V seriálu z prostředí Vysokých Tater se proplétají životní osudy členů horské služby s dramatickými okamžiky jejich náročné práce. ### Režie: Vladimír Michálek. Scénář: Jiří Křižan. Hrají: Dušan Szabo, Ivan Martinka, Ľuboš Kostelný, Zuzana Stivínová a další.
00:00:16 Tohle je příběh o mužích, kteří upsali své životy horám.
00:00:23 Každý den jdou do akce s tím, že už se nemusí vrátit.
00:00:28 -Já myslel, že se sem těšíš.
-Chtěl jsem ti udělat radost.
00:00:32 Balancují na hraně mezi životem zachraňovaných a vlastní smrtí.
00:00:37 Profesionálové i dobrovolníci, ale všichni s plným nasazením.
00:00:44 Často lezou tam, kde jinak najdete jen kamzíky nebo sviště.
00:00:48 Dívají se na svět z míst, odkud ho znají jen orli.
00:00:54 Nejsou to žádní pavoučí muži, ani supermani.
00:00:57 I oni mají strach, že spadnou, že zažijí vlastní pád.
00:01:01 Že se nevrátí domů k těm, které mají rádi.
00:01:04 Že svého syna nutíte, aby vám říkal Posero,
00:01:08 -a že mu vy říkáte Poseroutko?
-To přece nemůžete takhle.
00:01:11 -Chtěla tě zabít! -Ne!
-Strčila do tebe! -Ne!
00:01:15 A přece se do hor vracejí. Hory jsou pro ně vášní.
00:01:23 Ale i největší lezci do nich vstupují s pokorou.
00:01:28 Kvůli nim jsem se rozhodl, že odejdu od rodičů,
00:01:31 nechám školu a přijedu sem.
00:01:34 -Koho že nenašel?
-Vereckého a ty jeho dvě machny.
00:01:38 Hory jsou vlastně hlavním hrdinou mého příběhu.
00:01:42 Hledí na vás z výšky.
00:01:46 V celé své kráse.
00:01:48 Jsou jedinou jistotou, na kterou se můžete spolehnout.
00:01:53 Ale když je podceníte, dokážou být pěkně kruté.
00:01:57 Má-li někdo podíl viny na smrti toho děvčete, tak jsi to ty.
00:02:02 Ale co je to krutost z pohledu hor.
00:02:07 Jsou takové, jaké byly včera, před týdnem, před roky.
00:02:14 A proto nás možná stále víc přitahují.
00:02:17 -Dobře jsi to vymyslel.
-Paráda!
00:02:22 V horách mám vždycky pocit, že mi jaksi...
00:02:24 všechno vyfučí z hlavy.
00:02:28 Ale nikdy nevím, co od nich můžu čekat.
00:02:32 Už několikrát mě překvapily a musel jsem to přijmout.
00:02:34 Ostatně uvidíte.
00:02:40 Ty si myslíš, že nikoho nepotřebuješ, co?
00:02:43 Možná máš pravdu. Byla bych ráda, kdybych nebyla sama.
00:02:46 To jsem já, Martin.
00:02:52 Uvidíte, jak začal můj příběh v horách.
00:02:55 Jak jsem zjistil, že o lezení vím pořád málo.
00:03:00 A jak jsem potkal skvělé chlapy.
00:03:05 Ale už jsem toho nažvanil dost. Pojďme pěkně popořádku.
00:03:08 -Víš proč je dobrý umřít v horách?
-Dobrý?
00:04:25 1. část Vidět kamzíky
00:04:37 -Je pravda, že teta Magda bude mít dítě? -Ano, je.
00:04:42 -Ale není vdaná.
-Na to nemusí být vdaná.
00:04:46 -To vím taky, ale s kým to tedy má?
-To je snad její věc, ne?
00:04:50 -Ale mě to vážně zajímá.
-Přestaň. -Ale tati...
00:04:54 Dívej se pod nohy. Až přijde čas, dovíš se to.
00:05:02 -Chyť se řetězu. -Mohl by to být její šéf, ale ten je ženatý.
00:05:07 Příště si musíme vzít lepší boty. Ale ty lezeš jako kamzík.
00:05:12 Nebo by to mohl být Fero Lackovič. Ale ten je plešatý.
00:05:17 -Teď mluvíš úplně jako máma.
-Ten se mi nelíbí.
00:05:33 -Nejsi unavená, Gitko?
-Ne, tati.
00:05:37 Od těchhle řetězů je to už jen kousek ke Galetově chatě.
00:05:40 Tam si odpočineme, dáme si čaj a potom šup zpátky do hotelu.
00:05:51 -Ech! -Tati, jsi v pořádku?
-Hm... Běž, Gitko.
00:05:59 Muži, kteří se nebojí nebezpečí, mě přitahují.
00:06:03 Víte, co je tady v horách nejnebezpečnější, Beátko?
00:06:07 Blondýnky.
