V seriálu z prostředí Vysokých Tater se proplétají životní osudy členů horské služby s dramatickými okamžiky jejich náročné práce. ### Režie: Vladimír Michálek. Scénář: Jiří Křižan. Hrají: Dušan Szabo, Ivan Martinka, Ľuboš Kostelný, Zuzana Stivínová a další.
00:00:16 Lítání s padákem se mi vždycky líbilo.
00:00:20 Paráda!
00:00:23 Vidět všechno z výšky.
00:00:26 Jednou to určitě vyzkouším.
00:00:29 I pro sestry Kristovy je to zázrak.
00:00:32 Mezek si nedá pokoj. Rozhodl se, že mi dokáže, že je silnější.
00:00:36 -Ahoj, Posero!
-Ahoj, Poseroutko!
00:00:40 -Poseroutko můj zlatej!
-Zítra v šest bude doma. -Jasně.
00:00:44 -Pozor!
-Miro!
00:00:50 Další sázku s Mezkem jsem vyhrál. Říkal jsem, že jsem lepší.
00:00:55 Nechci, aby někdo viděl, co jsem to za vola.
00:00:57 Neexistuje. Sázka je sázka.
00:00:59 -No a? Od lanovky už je to kousek.
-Řeklo se až dolů. -To se řeklo.
00:01:03 Dvojice na padáku zůstala viset na stěně.
00:01:06 Nebylo jednoduché se k nim dostat.
00:01:08 -Jde jen o to, kde přistáli.
-Stůjte, zdá se, že něco slyším.
00:01:16 -Alfo tři, hlaste se.
-Alfa tři na příjmu.
00:01:20 Od severozápadu se blíží vítr o rychlosti 30 metrů za vteřinu.
00:01:24 -Je to tam za 15 minut. Vraťte se.
-Rozumím. Vrátíme se za 14 minut.
00:01:28 Vrtulník byl stažený z akce kvůli počasí.
00:01:31 Sestry Magdaléna, Malvína, Agáta, Žofie a Albína
00:01:35 šly po obědě na výlet a ještě se nevrátily.
00:01:38 Jste zranění? Máte nějaká poranění?
00:01:45 Jeptišky se díkybohu našly na chatě u Slavy Galety.
00:01:50 Horší to bylo s těmi dvěma.
00:01:55 Zamrzlá stěna nedovolila klukům vylézt nahoru.
00:02:02 -Slyšíte mě? -Ano, slyšíme.
-Ať kluci slaní ze stěny dolů.
00:02:05 Přečkáme noc a za svítání přiletí vrtulník.
00:02:08 Ráno nasadila horská opět vrtulník.
00:02:12 Chlapce se podařilo zachránit, ale Hana tu zimu nevydržela.
00:02:16 Hana Čechová byla dcera mého kamaráda.
00:02:20 Zdá se, že budou problémy.
00:02:23 Chci vědět, jak se to opravdu stalo.
00:03:42 -Tibore, pamatuješ si? Milan a Pišta. -Hm.
00:03:45 Hledali jsme je skoro dva měsíce. Milan byl nejlepší ze všech.
00:03:49 -Nejlepší by spadnout neměl, ne?
-Ale on byl skutečně nejlepší.
00:03:53 Nejlepší jsou ohroženi nejvíc. Musí jít do nejtěžších situací.
00:03:56 Spadl na něj uvolněný balvan.
00:03:58 3. část Paradoxy
00:04:21 Dobrý den. Můžu si vás vyfotit?
00:04:25 Mohla byste tam tu kytici ještě jednou pomalu položit?
00:04:33 A jak by se ten obrázek měl jmenovat?
00:04:36 Například... Ani smrt nás nerozdělí?
00:04:42 -Promiňte, já jsem nechtěla.
-Ale ano, chtěla.
00:04:46 Ne, promiňte, já... Nemyslela jsem to zle.
00:04:50 Asi to pro vás musí být strašné, že váš manžel právě tady...
00:04:56 Jsem ráda, že se to stalo právě tady.
00:05:02 -Ahoj. -Ahoj, Hanko.
-Ahoj.
00:05:04 -Vypadáš pořád dobře. -Zato z tebe už pomalu opadává jehličí, Dušane.
00:05:10 To jsem dopadl.
00:05:12 -Zastavte se někdy, kluci.
-Dobře. -Stavíme se.
00:05:26 -Tak co, líbilo se vám to tu?
-Děkuju, má to úžasnou atmosféru.
00:05:31 -To má. -Ale potřebovala bych něco víc normálního.
00:05:35 Poezie smrti vám neříká nic?
