Příběh krátkého života Jana Zajíce – „pochodně č. 2“. Hrají: J. Wehrenberg, L. Rybová, I. Řezáč a další (1992). Scénář V. Kučík. Kamera M. Kabyl. Režie I. Trajkov
00:02:00 Pánbůh není. Nesmíme se rouhat.
00:02:02 I pan učitel říká, že není.
00:02:32 Tati, je Bůh?
00:02:36 Mami, proč ho nevidíme?
00:02:51 Dej mi znamení, že jsi.
00:02:59 Včera, dne 20. srpna 1968, překročila vojska naše hranice.
00:03:11 Když umřít, tak vstoje.
00:03:16 Byla podepsána dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk.
00:03:35 Ať žije Rudá armáda!
00:05:21 Děkuju. Běž za mě pozdravit brášku.
00:05:39 Ahoj, mami. Tati...
00:06:43 Víš, že mi někdo píše básničky?
00:06:48 Honzo, nechceš mi náhodou něco říct?
00:07:06 Tak ty mi to neřekneš?
00:07:24 Pojď!
00:07:55 - Nesmí ti zhasnout.
- Proč?
00:09:25 Honzo, už jsi někdy s nějakou holkou chodil?
00:10:20 Tos neměla.
00:10:43 Počkej na mě, Mirečku.
00:10:47 Nech toho, ty žroute.
00:10:50 To víš, mazlíčku.
00:11:08 Mirečku!
00:11:36 Daváj, daváj.
00:11:44 Pavle!
00:12:28 Kluci tu dneska asi nebyli.
00:12:47 Stoj!
00:13:09 Dobrý večer.
00:13:10 Ahoj.
00:13:14 - Pavle, nemáš cigaretu?
- Ne. Mám hlad.
00:13:23 Ahoj. Jak bylo doma?
00:13:27 Co se s váma stalo?
00:13:30 No co. Přepadli nás Rusáci.
00:13:33 Máš buchtu prosímtě?
00:13:36 Asi měli hlad. Však je přejde.
00:13:51 Bystrjéje!
00:14:00 Dobrej nápad. Kdo jim to napsal rovnou na kasárna?
00:14:39 Ahoj.
00:14:41 Ahoj. Prosímtě, nebyl úkol z matiky?
00:14:42 - Běž, ty šprte!
- Nech si toho. Já jdu.
00:15:14 Existuje podezření, že to byli studenti naší školy.
00:16:16 Ohlásím to na okresní výbor partaje.
00:16:19 Takovou klukovinu ...
00:16:58 Vyšetřujeme společně tu smutnou záležitost.
00:17:02 Tady soudruzi mají podezření na někoho z našich žáků.
00:17:08 Já osobně tomu nevěřím.
00:17:12 Proto se ptám: Ví někdo něco o tom nápisu?
00:17:26 Byl to anonymní telefonát. Údajně se jednalo o žáky školy.
00:17:32 Konkrétní jméno neřekli.
00:17:37 Myslí si to všichni. Akorát to nepíšou po zdech!!
00:17:40 Počkejte, a co když zavolá podruhý a ty jména řekne?
00:17:43 Mirkovi by se nic nestalo. Ale co Pavel?
00:17:48 Tak v tom případě jsem to napsal já.
00:17:58 Pavle, tlačenka!
00:18:10 Nás nedostanou ...
00:18:15 Tak na slib!
00:18:22 Prosímtě, já si vezmu cigaretu,jo?
00:18:24 Kup si taky někdy svoje!
00:18:28 Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci.
00:18:32 Vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci.
00:18:37 Přijeli v hranatých železných maringotkách.
00:18:47 Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká.
00:18:54 Beránka vlku se zachtělo, bratříčku, zavírej vrátka!
00:19:28 Honzo!
00:19:48 Je slyšet ruské rozhlasové vysílání.
00:20:13 Dobrý den.
00:20:16 Kdyby radši poslali Ivana domů a neřešili blbosti.
00:20:19 Kdyby někdo nečmáral po zdech, tak už tu nejsou.
00:20:24 To máš od tatínka?