00:06:09 Když si představím, jak lezete po těch skalách
00:06:13 a ještě přitom někoho zachraňujete, to mě fakticky vzrušuje.
00:06:17 Já jsem taky vzrušený.
00:06:19 Chcete do té minerálky led, pane architekte?
00:06:21 -Ne!
-Ó, pardon, pardon.
00:06:24 -Vy nejste z horský?
-Jsem.
00:06:28 -Řekl vám "pane architekte".
-To on jen tak žertoval.
00:06:34 Možná chce, abyste si mě víc vážila a čeká za to mastnej tuzér.
00:06:38 -Architekti jsou nudní.
-Jistě.
00:06:42 Mohl byste mi někdy předvést, jak lezete po těch skalách?
00:06:46 -Třeba i dnes večer.
-Dnes večer?
00:06:50 -No, pustím vám to na videu.
-To bych měla přijít k vám?
00:06:54 -Mám i záběry z Himalájí.
-Z Himalájí? Fakt?
00:07:00 Ale vidíme se poprvé.
00:07:02 No... tak dnes večer už to bude podruhé.
00:07:10 -Tohle mi podepiš!
-Co je to? -Petice.
00:07:16 Mezku, tobě nevadí, že tu sedím s dámou?
00:07:19 Ne, nevadí. Podepiš to.
00:07:29 Nerozumím tomu.
00:07:31 Aby vzali mě a ne toho... přivandrovalce.
00:07:34 Vy se vážně jmenujete Mezek?
00:07:38 -Je to dobrý jméno.
-No a koho vzali?
00:07:42 Já se hlásím už deset let a znám to tu jako svý boty.
00:07:45 Ne, Mezku, ty znáš akorát cestu na Galetovu chatu. Tam a zpátky.
00:07:48 A znáš jen těch pár šutrů, po kterých šlapeš už několik let,
00:07:51 protože jsi pořád ohnutej pod krosnou.
00:07:53 -Chodím rovně jako voják, jasný?
-No tak koho tedy vzali?
00:07:56 -Toho chcípáčka, Martina Stropka.
-Ale ten je dobrej.
00:08:00 Hovno a ne dobrej!
00:08:03 V pohodě leze šestky. A je perfektní lyžař.
00:08:07 Podepíšeš to, nebo ne?
00:08:10 Už ti to někdo podepsal?
00:08:13 Když to podepíšeš první, podepíšou i ostatní.
00:08:21 Zavěs se tam dvěma prsty a vytáhni se. Dokážeš to, Mezku?
00:08:28 O tisíc korun.
00:08:32 Chceš, aby tě vzali k horský?
00:08:35 -O pět stovek.
-O tisíc.
00:08:41 -Rozsekněte nám to.
-Jelito, kopyto, platí to.
00:08:45 No tak dávej bacha, ty chytrej.
00:08:56 Co je? Mezku, zbláznil ses?
00:08:59 -Běž do hajzlu!
-Pardon, pardon.
00:09:02 Kurva! Zasraná práce!
00:09:07 Vy byste to dokázal?
00:09:14 Boha jeho jehovistickýho!
00:09:22 Musíš trénovat.
00:09:25 Nech si ty kecy.
00:09:36 Ale nasrals mě!
00:09:40 Ta petice.
00:09:48 -Takže dnes večer, Beátko, v osm?
-No, tak dobře.
00:09:53 Ukážu vám, kde to je. Tady sedíme my...
00:09:56 (spadne věšák)
00:09:59 Ach!
00:10:03 -To je magor.
-Krucinál, fagot!
00:10:07 Jedeš, Mezku! Mám u tebe deset tisíc, Mezku.
00:10:10 Nic to nevydrží. Krám jeden!
00:10:13 Sakra práce!
00:10:17 Boha jeho architektonickýho!
00:10:23 Tak tyhle jsou sice dražší, ale je to poslední hit. Zkuste je.
00:10:31 Potřeboval bych se vidět z profilu. Nemáte tu zrcadlo?
00:10:35 Zrcadélko, jasně, prosím.
00:10:38 -Padnou vám skvěle.
-A co tyhle?
00:10:42 Víte co, ty jsou na jiný typ tváře, ale tyhle vám padnou.
00:10:46 Podívejte, zkuste se podívat tam na tu fotku. Zasmějte se jako on.
00:10:50 Anebo se zatvařte takhle. Jsou pro vás jako dělaný.
00:10:55 -Dobře, beru je.
-Fajn.
00:10:58 -Ahoj, Tibore. -Ahoj, Mezku.
-Kolik stojí? -Šest tisíc.
00:11:02 Dobře, schovejte mi je. Zítra si pro ně přijdu.
00:11:06 -Vy se jmenujete Mezek?
-Polib si prdel, dědku!
00:11:09 -Co je ti?
-Přečti si to a podepiš.
00:11:17 -Ahoj, Tibore.
-Čau. Ne.
00:11:23 Mezek unese tolik, co tři koně. Vydrží všechno.