00:05:40 Ale říká.
00:05:45 Víš, ona by potřebovala jinou poezii. Sluníčko, květinky...
00:05:48 -Aha. -Kamzíky, sviště.
-No dobře, to už stačilo.
00:05:52 Na kamzíky tu máme experta.
00:05:55 (zvoní mobil)
00:06:00 -Prosím?
-Přijel pan Verecký s dcerami.
00:06:02 -Co? -Tady je Věrka z Horce.
-Jdu dolů. Za chvilku přijdu.
00:06:06 -Přijel pan Verecký.
-I s dcerami? -I s dcerami.
00:06:14 -Začíná zábava. -Zítra si koupím pořádný boty. -Opatrně.
00:06:50 -Nazdar, chlapi.
-Čau! Čau!
00:06:53 -Co tě stál ten bike?
-Přes sto litrů.
00:06:57 -Tak jak je v Blavě?
-Pohodově, jako vždycky.
00:07:02 -Kde jsi na to vzal?
-Matka stáhla fotra.
00:07:06 Slíbil jsem, že přestanu hulit. Sliby se slibujou.
00:07:10 -A co? Máš něco?
-No jasně.
00:07:15 -Tak, voila, pánové.
-Nevypadá to zle. -Dáme si?
00:07:21 -Děkuju. -To je skunk?
-Kde bych tu vzal skunk?
00:07:26 -Hm... Mrkni na tohle.
-Tak co, zahulíme?
00:07:30 -Dáme si? -No jasně.
-Dáme.
00:07:36 -Ahoj, Věrko. Jsou na pokoji?
-Ano. -Číslo?
00:07:39 -207. -Děkuju.
00:07:44 Já ti dám hory! Jen počkej!
00:07:50 Pane Verecký, ubezpečuji vás, že jestli se bude opakovat to samé,
00:07:54 co minulé roky, zaplatíte všechno. A bude to drahé, velmi drahé.
00:08:00 -Rozuměl jste mi?
-Ano, ano, spolehněte se.
00:08:04 Sbohem!
00:08:10 Pro mě jste pazdrát, kterej připravil mýho kamaráda o práci.
00:08:14 Ale nosit pro mě budeš, abys o ní nakonec nepřišel i ty.
00:08:17 A ty mi budeš platit, protože jinej ti sem nosit nebude.
00:08:22 -My si tykáme? -Ty jsi s tím začal.
-Ahoj, Mezku. -A ty mi taky můžeš!
00:08:27 Dobrej.
00:08:32 -Už je tu. -Dobrý den.
-Klárko, tohle je Martin.
00:08:37 -Já jsem Martin.
-Ahoj, těší mě. -Ahoj.
00:08:40 Šéf ti už řekl o co jde? Rostlinky, zvířátka,
00:08:45 východ slunce, úplněk, měsíc nad horami a tak.
00:08:50 -Romantika, rozumíš?
-Škoda, že už tu nemáme ovečky.
00:08:54 -To by bylo. Starý bača s fujarou.
-Nemusel by mít fujaru.
00:09:00 Spíš kdyby tak držel v náručí nějaké jehňátko.
00:09:05 To je z mojí poslední výstavy.
00:09:09 Z Kosova.
00:09:18 Ale to je strašný.
00:09:20 Takže teď jsem tady a květinky asi fotit nebudu.
00:09:25 Možná nějaké hory a chlapy.
00:09:30 Promiňte, Klárko.
00:09:32 Kdybyste dovolili, na seznámení.
00:09:38 -Tady se pije borovička.
-Ale to je finská vodka.
00:09:42 Když budeš mít finskou borovičku, budeme pít finskou.
00:09:47 To jste neměla strach?
00:09:49 Obrovskej. Ale víte, co je zvláštní?
00:09:53 Největší hrůza na mě dopadla doma, když jsem vyvolávala fotografie.
00:09:58 -Tady se z toho dostanete.
-Proč mi vykáš?
00:10:02 Tak abychom spolu vycházeli.
00:10:06 Vím, že bez vás, chlapů z horský, bych si tu ani neškrtnul.
00:10:12 Na zdraví!
00:10:15 -Já jsem Vasil Kutlan.
-A odkud jste přišel, pane Kutlane?
00:10:19 -Z východu.
-Každý Vasil je z východu.
00:10:22 Možná mi máte za zlé, že pan Galeta musel odejít.
00:10:25 -Ale koupil jsem to tu a dva bychom se tu neuživili. -Vaše věc.
00:10:37 To je vzdoušek. Na hulení jako stvořenej.