00:20:51 Honzo! Vy můžete jít.
00:20:59 Ještě jsem vám chtěl něco říct.
00:21:03 Já vím, co jste si všichni slíbili.
00:21:07 Hlavně o tom nikde nemluvte. A dejte na sebe pozor.
00:21:31 Říká se, že to napsal Mirek s Pavlem.
00:21:36 Ne, byl jsem to já.
00:22:06 Táta odjede na služební cestu.
00:22:10 Můžeme být spolu.
00:22:27 Buduj vlast, posílíš mír!
00:22:38 Neudělejte nic, co by narušilo naši internacionální spojitost.
00:22:50 Bůh není.
00:23:00 Není. Tatínek to říkal.
00:23:14 Nesmíme se rouhat.
00:23:17 Pan učitel říkal, že není.
00:23:36 Nyní čekáme na vaše dotazy, studenti.
00:23:39 Soudruzi vám rádi odpoví.
00:23:53 Chtěl bych znát význam termínu dočasný pobyt vojsk u nás.
00:24:46 - Dobrý den.
- Ahoj, Honzo. Pojď dál.
00:24:50 Ne, já bych chtěl jen na chvíli mluvit s Janou.
00:24:57 Prosímtě, co pořád máš proti tátovi?
00:25:03 Ale tady přece nejde o tvého tátu.
00:25:11 Ty se na mě zlobíš?
00:25:15 On kvůli tomu nápisu neodjede.
00:25:19 A já jsem s tebou chtěla být sama.
00:25:23 Ono by to stejně asi nešlo. My máme na intru sraz.
00:25:29 Aha. A já se musím učit ruská slovíčka.
00:25:31 Tak já se jdu učit, jo?
00:25:40 Jestli tě do toho tahá, je prostě bezohledný.
00:25:47 Ty musíš studovat. Čmáráním po zdi se nic nezmění.
00:25:59 Tato noc nebude krátká.
00:26:03 Beránka vlku se zachtělo, bratříčku, zavírej vrátka ...
00:26:18 Tak to by stačilo.
00:26:25 Vyvěste fangle na tyngltangle, protože Jonáš už je tu.
00:26:35 Veze vám horu bezvadnejch fórů a prvotřídních kupletů.
00:26:44 - Dej mi cigaretu!
- Kup si svoje.
00:27:12 Ahój, ahój, slyšíš to?
00:27:24 Počkej, řek jsem ti ahój.
00:27:39 Co když nás ten práskač poznal?
00:27:42 Já to říkal: Taková blbost.
00:28:05 Co když nás opravdu poznal?
00:28:08 To jsou ty tvoje blbý nápady. Čmárat po zdi.
00:28:11 Co sis myslel?
00:28:13 Co se tak bojíš? S tím tvým tatínkem? Mazlíčku!
00:28:15 O mýho tátu se nestarej!
00:28:27 Stejně jsme napsali to, co si všichni myslí.
00:28:34 Nemluvils náhodou s někým o tom?
00:28:38 Neřekls to náhodou Janě?
00:28:41 Napsal jsem to já. Stačí?
00:28:44 Nekřič, vole.
00:28:59 Nikdo tam není.
00:29:05 Mirečku, dýchni na mě.
00:29:12 Do postele. Zhasnout. Dobrou noc.
00:29:35 Správa Veřejné bezpečnosti sděluje, že se dnes těžce popálil člověk.
00:29:42 Šlo o studenta pražské filozofické fakulty J. Palacha.
00:29:50 Na Václavském náměstí se polil neznámou hořlavinou a zapálil se.
00:29:55 Motiv činu se vyšetřuje.
00:30:24 Pánbůh není. Dej mi znamení, že jsi.
00:30:30 Do desíti. Jeden ...
00:30:44 Zní hlas z rádia:
00:30:47 Jan Palach protestoval proti přítomnosti cizích vojsk.
00:30:53 Chtěl probudit svědomí národa.
00:31:02 Jan Palach těžkým popáleninám podlehl.
00:31:14 Opět zní rádio. Mluví prezident Svoboda:
00:31:22 Drazí přátelé, zemřel mladý člověk, Jan Palach.
