Napínavá pouť pramene Beethovenových vlasů odhaluje příčinu skladatelovy nemoci a smrti i tajemství jeho tvorby. Koprodukční kanadsko-český dokument režiséra Larryho Weinsteina vysíláme k 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena. Film je nositelem Gemini Awards 2005 a dalších ocenění
00:00:02 Tak, jdeme na to.
00:00:04 Začneme tím, že celý medailon změříme.
00:00:10 27. 3. 1827 zemřel ve Vídni Ludwig van Beethoven.
00:00:18 Den po jeho smrti si odstřihl jeden mladý chlapec na památku
00:00:21 pramen jeho vlasů.
00:00:29 O 167 let později, roku 1994, byl na aukci v Londýně
00:00:32 tento pramen vlasů prodán.
00:00:37 Jeho novými majiteli se stali dva Američané s neobvyklými jmény:
00:00:41 Ira Brilliant a Che Guevara.
00:00:48 Mezi těmito daty prošel pramen Beethovenových vlasů dlouhou cestu
00:00:52 Z ruky do ruky, ze země do země a ze století do století.
00:00:57 Toto je příběh oné cesty.
00:01:11 Beethoven jednou prohlásil: "Ten, kdo pochopí mou hudbu,
00:01:15 osvobodí se ode všeho utrpení světa".
00:01:21 Předtím jsem vědecky zkoumal masové vrahy
00:01:24 a tak jsem byl nadšen, že se můžu konečně zabývat dobrým člověkem.
00:01:32 Kudrnaté vlasy, ta divoká hříva,
00:01:35 to je s Beethovenem vysloveně spjato,
00:01:37 patří to k němu.
00:01:39 Dá se říct, že je to něco, jako jeho značka.
00:01:42 Dokud jsem nedržela pramen Beethovenových vlasů v ruce,
00:01:45 věděla jsem o něm velmi málo.
00:01:48 Možná, že jsem se mu dokonce pokoušela vyhýbat.
00:01:55 Beethoven svou hudbou nevyjadřoval své utrpení,
00:01:58 ale to, jak ono utrpení překonával.
00:02:02 Máme před sebou lidskou bytost, která trpí,
00:02:05 která má sebevražedné sklony.
00:02:07 A pak náhle, skoro jako fénix, povstane z popela.
00:02:10 Je to jako katarze.
00:02:21 Když jsem si uvědomil,
00:02:23 že to skutečně pochází z hlavy muže,
00:02:25 který napsal Devátou symfonii, musel jsem to mít.
00:02:47 Jmenuji se Ferdinand Hiller.
00:02:50 S Ludwigem van Beethovenem jsem se setkal jako mladý hoch
00:02:53 ve Vídni, kde jsem studoval hudbu.
00:02:56 Třikrát jsem ho navštívil se svým učitelem
00:02:59 Johannem Nepomukem Hummelem.
00:03:02 Bylo to úžasné, ale také velmi smutné,
00:03:05 protože život velkého mistra byl u konce a my jsme věděli,
00:03:08 že každá naše návštěva může být ta poslední.
00:03:17 Ta setkání s Beethovenem během jeho posledních dní
00:03:20 na mě udělala velký dojem
00:03:22 a zůstala mou nejdůležitější životní vzpomínkou.
00:03:50 Dobré ráno, vítejte u nás.
00:03:53 Tohle je moje žena Renée,
00:03:55 já jsem doktor Alfredo "Che" Guevara.
00:03:58 Když jsme navrhovali schodiště,
00:04:00 chtěli jsme, aby to bylo něco jedinečného.
00:04:03 Tehdy jsem řekl manželce: "Uděláme to s tajným kódem!"
00:04:07 Teď vám nechám chvíli času, abych viděl,
00:04:09 jestli dokážete ten tajný kód na zábradlí do knihovny dešifrovat
00:04:17 Je to Beethovenova Pátá.
00:04:20 ZPÍVÁ
00:04:24 Jde to až nahoru.
00:04:39 Právě převážíme Ludwiga van Beethovena
00:04:41 do mojí kanceláře.
00:04:45 Budeme tam slavit jeho narozeniny.
00:04:49 Půjde-li vše hladce, za 20 minut bude sedět na večírku.
00:04:58 Jmenuji se Ira Brilliant
00:05:00 a teď vám ukážu počátky Beethovenova centra.
00:05:03 Jeho základ se skrývá tady v této skříni.
00:05:06 Jen tu nepořádek.
00:05:08 V roce 1975 jsem získal první dopis a první vydání
00:05:12 Beethovenovy hudby.
00:05:14 A tento prostor se začal pozvolna zaplňovat.
00:05:19 V roce 1983 mě napadlo,
00:05:21 že bych měl pro tuto sbírku vymyslet lepší domov
00:05:24 než je obyčejná skříň.
00:05:39 Toto je první dopis, který jsem koupil v roce 1975.
00:05:44 Napsal ho jeho sekretář, ale podepsal ho sám Beethoven.
00:05:51 A tady je skutečný pramen Beethovenových vlasů,
00:05:55 který byl ustřižen z jeho hlavy den po jeho smrti.
00:05:59 Udělal to tento mladý muž, tehdy mu bylo 15 let.
00:06:03 Ferdinand Hiller.
00:06:16 Pro mě byl Beethoven Bůh,
00:06:18 takže jsem nemohl uvěřit, že odešel navždy.
00:06:25 HRAJÍ
00:06:56 Držet v ruce pramen Beethovenových vlasů,
00:06:59 to byl pocit, jakoby mi požehnal jeho duch,
00:07:02 který mě měl vést na mé vlastní umělecké cestě.
00:07:23 Jmenuji se Michele Larson.
00:07:26 Často vzpomínám na dobu,
00:07:27 kdy byla mezi mnou a otcem takovým zvláštním poutem hudba.
00:07:31 Nechápu, jak je možné,
00:07:33 že můj otec nikdy nezmínil Beethovenovy vlasy.
00:07:37 Je to záhada.
00:07:43 To je dědeček.
00:07:45 Ano.
00:07:47 Musela jsem hrát správně, jinak jsem dostala vynadáno.
00:07:52 Byl přísným učitelem.
00:07:54 Škoda, že jsem ho nepoznal.
00:07:57 Byl to úžasný muž.
00:08:02 Můj otec byl lékař.
00:08:04 Měl ordinaci v Gilleleje, kde jsem strávila dětství.
00:08:12 V roce 1969 mi matka po telefonu řekla,
00:08:14 že otec zemřel.
00:08:19 Je dobře, že to šlo tak rychle, ale přesto to bylo velmi smutné.
00:08:26 Krátce poté pověsila maminka na zeď medailon,
00:08:30 ve kterém byly Beethovenovy vlasy.
00:08:35 Často jsem na něj hleděla.
00:08:38 O tom, kde se ten medailon vlastně vzal, se u nás nemluvilo.
00:08:45 Nikdy jsem nic víc nezjistila.
00:08:49 Můj otec si to tajemství odnesl s sebou do hrobu.
00:09:00 Cívka, z níž se odvíjely dny jeho pozemského života,
00:09:03 je prázdná a všechno fyzické pominulo.
00:09:06 Zůstává jen Beethovenův duch.
00:09:08 A jeho hudba, ta stále žije.
00:09:10 Takže mám za to, že i Beethoven stále žije.
00:09:13 A když je někdo naživu,
00:09:15 měly by se podle mě slavit jeho narozeniny.
00:09:21 Začalo to nenápadně,
00:09:23 ale každý rok to bylo větší a větší.
00:09:25 V době, kdy jsme sem přijeli my,
00:09:27 bych tu odhadoval nejméně 50, 60, možná i 70 lidí.
00:09:31 Všichni se skvěle bavili a pak se najednou objevil Che.
00:09:36 ZPÍVÁ
00:09:38 Rád vás vidím. Vypadáte skvěle, jak se máte?
00:09:46 Hudba kapely ve stylu mariachi zajistila skvělou atmosféru.
00:09:50 Hned je jasné, že to není od Beethovena.
00:09:55 Myslím, že Beethoven nenapsal nic takového,
00:09:58 co by mohla tahle mariachi kapela správně zahrát.
00:10:03 Neměl by nic proti!
00:10:05 Ovšem, že ne!
00:10:08 ZPÍVAJÍ
00:10:29 Všichni jste blázni. Ten chlap je už 200 let mrtvý!
00:10:49 Jsme přímo v centru Vídně.
00:10:52 Vidíte ty kočičí hlavy?
00:10:54 Jako v dobách Beethovena.
00:10:56 Ano, Beethoven věděl o kočičích hlavách své.
00:10:59 Říká se, že se po Vídni stěhoval aspoň osmdesátkrát!
00:11:03 Osmdesátkrát za 35 let.
00:11:13 Toto je jeden z Beethovenových oblíbených klavírů
00:11:15 z posledních let jeho života.