00:10:40 Úplná pohoda.
00:10:42 Astmatické koupele.
00:10:51 -Ty nevíš, proč mi říkají Kondor.
-Na mistrovství jsem vyhrál
00:10:54 ve forecrossu a ve sjezdu jsem byl druhej.
00:10:57 Nevyhrál jsem jen proto, že jsem před cílem měl defekt.
00:11:01 -Takže druhej. -Tři sta metrů jsem šlapal na prázdný gumě,
00:11:05 -ale i tak jsem dojel pro stříbro.
-Víš, co je to skialpinismus?
00:11:08 -Jasně. -Tak já to dělám na kole.
-Jak? -Normálně.
00:11:12 Horolezci dělají svý prvovýstupy a já dělám svý prvosjezdy.
00:11:17 -Není to zakázaný? -Proč? Večer přespíš tady na chatě,
00:11:22 ráno vezmeš kolo a sjedeš to dolů.
00:11:25 Víš co, moc kecáš a málo hulíš.
00:11:30 Padám!
00:11:34 Sedni si, nebo tě to odfoukne.
00:11:37 -A jakou školu vlastně?
-Co se furt vyptáváš?
00:11:41 -Jednoduše jsem se vykašlal na práva. -Vyhodili tě, co?
00:11:47 Nemusíš se stydět. Ty, neházej to tam.
00:11:50 Víš jak je to nebezpečné házet dolů ze skály kameny?
00:11:53 Nevíš kdo tam dole může být. Víš co se může stát?
00:11:56 Každému advokátovi jde jen o jedno. A to jsou prachy.
00:12:00 Tady můžu těm lidem pomáhat aspoň doopravdy.
00:12:03 -Ale víš kolik takový advokát vydělává? -Jo, vím.
00:12:07 -Opravdu dobrý i dva miliony.
-Ty tu tolik asi nemáš, co?
00:12:11 Víš co, pojďme dolů, aby nás po cestě nezastihla tma.
00:12:20 Ale je tu krásně.
00:12:22 Dobře. Škoda...
00:12:26 Tak můžeme přespat na chatě. Ráno to tu proběhneme.
00:12:32 Dobře, dobře. Fajn.
00:12:37 -Co? -Vážně. -Jo?
-Tak dobře.
00:12:42 Počkej.
00:12:43 -Tak pojďme.
-Počkej. Sbalím si to.
00:12:48 -Pojď. -Ale vždyť jdu.
00:12:51 -Ty Martine, mohl bys mě zítra vzít někam lézt? -No uvidíme.
00:12:56 -A nemám pyžamo. -To mi nevadí.
-Co ty jsi zač?
00:13:11 -Co je? Tobě to nechutnalo?
-Děkuju, už nemůžu.
00:13:14 -A nedáte si ještě kávu?
-Ano, dáme si, díky.
00:13:21 Vy kouříte?
00:13:25 -Občas.
-Nechybí vám v horách dech?
00:13:32 V Himalájích jsme my, kuřáci, plivali krev do šesti tisíc metrů.
00:13:36 Pak už ji plivali i nekuřáci.
00:13:38 A jak to?
00:13:41 Kuřák je zvyklý na kyslíkový dluh.
00:13:46 To je fakt?
00:13:55 Přemýšlel jsem o tom, jestli jsem rasista.
00:14:02 A?
00:14:07 Obávám se, že jsem.
00:14:12 Co čekáte, že vám na to řeknu?
00:14:15 Nelíbí se mi to a vadí mi to.
00:14:19 Nechci být rasista,
00:14:21 ale když to vezmu poctivě,
00:14:26 tak v něčem jsem.
00:14:30 A v čem?
00:14:33 Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych...
00:14:37 dal svou dceru Cikánovi, řekl bych, že ne.
00:14:47 Promiňte, Rómovi.
00:14:54 To je v pořádku.
00:14:56 Tati, ale já se tě neptám, jestli mě dáš Cikánovi.
00:15:00 Já jsem ti to jednoduše oznámila.
00:15:03 Tak to jsi zlatá, žes mi to vůbec oznámila.
00:15:06 Přestaň, tati.
00:15:13 Chtěl jsem se vás obou zeptat, jestli si vůbec uvědomujete,
00:15:17 co vás čeká, s čím se budete muset oba...
00:15:24 -Ale to už asi nemá význam, co? -Nemá.
00:15:30 Aha, vy jste to už probrali.
00:15:37 Ještě že ode mně nebudeš chtít požehnání, Lieno.
00:15:42 Byl bych rád, kdybyste nám dal požehnání, pane Bieliku.
