Recitál populárního písničkáře, který v těchto dnech slaví 70. narozeniny. ### Připravili: A. Jurda, J. Plesník a P. Šamánek
00:00:05 POTLESK
00:00:24 HRA NA KYTARU
00:00:27 ZPĚV
00:00:32 -Měl jsem rád Blažka,
00:00:34 jak svojiho synka(POTLESK)
00:00:36 z jedneho hrnka sme kafe pili,
00:00:39 vymetli sme kina,
00:00:41 takový sme byli
00:00:43 a žadnu srandu sme nezkazili.
00:00:50 Žízeň sme hasili v knajpě "Na nádraží"
00:00:54 a jak byl v ráži,
00:00:56 jak už ho měl,
00:00:58 do jedné tlapy
00:01:00 chytnul dva chlapy
00:01:02 aj i do lochu bych místo ňho šel!
00:01:09 Loni se u nás povyšovalo
00:01:12 na vyšší místa
00:01:14 za vyšší plat,
00:01:17 to se robí dycky,
00:01:18 automaticky,
00:01:21 jak kerýsi chachar zdrhně na Západ.
00:01:28 Za ten den pluvnul by sem si do ksichtu,
00:01:31 bo sem se zdržel u jedné ženy
00:01:35 a jak sem po absenci
00:01:36 přišel na šichtu,
00:01:39 tak už byl Blažek povyšený.
00:01:46 Tým pádem Blažek
00:01:47 mi včil robí šéfa,
00:01:49 tuš, to je trefa,
00:01:51 tuš, to je gól!
00:01:53 Tuš, to je drama, takový fláma,
00:01:57 ulice máma, otec alkohol.
00:02:04 Dejtě se všeci přejet rychlíkem,
00:02:08 kozla zahradníkem stě zrobili
00:02:12 a pytláka hajným
00:02:13 a zloděja tajným,
00:02:16 to stě se pěkně vybarvili!
00:02:23 Dyť je to gauner a sviňa sprostá,
00:02:26 duševně silně zakřiknutý,
00:02:30 na prstách s bídu
00:02:32 počítá do sta
00:02:34 a vyšmatlané nosí buty.
00:02:41 Od isté doby
00:02:42 nemám rád Blažka,
00:02:45 k svátku mu ruku nepodám
00:02:48 a jak na mopedu
00:02:50 přes kaluž pojedu,
00:02:52 schválně ho dycky ochlustám!
00:02:58 POTLESK
00:03:12 Děkuji.
00:03:14 HRA NA KYTARU
00:03:21 ZPĚV
00:03:22 Jarmila vždycky mi radila,
00:03:25 abych pracovní dobu dodržel, (POTLESK)
00:03:29 dneska mě ale náramně
00:03:32 táhlo domů,
00:03:34 a tak jsem prostě šel.
00:03:36 Jarmila má totiž dneska narozeniny,
00:03:40 proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny,
00:03:43 na stole sklenice,
00:03:45 smích slyšet z ložnice,
00:03:47 v předsíni stojí pánské střevíce.
00:03:51 Vytahuji z aktovky květiny,
00:03:53 uvažuji, kdo asi přijel z rodiny,
00:03:57 tipuji nejspíše na strýce,
00:04:00 kdo jiný měl by přístup až do ložnice.
00:04:04 Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny,
00:04:08 vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný,
00:04:11 v ruce mám kytici,
00:04:13 už stojím v ložnici,
00:04:15 vidím, že nevymřem po přeslici.
00:04:18 Kdepak, jejda,
00:04:20 není to strejda,
00:04:22 Františku, ty máš boty úplně jak on!
00:04:25 Přičemž nechávám prostor úvahám,
00:04:29 vyhledávám optimální tón,
00:04:33 kterým bych oba dva jednak pohanil,
00:04:36 přitom abych nikoho slovem nezranil,
00:04:39 takže jsem chvíli stál,
00:04:41 pak říkám: krucinál,
00:04:43 tebe bych, soudruhu, tady nehledal.
00:04:47 Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý
00:04:50 a že jsem pracovní kázeň porušil,
00:04:53 dřív než o hodinu
00:04:55 vypnul jsem mašinu,
00:04:57 čímž jsem rozdělanou práci přerušil.
00:05:01 Oba si mě postavili na kobereček,
00:05:04 to, jak zle mi vyčinili,
00:05:06 nedal jsem si za rámeček,
00:05:09 z nevěry nedělám závěry,
00:05:11 mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry.
00:05:16 POTLESK
00:05:26 Děkuji.
00:05:30 Bylo mi řečeno, že dneska budete stát,
00:05:36 půjčil jsem si šňůru na kytaru,
00:05:38 že budu takystát,
00:05:40 že se nehodí, abych seděl, když budete stát,
00:05:43 a vy teď sedíte,
00:05:44 tak už tu první půlku dojedu tak,
00:05:46 i když s tím mám problémy
00:05:48 a na tu druhou se taky posadím.
00:05:50 Půlku, to je blbé.