00:11:18 Beethoven byl fenomenálním klavírním virtuosem.
00:11:22 Tento byt si jen pronajímal, ale byl to problematický nájemník.
00:11:27 Představte si ho, jak sedí u klavíru a buší do něj,
00:11:30 jak skládá uprostřed noci a sousedi slyší jenom hluk.
00:11:40 Jednoho dne mu prý bylo horko a tak vzal vědro vody
00:11:43 a vylil si ho na hlavu.
00:11:45 Voda samozřejmě natekla do bytu pod ním.
00:11:48 Bytný vyběhl po schodech a došlo ke střetu.
00:11:50 Beethoven hrozil, že se vystěhuje.
00:12:00 Tady máme Beethovenův portrét.
00:12:02 Zřejmě jeho nejoblíbenější.
00:12:04 Bylo mu 34 let a vypadal moc hezky.
00:12:09 Vlasy měl černé jako uhel, byl štíhlý a elegantně oblečený.
00:12:14 V mládí musel být pro dámy opravdovým zjevením.
00:12:19 Beethoven se ale nikdy neoženil.
00:12:21 Ne, že by se málo snažil.
00:12:23 Mnohokrát žádal někoho o ruku,
00:12:26 ale vždycky nějakou ženu, která pro něj byla nedosažitelná.
00:12:30 Často to byly jeho žákyně klavíru, o polovinu mladší než on.
00:12:34 A vždycky byl odmítnut.
00:12:37 Víme, že měl dosti problematickou povahu.
00:12:40 Byl velice prchlivý,
00:12:42 propadal záchvatům vzteku a byl nepředvídatelný.
00:12:47 Je tedy pochopitelné, že zůstal svobodný.
00:13:03 Dobrý den, ordinace doktora Guevary.
00:13:05 Jak vám mohu pomoci?
00:13:09 Jak se máte, Michaeli? Už je to lepší?
00:13:13 Víte, co říkám svým pacientům, když jsme s tím hotoví?
00:13:16 Že potřebují dvě láhve ledově studeného piva.
00:13:19 A víte proč?
00:13:20 Jednu si položí na ránu a druhou vypijí.
00:13:23 V Beethovenově pitevní zprávě se dočtete,
00:13:25 že měl nemocná játra a také ledvinové kameny.
00:13:30 Z dalších pramenů lze zjistit, že měl žloutenku, různé infekce
00:13:34 a neustále trpěl zažívacími bolestmi.
00:13:37 To jsou opravdu velmi vážné zdravotní potíže.
00:13:41 Když posloucháte Beethovena u operace,
00:13:44 je to takové uklidňující.
00:13:46 A na závěr bouřlivá část symfonie.
00:13:57 Každý den se starám o pacienty s ledvinovými kameny.
00:14:00 Když vidím, jak se svíjí bolestí,
00:14:02 chápu, že je neuvěřitelně těžké s takovou bolestí žít.
00:14:12 Beethoven musel tu bolest snášet s minimem tišících léků
00:14:16 a navíc nevěděl, co se s ním děje.
00:14:19 Přesto vstal ze své postele, téměř smrtelné postele,
00:14:24 a začal psát hudbu, kterou byl předurčen vytvořit.
00:14:35 Hlavním způsobem terapie,
00:14:37 kterou byli pacienti v jeho době léčeni,
00:14:40 bylo pouštění žilou.
00:14:43 Tady vidíme ukázku několika takových mučících nástrojů.
00:14:49 Například tento ostrý nástroj podobný noži
00:14:52 se používal na vypouštění krve z těla.
00:14:56 Beethovenovi pouštěli žilou často.
00:15:01 Další zvláště nepříjemnou formou léčby byl klystýr.
00:15:07 Pacienti dostávali tyto stříkačky několikrát denně,
00:15:10 aby se zbavili tekutin.
00:15:14 Beethoven si na své lékaře často stěžoval,
00:15:17 protože ho nedokázali vyléčit a jeho utrpení jenom zhoršovali.
00:15:29 Žádný z Beethovenových lékařů nebyl nikdy schopen
00:15:32 určit příčinu jeho hluchoty, ani příčinu mnoha dalších
00:15:36 chronických chorob, jež ho po většinu života sužovaly.
00:15:42 Den po Beethovenově smrti provedl jeho lékař pitvu,
00:15:45 aby se pokusil toto tajemství rozřešit.
00:15:52 V Beethovenově době byl člověk svědkem zrodu vědecké medicíny.
00:15:58 Nově zavedené systematické provádění pitev
00:16:01 a sledování jejich výsledků položilo základy lékařské vědy.
00:16:41 Nejdříve bylo odstraněno temeno lebky.
00:16:45 Poté byl vyjmut mozek a pak sluchové orgány z obou stran.
00:16:52 Pitevní zpráva podrobně popisuje sluchový orgán.
00:16:58 Nerv vedoucí k mozku byl zúžený a zeslabený,
00:17:02 naproti tomu vedlejší céva byla zvětšená.
00:17:07 Toto jsou samozřejmě velmi významná zjištění,
00:17:10 ale nejsou dost konkrétní na to, abychom z nich zjistili,
00:17:14 o jakou chorobu se u Beethovena jednalo.
00:17:21 Když Beethoven umíral, řekl:
00:17:23 " Chci, aby byla známa pravda. Chci vědět, proč jsem byl hluchý.
00:17:27 Chci, aby někdo konečně zjistil, proč jsem onemocněl
00:17:29 a proč jsem ztratil sluch."
00:17:32 A prohlásil, že s jeho tělem mohou dělat, co budou chtít,
00:17:35 ale že by byl rád, kdyby někdo někdy našel
00:17:37 odpověď na jeho otázky.
00:17:40 Požádal tedy o diagnózu a myslím, že je na mě a dalších vědcích,
00:17:43 abychom mu odpověděli.
00:17:52 Jsem doktor Bill Walsh
00:17:54 a jsem odborníkem na chemickou analýzu vlasů.
00:17:58 Začátky mé praxe se datují do doby,
00:18:00 kdy jsem začal pracovat s odsouzenci.
00:18:03 Setkával jsem se s rodinami,
00:18:05 ze kterých tito kriminálníci vzešli a k mému překvapení
00:18:08 mnohé z těchto rodin vypadaly jako ideální,
00:18:11 milující a prosperující.
00:18:13 Našel jsem rodiny,
00:18:15 kde byli ostatní bratři a sestry úplně v pořádku
00:18:17 a přesto všechno se jeden z nich vyvedl tak hrozně,
00:18:20 že jsme s kolegy začali přemýšlet, jestli lidé, se kterými pracujeme,
00:18:24 nemají nějaký zdravotní problém.
00:18:29 Začali jsme jim odebírat vzorky krve a moči
00:18:32 a snažili se zjistit, jestli v nich lze najít něco zvláštního.
00:18:36 Strávili jsme celý rok sbíráním informací,
00:18:39 ale nezjistili jsme nic, co by dávalo smysl.
00:18:42 Bylo to všechno střílení naslepo.
00:18:44 Snad jen k tomu lze naše počínání přirovnat.
00:18:48 Nenašli jsme žádné souvislosti, dokud jsme nezačali zkoumat
00:18:51 stopové prvky jako měď, zinek a mangan.
00:18:54 Tehdy jsme zjistili něco důležitého.
00:18:57 Zkoumaní odsouzenci se od ostatních lidí
00:18:59 zásadně lišili.
00:19:01 Nejlepší způsob, jak najít v organizmu stopové prvky,
00:19:04 například olovo nebo kadmium, je zkoumat lidské vlasy.
00:19:10 Chemické analýze jsme podrobili vlasy
00:19:12 mnoha obzvláště násilných lidí.
00:19:16 V této krabičce jsou například vlasy staré 20, 25 let.
00:19:21 Máme vzorek vlasů Henry Lee Lucase,
00:19:24 známého sériového vraha, který se přiznal k vraždě 360 lidí.
00:19:29 Nyní se má sice za to, že jich zavraždil jen sto,
00:19:32 ale přesto je to zajímavá osoba ke zkoumání.
00:19:38 Zabývat se takovými případy je příšerné,
00:19:41 protože ti lidé udělali něco strašného.
00:19:44 Zkoumali jsme i Charlese Mansona.
00:19:46 Když jsme dostali jeho laboratorní výsledky,
00:19:49 uviděli jsme chemický vzorec tohoto sociopata
00:19:52 s velkou přesností a intenzitou.
00:19:54 Měl jeden z nejintenzivnějších chemických vzorců,
00:19:57 co jsem kdy viděl.
00:20:12 Moje matka a já jsme s určitostí nevěděli,
00:20:14 jestli to jsou opravdu Beethovenovy vlasy.
00:20:17 Vzali jsme je tedy do aukčního domu,
00:20:19 abychom zjistili, zda jsou pravé.
00:20:21 Nejdřív jsme navštívili Christie's v Kodani.
