Felix Holzmann v hlavní roli střihového zábavného pořadu (2003). Dále účinkují: I. Janžurová, F. Budín, F. Maurer, H. Vondráčková, E. Pilarová, N. Urbánková, D. Veškrnová, K. Gott, O. Kaiser, W. Matuška a další. Připravili: M. Maršálková, J. Štěpánek, M. Veselý a A. Berková
00:00:02 Řekne-li se estrádní scénka,hned to zavání nějakým pokleslým uměním,
00:00:06 ale já teď pozvu na jeviště umělce,
00:00:10 který tuto disciplínu vybrousil k dokonalosti,
00:00:13 jehož skeče se už stali klasikou v zábavě,
00:00:17 a o kterém se dá bez uzardění říct, že jej milují dělníci, rolníci
00:00:21 i pracující inteligence.
00:00:30 PÍSNIČKA
00:00:33 Kdybyste to tušili, o co jde, o co jde,
00:00:35 co jsme na vás ušily, o co jde, o co jde,
00:00:38 mezi námi děvčaty, o co jde, o co jde,
00:00:41 to jste ale napjatý, o co jde, o co jde,
00:00:43 kdo to má však vydržet, o co jde, o co jde,
00:00:46 tohle v sobě udržet ...
00:00:47 Tak mně třeba řekněte, co to je?
00:00:52 ... tak vám něco řekneme, o co jde, o co jde ...
00:00:54 Prosím vás, takový nesmysl?
00:00:57 ... to je to, to je to...
00:00:58 Víte to určitě?
00:01:00 ... jé, jedna paní povídala, jedna paní povídala,
00:01:03 jedna paní povídala, jedna paní povídala,
00:01:06 jenže pán si vede svou, nesnese se se sestrou,
00:01:09 tak je věčně mimo dům, jé!
00:01:11 Jé, jé, oh, oh, lala lala ...
00:01:26 ko ko ko ko,a tu hlavní novinku, o co jde, o co jde,
00:01:29 řekneme vám za chvilku.
00:01:31 To jsem zvědav!
00:01:44 -Jé, dobrý den!
-Jéje, dobrý den.
00:01:49 -To je náhoda, co?
-No, to je. Člověk tady tak sedí.
00:01:54 No jo a najednou kouká a vidí známého.
00:01:58 -Já vás hned poznal.
-Já vás taky.
00:02:02 Hned jak jsem vás viděl, tak jsem vás poznal. Podle obličeje.
00:02:09 No jo, taky tak trochu jako?
00:02:12 No taky taky. To víte, člověk musí tak jaksi.
00:02:16 Ano, ano to se musí, ano. Není možné pořád jenom,
00:02:21 já nevím třeba tohle, nebo tak nějak, že jo,
00:02:26 ale jinak víte,je třeba tak nějak, jak bych tak řekl.
00:02:33 -Jo, to máte pravdu.
-Že jo.
00:02:37 To je právě ono, tohle to. Víte, člověk si třeba někdy myslí, víte.
00:02:43 Já nevím, třeba právě tohle nebo tak nějak, ale kdepak, víte,
00:02:49 ono to nikdy tak nepřijde.
00:02:54 -No jo.
-Vždycky něco mezi to vletí, že jo.
00:02:58 -To já znám. Jako u mě.
-Taky, že jo.
00:03:02 Jednou vám do toho přijde tohle nebo tamto, že jo.
00:03:06 -Ano. Nebo i něco jiného, že jo.
-Jo, taky.
00:03:10 No jo, to je právě ono, tohle to. Takže jsme stejného názoru, že jo.
00:03:16 Jo, co jsem to ještě chtěl říct,
00:03:20 safra, něco jsem chtěl říct a teď ani nevím.
00:03:24 -Člověk jedno pro druhé zapomene.
-No právě.
00:03:28 Vy nevíte náhodou, co jsem to chtěl říct?
00:03:32 Jo už vím! Tohle jsem chtěl říct: a co jinak takhle,jsem chtěl říct.
00:03:37 -Ale no tak různě.
-Různě, já jsem si to myslel.
00:03:42 -To jsou novinky. Utíká to, co?
-No, to to letí.
00:03:49 -Dědeček pořád ještě mrtvej?
-Jo, pořád.
00:03:59 No jo, není nad šťastný manželství, viďte.
00:04:03 -V manželství to musí klapat.
-Šťastné manželství především!
00:04:06 -Jak někdo dostane slepičí nemoc...
-Jak slepičí nemoc?
00:04:10 -No, když jako zanáší.
-Jo tak, to jo.
00:04:13 -Tak to je konec.
-No jo, to máte pravdu.
00:04:16 A je to smutný, že takových lidí je ještě dost, vám řeknu.
00:04:20 -Jé, já už budu muset pomalu jít.
-Spěcháte? Já také letím.
00:04:23 A že jsem se ani nezeptal, copak je doma nového?
00:04:26 -Celkem nic.Narodil se mi kluk!
-To vám gratuluji.No a manželka?
00:04:31 Ale, ta to ještě neví. Ta až se to doví, to zas bude randál!
00:04:38 PÍSNIČKA
00:04:39 Když se dva mají rádi, třetímu to vadí,
00:04:43 pikle na ně kuje a tím pádem tu je
00:04:48 nevěra, nevěra!
00:04:53 Z těch dvou je ten jeden, vždy tím třetím sveden,
00:04:58 druhému to nedá, na revanš si hledá
00:05:03 nevěru, nevěru!
00:05:08 Jsou však lidé kteří, pravé lásce věří,
00:05:12 pravé lásce arci, říkají moudří starci
00:05:17 pověra, pověra!
