Mozaika z regionů
Obsah dílu
Naučná stezka Čtyřlístku
Příjemnou prázdninovou procházku vám nabídneme v blízkosti Máchova jezera. Nedávno tam totiž vznikla naučná stezka vedoucí po stopách hrdinů legendárního Čtyřlístku. Vyrazíme na ni ve společnosti autora Fifinky, Myšpulína, Bobíka a Pindi Jaroslava Němečka. Připomeneme si, že slavné Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, Bezzub zase Bezděz a Blaťák pak Máchovo jezero. Dozvíme se také, co Jaroslava Němečka k vytvoření cyklu příběhů isnpirovalo a přidáme i pár legend, které se ke zdejšímu kraji váží. Víte například, že podle jedné z nich může za vznik Máchova jezera bílý jelen? Prý v těchto místech kdysi zmizel při lovu z mušky Karla IV., a toho to rozhněvalo natolik, že tu nechal založit rybník. A nedaleko jezera se prý také zastavil Napoleon Bonaparte.
Naučná stezka Čtyřlístku
Pradědova galerie
Řezbář Jiří Halouzka si práci s dřevem zamiloval už v dětství. V sedmi letech si vyrobil prvního koníka a začalo být jasné, že půjde ve šlépějích svých předků. Jeho zřejmě osudovým dílem se staly jesličky, které získaly ocenění Největší betlém na světě. Vznikat začaly před dvaceti lety a všechny figurky dohromady váží neuvěřitelných dvacet tun. My vás ale pozveme do Halouzkovic zahrady, kde vyrostla hodně neobvyklá galerie. Tvoří ji bezmála pětistovka dřevěných soch, z nichž skoro dvacítka je zapsána v České knize rekordů. Největším obrem je Praděd. Vysoký je přes deset metrů a váží 18 tun. Třeba jeho oko je široké šedesát centimetrů. Dozvíme se, jak vypadala práce na něm a prohlédneme si samozřejmě i další zajímavá díla.
Pradědova galerie
Zámek Křinec
Rodu Morzinů pocházejícímu z Itálie vděčíme za vybudování zámku Křinec na Nymbursku. Archeologové ale nedávno zjistili, že panstvo nestavělo pravděpodobně na zelené louce, ale možná v místech, kde už o hodně dřív stávala gotická tvrz. Momentálně zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, do které se pustili noví zámečtí páni – rodina Harapesových. Zatím opravili to nejnutnější včetně střechy a část prostor letos už podruhé zpřístupnili veřejnosti. Prohlídka zlákala nás, takže se dozvíme, jak se tu žilo v časech pánů s modrou krví, i to, že po roce 1945 část areálu sloužila jako škola. A vydáme se i do parku. Dřív tu stávaly alegorické sochy připomínající čtyři roční období, ty ale byly před sto lety přesunuty na most přes řeku Mrlinu. A podíváme se také na opukový vrch Kuncberk, kde na přelomu 15. a 16. století stával hrádek.
Zámek Křinec
Na safari vlastním vozem
Kus afrického kontinentu objevíte i na východě naší země. Safari ve Dvoře Králové nad Labem patří k vyhledávaným turistickým cílům. Možná ale nevíte, že od loňska se můžete mezi zástupce živočišné říše ze vzdálené Afriky vypravit nejen speciálním autobusem, ale také vlastním vozem. Abyste si projížďku pořádně užili a neohrozili sebe ani zvířata ve výbězích, musíte dodržovat pravidla. K těm nejdůležitějším patří zákaz vystupovat mimo určená místa. Pak vás čeká hned několik různých zón, která nesou svahilská jména. Sledovat v nich můžete zebry, pakoně, ale také zástupce skotu watusi s rohy o rozpětí přes dva metry, mláďata geparda nebo lvy. A pokud si pobyt mezi zvířaty po tomhle mimořádném zážitku budete chtít ještě prodloužit, pak je vám k dispozici zhruba deset hektarů „normální“ zoologické zahrady s více než dvěma tisícovkami zvířat z celého světa.
Na safari vlastním vozem
Hrací strojky
Víc než pět desítek nejrůznějších hracích strojků reprezentujích období od renesančního až po současnost nás čeká na výstavě v Českém muzeu hudby v Praze. Těšit se můžete na hrací skříňky, flašinety i orchestriony. A samozřejmě nezapomeneme na trochu poučení. Dozvíme se například, že první zmínky o samohybných hudebních nástrojích jsou spojeny už s dobou starého Řecka, nicméně opravdu a hmatatelně doložená je jejich existence až ve středověku. V dnešním Holandsku začaly už na počátku 14. století vznikat zvonkové hry spojované s mechanismy věžních hodin. O pár století později, konkrétně v osmnáctém věku, pak bývaly velkým hitem flétnové hodiny. Jejich majitelé si mohli užívat tónů slavných hudebních arií. A pak už přišel čas flašinetů a orchestrionů.
Kouzelné hrací strojky
Cyklostezka mezi chmelnicemi
Na Moravě se milovníci cykloturistiky rádi vydávají na toulky mezi vinohrady, v českých končinách mohou zkusit putování mezi vinicemi. My vyrazíme z Kolešovic, jedné z nejznámějších chmelařských obcí. Pojedeme podél trati známé železnice Kolešovky, kde se ještě v sedmdesátých letech „proháněly“ parní vlaky. Pak se zastavíme u staré tyčové chmelnice, která naposledy zažila sklizeň před sto lety. Letos se dočká obnovené premiéry, a to hned s vyhlášeným žateckým červeňákem. Necháme se poučit o tom, jak vypadá chmelařův rok a poputujeme dál, směrem ke Zderazi. V téhle obci se dřív mluvívalo takřka výhradně německy, za první republiky tu žily bezmála tři stovky obyvatel, z toho ale jen necelá desítka byli Češi. Ale časy se mění, takže se tu bez problému domluvíme i bez slovníku.