Mozaika z regionů
Obsah dílu
Klášter Zlatá koruna
Klášter Zlatá koruna slaví letos své 750. narozeniny. A činí tak velmi důstojně. Pro návštěvníky jsou připraveny mimořádné prohlídky a těšit se mohou i na výstavu Král a jeho koruna, která je věnována zakladateli kláštera Přemyslovi Otakarovi II. Podle legendy založil klášter na jihu Čech jako poděkování za vítězství v bitvě. Ve skutečnosti chtěl tímto počinem zastavit rozpínavost Rožmberků. A propojil jím také české a rakouské území, kterému vládl. V počátcích se klášter nazýval Svatá trnová koruna. A to proto, že mu král věnoval jednu z nejvzácnějších relikvií své doby. Později se mu začalo říkat Zlatá koruna, protože bohatnul. Ani jemu se ale nevyhnuly ničivé husitské boje či třicetiletá válka a konec mnišského života pak znamenala vláda Josefa II.
Klášter Zlatá koruna
Železniční muzeum ve Zlonicích
Členové Klubu železničního muzea ve Zlonicích začínali se svou láskou vesměs jako železniční modeláři. Jenže pak se vrhli do sbírání strojů a zařízení, které se jim domů nevešly a výsledkem je unikátní muzeu, které našlo azyl v prostorách statku. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout skoro všechno, co má s kolejemi a vlaky něco společného, nejzajímavějšími exponáty jsou ale samozřejmě babičky lokomotivy. Většina z nich jezdívala v cukrovarech, takže jsou už na první pohled jiné než ty, které vozívaly cestující či náklady mimo fabriky. Unikátem je dieselová lokomotiva z roku 1955, která je nejstarší dochovanou z výroby pražského ČKD. A zaujmou vás určitě i hradla a stavědla. Tomu nejstaršímu je už přes sto let a sloužilo jako vzor pro výrobu těchto zabezpečovacích zařízení v celé monarchii.
Železniční muzeum ve Zlonicích
Baba a Dědek
Znáte vrcholy Baba a Dědek tyčící se v krajině nedaleko Mladé Boleslavi? O jejich vzniku se vypráví zajímavá legenda. Jednou prý babka kořenářka zatoužila po bylinkách z Krakonošovy zahrádky. Tak vzala dědka a vyrazili. Jenže Krakonoš je načapal a oni začali utíkat. Vládce hor je za trest proměnil v černé kameny a bylinky z jejich košíku se rozsypaly po kraji. Od té doby prý kolem Baby a Dědka rostou vzácné kvítky. Nejspíš i díky nim byla krajina vyhlášena v roce 1950 přírodní rezervací, ale předtím se tu taky těžil čedič. Těžba sice pozměnila původní podobu obou vrcholů vzniklých sopečnou činností v době třetihor, ale zase poodhalila jejich zajímavou strukturu a místo je tak lákadlem nejen pro turisty a botaniky, ale i pro geology.
Baba a Dědek
Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty
Přibližně 130 000 map, kolem dvou tisíc atlasů a taky několik desítek glóbů zahrnuje mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zdejší poklady postupně absolvují digitalizaci, při ní tu na světlo vyplouvají různé hluboko ukryté vzácnosti. Nejstarší mapou českého území ve sbírce je asi ta z roku 1518, kterou vytvořil Mikuláš Klaudián. Najdeme tu taky plánek zachycující Vídeň roku 1547, a pokud obdivujete staré vojenské mapy, tak vás jistě nadchne jedna z bitvy u Waterloo. K nejcennějším glóbům patří ten nejmenší ve tvaru vajíčka, který vznikl v roce 1602. V té době se glóby dělaly ve dvojici, jeden byl zemský a druhý nebeský. Tenhle z počátku 17. století je zemský, ale ve sbírce mají i jeden nebeský. A těšit se můžete i na další unikáty.
Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty
Jihlavská ZOO
Jihlavská ZOO nepatří k největším u nás, ale zajímavostí vás tam čeká spousta. Momentálně zahrada prochází velkou proměnou, takže se můžete těšit na nové pavilony i expozice. My se zdržíme hlavně na australské farmě. Předlohou pro ni se stala farma prvního českého osadníka v Austrálii. Josefa Poláka v roce 1877 k protinožcům vedla touha přesvědčit se na vlastní oči, jestli existují černé labutě. A už v cizině zůstal. Na farmě v Jihlavě ovšem vládnou zvířata. Klokani zabydleli obývák, papoušci hospodářské komory a jeden z australských symbolů – ledňák – zase kůlnu. Zahlédnout můžete i živočichy, kteří ožívají v noci, ty ale musíte většinou chvíli hledat. A pokud budete mít chuť změnit prostředí, ve svém novém pavilonu vás rády přivítají žirafy a potěšit se můžete i u malých tygříků.
Jihlavská ZOO
Chotěšovsko
Křížový vrch nedaleko Chotěšova je prý místem bohatým na energii. Každopádně je ale místem, které při svých cestách krajem nepřehlédnete. Poté, co se kdysi kříž na jeho vrcholu před zraky mnoha lidí otočil, nechal v těch místech představený chotěšovského kláštera vystavět kostelík. K němu mířili nejen věřící, ale i turisté, které lákal výhled z věže. Vidět z ní byl i klášter, který se rozkládá na ploše zhruba sedmi hektarů. Prohlédneme si jeho rozlehlé prostory i výzdobu. A zavzpomínáme na časy, kdy se komplex stal sídlem armády. Dnes je vyhledávaným místem filmařů, vznikaly tu mimo jiné záběry pro seriál Dobrodružství kriminalistiky, ale i pro francouzský film Tři mušketýři. A když už budeme v Chotěšově, nenecháme si ujít ani ukázku místního kroje.