00:11:27 Mezek je dobrý jméno. Jděte do prdele!
00:11:34 No tak to vyklop. Co jsi chtěl?
00:11:37 -Monika se chce vdávat.
-A ty?
00:11:47 Vypadáš jako Marťan.
00:11:51 A jak budu asi vypadat, když si vezmu žábu,
00:11:56 která je o rok mladší než moje dcera?
00:12:00 Bojíš se toho?
00:12:04 Jsem typickej Slovák.
00:12:08 A Slovák je smolař.
00:12:11 Ten i když padne na záda, tak si zlomí ptáka.
00:12:16 Ty jsi dobrej.
00:12:21 Pojďte dál, pane Stropko. Prosím vás, u mně se zouvá.
00:12:26 -Dobrý den. -Dobrý, Mezku. Potřebuju přestěhovat klavír.
00:12:31 Dobře. Ty jsi ten mladej Stropko?
00:12:35 -Zavěs se na ty futra dvěma prstama a vytáhni se. -Co?
00:12:40 -Slyšel jsem, že jsi dobrej, tak to udělej! -Dobře.
00:12:44 No tak se ukaž, borče!
00:12:55 Boha!
00:12:57 -O co vám jde, pane Mezku?
-Jdi do prdele, ty obejdo!
00:13:04 Mezku, u mně se mluví slušně. Jděte na ten klavír.
00:13:08 -Kam ho zase chcete?
-Tam, kde byl.
00:13:12 Prosím, pojďte dál, pane Stropko.
00:13:20 Prosím.
00:13:24 Takže, tam je koupelna, kuchyně, ložnice a obývák.
00:13:31 -Líbí se vám?
-Jo, moc.
00:13:34 -Máte známost?
-Ne, momentálně ne.
00:13:40 To je dobře, protože dámské návštěvy netrpím.
00:13:46 -Ani hlasitou hudbu a kouření.
-Já nekouřím.
00:13:52 A co jste myslela tím "drobná výpomoc v domácnosti"?
00:13:56 Běžné práce kolem domu. Chybí tu mužská ruka.
00:14:00 Aha. To není problém.
00:14:02 (zvoní mobil)
00:14:04 Pardon.
00:14:06 Ano?
00:14:08 Ahoj, Martine. Tady je táta. Jaká byla cesta? A jak se máš?
00:14:12 -Ahoj, tati.
-A jak se ti líbí nové bydlení?
00:14:15 -No, je to tu pěkný.
-No a co nová paní domácí? Co?
00:14:21 -Všechno v pořádku?
-Myslím, že je fajn.
00:14:26 Tak na sebe dávej pozor. Moc se na tebe s mámou těšíme.
00:14:30 -Tak se měj.
-Ahoj.
00:14:34 -Promiňte.
-To nic. Takže... vyhovuje vám?
00:15:26 Jdeš! Teď někoho najdeme. (ťukání na okno)
00:15:31 Je tam vůbec někdo? Tati!
00:15:44 -Čau, Poseroutko.
-Ahoj. Pššt!
00:15:58 Ne! Zbláznil jsi se? Chceš ho zabít?
00:16:02 To jsou ty tvoje starý fóry! Janko, proč nejsi v posteli?
00:16:05 Brigito, umíš si představit, jak mi je?
00:16:08 -Nárok máš až za čtrnáct dní.
-Trháš mi srdce! Nechápeš to?
00:16:11 -Tak ty máš srdce, jo?
-Jo, představ si to!
00:16:14 -Tebe vůbec nezajímá, jak trpím?
-Ty si poradíš. Zajdeš za kámošema
00:16:17 na mariáš, sbalíš nějakou buchtu a bude po trápení.
00:16:20 No to je... Prosím tě, má Poseroutka ještě teplotu?
00:16:23 Neříkej mu Poseroutko! Jmenuje se Janko! Janíček!
00:16:26 Máma mi nedovolí otevřít okno.
00:16:29 Beru kapky proti kašli, ale v krku mě nebolí.
00:16:32 Co? Tvoje máma neví, že čerstvý vzduch je lepší než všechny kapky.
00:16:36 Tys nikdy nebyl normální. Ty nejsi normální.
00:16:38 -Tati, co jsi mi přinesl?
-Počkej. Jsou eukalyptový.
00:16:42 Budeš zdravý jako medvídek koala.
00:16:45 -Bude zdravý! -No tak nebudeš... Mohla jsi někoho zabít.
00:16:50 -Můžeš někoho zranit. Vzpomeň si na gravitační konstantu. -Mlč!
00:16:54 -Jak vysoko je to okno?
-Asi patnáct metrů.
00:16:58 -Tvůj otec je blázen.Mohl se zabít.
-Táta je batman.
00:17:01 To by se ti hodilo, co? Oddechla by sis.
00:17:04 No jasně, že bych si oddechla.
00:17:06 V životě jsem se od tebe nedočkala ničeho dobrýho.
