00:00:11 Ovcí v Beskydech je dneska určitě mnohem méně než pastvin,
00:00:16 kde by se mohly pást.
00:00:19 A proto Správa CHKO ty nejcennější lokality vybírá
00:00:23 a podporuje ovčáky, kteří s nimi chtějí spolupracovat,
00:00:27 a ovce se postupně posouvají krajinou po tom nejlepším,
00:00:31 co nám tady zbylo a po místech, kde vlastníci souhlasí s tím,
00:00:34 aby se udržovaly pastviny a krajina zůstala dál hezká.
00:00:50 Igore, proč jste se rozhodl pást ovce na horách?
00:00:53 Dostali jsme takovou nabídku a chtěli jsme ji využít,
00:00:57 protože je to zase něco jiného.
00:01:01 Paseme na dolině, je to 6 let, co chováme ovce,
00:01:03 a toto pro nás bylo zajímavé.
00:01:06 Dostali jsme tuto nabídku od CHKO Beskydy,
00:01:09 a tak jsme si říkali, proč to nezkusit.
00:01:11 Ale ovečky k této krajině patří.
00:01:13 Ano. Patří sem a je jich tady čím dál víc.
00:01:17 Začínají se zase rozmáhat.
00:01:19 Ještě to není, co to bývalo dřív, ale jsem rád za to,
00:01:22 že se zase začínají objevovat.
00:01:25 -Jaký z oveček máte efekt?
-Takový, že nás to prozatím živí.
00:01:31 Máme jich přes 200, aby nás to mohlo živit,
00:01:35 a náš hlavní produkt je jehněčí maso.
00:01:43 A na večer je tady taky nějaký košár, kam se zaženou ovce,
00:01:47 nebo zůstávají tady?
00:01:49 Necháváme je tady v elektrickém ohradníku celou noc,
00:01:51 protože se tmy nebojí a problém s nocí nemají.
00:01:55 Jde spíš o to, aby tady zvěř nebo nějaký nenechavec nenatropil škodu.
00:02:00 Musím zaklepat, že všechno funguje tak, jak má.
00:02:10 Správa CHKO se snaží podporovat salašnictví ze 2 důvodů.
00:02:15 Ten první je krajinářský.
00:02:19 Co by byly Beskydy bez výhledů, co by byly Beskydy
00:02:21 bez těch krásných pasínků a jalovců, které máme dokonce i ve znaku CHKO?
00:02:26 A druhý důvod je zachovat diverzitu, pestrost, druhy,
00:02:33 které jsou typické právě pro pasínky.
00:02:36 Druhy, které nemůžeme nikdy najít na pokosených loukách, druhy,
00:02:41 které neporostou na zahrádce nebo v lese na zarostlém území.
00:02:44 A tady jsou ovečky naprosto nepostradatelné pro podporu druhů,
00:02:50 jako je vratička měsíční či mochna zlatá.
00:02:54 To jsou druhy, které můžete potkat při svých procházkách
00:02:57 z Pusteven na Radhošť.
00:03:00 Jde i o zvířata.
00:03:02 V prvé řadě je to hmyz, a nejtypičtější ukázkou
00:03:07 pro Beskydy je 1 z našich největších modrásků,
00:03:10 modrásek černoskvrnný, což je druh,
00:03:13 který v západní Evropě úplně vyhynul díky upuštění od extenzivní pastvy.
00:03:19 A protože Valaši jsou ve svých zvycích velmi urputní,
00:03:23 přes všechny pokusy o změny v zemědělství
00:03:26 na Valašsku zůstala zachována nějaká pastva,
00:03:29 a díky tomu v oblasti Vsetínských vrchů a Javorníků
00:03:33 je poslední životaschopná populace modráska v České republice.
00:03:43 Salašnictví, horské pastevectví, které se zaměřovalo na produkci mléka
00:03:48 a zpracování mléčných produktů, je spjato
00:03:51 až s tzv. valašskou kolonizací.
00:03:55 První Valaši se tady začali objevovat v 15. a 16. století.
00:03:59 Horské vrcholy, hřebeny, pro vrchnost neměly žádnou cenu.
00:04:04 Byly zde pastviny a louky, ale spíše to bylo zalesněno,
00:04:08 takže i v rámci pasekářské kolonizace
00:04:11 se vrchnost snažila tyto partie využít.
00:04:14 A využívala je nejefektivněji, jak tenkrát uměla,
00:04:18 a to byl právě pronájem nebo usazování pasekářů.
00:04:22 Tím, že obhospodařovali půdu, pásli ovce a obdělávali pole,
00:04:27 pochopitelně odváděli vrchnosti sýr, naturální dávky, ale třeba i robotu.
00:04:36 Pro ně to bylo velice efektivní zužitkování
00:04:40 jinak nezužitkovatelných ploch.
00:04:57 Kousek za lesem prosvítá pastvina, louka.
00:05:01 Tady se taky páslo?
00:05:04 O tom, že se tady páslo, vypovídá také tvar buků.
00:05:10 Vyrůstají tady často v trsech nebo mají velmi široké koruny,
00:05:16 to znamená, že rostly na otevřeném prostranství.
