Hostem J. Hanzlíka je významný skladatel a textař, který by v těchto dnech oslavil 85. narozeniny (2011). Režie P. Vantuch
00:00:18 Vítám vás, milí diváci a jsem moc rád, že mohu přivítat hosta,
00:00:23 který dokáže vyloudit úsměv hudbou. Nevěříte? Přesvědčte se.
00:00:30 Vstávat a cvičit.
00:00:34 -A proč? -Protože je ráno.
-Já mám ještě noc.
00:00:46 Autorem této hudby je Petr Skoumal, můj dnešní host.
00:00:50 -Já vás tady vítám.
-Děkuju.
00:00:53 Je hudební skladatel, dirigent, sbormistr, divadelník. Co ještě?
00:01:01 Časem na to dojdem. Já si nepamatuji, co dělám.
00:01:06 Divadelník jste, protože jste vystupoval na jevišti
00:01:10 v Divadle v Dlouhé. Dlouhá léta jste vystupoval s Janem Vodňanským.
00:01:16 K tomu se dostaneme. Já jsem zapomněl, vy jste filmový herec.
00:01:23 Já byl filmový herec dávno před vámi.
00:01:33 Měl jsem kliku, že jsem se v útlém dětství potkal s výkvětem
00:01:40 -českého filmového herectva.
-Promiňte, můžete říct, který jste?
00:01:47 -Ten nejmenší a nejkrásnější.
-Malých a krásných je tam hodně.
00:01:54 Vy jste ten kudrnatý a světlý, nyní vlevo.
00:02:00 Mými kolegy byl mladý Vinklář, Brodský, to byli mladí kluci.
00:02:08 Jak je vidět ze záběrů.
00:02:12 Jak jste se dostal před filmovou kameru?
00:02:17 Dostal jsem se k tomu jako ke všemu ostatnímu
00:02:21 zvláštní shodou okolností.
00:02:25 S bráchama jsme chodili do Schola Cantorum.
00:02:28 Byla to škola gregoriánského chorálu,
00:02:32 kterou vedl profesor Venhoda. Byl to kamarád našich rodičů.
00:02:36 Oni hledali mladé, kteří umí zpívat.
00:02:40 Nejen, že jsou krásní, ale umí i zpívat.
00:02:43 Přišli na mě, bráchové tam byli.
00:02:48 Tam jsme hráli a zpívali nádherné Srnkovy písničky,
00:02:55 které udělal do Nezbedného bakaláře.
00:02:59 Uvědomil jsem si, že to byl začátek pokračování mé kariéry,
00:03:05 protože jsem tam prvně slyšel krásnou filmovou muziku,
00:03:10 kterou dělal Jiří Srnka a on je dodnes můj idol.
00:03:15 To možná předurčilo, že pak za mnoho a mnoho let
00:03:19 jsem začal dělat filmovou muziku.
00:03:22 Inspirován panem Srnkou se z vás stal muzikant a ne herec.
00:03:27 Nevím, jestli je to přesně tak.
00:03:32 Asi jsem nebyl tak dobrý herec jako muzikant.
00:03:35 Pochopil jsem to časem a byl to také můj poslední film.
00:03:41 Velkou zásluhu na tom, že se stal ze mě muzikant,
00:03:48 tak má moje třetí paní profesorka klavíru.
00:03:52 Vy jste předtím dvě zničil?
00:03:55 Ony mě zničily a tak mě pronásledovaly,
00:03:59 že jsem myslel, že s tím skončím. Pak jsem potkal Lízu Fuchsovou,
00:04:04 která byla profesorkou v Londýně. Učila úžasným způsobem
00:04:08 a znovu mě to nastartovalo a moc mě to bavilo.
00:04:13 Na ni rád vzpomínám dodnes. V Anglii jsem zažil pěkné věci.
00:04:21 Mě vrhli hned do školy, jak jsme přijeli a já neuměl anglicky.
