Kdysi jen nezáživná školní látka podle osnov, dnes atraktivní televizní téma. Dokumentární cyklus BBC
00:00:04 Proč mají někteří lidé rádi chuť čili paprik, které pálí jako oheň?
00:00:09 Nebo tak podivných potravin, jako je plesnivý sýr?
00:00:13 Proč se člověku ze zápachu
00:00:15 rozkládajícího se masa zvedá žaludek?
00:00:19 Dnes si budeme vyprávět, jakým způsobem nás udržují naživu
00:00:24 dva smysly, které spolu úzce souvisejí - čich a chuť.
00:00:29 Ukážeme si, jak člověk rád riskuje, když se jedná o jídlo.
00:00:34 Lidé jsou ochotni vzít do úst prakticky cokoli.
00:00:38 Na druhou stranu nás chuť chrání před otravou jídlem.
00:00:42 Budeme se snažit zjistit, proč nám něco úžasně voní
00:00:48 a něco zase považujeme za strašně odporné.
00:00:52 Nakonec na vlastní kůži vyzkouším
00:00:54 zřejmě ten nejhorší zápach na světě.
00:01:06 Česká televize uvádí cyklus televize BBC
00:01:10 Lidské smysly
00:01:13 Část 1. - Čich a chuť
00:01:19 V hloubce 13 m pod hladinou moře
00:01:23 u Bahamských ostrovů provedeme jeden chuťový test.
00:01:28 Jak je na tom člověk s chutí ve srovnání s ostatními zvířaty?
00:01:38 Co udělá jeden z nejdravějších masožravců s potravou,
00:01:42 kterou máme my, lidé, tak rádi?
00:01:55 O žralocích se říká, že jsou popelnicemi oceánů.
00:01:59 Jak ale vychází jejich srovnání s námi?
00:02:13 Rybí hlavu zhltnou ve vteřině. Přesně podle očekávání.
00:02:18 Teď jim ale nabídneme něco, s čím se normálně nikdy nesetkají - kuře.
00:02:24 Jak jim bude chutnat jedno z nejoblíbenějších lidských jídel?
00:02:33 Žralok se sice na kuře okamžitě vrhl, za chvíli je ale vyplivl.
00:02:38 Je to tím, že ve skutečnosti
00:02:41 je většina druhů žraloků velice vybíravá.
00:02:45 Odmítají chutný a naprosto jedlý kus masa,
00:02:49 a to jsme jim ani nenabídli ovoce nebo zeleninu.
00:02:53 Jde-li o to sníst cokoli, na co přijdete, lidé vítězí na celé čáře.
00:02:59 Žraloci zdaleka nejsou takové popelnice jako my.
00:03:04 Občas konzumujeme skutečně zvláštní potravu.
00:03:11 Potí se to, je to prorostlé plísní,
00:03:14 přesto to někteří lidé nade vše milují - rokfór.
00:03:18 Je to skvělé, naprosto úžasné!
00:03:21 Má to neuvěřitelně dobrou chuť.
00:03:24 Seznamme se s milovníky paydanu: Victorem, Fum, Richardem a Jing.
00:03:30 Na západě se této pochoutce říká "tisíc let staré vejce".
00:03:34 Syrové kachní vejce bylo 100 dní uloženo
00:03:39 ve směsi popela, čaje, vápna a soli.
00:03:43 Tito lidé je doslova zbožňují.
00:03:48 Když se ale tyto potraviny ochutnají poprvé,
00:03:52 jejich hodnocení vypadá úplně jinak.
00:03:56 Zkusme nyní těmto labužníkům vyměnit stoly.
00:04:00 Co řeknou milovníci paydanu na chuť dobře uzrálého rokfóru?
00:04:05 Je vidět, že už první pohled je moc neláká.
00:04:10 A co řeknou milovníci rokfóru na fermentované kachní vejce?
00:04:16 Začneme ochutnávat.
00:04:46 Kdybych si vzal ještě kousek, asi bych se pozvracel.
00:04:50 Chutná to jako zkažené jídlo.
00:04:54 - Jako kdyby to bylo shnilé?
- Ano.
00:04:57 Nejlepší je na tom ten talíř!
00:04:59 Připadalo vám to nechutné?
00:05:02 Určitě.
00:05:03 Jsme nadáni jednou neobyčejnou schopností:
00:05:08 Často nám začnou chutnat jídla,
00:05:11 která jsme napoprvé považovali za zcela odporná.
00:05:15 Dobrodružný přístup k různým chutím
00:05:18 lidem přináší jednu důležitou výhodu.
00:05:23 Zkuste si představit, že bychom si nedokázali zvyknout na novou chuť
00:05:29 a byli bychom jako jedno z nejvybíravějších zvířat na světě.
00:05:35 V zoologické zahradě v San Diegu chovají tvora,
00:05:39 kterému chutná jediný druh potravy
- eukalypt neboli blahovičník.
00:05:57 Živí se jen eukalypty.
00:05:59 Navíc pouze listy na konci větví, které musejí být zcela čerstvé.
00:06:04 A konzumují pouze některé druhy eukalyptů.
00:06:07 Existuje něco přes 500 druhů eukalyptů a oni jedí jen asi 30.
00:06:12 K snídani - eukalypt, k obědu
- eukalypt, k večeři - blahovičník.
00:06:18 Pro nás neuvěřitelně nudná strava. Koalám ale evidentně svědčí.