00:15:46 Je to pro mě významná věc.
00:15:49 Hm...
00:15:52 Tati, ty se za mě stydíš?
00:15:56 Nestydím, Lieno.
00:15:59 Bojím se.
00:16:01 Pane Bieliku, to...
00:16:04 Tibore, to není o vás. Já vím, že jste kultivovaný,
00:16:09 inteligentní člověk, že jste z dobré rodiny.
00:16:13 -O to vůbec nejde.
-A o co tedy jde?
00:16:19 Já nevím...
00:16:27 A potom mi vyčetl, že jsem hyena
00:16:31 a že vydělávám na cizím neštěstí.
00:16:35 -Nevadilo mu spíš to, že jsi úspěšná? -Nevím.
00:16:41 -Mně je to jedno.
-Ale mně to není jedno.
00:16:53 A ty jsi sám?
00:16:57 Nevím.
00:17:02 Co dělá?
00:17:05 -Studuje právo. -A?
-A... nenávidí hory.
00:17:16 -Divný, ne? -Hm.
00:17:20 Já když jsem v horách, tak mně to vždycky...
00:17:23 úplně vyfouká hlavu. Víš, jako když...
00:17:28 -Když... -Tiše.
00:18:30 Jdeme na Beraní hlavu a potom dál na Modrý vrch.
00:18:33 Počítám, že se vrátíme okolo sedmé večer.
00:18:35 Dobře, pane Verecký. Přeji vám příjemný den.
00:18:37 Děkuji, paní Věro.
00:18:40 -Tak, dcerky moje, připravené? Melino? -Ano, taťko.
00:18:43 -Lubice? -Ano, taťko.
-Pojďme. -Jdeme.
00:18:47 -Záchranná, slyším.
-Fero, to jsem já.
00:18:49 -Kdo je tam s tebou?
-Ondřej si tu vyřezává.
00:18:52 Poslouchej, Verečtí jdou na Modrý vrch.
00:18:55 -Až po Beraní hlavu se jim nemůže nic stát. -No jasně.
00:18:59 -Tam ať na ně čeká Ondřej...
-Dobře.
00:19:01 ... a ať je nezpustí z očí. Ručí mi za ně hlavou.
00:19:07 -Ještě jsem ti chtěl říct...
-Ano.
00:19:16 -Kolik ještě? -Dost.
00:19:22 Jsme dva tisíce metrů nad mořem.
00:19:25 Převýšení je zhruba kilometr. Bude to makačka, Maroši.
00:19:29 -Ty už jsi to sjel?
-Ještě ne.
00:19:31 -Prošel jsi to pěšky?
-Ne. Máme stejný šance.
00:19:36 -Jdeš do toho? -Jasně.
00:19:38 -A co vsadíš? -Svoje kolo.
-Co vsadíš ty? -Svoje kolo.
00:19:44 -Plus dva balíčky k tomu.
-Jeden.
00:19:47 -Bojíš se, že prohraješ? -Já?
00:20:22 -A nebrzdi, Maroši!
-Kdo brzdí, ten prohraje!
00:20:25 Jasně. Tři, dva, jedna, start!
00:20:31 -Co je? Jedem, jedem!
-Nechceš bejt druhej, co?
00:20:34 -To si řekneme dole.
-Počkám tam na tebe.
00:20:42 Jeď, jeď, nebrzdi mě.
00:21:37 -Melino, zdvižená ruka je povel k zastavení. -Ano, taťko.
00:21:41 -Vrazila jsi do mě.
-Nařídil jsi mi dívat se pod nohy.
00:21:44 -Neviděla jsem, že zvedáš ruku.
-Ech... Jdeme.
00:22:03 Jsme tady. Tohle slaníme a tím ušetříme nejmíň hodinu.
00:22:08 -Souhlasíte? -Ano, taťko.
-Ano, taťko.
00:22:15 -Pomalu. Slejzám.
-Neboj se, držím, držím.
00:22:21 -Pomalu. -Dobrý?
-Pomalu. Pomalu, pomalu.
00:22:27 Dobře, pomalu, klid, pohoda. Výborně!
00:22:32 Nohy, nohy jsem ti říkal! Dobře to děláš.
00:22:39 Perfektně!
00:22:43 -Ty, Dodo? -Hm?
-Ten Verecký se furt neukazuje.
00:22:47 -Dej mi s tím hňupem pokoj.
-Ale už tu měl dávno být.
00:22:51 Tak mu běž naproti. A neotravuj, mám další akci.
00:22:55 -A potřebuješ mě?
