Dokument o kronikáři a lidovém písmákovi Břetislavu Pluskalovi ze Střelic na Hané. ### Připravili: B. Žárský, J. Radek a V. Mráz
00:00:03 Já jsem pořád fantazíroval.
00:00:06 Já jsem měl hondě latiny, francouzštiny, němčiny
00:00:13 a pochopitelně češtinu.
00:00:16 Tehdy jsem měl na gymnáziu 4 jazyky.
00:00:20 Kdo nebyl příliš nadaný a doma vedený,
00:00:24 tak většinou neuspěl.
00:00:32 Profesor mi řekl:
00:00:35 "Vám, jako venkovskému chlapci patří do ruky rádlo a ne pero.“
00:00:47 Tehdy jsem byl navržen na nedostatečnou.
00:00:52 "Proto se chopte toho rádla a nechtějte být studovaný.“
00:01:02 To si ještě dodnes pamatuji.
00:01:05 "Vám, jako venkovskému chlapci patří do ruky rádlo a ne pero.“
00:01:24 Světovou literaturu také čtu, abych nebyl úplně zabedněný.
00:01:32 Abych nebyl jen náš Hanák.
00:01:40 V knihách je to, co se mi nikdy nesplnilo.
00:01:46 Moje vnitřní cítění a mé srdce, obrazně řečeno,
00:01:54 to vše nacházím v knihách.
00:02:08 Dělám evidenci narození a úmrtí.
00:02:18 Když jsem to všechno chtěl mít sepsané,
00:02:23 tak mi to dalo hodně práce.
00:02:25 Hledal fotografie.
00:02:28 U fotografů nechat ofotografovat.
00:02:30 Když mi to nemohli dát,
00:02:32 tak mi řekli, že mají jenom jednu.
00:02:35 Tak se nezlobte a pučte mi ji, já vám ji do tří neděl vrátím.
00:02:39 Musel jsem si je nechat ofotografovat za své peníze.
00:02:43 Je tam několik stovek fotografií, které jsem si musel ofotografovat.
00:02:51 Tady mám zatím 10 alb,
00:02:54 které jsou tematicky zaměřené na určitou věc.
00:03:02 Jsou to alba rodinná.
00:03:10 To je album světové války.
00:03:16 Toto album je jen ze samých fotografií našich občanů,
00:03:22 kteří bojovali za císaře pána.
00:03:31 Vesnice se úžasně rok za rokem mění.
00:03:36 Je to staré. My tomu říkáme návrat.
00:03:39 To jsou oblouková vrata.
00:03:42 To vše se odstraňuje a lidé to bourají.
00:03:46 Tak mizí charakter vesnice.
00:03:50 Já bych byl moc rád,
00:03:52 abych to alespoň dokumentačně zachoval,
00:03:56 jak to bylo kdysi.
00:04:00 HUDBA
00:04:41 Tak nevím, jestli je to od vás pěkná otázka.
00:04:44 Já se domnívám, že kronika je základem všeho.
00:04:50 Právě kronika udržuje ideu národa.
00:04:59 Od Kosmase a všech ostatních kronikářů středověku.
00:05:08 Ti nám udělali dějiny národa a vlastenecké cítění.
00:05:13 A vy se mě zeptáte, jestli to má nějaký význam.
00:05:17 Je to tak.
00:05:20 Kdyby nebylo Palackého Dějin, tak by nebyla obrozenecká doba.
00:05:25 To je můj názor.
00:05:29 Protože František Palacký napsal Dějiny národa českého,
00:05:33 které se dostaly na veřejnost,
00:05:37 tak na základě toho se národ probudil
00:05:46 a začal boj o národní svébytnost.
00:05:51 HUDBA
00:06:10 Má to souvislost s muzeem.
00:06:13 Založit muzeum
00:06:15 a neznat historii obce je nemožná věc.
00:06:21 To na sebe navazuje.
00:06:24 Proto chtě nechtě, a protože mě to bavilo,
00:06:28 tak jsem začal pátrat
00:06:31 po historických dokumentech minulosti.
00:06:39 Právě to mě přivedlo k tomu,
00:06:41 abych založil muzeum a tematicky ho uspořádal.
00:06:51 První co jsem udělal, bylo, že jsem chodil od domu k domu,
00:06:58 jestli by se lidé nemohli podívat na půdu.
00:07:03 Podívat se, jestli tam nemají nějakou starou věc
00:07:07 nebo starou fotografii, a pokud ano,
00:07:10 tak jestli by to nemohli věnovat, protože chceme založit muzeum.
00:07:15 Tak 90 % občanů, které jsem navštívil,
00:07:22 dali nějakou maličkost.
00:07:27 Zbývajících 10 % mi řeklo:
00:07:31 "Břeťo, my ti přejeme, aby ti to všechno vyšlo.“
00:07:36 Řekl jsem si, že musím jít dále.