00:04:26 Od začátku jsem chodil do normální školy a pamatuji si moje
00:04:33 první vysvědčení, kde bylo napsáno, že Petr je velmi bystrý chlapec,
00:04:38 ale nemůžeme ho klasifikovat, protože neumí anglicky.
00:04:43 Nevím, jak přišli na to, že jsem bystrý.
00:04:45 V kterém roce jste tam byl?
00:04:48 V roce 1946 tam odjel táta jako kulturní atašé.
00:04:52 Celá naše rodina se postupně za ním přesunula.
00:04:56 Asi 3 roky jsem chodil.
00:04:58 Váš tatínek byl Aloys Skoumal.
00:05:05 Překladatel.
00:05:06 S Y, což se mu občas nevyplatilo.
00:05:10 Vzpomínám si, jak přišel rozčilený z pošty, kde mu vynadali,
00:05:14 že neumí napsat Alois, protože tam bylo Aloys.
00:05:19 Rodiče jako překladatelé, ne že by nám četli všechny překlady.
00:05:27 Měli velký vliv na to, že jsme znali hodně knížek,
00:05:31 které vrstevníci neznali.
00:05:34 Jako dítě jsem znal jako první knížku Medvídek Pú.
00:05:38 Ten byl pro mě vždy důležitý.
00:05:41 To je takový humor, který já dodnes uznávám
00:05:48 a částečně se ho snažím dělat.
00:05:51 Není to jenom pro děti, ale i pro dospělé.
00:05:55 Když je dobrá dětská knížka nebo film,
00:05:57 tak to musí bavit i dospělé.
00:05:59 Vy jste velmi brzy sednul k pianu
00:06:02 a pak jste vystudoval konzervatoř, JAMU.
00:06:05 Absolvoval jsem konzervatoř v roce 1958, oddělení dirigování.
00:06:16 Na JAMU 1962 jsem byl u profesora Veselky, skvělého sbormistra
00:06:21 a pedagoga. Pak jsem se vrhnul na úplně jiné věci.
00:06:30 Dodnes jsem státu dlužný peníze, které na mě vynaložil,
00:06:34 protože jsem nikdy nedirigoval, i když jsem to studoval dlouho.
00:06:40 Zadirigoval jsem si svoji scénickou muziku,
00:06:43 ale nikdy jsem se tím neživil. Od začátku JAMU mě lákalo divadlo.
00:06:51 Tam jsem se hodně dostal doprostřed divadelního dění.
00:06:57 Začal jsem dělat muziku pro divadlo.
00:07:03 Pokračuji v tom, s čím jsem končil na JAMU koncem roku 1962.
00:07:09 Jde vlna za vlnou, nikdy se nevrací nocí,
00:07:14 kdy začíná slavnostní bál.
00:07:17 Oči se lesknou a zmítají v rozpacích,
00:07:21 najednou jakoby zázrak se stal,
00:07:26 oči se lesknou a zmítají v rozpacích,
00:07:30 křišťálem lustru hned těkají horečně,
00:07:34 přehlíží pány, co stojí zde ve fracích,
00:07:38 dveře se otevrou a jimi konečně
00:07:43 vcházejí maršálové, maršálové, maršálové,
00:07:52 přicházejí.
00:07:53 Teď jsme se ocitli s mým kolegou Vodňanským v dobách,
00:07:59 kdy jsme začínali.
00:08:03 Nejdříve v takových text-appealech, jak se tomu tenkrát říkalo.
00:08:07 Bylo to v Redutě.
00:08:10 Později pak v Činoherním klubu.
00:08:12 Byl jsem tam od začátku toho divadla.
00:08:17 Pak jsem tam přivedl Vodňanského a občas jsme zpívali pro kamarády
00:08:22 naše přiblblé písně.
00:08:25 Neměli jsme představu, že tam budeme přímo hrát.
00:08:28 Pak jsme se domluvili s Jardou Vostrým, ředitelem divadla
00:08:32 a Honzou Kačerem, že by to možná bylo zábavné.