00:20:25 Nevěřili, že jsou skutečné, takže neměli zájem.
00:20:28 To nás téměř přesvědčilo,
00:20:30 že ty vlasy Beethovenovi nepatřily.
00:20:33 Ale abychom si byli úplně jisti,
00:20:35 vzali jsme je o rok později do Kodaně znovu.
00:20:39 Tentokrát je ovšem zkoumali v aukčním domě Sotheby's.
00:20:51 Pamatuji si to, jako by to bylo dnes.
00:20:57 Přišla paní Larsenová a řekla, že přináší poněkud zvláštní věc.
00:21:03 Odpověděla jsem,
00:21:05 že jsme v naší branži na zvláštní věci zvyklí.
00:21:13 A ona řekla: "Tak tohle jsou Beethovenovy vlasy."
00:21:20 Položila na stůl kabelku a vytáhla z ní malou krabičku.
00:21:27 Zvedla víčko a uvnitř byl šedý pramen vlasů.
00:21:32 Vypadal jako malé ptačí hnízdo.
00:21:34 Bylo to neuvěřitelné.
00:21:36 Začaly jsme se dívat na obrazy Beethovena
00:21:37 a sledovaly jeho vlasy.
00:21:40 Seděly jsme a měly v rukou ten šedý pramínek.
00:21:45 Ira řekl: " Sotheby's pořádají aukci v Londýně.
00:21:48 Mají tam jedno první vydání, nějaký dopis a kdo ví, co ještě.
00:21:51 Všechno za více než 100 000 dolarů."
00:21:54 Bylo nemožné, že bych mohl jen pomyslet na něco takového.
00:21:57 Ale pak dodal: "A mají tam pramen vlasů,
00:22:00 o který by nemusel být moc velký zájem".
00:22:02 Tak jsem řekl: "Proč se o to nepokusit?".
00:22:05 A hned ráno po aukci, začínal jsem pracovat na klinice,
00:22:08 jsi mi zavolal a řekl jsi: "Che, máš hřeben?"
00:22:13 "Máš nachystaný hřeben? Máme je!"
00:22:20 Beethovenovy vlasy!
00:22:22 Budu je navždy opatrovat.
00:22:26 Nechal jsem vyrobit dřevěný medailon se sklem,
00:22:29 abych je ochránil,
00:22:30 abych je mohl obdivovat, kdykoli budu chtít.
00:22:34 Tato relikvie mi umožnila znovu prožívat jeho přítomnost,
00:22:38 jeho inspirativního ducha.
00:22:45 Moje kariéra začala v Paříži po roce 1830.
00:22:49 Byl jsem součástí skupiny složené z přátel:
00:22:51 Berlioz, Chopin, Liszt, Mendelssohn
00:22:55 a potom Wagner a Schumann.
00:22:58 Určovali jsme hudbu naší doby, přetékali jsme hudebními nápady.
00:23:02 Spojovala nás láska k Beethovenovi,
00:23:04 uctívali jsme ho skoro až k posedlosti.
00:23:07 A při zvláštních příležitostech
00:23:09 jsme se shromáždili kolem mého pokladu -
00:23:12 pramene Beethovenových vlasů.
00:23:18 Ferdinand Hiller byl ve své době považován
00:23:20 za velkou hudební osobnost.
00:23:23 Byl to klavírista, skladatel, zakladatel hudebních festivalů
00:23:28 a slavný dirigent.
00:23:30 Přesto je dnes jeho jméno téměř zapomenuto.
00:23:33 Je z něj jen hudební poznámka pod čarou.
00:23:36 Jsme zde, v krásném starém Kolíně,
00:23:38 ve městě Ferdinanda Hillera.
00:23:42 Město mu mnohé dluží za hudební kulturu té doby.
00:23:48 Za svého života byl tím, kdo všechno organizoval
00:23:51 a na čas se také stal velice slavnou osobností.
00:23:57 Pojďte tudy, tady někde to musí být.
00:24:02 Brzy bychom měli být na místě.
00:24:08 Ano, tady to je.
00:24:13 Hrob Ferdinanda Hillera ve mně vzbuzuje pocit,
00:24:15 že Kolín ještě na tohoto muže úplně nezapomněl.
00:24:22 Člověk tu ucítí, že tady skončil jeden velký život.
00:24:34 Ferdinand Hiller chtěl,
00:24:35 aby medailon zůstal navždy v jeho rodině.
00:24:38 Krátce před smrtí předal svůj necennější majetek
00:24:41 svému synu Paulovi.
00:24:46 ZPÍVÁ
00:25:43 Jedna z věcí, která mě fascinuje na Irově nadšení pro Beethovena
00:25:46 je to, že Ira neumí číst noty
00:25:49 a k hudbě nepřistupuje ani jako hudební historik
00:25:52 nebo hudební teoretik.
00:25:56 Jeho vztah k Beethovenovi
00:25:58 je velmi širokým filozofickým zájmem.
00:26:02 Myslím, že od něj Ira pochytil něco z jeho vlastního
00:26:05 humanitního ducha.
00:26:07 Z ducha, který říká: "Nejde o mě, jde o úžasnou hudbu
00:26:11 a její poselství, které je tak důležité."
00:26:34 Když jsme tento medailon otevřeli, zjistili jsme,
00:26:37 že byl v roce 1911 v Kolíně vyčištěn a opraven.
00:26:44 Tohle bylo na jeho zadní straně, je to německy.
00:26:49 Může to někdo přečíst a říct,
00:26:51 co to znamená v anglickém překladu?
00:26:54 "Tyto vlasy byly odstřiženy mým otcem,
00:26:56 doktorem Ferdinandem von Hillerem,
00:26:58 den po smrti Ludwiga van Beethovena
00:27:00 z jeho hlavy a 1. května 1883 mi byly v Kolíně předány
00:27:05 jako dárek k narozeninám. Paul Hiller."
00:27:12 Stojíme před domem Paula Hillera,
00:27:14 který tu se svou rodinou žil mnoho let.
00:27:20 Živil se jako pěvec a skladatel.
00:27:25 Ale to všechno skončilo v roce 1933,
00:27:29 kdy Paul ve věku 80ti let zemřel na mrtvici.
00:27:34 Jeho syn Erwin byl hercem a v ten stejný den,
00:27:38 kdy zemřel jeho otec, byl kvůli svým židovským kořenům
00:27:43 vypískán z jeviště kolínského divadla.
00:27:49 Tento den tedy tragicky změnil celý jejich osud.
00:28:14 Nacisté viděli Beethovena jako pomník německé hudby.
00:28:21 Ale on není zodpovědný za to, že ho přijali mezi sebe
00:28:24 jako státního skladatele nacistů.
00:28:27 A nejen to!
00:28:30 On by to zcela jistě naprosto rezolutně odmítl.
00:28:34 Ostatně, sám to dokázal a dal nám to najevo
00:28:37 svým výrokem proti Napoleonovi.
00:28:41 Jeho známá věta: "Kdybych byl schopen používat meč tak,
00:28:45 jako používám pero při psaní svých skladeb,
00:28:48 rozhodně bych jej porazil." ta byla mířena proti Napoleonovi.
00:28:55 Ale tím spíš i proti Hitlerovi.
00:29:03 HRAJÍ
00:29:58 Když Německo zachvátil antisemitismus a v Evropě vypukla
00:30:01 druhá světová válka,
00:30:03 Hillerovi, kultivovaná židovská rodina z Kolína,
00:30:07 zmizeli z historických záznamů.
00:30:10 A s nimi také medailon s Beethovenovými vlasy.
00:30:18 Jak se vlasy podařilo zachránit před zničením?
00:30:21 Odpověď zná jen rodina Hillerova.
00:30:24 Ale přežil někdo z nich válku?
00:30:27 Víme, že Paul Hiller zemřel ještě před tím,
00:30:29 než válka začala.
00:30:32 Jeho žena Sophie v roce 1942 prchala vlakem z Německa
00:30:36 a na své cestě ke svobodě zemřela na srdeční infarkt.
00:30:40 Jejich starší syn Edgar se dostal do bezpečí ve Švýcarsku,
00:30:44 ale poté propadl hluboké depresi a vzal si život.
00:30:48 Mladší syn Erwin úspěšně skrýval svou židovskou identitu
00:30:52 a dokonce získal práci u nacistické strany.
00:30:56 Byl ale odhalen a uvězněn.
00:30:59 Po válce byl považován za mrtvého. Ale bylo tomu tak?
00:31:21 V Německu se musel celý život potýkat s antisemitismem.
00:31:27 Když přišel do této země,
00:31:29 všichni Němci byli považováni za nacisty.
00:31:40 V podstatě zahodil svou identitu jako Erwin Hiller
00:31:44 a vytvořil si identitu novou, francouzskou.
00:31:51 Nakonec začal pracovat ve svém oboru, jako herec.
00:31:54 Byl považován za Francouze a zjevně to dělal dobře.