00:07:49 HUDBA
00:08:06 V prvé řadě bych chtěl upozornit nejenom na krásné rámy,
00:08:17 ale i na ty, kteří za těmi rámy jsou.
00:08:22 Jsou to naši občané, kteří v obci hráli velkou úlohu.
00:08:29 To zase jednou štěstí nevědělo, kde si má sednout.
00:08:33 To je poslední majitel Rychty ve Střelicích.
00:08:38 Tohoto pana Nemluvila jsem znal osobně.
00:08:42 Když jsem byl ještě malý chlapec,
00:08:45 tak nás proháněl, když jsme mu chodili na jablka.
00:08:50 Tak si ho ještě výborně pamatuji.
00:08:53 Ale tu paní ve Střelicích už nikdo nezná.
00:08:57 Nevíme, jestli to byla manželka anebo matka.
00:09:02 To nikdo neví.
00:09:05 Ale jsou to poměrně vzácné věci,
00:09:09 protože to jsou olejomalby na plechu.
00:09:14 To je velká vzácnost.
00:09:17 Nevím, jestli bych vám to měl povědět proč já.
00:09:24 Krásná lampa.
00:09:26 Podívejte se, to jsem zdědil po rodičích,
00:09:30 kteří to dostali jako svatební dar, když se v roce 1900 brali.
00:09:37 Pro rodinu to je velká památka, ale raději jsem ji dal tady.
00:09:44 Že Střelice mají velkou kulturní minulost je známo.
00:09:50 V roce 1870 byl založený český spolek Bořivoj.
00:09:59 Tady vidíme jeho zakládající členy.
00:10:08 Tady jsou moji rodiče. Maminka a tatínek.
00:10:15 Protože jsou to velmi pěkné šátky,
00:10:17 tak jsem se na ně speciálně soustředil.
00:10:23 Sbíral jsem je po vesnici.
00:10:29 Byl jsem velice rád,
00:10:31 když jsem od stařenek ještě nějaké vyprosil.
00:10:39 Tyto jsou z vlastnictví mojí mámy.
00:10:52 Ta je nosila.
00:10:54 Musím podotknout, že je napřed nosila moje babička.
00:11:02 To nevím, já mám trochu velkou hlavu.
00:11:06 Toto je prapor našeho čtenářského a pěveckého spolku Bořivoj,
00:11:11 který byl založen v roce 1870.
00:11:16 Můj otec měl tu čest a byl praporečníkem,
00:11:21 protože byl muž jako hora.
00:11:26 Vrstevníci říkali,
00:11:28 že když nebyl v hospodě klid, tak dokázal všechny vyházet ven.
00:11:34 HUDBA
00:12:01 Všude jen pošklebek, osidlo a číhání.
00:12:07 Aby mohli našince lapit a provaz utáhnout.
00:12:14 Proto pryč od lidí falešných!
00:12:19 Lásku sobě lžou,
00:12:21 ale číhá jeden na druhého, jak by jej mohl bodnout.
00:12:29 Třeba jenom píchnout a nohu podrazit.
00:12:35 Pryč od lidí! To je moudrost.
00:12:45 Když se večer setmělo, tak jsme hráli.
00:12:52 Bylo to divadlo za divadlem.
00:12:53 Když se jedno odehrálo,
00:12:55 tak se ihned začalo nacvičovat druhé.
00:12:58 A tak to šlo pořád dokola.
00:13:00 Co jsme hrávali?
00:13:01 Pokud tady byl řídící Mikulášek, tak se hrála klasika.
00:13:09 Zásadně Tyl, Jirásek, Šamberk.
00:13:14 Jen klasické hry.
00:13:16 Ten měl vytříbený názor. Hrála se jenom klasika.
00:13:25 Byla to úspěšná doba.
00:13:27 Před tím se ještě cvičilo.
00:13:31 Toto je velmi vzácná fotografie.
00:13:34 Je to fotografie 1. sokolského cvičícího družstva v roce 1912.
00:13:43 Ani byste nevěřili, že jsem byl poslední,
00:13:46 který na hrazdě točil veletoče.
00:13:58 Loutky této velikosti koupené v Praze
00:14:03 a krásné kulisy, které u nich byly,
00:14:10 to mohutné jeviště o rozměrech 3 m x 4 m,
00:14:17 to bylo na vesnici něco.
00:14:20 To neměla města.
00:14:24 Snad je to právě lety,
00:14:27 že člověk touží mít klid a klidné svědomí.
00:14:33 Kolem sebe chce mít usměvavé a upřímné tváře.
00:14:41 Pryč s politikou.
00:14:43 Mých 80 let mi na to dává právo.
00:14:47 Není nic lepšího než čisté svědomí.
00:14:51 Jestliže se můžu každému podívat do očí,
00:14:55 tak se nejlépe spí.
00:15:02 Snad je to blbost.
00:15:05 Mě se v této vesnici, kraji a lese moc líbí.