00:05:22 Někdo z žárlivosti umí lámat kosti,
00:05:27 proto ať se chrání dámy ba i páni
00:05:32 nevěry, nevěry!
00:05:35 PÍSNIČKA
00:05:37 Když jsou na to dva,
00:05:41 tak vichřicím se lépe čelí.
00:05:44 Když jsou na to dva,
00:05:48 ať nikdy nic je nerozdělí.
00:05:53 Když jsou na to dva,
00:05:57 do všeho se můžou dát
00:06:00 a zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:06:08 A zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:06:19 Jé, dobrý den, pane Šmajda. Ale dobrý den, pane Jolajbl.
00:06:24 Ani nevíte, jakou mám radost, že vás vidím.
00:06:28 Tak nevím, jestli se neradujete zbytečně, pane Jolajbl.
00:06:32 -Jak to?
-Já totiž u sebe nemám ani korunu.
00:06:36 Já si přeci nechci od vás nic vypůjčit, pane Šmajda.
00:06:41 Dovolíte, můžu si na chvilinku přisednout?
00:06:45 No samozřejmě. Jen si hačněte.
00:06:47 Já jsem rád,že vás vidím už proto, protože jsem zrovna na cestě k vám.
00:06:51 -Vy myslíte jako ke mně domů,jo?
-No ano. K vám domů.
00:06:55 Aha, totiž abych vám řekl, já zrovna nejsem doma, víte?
00:06:59 No to já vidím, že nejste doma. Ale já k vám jdu proto,
00:07:03 protože vy jste mě přece dneska pozval k vám na večeři.
00:07:07 Já vás na večeři?
00:07:09 No ano, vy už to nevíte?
00:07:11 No tak možné to je, to víte, já plácnu leckdy nějakou blbost.
00:07:16 No a taky hlavně, protože se vás chci něco zeptat.
00:07:20 -No tak se zeptejte.
-Vy znáte toho mladého Žoudličku?
00:07:24 Žoudličku? Počkejte, vy myslíte syna toho starého Žoudličky?
00:07:28 -Jo, toho syna myslím.
-No jak pak bych ho neznal.
00:07:31 -Vždyť to je syn starého Žoudličky.
-Toho právě myslím.
00:07:35 Já se vás chci zeptat, ale čistě jen tak mezi námi.
00:07:39 Co soudíte o mladém Žoudličkovi?
00:07:42 O Žoudličkovi? To vám můžu říct,
00:07:45 aniž bych mu chtěl nějak lichotit nebo tak, víte.
00:07:49 Ale to je úplný hovado, ten Žoudlička.
00:07:56 Tak? No to je hezké, on si totiž chce vzít moji dceru za manželku.
00:08:02 No tak vidíte, vždyť vám to říkám.
00:08:13 Vy si myslíte, že by snad s mojí dcerou špatně pochodil?
00:08:17 No tak, to snad ne. Ale člověk si nemusí koupit hned celý pivovar,
00:08:21 když se chce sem tam napít sklenice piva.
00:08:26 Mně spíš šlo o to, jestli ten Žoudlička je poctivý člověk.
00:08:30 No tak natolik ho zase neznám.
00:08:33 Ale to víte, člověk musí být dneska opatrný.
00:08:36 Oni jsou různí hochštapleři.
00:08:39 Já znám případ, kdy se jeden vydával za instalatéra, víte,
00:08:43 a po svatbě zjistili, že je to sochař.
00:08:48 Dneska musí být člověk opatrný.
00:08:55 Já jsem po této stránce informován. Žoudlička dělá statistiku.
00:09:00 No jo, to je mu podobný. A co je to vlastně ta ...
00:09:05 -Vy nevíte, co je statistika?
-Počkejte stitastika, to je ...
00:09:08 -Statistika!
-Stitastika, to je u filmu, že jo?
00:09:13 U filmu? Jo vy myslíte, že dělá statistu u filmu?
00:09:17 -Ano.
-Ne, on dělá statistiku.
00:09:20 -Jo, takhle.
-Vy nevíte, co to je statistika?
00:09:24 -No, to já vím.
-No tak.
00:09:27 To je nějaké cizí slovo.
00:09:29 To je věda, která určuje číselné vyjádření hromadných výsledků.
00:09:34 Jo, takhle. Nějaké hromady se číslují, jo?
00:09:38 -Ne, to jsou určité výpočty, víte?
-Jo takhle, aha.
00:09:42 Vypočítá se třeba kolik piva se u nás do roka vypije.
00:09:46 A že v průměru připadne na jednoho obyvatele, dejme tomu,
00:09:50 denně litr a dvě deci piva.
00:09:53 -Jo, litr a dvě deci?
-No, dejme tomu.
00:09:56 To ale sotva. To oni všude čepují spíš o dvě deci míň, než víc.
00:10:00 Tohle to je průměr na osobu.
00:10:02 Vy zřejmě nechápete, jak je to myšleno.
00:10:05 Podívejte se, já vám dám příklad.
00:10:08 Půjdete třeba k Flekům a kolik tam uděláte piv za hodinu?
00:10:12 Přijde na to, jak je tam rychlá obsluha.
00:10:16 Jistě, ale dejme tomu, že vypijete 3 piva a váš soused vypije 5 piv,
00:10:21 takže v průměru jste vypili každý 4 piva. Chápete to?
00:10:25 To je ale vyloučeno.
00:10:27 Když ten jich vypije 5, tak to já jich vypiju taky 5.
00:10:31 No dobře, ale já to říkám jako příklad, pane Šmajda.