00:08:37 Pondělky tam byly pravidelně volné. Každé divadlo má volný den.
00:08:44 Pondělky tam...
00:08:48 -Vyplníte.
-Nejdříve jsme měli strach.
00:08:54 Říkali jsme si, že ty lidi, co chodí do Činoherního klubu
00:08:58 na herecké hvězdy, tak je to nebude bavit a budou zklamaní.
00:09:04 Začali jsme to hrát a lidé to brali vlídně.
00:09:09 Vydrželi jsme až do doby, než nám to zatrhli z vyšších míst.
00:09:14 1 - 2 roky po okupaci to dobíhalo, až to doběhlo.
00:09:22 Pak jsme hráli v Praze, kde se dalo.
00:09:28 Pak se nedalo a hráli jsme pak mimo Prahu.
00:09:31 Díky tomu jsme poznali českou a slovenskou zem jako nikdo jiný.
00:09:39 Každý den jsme hráli jinde. Kdybych si měl vymyslet cestovku,
00:09:52 která by mně zařídila tenhle život. Bylo to hezký.
00:09:55 V Čechách a na Slovensku není jeviště, na kterém byste neseděl.
00:10:02 Jak se říká v Cimrmanovi, tady všude seděl.
00:10:11 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:14 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:17 Polib mě a pojď, čeká tě loď.
00:10:21 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:23 Polib mě a pojď, čeká tě loď.
00:10:27 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:30 Já setřu slzy, až sbohem ti dám,
00:10:33 zapomenu brzy, vždyť víc pánů znám,
00:10:36 umí tančit šimy, to zas bude ráj.
00:10:39 Tož sbohem, můj Jimmy,
00:10:41 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:44 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:48 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:51 Polib mě a pojď, čeká tě loď.
00:10:55 Goodbye Jimmy, goodbye!
00:10:58 Asi bych se měl vrátit na začátek Činoherního klubu.
00:11:05 Těsně předtím s tím souvisela naše vojenská přítomnost v Praze
00:11:11 ve Vojenském estrádním souboru.
00:11:15 Kdo jsme se tam dostali,
00:11:17 a tam jsem se poznal s celou partou,
00:11:20 která byla v Činoherním klubu. Tam to byla klika.
00:11:27 Někdo se nedostal a musel sloužit u nějaké posádky hrozně daleko.
00:11:33 Musel tam cvičit a pár z nás mělo kliku jak muzikantů nebo herců.
00:11:39 Dostali jsme se buď do AUSu, ten byl nejznámější.
00:11:44 Vojenský estrádní soubor byla nižší kategorie a bylo tam hodně
00:11:49 výborných jazzmenů a hráli jsme estrády.
00:11:53 To byly zvláštní zážitky.
00:11:59 Estrádní soubor byl jako AUS na Pohořelci.
00:12:05 Ve velkých kasárnách.
00:12:08 My jsme bydleli v Kapucínském klášteře, což byla prasárna.
00:12:14 Udělali tam vojenskou ubytovnu ve starých, nádherných místnostech.
00:12:24 Dodnes si to pamatuji, vysoké trámové stropy.
00:12:27 Tam bylo 15 železných postelí, kde jsme spali. Když jsme museli,
00:12:34 jinak jsme tam nespali. Všichni jsme zdrhali někam.
00:12:37 Občas byl z toho malér. Největší malér, co jsme zažili,
00:12:44 to byla "Kubánská krize". To byl svět skutečně před 3. sv. válkou.
00:12:51 Nevědělo se, co bude. Rusové vezli rakety na Kubu.
00:12:57 Všichni vojáci varšavského paktu leželi oblečeni a připraveni
00:13:03 na akci a vypadalo to hrozně.
00:13:09 V postelích byly připraveny zbraně. My jsme zbraně neměli.
00:13:15 V případě vojenského konfliktu, jaký byl úkol estrádního souboru?
00:13:21 To jsem se nedozvěděl. To bylo utajené.