00:05:52 POTLESK
00:05:54 HRA NA KYTARU
00:06:01 ZPĚV
00:06:05 Za našu stodolu hruška maslova
00:06:07 a za ňu stoji dřevjany plot,
00:06:10 za plotem meška rodina Bušova,
00:06:13 povim vam o nich takovy hlod.
00:06:16 Raz idu ze šichty a vidim Bušku,
00:06:20 kolera jasna, něvidi plot.
00:06:24 Drape se s kyblem
00:06:26 na našu hrušku,
00:06:27 takovy je to zgyzděny rod.
00:06:31 "Pomahej Panbuh" - hned, jak ju zjavim,
00:06:34 červeny zlosťu ulisně pravim:
00:06:37 "hledatě bryle, tuš, to se bavim,
00:06:39 tuš to sem přišel akorat vhod,".
00:06:46 Napoly mrtva pod ovocnanem
00:06:49 ležela Buška - moja oběť.
00:06:53 Všeci mysleli, že je s ňu amen,
00:06:56 dokuď nězačla na hubě mleť.
00:07:00 Když štenkrovala, pry esli sem chory,
00:07:02 když cely svět řeši uzemni spory
00:07:05 mírovu cestu ― no, braly mě mory
00:07:08 a ozval se mi v žaludku vřed, au.
00:07:15 Povidam: "kdyby šlo enom o politiku,
00:07:18 to bysme spolu popili,
00:07:22 našli bysme si drahu putyku
00:07:25 a tyděň by sme řešili.
00:07:29 Vy stě si ale popletla pojem,
00:07:32 tu idě o hrušky
00:07:33 a mam taky dojem,
00:07:35 že to se řeší jedině bojem
00:07:38 za použiti nasili," au.
00:07:45 Za našu stodolu hruška maslova
00:07:48 a za ňu stoji železny plot,
00:07:51 ostnate draty,
00:07:53 brana dubova
00:07:54 a štyry dogy hlidaju vchod.
00:08:01 POTLESK
00:08:17 Děkuji
00:08:19 HRA NA KYTARU
00:08:28 ZPĚV
00:08:32 Chemie se stala mým hobby,
00:08:34 nepovím vám už, od které doby.
00:08:37 Za vesnicí v polích tratím hodiny
00:08:39 a pozoruji chemizaci pastviny,
00:08:42 pozoruji jalovice, voly,
00:08:45 jak obcházejí vyvinuté stvoly.
00:08:47 Zum zum zum zum,
00:08:50 a nejde mi to do kebule,
00:08:51 zum zum zum zum,
00:08:54 a nejde mi to na rozum.
00:09:02 Každý přece ví, že tahle tráva
00:09:05 delikátně chutná a je zdravá.
00:09:07 Do soutěže přihlásit se nebojím
00:09:10 s trávou, která rostla někde na hnoji,
00:09:13 přesto tady ovšem roste ladem
00:09:15 a skot se vrací do JZD hladem.
00:09:18 Zum zum zum zum,
00:09:20 a nejde mi to do kebule,
00:09:22 zum zum zum zum,
00:09:24 a nejde mi to na rozum.
00:09:33 Vyhledal jsem tudíž agronoma,
00:09:35 měl jsem štěstí,
00:09:36 chytil jsem ho doma.
00:09:38 Proč výsledky práce k cíli nevedou,
00:09:41 vyřešili předevčírem s předsedou,
00:09:43 pak vysvětlil mi všechno fundovaně,
00:09:46 tak dneska mohu agitovat za ně.
00:09:49 Zum zum zum zum,
00:09:51 protože když to nejde do kebule,
00:09:53 zum zum zum zum,
00:09:55 tak to leze na rozum.
00:10:03 Je to tím, že dobytek je hloupý
00:10:06 a právě proto mívá svoje roupy.
00:10:08 Kdyby četl magazíny, noviny,
00:10:11 nedělal by už takové kraviny,
00:10:14 s rozesmátou tlamou bral by žrádlo
00:10:16 a nikdy by mi ani nenapadlo.
00:10:19 Zum zum zum zum,
00:10:21 že mi to nejde do kebule,
00:10:23 zum,zum zum zum,
00:10:25 že mi to nejde na rozum.
00:10:28 Zum zum zum zum, hm...,
00:10:30 zum zum zum zum,
00:10:33 že mi to nejde na rozum.
00:10:36 POTLESK
00:10:53 Děkuji.
00:10:55 Mám doma slovník cizích slov
00:10:59 a našel jsem si slovo "cyklus"
00:11:02 a strašně se mi to líbilo, furt ho používám, kde můžu.
00:11:06 Zahraji další písničku z mého cyklu,
00:11:13 ze života brigád socialistické práce.
00:11:16 SMÍCH
00:11:19 Oko ztratíš ve chvíli, když pracuješ bez brýlí.
