Po stopách

Díly
Mapa navštívených míst

Na Vysočinu za Otokarem Březinou

Pondělí 18. 10. 2021 po půlnoci na ČT1

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Po stopách: Na Vysočinu za Otokarem Březinou

Přehrát

00:00:40 13 let chodil pošťák jihem Vysočiny do Nové Říše a sypal do náruče

00:00:46 Otokara Březiny desítky dopisů.

00:00:52 Kdo ví, co si myslel o podivínovi s vyděšenýma očima dítěte.

00:00:59 Tak zítra.

00:01:01 Netušil, že je nejbližším svědkem vzniku básnické tvorby muže, který

00:01:09 byl 8x navržen na Nobelovu cenu. V r. 1916, 1917, 1918, 1920, 1921,

00:01:14 1925, 1928 a 1929. Nikdy ji nedostal.

00:01:21 13 let chodil O. Březina přes tohle náměstí

00:01:27 ke klášteru premonstrátů, aby se ukryl do ticha klášterní knihovny.

00:01:36 Mezi 15 500 svazky hledal smysl lidské existence.

00:01:41 Ve filozofických, duchovních i vědeckých spisech se snažil,

00:01:45 jak říkal J. Zeyer, "domoci pravdy, a tím naplnit první a nejsilnější

00:01:50 touhu člověka".

00:01:54 O zjevení pravdy přicházel prosit i do klášterní kaple sv. Anny.

00:01:59 A sem k obrazu Panny Marie, který podle legendy jako jediný zůstal

00:02:05 viset na kusu špagátu ve vzduchu po požáru kláštera v r. 1813.

00:02:14 Asi stejný pošťák zaplnil svou brašnu dopisy, když se vydával

00:02:20 o vesnici dál za dalším podivínem.

00:02:29 Byl jím vydavatel a překladatel Josef Florian, kterému francouzský

00:02:35 malíř G. Rouault po své 1. výstavě v Paříži zaslal všechny své obrazy.

00:02:41 Florian byl totiž jediný, komu se líbily.

00:02:49 Florian měl zvláštího podnikatelského ducha.

00:02:59 V jeho edici vyšlo 405 knih, jejichž cena záležela

00:03:02 na dobrovolnosti kupujícího.

00:03:06 Kdo by se divil, že na tom nebyl vždy finančně nejlépe.

00:03:13 Ještě před pár lety zde StB hledala ony Rouaultovy obrazy, stejně jako

00:03:17 opatský kříž Břevnovského kláštera.

00:03:22 Ale nenašli.

00:03:28 Obrazy najít nemohli, protože je Florian poslal Rouaultovi zpět.

00:03:34 Ale kříž najít mohli, kdyby byli šikovnější.

00:03:38 Nepovíme, kde byl, ještě by se úkryt někomu pro něco hodil.

00:03:52 O. Březina se narodil v Počátkách.

00:04:11 Jméno prý dostaly od pramenů okolních potoků a řek. Nebo taky ne.

00:04:22 Narodil se 13.9.1868 jako Václav Ignác Jebavý.

00:04:27 Tatínek byl švec. Byl vysoce duchovní a mírně podivínský.

00:04:35 S malým Václavem chodil stále za ruku.

00:04:46 Při pohledu z oken hostince U Rajchlů hovořil o hvězdách,

00:04:49 nebi a záhadách vesmíru.

00:04:54 Často začínal větou: "Vidím hvězdu ocasatou..."

00:05:10 Václav začal brzy používat pseudonym Danšovský - prý podle

00:05:14 jména ulice, ve které bydlel.

00:05:17 Podepisoval jím první básně, které když četl učitelce, byly tak

00:05:19 dokonalé, že ji nenapadlo, že je napsal on.

00:05:28 Danšovský by mu asi zůstal, kdyby se jméno neznelíbilo redaktorům

00:05:33 časopisu Vesna.

00:05:35 Ve vinárně o jménu tak dlouho debatovali, až se dohodli,

00:05:38 že dostane první jméno, které uvidí na ulici, až vyjdou ven.

00:05:47 Vyšli a viděli: Otokar Březina - civilní geometr.

00:05:56 Ještě že nevyšli dnes, kdo ví, jak by to s básníkem dopadlo.

00:06:04 Už jako mladý se pohyboval s knihou pod paží.

00:06:07 I na svých procházkách třeba na nejvyšší vrchol Českomoravské

00:06:13 vrchoviny - na Javořici.

00:06:33 I z krajiny vycházela jeho poezie.

00:06:38 Zda v pánvích západů vyhasly hořících jantarů víry.

00:06:42 Zlat zelený var na popel spálených duh.

00:06:46 A půlnocí svit, jenž modrými parami síry, mlh závoje bílý hází

00:06:52 na zčernalý luh.