00:15:16 Procestoval jsem celou republiku, všechny hrady, zámky a města.
00:15:23 Jak jsem býval úplně vyšinutý,
00:15:26 když jsem přijel do severních Čech, do Chodska
00:15:30 nebo na jižní a severní Moravu a do Jeseníků.
00:15:35 Vůbec netoužím jet za hranice.
00:15:38 To vždycky říkám kamarádům.
00:15:40 Vy blbci, jezdíte po celém světě a víte vůbec,
00:15:44 jak je u nás hezky?
00:15:48 Ve Střelicích je to rovina. Jdete lánem obilí, polem.
00:15:59 Obzvlášť to bylo pěkné,
00:16:02 když se tady pěstoval heřmánek a mák.
00:16:05 Když to kvetlo, tak se pořád střídaly barvy.
00:16:12 Vypadalo to jako výšivka.
00:16:14 Když jsem přišel mezi smrky,
00:16:19 tak jsem si připadal jako v kostele.
00:16:22 Věříte? Ty mohutné stromy.
00:16:25 Ten úžasný klid. To ticho.
00:16:31 Jenom se tam ozval nějaký pták.
00:16:37 V tom smrčí je to jako v kostele.
00:16:42 Když jsem přešel do listnatého lesa,
00:16:46 tam to byl opak.
00:16:49 Co tam bylo ptactva.
00:16:53 Překřikovali se jeden přes druhého.
00:16:57 Překřikovali se, kdo je lepší a kdo víc.
00:17:00 Co rostlo, bylo plné vegetace.
00:17:04 Živost a mládí. Může být něco krásnějšího?
00:17:16 Teď bych se vám rád pochlubil s tím,
00:17:20 jak to vypadá s návštěvností v našem muzeu.
00:17:26 Je to skutečně tak, jak jsem řekl v úvodu.
00:17:32 Chodí tady hodně návštěvníků.
00:17:35 Nejenom naši občané a okolí,
00:17:38 ale přichází sem i mnoho návštěv z ciziny, což je obdivuhodné.
00:17:49 Z Německa, Itálie, Polska, SSSR.
00:17:59 Máme tady i jednu návštěvu z Bulharska,
00:18:03 která s sebou neměla žádného tlumočníka.
00:18:07 Nikdo z nás Bulharsky neumí,
00:18:11 tak tento zápis zůstává jako neznámý.
00:18:29 Byl bych rád, aby to dostal člověk,
00:18:32 který by si toho vážil a měl to rád,
00:18:35 jako jsem to měl rád já.
00:18:38 Chtěl bych, aby jednou přišel človíček,
00:18:42 který by měl tu trpělivost a nechal se informovat,
00:18:46 že kdybych náhodou onemocněl, abych mohl říct,
00:18:51 běžte tamhle za Frantíkem, on má klíče
00:18:54 a on tam s vámi půjde.
00:18:58 Kdyby měl člověk své děti, tak jak by je chtěl vychovat.
00:19:07 Mně to nebylo dáno.
00:19:17 Někteří mají mnoho dětí a nestarají se o ně.
00:19:22 Člověku je to líto.
00:19:26 Párkrát jsem si řekl,
00:19:27 že kdybych měl takového kluka nebo děvčátko,
00:19:35 tak bych se mu věnoval, aby z něj vyrost řádný člověk.
00:19:39 Jak by ho člověk měl rád.
00:19:47 Já bych vám teď přečetl,
00:19:49 co je napsáno v kronice o našem muzeu.
00:20:02 Poslouchejte!
00:20:04 Je zajímavé navštívit velká muzea či galerie,
00:20:10 ale je mnohem silnějším zážitkem vidět doklady a památky minulosti
00:20:19 vlastního kraje nebo dokonce rodné vesnice,
00:20:23 kde každá maličkost připomíná naše mládí
00:20:28 a osobní prožitky.
00:20:33 Takové zpravidla bývají i dojmy většiny návštěvníků našeho muzea,
00:20:38 které je dosud největší a svým vybavením nejbohatší
00:20:47 ze všech podobných sbírek nejenom na Olomoucku,
00:20:51 ale na celé severní Moravě.
00:20:56 HUDBA
00:21:17 A nevzdám se té lípy! To je moje dědictví!
00:21:24 A našemu rodu patří odjakživa.
00:21:29 Nikdy nepovolím, aby lípa klesla poražena,
00:21:38 aby její koruna padla k zemi.
00:21:45 Pokolení jde za pokolením a lípa pořád chrání je a stíní.
00:22:05 Skryté titulky: Leona Kminiaková, Česká televize, 2011
Střelice na Hané. Obec, která vděčí písmáku Břetislavu Pluskalovi za snad nejobsáhlejší a nejcennější vesnické muzeum v republice. Bohužel se již uvedení filmu nedočkal. Díky ostravským dokumentaristům si však jeho celoživotní snahu můžeme připomenout.