Mozaika z regionů
Obsah dílu
Česká Kamenice
Česká Kamenice patří k hodně starým městům. První zmínku o ní bychom našli už ve 14. století. A při procházce centrem i jeho okolím si dlouhou historii můžeme připomenout doslova na každém kroku. Po historickém jádru města se porozhlédneme z věže kostela svatého Jakuba, která dřív bývala součástí městského opevnění. Zastavíme se i v samotném kostele, který je jednou z posledních goticko-renesančních staveb u nás. Za pozornost stojí i poutní Mariánská kaple, která je připomínkou morové epidemie ve městě. Tehdy se nakazil i místní děkan, uzdravil se a z vděčnosti nechal vybudovat poutní areál. My si ho samozřejmě prohlédneme. A vypravíme se i k hradu, rozhledně a dopřejeme si malou procházku v přírodě. Značených turistických tras, které nás provedou, tu najdeme hned několik.
Česká Kamenice
Muzeum másla
Když Vlastimil Hyška objevil na půdě rekonstruovaného domu starou odstředivku na mléko, nejspíš ani jeho nenapadlo, že se právě začalo rodit muzeum másla. V počátku měl jen v plánu vnoučatům předvádět, jak se dřív mléko zpracovávalo a jak náročné bylo vyrobit máslo. Jenže u toho nezůstalo. Domů se začaly stěhovat různé předměty s máslem související a podívat se na ně v Bílém Kostele nad Nisou mohou nejen potomci, ale všichni zájemci zblízka i z daleka. Co je čeká? Kromě už zmiňované odstředivky samozřejmě i různé tlučky. Dřevěné, kovové, různých tvarů i velikostí. Objevíme tu bubnové, ale také houpačky. A dozvíme se, jak dlouho trvalo, než bylo máslo hotové. Povídat si budeme i o formách na máslo, o jeho uchovávání a také o tom, jak vzniklo rčení mít máslo na hlavě.
Muzeum másla
Na kole z Radotína do Kosoře
Pokud si myslíte, že vypravit na cyklovýlet v hlavním městě je nemožné nebo snad málo zajímavé, vyvedeme vás z omylu. Do sedla se vyhoupneme u radotínského nádraží a vyrazíme na trasu podél Radotínského potoka. Údolí je dlouhé jednadvacet kilometrů a kdysi v něm stávalo dvacet dva vodních mlýnů. Do dneška se dochoval jediný, v Chotči. Mlynář ho občas spustí, ale hlavně tu mají návštěvnické centrum mlýnů na potoce. Vypravíme se ale ještě o kus dál. Našim cílem bude obec Kosoř. Její název vznikl podle geologického umístění, jde náhorní plošinu, ostrou nebo kosou horu. Dolů se nám naskytne úchvatný pohled na Černou rokli, národní přírodní památku. Prozradíme vám, co všechno můžete v rokli objevit, že bývala oblíbeným cílem skautů i to, jak v době, kdy sem mířili, vypadala.
Na kole z Radotína do Kosoře
Železniční modelář
Pokud patříte mezi milovníky železnice a zejména parních mašin, pak byste si neměli nechat ujít výlet do Podhrádí nedaleko Bakova nad Jizerou. Právě tam totiž navštívíme železničního modeláře Jana Bartoně. Koleje a vláčky si zamiloval už jako malý kluk, dokonce už tehdy začal stavět první modely. A láska k tomuhle koníčku mu vydržela dodnes. Přehlédnout rozhodně nemůžete jeho model parní lokomotivy, které se říkalo Šlechtična. Po kolejích jezdila dlouhé roky, sloužila pro nákladní i osobní dopravu a vystrnadily ji až její dieselové nástupkyně. Krasavice, kterou vytvořil pan Bartoň, dokonce jezdí po kolejích, které pro ni její stavitel vybudoval. A pokud vás tohle parní zastavení nadchne, určitě vás potěší zpráva, že brzy budete mít šanci obdivovat nový model z dílny Jana Bartoně, lokomotivu zvanou Kafemlejnek.
Železniční modelář
Baťovy expozice
Máte pocit, že o Tomáši Baťovi víte už všechno? Při návštěvě nově otevřených expozic ve Zlíně určitě zjistíte, že máte pořád co objevovat. Expozice souhrnně nazvané „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“ mapují vývoj Baťova impéria od konce 19. století až do znárodnění. Začneme u zahájení výroby obuvi a skončíme u letadel, pneumatik a taky slavných filmových studií. Nezapomeneme ani na to, čím byl Baťův přístup rozhodně výjimečný, na péči o zaměstnance a jejich rodiny. A připomeneme si i to, jak si podnikatel vychovával ve vlastní škole potěr do svých fabrik. Tušíte například, kolik všechny jeho firmy zaměstnávaly v době největšího rozmachu lidí? Doma i za hranicemi to dohromady bylo víc než šedesát pět tisíc osob.
Baťovy expozice
Hora Krudum
Slavkovský les prý býval vždy oblastí tajemnou a bezpečno v něm nikdy pro kupce putující po obchodních stezkách moc nebývalo. Jedna z takových cest vedla i kolem hory Krudum. O té se říká, že má zelenou hlavu, stříbrné srdce a zlatou patu. Nehledejte v tom žádnou magii, tohle označení vzniklo díky rudám, které se tu nacházely. O něco tajemnější je pověst, která se váže k ruině kostela svatého Mikuláše na jejím úpatí. Prý právě odsud vousatý kmet každý rok vyráží krátce před vánočními svátky za dětmi. A ve vyprávění pověstí a legend bychom mohli pokračovat. O skřítcích i pokladech. Ale raději se vrátíme do reality. Vyšplháme se na vrchol Krudumu a pak ještě vystoupáme o kus výš na rozhlednu, která nabízí kouzelný výhled do kraje. A ještě jednu vzácnost mohou zdejší, zatím nepříliš objevené, končiny nabídnout, opravdový klid a s ním spojený odpočinek.