00:11:23 SMÍCH A POTLESK
00:11:26 HRA NA KYTARU
00:11:33 ZPĚV
00:11:36 Alois byl soustružník ze staré školy,
00:11:39 a deset dalších řemesel znal,
00:11:43 byl žňová hlídka, hasil stodoly
00:11:45 v umění též se orientoval,
00:11:49 veřejnost znala Aloise Crhu
00:11:51 z televize i z veletrhu
00:11:55 pořádal přednášky, rozdával podpisy,
00:11:58 Večery trávil "Nad dopisy",
00:12:01 V továrních halách visely jeho portréty.
00:12:06 Pionýři ze špejlí,
00:12:08 z kaštanů stavěli makety.
00:12:21 Děvčata Crhu svlékala očima,
00:12:24 Crhou se nechala vodit za nos,
00:12:27 byl to expert a na práci číman
00:12:30 kabrňák, moloděc,
00:12:31 no abnormální kos.
00:12:34 A když normy trhal,
00:12:35 když soustruh roztočil,
00:12:37 lítaly jiskry jak hejna vos.
00:12:40 "Dřeš jako Crha", stalo se frází
00:12:42 asi tak běžnou jako "Polib mě v šos".
00:12:45 Zase jsme měli někoho
00:12:48 dělného původu,
00:12:51 kdo se stal ozdobou
00:12:53 prvomájových průvodů.
00:13:06 Minulý týden v pátek si přivstal
00:13:09 a prvním taxíkem na šichtu jel,
00:13:12 když ho nesli k soustruhu,
00:13:14 ještě si pískal,
00:13:15 ještě měl oči jako orel.
00:13:18 Potom však přestal vnímat lidi
00:13:21 a začal vytáčet šponu krutou
00:13:24 V momentě také zřetelně vidí,
00:13:27 že ji má v oku zabodnutou.
00:13:30 Teď poprvé chlapy přešel smích,
00:13:33 už ani nehlesli.
00:13:36 A bez hloupých narážek
00:13:38 Crhu z dílny zas vynesli.
00:13:51 Za oknem kliniky den už se šeří,
00:13:54 brambořík na stolku smutně kvete,
00:13:57 bez kříže u zdi tam pacient leží
00:14:00 a jeho jméno snad uhodnete
00:14:04 vždyť jste ho znali - chudáka Crhu,
00:14:09 z televize i z veletrhu,
00:14:13 pořádal přednášky, rozdával podpisy
00:14:16 Večery trávil se "Nad dopisy".
00:14:20 V továrních halách jsme věšeli
00:14:23 jeho portréty
00:14:26 Děcka jsme učili z kaštanů
00:14:29 stavět makety.
00:14:32 HRA NA KYTARU
00:14:45 POTLESK
00:15:03 HRA NA KYTARY
00:15:12 ZPĚV
00:15:15 Víte, vono, holky,
00:15:16 když kluk se stane tátou,
00:15:17 voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
00:15:20 budík dává na půl pátou,
00:15:22 život by za vás dal.
00:15:26 Od božího rána
00:15:27 dře u svýho stroje,
00:15:29 osm a půl hodiny nedá si pokoje,
00:15:31 svačinu jí v stoje,
00:15:33 aby pro vás něco znamenal.
00:15:36 Mandarinky v ananase pokaždé,
00:15:39 když dobírá se,
00:15:40 jenomže po ňákém čase
00:15:41 každej prevít přejídá se,
00:15:43 co je doma, počítá se,
00:15:45 ale neláká.
00:15:47 Kachna se dá sice solit,
00:15:49 zelí se dá octem polít,
00:15:51 vy, kdybyste mohly mezi chlapy ještě jednou volit,
00:15:54 vybraly byste si
00:15:55 většího světáka.
00:16:09 Takovej Čenda, když se všecko daří,
00:16:12 pracuje hned naproti či ve vedlejší kanceláři,
00:16:15 šťastnější než ředitel odcházíte z každé porady.
00:16:20 Když udělá vrků,
00:16:22 krátí se vám dech,
00:16:23 srdce bije v krku,
00:16:25 hadi lezou po zádech,
00:16:26 kutálej se jabka
00:16:28 z rajské zahrady.
00:16:31 Doma se to vleče,
00:16:33 to už se někdy stává,
00:16:34 většinou vás večer nějak pobolívá hlava,
00:16:37 komu chutná káva,
00:16:39 pod okny je krám.
00:16:42 Argumenty máte v ruce,
00:16:44 peníze a papír, tužku,
00:16:45 za dva čtyři měsíčně mu nebudete dělat služku,
00:16:48 dejte mu do rukou pušku,
00:16:50 střílet už bude sám.
00:17:04 Víte, vono, holky,
00:17:06 když kluk se stane tátou,
00:17:07 voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
00:17:10 budík dává na půl pátou,
00:17:12 život by za vás dal.
00:17:15 Vy víte, co je vodit dítě do mateřské školy,
00:17:18 když vás nohy pálí,
00:17:20 močíte je v karlovarské soli,
00:17:22 ale nechápete, jak to bolí,
00:17:23 když vám berou sebevědomí.