00:13:25 To bylo přísně utajené.
00:13:27 Když jsme skončili vojnu, tak jsme dostali definitivní zařazení.
00:13:38 Já tam měl starší hudebník. Říkal jsem si, co budu dělat,
00:13:44 když mě povolají.
00:13:48 Seznámil jsem se tam s lidmi,
00:13:50 s kterými jsem strávil nejkrásnější divadelní roky v Činoherním klubu.
00:13:58 Zaposlouchejme se pozorně.
00:14:03 Pověste ho, Skoumalova Grisanda, který jako on a nikdo jiný
00:14:11 dokáže vyjádřit dobití vášní,
00:14:14 jaké zná jen Blízký a Střední východ.
00:14:22 V zemi nafta, v srdci žár.
00:14:30 Je to ten východ, který je nám tak Blízký, pak Střední.
00:14:42 Skoumalův výkon je umožněn nejen jeho nadáním,
00:14:45 ale též i houževnatým studiem na jisté brněnské vysoké škole
00:14:50 uměleckého směru, která si nepřeje být jmenována.
00:15:01 Touto vzrušující a neopakovatelnou formou Petr Skoumal
00:15:06 vrací společnosti to, co do něj investovala.
00:15:13 Já vím, že než vznikl Činoherní klub,
00:15:16 tak v sále Ve Smečkách hrálo Divadlo Paravan.
00:15:21 Divadlo Paravan vedl J. R. Pick a byla to známá postava.
00:15:27 Byl to satirik, velice uznávaný autor. Byl známý tím,
00:15:33 že rád dělal konkurzy a vybíral si holky.
00:15:38 Konkurzy dělal, i když nikoho nepotřeboval.
00:15:42 Vypsal konkurz a přišlo 20 mladých holek.
00:15:45 Prohlédl si je a pak jim řekl, že ještě zatím pro ně nemá práci.
00:15:51 Tím on byl známý a Činoherní klub vystřídal J. R. Pika a Paravan.
00:16:00 Kdo zná dnešní Činoherní klub, tak by se divil, jak to vypadalo.
00:16:07 Byla to díra a tam jsme fárali. Byly to nádherné roky.
00:16:12 Atmosféra tam byla neopakovatelná a pro mě je to měřítko od té doby
00:16:19 jako dobrého divadla.
00:16:24 V té době byla také výhoda, že herci a lidi od divadla
00:16:29 neměli tolik kšeftů. Dneska už zase ne.
00:16:36 Nikdo neměl TV ani rozhlas a tak tam všichni seděli.
00:16:41 Furt se něco vymýšlelo.
00:16:44 Tam se žilo a někteří kolegové tam i bydleli. Spali v šatně.
00:16:50 -Lanďák.
-Tam jsme se střídali.
00:16:55 Když někoho vyhodili z domu, tak tam spal.
00:17:01 Z toho se stalo centrum nočního života.
00:17:06 Dopoledne jsme se sešli a zkoušelo se.
00:17:11 Pak jsme šli společně na oběd. Pak se schylovalo k večeru.
00:17:17 Šlo se do divadla a odehrálo se představení a v noci se pokračovalo
00:17:22 Vy to musíte znát, že se tam scházeli lidi z celé Prahy
00:17:27 divadelní a bylo výhodné, že se vždy vědělo, že Činoherák
00:17:33 vždycky funguje, když je všude zavřeno.
00:17:37 Vy jste měli výhodu, že jste byli generační divadlo.
00:17:41 Byla to jedna generace, která k sobě patří a nabaluje další.
00:17:49 V tomto jsem měl velkou kliku.
00:17:52 Poznat divadlo hned na 200 procent, to je zážitek.
00:18:02 Všichni kolegové byli nějaké osobnosti, ale každý jinak.
00:18:07 Když budu vzpomínat na ty lidi jednotlivě,
00:18:12 tak jsem se všemi zažil úžasné věci a s Jirkou Hrzánem jsem
00:18:19 zažil věc, kdy říkal, že má chalupu někde za Budějovicemi.