00:06:23 Koala znamená v řeči Austrálců "žádné pití".
00:06:27 Tato zvířata kvůli vodě své stromy opouštět nemusí.
00:06:32 90 % potřebné tekutiny získávají z listů eukalyptů.
00:06:37 Koaly mají blahovičníky samy pro sebe, protože jejich tuhé listy
00:06:42 nedokáže strávit téměř žádné jiné zvíře.
00:06:45 Za to, že odmítají jíst cokoli jiného, ale platí krutou daň.
00:06:50 Ke svému životu nutně potřebují velké množství eukalyptů,
00:06:55 a to jen některých druhů.
00:06:57 Když jim je pokácíme, nebudou mít co žrát.
00:07:00 Koala je dnes ohrožena vyhynutím.
00:07:04 A to jen z toho důvodu, že odmítá zkusit nové chutě.
00:07:09 Tím se od lidí už asi víc lišit nemůže.
00:07:13 My patříme k těm nejméně vybíravým všežravcům na světě.
00:07:18 Rozšířili jsme se po celé zeměkouli proto,
00:07:22 že jsem si všude našli něco, co se dalo jíst.
00:07:34 V Mexico City je restaurace, která na svém jídelníčku
00:07:39 nabízí vše, co lítá, plave, běhá nebo se plazí.
00:07:44 Dal bych si tohle.
00:07:51 Vypadá to zajímavě.
00:07:54 Můžete tu dostat pražené kobylky, pečené housenky i vařené kaktusy.
00:08:01 Najdete tu reprezentanty všech velkých říší:
00:08:05 rostlin, živočichů i hub.
00:08:08 Můžete si objednat obojživelníky:
00:08:11 například žáby v zelené omáčce s rýží.
00:08:16 nebo plazy, jako je třeba leguán.
00:08:20 Ať už my, lidé, jíme maso nebo jsme vegetariáni,
00:08:24 stále máme něco společného.
00:08:27 Jsme vždy ochotni ochutnat potravu, kterou jsme předtím nikdy nejedli.
00:08:33 Ti nejodvážnější dokonce zkusí i pečené housenky.
00:08:39 Prosím, dobrou chuť!
00:08:41 Tak, jdeme na to.
00:08:51 Dokážeme ochutnat téměř cokoli.
00:08:54 Ale to, co spolkneme, už záleží na naší chuti.
00:09:02 Malé děti odmítají celou řadu potravin.
00:09:06 Hlavně jim nechutná všechno, co je hořké.
00:09:10 Nahořklé potraviny odmítáme proto,
00:09:13 že nás tím naše chuť varuje před nebezpečím.
00:09:16 Většina jedovatých rostlin chutná nahořkle.
00:09:20 Proto malé děti tak nerady zeleninu.
00:09:30 Kyselé také není moc populární.
00:09:34 Kyselá chuť může znamenat, že jídlo je zkažené nebo nedozrálé.
00:09:39 Jen málokteré dítě proto pije citrónovou šťávu.
00:09:50 Na druhé straně milujeme potraviny, které nám dávají, co potřebujeme.
00:09:57 Máme rádi slané, protože nahrazuje sůl, kterou ztrácíme pocením.
00:10:03 Nejradši ale máme sladké.
00:10:06 Je to tím, že cukr znamená energii.
00:10:09 Jestli si ale myslíte, že děti jsou největší mlsouni na světě,
00:10:14 mýlíte se.
00:10:16 Jejich touha po sladkém se rozhodně nedá srovnat
00:10:20 s mlsností některých zvířat, jako je třeba kolibřík.
00:10:24 V arizonské ptačí observatoři krmí kolibříky sladkou vodou.
00:10:29 Kolibříci patří mezi největší milovníky cukru na světě.
00:10:39 Jak moc kolibříci cukr milují?
00:10:42 Půjdou za vším, co se alespoň trochu podobá jejich krmítku?
00:11:07 Kolibříci touží po sladké vodě,
00:11:10 protože jim cukry dodávají většinu potřebné energie.
00:11:15 Denně zkonzumují množství cukru rovnající se polovině jejich váhy.
00:11:21 I když i my máme rádi sladké,
00:11:24 v tomto ohledu se jim nemůžeme rovnat.
00:11:27 To bychom museli sníst tisíc tabulek čokolády za den.
00:11:34 Na druhé straně existují zvířata, která cukr vůbec nezajímá.
00:11:45 Kočkovité šelmy žerou jen maso.
00:11:49 Téměř veškerou energii získávají z tuků a bílkovin.
00:11:53 Jejich jazyk proto sladkou chuť nevnímá.
00:11:57 Stejně jako u zvířat jsou i naše chutě určeny našimi potřebami.
00:12:02 To znamená, že máme rádi sladké a slané potraviny.
00:12:07 Kyselé a hořké může být jedovaté.
00:12:10 Proto musíme umět tyto chutě okamžitě odlišit.
00:12:15 Jsme k tomu vybaveni jazykem, který to dokáže.
00:12:20 To mi nechutná!
00:12:24 Sliny začnou rychle rozpouštět sousto potravy
00:12:28 a uvolňovat chemické látky,
00:12:31 které putují k chuťovým pohárkům na povrchu jazyka.
00:12:43 Jakmile molekuly hořkých nebo sladkých látek
00:12:47 dosednou na chuťové pohárky určené pro vnímání hořkého nebo sladkého,
00:12:52 okamžitě jsou do mozku vyslány příslušné signály.