00:17:09 Dal jsem ti pěknýho syna, Brigito. A chytrýho.
00:17:11 Vypadni! Vypadni, nebo zavolám policajty!
00:17:15 -Neměl bys ji pořád pro....
-Provokovat? Víš, co řekl ten vlk,
00:17:20 co sežral zajíce? Když on si začal. Pořád na mě dělal tohle.
00:17:30 Vypadni!
00:17:33 Radši půjdu. Až se uzdravíš, vezmu tě na velkou túru do hor.
00:17:37 -Ach, bože! -Vydrž.
-Nemohl bys jednou odejít dveřmi?
00:17:42 -Čau. -Čau.
00:17:47 Ahoj.
00:17:55 Opatrně. Klouže to. Tudy.
00:18:01 -Uvidíme kamzíky? -Když budeme mít štěstí, tak uvidíme.
00:18:08 Počkej, Gitko, neutíkej tak. Nestačím ti.
00:18:10 Paní Margušová říkala, že by si to Magda měla nechat vzít.
00:18:14 Můžeš mi, prosím tě, říct, co to znamená "nechat si to vzít"?
00:18:17 Ach!
00:18:18 Tati!
00:18:23 -Ta noha je zlomená.
-Co se ti stalo? Bolí to?
00:18:28 Bolí! Ale neboj se, je nutné zachovat klid.
00:18:31 -Tudy chodí spousta turistů.
-Co máš s tou nohou?
00:18:35 Zkus zavolat o pomoc, Gitko! Volej!
00:18:38 Pomoc! Pomoc! Pomoc!
00:18:44 Pomoc!
00:18:56 -Fakt nejdeš na oběd?
-Ne, musím to dodělat, Moniko.
00:18:59 -Pojď.
-Moniko...
00:19:02 -Dobře, uvidíme se později. Pa, zlato. -Pa.
00:19:10 -Ahoj!
-Ahoj!
00:19:17 Pane Bieliku?
00:19:20 -Kdo je to?
-Martin Stropko.
00:19:24 Jo, ty jsi ten nový. Pojď dál, pojď dozadu.
00:19:29 Dobrý den. Chtěl jsem se představit.
00:19:32 My se známe, ze soustředění v Českém Švýcarsku.
00:19:35 -Nevěděl jsem, jestli si na mě pamatujete. -Tak už to víš.
00:19:39 Myslíte, že jsem dobrej?
00:19:42 A to se pozná jak?
00:19:45 No, vy jste dobrej. A myslel jsem, jestli byste mi nemohl poradit.
00:19:52 -Chtěl bych dobře začít.
-Víš co?
00:19:56 To musíš najít jiný frajery. Já jsem obyčejnej dobrovolník.
00:20:00 -Ale já slyšel, že jste vážně...
-Promiň, mám strašně moc práce.
00:20:06 -A kdo bylo to děvče?
-Proč?
00:20:12 No, myslím, že má moc hezkou chůzi.
00:20:16 Chtěl jsi říct dlouhý nohy.
00:20:20 Hm. Vaše dcera?
00:20:27 Slyšel jsem, že máte mladou dceru.
00:20:31 Padej!
00:20:42 Pomoc!
00:20:45 Nemusíš křičet pořád, Gitko. Stačí každých deset minut.
00:20:49 -Tati, já se bojím.
-Neboj se.
00:20:52 -Bolí tě to?
-Na zlomenou nohu se neumírá.
00:20:55 -Bolí to moc?
-Ne.
00:21:02 Slyšeli mě! Oni to slyšeli! Tati, oni mě slyšeli!
00:21:07 Bude to dobrý, neboj se.
00:21:25 -To je skvělý, oni nás našli!
-Letěla jsi už někdy helikoptérou?
00:21:28 -Ne. Správně se říká vrtulník.
-Ano, vrtulník.
00:21:46 Jenom klid, Gitko, teď už je to jen otázka několika minut.
00:21:51 -Tati, já se pořád bojím.
-Neboj se, Gitko, bude to dobrý.
00:22:15 Základno, tady alfa tři. Za chvíli přistaneme u Galetovy chaty.
00:22:21 Rozumím.
00:23:03 (zvoní telefon)
00:23:06 -Záchranná horská služba. Prosím?
-To jsi ty, Ondřeji?
00:23:11 Tady je Slavo Galeta. Doktor už je tady, můžeš chlapce odvolat.
00:23:14 Díky, Slavo, měj se.
00:23:19 -Šestka, příjem.
-Základna. Kde jste?
00:23:23 -Za chvíli jsme u řetězů.
-Tak čelem vzad, pánové.
00:23:26 -Už je tam vrtulník. Končím.
-Tak to pěkně děkujeme.
00:23:37 -Dobrá práce, doktore. Tady máš čaj. -Děkuju.
00:23:41 No, ale kouřit byste nemusel.
00:23:44 Moc nechybělo, a už bych si nezakouřil nikdy.
00:23:49 Ještě že máte tu helikoptéru.