00:31:29 Člověk čistých záměrů.
00:31:36 Žádám vás, abyste zastavili tyto strašlivé činy.
00:31:45 Ať není zneužíváno ušlechtilých lidí.
00:31:55 Zní jiný hlas z jiné rádiové stanice:
00:32:01 Jako národ jsme povinni nést Janovu pochodeň.
00:32:13 Jane, tvůj odkaz naplníme!
00:32:44 - Kdo chybí?
- Palach.
00:33:38 V Praze je hladovka studentů. Jedeme tam!!
00:34:31 Hlavní představitelé studentského hnutí slíbili ukončit akce.
00:34:38 To platí také pro protestní hladovku.
00:34:42 Studenti tak chtějí přispět k normalizaci dnešní situace.
00:34:51 Slyším vaši zbabělost. Křičí strachem ze smrti.
00:34:57 Necítí, že smrt upozorňuje a vábí.
00:35:02 Bije z věží kostelů umíráček.
00:35:07 Ve jménu života vašeho HOŘÍM.
00:35:15 Řeklo se: Do Palachova pohřbu!
00:35:57 Zní hlas z amplionu:
00:35:58 Nikdo nesmí zůstat stát.
00:36:01 Ani vy, studenti, kteří jste se rozhodli k nejzoufalejšímu činu.
00:36:05 Nechcete-li, abychom se zabili všichni, nezabíjejte se.
00:36:36 Stejně to všichni vzdávají ...
00:36:39 - Proč jsi sem jel?
- Protože jsme parta.
00:36:43 Jseš blbec!!
00:36:46 Chápeš, o co jde?!
00:36:48 Do všeho nás taháš!!
00:36:54 Kluci, je tady třídní.
00:36:58 Mám vás přivést zpátky do školy.
00:37:10 Opět zní rádio:
00:37:12 Po 14. hodině se kolem sochy Sv. Václava scházeli mladí.
00:37:17 Výzvy Veřejné bezpečnosti k rozchodu nebyly respektovány.
00:37:23 Kolem 19. hodiny rázně zakročila Veřejná bezpečnost.
00:37:29 Kolem 20. hodiny byl obnoven pořádek.
00:37:33 Kolem 22. hodiny došlo k dalšímu incidentu.
00:37:41 Několik osob bylo předvedeno.
00:37:49 Tento zásah Bezpečnosti občané kvitovali jako správný.
00:38:19 Na ten slib všichni zapomněli!!
00:38:35 Chci být sám. S tebou.
00:38:43 Honzo, promiň, já už musím.
00:39:39 Pánbůh není. Není.
00:39:44 Čtyři, pět, šest.
00:40:01 Když se vydával na smrt, vzal při večeři chléb.
00:40:08 Vzdal Ti díky, lámal ...
00:40:51 Pozvali si mě k výslechu. Tebe to čeká taky.
00:43:57 Mysli na to, co má větší cenu.
00:45:28 Dali sem mříže. Sem jsme chodili ...
00:45:36 Jsi pitomej!
00:45:42 On psal radši po zdech.
00:46:10 Ahoj.
00:47:02 Tak začněte.
00:47:08 To je opravdu tak těžké naučit se jednu báseň?
00:47:14 Krásná jako kvítka na modřanském džbánku ...
00:47:21 ... je ta země, která vlastí je ti.
00:48:07 Ticho!!
00:48:29 Honzo, život jde dál.
00:48:33 Hnusnej život, hnusnej!!
00:48:37 Dobrý den.
00:48:43 Přišly všední dny.
00:48:45 S tankama, amplionama!
00:48:49 Jak já je mám zastavit? Chci dál učit, pochop to!
00:48:52 - A jaký to má smysl?
- To chceš držet hladovku pořád?
00:48:55 Je to k ničemu ...
00:48:57 A co Palach? Kvůli takovým, jako jste vy.
00:49:33 Pánbůh není. Sedm, osm, devět, DESET.
00:50:28 Odpusť mi, Bože.
00:50:38 Když se vydával na smrt, lámal při večeři chléb.