00:06:58 Z Počátek musel mladý Březina odejít do Telče,

00:07:02 na jezuitské gymnázium.

00:07:06 Dnes je tu základní škola.

00:07:16 Telč byla díky svému historickému jádru zapsána v r. 1992

00:07:22 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

00:07:36 Takhle ji Březina viděl - je to jeho školní výkres.

00:07:45 I dnes tu žijí výtvarníci, rodí se tu galerie a literární kavárny.

00:07:58 Mluvil jsem o očích Otokara Březiny.

00:08:01 Podobné by pošťák objevil i zde v Telči na obrazech místní

00:08:05 malířky Míly Doležalové.

00:08:12 I čas běží nějak rychleji.

00:08:23 I v Třebíči zanechal O. Březina stopu.

00:08:27 Jeho dílem se inspirovali místní literáti a malíři.

00:08:30 Třeba Jan Zahradníček nebo Ladislav Novák.

00:08:34 I Třebíč má své staré židovské město na seznamu UNESCO.

00:08:45 Patří tam i židovský hřbitov

00:08:58 a románsko-gotická bazilika sv. Prokopa z 13. st.

00:09:19 Nálada města je nádherná.

00:09:23 Telč je jako krásná žena, Třebíč je jako starý moudrý muž.

00:09:34 Březina miloval samotu a střídmost malého prostoru.

00:09:37 Rád přijal učitelskou umístěnku do Jinošova.

00:09:41 Už tady odolával pošťák náporu jeho korespondence, která mu přicházela

00:09:47 od přátel z Počátek.

00:09:49 Březina o listy doslova prosil, ale sám se k odpovědím nezavazoval.

00:09:52 Přátelům odepisoval i takto:

00:09:54 "Ode mne na každý dopis odpověď nečekejte, neboť mi dá mnoho práce,

00:09:57 mám-li na všechno odpovídat.

00:09:59 Nežli něco napíši, musím velmi přemýšlet a dávat pozor na každé

00:10:02 slovo, neboť člověk neví, co se s takovým dopisem stane."

00:10:13 V Jinošově se seznámil se svou doživotní přítelkyní

00:10:16 Annou Pammrovou, duchovně vyspělou a vzdělanou dcerou revírníka.

00:10:25 V Kralicích, ve zbytcích gotické tvrze, byla tajnou tiskárnou

00:10:29 Jednoty bratrské vytištěna Kralická bible, kterou měl básník

00:10:33 nejednou jistě v ruce.

00:10:46 Tato kovová litera je světovým unikátem - je z původního lisu.

00:10:50 Francouzi jich mají asi 300. V Kralicích jich je přes 4000.

00:11:03 Bible kralická je dávná historie, v té mladší se tančila česká beseda.

00:11:12 Dodnes ji zná každé dítě.

00:11:18 Vsadil bych se, že Březina tančil českou besedu taky.

00:11:28 Podle Březinových slov byly "poslední vnější stanicí na jeho

00:11:31 cestě životem" Jaroměřice nad Rokytnou.

00:11:40 Ve zdejším zámku J. A. Questenberka zazněla 1. česká opera.

00:11:45 V r. 1730 ji zkomponoval zámecký kapelník F. V. Míča,

00:11:51 rodák z Třebíče, a jmenovala se "O původu Jaroměřic na Moravě".

00:11:59 Premiéra se konala v podobném sále, protože původní vyhořel.

00:12:13 Zde O. Březina bydlel. Dnes je tu literární muzeum.

00:12:18 V původním zařízení je i knihovna s jeho celým dílem.

00:12:23 Kolik básní ale tady není, protože je sám zničil...

00:12:32 Dva jsou tímhle v naší literatuře pověstní: Březina a Kafka.

00:12:39 Sochař a Březinův přítel F. Bílek vztyčil na jaroměřickém hřbitově

00:12:45 u jeho hrobu sousoší "Tvůrce a jeho sestra Bolest".

00:12:52 Bílek věděl o složitém Březinově vnitřním životě, ve kterém na cestě

00:12:56 za pravdou obešel 3x celý svět.

00:13:05 Skryté titulky: Milena Černá a Josef Batěk

1 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly39

Následující díl

Miroslav Vladyka se tentokrát vypraví na Vysočinu za Otokarem Březinou (2004)

Tajemná a krásná, ukrytá v hustých mlhách. Taková je Vysočina. Přesně takovou ji objevuje herec Miroslav Vladyka, který se tudy toulá po stopách Otokara Březiny. Výjimečný básník, který byl celkem osmkrát navržen na Nobelovu cenu, prožil na Vysočině prakticky celý život. Miroslav Vladyka se podíval například do vesnice Počátky, kde se Březina narodil, do Třebíče nebo do vesnice, kde vznikla Bible Kralická.