00:32:06 Později hledali někoho, kdo by mohl zahrát Němce.
00:32:09 On se přihlásil, že by tu roli vzal, ale odmítli ho.
00:32:12 Řekli mu: "Ne, vy jste Francouz.
00:32:14 Víme, že jste Francouz a na roli německého herce
00:32:17 se prostě nehodíte."
00:32:20 Podařilo se nám to zjistit jen velmi šťastnou náhodou
00:32:23 s pomocí nějakého detektiva v Německu,
00:32:26 který objevil závěť jeho staršího bratra.
00:32:31 Ten zemřel, pokud vím, v roce 1958
00:32:35 a své malé jmění odkázal svému bratrovi jménem Marcel Hillaire.
00:32:41 Dokonce nám sehnal i jeho adresu v Kalifornii.
00:32:55 Tohle bylo jedno z Marcelových oblíbených míst.
00:32:58 Sem chodil, když byl naživu.
00:33:01 A když pak zemřel a byl zpopelněn, rozprášila jsem tu jeho popel.
00:33:07 Marcel o Beethovenových vlasech mluvil.
00:33:09 Často, vlastně ne často, ale občas snil o tom,
00:33:13 že kdyby je měl, byl by z něj velmi bohatý člověk.
00:33:20 Z vyprávění jsem pochopila, že jeho otec ten medailon
00:33:23 daroval nějaké německé konzervatoři
00:33:25 a během války že byl ukraden.
00:33:27 Prostě zmizel.
00:33:30 Mám pocit, že Marcel i jeho rodina by byli šťastní, kdyby věděli,
00:33:34 že ten medailon stále existuje.
00:33:37 Byli by rádi, že byl zachráněn lidmi,
00:33:39 kterým na Beethovenovi tolik záleží a kteří si uvědomují,
00:33:43 jak obrovskou hodnotu má.
00:33:56 Když ten balíček přišel, vzal jsem ho a podíval se na něj.
00:34:02 Dobře jsem si uvědomoval, co je uvnitř,
00:34:05 takže jsem se rozhodl, že ho položím na stůl
00:34:08 a nechám to trochu uzrát.
00:34:10 A to jsem udělal.
00:34:12 Čekal jsem asi tři dny.
00:34:15 Díval jsem se na něj každý den, myslel na to, co v něm je
00:34:19 a co to bude znamenat pro nás oba.
00:34:24 A moje radost každým dnem rostla a rostla.
00:34:27 Dívala jsem se na ten balíček.
00:34:29 Skoro jste si mohli představit paprsky,
00:34:32 které z něj vyzařovaly, jako třeba ve filmu.
00:34:36 Dobře jsem věděla, co je uvnitř.
00:34:39 Byl to takový tajuplný pocit a my jsme se zdráhali
00:34:42 balíček otevřít, aby ten pocit neskončil.
00:35:33 Vidět ten medailon s vlasy, vědět, že byl vyroben skoro před 200 lety
00:35:38 ve Vídni a přesto si našel cestu do Phoenixu v Arizoně
00:35:43 a myslet na to, že Che a já získáme něco jako poklad,
00:35:52 to vše na mě udělalo velký dojem.
00:35:59 Když jsme se setkali v Tucsonu v Arizoně,
00:36:01 každý jsme měli takovou potřebu být chvíli zticha.
00:36:06 Jen jsme se na to dívali a přemýšleli, co s tím udělat.
00:36:10 Jak to otevřít, spočítat, jak ty vlasy rozdělit
00:36:13 a jak to přesně provést.
00:36:15 Zabralo to nějaký čas.
00:36:21 Iru zajímá majetek, on je sběratel.
00:36:24 Díval se na to tedy jako sběratel. Já to bral spíš vědecky.
00:36:29 Vím, že z vlasů se dají získat informace.
00:36:31 Byl jsem zvědavý,
00:36:32 jestli bral Beethoven nějaké léky, než zemřel a zda neměl otravu
00:36:36 nějakým těžkým kovem.
00:36:38 Když nám ten medailon přišel, rozhodli jsme se,
00:36:40 že se ho pokusíme otevřít.
00:36:42 Bylo to mé přání.
00:36:44 Zajímal mě chemický rozbor těch vlasů.
00:36:47 Jde to celkem snadno.
00:36:49 Je to křehké.
00:36:51 Velmi křehké.
00:36:53 Snažím se to rozdělat a dostat se dovnitř.
00:36:57 Ta podložka se rozpadá.
00:37:04 Ten den tam bylo plno.
00:37:07 V té místnosti bylo tak 30, možná i 40 lidí.
00:37:13 Che Guevara tam byl jako chirurg.
00:37:16 Byl dokonce tak oblečen.
00:37:20 Měli jsme tam i konzervátora. A také soudního patologa.
00:37:25 Tady vzadu je další nápis. Další poklad.
00:37:29 "Neu beklebt", to znamená: "nově zalepeno".
00:37:32 Shromáždili jsme se na operačním sále.
00:37:34 Che se dal do otevírání medailonu.
00:37:37 Se skalpelem v ruce krok za krokem popisoval vše, co dělal.
00:37:45 Tady to je.
00:37:52 Skvěle, teď jsme se dostali k tomu nápisu.
00:37:57 "Tyto vlasy byly odstřiženy mým otcem,
00:38:00 doktorem Ferdinandem von Hillerem,
00:38:02 den po smrti Ludwiga van Beethovena,
00:38:05 z jeho mrtvého těla."
00:38:10 Našli jsme vzkaz od někoho, kdo ten medailon v roce 1911
00:38:14 přelepil a vyčistil.
00:38:17 Když Che zajel skalpelem dovnitř, aby to otevřel,
00:38:21 bylo slyšet závan vzduchu.
00:38:27 Slyšeli jste? Bylo tam vakuum.
00:38:30 Bylo ohromně vzrušující, být tak blízko něčemu,
00:38:34 co bylo součástí samotného Beethovena.
00:38:36 Byl to neobvyklý pocit.
00:38:38 Těžko to vysvětlit lidem, kteří se nezabývají medicínou,
00:38:41 neboť jim to může připadat morbidní,
00:38:44 ale byl to téměř mystický, náboženský zážitek.
00:39:06 Bylo toho tolik, všude okolo bylo strašně moc lidí
00:39:10 a já jsem si uvědomil,
00:39:12 že Che a já jsme z nich byli v tu chvíli ti nejdůležitější.
00:39:17 Jak jsme pomalu rozkrývali tajemství ukryté
00:39:19 v našem medailonu, začalo mi docházet,
00:39:21 že ta věc bude znamenat o hodně víc, než jsme oba čekali.
00:39:33 Existovala pouze jediná cesta, která mohla přivést medailon
00:39:36 s Beethovenovými vlasy do maličké dánské rybářské vesnice.
00:39:41 Šlo o temnou kapitolu v dánské historii.
00:39:49 Na rozdíl od zbytku Evropy byli dánští Židé ponecháni
00:39:52 po většinu války na pokoji,
00:39:54 a proto se sem stahovali židé z ostatních zemí.
00:39:58 Ale na podzim 1943 Hitler rozhodl, že se to musí změnit.
00:40:03 Přijelo gestapo, aby Židy shromáždilo.
00:40:08 I když jsem byl jen malý chlapec, cítil jsem,
00:40:11 že jsme v hrozném nebezpečí.
00:40:19 Věděl jsem to, protože jsem slyšel Hitlerův hlas v rádiu.
00:40:29 Proklínal v něm tehdy Židy.
00:40:33 Křičel, že jsou ubozí a mizerní,
00:40:37 a že všichni Židé jsou nepřáteli ostatních lidí.
00:40:46 Takové věci mi naháněly strach.
00:40:49 Přestože jsem byl ještě dítě, pochopil jsem,
00:40:51 že nebezpečí, které nám hrozí, je opravdové.
00:40:57 Mám pro vás velmi důležitou zprávu.
00:41:00 Za dva dny přepadnou Němci všechny židovské domácnosti v Dánsku.
00:41:07 Pokusí se zajmout každého Žida.
00:41:10 Situace je mimořádně vážná.
00:41:14 Vědí, že je roš hašana, a že naše rodiny budou doma.
00:41:18 Musíme ihned něco udělat.
00:41:24 V době, kdy nacisté přijeli, byli Židé varováni
00:41:26 a většina z nich již ze svých domovů uprchla.
00:41:33 Lidé v Dánsku riskovali vlastní životy,
00:41:35 aby pomohli 8000 svých spoluobčanů uniknout z pasti.
00:41:42 Stovky malých loděk je začaly převážet do bezpečí
00:41:45 v neutrálním Švédsku.
00:41:49 Všechno muselo být přísně utajené, takže transport probíhal v noci,
00:41:54 kdy byla tma.
00:42:04 Rybáři věděli, že kdyby je chytili s loďkami plnými uprchlíků,
00:42:09 poslali by je do německých koncentračních táborů.