00:10:35 Když vy vypijete třeba 2 piva a váš přítel Louda nevypije žádné,
00:10:39 tak v průměru jste vypil každý jedno.
00:10:42 No jo, ale to neznáte Loudu. Když já vypiju 2, ten vypije aspoň 3.
00:10:48 Já to říkám jako příklad, abyste věděl,jak se vypočítává statistika.
00:10:54 Podívejte, například včera stálo v novinách,a to je taky statistika,
00:10:59 že pražské metro dopravilo v minulém roce přes 20milionů lidí.
00:11:04 Prosím vás, že tomu věříte.
00:11:08 Vždyť tolik obyvatel nemá ani celá naše republika.
00:11:12 To je myšleno statisticky,rozumíte? Někteří tam jezdí denně.
00:11:16 Někteří, já tam nejel ještě ani jednou.
00:11:19 Pořád nechápete, co jsou to statistické výpočty.
00:11:24 Podívejte se, je statisticky vypočítáno,
00:11:27 že v Austrálii každou půl hodinu přejede auto jednoho člověka.
00:11:31 -Prosím vás, každou půl hodinu?
-Jednoho člověka.
00:11:34 -Jednoho člověka?
-Představte si to!
00:11:38 -A přímo přejede takhle?
-Přímo přejede člověka.
00:11:42 Jak to ten jeden člověk může vydržet?
00:11:51 -To není jeden jediný!
-Cože?
00:11:56 -To není jeden jediný člověk.
-No jo proto, se střídají, že jo?
00:12:04 To je všechno statistika! Statisticky jenom!
00:12:08 To byste nevěřil, co se dá všechno statistikou určit.
00:12:12 Například je dokázáno, to by si měli vzít hlavně kuřáci k srdci,
00:12:16 že kouření zkracuje život.
00:12:18 Kouření?Prosím vás,takový nesmysl. Já vám můžu dát různých příkladů.
00:12:25 To byli například 2 bratři, ten jeden kouřil a dožil se 98 let.
00:12:31 -No dobře, to je náhoda.
-Náhoda?
00:12:34 Ten druhý nekouřil celý život a umřel, když mu byli 3 roky.
00:12:39 To s tím nemá vůbec nic společného, s kouřením.
00:12:43 Pane Šmajda, pořád nechápete,co je myšleno pod slovem statistika.
00:12:47 Podívejte, já vám dám ještě jeden příklad, snad to pochopíte.
00:12:51 Představte si například, že veškeré holandské rybolovné lodě
00:12:55 vyloví denně tolik slanečků, že na jednoho obyvatele Amsterodamu
00:12:59 připadne denně 101 slaneček.
00:13:01 101 slaneček denně?
00:13:03 Ano.
00:13:05 -Na jednoho člověka?
-Na člověka 101 slaneček denně!
00:13:09 -No to je strašný!
-Jak strašný?
00:13:13 Představte si, že bych třeba bydlel v Amsterodamu.
00:13:17 No a?
00:13:19 My jsme pěti členná rodina. To by bylo denně 505 slanečků. Denně!
00:13:24 Teď moje manželka ještě k tomu žádné slanečky nejí.
00:13:29 To by připadli ty slanečky mojí manželky taky ještě na nás.
00:13:33 To by bylo na osobu denně 125 a čtvrt slanečku.
00:13:38 Co bychom s tolika slanečky měli dělat?
00:13:42 Snad udělat salát slanečkový.
00:13:46 Nechápu, že může být někdo tak nechápavý.
00:13:50 Vždyť ty holandské slanečky jdou zase do jiných zemí.
00:13:53 Třeba do Albánie, která nemá žádné slanečky. Rozumíte?
00:13:57 Za to má zase struny ze střev a ty jdou zase zpátky do Holandska.
00:14:02 To bych měl radši ty slanečky.
00:14:06 Co bych měl dělat denně s 505 strunami ze střev?
00:14:10 To je beznadějné, vám něco vysvětlovat.
00:14:13 Ještě štěstí, že jeden člověk někdy může myslet za druhého.
00:14:17 Je statisticky dokázáno, že když má jeden člověk celý mozek
00:14:21 a druhý žádný, tak každý z těch dvou, má potom půl mozku.
00:14:25 To je možné, ale já už teď musím jít domů na večeři.
00:14:29 Věřím,že to pozvání na večeři ještě platí,protože už mám hlad jak tygr.
00:14:33 Jak můžete mít hlad,když jste před půl hodinou snědl půl kuřete?
00:14:36 Já že jsem snědl půl kuřete? Jak jste na to přišel?
00:14:40 Podle statistiky, protože já jsem před půl hodinou snědl celé.
00:14:45 PÍSNIČKA
00:14:46 Hádej,hádej,hádej hadači,odmalička láká dítě všechno, co je záhadné.
00:14:51 V budíku se vrtá hbitě, až se strojek rozpadne.
00:14:56 Přijít na kloub neznámému, dovědět se proč a jak.
00:15:01 Nač je tohle, co je k čemu, čím to je, že jede vlak ...
00:15:06 Tak mně třeba řekněte, to by mě zajímalo,
00:15:10 kdo mně včera vypil rum ve špajzce.
00:15:13 ... hádanka je recept pravý, neunaví, ale baví,
00:15:17 vzhůru lidi na rébusy, udělejme kviz.
00:15:23 -A to bych mohl něco vyhrát?
-Samozřejmě!
00:15:26 Tak pojďte sem ke mně blíž, já vám dám příležitost,
00:15:31 abyste viděl, že to není jednoduchá věc.
