Přidej se

Díly

Heřmanský stav

Premiéra: Úterý 19. 6. 2007 na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:00 .

00:00:27 Jeden z našich přírodních skvostů žijících v ČR,

00:00:32 je ledňáček říční.

00:00:37 Ptáci se správně hladit nemají, protože mají peří napudrované

00:00:42 speciálním prachem - právě kvůli dešti a aby se mohl potápět,

00:00:46 jelikož loví malé rybky v této strouze, případně na rybníce.

00:00:52 Držím ho jen jemně za ty nožky, abych mu neublížil.

00:01:30 Výjiměčnost Heřmanického rybníka spočívá v tom,

00:01:38 že je to velká vodní plocha o rozloze zhruba 70 ha,

00:01:41 ale z biologického hlediska jeho hodnotu ještě zvyšuje

00:01:45 zejména porost rákosím, který má rozlohu kolem 30 ha.

00:01:49 Dohromady je to prostor, který je atraktivní

00:01:53 zejména pro táhnoucí ptáky,

00:01:56 když se na podzim stěhují na teplejší území.

00:01:59 Když táhnou ze Skandinávie polskou nížinou,

00:02:02 dostávají se na území ČR, které je pro ně vábivé vodními plochami.

00:02:06 Na podzim je vodní plocha snížena, jsou obnažena bahna,

00:02:11 která jim dlouhodobě slouží jako zdroj potravy.

00:02:23 Tady přibyla samice pěnice černohlavé.

00:02:29 Samozřejmě, ze začátku se chytají běžnější druhy ptáků,

00:02:32 které jsou v té přírodě dominantní,

00:02:38 protože jich je prostě v těch lokalitách více

00:02:41 než třeba ledňáčků.

00:02:44 Mrknu se na ni.

00:02:48 Už má načatou snůšku a sedí na vajíčkách,

00:02:53 tzn. rychle okroužkovat a vypustit.

00:03:11 Jsme teď na okraji těžebního pole, tzn., že celé okolí je poddolováno

00:03:16 a to se podepsalo i na rybníku.

00:03:19 Na několika místech má dno

00:03:22 pokleslé o několik metrů pod výpustné zařízení,

00:03:25 takže jej nelze vypouštět.

00:03:28 Vývoj je tedy zde přirozený a druhová pestrost zvířat tady

00:03:32 je daleko větší, než na kterémkoliv jiném rybníku,

00:03:35 kde se hospodaří normálně.

00:03:44 Teď, když byla ukončena těžba jak na Ostravsku tak Karvinsku,

00:03:48 důlní vody se tady přestaly svádět, nebo už nejsou v takovém množství,

00:03:53 tak návrat fauny je úplně impozantní.

00:03:57 V okolí můžeme slyšet skokany skřehotavé,

00:04:01 jsou tady rosničky,

00:04:03 druhy, které tady odjakživa byly než se začalo těžit uhlí,

00:04:07 protože historie rybníka spadá až do 16. století.

00:04:11 Je to útvar starý nejméně 400 let.

00:04:21 Zde bude probíhat vlastní odchyt ptáků do linií japonských sítí

00:04:26 v rámci akce CES.

00:04:29 Sítě musí být nataženy na stejných místech jako předchozí léta.

00:04:34 Každý rok se musí sítě stejně nastražit ve stejnou dobu.

00:04:39 Je to 9 odchytových akcí.

00:04:42 U každé je velice důležité dodržovat odchytový režim.

00:04:47 Pokud jeden rok začneme odchytávat např. 16.5.,

00:04:52 tak v dalších letech bychom se měli snažit odchytávat zase v tom termínu

00:04:56 Pokud to nejde, např. to nedovoluje počasí,

00:05:00 tak v nejbližším možném termínu.

00:05:03 Jedině díky stále stejným termínům se pak dají zjišťovat výsledky,

00:05:07 které nám ukazují změny v populační dynamice atd.

00:05:17 Sejdeme se vždy den předem, zkontrolujeme stav linií,

00:05:23 připravíme tyče, připravíme linie a večer po setmění natáhneme sítě.

00:05:31 Tím jsme připraveni na ráno, kdy už v 5 hodin tady neděláme hluk

00:05:37 a sítě jsou připraveny na odchyt.

00:05:47 My jsme teď v zátočinách v rákosinách na Heřmanickém rybníku,

00:05:52 kdy v polovině května probíhá hnízdění nejpočetnějšího druhu ptáků

00:05:58 tj. racků, kterých je tady asi 2500 hnízdících párů.

00:06:03 V tomto období také probíhá tření kaprovitých ryb

00:06:07 a zdá se, že nejhojnější část této populace tvoří cejni.

00:06:34 Podařilo se nám něco nachytat, podíváme se na to.

00:06:47 Toto je vlaštovka obecná, tento druh na rybníku hlavně nocuje.

00:06:52 Tady je významné nocoviště vlaštovek v Moravskoslezském kraji vůbec.

00:06:58 V noci jich tady je až několik desítek tisíc.

00:07:09 Akce CES je vlastně chytání ptáků za konstantních podmínek.

