.
00:10:56 -A právě dnes, v den jejích narozenin, jí to chceš říci?
00:10:59 -Já? Ne, ty.
00:11:06 -A co naše Věra?
-Zůstane v penzionátě.
00:11:09 Je už dost rozumná, aby pochopila, že se nehodí do nového manželství.
00:11:13 Mám taky právo na život, ne?
00:11:17 Víš, že mi Klenka nechce věřit, že mám velkou dceru?
00:11:21 Tak jsem mu řekla, Věře je 17, já jsem se také vdávala v 17,
00:11:25 17 a 17 - 32 je mi.-Kolik?!
-Tak 33, ty puntičkáři.
00:11:33 -O pěkném vztahu Růženy Naskové a Františka Smolíka se jednou
00:11:38 rozepsal Karel Höger, jim oběma blízký.
00:11:42 Já to tady mám na obrazovce.
00:11:45 Jak vidíte, už jsme se zmodernizovali.
00:11:48 "Nesmím zapomenout na dva, kteří se mi hned přiblížili
00:11:53 laskavostí srdce.
00:11:54 Růženě Naskové bylo tehdy už 56, František Smolík o 7 let mladší.
00:12:00 Snad pro onu laskavost srdce jsem jim od počátku,
00:12:03 a s jejich dovolením, říkal Růženko a Fanoušku.
00:12:08 Byli ideálními partnery.
00:12:10 Neznali zákulisních klepů, jejich humor byl usměvavý,
00:12:14 nebylo v něm zla. Fanoušek byl džentlmen každým coulem.
00:12:19 Jak jen se dvorně choval k R. Naskové, jež ho k sobě
00:12:24 věkově pozvedla v jejich výstupech, které byly partem herecké
00:12:28 komorní hudby."
00:12:31 Högerovo dobrozdání potvrzuje i film TETIČKA.
00:12:35 -Kdybych neměla vás a knihy, a ty květiny, které pro mě
00:12:39 celý rok pěstujete...
00:12:41 -Slečno Berto, ani nevíte, jak rád je pro vás pěstuji.
00:12:46 Květina je něco tak krásného a čistého jako naše přátelství.
00:12:56 Smím se vás dnes, v předvečer vašich narozenin, zeptat...
00:13:03 Víte, nač se vás chci zeptat?
-Vím, jako loni.
00:13:08 -Ano, jako loni, jako předloni. A jako každý rok.
00:13:17 -Ne, doktore.
00:13:19 Vaše přátelství je mi náhradou za všechno.
00:13:23 -Ale nevyplní samotu. To je jako život v poušti.
00:13:30 Jako poezie bez veršů. A nebo jako nedokončená píseň.
00:13:36 -Nechme už to tak, jak to je, doktore.
00:13:40 Vždyť by se nám lidé smáli.
00:13:44 Řekli by, že jsme dva staří romantičtí blázni.
00:13:48 Takhle je to hezčí. Těším se na naše soboty, na vaše karafiáty
00:13:54 a na to, jak si spolu popovídáme.
00:13:58 -Tak tedy příští sobotu.
-Vy chcete odejít?
00:14:00 -Bohužel musím, jdu k pacientovi.
-Je to nutné?-Je, opravdu nutné.
00:14:05 Ta malá Mařenka Krejčího Lišky má horečky. -Ale, ale.
00:14:09 -Už 3. den. A teprve dnes pro mě poslali.
00:14:12 -Tak to musíte jít, doktore, nezdržujte se.
00:14:14 Stejně to bude dnes Babylon, přijedou návštěvy.
00:14:17 -Já vím, z velkoměsta. Do toho já se nehodím.
00:14:20 -Já také ne, příteli. Tak na shledanou.
00:14:24 -V historické komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH
00:14:27 se F. Smolík poprvé objevil v podobě staršího manžela
00:14:32 ještě mladé dychtivé ženy.
00:14:36 V sítích, nastražených původně na nevěrnou manželku, uvízl
00:14:41 nakonec docela roztomile on sám.
00:14:47 -Kdes byla?-Ale, ty už jsi doma?
-Kdes byla, povídám?
00:14:51 -Jen tak, na procházce.
-Podívej, kolik je už hodin!
00:14:54 -Ty ukazují špatně, zapomněls je včera obrátit.
00:14:57 -Žena má obracet hodiny.
00:14:59 -Kdybys koupil pořádné, nemusel by se nikdo zlobit s přesýpacíma.