00:12:58 Molekuly slaných nebo kyselých látek jsou ještě menší.
00:13:03 Proto procházejí rovnou dovnitř chuťových buněk.
00:13:07 Jakmile se to stane, odešlou do mozku elektrický signál.
00:13:17 Různým lidem ale chutná stejná potrava různě.
00:13:23 Je to tím, že někteří jedinci mají mnohem citlivější chuť než ostatní.
00:13:29 Proto se liší i hranice chutí, které je každý schopen snést.
00:13:34 Existuje jednoduchý způsob, jak to zjistit.
00:13:41 Co se týče chuti, žije každý z nás v jiném světě.
00:13:45 Teď zjistíme, jak na tom jste vy.
00:13:49 Nejdříve vám natřu jazyk modrou potravinářskou barvou.
00:13:54 Místa s chuťovými pohárky budou po nabarvení
00:13:57 vidět jako bledé body na tmavém pozadí.
00:14:02 Čím více těchto bodů máme, tím citlivější máme chuť.
00:14:06 Degustátoři, kteří mají nejcitlivější chuť,
00:14:10 mohou mít až 100 krát víc chuťových pohárků než ostatní lidé.
00:14:16 Mohl bych být degustátor?
00:14:20 Na vašem jazyku je vidět, že jste rozený degustátor!
00:14:25 - Zeptám se vás, máte rád alkohol?
- Ne.
00:14:29 - Máte rád nahořklou zeleninu?
- Ne.
00:14:33 Nemáte rád alkoholické nápoje, protože jsou jednak hořké
00:14:38 a jednak vás po nich pálí jazyk víc než normální lidi.
00:14:43 A nahořklou zeleninu nemáte rád,
00:14:46 protože degustátoři jsou zvláště citliví na hořkou chuť.
00:14:51 Asi jedna čtvrtina lidí má velice citlivou chuť.
00:14:55 Díky svým jazykům jsou mnohem vybíravější v jídle než ostatní,
00:14:59 protože jim opravdu chutná každé jinak.
00:15:02 Pojďme se nyní podívat, jak člověk s normální chutí
00:15:07 reaguje ve srovnání s degustátorem na hořkou chemikálii.
00:15:15 Každý z nás má v sobě hranici, jak intenzivní chuť je schopen snést.
00:15:24 S přibývajícími roky jsme v tomto směru stále odvážnější.
00:15:29 Všechno ale chce svůj čas.
00:15:42 Postupným zkoušením zjišťujeme,
00:15:45 že i když jsou některá jídla hořká nebo kyselá, nejsou jedovatá.
00:15:56 Pomalu nám tak začínají chutnat potraviny,
00:16:00 které jsme zpočátku považovali za vysloveně nechutné.
00:16:06 Je to převratná změna.
00:16:08 Nejenže tolerujeme jídla, která jsme jako malé děti nemohli pozřít,
00:16:14 ale začínáme je vysloveně milovat.
00:16:17 Jako dospělí jsme dávno překonali dětskou reakci,
00:16:20 že hořké a kyselé je špatné.
00:16:23 Díky tomu si můžeme pochutnat opravdu na čemkoli.
00:16:29 Všichni ale mají určitou hranici.
00:16:40 Zažil to každý z nás.
00:16:43 Když sníme jídlo, ze kterého se nám udělá špatně, přestane nám chutnat.
00:16:49 Někdy na celý život.
00:16:51 Odmítavá reakce na jídlo, ze kterého se nám udělalo zle,
00:16:56 je základní biologický obranný mechanizmus.
00:17:00 Někdy může být velmi intenzivní.
00:17:03 Tyto záběry vlků žeroucích mrtvou ovci
00:17:07 byly pořízeny americkými výzkumníky v 80. letech 20. století.
00:17:12 Bylo to v rámci experimentu, při kterém vědci zjišťovali,
00:17:16 jak by se ovce daly chránit před vlky.
00:17:21 Vědci dali do kousku skopového masa,
00:17:24 který uložili do mrtvé ovce, tabletku se slabým jedem.
00:17:30 Asi půl hodiny po žrádle začali vlci zvracet.
00:17:42 Několik dnů poté vědci pustili do ohrady živou ovci.
00:17:47 Vlkům stačilo jednou si přičichnout a ovci nechali být.
00:18:00 Tyto šelmy odmítaly svou oblíbenou potravu několik měsíců.
00:18:06 Kdysi se jim po ní udělalo špatně
00:18:09 a tuto chybu nechtěly znovu opakovat.
00:18:16 My jsme na tom podobně.
00:18:19 Pokud sníme něco, co má výraznou chuť,
00:18:22 a za několik hodin se nám udělá špatně, stane se něco zvláštního.
00:18:26 Pohled na talíř a ta vůně mi stačí, aby se mi udělalo špatně.
00:18:33 Mám z toho velmi nepříjemný pocit. Stačí jen, když jsem u toho.
00:18:41 Naše chuť se může změnit tak, že jídlo, které jsme měli rádi,
00:18:46 v nás najednou vyvolává značný odpor.
00:18:50 Nemůžu se jí ani dotknout. Dělá se mi z ní zle.
00:18:55 Stačí, když na ní jen pomyslím.
00:18:58 Můj bratr, sestra a já jsme každý dostali talíř čočky a nic víc.
00:19:03 Chtěla jsem zkusit pravou, křupavou čínskou kachnu.