00:42:20 Lidé, které převáželi, byli ve špatném stavu.
00:42:27 Byli nemocní, vyděšení a nic nechápali.
00:42:38 Pokaždé, když Židé našli bezpečný přístav,
00:42:40 nacisté ho objevili.
00:42:44 Poslední bezpečný přístav byl v Gilleleje,
00:42:47 kde se Židé shromáždili 6. října 1943.
00:43:00 Zavolal nám pastor ze sousedního kostela.
00:43:04 Požádal nás, jestli bychom nemohli ukrýt větší skupinu Židů.
00:43:10 Nahrnuli se do kostela.
00:43:12 Můj manžel je všechny poslal, aby se schovali nahoře na půdě.
00:43:19 Pak jsme šli domů, ale nemohli jsme spát.
00:43:27 Byly to hrozné dny. Hrozné!
00:43:37 Tohle je ta půda, kde 80 židovských uprchlíků
00:43:41 přečkalo noc ze 6. října.
00:43:46 Tady jim poskytli pomoc: jídlo, deky, teplé oblečení
00:43:51 a dobrovolníci Červeného kříže sem přišli pomoci nemocným.
00:43:56 Jedním z těch dobrovolníků byl zřejmě i doktor Fremming
00:44:00 a od některého z uprchlíků dostal jako vyjádření díků
00:44:03 balíček s pramenem Beethovenových vlasů.
00:44:08 Tatínek mi jednou vyprávěl, že musel jejich malým dětem
00:44:11 dávat injekce sedativ, aby neplakaly.
00:44:14 Nemluvil o té osudné noci rád.
00:44:21 Domnívám se, že měl možná pocit, že přijmout od nich platbu
00:44:25 je něco špatného.
00:44:29 A možná ty vlasy za platbu považoval.
00:44:32 Myslím, že z toho měl pocit viny.
00:44:48 Dostali jsme ty vlasy na chemickou analýzu v téhle obálce.
00:44:52 Bylo na ní napsáno: "Důvěrné.
00:44:55 Otevření povoleno pouze doktoru Walshovi".
00:44:58 Uvnitř byla malá tubička s dvaceti vlasy Ludwiga van Beethovena.
00:45:03 Musí se to otevírat velice opatrně,
00:45:06 protože vlasy jsou velmi suché
00:45:07 a statická elektřina může způsobit, že by mohly vyletět.
00:45:11 To by bylo hrozné, protože jde o velikou vzácnost!
00:45:15 Vzali jsme těch dvacet vlasů a podrobili je výzkumu.
00:45:19 Tohle je ten důležitý pramínek!
00:45:24 Považuji za pozoruhodné, že 170 let po něčí smrti
00:45:28 získáte vzorek jeho vlasů a můžete tak zjistit
00:45:31 něco závažného o jeho životě.
00:45:35 Zkoumali jsme množství historických vzorků vlasů.
00:45:38 Nejvýznamnější byly do té doby vlasy Johna Keatse,
00:45:42 anglického básníka, který zemřel velmi mladý.
00:45:46 Analyzovali jsme vzorek jeho vlasů a zjistili jsme,
00:45:48 že v nich je morfium.
00:45:50 Keatsovy vlasy hrály velmi důležitou roli
00:45:52 v přijetí metody testování vlasů.
00:45:56 Zatímco u Keatsových vlasů byl výsledek kladný,
00:45:58 Beethovenovy vlasy byly na morfium negativní.
00:46:03 To nás udivilo, protože jsme věděli,
00:46:04 že Beethoven trpěl po většinu svého života velkými bolestmi,
00:46:08 zvláště těsně před smrtí.
00:46:12 A laudanum, opiát obsahující morfium,
00:46:15 byl v jeho době nejpoužívanějším analgetikem.
00:46:20 Testy doktora Baumgartnera jasně ukázaly,
00:46:23 že v Beethovenových vlasech nebyly žádné opiáty.
00:46:26 Alespoň v posledních měsících svého života je neužíval.
00:46:29 Historické záznamy potvrzují,
00:46:32 že Beethoven skládal až do dne své smrti
00:46:34 a vypadá to, že si chtěl udržet jasnou mysl.
00:46:37 Kvůli hudbě byl zřejmě ochoten vydržet i úpornou bolest.
00:47:07 2. dubna 1947 jsem dostala od jednoho mladého muže
00:47:12 tento dopis: "Milá Irmo, s potěšením bych rád potvrdil
00:47:17 naši nedělní schůzku.
00:47:20 Přesný čas a přesné místo urči, prosím, Ty.
00:47:24 Budu očekávat Tvou odezvu nejpozději do soboty.
00:47:28 Mám lístky na koncert filharmonie, který začíná přesně ve tři hodiny.
00:47:32 Bude se hrát Beethovenova symfonie.
00:47:35 Pokud máš zájem, je další tah na Tobě.
00:47:39 S láskou, Ira."
00:47:42 Setkali jsme se a nám oběma se ten koncert moc líbil.
00:47:56 Toto je začátek pronikavého momentu
00:47:58 v Beethovenově vyjádření jeho touhy.
00:48:02 U mě je ta reakce podobná.
00:48:06 V této pasáži mám několik velmi oblíbených taktů,
00:48:09 které ve mně vyvolávají stejné pocity a myšlenky.
00:48:21 Ztratili jsme dceru a nikdy jsme na to nezapomněli.
00:48:25 I dnes je pro nás těžké o té ztrátě mluvit,
00:48:29 takže u toho nechci zůstávat příliš dlouho,
00:48:32 protože to stále bolí.
00:48:40 Část, která za chvíli přijde, ve mně navozuje pocit touhy
00:48:44 po věcech, které jsem propásl.
00:48:48 Beethovenův jazyk se tak stává i mým jazykem
00:48:52 a vždycky se na něj odvolávám.
00:48:55 Vždy, když si potřebuji připomenout něco,
00:48:57 na co bych mohl vzpomínat.
00:49:02 Tady to začíná!
00:49:04 Přichází moment, který mám na mysli.
00:49:11 POSLOUCHÁ
00:49:32 Vždycky jsem cítil,
00:49:34 že hudba vyjádří všechno o mnoho lépe,
00:49:37 než jsou schopna jakákoli slova.
00:49:40 Z tohoto důvodu mám tuto část jeho sonáty moc rád.
00:49:45 Nejsem si jistý, zda může Beethoven po někom
00:49:48 zaplnit mezeru nebo zmírnit osobní tragédii.
00:49:51 Ale vím, že když posloucháte jeho hudbu,
00:49:54 pochopíte, že nejste jediní, kdo trpí.
00:49:57 Ano, máte v životě ztrátu, není pochyb o tom,
00:50:00 že po někom truchlíte.
00:50:02 Není pochyb o tom, že vás to uvnitř bolí,
00:50:04 ale nejste sami.
00:50:14 Když se na Gilleleje snesla noc, někdo na té tmavé půdě
00:50:17 musel dát pramen Beethovenových vlasů doktoru Fremmingovi.
00:50:23 Zřejmě už nikdy nezjistíme, kdo to byl.
00:50:26 Nikdo z těch, Kdo onu noc přežili,
00:50:28 to neví a tak tato část cesty vlasů
00:50:31 zůstává zahalena tajemstvím.
00:50:36 Vůbec jsem netušil,
00:50:38 že na té půdě byl pramen Beethovenových vlasů.
00:50:43 Ve tmě jsem viděl jenom tmavé siluety lidí.
00:50:47 Seděli jsme a tiše čekali.
00:50:50 Jediné, co jsme slyšeli, byly hodiny
00:50:52 a jejich neustálé tik, tak.
00:51:00 Uběhlo několik hodin, atmosféra houstla
00:51:04 a nervozita postupně narůstala.
00:51:11 Nevím už, kolik přesně bylo, ale najednou jsme zvenku
00:51:15 uslyšeli hlasy, příkazy v němčině.
00:51:27 V tu chvíli bylo na půdě mrtvolné ticho.
00:51:31 Celé místnosti vládlo jenom tikání věžních hodin.
00:51:36 Byl to příšerný pocit.
00:51:43 Jako by se ten zvuk neúprosně zařezával do duší uprchlíků.
00:52:03 Pak jsem uslyšel ten hrozný křik: "Hýbejte se! Hýbejte se!
00:52:09 Vstávejte! Ven! Špinaví Židé!"
00:52:14 Donutili nás všechny jít k vojenským náklaďákům,
00:52:17 které tam čekaly.
00:52:20 Cestou jsme museli projít mezi dvěma řadami vojáků,
00:52:22 kteří na nás mířili svými bajonety.
00:52:26 Skoro se nás jimi dotýkali.
00:52:30 Byl to nepříjemný pocit.
00:52:43 V tomto propagandistickém filmu chtěli Němci ukázat světu,
00:52:47 že Židé měli v táboře Terezín hezký život.
00:52:55 Támhle na tom písku uprostřed vidíte malého chlapce.