00:18:23 Pojedeme tam, i když nemáme opušťák a bylo to na vojně.
00:18:30 Jedeme na chalupu a přijedou tam nějaké holky a bude sranda.
00:18:35 Vydali jsme se na chalupu a žádné holky nepřijely.
00:18:41 Strávili jsme noc na chalupě a když jsme se vraceli
00:18:45 a neměli jsme napsané ve vojenských knížkách povolení,
00:18:52 tak nás chytla lítačka na nádraží v Plzni.
00:18:56 Já jsem si uvědomil, že to nebylo nic zvláštního,
00:18:59 když vás lustrovali, protože jsem měl stejnokroj a zelenou košili,
00:19:06 ale kostkovanou. Jsem blbej.
00:19:11 Oni nás zavřeli a na místní posádce bylo vězení a tam nás zavřeli.
00:19:16 Drželi nás tam a Jirka byl výborný a říkal:
00:19:21 "Hele, už mě to nebaví. Budeme zpívat."
00:19:23 Vzpomínali jsme na všechny lidové písničky.
00:19:27 Znal jich hodně a byl to výborný zpěvák.
00:19:29 Zpívali jsme asi hodinu. Přišel nějaký voják a říkal:
00:19:33 "Hele, kluci, nechte toho zpívání, starej je nasranej!
00:19:38 Už toho nechte." Jirka říkal, že je tady vězeňský řád
00:19:44 a tam o zpívání nic není. A zpívali jsme dál.
00:19:51 Nervově jsme je zničili a oni nás museli s eskortou odvézt do Prahy.
00:19:58 Se všemi lidmi byla legrace.
00:20:03 Některé miluji, ať jsou živí nebo nejsou,
00:20:07 tak je miluji pořád stejně.
00:20:09 Můžu si je připomenout jako Petra Čepka v nádherných filmech.
00:20:16 Činoherní klub, dobrý.
00:20:18 Jsem hvězda salonů, já jezdím na slonu,
00:20:23 jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:20:27 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:20:31 Jsem Mauglí, ó, Kniha džunglí.
00:20:35 A ze snů dámy volají, mé jméno Mauglí,
00:20:41 jméno Mauglí.
00:20:44 Když přijdu na soiré, vyvěšují fangli,
00:20:52 jsem hvězda salonů, co skáče z balkonů.
00:20:57 Jsem Mauglí, ó, Kniha džunglí.
00:21:01 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:21:05 Jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:21:11 Mauglí,
00:21:13 ou, Darling, Kiss me, please!
00:21:19 Quickly, quickly.
00:21:26 Ze snů dámy volají,
00:21:29 how do you do, Mauglí,
00:21:31 jméno Mauglí,
00:21:33 jméno Mauglí.
00:21:35 Když přijdu na soiré,
00:21:38 go, Mauglí.
00:21:39 vyvěšují fangli,
00:21:41 nech se vést,
00:21:43 jsem hvězda salonů, co skáče z balkonů.
00:21:47 Jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:21:50 Fate me in Greenwich village.
00:21:53 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:21:56 Jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:21:58 Vylič mi, please.
00:22:00 Jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:22:03 Pozor Zákruta!
00:22:05 Jsem Mauglí, ó Kniha džunglí.
00:22:08 Never say, negr.
00:22:11 Vojin Maugli, vojin Maugli, ma na braně navštěvu.
00:22:16 Jsem příliš sexy, než abych seděla v džungli.
00:22:23 My jsme většinou s Vodňanským hráli v malých klubech.
00:22:27 Hlavně studentských klubech.
00:22:29 Tady jsme se dostali na vrchol, kolik lidí se na nás dívalo.
00:22:35 Hráli jsme na složeném vzpomínkovém pořadu 6 ze 60.
00:22:42 To byl Jiří Suchý, big beat. Prokop.