00:19:07 Vypili jsme spoustu různého pití, a nakonec jsem si dal tento nápoj.
00:19:13 Snědla jsem dvě lžíce a musela jsem odejít, protože se mi udělalo zle.
00:19:18 V noci jsem pak měla strašnou otravu z jídla.
00:19:21 Po dvou doušcích se mi udělalo špatně a musel jsem okamžitě ven.
00:19:27 Náš mozek spojuje vzpomínky na jídlo s následky, které vyvolalo.
00:19:33 Potom třeba stačí, jen když se k němu přiblížíme, a je nám špatně.
00:19:38 Přestože jsme, co se týče chutí, tak odvážní,
00:19:42 pokud jde o jídlo, ze kterého jsme jednou dostali otravu,
00:19:47 mozek nás před ním tvrdě varuje.
00:19:50 Obrací se mi žaludek.
00:19:52 Jsem ráda, že jsem toho dnes ještě moc nesnědla. Je to hrozný pocit.
00:19:59 Naše chutě se vyvinuly tak, aby nás vedly
00:20:03 k uspokojení našich potřeb všude, kam zavítáme.
00:20:07 Umožňují nám vychutnat nejrůznější druhy potravy.
00:20:11 Jediné, co nás omezuje, je vrozená citlivost,
00:20:14 nebo jídlo, ze kterého se nám udělalo špatně.
00:20:19 Tím jsou vymezeny hranice toho, co můžeme bezpečně sníst.
00:20:24 Existuje jeden druh jídla,
00:20:26 který názorně ukazuje, kam jsme až ochotni zajít.
00:20:34 Na tomto závodě v konzumaci čili paprik uvidíme,
00:20:37 co všechno dokáže člověk snést.
00:20:41 Mezi diváky je i prof. Paul Rozin,
00:20:44 který už řadu let studuje, proč člověk jí pálivá jídla.
00:20:54 Tohle je držitel rekordu. Jaký je váš rekord?
00:20:58 19, ale dneska ho překonám.
00:21:02 Dneska udělám rekord, uvidíš!
00:21:10 Jste připraveni? Tak do toho!
00:21:19 Čili papriky začnou pálit okamžitě poté, co se do nich zakousnete.
00:21:24 Uvolňuje se z nich látka kapsisin,
00:21:27 která dráždí receptory bolesti na jazyku.
00:21:31 Máte pocit, že jazyk hoří.
00:21:35 Vaše tělo se domnívá, že je velké vedro a začne se ochlazovat.
00:21:39 Okamžitě zvýší prokrvení kůže, což se projeví zčervenáním obličeje.
00:21:45 Zrudnou vám oči a na těle vyvstane studený pot.
00:21:49 Vaše tělo se za každou cenu snaží zbavit pálivé papriky.
00:21:54 Přes to všechno někteří lidé čili papriky milují
00:21:58 a dávají si je stále znovu a znovu... a znovu a znovu.
00:22:14 5,4,3,2,1. Stop!
00:22:33 Vítěz spořádal neuvěřitelných 24 paprik.
00:22:39 Zdá se, jakoby některým závodníkům bolest dělala přímo radost.
00:22:43 V každé kultuře lidé dělají něco,
00:22:47 co přináší bolest nebo je svou podstatou nepříjemné.
00:22:50 Např. jezdí na horské dráze.
00:22:53 Když jíte čili papriku, vaše ústa vám říkají:
00:22:56 "Nedělej to, je to škodlivé!"
00:22:59 Konzumace čili paprik je určitým druhem
00:23:02 masochistického adrenalinového sportu.
00:23:05 Člověka vzrušuje, když může vydržet bolest.
00:23:08 Vaše tělo vám říká, abyste toho nechali.
00:23:11 Vy ale víte, že je to bezpečné.
00:23:14 Protože jinak by vám bylo špatně.
00:23:17 Kdybyste nejeli na horské dráze a doopravdy padali z výšky,
00:23:21 určitě by se vám to nelíbilo.
00:23:24 Kdyby vám čili papriky skutečně spálily ústa,
00:23:29 také byste je nejedli.
00:23:31 Posouvání hranice snesitelnosti nám z nějakého důvodu přináší potěšení.
00:23:37 Zajímavé je, že když se ptáte lidí, které ostré jídlo mají nejraději,
00:23:43 vždy je to to poslední, které ještě snesou.
00:23:47 Je zřejmé, že se všichni snaží posunovat své hranice.
00:23:52 4,3,2,1, konec!
00:24:06 Pojídání ostrých čili paprik jasně ukazuje,
00:24:10 že jsme v oblasti chutí obdařeni dobrodružnou povahou.
00:24:14 Na chuti ale není zajímavé jen to,
00:24:18 že jsme schopni jíst extrémní jídla.
00:24:21 Je to také obrovská škála druhů potravin, které jíme.
00:24:26 Důvod této vlastnosti má ale
00:24:29 s chuťovými pohárky společného jen málo.
00:24:33 Ukazuje se, že velká část požitku,
00:24:36 kterou přisuzujeme chuti, se jazyka vůbec netýká.
00:24:40 Prof. Linda Bartoshuková nám předvede šikovný trik,
00:24:45 který ukazuje, jak se na chuti jídla podílí náš nos.
00:24:50 Zavřete oči, abyste neviděl, co vám budu dávat, a zmáčkněte si nos.
00:24:55 Teď vám dám něco do úst.