00:17:27 Zkuste si to někdy,
00:17:28 zatáčky brát po dvou kolech,
00:17:30 zkuste si to na pár týdnů
00:17:31 v uranových dolech
00:17:33 a na pivem politých stolech
00:17:34 najít sebevědomí.
00:17:38 A pak se divte tomu,
00:17:39 a mějte mu to za zlý,
00:17:41 že posílá vám šeky,
00:17:42 ale s jinejma se mazlí,
00:17:44 po Evropě jezdí,
00:17:45 dělá tiráka.
00:17:49 Von teď, holka,
00:17:51 zdá se úplně jiný lady
00:17:52 stejně sladkým hlasem
00:17:53 říká to svý "baby",
00:17:55 ale ani ona už neudrží doma světáka.
00:18:11 Víte, Majdalenky,
00:18:13 když kluk se stane tátou,
00:18:14 voníte mu efedrinem,
00:18:16 LSD a mátou,
00:18:17 budík dává na půl pátou,
00:18:19 život by za vás dal.
00:18:24 POTLESK
00:18:43 Od začátku tohoto roku jezdíme s Milošem Dvořáčkem
00:18:49 a někdy pořadatelé po nás chtějí,
00:18:52 ať taky hrajeme na odpoledních vystoupeních,
00:18:56 nebráníme se tomu, aby tam byly děti.
00:19:00 Vzpomněl jsem si, není to tak dávno,
00:19:03 týden, možná 14 dnů,
00:19:06 přímo tady v Ostravě jsem měl kamaráda,
00:19:09 jmenuje se Pepík Novák, mu vděčím za to,
00:19:13 že vzniklo několik dětských písniček
00:19:17 nebo se aspoň snaží vypadat jako dětské písničky.
00:19:22 Vždycky ke mně přišel, řekl: máš co vypít?
00:19:30 I v Čechách jsem říkal, že to je jen pozdrav,
00:19:36 že to tady slouží jako pozdrav.
00:19:39 SMÍCH A POTLESK
00:19:47 Máš co vypít?
00:19:49 A abych odpověděl na pozdrav,
00:19:52 jsem otevřel ledničku(SMÍCH),
00:19:55 jako slušnost.
00:19:57 A když flaška stála na stole, tak říkal:
00:20:02 pojď, napíšeme spolu nějakou písničku.
00:20:05 Byl takový hračička a řekl něco takového
00:20:08 jako haf, haf nebo mňau, mňau,
00:20:11 co z toho chcete napsat.
00:20:13 On vždycky dopil láhev, já jsem dopsal...
00:20:21 A vždycky za to odpoledne byla jedna písnička,
00:20:25 hrál jsem to kamarádovi Miroslavovi Dvořáčkovi
00:20:29 a jemu se to docela líbilo.
00:20:32 Teď milé děti, z toho děláme dětské okénko.
00:20:36 Jednou taky přišel a říkal jsem: vrabec, čimčarara.
00:20:41 HRA NA KYTARY
00:20:52 ZPĚV
00:20:55 Já jsem vrabec, čimčarara,
00:20:56 vrabčice je moje kost,
00:20:58 i když je to moje stará,
00:21:00 občas na ni mívám zlost.
00:21:01 Občas na ni mívám pifku,
00:21:03 občas na ni trucuji,
00:21:04 ustelu si dole v chlívku
00:21:06 a potom tam i nocuji.
00:21:13 A našel jsem si vrabčačku,
00:21:14 takovou naivku,
00:21:16 takovou rošťačku,
00:21:18 a nocuju s ní ve chlívku.
00:21:19 Občas taky zatrucuje,
00:21:21 občas taky pozlobí,
00:21:23 když jseš taká, tož jseš taká,
00:21:24 já odcházím do křoví.
00:21:31 Nakladla tam totiž vejce
00:21:34 jedna straka strakatá,
00:21:36 až vylíhnou se,
00:21:37 budu míti exkluzívní děvčata.
00:21:39 Čimčarara, čimčarara,
00:21:41 moh bych zpívat romány,
00:21:43 čimčarara, čimčarara,
00:21:44 o tom, jak jsem prohnaný.
00:21:48 POTLESK
00:21:59 Trošku se nám to tady rozhvízdalo.
00:22:03 Máme i anglickou verzi, kdyby přišly anglické děti.
00:22:08 I am Sparrow, čimčarara,
00:22:10 Sparrows woman it is my wife.
00:22:16 Máme tři dětské písničky, druhá je básnička,
00:22:22 ta nevznikla tímto způsobem, to až ta třetí.
00:22:27 Je to básnička, jmenuje se to Žabka,
00:22:31 za první republiky to muselo vyjít v Čítankách,
00:22:35 protože mi to říkala moje máma před spaním,
00:22:39 když jsem nemohl usnout.
00:22:42 Měl jsem dost příležitostí si to zapamatovat,
00:22:45 protože jsem nemohl denně usnout
00:22:48 a ona uměla jen tu jednu(SMÍCH).