00:23:53 Mohl byste mi říct, jak se můžete vydat na půldenní túru
00:23:56 a zapomenout na inzulín? A k tomu se ještě nacpete hroznovým cukrem.
00:24:00 A vám se nestalo, že jste něco zapomněl?
00:24:04 -Ale cigarety jste nezapomněl.
-Chcete mě vychovávat?
00:24:08 Na to jste trochu moc mladý. Eleno, jdeme.
00:24:13 -Sedněte si.
-Odcházíme!
00:24:17 -Zavezeme vás do nemocnice.
-V žádném případě, jsem v pořádku.
00:24:20 -Musíte jít na pořádné vyšetření.
-Blbost!
00:24:23 -Tohle jsem zažil nejmíň stokrát.
-Já vás nepustím.
00:24:26 Mě nebude šikanovat žádnej fušer,
00:24:30 kterej umí napravovat akorát nějaký vyvrtnutý kotníky.
00:24:34 -Emile!
-Ty mlč!
00:24:36 Vážený pane, tenhle výlet helikoptéry stojí padesát tisíc.
00:24:41 Žádná pojišťovna, ani nikdo jiný, to za vás nezaplatí.
00:24:46 Padesát tisíc?
00:24:49 Děkuju, pane doktore. Děkuju vám.
00:25:11 -Základno, pacient je na cestě do nemocnice. -Rozumím.
00:25:30 Pomoc!
00:25:36 Pomoc!
00:25:40 To byl zase pěknej den.
00:25:43 Pomoc!
00:25:51 Pomoc!
00:26:02 (zvoní telefon)
00:26:04 -Záchranná horská služba. Prosím?
-Slavo Galeta. Volání o pomoc.
00:26:10 -Asi odněkud z chodníku.
-A Slavo, nevíš něco víc?
00:26:13 Ne. Myslím, že to byl ženský hlas. Možná dětský.
00:26:17 -Hm. Určitě z chodníku?
-To nevím jistě.
00:26:20 Vítr se točí a dešti visí nohy, asi bude pršet.
00:26:23 -Hm. Končím.
-Konec.
00:26:27 Základna horské. Volání o pomoc někde na chodníku u Galetovy chaty.
00:26:44 (zvoní mobil) Ano?
00:26:49 Martine, v šest jdeš na akci. Vem si věci, sraz je na horský.
00:26:52 -Máš tam auto, pospěš si.
-Už jdu.
00:27:02 -Stalo se něco? -Promiňte, paní Palúšová, já to pak dodělám.
00:27:05 -Ale teď máme akci.
-Aha.
00:27:13 Pane doktore. Pane doktore...
00:27:20 -Anděl! Vy jste tu nová?
-Ano.
00:27:27 Prý vás mám vzbudit, až vám skončí služba.
00:27:32 -A v kolik skončí služba vám, andílku? -Ale pane doktore...
00:27:38 (zvoní mobil) Ano?
00:27:42 Tady Ondřej, máme akci. Rychle na horskou.
00:27:45 -Dobře. Budu tam.
-Poslyš, a nezapomeň na výbavu.
00:27:50 -Hm. Kdy zase sloužíš, andílku?
-Pozítří.
00:27:55 Pozítří... No to je dobře.
00:27:59 Ano, ano, dobře. Budu tam.
00:28:02 Pane Hrčo, musím odjet. Ty brýle vám dodělám ráno.
00:28:04 -Slíbil jste, že se už dneska budu dívat na televizi. -Tak až zítra.
00:28:07 -Kam se tak hrnete? Za ženskou?
-Ano, za ženskou.
00:28:12 -Je hezká? Má je pěkný?
-Má, dvě. Pojďte.
00:28:16 Před šedesáti lety jsem měl taky jednu takovou.
00:28:19 Ta je měla jako melouny.
00:28:27 -Tady máte horký čaj.
-Děkuju, já moc čaj nepiju.
00:28:30 -Tenhle je z himalájských bylin.
-To je ten, co pijou šerpové?
00:28:34 -Ano.
-Prý dobře posiluje hlavu i ruce.
00:28:37 -Nosíval mi ho manžel.
-Děkuju.
00:28:44 -Děkuju, nashle.
-Nashledanou.
00:28:53 Tady základna. Letecká, jak jste na tom?
00:28:55 Chlapi, je mi líto, zatím to nejde. Jestli se to zlepší, zavoláme.
00:28:58 -Důstojný pane, vypadá to bledě.
-Víš co, Vladuško? Hleď si svýho.
00:29:03 -Ať máš čistý skleničky...
-Teď to přijde, pánové!
00:29:05 Držte si klobouky! Eso! Desítka! Ták... a sedmička!
00:29:13 -A vy se nedoplatíte, pánové.
-Proč jsi hlásil čtyřku?
00:29:17 -Můžeš mi to říct? -Usmíval ses. Myslel jsem, že něco máš.
00:29:20 Ale, prosím tě... Měl jsem v ruce jen samý plívy.