00:24:58 Tady to je.
00:25:02 Teď zavřete pusu a popište mi, jak to chutná.
00:25:07 Je to trochu... nemá to žádnou chuť. Jen mě to štípe na jazyku.
00:25:12 Víc k tomu nemůžu říct.
00:25:15 Teď si pusťte nos a řeknete mi, co to je. Pusťte si nos.
00:25:22 - Dobře. No jo! Skořice!
- Přesně tak.
00:25:32 Štípe to jako nějaká bylina.
00:25:39 Je to něco jako mouka.
00:25:42 Nějaký prášek.
00:25:44 Jako pálivý prášek.
00:25:47 Nechutná to nijak.
00:25:51 Skořice.
00:25:55 No jo! Skořice!
00:25:57 Skořice.
00:25:58 Bez nosu nejsou tito studenti schopni poznat
00:26:02 ani jedno z nejběžnějších koření na světě.
00:26:06 Je to docela dobré.
00:26:08 Náš čich toho ale umí mnohem víc, než jen podávat informace o jídle.
00:26:14 V druhé polovině dnešního pořadu
00:26:17 se budeme věnovat našemu dalšímu smyslu - čichu.
00:26:21 Proč nám něco naprosto neškodného smrdí tak,
00:26:25 že se nám dělá fyzicky špatně?
00:26:27 Povíme si něco o biologických příčinách,
00:26:32 proč někdy na silný zápach reagujeme velmi prudce,
00:26:37 i když jsme ve srovnání se zvířaty obdařeni velice špatným čichem.
00:26:51 Nic nepřekoná jemnou vůni květů za jarního rána.
00:27:02 Zato tohle je něco jiného.
00:27:05 Pach, který nás opravdu umí udeřit do nosu,
00:27:09 není vůně květin, ale něco nepříjemného, jako například hnůj.
00:27:14 Abychom poznali základní mechanizmy čichu,
00:27:18 budeme se věnovat těm nejhorším pachům, které známe.
00:27:27 Naše pátrání začneme v Novém Mexiku,
00:27:31 kde se seznámíme s nejsmrdutějším zvířetem Ameriky.
00:27:43 Je to skunk.
00:27:46 Vyzkoušíme si, jestli páchne opravdu tak, jak se tvrdí.
00:27:51 Pomůže nám v tom Jerry Dragoo,
00:27:54 který zachraňuje skunky žijící v norách pod lidskými příbytky.
00:27:59 Lidé je pod svým domem neradi vidí.
00:28:02 Nechtějí je ale zabít. Proto nás volají.
00:28:09 Ve svém domě kousek od Albuquerque
00:28:12 má několik skunků čekajících na návrat do přírody.
00:28:17 Jeden "opravdový hrdina" se rozhodl,
00:28:21 že se nechá potřísnit skunčím sekretem.
00:28:30 Filmový štáb raději neponechává nic náhodě.
00:28:34 Když vás postříká skunk, musíte většinou celé oblečení vyhodit.
00:28:39 Každý, kdo se ho pokusí přendat do přenosné klece,
00:28:43 riskuje potřísnění páchnoucí tekutinou.
00:28:46 Sekret obsahuje látky podobné sloučeninám
00:28:49 v česneku, které způsobují pálení očí.
00:28:53 Další zase připomínají zkažená vejce.
00:28:56 Jejich kombinací vzniká velice účinný repelent.
00:29:00 - Jerry, mám ho!
- Dej ho sem do klece.
00:29:04 Tak, tady ho máme! Půjdeš dovnitř! Děkuji za ukázku.
00:29:19 Když vidíte skunka, očekáváte strašný smrad.
00:29:23 Zkusíme nyní, co se stane,
00:29:25 pokud mezi lidi přijde člověk postříkaný skunkem.
00:29:30 V tomto případě budou reagovat pouze na jeho zápach.
00:29:55 Zdá se tedy, že skunk opravdu ošklivě smrdí.
00:30:00 Nedá se ale říci, že by se to nedalo vydržet.
00:30:04 Z větší vzdálenosti to není tak hrozné.
00:30:09 Když je skunk po větru, není to problém.
00:30:13 Klidně bych ho použil jako kolínskou.
00:30:16 Já bych si vedle toho sednout nechtěla.
00:30:20 Lidi přehánějí. Když vidí skunka, tak všichni křičí,
00:30:23 jaký to je puch, ale není to tak hrozné.
00:30:26 Není to ten nejhorší smrad na světě.
00:30:29 To určitě ne.
00:30:30 Zdá se, že musí existovat ještě něco horšího než zápach skunka.
00:30:38 V Monelově ústavu pro výzkum smyslů
00:30:41 pracují vědci na přípravě něčeho mnohem smrdutějšího.
00:30:46 Posledních 5 let se snaží připravit ten nejhorší puch na světě.
00:30:50 Smrad tak strašný, že jej policie
00:30:53 bude moci používat k rozhánění davů.
00:30:58 Vedoucím projektu je Pam Daltonová.
00:31:01 Jak vlastně reakce na zápach vznikla? Proč nám tak vadí?
00:31:05 Je to zkušenost, kterou jsme s ním prožili?
00:31:09 Neříká nám zápach něco o svém zdroji?
00:31:15 Pam se se svými spolupracovníky snaží připravit látku,
00:31:20 která by byla naprosto neškodná, ale smrděla by tak strašně,
00:31:24 že by ji každý považoval za nesnesitelnou.
