Mozaika z regionů
Obsah dílu
Geopark Beroun
Do doby, kdy naše území bývalo dnem hlubokého pravěkého moře, se přeneseme při prohlídce expozice Muzea Českého krasu v Berouně. Dozvíme se, že právě díky této skutečnosti si u nás na své přicházeli všichni, kterým učarovali trilobiti nebo několik stovek milionů let staré zkameněliny korálů a dalších živočichů i rostlin. Připomeneme si slavného francouzského vědce Joachima Barranda, podle kterého oblast jeho úspěšných hledání dostala název Barrandien. Pro všechny, kteří by se chtěli stát jeho následovníky, bude jistě rájem venkovní muzejní expozice nazvaná Geopark Barrandien. Tam si totiž mohou zkusit najít svého vlastního trilobita a odnést si ho domů na památku. Při prohlídce se dozvíme samozřejmě i řadu dalších zajímavostí o pokladech, které na první pohled připomínají obyčejné kameny.
Geopark Beroun
KovoZoo
Neobvyklá zoologická zahrada nás čeká ve Starém Městě u Uherského Hradiště. A ještě víc neobvyklá je skutečnost, že ji nepřehlédnete díky majáku, který u ní vyrostl. Ale zpátky k obyvatelům zahrady nazvané KovoZoo. Všichni jsou, jak už možná tušíte, z kovu. Přesněji z kovového odpadu. A právě firma jemu se věnující stála u zrodu počinu, který prý nemá obdoby nikde v Evropě. Takže se můžete těšit na bezmála dvoutunového nosorožce, ale taky na několika kilového jezevčíka a zhruba šest desítek dalších „chovanců“. A nemusíte se jen dívat. U každého zvířete se dozvíte, kde ve volné přírodě žije a další zajímavosti. A bude nás pochopitelně zajímat i to, jak se obři z kovu rodí, jak dlouho to trvá a z už zmíněného majáku se můžete porozhlédnout i do okolí.
KovoZoo
Dělostřelecká tvrz Bouda
Převrácený nebo utržený bunkr, ale taky nejmenší dělostřelecká tvrz našeho systému předválečného opevnění. Mezi tím vším vás v Králické oblasti provede patnáctikilometrová naučná stezka nazvaná Betonová hranice, na které si můžete prostudovat tři desítky informačních tabulí s fotkami, plány a dalšími zajímavostmi. My se zastavíme v nejmenší československé dělostřelecké tvrzi Boudě. Ač je nejmenší, na její stavbu bylo zapotřebí víc než 20 tisíc kubíků betonu a přes tisíc tun ocelové výztuže. Pro milovníky historie je určitě příjemnou skutečností to, že po válce neprošla žádnými změnami a vlastně ani nebyla využívaná, takže zůstala v té podobě, v jaké byla vybudována. Projdeme si její kilometr a půl dlouhé podzemní prostory, prozradíme, k čemu všemu sloužily a co se zachovalo.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Sochy Michala Olšiaka
Už jste se někdy potkali třeba s Hamroněm? Může se vám to poštěstit, pokud budete putovat okolím Žďáru nad Sázavou na Vysočině. A narazíte tu dokonce i na draka, který střeží cestu z Přibyslavi do Hamrů. Ve výčtu prapodivných stvoření, která se tu zabydlela, bychom mohli ještě chvíli pokračovat, jsou jich totiž už víc než dvě desítky. A na svědomí je, v tom dobrém slova smysl, má sochař Michal Olšiak. Ač působí hrůzostrašně, bát se jich nemusíte, jsou totiž vytvořené z betonu. A jak na tenhle neobvyklý sochařský materiál Michal Olšiak přišel? V době, kdy v Thajsku stavěl sochy z písku, zatoužil něco podobného vytvořit i doma v Čechách. A protože písek by dlouho nevydržel, vymyslel si práci s betonem. Vytvořil velký zvěřinec a pozor, letos taky obří houby.
Sochy Michala Olšiaka
Zaniklá obec Bystřec
Psal se rok 1401, když zanikla možná docela bezvýznamná obec Bystřec v Moravském krasu. Její obyvatelé při stavbě svých domků neodhadli sílu paní Přírody, a proto jejich první stavení smetla voda s pískem. Ty další pak později poničil červený kohout. Víc než šest století se pod zemí ukrývaly vzpomínky na běžný život, které jsou dnes díky archeologům k vidění v Moravském zemském muzeu v Brně. Najdete tam například unikátní soubor klíčů, železný poklad, ale taky zbytky oběda, který už hospodyně nestihla naservírovat. Dozvíte se i to, jak odborníci přišli na to, kdy Bystřec lehla popelem. A pak se můžete taky vypravit do míst, kde stávala. Obdivovat tu i dnes máte co. Rybníky i další přírodní krásy potěší určitě každého.
Zaniklá obec Bystřec
Na kole do Saska
Česko-německé pomezí prozkoumáme v sedle bicyklu. A věřte, že na své si přijdou milovníci krásné krajiny, historických památek a taky léčivé vody. Naši pouť začneme v přírodním parku Kamenné vrchy, který najdeme u hranice. Pak se zastavíme v Novém kostelu. Tak se jmenuje obec, které dal sice jméno svatostánek, ale zajímavých míst v ní najdeme víc. A možná se nám poštěstí zaznamenat tam záchvěvy Země, na které jsou místní už docela zvyklí. Pak si prohlédneme židovský hřbitov v obci Lomnička a zamíříme k sousedům. Ti nám v Bad Brambachu nabídnou vodu z nejsilnějšího radonového vřídla sloužícího k pitné kúře a představí nám i rozhlednu Wirtsberg. A výhled do kraje si dopřejeme i po návratu domů. Bude nás totiž ještě čekat zastávka u rozhledny s hezkým jménem U Strejců.