00:15:03 -Na takové novoty nedám, kyvadlo se každou chvíli zastaví,
00:15:06 nebo se závaží utrhne.
00:15:08 Tady vidíš písek, jak se sype, a když se dosypal, obrátíš
00:15:12 a sype se dál. Ale ty se pořád jenom procházíš.
00:15:15 -Co mám dělat? Dívat se na tebe?
00:15:17 -Máš sedět doma a obracet hodiny, jsi moje žena!
00:15:20 -To mi nemusíš připomínat.
-Jak to se mnou mluvíš?
00:15:22 -Dej mi pokoj, máš špatnou náladu a já si to mám odnést.
00:15:25 -Co je to?-Krejzl.
-Podívej se, jak je ti velký!
00:15:29 To je mužský krejzl!-Neblázni.
-Čí je to krejzl? Kde jsi byla!
00:15:35 Řekni!
00:15:40 Řekni, čí je to krejzl?
-Počkej.-Mlč! Já vím všecko!
00:15:44 U toho lotra Dačického jsi byla!
-Nech mě přece...
00:15:48 -Nic! Jsi moje žena, zabiju tě! A jemu oči vydrápu! Tohle je důkaz.
00:15:53 Půjde do šatlavy a před soud.
-Ale nech mě přece domluvit!
00:15:57 -To jsou tak věci.
00:15:59 Nejhorší je, že za nevěru vypalují na čelo cejch.
00:16:13 - KLEPE NA DVEŘE -
00:16:18 Žofinko! Papoušku, otevři!
- KLEPE -
00:16:28 Nezlob se už na mě, prosím tě.
-Odprosíš?-Odpusť mi to,
00:16:33 papoušku zlatý, že jsem tě podezíral.
00:16:45 -Tak dobře, když prosíš, tak já ti odpustím.
00:16:48 Abys věděl, že nejsem zlá.
00:16:50 -Řekni mi, dušinko, pro klid mé duše, čí je to okruží?-Tvoje.
00:16:55 Koupila jsem ti ho k svátku.
-A proč jsi mi to neřekla hned?
00:17:00 -Nenechals mě domluvit.
00:17:03 -Srdíčko moje.
-Vidíš, jak ti krásně sluší.
00:17:10 -Knížepán Ferdinand Andres v krásném filmu PRSTÝNEK
00:17:15 byl ještě roztomilejší, protože dětinštější.
00:17:18 Nevěřil na čápa, ale na "potentní lektvar".
00:17:24 -Tak, drahoušku, spěte sladce, dobrou noc. -Dobrou noc.
00:17:32 -Smím vás políbit?
00:17:36 Tak, tak...
00:17:39 Dobrou noc.
00:18:05 -Otevři okno, je tu dusno.
00:18:08 -Zavřel jsi dobře okno?
-Ano, vaše Jasnosti.
00:18:22 -Jsem tak unaven.
-Jasnosti!-Co? A ták.
00:18:31 -Pane doktore, snad by bylo třeba trochu vody.
00:18:42 -Tak...
00:18:45 A proti čemu tohle bylo, doktore?
-Proti kašli, Jasnosti.
00:18:49 -Proti kašli. Aha, a copak bereme?
-Prášek pro spaní.
00:18:54 -Aha, dobře, dejte pro spaní.
00:19:01 - ZVONĚNÍ -
00:19:16 -Dobrou noc, Jasnosti.
-Dobrou noc.
00:19:25 -Dobrou noc, Jasnosti.
-Dobrou noc.
00:19:35 Doktore, poslyšte!
00:19:42 -Prosím, Jasnosti?
00:19:44 -Myslíte, že mi zdejší povětří bude svědčit?
00:19:49 -Zajisté, Jasnosti, jsem o tom přesvědčen.
00:19:52 Je přece známo, že se ve zdejším kraji rodí spousta dětí. -Tak?
00:19:58 Ale my to nemusíme přehánět, nám by prozatím stačilo jedno.
00:20:06 Milý doktore, to je příšerný nápoj.
-Ve vytrvalosti je síla, Jasnosti
00:20:11 -Přál bych vám to pít, přestal byste s tím pořekadlem.
00:20:16 -Jasnosti, něco velmi důležitého! Ale velmi důvěrného.
00:20:27 -Cože? Jé? Ale...
00:20:31 To je báječné. A tohle už je zbytečné. Filipe, odnes to.