-Ne, najdi Vereckého. Konec.
00:22:58 Dobře.
00:23:02 Verecký, Verecký. Už jen ten mi tu chyběl.
00:23:12 Jo!
00:23:51 Spouštěj. Spouštěj!
00:23:54 Pomalu.
00:23:57 Trošku doprava.
00:24:00 Dobře, povol.
00:24:02 -Ale jisti, jisti. -Ano.
00:24:06 -Ještě povol. -Pomalu.
-Dobře.
00:24:12 -Pomalu. -Dobře.
00:24:15 Tak, dcery moje, tohle by měli nazvat Vereckého zkratka.
00:24:18 -Ano, taťko.
-Povol. Spouštěj.
00:24:21 Ještě. Dobře. Povol.
00:24:26 Fajn. Dobře. Pojď.
00:24:30 Dobře. Povoluj. Povoluj.
00:24:34 A jisti se.
00:24:36 Dobře. Povol.
00:24:39 Výborně. Fajn.
00:24:42 Dobře. Dobře.
00:24:44 -Ano, taťko.
-Povol. Dobře.
00:24:49 Ještě.
00:24:51 -Tak hop. -Ano, hotovo.
-Stop.
00:25:01 Ale tu krásně, co, dcerky moje?
00:25:05 -Jak se dostaneme zpátky, taťko?
-To není problém.
00:25:08 Půjdeme tudy dolů chodníkem a jdeme dál.
00:25:12 Pojďte se podívat, jak jsem to vymyslel.
00:25:16 Teď tudy sejdeme dolů a dáme si něco na zub.
00:25:21 A do pytle! Tentokrát mě už asi zavřou.
00:25:25 -Ano, taťko. -Hm...
00:25:29 Tak se aspoň najíme. Pojďme.
00:25:45 Braňo, právě vyjeli. Už je vidím.
00:25:47 Do prdele, sjeli z cesty. Jsou to blázni.
00:26:01 Tam ne! Doleva!
00:26:10 Ááá!
00:26:13 Pane odpůrce, vyjádřete se k tomu,
00:26:15 co soudu řekla paní navrhovatelka.
00:26:17 Stručně, prosím.
00:26:22 Nic z toho, co řekla paní navrhovatelka, není pravda.
00:26:26 Všechno je to překroucené a zkreslené.
00:26:28 A její návrh, aby mi byl s mým synem znemožněný styk,
00:26:33 je nehorázný. Je to směšné a trapné.
00:26:39 Je pravda, že svého syna nutíte, aby vám říkal Posero
00:26:44 -a že vy mu říkáte Poseroutko?
-To přece nemůžete takhle...
00:26:48 -Odpovězte. Ano nebo ne? -Ano.
00:26:52 Je pravda, že jste celkem čtyřikrát
00:26:56 vyrazil dveře v bytě paní navrhovatelky,
00:26:59 a že jste se k ní naposledy dostal přes balkón
00:27:04 ze střechy po laně?
00:27:07 -To právě proto, že mi upírala...
-Ano nebo ne? -Nebo ne? -Ano.
00:27:15 Je pravda, že jste byl pořádkovou komisí obecního úřadu
00:27:19 pokutován za výtržnost v opilosti?
00:27:24 -Pochopte, zachránili jsme tehdy s kamarády... -Ano nebo ne?
00:27:29 (zvoní mobil)
00:27:33 -Petr Makovický, prosím?
-Tady je Dodo. Máme vážnej průser.
00:27:36 V celé budově soudu je zakázáno používat mobilní telefony.
00:27:39 -Natož během soudního projednávání.
-Jasně. Poslyš, Dodo,
00:27:43 za deset minut tam můžu být. Ať tam na mě kluci počkají.
00:27:46 -A ať mi přinesou výstroj, ano?
-Zařídím. -Dobře, končím.
00:27:50 Podle jednacího řádu vám soud ukládá pořádkovou pokutu
00:27:54 ve výši deset tisíc korun.
00:27:57 Promiňte, musím jít.
00:28:03 No to je... Měj se.
00:28:23 -Co tam děláš? Můžu?
-Počkej, ještě jsem se nezajistil.
00:28:28 -Já jdu. To se dá zlézt.
-Neblbni!
00:28:42 -Kam tak spěcháš?
-Uvidíš.
00:28:50 Tady si dávej pozor. Uvolňují se tu kameny.
00:28:55 Musím to tu vyčistit.
00:28:57 -Dobře.
-Pozor na hlavu.
00:29:04 -Pozor, kámen!
-To jsi řekl brzy.