00:50:43 Vzdal ti díky, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
00:50:46 Vezměte a jezte z něho všichni ...
00:50:50 Odpusť mi, Bože.
00:51:35 Příští týden nepřijedu.
00:51:57 Máš ještě tu panenku?
00:52:17 Ve jménu života vašeho ...
00:53:01 Honzo, kašli na to. Nemá to cenu.
00:53:03 Máš pravdu, nemá cenu pokračovat.
00:53:09 Proč mu taky něco neřekneš?
00:53:14 Vstávej, oblíkej se! Jedeš přece s ním!?
00:53:18 Přestaň!
00:53:20 Musíš to říct třídnímu!
00:53:38 Zůstaneš tady. Z tohodle pokoje neuděláš ani krok!
00:53:41 Tohle není čmárání po zdi!!
00:53:48 Pozdravuj Janu.
00:53:52 A ještě něco: Nikomu nesmíš nic říct.
00:53:56 Prosím tě o to.
00:54:42 Jde jen o to, kdy je lépe víc být a míň nebýt.
00:55:03 Dnes je nutno chápat i to, co bylo včera.
00:55:21 Nemohl bys mi dát taky jednu? Díky.
00:55:33 Já jsem ho zkoušel zastavit!
00:55:36 Ale nedalo se nic dělat ...
00:56:47 Mirečku, já mám strach.
00:57:04 Praha, hlavní nádraží.
00:57:43 Myslíš, že by to vážně nemělo cenu?
00:57:48 Nemělo. Já si myslím, že to neuděláš.
00:58:03 Jedeme domů.
00:58:11 Beránka vlku se zachtělo.
00:58:15 Z rozhlasu znějí oslavné řeči na Komunistickou stranu.
00:59:04 ... na Václavském náměstí se polil hořlavinou a zapálil ...
01:00:11 Jeden, dva, tři, čtyři ...
01:00:49 Až budete číst tento dopis, budu už mrtev.
01:00:54 Nebo budu blízko smrti.
01:00:57 Nedělám to proto, že by mě omrzel život.
01:01:01 Ani proto, aby mě někdo oplakával.
01:01:05 Ale navzdory činu J. Palacha se náš život vrací zpět.
01:01:10 Všechny vás prosím:
01:01:14 Nesmíte se nikdy smířit se lží, podvodem a zradou.
01:01:22 Ať moje pochodeň osvítí vaše srdce a váš rozum.
01:01:27 Jen tak budu žít dál.
01:01:31 Je mi líto, že vás už nikdy neuvidím.
01:01:35 Rodiče, bratře, sestřičko ...
01:01:43 Měl jsem vás všechny moc rád.
01:01:46 Sbohem. Odpusťte. Honza.
01:02:08 Skryté titulky připravili Dagmar Kočí a Josef Batěk.
Film Jan režiséra Iva Trajkova nás zavede do doby po ruské okupaci 1968. Kriminalisté pátrají po pachateli hanlivého protiruského nápisu na kasárnách. Je podezření, že nápis je dílem některého ze studentů gymnázia. Třídní učitel varuje Jana (J. Wehrenberg), tuší, že za tím stojí on s kamarády Pavlem (E. Čekan) a Mirkem (R. Špaček). Jan však neřekne celou pravdu ani své dívce Janě (L. Rybová), dceři vysokého funkcionáře. Je znechucen opatrnictvím, ustrašeností a pokrytectvím vedení školy i spoluobčanů ve městě. Na veřejné schůzi se odvážně zeptá Janina otce (S. Šárský) na pobyt vojsk, což mu Jana později vyčte. Následně je Jan zasažen zprávou o smrti Jana Palacha a rozhodne se připojit v Praze k protestní studentské hladovce. Ta je však k jeho zklamání předčasně ukončena. Pohádá se s kamarády, kteří se začínají bát postihu, a navíc se na nátlak Janina otce rozchází se svou dívkou. Chování spoluobčanů Jana natolik zklame, že se rozhodne k radikálnímu činu. Zanechá dopisy na rozloučenou a odjede s Mirkem do Prahy, kde svůj plán uskuteční…