00:05:19 Ovce se přeháněly mezi jednotlivými loukami nebo pastvinami,
00:05:24 takže se často páslo i v lese.
00:05:27 Jistě tady také nebyly bukové semenáčky, které byly spaseny.
00:05:32 A celkově to byl asi takový parkový typ lesa.
00:05:38 S lesy s takovými stromy s křivolakými kmeny, širokou korunou,
00:05:44 se můžeme setkat v Beskydech na hřebenech,
00:05:47 kde se páslo delší dobu.
00:05:53 Vy pocházíte z Řeky a jste tamějším rodákem,
00:05:57 takže si to dobře pamatujete.
00:05:59 Tady jsme teď v jakési stavbičce. Měla souvislost s pasením?
00:06:02 Ano, byla to zděná koliba, ale na loukách,
00:06:07 které vám ukážu později, byly dřevěné.
00:06:09 Kolik kolib tady bylo celkem?
00:06:12 -2, 3 nebo 4.
-To znamená 4 bačové?
00:06:14 Ne, to ne. Bača přecházel.
00:06:17 Pásl třeba měsíc ovce tady,
00:06:20 a pak přešel na další louku jiného majitele.
00:06:23 Přehnal tam všechny ovce?
00:06:25 Samozřejmě. Všechno tam přehnal, a páslo se zase na dalších místech.
00:06:30 A to byly ovce z celé dědiny?
00:06:34 Ano, z celé dědiny.
00:06:36 A ještě ze Smilovic, Gutu a z okolních vesnic se sem přeháněly.
00:06:41 -Kolik ovcí asi tvořilo stádo?
-Od 120 do 150 ovcí.
00:06:51 To vlastní salašnictví prožívalo vrcholnou dobu v 17. a 18. století
00:06:59 a ve chvíli, kdy si vrchnosti začaly uvědomovat,
00:07:02 že ekonomicky mnohem efektivnější zužitkování horských ploch je tím,
00:07:07 že budou kácet dřevo, můžeme vidět, že nejdříve vrchnosti zakazují pást
00:07:12 v lesích, omezují plochy a nakonec dochází
00:07:15 i k cílenému zalesňování,
00:07:18 takže kdybychom se valašskou krajinou prošli před 200 ― 250 lety,
00:07:22 nepoznáme ji, protože lesů ve vrcholových partiích mnoho nebylo.
00:07:26 V 19. století je trend zalesňovat,
00:07:29 pastvin ubývá a tím pádem ubývá i salaší.
00:07:34 A ten faktický zánik horského salašnictví
00:07:37 v klasické podobě je ve 20. století.
00:07:41 Kdy vlastně končí salašnictví na Javorovém?
00:07:44 Salašnictví konkrétně skončilo v roce 1959 a ten,
00:07:49 kdo ještě měl ovce, je pásl na loukách kolem.
00:07:56 Největší díl pastvin tady na Javorovém, zhruba 17 ha,
00:08:01 byl zalesněn smrkem.
00:08:03 Z krásné horské pastviny se stal smrkový tmavý les.
00:08:09 Je tady problém s hnilobou stromů, je to špatně přístupné
00:08:15 a pro hospodaření celkově nevhodné.
00:08:20 Mnohem vhodnější by bylo ponechat takovouto pastvinu,
00:08:23 co se týká turistického využití a krajinného rázu.
00:08:28 Proč se vlastně nepase? Proč se přestalo pást?
00:08:30 Louka asi zhoršila svou kvalitu, když se nepase delší dobu.
00:08:38 Ano, dnes už je prakticky nemožné to tady obnovit především
00:08:40 z toho důvodu, že se zmenšila výměra pastvin a zpřetrhaly se vazby,
00:08:44 které byly.
00:08:46 Dnes dole ve vesnicích ovce téměř nejsou.
00:08:49 Dobytek vždycky znamená nějakou starost.
00:08:52 Musí pít, žrát, takže to dnes není.
00:08:56 Já jsem se v ovcích zhlédnul už jako malý,
00:09:01 protože jsme ovce chovali ještě v době,
00:09:03 kdy vlna měla poměrně vysokou cenu, takže to byl docela zajímavý artikl,
00:09:07 a studoval jsem chov ovcí na vysoké škole asi 8 let.
00:09:12 Zůstal jsem jim věrný.
00:09:15 Nemáme doma jen ovce, ale i drůbež a koníky, ale gró jsou pořád ovce.
00:09:23 Práce ovcí v krajině je úžasná a obrovská.
00:09:28 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2012
Ovce sem patří stejně jako vlci a medvědi (2012). Režie J. Večeřa
Do Beskyd se dnes vypravíme za ovečkami. Pod Javorovým půjdeme po stopách salaší, které ještě v 60. letech minulého století žily ovcemi. Dozvíme se o valašské kolonizaci, která sem ovce přivedla. Na Vsetínsku se setkáme s novými salašníky, kteří do hor s podporou Správy CHKO Beskydy ovčí stáda vracejí. Jde jim o to, aby ráz zdejší krajiny zůstal uchován.