00:31:30 Nejdříve museli zjistit, co lidé považují za nejhorší puch.
00:31:35 Nemám rád zápach síry. Smrad chemické laboratoře je to nejhorší.
00:31:42 Jako dítě jsem si hrál v bažině, ve které se rozkládaly řasy.
00:31:47 Nějaké zvratky... sliny, chrchle, fuj!
00:31:50 Asi když půjdu na záchod, na kterém byl před chvílí můj kamarád.
00:31:54 Zápach mrtvého těla. Ten nikdy nevyprchá.
00:31:59 Nikdy se ho nezbavíte. Já to párkrát zažil.
00:32:04 On je polda, víte?
00:32:09 Každý považuje za velmi nepříjemný zápach
00:32:13 zvratků, stolice a rozkládajících se těl.
00:32:17 Smrdí to, ať je to cokoli!
00:32:19 Opravdu se nám ale hnusí jen několik pachů.
00:32:27 Popravdě řečeno, nemáme vůbec dobrý čich.
00:32:31 Čich byl první smysl, který se u našich předků objevil.
00:32:37 Během vývoje člověka se ale stále zhoršoval.
00:32:40 Možná to bylo tím, že náš nos je příliš vysoko nad zemí.
00:32:46 Nejlepší stopaři mají své nosy nízko,
00:32:50 protože pachy klesají dolů a tvoří neviditelné obláčky nad zemí.
00:32:54 Kromě toho, že máme hlavu vysoko nad zemí,
00:32:59 není ani náš nos ve srovnání s některými zvířaty příliš citlivý.
00:33:04 Pracuje ale naprosto stejně jako u psů.
00:33:07 Hlavní rozdíl je ve velikosti čichové oblasti.
00:33:12 Psi mají okolo 220 milionů receptorů čichu.
00:33:16 My jen pouhých 10 milionů.
00:33:24 Bloodhound dokáže vystopovat člověka
00:33:27 10 dnů poté, co prošel kolem.
00:33:30 Umí vyčenichat miniaturní zbytky našeho těla,
00:33:34 které pronikly podrážkou a zůstaly ležet na zemi.
00:33:39 Abychom měli tak dobrý čich jako psi,
00:33:43 museli bychom mít stejně velký čenich.
00:34:00 Přestože jsme v tomto směru tak omezení,
00:34:04 ošklivý pach v nás dokáže vyvolat velmi prudkou reakci.
00:34:21 Přesunuli jsme se do Afriky, abychom vyzkoušeli pach,
00:34:26 který nám víc než všechny ostatní umí zvednout žaludek.
00:34:31 Maso, které jsme nechali nějakou dobu ležet na africkém slunci,
00:34:37 je zdrojem opravdu strašného zápachu.
00:34:41 Hyeny skvrnité patří ke známým mrchožroutům.
00:34:45 Mají neobyčejně vyvinutý čich,
00:34:48 přesto je zápach rozkládající se mrtvoly vůbec neodradí.
00:34:53 Naopak!
00:34:54 Mršiny jsou tak důležité pro jejich přežití, že je přímo milují.
00:35:14 Viděl jsem je, jak běží za pachem mrtvoly vzdálené 20, 30 kilometrů.
00:35:21 Hnijící maso je pro ně jako pro nás steak.
00:35:25 Je na nich vidět, že je nežerou jen proto, že musí, ale že jim chutná.
00:35:33 Zápach rozkládajícího se masa je způsobem látkami obsahujícími síru,
00:35:39 které vznikají při bakteriálním štěpení bílkovin a tuků.
00:35:43 V době, kdy maso smrdí, obsahuje tolik bakterií,
00:35:47 že by jeho pozření mohlo být pro hodně zvířat smrtelné.
00:35:53 Proto nám tento pach připadá tak strašný
00:35:57 a my se rozhodně bráníme něco takového vzít do úst.
00:36:01 Náš čich nás varuje před nebezpečím.
00:36:13 Hyenám ale zápach nevadí,
00:36:16 protože rozkládající se maso pro ně není nebezpečné.
00:36:21 Jako mrchožrouti mají dokonale vyvinutý imunitní systém
00:36:26 a mikroby, které by pro člověka byly smrtelné, snadno zlikvidují.
00:36:32 Byl popsán případ, kdy hyena jedla antrax.
00:36:36 Hyeny si dokáží poradit i s masem plným spór antraxu.
00:36:41 Jejich žaludek je skutečně plechový.
00:36:44 Pachy, jako je zápach hnijícího masa,
00:36:47 tedy považujeme za nepříjemné, protože nás tím čich varuje.
00:36:51 Náš nos je z tohoto důvodu mnohem citlivější
00:36:56 na nepříjemné pachy než na příjemné.
00:37:00 Všechny pachy, ať příjemné nebo nepříjemné,
00:37:04 jsou tvořeny molekulami, které se vznášejí ve vzduchu.
00:37:09 Sloučeniny síry, které jsou hlavní součástí těch nejhorších pachů,
00:37:14 jsou lehké, rychle se pohybující molekuly.
00:37:17 Bez problému se proto dostanou k senzorům čichu,
00:37:21 které se nacházejí pod vrstvou hlenu na stropě nosní dutiny.
00:37:27 I když jde o ten nejslabší závan nepříjemného pachu,
00:37:31 několik molekul se dostane k zakončení nervových buněk,
00:37:36 které vyšlou do mozku příslušný signál.
