Mozaika z regionů
Obsah dílu
Vodovodní údolí
V Krkonoších jsme objevili už spoustu krás, ale Vodovodním údolím se projdeme poprvé. Pokud jste ho při svých toulkách nejvyšším českými horami dosud míjeli, tak hlavně díky tomu, že není značené turistickými značkami a jeho zajímavosti tak zůstávají většině návštěvníků utajeny. Údolí najdeme mezi Rýchorami a Trutnovem, své jméno dostalo podle vodovodu, který byl vybudován na počátku 20. století a přivádí dodnes životodárnou tekutinu do Trutnova. Vodovod lemuje deset unikátních technických staveb – vodní zámky. My se samozřejmě u některých zastavíme. Bývaly mezi sebou propojeny potrubím a sloužily k čeření neboli prokysličování vody. Podíváme se také, kam se při cestě údolím ztrácí Maxův potok a zjistíme, jak se s touhle komplikací vypořádali stavitelé vodovodu. Pak si prohlédneme místa, kde se těžil a zpracovával vápenec a přidáme jednu zajímavou pověst.
Vodovodní údolí
Muzeum kočárů
Za největší vynález v historii lidstva považuje Václav Obr kolo. Nejvíc si pak oblíbil kola vozící krásné historické kočáry, které už skoro dvě desítky let sbírá. V Čechách pod Kosířem dokonce otevřel muzeum, ve kterém je k vidění na šest desítek exponátů. K nejvzácnějším patří ten, kterým se vozíval olomoucký biskup a pozdější kardinál Troyer. Označení nejluxusnější by pak nejvíc slušelo tomu, který byl vyroben v 19. století, je kabrioletem i limuzínou současně a dokázal sloužit v rovníkové Africe i na Sibiři. Zajímavý je i největší smuteční vůz všech dob, který by měl být hotov na svátek svatého Václava. Pokud byste chtěly muzejní exponáty vidět v akci, doražte do Čech pod Kosířem o víkendu 21. a 22. července, kdy se tu bude konat už tradiční Josefkol.
Muzeum kočárů
Pohádkové srdce
Výlet do slavných časů českého království spojíme s výletem do světa fantazie a pohádek při návštěvě hradu Karlštejn. Právě tam totiž probíhá výstava výtvarnice a strašidloložky Vítězslavy Klimtové Pohádkové srdce Evropy. Setkáme se na ní s postavičkami, které sama vytvořila, některé představují skutečné osobnosti naší historie, další nás zavedou do světa tajemství a kouzel. Na Karlštejně samozřejmě nemůže chybět Karel IV. ani jeho matka Eliška Přemyslovna. Připomeneme si jejich osudy, ale zavítáme i do historie ještě starší. Kněžna Libuše například vidí město, jehož sláva hvězd se dotýká a nechybí ani patron české země svatý Václav. Společnost velikánům českých dějin dělají postavičky, které možná kdysi dělaly společnost i obyvatelům Karlštejna. Sám Karel IV. prý kdysi nedaleko hradu potkal skřítka.
Pohádkové srdce
Laudonova cyklotrasa
Na kole se tentokrát vypravíme na střední Moravu. Projedeme cyklotrasu nazvanou podle známého rakouského generála Laudona, vedoucí údolím řeky Bystřice mezi Moravským Berounem a Olomoucí. Čeká nás celá řada zajímavých zastávek. Tou první bude místo, kde se zpracovává minerálka Ondrášovka. Ochutnáme a prohlédneme si také dva a půl kilometru dlouhý minerálkovod, který vodu přivádí od vrtů. Pak se zastavíme v Domašově, kde si připomeneme, jak generál Laudon rozprášil pruský zásobovací konvoj a zachránil tím Olomouc a vlastně i celou Moravou před pruským vojskem. Pak se ještě zastavíme u Moravského semeringu, porozhlédneme se po pstruží líhni a osvěžíme se dalšími místními minerálkami.
Laudonova cyklotrasa
Řeznické muzeum
Největší sbírku řeznických strojů v republice najdeme v letos otevřeném řeznickém muzeu v Náměšti nad Oslavou. Myšlenka na zřízení expozice se zrodila v hlavě řeznického mistra Jana Pavlíčka, ale už ji nestihl zrealizovat, a tak se do práce pustily jeho děti. Shromáždily tisícovku exponátů, z nichž některé jsou hotovými poklady a připomínají hodně staré řeznické časy. Prohlédneme si například korouhev se znakem cechu a povíme si, jak si řezníci vysloužili do svého znaku lva. Díky tomu, že celou řadu sekáčků, mlýnků nebo strojů najdeme v muzeu v několika provedeních, můžeme si udělat představu, jak se na práci řeznických mistrů podepsal technický pokrok. A prozradíme vám také, kde Pavlíčkovi exponáty získávají a kdo jim vrací zašlý lesk.
Řeznické muzeum
Kostelec nad Orlicí
Řece Orlici říká František Kinský česká Loira. Stejně jako na slavném francouzském toku najdete na Orlici hned několik zámků. Jeden z nich vyrostl na počátku 19. století v Kostelci nad Orlicí. V pozdně klasicistním stylu ho nechali vybudovat pánové z rodu Kinských. Ti tu také až do roku 1948 žili a nedávno zpřístupnili pokoje, které tehdy obývali, veřejnosti. Z původního vybavení se některé věci nedochovaly a ty, které vydržely musí projít rukama restaurátorů. Nejlépe časy, kdy na zámku hospodařil stát, přečkala knihovna. Dědeček Františka Kinského miloval vojenskou historii, zhruba polovina svazků v knihovně je proto právě z tohohle oboru. Při procházce jednotlivými komnatami si přiblížíme osudy některých členů rodiny a pak ještě nabídneme procházku alpinem a parkem.