00:15:34 -To bych mohl něco vyhrát u toho?
-Říkám, že ano.Teď tady bude kviz.
00:15:38 -No tak, to jo. Kdo tady bude?
-Co kdo? Kviz, neznáte kviz?
00:15:42 Kviz znám, takový malý blonďák.
00:15:46 Ale ne, kviz je zkratka hádankové soutěže.
00:15:50 Aha, já už vím!
00:15:52 Soutěžící dostane otázku,na kterou se snaží co nejpřesněji odpovědět.
00:15:57 Kdo má nejvíce správných odpovědí, získá body,
00:16:01 ty se sečtou a pak dostanete cenu.
00:16:03 Můžu vyhrát nějakou cenu? Tak to bych se zúčastnil.
00:16:07 Abyste věděl, jakým způsobem budeme soutěžit,
00:16:11 tak vás nejdříve seznámím s otázkami, které ...
00:16:14 -Co se otáčíte pořád?
-Já jen koukám, kde jsou ty ceny.
00:16:20 -To bude nakonec, po té soutěži.
-Aha, nakonec. Tak dobrá.
00:16:24 Začněte vy. Dejte mi otázku a já se pokusím ji správně zodpovědět.
00:16:29 Ano, takže já se vás něco zeptám a hned můžu něco vyhrát.
00:16:34 To ne. Počkejte. To je na zkoušku, abyste věděl,jak se bude soutěžit.
00:16:38 Až vy budete odpovídat, pak můžete vyhrát.
00:16:42 Takže se na něco zeptám, na cokoliv. To je jedno.
00:16:45 To je jedno. Co vás zajímá, co chcete znát. Můžete se zeptat.
00:16:49 Ano, co mě zajímá. Tak mně třeba řekněte, to by mě zajímalo,
00:16:53 kdo mně včera vypil rum ve špajzce.
00:16:58 Podívejte se, prosím vás, to já přece nemohu vědět.
00:17:02 -Jste říkal,že se můžu ptát cokoliv
-Cokoliv druhý soutěžící může znát.
00:17:07 Abyste přibližně pochopil, o jaké jde soutěžní otázky,
00:17:11 tak nejdříve já se budu ptát vás.
00:17:15 Tak se na něco zeptejte.
00:17:17 Řekněte mi například, kde je Zanzibar.
00:17:21 -Zanzibar?
-Ano.
00:17:26 Tak Zanzibar, tedy ... A to jako přesně, že jo.
00:17:31 Ano přesně, kde je Zanzibar.
00:17:35 Tak Zanzibar přesně ...
00:17:38 Já nevím, já tady v Ústí ty putyky tak neznám. Nevím přesně.
00:17:43 Zanzibar není žádná putyka, ale ostrov u Dáresalámu.
00:17:49 -Ano, u jakého salámu?
-U Dáresalámu,to je město v Africe.
00:17:54 Jo v Africe.
00:17:56 Jak já můžu vědět, že Zanzibar je u nějakého města ze salámu,
00:18:00 když jsem tam v životě nebyl?
00:18:02 Podívejte, to nehraje žádnou roli. Otázku jste správně nezodpověděl,
00:18:06 čili nemáte žádný bod. Ptáte se vy mě.
00:18:09 No jo, žádný bod. Tak to nemůžete dávat takové divné otázka,salámové.
00:18:15 To se zeptejte na něco lehčího, když jde o ceny.
00:18:19 Domnívám se, že to nebyla těžká otázka,
00:18:22 abyste neřekl, tak vám dám jinou, podobného druhu.
00:18:25 Něco, co vím,ale ne tak divné ...
00:18:27 Řekněte mi například, kde leží Addis Abeba.
00:18:36 -Kde leží Addis a kdo?
-Ptám se vás,kde leží Addis Abeba.
00:18:42 -Kde leží Addis a Béda?
-Ne Béda, Abeba.
00:18:47 -Jo, Abeba.
-Addis Abeba.
00:18:51 -Addis Abeba, kde ležejí?
-Ne kde ležejí, kde leží!
00:18:54 Tak leží tedy ... A to jsou nějaký manželé?
00:19:03 Přemýšlejte trochu - Addis Abeba, takové známé jméno je to.
00:19:09 To jsou známá jména, samozřejmě.
00:19:11 Copak tu Addis bych znal, ale ten Béda je mi tak trošku ...
00:19:15 Já vám to řeknu.
00:19:17 Addis Abeba je název města. Je to hlavní město Etiopie.
00:19:22 -Ano. Kdo pije?
-Etiopie - stát, země!
00:19:25 Jo země pije. Ale to je zase taková divná otázka.
00:19:30 Já přeci nejsem žádný turista, abych znal kdejakou vesnici!
00:19:34 Musíte se zeptat na něco lehčího!
00:19:36 Jaké soutěžní otázky si představujete?
00:19:39 Něco, co se dá uhodnout a ne na co se tady pořád ptáte.
00:19:43 Dávejte pozor, já vám dám otázku, abyste věděl,jaké se dávají otázky.
00:19:47 -Něco lehkého, co se dá uhodnout.
-Jsem zvědav, ptejte se vy.
00:19:51 Tak dávejte pozor! Tak mně třeba řekněte, co to je?
00:19:59 Visí to na stěně, dělá to tik tak
00:20:04 a když to spadne, tak se rozbijí hodiny.
00:20:09 To snad ale nemyslíte vážně.
00:20:12 No, to je lehká otázka, která se dá uhodnout.
00:20:15 To není žádná soutěžní otázka.
00:20:17 Tak směšné otázky nemůžete dávat. Dejte jinou, ale rozhodně těžší!