00:37:39 Díky tomuto uspořádání jsme schopni zachytit potenciálně
00:37:44 nebezpečné pachy v mnohem menších koncentracích než příjemné vůně.
00:37:49 A tak přestože máme ve srovnání s většinou zvířat
00:37:53 poměrně špatný čich, jsme velmi citliví na ošklivé pachy.
00:37:57 Z toho by mělo vyplývat, že vytvořit takový zápach, který by
00:38:03 všichni lidé na světě považovali za nesnesitelný, nebude nijak těžké.
00:38:08 Ukazuje se však, že to nic snadného není.
00:38:11 Pam Daltonová zjistila, že lidé reagují
00:38:15 na ošklivé pachy překvapivě odlišným způsobem.
00:38:20 Platí to dokonce i pro lidské fekálie.
00:38:24 Připravte se! Jdeme na to!
00:38:30 Fuj! To je odporné!
00:38:33 Pach lidských výkalů vyvolává nejrůznější reakce.
00:38:39 Zjistili jsme, že na každého to nepůsobí stejně odpudivě.
00:38:47 Asi hovínko.
00:38:55 Některým lidem téměř nevadí zápach,
00:38:59 který jiní považují za nesnesitelný.
00:39:03 Proč reagujeme tak odlišně na nepříjemné pachy?
00:39:06 Není to tak hrozné.
00:39:11 Je to tím, že naše odpověď na pachy se vyvíjí postupně.
00:39:16 Zdá se, že malým dětem ošklivé pachy vůbec nevadí.
00:39:21 Batolata si zápachu pokakaných plenek ani nevšimnou.
00:39:27 Postupně ale začínají podléhat vlivu svých rodičů,
00:39:32 kteří je učí, že je to ošklivé.
00:39:36 A vnímání pachů nabývá na síle.
00:39:40 Všichni máme tendenci považovat některé pachy za nepříjemné,
00:39:45 protože nás varují před nebezpečím.
00:39:48 Jak silně na ně ale reagujeme, je věc osobní zkušenosti.
00:39:59 Na Kalifornské univerzitě
00:40:03 se věnují výzkumu vývoje reakcí na určité pachy.
00:40:16 Teď se podíváme na tvůj mozek... Vypadá docela dobře.
00:40:21 To jsem rád, že mám hezký mozek!
00:40:24 Noam Sobel a jeho spolupracovníci nyní použili magnetickou rezonanci,
00:40:29 aby mohli sledovat, co se děje v mozku našeho kaskadéra.
00:40:34 Spouštíme přístroj.
00:40:36 Když cítíme nějakou vůni,
00:40:38 nervové signály o ní putují do dvou mozkových oblastí.
00:40:43 Jednak do čelního laloku, který určí, o jakou vůni se jedná.
00:40:48 Vedle toho putují do struktury, které se říká limbický systém.
00:40:53 V této části mozku jsou uloženy všechny intenzivní emoce,
00:40:58 které byly kdysi s danou vůní spojené.
00:41:01 Zápach nebo vůně tak vyvolávají pocity
00:41:06 založené na našich předchozích zkušenostech.
00:41:09 Je tam uložen pocit strachu, dalším druhem pocitu je odpor, hnus.
00:41:14 To všichni dobře známe.
00:41:19 Fuj, to je hnusné!
00:41:26 Pachy v nás vyvolávají libé nebo nelibé pocity podle toho,
00:41:31 jakou jsme s nimi prodělali zkušenost:
00:41:35 buď příjemnou, nebo nepříjemnou.
00:41:37 Óóó, to je krása!
00:41:40 Připomíná mi to, jak jsem v létě honil motýly na rozkvetlé louce.
00:41:46 Některé pachy dokáží vyvolat zcela specifické vzpomínky,
00:41:51 které jsou s nimi spojené.
00:42:03 Byla jsem pozvaná na zahradní slavnost v Buckinghamském paláci.
00:42:08 Jako svého hosta jsem vzala svoji maminku.
00:42:11 Když jsme vcházeli do zahrady,
00:42:15 vůně posekané trávy mě přenesla do doby, kdy mi bylo šest let.
00:42:20 Vůně, kterou by většina z nás považovala za mírně příjemnou,
00:42:24 se stala tou nejkrásnější na světě.
00:42:28 Najednou jsem se na maminku dívala očima šestileté dívenky.
00:42:33 Samozřejmě, že byla v mých očích krásná. Vypadala jako princezna.
00:42:41 Parfém, který má za cíl vytvořit hezký pocit,
00:42:46 může zase vyvolat smutek.
00:42:48 Když jsem to cítil naposled,
00:42:50 z ničeho nic se mi objevila scéna, ve které jsem byl malé dítě.
00:42:55 Byl jsem v nějakém zábavním parku, všude blikala světla...
00:42:59 všechno bylo vysoké...
00:43:01 Moje babička, nebo kdo to tak voněl... čněl vysoko nade mnou.
00:43:06 Všude byla spousta světel, spousta barevných světel.
00:43:17 Zvláštní je, že jsem vůbec netušil, že takovouhle vzpomínku mám.
00:43:22 Až mi jí připomenula ta vůně,
00:43:25 která mě náhle přenesla do světa, kdy jsem byl malý kluk.
00:43:36 Osobní zkušenosti mohou zásadním způsobem měnit vnímání pachů.