00:53:00 Ten malý chlapec, to jsem já.
00:53:06 Bylo tam asi dvanáct tisíc takových dětí.
00:53:11 Většina z nich skončila v plynové komoře.
00:53:16 Přežilo jich méně než sto a já jsem jedním z nich.
00:53:43 Je úžasné, že člověk s úplnou ztrátou sluchu
00:53:46 je schopen skládat hudbu, nejdokonalejší ze všech umění.
00:53:52 Hudba závisí na vašem sluchu,
00:53:54 hudba závisí na vašich schopnostech uvědomit si
00:53:57 a představit si její zvuk.
00:54:04 A Beethoven složil své největší skladby ke konci svého života,
00:54:08 to znamená v úplné hluchotě.
00:54:15 To, co držím v ruce, není mučící nástroj
00:54:18 a není to ani hudební nástroj z nějakého Beethovenova koncertu.
00:54:24 Je to naslouchátko, které se za jeho časů používalo.
00:54:29 Je opravdu autentické, je z Beethovenovy doby.
00:54:36 Drží se takhle.
00:54:42 Takto si to nasadíte a s úžasem zjistíte,
00:54:46 jak dobře s tím najednou slyšíte.
00:54:57 Beethoven vyzkoušel kvůli svému uzdravení kdeco:
00:55:01 koupele, kapky do uší, elektroterapii.
00:55:06 Ale všechno bylo k ničemu. Nic mu nepomohlo.
00:55:10 Zpočátku byl vždy nadšený.
00:55:12 Například jeden kněz mu dal jakýsi tajný lék.
00:55:16 Byl vzrušen pomyšlením, že by ho to mohlo vyléčit.
00:55:19 Ale za tři dny mu nadával do oslů a idiotů.
00:55:23 Byl ve svém hodnocení lékařů velmi neomalený.
00:55:28 A právem, protože mu nepomohli.
00:55:48 Podle mě je to nejnázornější ilustrace Beethovenova zjištění,
00:55:52 že je již zcela hluchý.
00:55:54 Je to jeho uvědomění si, že už neslyší ani orchestr.
00:55:59 Své zoufalství vyjadřuje v klavírní sonátě, opus 110,
00:56:03 v části, kde cituje Johanna Sebastiana Bacha.
00:56:09 Právě v této části skladby se Beethoven naposledy
00:56:13 velmi intenzivně snaží něco uslyšet,
00:56:17 ale pak si uvědomuje, že už nemá nic, jen ticho.
00:56:24 Rezignuje a na konci cituje Bachovu frázi:
00:56:27 "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"
00:56:31 To je tato pasáž.
00:56:34 HRAJE
00:56:37 Teď to zkouší.
00:56:41 Uvědomuje si, že nic neslyší.
00:56:45 Rezignace.
00:56:48 A "Bože můj, proč jsi mě opustil?"
00:56:54 Přijde mi to tak dojemné proto, že v tu chvíli přijímá svůj osud.
00:56:58 Prostě ho přijímá.
00:57:18 "Vy lidé, kteří říkáte, že jsem zlomyslný nebo nenávistný,
00:57:22 jak velice mi křivdíte! Neznáte tu tajnou příčinu.
00:57:27 Po šest let jsem beznadějně sužován bolestí.
00:57:30 Trápí mě bezcitní lékaři,
00:57:32 jsem nucen čelit vyhlídkám nevyléčitelné choroby.
00:57:36 I když jsem se narodil s ohnivým temperamentem
00:57:40 a jsem vždy přístupný kratochvílím společnosti,
00:57:43 byl jsem nucen se izolovat a žít život o samotě.
00:57:49 Jak bych mohl přiznat slabost právě toho smyslu,
00:57:53 který bych měl mít dokonalejší než ostatní?
00:57:56 Odpusťte mi, že jsem se stáhl do sebe,
00:57:59 přestože bych se s vámi rád družil.
00:58:03 Musím žít sám, jako někdo, kdo byl vypovězen.
00:58:07 Sbohem a nezapomeňte na mne, až zemřu."
00:58:19 Tato malá vesnice se jmenuje Heiligenstadt.
00:58:23 Beethovenovi doporučil jeho lékař, aby sem přijel
00:58:26 a pokusil se zde vyléčit svůj sluch.
00:58:30 Beethoven byl čím dál tím zoufalejší,
00:58:33 takže přijel několikrát.
00:58:35 Zamiloval si zdejší krajinu.
00:58:37 Byl vášnivým milovníkem přírody, rád se procházel.
00:58:40 Byl to zvláštní pohled, vidět Beethovena jít po ulici
00:58:42 nebo po lese.
00:58:44 Chodil rozhodným krokem, nahrbený dopředu,
00:58:46 s rukama za zády
00:58:48 a zpíval z plných plic a při tom gestikuloval.
00:58:51 Lidé si mysleli, že je blázen, ale zvykli si na něj.
00:58:54 Věděli, že je naprosto neškodný.
00:59:06 Je velice pravděpodobné, že Beethoven psával své dopisy
00:59:09 z Heiligenstadtu tady, v této místnosti,
00:59:12 přímo u tohoto stolu, kde je přirozené denní světlo.
00:59:16 V jednom z těch dopisů poslal i svou závěť,
00:59:19 takže ji zřejmě napsal přímo tady.
00:59:25 To je neuvěřitelné, stojíme na místě,
00:59:26 kde se nacházel v nejtěžší chvíli svého života.
00:59:32 Nemohu opustit tento svět, dokud nevytvořím všechnu hudbu,
00:59:35 která ve mně je.
00:59:37 A tak pokračuji v tomto mizerném životě.
00:59:41 Mizerném kvůli slabému tělu,
00:59:43 které mě z vrcholů radosti strhává do nejhorších duševních
00:59:46 a fyzických stavů.
00:59:50 Mí bližní, vzpomeňte si, že jste ke mně byli nespravedliví.
00:59:54 Hned jak zemřu, požádejte doktora Schmidta,
00:59:56 aby zjistil mou chorobu a popsal mou nemoc,
00:59:59 aby se se mnou svět po mé smrti smířil.
01:00:03 Tomuto osudu budu s odvahou čelit, protože mě osvobodí
01:00:07 od života nekonečného utrpení.
01:00:12 Beethovenova heiligenstadtská závěť je v podstatě omluvou.
01:00:16 Říká lidem: "Nesuďte mě za to, že jsem necitlivý
01:00:19 vůči vašim potřebám, nebo že jsem k vám hrubý.
01:00:22 Nejsem zlý.
01:00:23 Jenom nevím, jak se vyrovnat se svou hluchotou."
01:00:27 Mám to tu na zdi.
01:00:29 Beethoven zde v podstatě vyjádřil přání,
01:00:32 aby jej lékařská věda po smrti zkoumala
01:00:34 a snažila se určit, proč byl tak nemocný
01:00:37 a měl všechny ty problémy.
01:00:39 Aby tak lidé lépe pochopili jeho život.
01:00:43 A myslím, že jsme toho dosáhli.
01:00:50 APS v Argonnské národní laboratoři je špičkový částicový urychlovač,
01:00:54 postavený za jednu miliardu dolarů.
01:00:59 Celý rok jsem se snažil najít nejlepší světovou nanotechnologii,
01:01:04 nejlepší možnost analýzy velmi malých vzorků.
01:01:07 Potom jsem zjistil, že nejlepší taková technologie na světě
01:01:10 je pouhých 25 mil od mého domu.
01:01:15 Elektronové dělo, podobné tomu, co sledujete,
01:01:17 vyzařuje svazek elektronů, který je pomocí silných magnetů
01:01:20 zakřiven na kruhovou dráhu.
01:01:22 Tím vznikají fotony, které jsou zaostřeny
01:01:25 do rentgenového paprsku desetkrát jasnějšího než je povrch slunce.
01:01:32 Je to fyzikální zázrak.
01:01:35 Na začátku je lineární urychlovač, což je přístroj,
01:01:37 který urychluje elektrony.
01:01:39 Jejich svazek je pak vypuštěn do něčeho,
01:01:41 co se nazývá synchrotron s nulovým gradientem a pokaždé,
01:01:45 když oběhne kruh, je o trochu rychlejší.
01:01:48 Dostane jakoby malý impuls a postupně se zrychluje,
01:01:51 až se jeho rychlost blíží rychlosti světla.
01:01:56 Když potom změní směr elektronů, máte z toho světelnou spršku.
01:02:05 Něco jsem o Beethovenovi věděl, věděl jsem o některých problémech,
01:02:09 které měl.
01:02:11 Ale když jsem viděl ty vlasy, měl jsem husí kůži.
01:02:16 Trochu jsem se třásl.
01:02:19 Bylo mi smutno, když jsem myslel na toho člověka
01:02:22 a všechnu bolest, kterou prožil.
01:02:24 V duchu jsem si říkal: "Fajn, máme Beethovenovy vlasy!",
01:02:27 ale pak jsem jich pinzetou pár vytáhnul a v tom mi to došlo!