00:07:13 Pomocí dlouhodobého monitoringu, pomocí těchto odchytů,

00:07:18 se dá zjišťovat spousta věcí, např. velikost hnízdních populací,

00:07:23 úspěšnost ptáků v hnízdění nebo mortalita dospělých a mladých ptáků.

00:07:31 Je to celoevropský projekt, kterého se účastní asi 13 zemí.

00:07:37 Největší zkušenosti s tím mají asi Angličané,

00:07:41 kteří v tom pokračují už nějakých 14 let.

00:07:45 My jsme začali v r.2004 první akcí, které se účastnilo

00:07:50 18 odchytových týmů.

00:07:54 V rámci republiky zpracovali 18 lokalit.

00:07:59 Tady máme rákosníka obecného z čeledi pěnicovitých

00:08:05 a tady ještě rákosníka velkého.

00:08:12 Odchytové stanoviště máme rozděleno na 3 menší linie.

00:08:19 Jedna je tato křovinná linie

00:08:22 a další dvě jsou v typickém čistě rákosovém prostředí

00:08:26 a je to nad vodní hladinou.

00:08:33 Sýkořice vousatá - je to jediný zástupce čeledi tymáliovitých,

00:08:38 který vůbec hnízdí v Evropě.

00:08:42 Jinak jsou tymáliovití zástupci hlavně tropických oblastí.

00:08:49 U tohoto samce jsou krásně vidět jeho vousy, výrazně zbarvený zobák,

00:08:52 výrazně zbarvená duhovka.

00:08:55 Tito ptáci jsou zajímaví i tím,

00:08:58 že skupinky sýkořic vedou velice pospolitý život.

00:09:03 Tady máme přibližně 10 ptáků,

00:09:06 kteří se chytli od 5 hod. rána do teď - tedy do 9 hodin.

00:09:13 Nejlepší doba pro odchyt ptáků je vždy brzy ráno,

00:09:16 hned po rozednění, kdy začnou být aktivní, začnou shánět potravu

00:09:21 a jsou nejvíce v pohybu.

00:09:26 Tady máme na ukázku mláďata sýkořice, je to mladý samec,

00:09:31 mladá samička má tmavý zobák.

00:09:37 U ptáka určujeme pohlaví, stáří, v rámci CESu tučnost.

00:09:43 Musíme mu rozfouknout peří na bříšku a zjistit v jakém stavu

00:09:48 jsou jeho tukové zásoby. Máme určitou stupnici tučnosti.

00:10:00 U samic zjišťujeme, jestli začíná snášet vejce,

00:10:05 nebo jestli už sedí dlouho na snůšce

00:10:10 To je zase samec plus první rok,

00:10:13 plus první rok je označení dospělého ptáka,

00:10:16 který je minimálně 1 rok starý.

00:10:24 Protože se jedná o ptáky, kteří přiletěli tak zhruba před 14 dní,

00:10:28 máme tučnost na stavu zhruba 1, což je mírná tučnost.

00:10:34 Eviduje se i číslo sítě, ve které se pták odchytil.

00:10:37 Podle toho se dá vysledovat pohyb ptáků v rámci té lokality

00:10:40 nebo toho biotopu.

00:10:45 Jak se tak dívám, tak máme 32 nově okroužkovaných ptáků

00:10:50 a 4 retrapy.

00:10:54 Celkem za 2 akce, které letos proběhly,

00:10:58 máme 73 okroužkovaných ptáků a zatím 7 retrapů.

00:11:01 To je celkem slušné.

00:11:13 My chytáme kolem 600 ptáků za rok během 9 akcí CESu.

00:11:19 Hustota ptačí populace je tady vysoká,

00:11:23 je vlastně nejvyšší z míst, kde se chytá, v celé republice.

00:11:30 Je to právě rozsáhlostí rákosin, které tady jsou.

00:11:34 Jsou to vlastně desítky hektarů,

00:11:37 což v rámci republiky není tak samozřejmé.

00:11:40 Jednotlivé akce jsou rozděleny do dekád,

00:11:44 takže nejbližší akci plánujeme zhruba za 10-11 dní.

00:12:03 Na Heřmanický rybník jezdím každý rok, jezdím tady se studenty,

00:12:07 protože jsme v podstatě 10 minut od centra města

00:12:12 a když se podíváme mimo ostravské komíny,

00:12:15 jsme jako ve volné přírodě někde v Dunajské deltě.

00:12:23 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize, 2007

1 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly267

Následující díl

Ornitologický fenomén severní Moravy a Slezska. Režie J. Večeřa

V dalším z cyklu ekologických dokumentů navštívíme Heřmanský stav kousek za Ostravou. Seznámíme se s historií a přírodou rozlehlého rybníka, staneme se svědky tření kaprovitých ryb a líhnutí racků a spolu s ornitology-kroužkovateli se zúčastníme jedné z akcí evropského projektu, který sleduje změny velikosti populací běžných ptačích druhů. Prohlédneme si mj. ledňáčka říčního, rákosníky, sýkořice vousaté, s nimiž se běžný návštěvník přírody jen málokdy setká.