00:20:37 Doktore! Pojďte sem.
00:20:44 -Jasnosti, moje věda neselhala.
00:20:50 -Smolíkův starosta Buzek z MĚSTEČKA NA DLANI je muž
00:20:54 v plné síle, ale holduje dobrému moku.
00:20:58 Což se nelíbí té vůbec nejvyšší vrchnosti.
00:21:10 -Dobrou noc, sousedi. Dobrou noc, starosto.
00:21:12 -Dobrou noc.
00:21:19 -Hm, starosta zase přebral.
00:21:23 -Pije. Moc pije.
00:21:27 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:21:48 -Františku! Už jsem zase přišel.
00:21:54 -A co má bejt?
00:21:56 -Piješ...
00:21:59 Moc piješ.
00:22:04 -Piju.
00:22:06 No jo, ale to patří k mýmu řemeslu.
00:22:12 Vždyť jako pořádnej bednářskej mistr musím chodit zkoušet,
00:22:17 jestli jsem neprodal špatně vysmolovaný sudy,
00:22:22 jestli nedávají vínu špatnej šmak.
00:22:28 Já jsem za to zodpovědnej. Já musím pít.
00:22:34 -Ale nám se to nelíbí.
-Komu "nám"?
00:22:39 -Nám.
00:22:43 Tam nahoře.
00:24:07 -Jim se to nahoře řekne, nepij, nám se to nelíbí.
00:24:13 Tělesnejch potřeb nemajíce.
00:24:23 A od čeho jsem starosta.
00:25:01 Tak a je to.
00:25:11 A to je dneska první!
00:25:16 -To brusič Karhan měl silnější vůli, a proto uspěl,
00:25:19 a s ním celá jeho parta, v údernické soutěži.
00:25:23 Tady je pozoruhodné, že Smolíkova osobnost, jeho ušlechtilost
00:25:28 a váženost, zůstaly v této pohádce o šťastné budoucnosti nedotčeny
00:25:35 prostředím závodních výborů a dílenských rad.
00:25:41 -Dobrý odpoledne. A dej mi jíst.
-Kdybys raději řek, dobrý večer.
00:25:45 -Tak dobrej večír.
00:25:51 Copak ti Jarka neřek, že jsem na schůzi výrobního výboru?
00:25:55 -Řek jsem to.
00:26:00 -Ženil ses se mnou, táto, nebo s fabrikou?-Ale jdi...
00:26:03 Máme nějaký výrobní starosti, chtěli slyšet taky moje slovo.
00:26:07 Copak to není čest, když mě pozvou?
-Pěkná čest, zadarmo.
00:26:11 Aspoň mi to můžeš říct, abych se nehonila s jídlem.
00:26:15 - ZVONĚNÍ -
00:26:22 -Dobrej večer, je doma?
00:26:23 -Dobrý večer, pane Fikejz, jděte dál.
00:26:27 -Á, pan Fikejz, to je návštěva, tak pojď a posaď se.
00:26:32 -Já jsem přišel na skok.
-No pojď a povídej, co máš?
00:26:36 -Já? Ty povídej, ty jsi byl na výrobním výboru.
00:26:41 -Byl, jednalo se o revolverárně. Neklape to tam.
00:26:46 Visíme s první sérií dieselových motorů.
00:26:49 -A my zase visíme s modrákama, chodíme otrhaní. Je to lumpárna.
00:26:53 -Pane Fikejz, výrobní výbor je tady pro... -Ty mlč!
00:26:57 Je to lumpárna, že jste nás nechali plavat.
00:27:00 -Ale jdi, ty seš blázen, člověče.
00:27:02 -Podívej, Franto, já si nenechám věšet bulíky na nos.
00:27:06 Na to jsem moc starej. Dobrou noc.
00:27:10 -Hele, nezapomeň bouchnout dveřma.
-Dobře, žes mi připomněl.
00:27:16 -Tak co nám ukážete, soudruzi?
-Jak se dělá pětiletka.
00:27:19 -Postavíme brigádu.
-Uděláme novou směnu.
00:27:22 -Celej tejden pojedeme šestnáctky.
00:27:24 -Soudruzi, tak mluvte jasně, a ne všichni najednou.
00:27:28 -Brusírna po směně nastoupí...
-Na 2. směnu do revolverárny.
00:27:32 Vyzýváme revolverárnu na soutěž!
00:27:35 -Slyšíte, soudruzi? Vyzývají revolverárnu.-Kdo?