00:20:22 Když vám dám těžkou, tak ji zas neuhodnete.
00:20:26 To nechte na mně!
00:20:28 -Tak těžkou chcete?
-No ovšem!
00:20:31 To jsem zvědav! Tak mně teda řekněte, co to je?
00:20:39 Visí to na stěně, je to bílé,
00:20:45 visí to u umyvadla, utírají se s tím ruce a píská to!
00:20:56 -Píská to?
-Píská to, ano.
00:21:00 -Tak to tedy nevím.
-Vidíte, chtěl jste těžkou otázku!
00:21:04 Počkejte, těžkou otázku ...
00:21:07 Kdyby to jako nepískalo, tak bych řekl, že je to ručník.
00:21:11 No tak náhodou jste to uhodl. Ručník to je.
00:21:16 Dovolte, ale ručník přeci nepíská!
00:21:19 To jsem řekl jen tak, aby to nebylo tak lehké!
00:21:23 PÍSNIČKA
00:21:25 Já zapomínám, že duši tak toulavou máš,
00:21:31 já zapomínám, že klidu se rád pro ni vzdáš, moc rád,
00:21:42 já zapomínám, že musíš si sám sobě lhát,
00:21:49 že dál jsi krásný, žádaný a mlád, já zapomínám se bát,
00:21:59 já zapomínám.
00:22:04 Dobrý den. To je náhoda.
00:22:07 Dobrý den, pane, pane ... Jak bylo vaše jméno?Zapomněl jsem.
00:22:11 -Vrána přece.
-Vrána, pravda.
00:22:14 Málem jsem zapomněl, jak se jmenujete.
00:22:17 To nic, hlavně že jste mě ještě poznal.
00:22:20 Jak jste řekl Vrána, tak jsem hned věděl, že vás odněkud znám.
00:22:24 Vždyť už se známe dlouho a dobře. Ale s vaší pamětí se to horší.
00:22:30 Jen na jména. To byste nevěřil, pane, pane Brabec.
00:22:36 -Vrána.
-Vlastně Vrána.
00:22:39 To byste nevěřil. Já vím,že nějaký pták jste, ale nikdy nevím jaký.
00:22:44 To nic. To víte, stárneme všichni. Já taky.
00:22:48 Ale copak to, to by nebylo to nejhorší, ale představte si,
00:22:52 já jsem vám byl ... To by nebylo to nejhorší.
00:23:01 Já jsem vám byl včera u doktora a on mi řekl,že mám nějakou nemoc.
00:23:07 To je horší.
00:23:09 Něco jako z porcelánu. Nebo něco takového. Ne počkejte, ze skla.
00:23:14 -Ze skla?
-Nějak jako sklo, sklo ...
00:23:19 -Jo vy myslíte sklerózu!
-Jo sklerózu, tak nějak to říkal.
00:23:24 Mě vám někdy něco napadne v hlavě.
00:23:27 Mě většina věcí napadá v hlavě a chci vám to říct
00:23:31 a najednou koukám a už to nevím.
00:23:34 -To je právě ta skleróza!
-No jo, a to bývá i v hlavě?
00:23:38 Jedině v hlavě, protože to je ztráta paměti.
00:23:42 No jo, tak to bude ono.A hlavně si vám nepamatuji 3 věci:jména,čísla,
00:23:51 čísla a to třetí už jsem zapomněl.
00:23:59 -To byste nevěřil, pane Slavík ...
-Vrána!
00:24:05 -To byste nevěřil ... Co?
-Vrána?
00:24:09 -Vrána? Letěla tady nějaká?
-Ne, já se jmenuji Vrána.
00:24:14 Jmenujete, jo vy máte takové ptačí jméno.
00:24:18 To nic, ale my jsme mluvili o té vaší skleróze.
00:24:22 Jo o tom. Tak zkrátka a dobře jsem chtěl říct,co jsem to říkal,nevíte?
00:24:29 Stěžoval jste si na vaši hlavu.
00:24:32 Na hlavu, že jo. To víte, už mně šediví.
00:24:38 Vy jste mluvil o té vaší špatné paměti.
00:24:41 Paměť mám taky špatnou.
00:24:45 Já jsem byl včera u řezníka a chtěl jsem si koupit 10 dkg sklerózy.
00:24:52 Cože? Sklerózy?
00:24:54 Vidíte,co mi zase ta tlačenka dělá. Co mi zase ta, ta ...
00:25:00 Jak se to jmenuje, co mám?
00:25:02 -Skleróza.
-Co mi to zase dělá.
00:25:06 Zkrátka a dobře ... Kde jsem to přestal?
00:25:10 Říkal jste, že jste byl u řezníka.
00:25:12 Jo u řezníka jsem byl, No a ...
00:25:19 -U jakého řezníka jsem neřekl?
-Ne, to jste ještě neřekl.
00:25:23 Protože já znám dva. Ten jeden je sochař a ...
00:25:27 No dobře,ale vy jste říkal,že jste si chtěl koupit 10 dkg tlačenky.
00:25:32 Tak to je ten druhý, to je ten krejčí.
00:25:36 Chtěl jsem si koupit 10 dkg tlačenky, protože, jaksi ...
00:25:45 Počkejte, proč já vlastně tu tlačenku chtěl koupit, nevíte?
00:25:49 -Asi k jídlu, ne?
-K jídlu?Jo k jídlu jsem ji chtěl!
00:25:55 -Jak to víte?
-Tlačenka je přeci k jídlu.
00:26:00 Tlačenka je k jídlu.