00:22:49 Lidi, kteří se v 60. letech proslavili.
00:22:56 Je to výjimečné, ale člověku to udělá dobře,
00:23:02 když se na něj spousty lidí koukají.
00:23:05 Ještě se vrátím k Činohernímu klubu,
00:23:08 tak jsme tam kromě legračních věcí zažili i věci,
00:23:15 které byly méně legrační. Třeba začátek okupace 1968.
00:23:21 Zrovna jsme měli zahájení sezony 21. srpna a sešli se před divadlem.
00:23:32 Bylo to Ve Smečkách a bylo nám divné, že tam sviští tanky
00:23:36 na Václaváku, to nebylo běžný.
00:23:42 Střílelo se do muzea. Byli jsme z toho trochu rozpačití.
00:23:51 Takové zahájení sezony málokdo zažije.
00:23:57 Vzpomínám si na jednu zvláštní věc.
00:24:02 V kanceláři v Činoheráku seděl Heinrich Böll,
00:24:08 což by slavný německý spisovatel,
00:24:13 kterého jsme do té doby živého neviděli.
00:24:16 Najednou se to spojilo. Ruské tanky a Heinrich Böll u nás.
00:24:21 Telefonoval domů, co se tady děje. Bylo to přímé svědectví.
00:24:28 V kanceláři jsme se domluvili, že budeme dělat odboj proti Rusům.
00:24:36 Tam byla centrála.
00:24:38 Muselo to být utajené a dělali jsme spojení mezi krajskými institucemi.
00:24:46 To nebyly telefony kontrolované. Neměli je pod palcem.
00:24:52 Musíte to být utajené a nesmíte říkat tady Činoherní klub.
00:24:58 Přemýšlelo se a vymyslelo se heslo nejblbější, co se dalo.
00:25:04 Tady je pejsek.
00:25:07 To je výborný. Tady je pejsek.
00:25:10 Při zvedání telefonu neříkejte Činoherní klub, ale pejsek.
00:25:14 Zbořil to za dva dny Lanďák. Přišel, zvonil telefon,
00:25:21 on to zvedl a říkal: "Co je? Tady je Činoherák."
00:25:27 Říkali jsme, aby neblbnul a neříkal to. Pejsek.
00:25:30 Jaký pejsek? Tady je Činoherák. To byl konec konspirace.
00:25:38 Polární noc, má zvláštní moc,
00:25:42 každého přepadne smutek,
00:25:45 Němec i Brit, křesťan i Žid,
00:25:49 každý by nejradši utekl.
00:25:52 Ba i ti šikovní Žaponci,
00:25:56 se silami jsou na konci.
00:26:00 Jen jeden z národů neskoná,
00:26:04 hrůzy přeslavně překoná.
00:26:08 Tam jde hy, tam jde hy, tam kde hynuli vlci,
00:26:12 tam kde hyn, tam kde hyn, kde hynuli vlci,
00:26:16 tam kde hyn, tam kde hyn, kde hynuli sobi,
00:26:20 Čech se přizpůsobí.
00:26:24 Čech se přizpůsobí.
00:26:30 Já jsem kromě jiných spolupracoval s Divadlem Járy Cimrmana
00:26:36 a Zdeňkem Svěrákem a Láďou Smoljakem.
00:26:39 Do hry Objevení severního pólu Čechem...
00:26:50 Čechem Karlem Němcem.
00:26:55 Tam se nedochovala původní hudba k ústřední písni.
00:27:04 Dochoval se jenom Cimrmanův text.
00:27:06 Tak jsem si drze dovolil zastoupit našeho největšího génia
00:27:12 a napsal jsem svoji muziku a doufám,
00:27:15 jestli se Cimrman z výšin dívá, že není uražen.
00:27:21 Takhle jsem se dostal přímo k textu Járy Cimrmana.
00:27:28 Ještě jsem se Smoljakem a se Svěrákem měl tu čest
00:27:34 dělat muziku k jejich filmu Rozpuštěný a vypuštěný.
