Mozaika z regionů
Obsah dílu
Bitva u Lipan
Bitva u Lipan se stala jedním z významných mezníků naší historie. 30. května roku 1434 se tu střetli radikální husité s těmi umírněnými. Jak to tehdy dopadlo, víme už od školních lavic všichni. My vás na místo rozhodující husitské válečné vřavy zavedeme a společně si ho prohlédneme. I když se v různých časech pohled na husitství měnil, místo bitvy bylo a stále je vyhledávaným cílem. V dobách národního obrození se dokonce dočkalo mohyly. A také velkých poutí, na nichž zněla slova o národním uvědomění. Ve dvacátém století se pak ke vzpomínkám přidaly i rekonstrukce bitev. Do dávné historie se u Lipské hory můžete vypravit i dnes. Mnohé zajímavosti o bitvě samotné i dění v husitských dobách na vás pak čekají v netradiční expozici Podlipanského muzea v nedalekém Českém Brodě.
Bitva u Lipan
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.
Pevnost Hůrka
Zemská výstava
Mezi zajímavými památkami nás provede Zemská výstava, která probíhá v Českém Krumlově, Vyšším Brodě a taky ve dvou městech u našich rakouských sousedů. Pokladů, které jsou v rámci této akce k vidění, je tolik, že se za nimi s naší kamerou vypravíme hned dvakrát. Při naší první výpravě zavítáme do kláštera ve Vyšším Brodě, který je velkým pokladem už sám o sobě. Prohlédneme si vzácnosti z jeho sbírek, připomeneme Rožmberky, kteří tu našli místo posledního odpočinku. A přehlédnout nemůžeme ostatkový Závišův kříž. Cisterciáckým mnichům ho před staletími daroval Záviš z Falkenštejna. Za druhé světové války ho Němci odvezli a ukryli v rakouských solných dolech. Později se naštěstí vrátil zpátky. Jeho hodnota není jen historická a umělecká, ale jeho záře prý nutí i k hledání vyšších cílů než jen materiálních.
Zemská výstava
Cyklotrasa kolem Jistebnice
Jistebnici proslavil především jeden významný nález. Vzpomínáte na hodiny dějepisu? Ano, právě na zdejší faře objevil v roce 1872 mladý student středověký kancionál obsahující české náboženské písně a také husitské bojové zpěvy včetně toho nejznámějšího Ktož jsú Boží bojovníci. Ale my se budeme hlavně věnovat jistebnické současnosti. Zastavíme se v místním gotickém kostele a prohlédneme si také kapli zasvěcenou Máří Magdaléně na vršku nad Jistebnicí. Vydáme se taky do okolí. Jistebnice je součástí mikroregionu Čertovo břemeno. Takže se samozřejmě vypravíme i ke skalnímu útvaru s tímhle tajemným názvem. A ještě o kus dál u obce Cunkov nás čeká malé bizoní stádo a v Obci Ounuz unikátní soubor staré lidové architektury.
Cyklotrasa kolem Jistebnice
Restaurátorka starého textilu
Ruční práce učarovaly paní Heleně Kastlové z Chotíkova u Plzně. Už jako čtrnáctiletá oslňovala krásnými tapisériemi a krajkami. Tohle všechno jí naučila její maminka. Dnes se paní Helena věnuje hlavně restaurování starého textilu. Rukama jí prošla už řada vzácných historických kousků. My si prohlédneme například šátek, který znázorňuje hořící Moskvu po bojích s napoleonským vojskem v roce 1812. Dozvíme se, co všechno musí paní restaurátorka udělat, aby šátku vrátila zašlý lesk a přitom ho nepoškodila. Zajímat nás budou ale i další poklady, ke kterým docela určitě patří i vesta maltézských rytířů. A co když se stará textilie zachránit nedá? I na to se samozřejmě budeme ptát, paní Kastlová se totiž věnuje i tvorbě replik.
Restaurátorka starého textilu
Chotilsko a okolí
Z rozhledny na Veselém vrchu si dopřejeme pohled do krajiny středního Povltaví. Vzhledem k tomu, že rozhledna je jednou ze zastávek naučné stezky Zlaté psí hory, připomeneme si taky tradici těžby zlata v okolí. A o té bude řeč i v muzeu v Chotilsku, kde otevřeli novou expozici věnovanou historii řeky. Dozvíme se, jak moc byla spojena se získáváním drahého kovu. Svůj doslova zlatý věk prožívala v časech Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. O zhruba dvě století později pak došlo k útlumu těžby. I když nedávný průzkum prokázal, že jsou tu místa, která ještě zásoby drahého kovu ukrývají, k obnovení těžby nakonec nedošlo. Nemineme ani Slapskou přehradu, i když víc než vodní dílo nás tentokrát bude zajímat kostel svatého Fabiána a Šebestiána.