00:43:45 Výzkumný tým zjistil, že různí lidé reagují na nepříjemný zápach různě.
00:43:51 Tyto reakce se ale svou podstatou tolik neliší.
00:43:55 Existuje však jeden pach, který vyvolává zcela odlišné reakce.
00:44:04 Co to je?
00:44:07 Je to zápach zvratků.
00:44:09 Pro většinu lidí je dost nepříjemný.
00:44:15 To není moc příjemná vůně.
00:44:17 - Zvratky?
- Zvratky.
00:44:20 Chemická látka, která zvratkům dodává nevábnou vůni,
00:44:24 je kyselina máselná.
00:44:26 Pane bože! To je přímo strašné! Nevím, co to je, ale je to hrozné!
00:44:31 Kyselina máselná se ale nevyskytuje jen ve zvratcích.
00:44:34 Je to nějaký sýr.
00:44:37 Starý sýr.
00:44:39 Zápach tedy nemusí být tak strašný, když první věc,
00:44:42 kterou nám připomene, je něco, co máme rádi.
00:44:46 Parmazán!
00:44:50 Všichni se rodíme s určitou averzí k pachům,
00:44:54 které nás varují před nebezpečím.
00:44:57 Během vývoje jsou ale naše reakce formovány tím,
00:45:01 co jsme v souvislosti s nimi zažili.
00:45:05 Některé pachy nás téměř porazí, zatímco jiné se nám líbí.
00:45:14 Vědci, kteří chtějí najít nejhorší zápach na světě,
00:45:19 mají proto nesnadnou pozici.
00:45:21 Musejí odhalit způsob, jak u všech lidí vyvolat ty nejhorší vzpomínky.
00:45:26 Roztok, který připravili, obsahuje směs
00:45:31 vysoce koncentrovaných páchnoucích látek.
00:45:35 Kadaverin - zápach rozkládajících se těl.
00:45:39 Skatol - zápach lidských výkalů.
00:45:42 Složení roztoku je tajemství.
00:45:45 Vědci do něj museli přidat přesně stanovené množství každé látky,
00:45:50 Zápach zvratků - kyselina máselná, která smrdí jako zvratky.
00:45:57 Tajný recept nazvali "smradlavá polévka".
00:46:01 Je to ale skutečně ta nejhorší kombinace smradů,
00:46:06 která kdy byla vytvořena?
00:46:09 Přišel čas směs vyzkoušet.
00:46:12 Skupina statečných dobrovolníků souhlasila,
00:46:16 že si ji nechá fouknout do nosu.
00:46:20 Nejdříve vám dám na kůži několik elektrod.
00:46:40 Vědci nechtějí nic riskovat.
00:46:43 I když jde o vzduchotěsnou komoru, zápach je tak silný,
00:46:48 že jej dobrovolníky nechají čichat v kukle,
00:46:52 aby zajistili, že do zbytku budovy nepronikne ani trocha látky.
00:46:56 Zdá se, že je všechno v pořádku.
00:47:00 Teď budete čichat nejhorší smrad na světě
00:47:03 a já tuto místnost raději opustím.
00:47:11 Zápach "smradlavé polévky" se dobrovolníkovi
00:47:14 vpustí trubičkami přímo do nozder.
00:47:17 Za několik sekund zažije něco,
00:47:20 o čem tito vědci tvrdí, že je to nejhorší puch na světě.
00:47:40 Jakmile zápach dorazí do nosu,
00:47:43 srdce se prudce rozbuší a tělo se začne potit.
00:47:50 Velmi silná reakce...
00:48:03 Jak jej budou vnímat další dobrovolníci?
00:48:13 To byl ten nejhorší puch, který jsem v životě zažila.
00:48:19 Chtělo se mi zvracet.
00:48:21 Když jsem se toho poprvé nadechl, úplně se mi zvedl žaludek.
00:48:28 Kdybyste byla na nějakém místě,
00:48:31 kde by to takto smrdělo, vydržela byste tam?
00:48:35 Myslím, že ne.
00:48:39 Možná, že se tento neuvěřitelný puch
00:48:43 bude jednou používat k rozhánění rozvášněného davu.
00:48:47 Každý, kdo má zdravý rozum, se bude snažit dostat okamžitě pryč,
00:48:51 aby se nemusel znovu nadechnout.
00:48:54 V porovnání s mnoha zvířaty je náš čich nedokonalý.
00:48:59 Když ale přijde na skutečně ošklivý zápach,
00:49:03 stačí nás malé nadechnutí srazit na kolena.
00:49:07 Ve srovnání s ním dokonce i ten nejsmrdutější skunk voní.
00:49:20 Skryté titulky Tomáš Jančařík
Proč mají někteří lidé rádi chuť čili paprik, které pálí jako oheň? Nebo tak podivných potravin, jako je plesnivý sýr? Proč se člověku ze zápachu rozkládajícího se masa zvedá žaludek? Dnes si budeme vyprávět, jakým způsobem nás udržují naživu dva smysly, které spolu úzce souvisejí – čich a chuť. Ukážeme si, jak člověk rád riskuje, když se jedná o jídlo. Lidé jsou ochotni vzít do úst prakticky cokoli. Na druhou stranu nás chuť chrání před otravou jídlem. Budeme se snažit zjistit, proč nám něco úžasně voní… a něco zase považujeme za strašně odporné.
Nakonec náš kaskadér na vlastní kůži vyzkouší zřejmě ten nejhorší zápach na světě.