00:27:38 Jára Cimrman ležící, spící. A ještě pro mě zábavný film,
00:27:47 protože je o situacích, které jsme zažívali.
00:27:51 Nejistá sezona.
00:28:16 Kdyby prase mělo křídla,
00:28:19 křídla jako pták,
00:28:21 vyletěl bych na praseti někam do oblak.
00:28:26 Uviděl bych Itálii,
00:28:28 uviděl bych svět.
00:28:31 V Rakousku bych slyšel zvonce,
00:28:33 z výšky koukal na Japonce,
00:28:36 a pak bych se zase vrátil,
00:28:38 vrátil bych se zpět.
00:28:40 Tady jsme se dostali k vaší tvorbě pro děti.
00:28:44 Co vás inspirovalo k tomu, že jste začal psát písničky pro děti?
00:28:51 Často se mě ptali, jaký je rozdíl v dělání písniček pro děti
00:28:56 a pro dospělé. Já to nerozlišuju. Myslím si, že se mají dělat stejně.
00:29:03 Člověk má mít z toho radost a na konci zase člověk, co to poslouchá.
00:29:10 Je jedno, jestli je malý nebo velký.
00:29:12 Tohle je nejdůležitější věc.
00:29:17 Začal jsem dělat pro děti s Vodňanským, Pavlem Šrutem.
00:29:22 Dělal jsem muziku i k dětským divadlům, k loutkovým.
00:29:31 Přišlo mně to zábavné se tam přijít podívat,
00:29:35 jak tam děti sedí a co ony na to.
00:29:40 Jeden z největších důvodů, proč jsem se tím začal zabývat,
00:29:44 byly krásné texty. Jak od kamaráda Pavla Šruta, Jana Vodňanského
00:29:52 a později jsem objevil Emanuela Fryntu.
00:29:56 To je génius a nemají ho nikde na světě.
00:30:00 To je člověk, který s českou řečí umí taková kouzla a triky,
00:30:06 že je to něco neuvěřitelného.
00:30:09 Ještě jsem všechny jeho básničky nezhudebnil.
00:30:14 Ještě mám některé schované, které jsem se neodvážil.
00:30:18 Přilákejte gorilu na kuřátko na grilu,
00:30:22 kuře dobře upečte a pak rychle, a pak rychle...
00:30:26 Přilákejte gorilu na kuřátko na grilu,
00:30:29 kuře dobře upečte a pak rychle, a pak rychle...
00:30:34 Přilákejte gorilu na kuřátko na grilu,
00:30:36 kuře dobře upečte a pak rychle, a pak rychle...
00:30:40 Přilákejte gorilu na kuřátko na grilu,
00:30:43 kuře dobře upečte a pak rychle, a pak rychle...
00:30:46 Přilákejte gorilu na kuřátko na grilu,
00:30:49 kuře dobře upečte a pak rychle, a pak rychle...
00:30:53 Utečte!
00:30:58 Pane Skoumale, víte, že vy jste ideální host do našeho
00:31:02 pořadu Úsměvy, protože většina z toho, co jste napsal,
00:31:05 skutečně úsměvná je. Jaký vy máte rád humor?
00:31:09 To je těžká otázka. Mám rád hodně druhů humoru.
00:31:17 Mám rád Karla Poláčka, protože je tam český život a židovský život.
00:31:26 Všechno dohromady, co tady v této zemi fungovalo,
00:31:31 tak je úžasně popsaný a já se k tomu vracím dokola.
00:31:37 Teď jsem sehnal v Brně v antikvariátu povídky Poláčkovy,
00:31:46 které vyšly pod názvem Metempsychóza.
00:31:51 Čtu si v tom pořád dokola a nemůžu skončit.
00:31:56 To je opravdu geniální.
00:31:58 Možná v tom hraje roli to, že moje máma byla Židovka
00:32:02 a táta katolík, a to v tom Poláčkovi je.