00:29:14 -Ale je nám tu dobře, děvčata, co říkáte? -Ano, taťko.
00:29:17 -Ano, taťko.
-O pomoc volat nebudeme.
00:29:20 Počkáme, až jim budeme scházet a najdou si nás sami.
00:29:24 Tím se vyhneme stíhání. Ta paštika je ale dobrá.
00:29:27 -Namaž mi ještě.
-Poslyš, tobě nějak nechutná.
00:29:35 -Přinejhorším tu zůstaneme až do rána. -Už se těším.
00:29:39 -To je fajn.
-Zůstaneme tu přes noc.
00:29:42 Budeme tu bivakovat. Noc má být teplá.
00:30:00 Ježíši, oni nás hledají vrtulníkem!
00:30:02 Pojďte, holky, balíme! Rychle!
00:30:05 Melino, Lubice! Fofrem! Utíkáme!
00:30:09 Honem! Schovejte se! To bude stát strašný peníze!
00:30:14 -Nedoplatíme se!
-Rychle, schovej se!
00:30:20 V roklině jsme viděli postavu, ale nedostaneme se tam.
00:30:24 Zavolám ostatní. Vysaďte Petra a doktora, aby našli toho druhýho.
00:30:30 -Přistaneme u plesa a vysadím Petra a doktora. -Slyším, fajn.
00:30:33 -Konec. -Končím.
-Co je nového, Dodo?
00:30:39 -Někde v Zubatém kaňonu se ztratili dva kluci na kolech. -Co prosím?
00:30:44 Nějaká blbá sázka. Právě tam přistává vrtulník. Je tam i Petr.
00:30:49 Od nás tam jde základní skupina s materiálem a jde tam i Tibor.
00:30:53 -A víš, co jsou zač?
-Nějaký Maroš a Kondor. -Kondor...
00:30:58 Oznámili to jejich kamarádi a byli pěkně vyděšení.
00:31:01 -Poslyš, není to mladej Bernák?
-Já nevím.
00:31:04 Zkusím zavolat jeho matce.
00:31:12 -Měl jsi těžkou noc, co?
-Přišly blešky na pomoc.
00:31:34 No konečně.
00:31:36 Tamhle je velký problém. Tam.
00:31:40 Počkej, podívám se.
00:31:44 -Tam jsme skočili.
-Proč?
00:31:48 Nahoře je asi šestimetrový úsek, který se dá přelézt na chytech.
00:31:53 Na skále byl led.
00:31:57 Tamhle.
00:31:59 K-2 byla celá pod ledem. A zlezl jsi ji.
00:32:03 Urval jsem si nehet!
00:32:05 Ten Petr, co tu byl s tebou, je dobrej?
00:32:14 Tak mluv.
00:32:20 -Doopravdy je dobrej?
-Je moc dobrej.
00:32:25 Ale tak dobrej... jako ty a já není.
00:32:32 Se mnou bys to byl zlezl.
00:32:37 Slyšíš? Se mnou bys to byl zlezl!
00:32:43 Se mnou bys to byl zlezl, povídám!
00:32:50 -Kurva!
-Základna volá pětku. -Bielik.
00:32:55 -Tady je Dodo. Kde jsi, Tibore?
-Na Zrcadlové stěně.
00:32:58 Potřebuju tě v Zubatém kaňonu. Rozumíš? V Zubatém kaňonu.
00:33:01 -Asi za hodinu tam budu. -Dík.
00:33:05 -Mám akci. Jdeš se mnou?
-Půjdu dál.
00:33:12 -To nemůžeš. Sám ne.
-A co mi uděláš?
00:33:20 Možná spadneš a bude od tebe pokoj.
00:33:26 Ano, Pavel Bernák. Co? To nevím. Nějaký Maroš z Bratislavy.
00:33:31 Už je tu helikoptéra.
00:34:29 -Ty, Dodo, já je ještě nenašel.
-Do prdele!
00:34:33 -Koho že nenašel? -Vereckého a ty jeho dvě machny. -No nazdar!
00:34:40 -Žije? -Hm. Jak se jmenuješ?
-Maroš. Marián Pavlovič.
00:34:48 -Máš bolesti? -Ne.
00:34:53 Ach!
00:34:55 Stiskni mi ruku.
00:34:58 Dobře, druhou.
00:35:01 Naložíme ho na nosítka. Doktore, odneste ho s Vincem k vrtulníku.
00:35:05 Já půjdu hledat toho druhého.
00:35:08 -Ach! -Co tě bolí?
-Všechno.
00:35:12 To je dobré znamení. Vydrž, chlapče.
