Mozaika z regionů: Mnichovo Hradiště – zámek, Nejdelší řopík v Česku u Bratronic, Turistická trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory, Sochy v Lapidáriu Národního muzea v Praze, Sběratelé parních strojů, Arboretum Vysoké Chvojno.
Obsah dílu
Zámek Mnichovo Hradiště
Zámek v Mnichově Hradišti máme všichni spojený především s pány z Valdštejna, kteří na něm bývali doma. Z tohoto rodu samozřejmě proslul nejvíc vojevůdce Albrecht, ale vliv rodu byl velký i dlouho po jeho smrti. Nejspíš i díky tomu se právě tady v roce 1833 sešli tři významní panovníci – ruský car Mikuláš, rakouský císař František I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Potřebovali v klidu probrat tehdejší situaci v Evropě a dohodnout se, jak dál. Kousek od Prahy se domluvili na potlačení demokratizačních procesů na starém kontinentě a tahle dohoda jim vydržela až do roku 1848. Na zámku strávili tři týdny a kromě státnických jednáni si samozřejmě také užívali zábavy. K ní patřila i představení v novém klasicistním divadle, která pro ně odehráli herci Stavovského divadla. Divadlo se dochovalo dodnes a my si ho prohlédneme, stejně jako některé další prostory.
Zámek v Mnichově Hradišti
Nejdelší řopík v Česku
Před vypuknutím druhé světové války vyrostlo na západ od Prahy víc než sedm stovek obranných bunkrů, které měly chránit metropoli. Této obranné linii se říkalo Pražská čára. Objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, začali nacisté likvidovat hned po svém vstupu do naší země. Některé odstřelovali, jiné alespoň zaplnili kamením a zalévali betonem. Parta nadšenců se pustila do jejich odhalení, vyčištění a zpřístupnění. My vás zavedeme do jednoho, který najdeme mezi Bratronicemi a Dolním Bezděkovem. Pyšní se označením nejdelší a proměnil se v malé muzeum. Dozvíte se tu, jak vznikl i čím byla vybaven a jak to tu mělo v případě ohrožení fungovat. Pokud budete mít chuť putovat vojenskou historií dál, pozveme vás ještě do dvou dalších znovu objevených objektů.
Nejdelší řopík v Česku
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Krkonoše jsme společně navštívili už mnohokrát, ale pořád tu máme co objevovat. Tentokrát se budeme toulat nedaleko Svobody nad Úpou, konkrétně v krásné přírodě Rýchor. První zastávka nás zavede do dávné historie, kdy tu v jeskyni pravděpodobně pobýval medvěd jeskynní. Díky těžbě v lomu tady na konci devatenáctého století objevili jeho lebku. Nás bude zajímat, jak tu chlupáč asi žil. Pak se ale vrátíme do žhavé současnosti. Na Sluneční stráni, která je chráněnou přírodní lokalitou, bychom napočítali 130 druhů vzácných rostlin. Patří k nim například vstavače, tedy zemní orchideje. Na loukách jsou nepřehlédnutelné také ostrůvky smrků a zastavíme se ještě u rýchorské boudy, kde se pase stádo skotských náhorních krav.
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Sochy v Lapidáriu Národního muzea
K unikátním muzejním expozicím, které vyrostly v Praze, patří také Lapidárium v Holešovicích. V roce 1995 bylo dokonce zařazeno mezi desítku nejkrásnějších expozic v Evropě. Najdeme v něm skvosty z doby mezi 11. a 19. stoletím. K těm mimořádným patří románský portál ze Záboří, který je jediným figurálním a zasloužil si dokonce ochranu UNESCO. Velkým pokladem jsou také sloupy z krypty baziliky sv. Víta, která stávala na Pražském hradě před vybudování katedrály. Z gotického období stojí docela určitě za připomenutí díla huti Petra Parléře, který byl významným stavitelem císaře Karla IV. Lapidárium bylo vybudováno v roce 1891 při příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy. U jeho zrodu stál tehdy známý architekt Antonín Wiehl.
Sochy v Lapidáriu Národního muzea
Sběratelé parních strojů
Pokud patříte k milovníkům parních strojů, pak si určitě nenechte utéct naše setkání s panem Ladislavem Konopáčem. Pára mu učarovala natolik, že se dokonce rozhodl pustit do výroby repliky parní oračky. Prozradí nám, jak a k čemu sloužívala. Občas ji jezdí dokonce společně se synem předvést na srazy dalších nadšenců. Na tom letošním v Brně byla k vidění také funkční replika parního motocyklu Howard Ropel. Když její majitel Antonín Pavelka uviděl originál v muzeu ve Washingtonu, nadchl se natolik, že se pustil do výroby repliky. Realizaci věnoval společně se svými kamarády a odborníky 1650 hodin, ale jejich snažení stálo za to a konečně se mohlo zatopit pod parním kotlem a vyrazit na cesty. Jak taková cesta vypadá, to nám pan Pavelka prozradí. A pokud i vy máte rádi stroje poháněné párou, pak vám dáme jeden tip na výlet.
Sběratelé parních strojů
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno jsme si už společně před několika lety prohlédli. Za ty roky se ale mnohé změnilo, a tak si dopřejeme malou procházku znovu. Čeká nás zhruba kilometrový okruh, který nám představí nejvzácnější dřeviny. Najdeme jich tu přes dvě stě dvacet a k těm nejzajímavějším patří pazerav sbíhavý, který je prý dokonce druhým největším exemplářem u nás. Těšit se můžeme také na tulipánovníky, zmarličníky, rododendrony, nebo vajgélie. A nejen dětem určitě udělá radost místní zookoutek. Prohlédnout si v něm mohou mimo jiné daňky a muflony. O zvířatech se tu navíc také hodně dozvědí. Pokud by vám naše kratičká procházka nestačila, máme pro vás zajímavou inspiraci. Arboretum je dnes cílovou zastávkou naučné stezky, která začíná u muzea Emila Holuba v Holicích.