00:26:03 Ta se jí normálně, třeba jako salám. To vy nevíte?
00:26:08 -Ovšem, že to vím.
-No proto, to bych se divil.
00:26:12 Tlačenka, neví ani ... Tlačenka.
00:26:15 Zkrátka a dobře, zkrátka ... Kde jsem to přestal,co jsem říkal?
00:26:21 Říkal jste, že jste si chtěl koupit 10 dkg tlačenky.
00:26:24 10 dkg tlačenky jsem chtěl koupit,
00:26:27 protože manželka chtěla dělat svíčkovou.
00:26:31 -Svíčkovou z tlačenky?
-Co?
00:26:35 Jestli chtěla dělat svíčkovou z tlačenky?
00:26:38 Z tlačenky? Nevím,z čeho to chtěla dělat. Já se jí do vaření nepletu.
00:26:43 To je špatný, když vy jste takhle popletený. Já už musím jít.
00:26:48 A kampak vy?
00:26:50 Já? Já jdu tadyhle, sem do toho, tady, tady vedle toho,kousek tady.
00:27:05 Vlastně tam jsem byl včera. Já jdu dneska semhle, támhle do té ...
00:27:11 -Do samoobsluhy?
-Ne, tam kousek vedle,spíš tam ...
00:27:17 Do železářství?
00:27:18 Ne, sem jdu vlastně do toho ... Ne, nevíte kam já vlastně jdu?
00:27:23 Nevím.
00:27:25 Počkejte, já to mám někde napsaný. Manželka mi to vždycky napíše.
00:27:29 -Já jsem úplně zapomněl, kam ...
-Tady máte nějaký lístek.
00:27:33 Jo, tadyhle. Tady to mám. Počkejte, já to musím ... Co tu stojí?
00:27:38 Lístek v pravé kapse saka.
00:27:40 Aha, to mám napsaný, kde ten lístek mám hledat.
00:27:48 To taky ne. To je zase telegram.
00:27:51 Představte si, že jsem dostal od sestry telegram,
00:27:55 že se jí narodilo dítě.
00:27:57 Ani mně nepíšou, jestli je to kluk nebo holka.
00:28:01 Tak ani nevím, jestli jsem strýček nebo tetička.
00:28:05 Kam já jsem to dal. Měl jsem to na takovém jemném papíře.
00:28:15 Jo, už vím! Tak to už nemám.
00:28:19 Něco mi sežral pes a já mu s tím utřel hubu.
00:28:24 Poslyšte a nemáte to připsané na tom telegramu?
00:28:28 Všiml jsem si, že tam máte něco rukou.
00:28:32 Jo, tady to je! Manželka mi to napsala na telegram:
00:28:36 zajít za panem Vránou
- dluží nám 1000 Kč.
00:28:41 Tak teď už to vím.
00:28:43 Mám zajít za nějakým panem Vránou, on nám dluží 1000 Kč.
00:28:48 To jsou lidi. Tak na shledanou, já už musím jít.
00:28:53 -Jak bylo vaše jméno?
-Stehlík.
00:28:56 Stehlík! Já vím, že nějaký pták jste, ale nikdy nevím jaký.
00:29:00 Stehlík!
00:29:07 PÍSNIČKA
00:29:09 Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku,
00:29:12 kde jsi včera byl a s kým?
00:29:17 Ty můj kvítku medový, to se nikdo nedoví.
00:29:22 Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku,
00:29:28 kdo své kroky přidal k tvým?
00:29:32 Ptej se hvězdy nad hlavou, já mám paměť děravou.
00:29:37 Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku
00:29:42 komu šeptals rád tě mám?
00:29:47 To ví jen noc doznělá a ta klípky nedělá.
00:29:52 Chci už znát, jestli snad vyhrála jsem já tu sázku nebo jestli on?
00:29:59 Hádej, hádej, jen hádej hadači,
00:30:03 co každému z lidí k štěstí postačí?
00:30:07 Hádej, hádej, jen hádej hadači,
00:30:11 co má každý vždycky nejradši.
00:30:15 Nešlo by to hrát nějak jinak? Bez otázek?
00:30:18 Soutěže bez otázek?
00:30:20 Jsou ještě jiné soutěže. Jako třeba Hledáme nové talenty.
00:30:24 Vy si tady chcete zazpívat s orchestrem?
00:30:28 Můj obor jsou spíše básně.
00:30:31 To jde také. Zarecitujete báseň a je to.
00:30:34 -Že zacerituji?
-Zarecitujete!
00:30:38 -Zarecitujete?
-Ne já, jako vy!
00:30:41 Jako já? Tak že bych nějakou ...
00:30:43 Jakou báseň si vyberete? Lidovou nebo klasickou záležitost?
00:30:47 Ano, nějakou záležitost, že bych třeba něco z toho Pugétu.
00:30:52 -Z Kytice!
-Ano, z Kytice.
00:30:55 To je ale celá sbírka básní, takže kterou budete recitovat?
00:30:59 Takže bych řekl třeba tu ... Jak se jmenuje ta pohlednice?
00:31:02 Polednice!
00:31:04 Co říkáte?
00:31:07 -Že byste mi to napověděl.
-Vy to neumíte?
00:31:11 -Kdybych náhodou zaškobrtl,tak ...
-Ale jinak to dovedete?
00:31:14 -Dovedete to taky?
-Já to dovedu. Mám tady stát?
00:31:18 Napovíte mi a já vám dám na pivo. Podržte to. To se nehodí k poezii.
00:31:25 Támhle si stoupněte, ještě kousek. Támhle jak je to od holuba.
00:31:32 Vy jste šláp do toho! Musíte vedle!