00:29:23 (zvoní mobil) Makovický, prosím?
00:29:25 -Tady Ondřej. Petře, máme akci. Přijeď na horskou. -Budu tam.
00:29:27 -Fajn. -Končím. Pánové, máme akci. Těšilo mě.
00:29:33 -Bodejť by ne.
-A tak mi šla karta.
00:29:36 -Tohle berte jako dary svatostánku.
-Pánbůh zaplať,
00:29:41 Ať vám to dobře dopadne.
00:29:44 -Tak na tu akci, otče.
-Otče...
00:29:55 -A nevíte náhodou, kdy se vrátí?
-Nevím. Zavolej mu na mobil.
00:29:59 -Co? On má mobil? -Jo.
-Taky mi mohl zavolat.
00:30:02 Můžete mi, prosím, dát jeho číslo? Půjč mi, prosím, tužku.
00:30:05 -Číslo má...
-Moment, moment. Dobrá, můžete.
00:30:07 -Nula, devět, nula...
-Pardon.
00:30:10 -Nula, devět, nula, osm...
-Promiňte. Ano, píšu si.
00:30:13 -Sedm set deset, dvě stě šestnáct.
-Dobře, děkuju vám. Nashle.
00:30:17 -Ahoj.
-Ty jsi ale...
00:30:21 (zvoní mobil)
00:30:25 Do pytle, neumíš dát znamení?
00:30:28 To je Liena. Řekni jí, že jsem na stěně, nebo něco.
00:30:33 -Ty nechceš mluvit s dcerou?
-Ne.
00:30:35 -Haló? -Ahoj.
-Ahoj, Lieno, tady je Mišo Jánoš.
00:30:39 -Je tam otec?
-Otec je někde na stěně.
00:30:41 -Není to nebezpečné?
-Ne, ne, ne. Není to nebezpečné.
00:30:44 -A kdy se vrátí?
-Cože?
00:30:45 -Kdy se vrátí?
-Nevím. Ahoj. -Ahoj.
00:30:49 Ukaž, dej to sem. Jdeme.
00:31:01 Líbí se ti? To maloval Ondřej Zimka.
00:31:07 -Ondřej Zimka? Fakt? Nekecej.
-Ale... ty ho znáš?
00:31:13 Trochu.
00:31:16 Co kecáš? Co tak kecáš? To pořád nechápeš,
00:31:23 že je daleko horší dělat ze sebe idiota, než přiznat, že něco nevíš?
00:31:27 Co blázníš?
00:31:28 Ondřej Zimka je chlap z horský služby, místní amatér, žádný malíř.
00:31:33 -Tak odkud bys ho asi mohl znát?
-No a co?
00:31:36 Pořád musíš bejt největší frajer jen proto, že jsi Cikán?
00:31:40 -Dej pokoj, Lieno.
-Je to pravda.
00:31:43 Jestli mi na tobě něco vadí, tak to není ani tvoje cikánská rodina,
00:31:46 ani tvoje cikánská kůžička, ale ten tvůj cikánský komplex!
00:31:49 A mně vadí to, že jsou obrazy zavěšený nakřivo.
00:31:54 -A líbí se ti aspoň ten obraz?
-Je hroznej. Zimka maluje hezčí.
00:31:59 Prosím tě, už s tím přestaň, nebo mě vytočíš úplně.
00:32:02 Lienočko, to, že Ondřej Zimka, záchranář, amatérsky maluje,
00:32:06 je fantastické náhoda. V Bratislavě žije a funguje malíř Ondřej Zimka.
00:32:12 Byl jsem na jeho výstavě.
00:32:14 Vážně?
00:32:16 Na mou duši.
00:32:21 Promiň.
00:32:37 Chlapi, taky se vám zdálo, že je doma otrava?
00:32:41 Jo, v telce je samá nuda.
00:32:45 Já se právě chystal mejt okna.
00:32:48 Jsi nějak pořádkumilovnej.
00:33:22 Jsme v kosodřevině pod Hranatým vrchem. Končím.
00:33:59 Ach!
00:34:02 -Jste promrzlý. -Klid.
-Nehýbejte se.
00:34:06 Jste trochu podchlazený, ale všechno bude v pořádku.
00:34:09 -Doktore.
-To je v normě.
00:34:11 Až teď se mu dostavil šok, ale bude dobrej.
00:34:16 -Za chvilku bude v pořádku.
-Chlapi, nosítka.
00:34:20 -Přineste ty nosítka.
-Dejte je sem.
00:34:23 -Zastavíme mu krvácení.
-Nosítka.
00:34:25 Dám mu injekci, všechno bude v pořádku.
00:34:30 -Rychle. Vyndejte dlahy.
-Tak. Tumáš.
00:34:36 -Počkej, pojistka.
-Ne, počkej, tu druhou.
00:34:41 -Máte to?
-Bacha! A utáhni to.
00:34:53 Ještě trochu.
