Pokud chcete být ve společnosti jako ryba ve vodě, L. Špaček vám poradí, jak na to (2004). Režie P. Marek
| Restaurace je pravděpodobně nejobvyklejším místem společenského setkávání. Kdo do ní vstoupí první? Kdo naopak odchází první? Jak se chováme u stolu a jak správně přivoláme číšníka? A co ubrousek, jak s ním naložíme? Stejně s papírovým jako s látkovým? Který příbor máme použít a které sklenice jsou naše? Tyto a další otázky, návody a dobré rady jsou tématem dalšího pokračování Etikety, se kterou se podíváte do nejrůznějších typů restaurací spolu s průvodcem Ladislavem Špačkem. |
Asi jsme nebyli všichni na recepci, na rautu, na garden party. Ale v restauraci? Tu známe všichni. I když jdeme třeba jen do hospody, jdeme do společnosti a i tady platí určitá pravidla chování. |
|||
Pro větší názornost si dnes vybereme restauraci tzv. lepší. Věřte, že v restauraci nižší kategorie se nižším nárokům přizpůsobíte znáze, než naopak. |
|||
OblečeníVždy je dobré si o restauraci, kam míříme, něco zjistit. Podle toho se i oblékáme. Do luxusnější restaurace, obzvláště večer, se pro pána hodí tmavý oblek a podobně konzervativní oblečení i pro dámu. |
|||
Do restaurace vstupuje první...
L. Špaček: „Mají, ale s jedinou výjimkou, miláčku, a to je právě restaurace. Víš, to je starý zvyk z dob, kdy restaurace nebyly tak bezpečné jako dnes a muž tvořil jakýsi štít. Až budeme vycházet, půjdu já jako poslední. Co kdyby se po mém odchodu ještě strhla rvačka, o tebe.“ |
|||
Jsme uvnitř, co teď?Muž pomůže dámě z kabátu, číšník nás přivítá a uvede ke stolu. Muž
mu přenechá roli hostitele. V dobré restauraci bychom si měli
místo Helenka: „To mám sedět u zdi?“ L. Špaček: „Ano, společensky významnější osoba musí mít komfortnější místo. Máš rozhled po celé místnosti a nebude tě obtěžovat procházející obsluha.“ |
|||
Takto určitě ne
Neobtěžujeme ostatní hosty, cokoliv potřebujeme, vyřídí číšník. |
|||
Ubrousek
Než odejdeme od stolu, ujistíme se, že jsme ubrousek odložili. Pozor! Látkový ubrousek nepatří do talíře, po dojedení ho ponecháme složený na stole vedle talíře. |
|||
Objednávání jídla
Á, tak to je hodně dobrá Když už jdeme na večeři do lepší restaurace, měli bychom být smířeni s vyššími cenami. |
|||
| L. Špaček
(k číšníkovi): „Já jsem uvažoval o těch flambovaných
husích játrech, ale nejsem si jist. Je to dobrá volba?“ Neznáme-li úpravu jídla, nestyďme se zeptat číšníka, jak je připraveno. Potěší ho, budeme-li si vybírat se zájmem a pečlivě. V pařížské restauraci bychom číšníka dokonce urazili rychlým výběrem. |
|||
Objednávání pitíČíšník už sdělil sklepníkovi, co jste si objednali, takže k vašemu stolu přichází s nabídkou vín, která se dobře doplňují s vaším jídlem. Na jeho doporučení se můžete spolehnout.
|
|||
Začínáme jístTo není přilbice pruského pěšáka, ale poklice, které se říká kloš. V lepších restauracích se užívají k tomu, aby pokrmy zůstaly zůstaly teplé. Aby omáčky nevychladly a vůně nevyprchaly.Pánové ještě nejedí? Správně. Jíst začíná vždy žena nebo nejváženější osoba u stolu a teprve po ní následují ostatní. |
|||
Máme-li na stole založenu sadu více příborů, odebíráme je při jednotlivých chodech vždy z vnějšku směrem k talíři. Tak se nespleteme a použijeme na každý chod ten správný příbor. V některých restauracích nám ovšem na každý chod přinášejí příbor zvlášť. Po dezertu a kávě si kuřáci již mohou dopřát doutníček. |
|||
Jak pokládat příborP. Studenovský: „Měla sis dát tu rybu.“
|
|||
L. Špaček a Helenka končí večeři. Helenka už dojedla, dala vidličku a nůž vedle sebe, utřela si ústa, složila ubrousek a položila ho vedle talíře. Okolo prošel číšník a dojedeného talíře si ani nevšiml. Helenka: „Nechal mi tu talíř! To já bych doma nikdy neudělala. A pak že jsi mě vzal do lepší restaurace.“ L. Špaček: „V dobrých restauracích číšníci servírují všem hostům u stolu jídlo současně. A stejně tak odebírají použité nádobí - až dojí poslední host ze společnosti u stolu.“ |
|||
PlaceníL. Špaček: „Účet, prosím.“ |
Samozřejmě, že takto necitlivé
pozvání na panáka nelze přijmout.
Helenka:
„Proč jsi mě nepustil dovnitř jako první? Nemají snad ženy přednost?“
rezervovat,
v dobrých restauracích totiž bývá obvykle plno.
Pán by si neměl sundávat sako bez toho, že by se dámy
dovolil. Určitě by si ke stolu neměl jako první sednout muž, dáma
si sedá jako první.
Pán by si neměl zapalovat cigaretu bez toho, že
by se dovolil společensky významnějších osob.
Dáma si nepoloží kabelku na stůl, jestliže je takto
velká - na stůl patří jen malá kabelka, tzv. psaníčko. Dáma by se neměla
u stolu upravovat.
Ubrousek
neslouží k tomu, abychom jím čistili příbory a sklenice, ale pouze k tomu,
abychom si ho položili na klín, nikoliv za límec. V luxusní restauraci
se nelekáme, když nám ubrousek na klín decentně položí číšník.
A jedna dobrá rada: Pánové si mohou ubrousek nenápadně, lehce zasunout
za opasek.
Sklepník:
„Dobrý večer, já přicházím s nabídkou vín. Kolega mě informoval,
že si dáma objednala pstruha, bude tedy pít bílé. A pro pána k flambovaným
jatýrkům bych měl červené. Pro dámu navrhuji Chardonnay, ročník 2000 a
pro vás chilský merlot z vinice Tarapaca, mimořádný zážitek.“
Přichází
číšník a bere Zitě talíř.
Když položíte nůž a vidličku vedle sebe šikmo na talíř znamená to, že
jste dojedla.
Překřížený příbor znamená, že budete ještě pokračovat v jídle.