01:02:31 Jako bych dostal úder do tváře.
01:02:33 Pochopil jsem, co držím:
01:02:34 "Zatraceně, tohle jsou Beethovenovy vlasy. Pane Bože."
01:02:51 V prosinci 1826 strávil tehdy 56letý Beethoven
01:02:55 noc v nevytopené místnosti jednoho zájezdního hostince.
01:02:59 Právě tam dostal vysokou horečku, která posléze ukončila jeho život.
01:03:06 Jeho tělo, zesláblé po letech vleklé choroby,
01:03:09 nebylo schopno odrazit nápor této poslední infekce.
01:03:24 Aby se rychle dostal domů,
01:03:25 najal si jediný dopravní prostředek,
01:03:27 který byl k dispozici, otevřený koňský povoz.
01:03:31 Slábnul však s každým kilometrem cesty.
01:03:38 HRAJÍ
01:03:45 Beethovenovo utrpení je lekcí pro každého z nás.
01:03:48 Trpěl, a tím je jeho tvorba ještě naléhavější a důležitější
01:03:52 pro všechny ty miliony lidí, kteří ji poslouchají
01:03:55 a v budoucnu budou poslouchat.
01:04:09 Rozvinutý fotonový zdroj je nejjasnější zdroj
01:04:12 rentgenových paprsků na světě.
01:04:14 Na těchto paprscích je unikátní to,
01:04:16 že vyzařují ve svazku tenkém jako tužka něco jako
01:04:19 laserový paprsek.
01:04:21 Tento velmi kolimovaný zdroj rentgenových paprsků
01:04:23 lze použít na určení přítomnosti stopových prvků v malých vzorcích
01:04:27 jako třeba vlas. A to právě děláme.
01:04:32 Čas v této laboratoři je tak cenný,
01:04:33 že je zamluven na celá léta dopředu.
01:04:37 Šťastnou náhodou se však objevilo jedno malé okno.
01:04:41 Uvolnilo se však jen na šest hodin.
01:04:43 Byla to jejich jediná šance. Měli čas do půlnoci.
01:04:54 Beethovenovo břicho bylo plné obrovského množství tekutiny.
01:04:57 Bylo tak napjaté,
01:04:59 že mu nakonec musela být provedena punkce.
01:05:02 A to celkem třikrát.
01:05:05 Dovedete si představit, co to znamenalo?
01:05:07 Zavést do břišní dutiny skleněnou trubici bez anestézie?
01:05:14 Z první drenáže bylo dvanáct litrů tekutiny.
01:05:17 Potom byl ovázán a během noci z břicha vyteklo
01:05:20 to stejné množství a vsáklo se do matrace
01:05:22 ze shnilého sena, na které ležel.
01:05:26 V takových podmínkách musel strašně trpět.
01:05:32 V té době si lékaři mysleli, že když provedou punkci,
01:05:35 tak se člověku uleví.
01:05:38 Ve skutečnosti když odvedete tekutinu,
01:05:40 změní se tlak a tekutina se postupně vrátí
01:05:42 a břicho se opět naplní.
01:05:44 Beethoven prožil tři velice drsné měsíce.
01:05:48 Pak zemřel.
01:05:55 Chrom, železo, kobalt, nikl, měď, galium, arzen.
01:06:02 To je spousta nebezpečných prvků.
01:06:04 Ty, kterých si musíte zvlášť všímat,
01:06:06 jsou olovo, rtuť, stříbro.
01:06:10 Těžké kovy ve větších dávkách škodí a mohou vás zabít.
01:06:37 Teď je ten vrcholek ještě vyšší a neměl by být,
01:06:39 takže na to budeme muset přijít.
01:06:42 Zbývá nám hodina. Je to tak?
01:06:44 Začali jsme kolem půl šesté a mysleli jsme si,
01:06:46 že do osmi budeme hotoví a povečeříme doma.
01:06:49 Jenže v osm jsme za sebou měli několik zkušebních pokusů
01:06:52 a u sledovaných Beethovenových vlasů vyšly různé hodnoty.
01:06:57 Výsledek veškerý žádný.
01:07:00 Nešlo to moc dobře. Byli jsme vyčerpaní.
01:07:03 Začali jsme si dělat starosti.
01:07:05 Víte, jaké to je dát všanc svou důvěryhodnost a prohlásit,
01:07:08 že je to dobrý experiment.
01:07:10 Tohle je špičkové pracoviště a bylo tu něco,
01:07:12 co jsme chtěli vědět, co stálo za zjištění.
01:07:15 A pak jsme se podívali a slyšeli tik, tak, jak ubíhá čas.
01:07:21 Třetí týden v březnu 1827 se sešli Beethovenovi přátelé
01:07:25 a rodina.
01:07:27 Věděli, že to jsou jeho poslední dny.
01:07:30 Vykašlával krev, byl zežloutlý a horečka stále stoupala.
01:07:36 Celoživotní choroba si vybírala svou daň.
01:07:43 "Tleskejte, přátelé", řekl jim. "Komedie končí."
01:07:49 Venku začínala zuřit bouřka.
01:07:59 Zkoušeli jsme různá řešení.
01:08:01 Polévalo nás horko, protože nám zbývalo pouhých 60 minut.
01:08:05 A v té chvíli dostali Ken Kemner a Derek Mancini chytrý nápad.
01:08:12 Napadlo nás, že můžeme zvýšit citlivost tím,
01:08:14 že se nebudeme dívat jen na samotné spektrum,
01:08:16 ale na rozdíl mezi dvěma spektry.
01:08:19 A bylo to ono!
01:08:21 Ve chvíli, kdy máte provedeno měření jen do poloviny
01:08:23 a pak něco změníte, provedete to druhé měření.
01:08:26 Potom musíte udělat matematický odpočet
01:08:28 těchto dvou spekter a čekat.
01:08:31 Čekali jsme a věděli přesně, co chceme vidět.
01:08:35 A najednou to tam bylo!
01:08:39 Olovo! Je to olovo.
01:08:44 HRAJÍ
01:08:50 Konečně jsme uspěli.
01:08:52 Myslím, že bylo 11 hodin 22 minut.
01:08:54 Poprvé jsme měli jasný výsledek.
01:08:56 Opravdu tam bylo olovo.
01:08:58 Někdo tu má ve vlasech olovo!
01:09:01 Na poslední chvíli.
01:09:03 Skoro v hodině dvanácté, a to doslova, se to povedlo.
01:09:08 A tak jsme tam stáli. Derek, Bill, Francesco a já.
01:09:14 A v tu chvíli jsme jenom my čtyři věděli,
01:09:17 jaký prvek v těch vlasech byl.
01:09:21 Je to vzrušující pocit, vědět proč.
01:09:24 Já vím, proč zemřel Beethoven.
01:09:27 HRAJÍ
01:09:57 Pak jsme se rozešli.
01:10:00 Šli jsme domů. Každý sám.
01:10:03 Nejdřív jsem si říkal, co vlastně vím?
01:10:06 No, vím, proč zemřel Beethoven!", a nemám to komu říct!
01:10:11 Nasedl jsem do auta a jel domů.
01:10:15 Bylo mi příjemně, v tom nočním šeru a s vědomím,
01:10:17 že jsou na světě jen čtyři lidé, kteří vědí,
01:10:20 proč tenhle člověk zemřel.
01:10:23 Když jsem dojel,
01:10:25 sedl jsem si a pustil si Beethovenovu Devátou.
01:10:34 Poslouchal jsem ji a zhruba když došlo k té závěrečné části,
01:10:37 kde je "Óda na radost", začal jsem plakat.
01:10:44 Opravdu!
01:10:48 Moje vnitřní rozpoložení se dá těžko popsat.
01:10:52 Pak jsem šel nahoru. Moje žena tvrdě spala.
01:10:57 Řekl jsem jí: "Slyšíš mě, miláčku?"
01:11:00 Vím, proč zemřel Beethoven." "To je hezký, miláčku",
01:11:05 odvětila, otočila se a zase usnula.
01:11:09 Přesně tak to bylo.
01:11:11 Asi si tu noc zapamatuji až do konce života.
01:11:17 Zprávy NBC.
01:11:21 Výsledek analýzy vlasů Ludwiga van Beethovena
01:11:23 je odpovědí na otázku příčiny jeho smrti.
01:11:26 Vědci použili pramen vlasů Ludwiga van Beethovena,
01:11:29 aby rozluštili tajemství jeho života a smrti.
01:11:33 Jak to zjistili? Odpověď byla skryta v jeho vlasech.
01:11:36 Julie Saveenová vám nyní řekne víc.
01:11:39 Vědec William Walsh strávil poslední čtyři roky
01:11:42 zkoumáním vlasů Ludwiga van Beethovena v naději,
01:11:44 že odhalí příčinu skladatelovy celoživotní bolesti.