00:35:16 -A kde je ten druhý?
-Tam nahoře v roklině.
00:35:20 Někde tam musí bejt.
00:35:24 Kde je moje kolo? Kde je?
00:35:28 Debile!
00:35:50 -Kde ty se tu bereš?
-Stýskalo se mi po tobě.
00:35:54 -Prý je tam někde v roklině.
-Tak jdeme.
00:36:02 Běžte tam za ty kameny! Padejte tam!
00:36:47 Tak toho Maroše našli. Vezou ho do nemocnice
00:36:51 a po tvém synovi se pátrá. Ale neboj se, dobře to dopadne.
00:36:56 Dobře.
00:37:01 Odtud už, Olinko, budeme muset jít pěšky.
00:37:05 A neboj se, nebude to náročné.
00:37:08 Nejdřív vystoupíme do sedla a odtamtud už je to jen kousek.
00:37:19 -Musel letět dál, protože je těžší.
-Ty blázne!
00:37:27 Jak se tam mohl dostat?
00:37:30 -Jak se tam dostaneme my?
-Shora nebo zdola?
00:37:34 -Jedině shora.
-Dobře.
00:37:43 Potom ho vytáhneme vrtulníkem nahoru.
00:37:50 -Au! Petře, umíš chodit po stropě?
-Ty nevíš, že jsem ninja?
00:38:00 -Je to ještě daleko, Dušane?
-Ne, už jsme skoro tam.
00:38:03 -Jen vydrž. -Už nemůžu.
00:38:09 -Vidíme ho. -Žije?
00:38:10 Těžko říct. Pochybuju. Padal dobrých třicet metrů.
00:38:15 -Určitě měl na hlavě helmu.
-To je dobře.
00:38:20 -Dostanete se k němu? -Bude to téměř nemožné, ale uvidíme.
00:38:24 Co? Nemožné?
00:38:25 -Potřebujete něco?
-Máme všechno.
00:38:29 -Určitě... měl na hlavě helmu.
-To je dobře.
00:38:33 -Nosil ji vždycky.
-Neboj se. To bude dobrý.
00:38:36 -Tak jo. Konec.
-Pojď.
00:38:42 -Říkali, že je to nemožné.
-Neměj strach.
00:38:45 Jsou u něj nejlepší chlapi, jaké tu mám. Zachrání ho.
00:38:48 -Ach bože! -Zatím tu pěkně seď a počkej na mě. -Dobře.
00:38:53 -Hned přijdu. -Hm.
00:39:04 Tak pojď, ale pozor, klouže to.
00:39:08 A ty toho Vereckého znáš?
00:39:11 Ne, ale znám legendy, které se o něm vyprávějí.
00:39:16 -Vrací se sem každý rok.
-Ty, ne že mě pustíš.
00:39:18 A každý rok se ztratí, i se svými dcerami.
00:39:23 Drž se těch skal.
00:39:25 -Držím se, ale drolí se to.
-Tam, víc vpravo.
00:39:31 -Proč volali tobě?
-Protože jsme nejblíž.
00:39:36 A měli by být někde tady dole, v okolí.
00:39:40 -Drž se. -Držím se. Ale s těmi kamzíky mě to mrzí.
00:39:45 No jo, příště.
00:39:49 -Teď mi to hodíš?
-Možná je to i dobře. -Proč?
00:39:54 -Ale nic. Povím ti to, až budu dole. Pozor lano. -Au!
00:40:02 -Tahej to lano.
-Vždyť ho stahuju.
00:40:12 Ale podle mně horolezci nelezou tváří dopředu.
00:40:15 Měl bys být tváří ke stěně, ne?
00:40:17 -Ty jsi za ty dva dny v horách nějak zmoudřela. -Co?
00:40:22 -Víš, co je zajímavý? -Co?
00:40:25 Ty máš představu kamzíků spojenou s něčím zajímavým.
00:40:30 A já se smrtí.
00:40:33 Proč se smrtí?
00:40:36 Pro tebe zase Jugoslávie znamená smrt
00:40:39 a já ji mám spojenou s krásou a pohodou.
00:40:43 -A co se stalo s těmi kamzíky?
-Jednou ti to povím.
00:40:54 -Co to děláš?
-Namotávám.
00:41:02 -Pojď. -Vždyť jdu.
00:41:04 Tak, tohle slaníme.
00:41:08 -Ne, to už asi nedokážu.
-Co děláš, vždyť jsi byla skvělá.
00:41:12 -Fakt? -A jsi skvělá.
-Ty jsi skvělý.
00:41:19 Pojď sem.