00:32:08 V Poláčkovi je strejda,
00:32:10 který všechny otravuje tím, že vypráví anekdoty.
00:32:14 Je to nebezpečný.
00:32:17 Když pořád někdo chce něco nutit lidem, co nemají náladu na vtipy,
00:32:25 humor a anekdoty, může to skončit velmi špatně.
00:32:30 Starej pán sedí a poslouchá jazz a zdá se mu, jakoby to bylo dnes.
00:32:37 Jakoby u baru zase stál.
00:32:42 A na pódiu Django hrál.
00:32:45 Starej pán sedí a poslouchá jazz a zdá se mu, jakoby to bylo dnes.
00:32:52 Starej pán sedí a poslouchá jazz a na desce se točí pes.
00:32:59 Ráno si vzal čistý ponožky a zajel si do Paříže bez doložky.
00:33:06 Jezdilo se z Wilsonova nádraží
00:33:10 a neměli jsme v kufru žádný závaží.
00:33:14 Starej pán sedí a poslouchá jazz a zdá se mu, jakoby to bylo dnes.
00:33:22 Starej pán sedí a poslouchá jazz a na desce se točí pes.
00:33:28 Já jsem miloval jazzmany jako je Django Reinhardt.
00:33:34 Za hlubokého komunismu jsem si pouštěl Hlas Ameriky.
00:33:47 Jazzové půlnoční pořady.
00:33:49 Pamatuji si, že pán, co je uváděl, se jmenoval Willis Conover.
00:33:56 Jazz jsem měl vždycky rád. Sám jsem ho neuměl hrát.
00:34:03 V písničce o starém pánovi se obliba Reinhardta spojila
00:34:09 s neoblibou komunistů a vznikla z toho tato písnička.
00:34:14 K ní jsem si udělal text sám.
00:34:19 ANGLICKÁ PÍSNIČKA
00:35:07 Pane kolego, jak vás napadla tato blbina?
00:35:11 Pamatuji si na to přesně.
00:35:15 V době, kdy tady ještě nebyly samohrajky,
00:35:21 tak jeden kolega muzikant přivezl
00:35:23 přímo z Japonska stroječek.
00:35:26 To tady byla vzácnost. Bylo to něco neobvyklého.
00:35:29 Půjčil mi to domů a já jsem si na to hrál a zalíbilo se mi to.
00:35:34 Hned jsem si na to udělal takovou písničku, abych to využil.
00:35:38 Takhle vznikla píseň Japonský synthesizer.
00:35:43 Abych na tom také trochu zbohatnul,
00:35:49 řekl jsem si, že to nabídnu Yamaze. Byla to Yamaha.
00:35:54 Oni budou nadšeni písní, a proto jsem dělal anglický text.
00:36:00 Aby se to dalo celosvětově použít. Oni se mně neozvali.
00:36:05 A tak jsem nezbohatnul.
00:36:08 Škoda. Pane Skoumale, povídalo se s vámi krásně,
00:36:13 poslouchal jste se nádherně. Moc mě mrzí, že musíme skončit.
00:36:20 Rozloučím se s diváky
00:36:22 a my si chvilku pokecáme. Já vám děkuji, že jste přišel.
00:36:26 A s vámi se, milí diváci, těším příště na shledanou.
00:36:54 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
Chceš vědět, jak mi dupou králíci? Jen málo z nás nezná tuto rozvernou píseň Petra Skoumala a Jana Vodňanského. „S úsměvem idiota“ se jmenoval pořad těchto dvou pánů, který lidem v nelehké době po roce 68 přinesl tolik radosti. Petr Skoumal je autorem spousty divadelní i filmové hudby. Jen zazní první tóny a všichni vědí, že bude Bob a Bobek nebo Maxipes Fík, Pat a Mat nebo Včelí medvídci. Tvorba pro děti patří mezi Skoumalovy oblíbené činnosti. Však už jeho rodiče přeložili pro české děti Medvídka Pú, Alenku a Mauglího.