00:27:38 -Všichni brusiči.
00:27:42 -Já taky?-Samozřejmě, táto, ty se v revolverech vyznáš.
00:27:45 Kdo jinej by nám seřizoval?
00:27:47 Když někdo brousí 30 let jako ty! 30 let.-Tak si namažte svaly.
00:27:52 Bude to šichta.
00:27:56 (ZPĚV) Knížepán, knížepán...
00:27:58 knížepán svým zpěvem do všech stran, knížepán...
00:28:05 -Být prospěšným zatouží i kníže Robert a rozhodne se uvařit
00:28:09 chudým dětem polévku.
00:28:13 Herec vykreslil degenerovaného šlechtice velice satiricky,
00:28:17 v duchu Haškovy předlohy.
00:28:55 Ať žije knížepán!
00:29:00 Ať žije knížepán!
00:29:04 Ať žije knížepán!
00:29:20 -Milé ditka.
00:29:31 Vy mít radost.
00:29:34 Jíst polévka...
00:29:39 ...a být radostna, že já vás vařit.
00:29:49 Vy, decka, pamatovala vás,
00:29:54 že já být váš kněžna, že já...
00:30:02 ...že vás to... Ja.
00:30:06 -Vivat! Vivat!
00:30:12 -Vy...
00:30:15 Vy, decka, vy decka...
00:30:19 ...já být dnes nejlepší monument.
00:30:24 Já, vy dělat ham ham...
00:30:30 ...z prvního a dobrýho polífky.
00:30:38 A já vás sám bramborovat.
00:30:44 Aber...
00:30:48 ...aber modlit se za Boha umět.
00:30:56 - CHRÁPÁNÍ -
00:31:10 -Das haisen, Coloda!
00:31:25 Kde máš deti? Kam je dal?
00:31:28 -Kde je můj polífka?
-Poslušně hlásím...
00:31:32 Schwenerei. Au.
00:31:36 -Poslušně hlásím, že polívka je uvařená podle rozkazu.
00:31:41 -Co koukáš? Jaká polífka já ubramboroval.
00:31:45 Max, komm her!
00:31:51 -Dědek mizerná.
00:32:08 -Ne tak silou!
00:32:13 Eto gut, gut...
00:32:15 V poržiadku.
00:32:20 Himl, wo is die polífka?
00:32:23 -Zum befel!
00:32:36 -Schnell, schnell.
00:32:48 Schnell, schnell.
00:32:54 Hm, můj polífka.
00:32:58 Můj polífka.
00:33:14 Gut.
00:33:18 Gut, ja. Gut, ja. To jsem dobře uvařila.
00:33:26 Ja, dobře ubramborovala.
00:33:33 -A tohle už jsou HRÁTKY S ČERTEM.
00:33:36 Poustevník Školastykus je mrzutý, věčně nespokojený, protože ho trápí
00:33:40 zkaženost některých lidí. Vlastně pohádkových postav.
00:33:44 Má to být záporná postava, protože poustevník je sobecký,
00:33:49 pokrytecký atd. To by ho však nesměl hrát F. Smolík.
00:33:54 Z poustevníkovy rozmrzelosti a nesnášenlivosti vykouzlil
00:33:59 polehčující roztomilost.
00:34:11 -A jéje, vegetarián!
00:34:18 Hej hola, zbožný postevníku! Jste-li doma?-Já se podívám.
00:34:24 Kdepak bych byl? Trávím čas na modlitbách.
00:34:30 -Mohu tedy vstoupit?
00:34:34 -Vstup chutě, jsi-li dobrý.
-Buď zdráv, moudrý muži,
00:34:40 a přijmi tento dar od mého pána, jenž v tobě nalezl zalíbení.
00:34:44 -Co je to za nesmysly?
00:34:50 Cítím z toho zápach spáleniny. Neklamný příznak mámení pekelných.
00:34:58 -Otče Školastyku, což to není docela jedno, čím sytíme
00:35:02 své hříšné tělo?-Jedno? To ne!
00:35:08 Či vlastně ano.
00:35:10 Ano, jídlo nám pouze dopomáhá, abychom prodlužovali dobu pouti
00:35:16 tímto slzavým údolím. A tím i dobu našeho pokání.
00:35:23 -Znamenitě. Jenom na boj s hříchem a pokušením jsi maličko pozapomněl.