00:31:40 Vážení přátelé ...
00:31:42 Ale neutíkejte! Zůstaňte tady, kdybych náhodou nevěděl.
00:31:46 -To můžu taky něco vyhrát?
-Podle toho, jak to bude vypadat.
00:31:50 Abych se tady zbytečně nezdržoval.
00:31:52 PÍSNIČKA
00:31:53 V podvečerním chladu, když se s dívkou kradu na zahradu,
00:31:56 ona s tváří zářící v ruce tiskne Kytici.
00:31:59 V mnohém je to příklad ženy po všech stránkách podařený,
00:32:03 každý má své mouchy však a to děvče taky tak.
00:32:07 Nedbá,že mne krásou mámí,Erbenem je zmámená, z Kytice jen předčítá mi,
00:32:13 ačkoliv jsme zcela sami, vidí jenom písmena.
00:32:17 Vážení přátelé, zarecituji vám báseň ze sbírky Polednice ...
00:32:23 Kytice!
00:32:24 ... ze sbírky Kytice a sice Polednice z Kytice.
00:32:31 Polednice od ...
00:32:38 -Karla Jaromíra...
-... Karla Jaromíra.
00:32:43 -Já myslel, že je to od Erbena?
-Od Karla Jaromíra Erbena!
00:32:47 Od Karla Jaromíra Erbena
- Polednice.
00:32:56 U lavice dítě stálo ...
00:32:59 -Kde?
-U lavice!
00:33:01 U lavice dítě stálo, z plna hrdla mlčelo.
00:33:04 Křičelo!
00:33:06 Z plna hrdla křičelo.
00:33:10 Z plna hrdla křičelo.
00:33:12 A křičelo z plna hrdla.
00:33:15 Bodejž by si ty cikáně.
00:33:17 Bodejž by si ty cikáně trochu málo mečelo.
00:33:20 -Mlčelo!
-Mlčelo.
00:33:22 V poledne v tom okamžení táta přijde z roboty,
00:33:26 z fachy zrovna.
00:33:28 Mně hasne u vaření, mně hasne u vaření.
00:33:33 Haslo u vaření, nějaké dršťky nebo co.
00:33:38 Vy to vůbec neumíte!
00:33:41 Popletl jsem si to, chtěl jsem říci tu druhou.
00:33:45 -Tu o tom dědkovi.
-O jakém dědkovi?
00:33:48 -Jak je pod vodou, ten podvodník.
-Jo Vodník! A tu dovedete?
00:33:53 Ano. Zůstaňte tady, kdyby náhodou.
00:33:58 Vážení přátelé, já vám řeknu jinou Polednici.
00:34:02 -Báseň!
-Jinou básnici.
00:34:05 -Báseň!
-Co? Báseň!
00:34:07 A sice báseň Vodník, taky od Polednice.
00:34:11 -Od Erbena!
-Taky od Erbena.
00:34:17 Vodník od Erbena.
00:34:21 Na topole nad jezerem, seděl Erben ...
00:34:25 -Seděl vodník!
-... seděl vodník pod Erbenem.
00:34:29 -Podvečerem!
-Podvečerem,a z plna hrdla křičel.
00:34:34 Vy to ale vůbec neovládáte, jak je to možné?
00:34:38 PÍSNIČKA
00:34:39 V podvečerním chladu, když se s dívkou kradu na zahradu,
00:34:43 je to pro mne chvíle zlá.
00:34:45 Já se na polibky těším, ona čte si Erbena.
00:34:54 Řekněte mně, kdo to je?
00:34:57 PÍSNIČKA
00:34:59 Miláčku nespoutáš mě ni pouty, já neznám tiché kouty,
00:35:06 neumím klidně stát.
00:35:12 Mám obrovský talent býti herečkou
00:35:18 a každý režisér je hned stižený horečkou.
00:35:25 Ty, ty, ty.
00:35:26 Miláčku budu filmová hvězda
00:35:31 o jakých se ti nezdá, i když budeš rok spát.
00:35:37 Vždyť biograf je vrchol lidské slasti,
00:35:45 tam chodí národ zahánět své strasti.
00:35:52 Tam jeden pláče,
00:35:56 druhý zas se směje
00:36:01 a jiné láska pak je v srdci hřeje,
00:36:09 a když se zhasne, tak člověk žasne,
00:36:17 jak se tu různě lid zná pobavit.
00:36:25 Nevěřte mu ježiš marja, on je lump už ženatej!
00:36:30 Vždyť biograf je vrchol lidské slasti,
00:36:35 tam chodí národ zahánět své strasti,
00:36:39 tam jeden pláče, druhý zas se směje
00:36:43 a jiné láska opět v srdci hřeje.
00:36:47 A když se zhasne, tu člověk žasne,
00:36:51 jak se tu různě lid zná pobavit.
00:36:57 Prosím?
00:36:59 Chtěla bych na zítra na večer 2 lístky.
00:37:02 Někam doprostřed, prosím vás. A co hrajete zítra?
00:37:05 Hrajeme film V sobotu večer a v neděli ráno.
00:37:09 Fajn, tak ty dva lístky, prosím.
00:37:12 Prosím tě, zastrč tu detektivku. Vždyť už ani nevíš,jak se jmenuje.
00:37:16 Co říkáš? Dej pokoj teď, to je nervák!
00:37:20 Ty jsi už z toho úplně zblblej!
00:37:23 Dej pokoj, to musím dočíst, to je nervák!
00:37:27 Já bych rád dva lístky na sobotu večer, někam dozadu.
00:37:31 Co hrajete v sobotu?