00:34:55 Základno. Jánoš. Jsme kousek nad řetězy.
00:34:59 Muž, asi třicet pět let, otevřená fraktura holeně,
00:35:02 mírně podchlazený. Jdeme s ním dolů.
00:35:04 Rozumím.
00:35:07 Povol.
00:35:12 Ještě trochu. Dobře. Počkej. Dobře.
00:35:19 Pojď. Pomalu.
00:35:23 -Opatrně.
-Držte ho!
00:35:25 Já vám říkal, že to nejsou brambory.
00:35:30 Můžeme.
00:35:38 Bude to kluzat až dolů.
00:35:43 Dobrý.
00:35:48 Dobrý.
00:36:00 Záchranná? Chci nahlásit ztrátu dvou turistů.
00:36:03 Otec s dcerou. Ráno šli na Galetovu chatu. Už dávno měli být zpátky.
00:36:16 Stop! Střídáme!
00:36:20 Pomalu. Dobrý.
00:36:26 -Nedá si někdo horký čaj?
-A borovičku nemáš?
00:36:30 Je silný, himalájský.
00:36:33 Tak co? Ubytoval ses u paní Palúšové?
00:36:37 Tam borovičku potřebovat nebude, Vilmuška ho zahřeje.
00:36:40 -Tělesné teplo je nejzdravější.
-Dejte pokoj.
00:36:43 -Paní domácí se ti nelíbí?
-Vždyť je stará.
00:36:47 No a co? Stará stodola nejlíp hoří.
00:36:49 -Tak chlapci, jdeme.
-Tady základna. Ohlaste se.
00:36:55 -Jednička. Poslouchám.
-Dcera je v pořádku?
00:36:59 -Dcera?
-Gita Farkašová. Dvanáct let.
00:37:02 Myslel jsem, že vás zavolala ona.
00:37:08 -Jenom klid. -Když začalo pršet, poslal jsem ji pro pomoc.
00:37:12 -Kde je? Gitko.
-Nebojte se. Najdeme ji.
00:37:17 Měla na sobě červenou větrovku.
00:37:22 Tibore, Martine. Vrátíte se k řetězům.
00:37:25 Tibore, zapni si vysílačku. Základno, slyšeli jste to?
00:37:28 Ano, mám to. Konec.
00:37:58 Prohledáme ještě tuhle část doliny.
00:38:25 Počkej, kam jdeš?
00:38:26 -Jdu se podívat na dno kotliny.
-Je to nebezpečné, dávej pozor.
00:38:38 Vidím ji!
00:38:43 Jdeme.
00:38:45 Gitko!
00:38:48 Gito!
00:38:50 Pomalu, klid. Klid.
00:38:53 To šedé, co má za hlavou, to je co?
00:38:57 To je mozek.
00:39:04 -Zatlač jí oči.
-Co... Cože?
00:39:07 Zatlač jí oči!
00:39:20 Teď vypadá jakoby spala.
00:39:24 Odnes ji na chodník.
00:39:27 Vy jste asi na takovéhle věci zvyklý, ale já...
00:39:29 Nikdo neví, kam všichni ti kamzíci zmizeli.
00:39:32 Čím víc se o ně ochránci přírody starají, tím rychleji mizí.
00:39:36 Vy o tom asi nechcete mluvit, ale já...
00:39:39 Něco mají na svědomí pytláci, ale ne zas tolik, aby mizeli
00:39:42 po desítkách. Bez nich už hory nebudou, co bývaly.
00:39:49 Odnes ji na chodník.
00:39:51 -A nemohl byste vy?
-Odnes ji na chodník!
00:41:23 (zvoní telefon)
00:41:28 Tady Bielik. Voláte správné číslo v nesprávném čase. Zanechte vzkaz.
00:41:33 Ahoj, tati. To jsem já.
00:41:36 Prosím tě, jestli stojíš, tak si sedni. Vážně, posaď se.
00:41:40 Budu se vdávat. No, Tibora ti, samozřejmě, nejdřív představím.
00:41:45 Ano, jmenuje se Tibor, jako ty.
00:41:48 Čekej nás v sobotu. Mám tě moc ráda.
00:41:52 Jsem šťastná. Ahoj.
00:41:56 Pane architekte, já bych tu ložnici disponovala přece jen na východ.
00:42:00 Oba s manželem vstáváme brzy ráno a o víkendu můžeme zatáhnout závěsy
00:42:05 Bude to velký problém? Já vím, že bývá zvykem ta západní strana,
00:42:11 ale kdyby se to všechno posunulo, mohl by být u západní stěny krb,
00:42:15 myslím tedy jako okno vedle krbu.
00:42:18 -A to by bylo dost příjemné.
-Promiňte, zavolejte zítra.
00:42:23 (klepání na dveře)
00:42:28 -Petře? To jsem já, Beáta.
-Běž domů, děvče.
00:42:32 -Otevři! Petře!
-Běž domů!
00:42:38 -Prosím!
-Trhni si!