01:11:49 Máme důkaz, že Beethoven trpěl plumbismem,
01:11:51 tedy otravou olovem.
01:11:54 Právě ta zřejmě vedla k jeho celoživotním zdravotním potížím,
01:11:58 ovlivnila jeho charakter a také měla svůj podíl na jeho smrti.
01:12:03 Doktor Walsh a tým expertů zjistili v Beethovenových vlasech
01:12:06 téměř stonásobně vyšší množství olova, než je průměr.
01:12:09 Zatím nedokáží říct, odkud se tam dostalo.
01:12:12 Myslím, že to je výzva do budoucna pro lékaře,
01:12:15 Beethovenovy životopisce i odborníky na životní prostředí.
01:12:27 V Beethovenově době se olovo běžně používalo
01:12:30 v každodenním životě.
01:12:33 Tak například víno se sladilo olověným cukrem.
01:12:39 Z tohoto důvodu byl alkoholismus potrestán otravou olovem.
01:12:47 Vysoká koncentrace olova byla také ve vodě díky olověnému potrubí
01:12:52 Olovem byla potahována i keramika.
01:12:59 Ale s tolika lékaři po boku je možné,
01:13:01 že se Beethovenovi dostalo olovo do těla i prostřednictvím
01:13:05 různých léků.
01:13:09 Podle mého názoru to možná začalo už v době,
01:13:12 kdy pobýval několik měsíců v lázních.
01:13:14 Tehdy mu bylo kolem 19ti, 20ti let.
01:13:17 Strávil spoustu času koupelemi v minerálních vodách
01:13:20 a jejich pitím.
01:13:22 Tohle je jedna z možných příčin, která by vysvětlovala
01:13:25 tak neobvyklé množství olova v Beethovenově těle.
01:13:35 Později jsem zjistil, že v Austrálii žije muž,
01:13:39 který měl příznaky naznačující otravu olovem.
01:13:45 Nevěděl, že to je kvůli olovu.
01:13:49 Dozvěděl se o tom teprve až zpráva o našem objevu
01:13:53 prostřednictvím médií obletěla svět.
01:14:02 Otravu olovem jsem si přivodil tím,
01:14:04 že jsem pracoval v těžebním průmyslu,
01:14:07 těžil jsem zlato.
01:14:09 Během procesů v laboratoři jsem vdechoval okysličené olovo.
01:14:15 Choval jsem se jako blázen, dostával jsem záchvaty zuřivosti
01:14:18 nebo pláče.
01:14:19 Vždycky jsem se rozzuřil a potom jsem plakal a měl výčitky svědomí.
01:14:24 Nedokázal jsem to ovládat a nic mi nepomáhalo.
01:14:27 Kolem roku 83 jsem navíc začal ztrácet sluch.
01:14:30 Trpěl jsem tolik let!
01:14:33 Viděl jsem, jak se můj psychický i fyzický zdravotní stav zhoršuje.
01:14:37 A potom jako zázrakem vyšel v novinách článek
01:14:40 o Beethovenových vlasech a symptomech,
01:14:42 které ten člověk měl a já začal plakat,
01:14:45 protože mi došlo, že je to i můj případ.
01:14:53 Olovo se může dostat přímo do té části mozku,
01:14:56 která ovládá emoce.
01:14:58 Může tak zapříčinit záchvaty zuřivosti, náladovost,
01:15:01 navodit smutek nebo naopak radost.
01:15:04 Ztratíte schopnost potlačovat nevhodné výbuchy emocí.
01:15:07 Andrew věděl, že se neovládá, ale nemohl s tím nic dělat.
01:15:17 Dalším symptomem ovšem je, že olovo znemožní potlačování
01:15:20 mozkové činnosti a nabudí tak stav zvýšené tvořivosti.
01:15:24 A to zřejmě s bohatším a komplexnějším propojením
01:15:27 než je to obvyklé,
01:15:29 pokud se soustředíme na své každodenní aktivity.
01:15:34 Z psychologického hlediska se mohl Beethoven snažit
01:15:37 hudbou ovládat své emoce.
01:15:41 Je to vlastně psychologická technika:
01:15:43 Člověk vytvoří něco mimo sebe za účelem pochopení
01:15:46 svého vnitřního stavu.
01:15:48 Takže to u Beethovena mohl být pokus ovládnout
01:15:50 intenzivní emoční stavy způsobené přítomností olova.
01:16:02 Vina a výčitky svědomí, které mám kvůli tomu,
01:16:04 jak jsem se choval, jsou hrozné.
01:16:07 Moc se stydím za to, co jsem dělal.
01:16:11 Ta naprostá "absence rozumu" a ta zloba nedávaly smysl,
01:16:14 byl jsem úplně šílený.
01:16:17 Ale ve chvíli, kdy jsem začal s léčbou,
01:16:20 se to změnilo.
01:16:22 Začal jsem v lednu, v únoru jsem měl už jen poloviční
01:16:25 počet záchvatů vzteku a od konce února 97 žádný.
01:16:30 To bylo na tom všem to nejlepší!
01:16:32 Ano, něčeho jsem dosáhl.
01:16:34 Hurá, je to Beethoven!
01:16:37 Ale tady jsem jinému člověku změnil k lepšímu život.
01:16:45 Dnes mám výhodu, že mohu používat naslouchátko,
01:16:49 které překonává mou hluchotu.
01:16:52 Také jsou tu různé léky, které stabilizují mé nálady.
01:16:56 To Beethoven nikdy neměl.
01:17:00 Spoustu let velice trpěl tím,
01:17:02 že musel tolerovat své vlastní záchvaty vzteku a nerozumu.
01:17:07 Svým způsobem je to jako noční můra,
01:17:09 muset žít sám se sebou.
01:17:11 Znám to, proto s Beethovenem cítím.
01:17:22 Na Beethovenově pohřbu přečetl herec Heinrich Anschütz
01:17:27 následující slova, jejichž autorem je básník Grillparzer.
01:17:31 Hodně pro mě znamenají:
01:17:35 "Protože se uzavřel před světem, protože se vyhýbal citům,
01:17:39 nazývali jej nepřátelským a bezcitným.
01:17:43 Vzdálil se od svých bližních poté, co jim dal vše
01:17:47 a zpět nezískal nic.
01:17:52 Zůstal osamocen, ale až do smrti si uchoval otevřené srdce
01:17:56 pro všechny, pro celý svět.
01:18:00 Tak žil a tak i zemřel.
01:18:03 A tak bude žít navždy.
01:18:05 A kdykoli vás síla jeho děl přemůže jako přicházející bouře,
01:18:10 kdykoli jeho hudba zasáhne vás a snad i ještě
01:18:13 nezrozenou generaci, vzpomeňte si na tuto hodinu
01:18:17 a pomyslete: "Byli jsme u toho,
01:18:18 když jej pohřbívali a plakali jsme, když zemřel."
01:18:53 V české verzi účinkovali:
01:18:55 Pavel Rímský Dalimil Klapka
01:18:58 Jaroslav Kuneš Jana Musilová
01:19:01 Daniela Bartáková Zdeněk Bureš
01:19:04 Vladimír Krátký Olga Hegerová
01:19:08 Daria Hrubá Martin Sláma
01:19:11 Emil Kopřiva Martin Štvrtecký
01:19:15 překlad Kateřina Velanová
01:19:18 zvuk Jiří Slanina
01:19:21 produkce Monika Mikulová a Martina Starová
01:19:25 úprava a režie českého znění Daria Hrubá
01:19:29 šéfdramaturg Marie Kučerová
01:19:33 šéfproducent Jana Zahradníková
01:19:37 vyrobilo Televizní studio Brno
01:19:39 Česká televize 2005
01:19:42 Skryté titulky: Klára Kučerová
01:19:45 .
Beethovenovy vlasy sledují neobvyklé putování pramene vlasů odstřiženého z Beethovenova mrtvého těla, a zároveň odkrývají tajemství jeho strastiplného života a smrti. Film začíná v dnešní době, kdy pár nadšených beethovenovských fanoušků (mají neobvyklá jména Ira Brilliant a Che Guevara) kupuje vlasy v aukci Sotheby’s. Příběh pokračuje sledováním minulých generací majitelů vlasů a vrcholí futuristickou vědeckou metodou, která odhaluje Beethovenovo „lékařské tajemství“. Film obsahuje množství Beethovenových slavných skladeb, ale také vstupuje do světa lékařských výzkumů, a to v ostrém kontrastu k romantismu 19. století a nacistickým hrůzám 20. století. Film vychází z bestseleru Russella Martina, a je příběhem několika lidí různých epoch a různých míst, jejichž jediným pojítkem je nezvyklá památka, která se dotýká jejich životů – Beethovenovy vlasy. Film postupně vrhá světlo na příčinu mnoha Beethovenových nemocí včetně hluchoty, ale také na pramen jeho prchlivé povahy a možná i na podstatu jeho velkého umění…