00:22:52 Jmenuje se to Žabka,
00:22:56 a když jsem hrál někde na vystoupeních,
00:23:00 už bylo pozdě a nemohl jsem si vzpomenout žádnou písničku,
00:23:04 lidi ještě seděli, tak jsem občas říkal
00:23:08 nějakou básničku,
00:23:09 byl u toho Dvořáček, začal do toho něco hrát
00:23:12 a vznikl hudební tvar,
00:23:16 Žabka.
00:23:18 HRA NA KYTARY
00:23:27 ZPĚV
00:23:30 Přišla žabka k večeru
00:23:32 k zelenému jezeru,
00:23:34 rejdily tam kačice,
00:23:37 vítaly ji křičíce:
00:23:39 Vítej, žabko, přišlas vhod,
00:23:42 slavíme dnes rybí hod,
00:23:44 budeš naším hostem dnes,
00:23:46 co ti libo, pij a jez!
00:23:50 HRA NA KYTARY
00:24:18 Hned mezi ně přisedla,
00:24:20 chutných jídel pojedla,
00:24:22 na zdraví všem připila,
00:24:24 tuze všechno chválila:
00:24:27 Ach, kačičky, čím, ach, čím
00:24:30 ubohá se odvděčím?
00:24:32 Ach, to je věc lehounká ―
00:24:34 máš dvě chutná stehýnka.
00:24:37 Ty scházejí jedině
00:24:39 naší slavné hostině!
00:24:41 A už divý kačí rod
00:24:44 trhá žabku o závod.
00:24:46 HRA NA KYTARY
00:25:06 POTLESK
00:25:20 HRA NA KYTARU
00:25:29 ZPĚV
00:25:31 V hospodě Na Pranýři
00:25:32 dneska vůbec nezapadá slunce
00:25:36 a zavírá se o hodinu dýl,
00:25:41 na počest traktoristy Šulce,
00:25:47 co se včera znovu narodil.
00:25:53 Sedíme, a je už po půlnoci
00:25:58 a číšník nese další rundu s kofolou,
00:26:03 posloucháme, jaký je to pocit,
00:26:08 když se člověk nechtě stane mrtvolou.
00:26:14 Je to, jako když vám pole pod traktorem někam uhne
00:26:19 a pluh nemůže brázdu zachytit,
00:26:24 blbý na tom je, že člověk ztuhne
00:26:30 a nemůže to nijak ovlivnit.
00:26:36 Pak vás dají do společné šatny,
00:26:40 zhasnou světla a zapnou chlazení,
00:26:45 norkový kožich by nebyl špatný,
00:26:51 a něco od Rettigové ke čtení.
00:26:57 Po městě pendluje černý stejšn,
00:27:02 jednoho dne pro vás přihasí,
00:27:07 neuslyšíte "congratulations",
00:27:12 odveze vás v každém počasí.
00:27:18 V očích máte smrt
00:27:19 a na tacháči patnáct, nebo dvacet
00:27:23 a stuha s tím, jak měli vás rádi,
00:27:25 příjemně šimrá pod nosem,
00:27:28 když už si ten úřad s kosou na vás zased',
00:27:33 ukryje vás nejlíp černozem.
00:27:39 Jen černé turistické značky vaší cestu nyní měří
00:27:44 a nepomůže už žádné snažení,
00:27:49 pomůže jen to, v co člověk věřil,
00:27:54 dokud ještě chodil po zemi.
00:28:04 Všechny nás to pomyšlení zebe,
00:28:08 jedni se bojí a druzí strachují,
00:28:13 my nevěříme v peklo, ani nebe
00:28:18 a natož v lidi, co nás sledují.
00:28:23 Vytvořili jsme si svoje vlastní báje,
00:28:28 my nechcem mezi žádný čerty rohatý,
00:28:34 pojedem do březového háje
00:28:39 a rozptýlit se dáme děvčaty.
00:28:45 Až to na nás přijde,
00:28:47 tak ať muzika hraje,
00:28:50 dechovka ať stojí před vraty,
00:28:55 pojedem do březového háje
00:29:00 a rozptýlit se dáme děvčaty.
00:29:06 POTLESK
00:29:22 Když jsem přijel do Hradce Králové,
00:29:25 tak jsem tam hledal lepší práci, než bych sehnal tady,
00:29:29 ale stejně jsem nesehnal.
00:29:31 Dělal jsem tam na stavbách,
00:29:33 seznámil jsem se tam s jedním zedníkem,
00:29:36 jmenoval se Prouza.
00:29:38 Asi za rok jsem napsal písničku o zedníkovi,
00:29:44 shodou okolností o Prouzovi.
00:29:48 HRA NA KYTARY
00:29:54 ZPĚV
00:30:00 Vendelín Prouza,
00:30:01 všech zedníků král,
00:30:05 půl města postavil,
00:30:07 a sám pod mostem spal,
00:30:10 když přišla do Čech zima v bílém obleku,
00:30:14 chodil jsem se k němu často klouzat na řeku.