00:42:47 Prosím?
00:42:49 -Dej mi malýho.
-Za ten dnešek tě nechám zavřít.
00:42:54 -Fajn, ale teď mi dej Poseroutku.
-Už spí.
00:42:58 Promiň, já si to neuvědomil, ale chci s ním mluvit. Opravdu.
00:43:04 -Spí. -Snad mám právo mluvit se svým vlastním synem, ne?
00:43:09 -Brzy to právo ztratíš.
-Brigito!
00:43:13 Brigito... já tě strašně prosím. Dej mi ho.
00:43:31 -Nerozsvěcuj. -Máš se?
-Hm.
00:43:34 Na sobotu mám pro tebe čtyři Belgičany. Chtějí těžkou túru.
00:43:38 -V sobotu nemůžu.
-Je to parádní kšeft. -Nemůžu.
00:43:41 -Už jsem to slíbila.
-Moniko, prosím.
00:43:47 Něco zlého?
00:44:10 Promiň, Moniko.
00:44:18 Promiň.
00:44:21 (zvoní telefon) Ano?
00:44:25 -Čau, Tibore. Sejdeme se?
-Dobře.
00:44:28 -Měli bychom tam zajít.
-Taky mám ten pocit.
00:44:31 -Tak za deset minut.
-Dobře.
00:44:35 -To byl Petr?
-Hm.
00:44:40 Tibore, neměl by ses radši najíst, aby ti zas nebylo zle?
00:45:22 -Ale. -Ahoj.
00:45:27 Ahoj. Posaď se.
00:45:35 Jak se cítíš po první akci?
00:45:41 Dneska měl silný zážitek.
00:45:46 Fakt?
00:45:49 Tak to si teda myslím, že silný!
00:45:53 Viděl kamzíky.
00:45:57 Neříkej.
00:46:04 Co mi to tu předvádíš, ty frajere jeden nafoukanej, co?
00:46:08 Víš, co to pro mě bylo? Vidět její mozek
00:46:11 a potom jí zatlačit oči! A potom ji cítit na svých prsou!
00:46:13 Dokážeš si představit, co to pro mě znamená, ty...
00:46:28 Asi před pětadvaceti roky jsem přesně ve stejné situaci
00:46:34 praštil Ivana Grecera. Víš, kdo je Ivan Grecer.
00:46:41 Normálně jsem mu jednu vypálil a on mi ji nevrátil.
00:46:48 I když by mě dokázal zbít jako psa. Byl jsem rozzuřenej jako ty.
00:46:56 Musel jsem slaňovat s mrtvým chlapečkem.
00:46:59 Všude po mně tekla krev.
00:47:02 A dole mi Ivan povídá: "Vidíš tu krásnou alpskou protěž?"
00:47:06 Stráň jí tam byla posetá.
00:47:10 Všechno ve mně řvalo, ta beznaděj, bezmocnost.
00:47:15 A on prej: "Alpská protěž..."
00:47:22 Už konečně chápeš, ty magore?
00:47:32 Podívej, telefon může zazvonit i teď a ty tam budeš muset jít zas.
00:47:39 Když se přivážeš, abys někam vylez nebo se spustil,
00:47:43 nedokážeš to, když budeš cítit odpor nebo strach.
00:47:50 Většinou najdeš jen pomlácený a polozmrzlý, ale živý lidi.
00:47:56 A ty jim musíš pomoct.
00:47:59 Pomláceným budeš způsobovat ještě větší bolest,
00:48:03 zakrvaveným a pozvraceným budeš dávat umělé dýchání z úst do úst.
00:48:07 A nesmí se ti hnusit.
00:48:11 Musíš zůstat klidný a pracovat přesně jako hodinky.
00:48:15 A nikdy nesmíš mít před očima smrt. Rozumíš, pako?
00:48:29 Měl jsi velký štěstí, kamzíci jsou dnes fakt vzácní.
00:48:33 Přestaň už s těmi kamzíky. Anebo, víš co?
00:48:38 -Máš pravdu, měl jsem štěstí.
-To si piš.
00:48:44 -No a neoslavíme to?
-To bychom měli.
00:48:48 -Máš nějaký skleničky? -Donesu.
-Skleničky nepotřebujeme.
00:48:53 -Je s hořcem.
-A já mám taky s hořcem.
00:48:58 I moje je s hořcem.
00:49:01 -Tak na co si připijeme?
-Na kamzíky?
00:49:04 -Ano, na kamzíky.
-Na kamzíky.
00:49:07 Na kamzíky.
00:50:50 Skryté titulky: Michael Kňažko
Hlavními hrdiny seriálu jsou profesionální i dobrovolní členové záchranné horské služby. Mezi největší osobnosti patří Tibor a Peter, známí jako nerozluční kamarádi. Záchranářem by se rád stal i horský nosič přezdívaný Ťava, ale opět se mu jeho přání nesplní: nový člen přichází z Bratislavy a jmenuje se Martin…