Mozaika z regionů: Libeňský zámek, Kolem brněnské přehrady Prigl, Traktory veteráni, Mandloňové sady v Hustopečích, Řepařská naučná stezka, Kralický Sněžník.
Obsah dílu
Libeňský zámek
Praha nabízí spoustu významných památek připomínajících dlouhou historii města. K těm méně známým stavbám patří Libeňský zámek. Přesto bychom o něm sotva mohli prohlásit, že je místem bezvýznamným. Na jeho místě už před mnoha stoletími vyrostla gotická tvrz. V zámeček ji proměnila Eliška Hofmannová z Donína, která byla majitelkou libeňského panství v době předbělohorské. Za jejího života se na zámečku udála pravděpodobně nejvýznamnější událost v jeho historii. Císař Rudolf II. tu se svým bratrem Matyášem podepsal tzv. Libeňský mír, který ukončil jejich spor. Po paní Elišce se na zámku vystřídalo několik dalších majitelů a nakonec se v něm usadili pražští purkmistři, kteří ho využívali jako letní rezidenci. Díky nim také došlo k velkolepé rokokové přestavbě, při níž dostal zámeček současný kabát.
Libeňský zámek
Na kole okolo Brněnské přehrady
Milovníky cykloturistiky tentokrát pozveme na výlet kolem Brněnské přehrady, které nejen místní říkají Prigl. Dáme si trochu do těla, čeká nás zhruba čtyřicet kilometrů, ale v případě potřeby si trasu můžete prodloužit i zkrátit. Na naší společné cestě se můžete těšit například na hrad Veveří. Patří k nejstarším hradům v kraji a je s ním samozřejmě spojena řada legend. Jedna z nich vypráví o tajemném pokladu na hradě ukrytém. Pak se zastavíme v Ostrovačicích, kde si v muzeu připomeneme Viléma Mrštíka a jeho Pohádku máje. A povíme si samozřejmě také něco o přehradě samotné. Úvahy o jejím vybudování se zrodily už na počátku minulého století, realizace se ale dočkaly až v předválečných třicátých letech a stavba byla dokončena v roce 1940. Záhy začala být přehrada vyhledávaným rekreačním místem a její hladinu začaly brázdit parníky.
Na kole okolo Brněnské přehrady
Historické traktory
Snad každému klukovi aspoň na chvíli učarovaly traktory. Většina z nich se spokojila s malými ve své krabici s hračkami, některým ale záliba vydržela až do dospělosti a pořídili si stroj v plné velikosti a síle. Sraz majitelů traktorů různých značek a různých dat výroby se konal v Ořechu u Prahy. Při procházce mezi desítkami zemědělských pomocníků si každý návštěvník mohl udělat představu o vývoji. Do nejstaršího období patří parní lokomobila Case z roku 1913, která poháněla všechny zemědělské stroje před elektřinou a elektromotory. Nechyběly ani zástupci slavné značky Zetor. Jako první spatřil světlo světa Zetor 15, který měl sloužit hlavně malým zemědělcům. Jejich konec a vznik velkých družstev znamenal ale také konec jeho výroby. Naleštěné fešáky bychom mohli prohlížet ještě dlouho, osobně se za nimi můžete do Ořechu vydat 7. října.
Historické traktory
Mandloňová stezka
Rozlehlé vinohrady, sady plně meruněk, to všechno byste asi na jihu Moravy čekali. My vás ale zavedeme mezi mandloně. Ty se totiž už v polovině minulého století zabydlely v Hustopečích. V době největšího rozmachu tu plody dávalo až padesát tisíc mandloní, roční sklizeň činila kolem 250 tun mandlí. Ty pak v čokoládovnách a dalších výrobách navazovaly dovozové zboží. Sklizně byste se mohli zúčastnit v září až říjnu, kdy byste také mohli zblízka vidět plody mandloně podobné meruňkám nebo broskvím, z nichž se získává cenná pecka. Nejkrásnější pohled na sady je ale prý na počátku jara, kdy stromy kvetou. O tuhle podívanou zájemci málem přišli, protože pěstování mandlí bylo jako neefektivní zrušeno a sady začaly chátrat. Poslední stovky mandlí pak zachránili Hustopečští a dokonce založili mandloňovou stezku.
Mandloňová stezka
Kolínská řepařská drážka
Kolínskou řepařskou drážku jsme už společně navštívili, za těch pár let se tu ale hodně změnilo, a tak vás k ní a do jejího okolí zavedeme znovu. Mašinky tu vozí spousty návštěvníků, kteří mají navíc díky nově vybudované naučné stezce šanci dozvědět se o její historii, o podobných drážkách v okolí, pěstování řepy, ale také o minulosti obcí, kolem kterých se bílé zlato vozilo. Dozvíme se například, že tyhle koleje taky za války zachraňovaly lidi z nedaleké Petrolky před nálety. Vláček je naložil a dovezl do úkrytu, kde nebezpečné chvíle přečkali. Prohlédneme si nejen pomalu se prodlužující trať, ale také třeba právě opravovaný zámek Horskýfeld na kraji obce Býchory. Patřil krátkou dobu i zakladateli řepařské drážky Adolfovi Richterovi, ale jeho nejznámějším majitelem byl nejspíš houslový virtuos jan Kubelík.
Kolínská řepařská drážka
Králický Sněžník
Králický Sněžník je naším třetím nejvyšším pohořím. My se dnes vydáme přes vrchol Klepý do polského lázeňského městečka Miedzygorze, o jehož vznik se zasloužila královna Mariana Oraňská a které na konci 19. století patřilo k nejluxusnějším lázeňským střediskům v Německu. Naše cesta bude dlouhá něco málo přes dvacet kilometrů, cestou nás čeká řada zajímavostí. Jednou z prvních bude rozhledna na Klepém, která vyrostla před třemi lety. Krásnou krajinu na naší i polské straně si pak hned několikrát prohlédneme i z různých vyhlídek. Cestou vám prozradíme, že také Králický Sněžník měl svého vládce. Jmenoval se Krulišák a podle pověstí to byl pěkně poťouchlý tvor. Nutil lidi k různým neplechám a jednou prý zavedl švédské vojáky do rokle a seslal na ně velkou bouři, které je všechny pohřbila.