00:30:20 Čím více sněhu, tím více vody na jaře,
00:30:25 řeka mu odnesla vázanky, pyžamo i polštáře,
00:30:30 východoněmečtí celníci
00:30:35 poslali mu garderóbu zpátky v krabici.
00:30:41 A tak roky běží a střídají se děje,
00:30:44 představte si: podzim, vítr od Buchlova věje,
00:30:46 Prouzová čeká dítě, Prouzu čekaj galeje.
00:30:51 Pod paží tašku a na hlavě kulicha
00:30:56 vydal se Prouza do staveništního ticha,
00:31:00 a jak byl do zlodějství zabraný,
00:31:06 spatřil jsem ho, chodívám tam venčit dobrmany.
00:31:12 Já vám řeknu upřímně, není to estráda,
00:31:14 vidět svého přítele, jak republiku okrádá,
00:31:17 hodí cihlu do aktovky a hurá, tradadá.
00:31:22 Přistižen při činu, ale to nám nestačí,
00:31:26 chceme znát příčinu,
00:31:28 proč vlastně pytlačí,
00:31:32 jenomže, Prouzo, vy tady stojíte jako vůl,
00:31:37 no tak se nedivte, že jste dostal dva a půl.
00:31:42 Kdo někdy mrznul
00:31:44 u Kremelské zdi,
00:31:47 visel, či chtěl by viset na tabuli cti,
00:31:52 zkrátka každý, kdo svou zemi miluje,
00:31:57 jeho sprostý čin odsuzuje,
00:32:03 každý, kdo svou zemi miluje,
00:32:07 jeho hnusný čin odsuzuje.
00:32:13 Vendelín Prouza, všech zedníků král,
00:32:17 půl města postavil,
00:32:20 a sám pod mostem spal,
00:32:22 až přijde do Čech zima v bílém obleku,
00:32:27 s kým se budu nyní chodit klouzat na řeku,
00:32:33 až přijde do Čech zima v bílém obleku,
00:32:38 s Prouzovou se budu chodit klouzat na řeku!
00:32:44 POTLESK
00:32:53 HRA NA KYTARY
00:32:56 ZPĚV
00:32:58 Když vlaky jedou
00:32:59 a škvíry mezi kolejemi
00:33:03 připomínaj rytmem synkopy,
00:33:10 kamarádi opouštějí zemi,
00:33:18 a já jsem zůstal tady,
00:33:20 v srdci Evropy.
00:33:25 Kamarádi opouštějí zemi,
00:33:31 a já jsem zůstal tady,
00:33:34 v srdci Evropy.
00:33:39 Ani nevím, co je to ta estetika,
00:33:45 nač si kazit zdraví otravou,
00:33:52 vždyť Pražský orloj
00:33:54 zatím eště tiká
00:33:59 a voda teče Vltavou.
00:34:06 Vždyť Pražský orloj
00:34:08 zatím eště tiká
00:34:14 a voda teče Vltavou.
00:34:36 Každý rok z tý země někdo zmizí,
00:34:41 přemýšlím, kam vedou koleje,
00:34:49 připadám si často jako cizí,
00:34:55 včera odjel další, a nic se neděje.
00:35:01 Je nás o jednoho míň
00:35:03 a vekslák stejně dobře prodal marku
00:35:08 a další kilo heroinu vyčmuchali celníci,
00:35:15 soused fackuje svou ženu v parku,
00:35:22 kdyby aspoň z toho piva někdo sundal čepici.
00:35:28 A jen od Jakuba zvony zvoní,
00:35:35 a nikdo neslyší mosazné tóny,
00:35:41 a jen od Jakuba zvony zní,
00:35:50 nikdo je neslyší.
00:35:57 Jsem jeden z lidí
00:35:59 v hluchoněmé zemi,
00:36:03 slepé střevo v srdci Evropy,
00:36:11 prozatím to ujde, daří se mi
00:36:17 neposlouchat zvony,
00:36:20 nevnímat synkopy.
00:36:25 Jsem jeden z lidí v hluchoněmé zemi,
00:36:31 slepé střevo v srdci Evropy.
00:36:53 POTLESK
00:37:08 Děkujeme.
00:37:10 HRA NA KYTARY
00:37:36 ZPĚV
00:37:38 Pojď se mnou, Marie, dnes večer na pivo
00:37:41 já nejsem takový, jakého mě znáš,
00:37:43 já nejsem votrapa,
00:37:45 zeptej se vrchního,
00:37:47 já nejsem to, za co mě máš.
00:37:50 Já nejsem Solvina,
00:37:52 boty od oleje,
00:37:53 já nejsem sako s loktama ven
00:37:56 já nejsem, člověče, život bez naděje,
00:37:59 neblbni, Marie, já nejsem ten.
00:38:02 Já vím, jak chutnají krevety na víně,
00:38:05 já vím, jak vypadá francouzská spíž,
00:38:08 z nás nikdo rukama nejedl v rodině,
00:38:11 já nevím, Marie, co o mně víš.