00:37:33 V sobotu hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:37:36 No výborně, tak dva lístky,prosím.
00:37:39 Ty s těmi tvými detektivkami přijdeš jednou do blázince.
00:37:43 -Co? Dej pokoj, neruš mě!
-Že přijdeš do blázince, říkám!
00:37:47 Pokoj mi dej. Teď mě neruš!
00:37:49 Další, prosím.
00:37:51 Co je? Co zase strkáš?
00:37:54 -Tak co je, haló další!
-Co říkáte?
00:37:57 Co si přejete chci vědět.
00:37:59 -Já? Co jsem to chtěl?
-Lístky do kina.
00:38:03 -Lístky do kina.
-To je mně jasné, ale na co?
00:38:07 Na co? Na to, aby mě tam pustili, abych se tam dostal.
00:38:13 To já vím také, ale na co chcete jít? Na jaký film?
00:38:17 Jo na jaký film? Já jsem chtěl na ten, na ...
00:38:21 Jak se jmenuje ten film, italský nebo španělský?
00:38:28 Včera, dnes a zítra?
00:38:30 Co?
00:38:31 Na Včera, dnes a zítra?
00:38:34 Ne, jen na zítra, protože na včera to bych už nestihl.
00:38:38 Ano, tak na zítra.
00:38:40 Ano na zítra a co hrajete zítra?
00:38:43 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:38:47 Co?
00:38:49 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:38:53 A jak to, že hrajete zítra v sobotu večer? Zítra je pátek,ne?
00:38:59 No ano, ale to hrajeme právě V sobotu večer a v neděli ráno.
00:39:04 Na neděli ráno nechci,já bych chtěl na zítra, na pátek večer.
00:39:08 No ano. A to hrajeme právě film V sobotu večer a v neděli ráno.
00:39:13 Ano.
00:39:15 Oni to hrají taky v neděli ráno. Že bych šel v neděli ráno?
00:39:18 Nevím, dělej jak chceš, ale v neděli?
00:39:21 To ještě spím.
00:39:23 Na kdy to tedy chcete?
00:39:25 -Co říkáte?
-Ptám se, na kdy chcete ty lístky?
00:39:29 Jo na kdy, tak mi dejte tedy na sobotu dva lístky.
00:39:33 Dobře.
00:39:34 Co hrajete v sobotu?
00:39:36 V sobotu hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:39:40 -Co?
-V sobotu je Včera,dnes a zítra.
00:39:43 Ano.
00:39:47 A jak se jmenuje ten film, co hrajete?
00:39:52 Vždyť vám to říkám! Hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:39:56 Ano, a po pozítří?
00:40:00 Popozítří? Myslíte v neděli.
00:40:03 To hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:40:07 A v pátek nehrajete nic?
00:40:09 -Ale ano!
-A co hrajete v pátek?
00:40:12 To už jsem říkala! To hrajeme taky V sobotu večer a v neděli ráno.
00:40:17 A v pátek odpoledne?
00:40:20 To hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:40:24 A jak se jmenuje ten film, co hrajete?
00:40:28 Vždyť už jsem vám to řekla aspoň pětkrát.
00:40:31 Tak to jsem asi přeslechl.
00:40:34 Já bych chtěl jen název filmu, jak se ten film jmenuje.
00:40:37 To už jsem vám několikrát řekla. Záleží, na kdy ty lístky chcete.
00:40:42 Buď na zítra nebo na pozítří.
00:40:45 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno
00:40:49 a pozítří hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:40:52 Ona mi pořád říká, kdy to hrají,
00:40:55 ale já nejsem stavu se dozvědět, co vlastně hrají.
00:41:03 Tak, na kdy sakra to chcete a kolik lístků?
00:41:07 Tak mi dejte 2 na dnešek, 2 na zítra, 2 na pozítří
00:41:11 a na včera už nechci žádný, a na sobotu, neděli ráno taky dva.
00:41:19 Pak se kouknu co hrají a ty druhý zahodím.
00:41:24 -To to trvalo. 114 Kč mi dáte.
-To je dobrý.
00:41:29 To není dobrý, ještě 14 Kč.
00:41:32 Dej mi ještě dvacku. Ještě 14 dostanete.
00:41:36 Tumáte. Dobrý je to. Buď jsem blbej já nebo ona.
00:41:40 Teď se schválně kouknu na plakát, co hrají.
00:41:50 No jo, vidíš to. Teď je to jasné.
00:41:53 Oni nenapíšou ani na plakáty, jak se ten film jmenuje.
00:41:57 To snad není možné!
00:42:01 Pan Felix Holzmann!
00:42:03 Skryté titulky: Klára Myslíková
Komik Felix Holzmann (*8. 7. 1921 – †13. 9. 2002) se svým nenapodobitelným humorem řadí mezi legendy televizní zábavy. V tomto střihovém pořadu si diváci opět mohou připomenout jeho scénky a skeče, které pobaví, jak říká Marek Eben, „dělníky, rolníky i pracující inteligenci“. Málokterá lidská profese vyžaduje tak důkladnou a precizní přípravu jako profese komika. Když se pak publikum prohýbá smíchy při lehounce plynoucí konverzaci, vůbec si neuvědomuje, jak je to pracně vydobytý úspěch a dosáhne ho jen málokdo. Takový byl dnes už legendární Felix Holzmann, který ačkoliv vypadal jako člověk, který neumí počítat do pěti, měl svůj výstup pečlivě promyšlený a vypointovaný. I proto jeho kulaté brýle s černými obroučkami a splácnutý tralaláček rozesmávají diváky dodnes.