00:41:25 -Počkej, počkej.
-Co je?
00:41:28 -Lubice, schovej se!
-Tati, zalez! Nech to!
00:41:32 -Ještě tě uvidí! Pojď!
-Nech to tam!
00:41:37 Pane Verecký!
00:41:43 -Pane Verecký, co tam děláte?
-No, hledáme houby.
00:41:47 -Že jo, děvčata.
-Ano, taťko. -Ano, taťko.
00:41:50 Ondřeji, už je mám. Jsme pod chodníkem nad Srnčím svahem.
00:41:57 -Myslel jsem, že jsi u soudu.
-Přerušil jsem soudní jednání.
00:42:01 Aha.
00:42:08 -Tak jdu. -Běž.
00:42:14 Dobrý.
00:42:20 -Opatrně!
-Zatím je to v pořádku.
00:42:32 -Zkusím jít níž. -Dá se to slézt?
-Jasně. Nevíš, že jsem spiderman?
00:42:47 -Zvládneš to?
-Vidím ho.
00:43:03 Slaňuj opatrně.
00:43:07 Jasně.
00:43:11 Jsi u něj?
00:43:17 Jo, jsem u něj!
00:43:30 Vezmi si vysílačku a neřvi.
00:43:45 Chlapče, slyšíš mě? Slyšíš?
00:43:57 Tibore, zdá se, že je živý, ale má velmi slabý tep.
00:44:00 Je moc pomlácenej?
00:44:05 Bojím se s ním hýbat.
00:44:08 Musíš to udělat. Tam dolů se k němu žádný doktor nedostane.
00:44:14 Tak pojď...
00:44:22 -Zdá se, že moc krve v něm nezůstalo. -Kde krvácí?
00:44:30 Tak odřenin má spoustu, ale nejvíc...
00:44:32 z hlavy a z boku, ale parádně.
00:44:35 Z nějaké tepny?
00:44:38 Ne, myslím, že ne.
00:44:40 A z úst, nebo z uší?
00:44:47 Počkej.
00:44:52 Ne.
00:44:53 -A dýchá?
-Jo, ale slabě.
00:44:57 Potřebujeme určitě tu helikoptéru. Urychleně.
00:45:00 Dobře, ještě chvíli vydrž, za chvíli jsou tady.
00:45:19 -To nás pořád ještě hledají?
-Ne, vás tři by najednou neunesl.
00:45:23 Já vím, že se na mě zlobíte, ale já za to skutečně nemůžu.
00:45:26 Víte, co uděláme, pane Verecký?
00:45:28 S kluky jsme se dohodli, že vám zaplatíme cestu do Himalájí.
00:45:32 A tam se, doufám, ztratíte definitivně.
00:45:36 -Ondřeji, my zůstaneme tady.
-Fajn. -Ahoj.
00:45:40 -Dávej na ni pozor.
-To se neboj.
00:45:43 -Kam chceš jít?
-Pojď, ukážu ti sviští noru.
00:45:48 -Ale já nechci vidět sviští noru.
-Ale jo, chceš. -Ještě to tak.
00:45:52 -Ty jsi úplně praštěnej. -Já?
00:47:26 Nakládáme zraněného.
00:47:29 -Opatrně.
-Pane doktore...
00:47:32 -Nohama napřed.
-Pane doktore...
00:47:34 -Opatrně.
-Pane doktore, bude žít?
00:47:36 -Řekněte mi to!
-Ano. Ale teď tu nepřekážejte.
00:47:44 Běžte dál!
00:48:21 -Dušane... -Už je to v pořádku.
-Co ta tu dělá? -Pojď, Petře.
00:48:25 Olinko, dovol, abych ti představil, to je Petr Makovický.
00:48:30 -My dva se už známe, že?
-Děkuju.
00:48:35 Děkuju vám za syna, pane Makovický.
00:48:42 Rád bych vám jednou v budoucnu řekl totéž.
00:48:53 Odevzdám vaši kauzu některému kolegovi, abych nebyla zaujatá.
00:48:58 Hm...
00:50:49 Skryté titulky: Michael Kňažko
V horách se objeví Klárka (Z. Fialová), která přišla fotografovat horolezce. Martin (L’. Kostelný) jí dělá průvodce. V centrále Záchranné horské služby vypukne pohotovost: do hor přišel pověstný pan Verecký (M. Hanuš) s dcerami. Záchranáři s obavou čekají, jakým výstupem je tentokrát rodina Vereckých překvapí. Nic dobrého nevěstí ani adrenalinová sázka dvou cyklistů na horských kolech.