00:38:14 Pro mne je Tahiti, Havajské ostrovy,
00:38:17 pro mne je Florida, Miami Beach,
00:38:20 pojď se mnou, Marie, a já ti slibuji
00:38:23 nastoupím do jámy, vydělám víc.
00:38:28 Jestli mě vozík nezmáčkne o stěnu,
00:38:31 a jestli ve válce nepadne mír,
00:38:34 tak já ti slibuji snídaně v bazénu,
00:38:37 večery na plážích Cote d'Azur.
00:38:40 A nejsou to planá slova, co vznikají u piva,
00:38:43 to není pitomý, bezduchý žvást,
00:38:46 V partě jsou samí dobří chlapi, revír prospívá
00:38:49 A jednou se to musí podařit.
00:38:53 Alespoň...
00:38:55 Alespoň jednomu z nás.
00:39:18 POTLESK
00:39:33 Děkuji.
00:39:35 Říkám si...,
00:39:43 neberte tu písničku špatně.
00:39:46 Když jsem v Ostravě,
00:39:50 tak si vždycky vzpomenu na něco ostravského,
00:39:53 tak jsem si vzpomněl, aby to nevypadalo nadneseně,
00:40:02 když mě vyhazovali z práce a ještě jsem měl říct...
00:40:06 Uvedu příklad z klasiky, odvolej, nebo ne,
00:40:11 pak jsem odešel, to je jasné.
00:40:20 A ten člověk, nevím, jestli straník, nebo nadřízený,
00:40:28 člověk, to bude nejlepší, mi řekl:
00:40:33 počítej s tím, tykal mi, že budeš pracovat,
00:40:39 tvrdě pracovat a dlouho pracovat,
00:40:43 jestli si někdy budeš chtít vydobýt,
00:40:46 že budeš chtít mít nějakou slušnou práci
00:40:49 s telefonem nebo něco takového(SMÍCH).
00:40:53 Říkal jsem mu: mám tomu rozumět tak,
00:40:58 že práce je v naší společnosti za trest?
00:41:02 POTLESK
00:41:13 On misamozřejmě neodpověděl,
00:41:17 některé otázky už v sobě zahrnují odpovědi.
00:41:22 SMÍCH
00:41:25 Ale když už jsme zahráli Marii, tak bych chtěl,
00:41:31 ať to tady tak uděláte,
00:41:34 vím, že Ostrava zná jen dřinu, nic jiného.
00:41:40 POTLESK
00:41:41 Že by se tu podařilo,
00:41:43 že by tu práce už nikdy za trest nebyla.
00:41:46 HRA NA KYTARU
00:41:58 ZPĚV
00:41:59 Za ledovou horou a černými lesy
00:42:02 je stříbrná řeka a za ní kdesi
00:42:05 stojí domek bez adresy a bez dechu,
00:42:10 bydlí v něm, nechci říkat "víla",
00:42:13 ale co na tom, i kdyby byla,
00:42:16 před lidmi se trošku skryla
00:42:19 a víme o ní hlavně z doslechu.
00:42:24 Že lidi rozumné blbnout nutí
00:42:27 a není na ní nejmenší spolehnutí
00:42:30 a co ji zrovna napadne, to udělá.
00:42:35 Z puberťáků chlapy a z chlapů puberťáky,
00:42:39 o ženských nemluvím, tam to platí taky,
00:42:42 a urážlivá je hořko-sladko-kyselá.
00:42:46 Genetičtí inženýři
00:42:49 lámou její kód,
00:42:52 po Praze se o nich šíří,
00:42:55 že jezdí tramvají,
00:42:57 strkají hlavy pod vodovod
00:43:03 a pak i oni nakonec podléhají.
00:43:09 A holubicím dál rostou křídla dravců,
00:43:11 družstevním rolníkům touha mořeplavců
00:43:15 a lásce, té potvoře, sebevědomí.
00:43:19 Že jednou bude vládnout světem,
00:43:23 tedy i nám a po nás našim dětem,
00:43:25 které na tom budou stejně špatně jako my.
00:43:31 Když chlap zmagoří láskou, utíká za ní,
00:43:34 platí i s úroky a nepočítá s daní.
00:43:37 U ženských je to přímo námět na horor.
00:43:41 Papuče letí pod pohovku,
00:43:45 nákupní tašky padaj na vozovku,
00:43:48 ať si tramvaj zvoní,
00:43:50 ať se zblázní semafor.
00:44:00 Až vám ta potvora zastoupí cestu,
00:44:03 sedněte na zadek a seďte, jak z trestu,
00:44:05 Jen ať si táhne, jak to dělají vandráci.
00:44:10 Láska se totiž, i když je prevít,
00:44:13 nikomu dvakrát nemůže zjevit.
00:44:16 Láska se totiž, i když je prevít,
00:44:19 nevrací.