00:35:30 Ale, řekni mně, otče Školastyku, máš ty ještě při téhle zchátralosti
00:35:36 nějaká pokušení? Víš, já myslím ta tělesná?
00:35:40 -To chvála Pánubohu nemám. 30 let tu žiju...
00:35:43 -...o chlebu a kobylkách. A v tom je ta chyba!
00:35:45 Pořádný poustevník má přemáhat pokušení 99krát za den.
00:35:50 Alespoň kdybys míval smyslné představy.
00:35:56 -Otče Školastyku!
-Co to bylo?
00:36:00 -To je princezna Dišperanda. Zmiz, cizinče!
00:36:04 -Tak přece jenom pokušeníčko?
-Neblábol, cizince.
00:36:08 Blíží se dcera našeho nejmilostivějšího panovníka.
00:36:16 Zajisté si jde pro duchovní posilu.
00:36:20 Zmiz, povídám!-Nezmizím. Takové slečny, ty já rád.
00:36:25 -Zmiz, povídám.
00:36:27 Tak jménem Boha tě zaklínám.
-Ale to je nepříjemné, áááá.
00:36:35 -František Smolík přikrášlil humorem i přívětivého krále
00:36:39 Hostivíta v pohádce PRINCEZZNA SE ZLATOU HVĚZDOU.
00:36:43 Král je sympatický i tím, že mu nechutná zdravá strava.
00:37:04 -Zase rajče?
00:37:07 Zase suchar.
00:37:11 Zase sůl.
00:37:13 Hm, to budu zase mrzutej.
00:37:39 Kde je má dcera?
00:37:41 -Králi milý, kde je konec naší Lady?
00:37:43 Sotva jen jsme ji ustrojili, vyběhla někam do zahrady.
00:37:47 -Pěkně střežíš svoji paní. Co si to dítě dovolí!
00:37:53 Vždyť se jí z toho zalévání můžou udělat mozoly.
00:37:59 -Tak jsme si zavzpomínali na Františka Smolíka,
00:38:03 na jeho komediální role, na jeho humor.
00:38:09 Ano, už je konec.
00:38:11 Ten humor Františka Smolíka bych nazval pozitivním.
00:38:15 Já sám jsem se s ním nikdy nesetkal.
00:38:18 Vlastně jednou ano, ale bylo to takové setkání - v rozhlase,
00:38:23 v pokladně jsme čekali frontu na peníze.
00:38:27 Než František Smolík přišel, dva muži ve frontě se o něco hádali.
00:38:32 On vešel, řekl dobrý den, my jsme odpověděli a nastalo ticho.
00:38:37 Ti dva jako by se před tímto pánem styděli přít se o maličkosti.
00:38:43 Kéž by bylo takových lidí víc.
00:38:47 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2011
Zdeněk Svěrák připomíná známé komediální role vynikajícího charakterního herce Františka Smolíka, který by právě dnes oslavil své 125. narozeniny. František Smolík, dlouholetý člen činohry Národního divadla, ztvárnil během své kariéry desítky divadelních, filmových a televizních rolí, z nichž většina byla dramatická. Jistě se divákům vybaví například film Jiřího Krejčíka Vyšší princip. Pořad Úsměvy se ale obrací k postavám komickým, kterých herec ztvárnil celou řadu již od éry němé kinematografie. Můžeme zmínit například komedie Jsem děvče s čertem v těle, Škola základ života nebo Počestné paničky pardubické, ale ohlédneme se i za celou řadou dalších.
Františka Smolíka si nejčastěji vybavíme jako profesora Málka ve Vyšším principu, a to komická role věru není. Jenže mladý Smolík začínal v divadelní přirádce milovíci a komici a před válkou byl po vůli i lehčím žánrům. Hrál Jeníka v němé Prodané nevěstě nebo veselohrách jako Kvočna a Jsem děvče s čertem v těle. S přibývajícím věkem se z milovníka stal moudrý muž s laskavým humorem. Smolíkovy postavy netrhaly bránici, ale hladily na duši. Z těch komických rolí si připomeňme starostu Buzka v Městečku na dlani, žárlivého měšťana Třísku v Cechu panen kutnohorských a profesory ve študáckých filmech podle Jaroslava Žáka. Smolík dokázal dát lidské rozměry i titulní postavě v budovatelské Karhanově partě. A samozřejmě nesmíme zapomenout na pohádkové postavy jako král Hostivít v Princezně se zlatou hvězdou nebo poustevník Školastykus v Hrátkách s čertem.
