Mozaika z regionů: Muzem veteránů v Zelenohorské poště, Výlov Rožmberka, Bílá Voda, Sedláři ze Skalan u Turnova, Skály v okolí Bystřičky, Textilní muzeum Tiba.
Obsah dílu
Zelenohorská pošta
Poštovní úřad zřídili v Nepomuku už na konci 17. století hrabě Šternebrk a jeho hejtman Táborský. Poštovní a dostavníková stanice pak sloužila na trati mezi Vídní a Chebem víc než sto let. Pošta v té době neměla na starosti jen psaní a jiné zásilky, ale vozila také lidi, významné osobnosti nevyjímaje. Mezi „zákazníky“ té nepomucké bychom našli i samotné císaře - Josefa II. a Františka I. Poštovní úřad byl z historického areálu později přesunut, dnes v něm najdeme muzeum veteránů ze sbírky Františka Kroupy a jeho syna. Starší z obou pánů zahořel láskou k motocyklům už v dětství a vydržela mu dodnes. Jeho vysněným kouskem byla kdysi dávno Saxoneta, kolo s pomocným motorkem. I to můžeme v jeho muzeu obdivovat. Najdeme tu také zámečnickou dílnu a expozici doplňují zemědělské stroje z dávných časů.
Zelenohorská pošta
Jihočeské rybníky
Jihočeské rybníky jsou vyhledávaným cílem turistů. A muž, který stál u zrodu rybníků na Třeboňsku, tedy Jakub Krčín, by na své dílo právem i dnes mohl být pyšný. My vás zavedeme k největšímu rybníku u nás, k Rožmberku. Mimochodem jeho rozloha je zhruba pět stovek hektarů, což je pro představu pětistovka českobudějovických náměstí. Rožmberk ovšem rozhodně neohromuje jen velikostí. Je totiž také velkým přínosem pro vodohospodáře. V době velké vody dokáže zachránit své okolí před zaplavením, protože spoustu ničivé vody zadrží. My se ale tentokrát budeme věnovat hlavně velké podívané, kterou je podzimní výlov rybníku. Budeme si povídat o tradici výlovů, o tom, kdy se ryby staly velmi zajímavým obchodním artiklem i oblíbenou součástí jídelníčku a také o tom, že rybníkům nedali velký prostor až Rožmberkové, ale už před nimi Pernštejnové na východě Čech.
Jihočeské rybníky
Bílá Voda
Bílou Vodu najdeme na samotném severu moravského Slezska. Obklopena je polským územím, hranice, tehdy ještě s Pruskem, procházela přímo sakristií zdejšího kostela. Nejprve se vypravíme na vyhlídku, na níž prý císař Josef II. pronesl legendární větu „Zahrádku si vzali a plot mi nechali.“ Bylo to v době odstoupení území Prusku a zahradou panovník myslel rovinu Slezské Hané, plotem pak pohoří kolem. Připomeneme si také slavné časy Bílé Vody. V dobách, kdy tu žili piaristé, tady vyrostlo jejich gymnázium a vedle vzdělání zaznamenala velký rozkvět i kultura. Později tu pak žila Mariana Oranžská, po jejích stopách se díky naučné stezce vydáme i k polským sousedům. Prozradíme vám něco o jejím osudu, i to, proč pobývala právě v Bílé Vodě. A zavzpomínáme i na časy nedávno minulé, kdy se Bílá Voda po zrušení ženských klášterů stala domovem řádových sester.
Bílá voda
Vikingské boty
Vikingové byli udatní bojovníci, ale také zdatní lovci, zemědělci i řemeslníci. I když nejslavnější období prožili už před mnoha staletími, jejich éru dodnes připomínají skupiny nadšenců po celé Evropě. Inspiraci pro své boje, ale také výrobu čerpají z archeologických nálezů. Ty slouží jako vzor i pro manžele Dobromilu a Jaroslava Obročníkovy, kteří žijí ve Skalanech u Turnova. Věnují se hlavně výrobě vikingských bot, ročně jejich dílnu opustí zhruba půl druhé stovky párů a ty byste mohli najít v různých koutech Evropy. V dílně se při výrobě bot setkáme s tradičními ševcovskými nástroji a také se dozvíme, jaké typy bot Vikingové nosili. Vysoké s kováním si mohli dovolit jen ti nejbohatší, pro ty ostatní byly určené jednodušší s kostěným knoflíkem nebo jen koženými řemínky. A pozor, své boty měli Vikingové o tři čísla větší. Proč? I na to se zeptáme.
Vikingské boty
Naučná stezka Klenov nás provede půvabným koutem Valašska kolem přehrady Bystřička. Čeká nás sedmikilometrová cesta, která se hodí i pro milovníky horských kol, a na ní deset zastavení. Vydáme se i na skalnatý hřeben Klenova. Na jeho vrcholu zvaném Zámčisko prý někdy ve 13. století stával dřevěný hrad, ale historické prameny o něm zarytě mlčí. Připomeneme si také období krátce před vydáním Tolerančního patentu, kdy tu tři jezuité zjišťovali, kolik je v kraji tajných evangelíků. A těšit se můžeze ještě na Černokněžníkovu cestu, místa, kde rád sedával autor známých broučků Jan Karafiát nebo na několik pověstí o bohatství ukrývaném pod zemí. Poradí vám dokonce i to, jak zlato najít a získat, ale zatím se to nikomu nepodařilo.
Naučná stezka Klenov
Naučná stezka Klenov nás provede půvabným koutem Valašska kolem přehrady Bystřička. Čeká nás sedmikilometrová cesta, která se hodí i pro milovníky horských kol, a na ní deset zastavení. Vydáme se i na skalnatý hřeben Klenova. Na jeho vrcholu zvaném Zámčisko prý někdy ve 13. století stával dřevěný hrad, ale historické prameny o něm zarytě mlčí. Připomeneme si také období krátce před vydáním Tolerančního patentu, kdy tu tři jezuité zjišťovali, kolik je v kraji tajných evangelíků. A těšit se můžete ještě na Černokněžníkovu cestu, místa, kde rád sedával autor známých broučků Jan Karafiát nebo na několik pověstí o bohatství ukrývaném pod zemí. Poradí vám dokonce i to, jak zlato najít a získat, ale zatím se to nikomu nepodařilo.
Naučná stezka Klenov
Muzeum textilu
Česká Skalice se může pochlubit opravdu dlouhou historií textilního průmyslu. Nejstarší zprávy zmiňují cech tkalců už v 16. století. Není tedy divu, že právě v tomhle městě najdeme textilní muzeum TIBA, jediné svého druhu u nás. Expozice nás provede celou historií výroby látek. Začneme už v pravěku, dozvíme se, jak lidé tkali tenkrát a můžeme si to dokonce vyzkoušet. Věnovat se budeme i barvení látek, minout samozřejmě nemůžeme známý modrotisk, který do Evropy dorazil v 16. století z jihovýchodní Asie. U nás se mu začalo dařit v 18. století. Připomeneme si, jak vypadá technologie modrotisku i to, jak se měnila v průběhu času. A zmínit musíme pomocníky stroje, které se samozřejmě zabydlely i v textilním průmyslu.