00:44:22 A nesmí vám to nikdy přijít líto,
00:44:25 kupte si auto a cucejte Chito,
00:44:27 odreagujte se psychicky,
00:44:32 protože jestli byste na ni měli myslet,
00:44:35 to radši vstaňte a jděte za ní ihned,
00:44:38 utíkejte, než vám zmizí navždycky.
00:44:44 Převrhněte stůl, opusťte dům,
00:44:46 fíkusy rozdejte sousedům,
00:44:49 nechte vanu vanou,
00:44:51 ať si přeteče.
00:44:55 Na světě není větší víra,
00:44:58 pro žádnou z nich se tolik neumírá,
00:45:01 ani v žádné jiné zemi na světě.
00:45:05 HRA NA KYTARU A POPĚVEK
00:45:37 POTLESK
00:45:58 Děkujeme vám, už je to konec,
00:46:03 tak zahrajeme poslední písničku.
00:46:08 Ke konci zpívám písničky, na rozdíl od začátku pořadu,
00:46:14 kdy klidně hraju písničky, které lidi rozdělují,
00:46:19 tak na závěr se snažím už delší dobu hrát písničky,
00:46:25 které by lidi spojovaly, protože je dost...
00:46:33 Komponent je taky pěkné slovo.
00:46:36 Je dost komponentů, které lidi rozpojují, rozdělují,
00:46:41 stojí proti sobě a vždycky se najde politikář,
00:46:48 který vysvětluje lidem,
00:46:51 že jejich zájmy jsou jiné než zájmy jiných lidé.
00:46:56 Dokonce potom vystupuje na obranu jejich zájmů.
00:47:00 Lidi si pak myslí,
00:47:02 že třeba fyzik nepotřebuje krejčího.
00:47:06 Ve skutečnosti stačí malinko poodstoupit a zjistí se,
00:47:11 že lidi nestojí proti sobě,
00:47:13 že se navzájem potřebují, že jdou spolu.
00:47:18 Na konec vám zahrajeme písničku Souhvězdí žab,
00:47:23 ale bez militantního dodatku, jen tu hezčí část.
00:47:28 Děkujeme vám, na shledanou a dobrou noc.
00:47:31 POTLESK
00:47:33 HRA NA KYTARY
00:47:48 ZPĚV
00:47:50 Při jednom ze svých vesmírných letů,
00:47:53 jelikož po nocích cestuji rád
00:47:56 za zády nechal jsem naši planetu
00:48:00 a přistál v souhvězdí žab.
00:48:04 Čekal jsem hojnost a úrodné roky,
00:48:07 přátelský vzduch a vodu z křišťálu,
00:48:10 malebnou krajinu s horskými oky,
00:48:13 jejichž odlesky se tříští o skálu.
00:48:18 Lítal jsem nad krajinou až do mraků,
00:48:21 honil se s motýly mezi květy,
00:48:24 zpíval jsem písně hvězdných tuláků,
00:48:27 objevoval vzdálené světy.
00:48:39 150 let jsem prožil v jejich světě,
00:48:42 za jediný moment svého snu,
00:48:45 150 roků byl jsem žábou na planetě
00:48:48 s odříznutou cestou ke kosmu.
00:48:51 A strašná gravitace mne ku prameni táhla,
00:48:55 na němž, kdo sedí, už nemůže se hnout,
00:48:59 na koho, kdy ta rozkošnice sáhla,
00:49:02 nemůže už nikdy nebem plout.
00:49:06 Nepozná úlety až do mraků,
00:49:09 večírky s motýly mezi květy,
00:49:11 nerozumí písním tuláků,
00:49:15 neupřímně zní jeho věty.
00:49:26 A jenom budík mi zvoněním naději dává,
00:49:31 že rozum zas nalezne svůj klid.
00:49:39 Jsem přece člověk, copak jsem žába?
00:49:45 Vždyť já se přece mohu probudit.
00:49:49 A zpívat všem, kteří jste tu,
00:49:52 a kdo z vás po nocích cestuje rád,
00:49:55 až poletíte vstříc novému světu
00:49:59 pozor na souhvězdí žab.
00:50:02 Lítejte nad krajinou až do mraků,
00:50:05 hoňte se s motýly mezi květy,
00:50:08 zpívejte písně hvězdných tuláků,
00:50:11 objevujte vzdálené světy.
00:50:24 POTLESK
00:50:30 Děkujeme.
00:50:31 Skryté titulky: Lucie Richterová, Česká televize 2017
Frýdlantský rodák, známý písničkář Pavel Dobeš, žije v současnosti v Hradci Králové. Jeho život je přesto dlouhodobě spjat s Ostravou. Záznamem koncertního recitálu ve sportovní hale Tatran z dubna roku 1990 si připomínáme jeho návrat do Ostravy, z níž jako písničkář vyšel. Jeho tvorba se vyznačuje brilantní prací s jazykem a slovním humorem. První Dobešův koncert před několikatisícovým publikem potvrdil zpěvákovu popularitu a jeho živé, bezprostřední vystupování mu získává stále nové příznivce napříč generacemi. V těchto dnech oslaví Pavel Dobeš významné životní jubileum.