K zelinám, jak se léčivým bylinkám na Valašsku říká, se dodnes váže nejen spousta pověr, ale také lidových zvyků a tradic. Režie P. Všelichová
Každá dědina na Valašsku pokládala kdysi určitou bylinu za takzvaný „lék od všeckého“. Říkalo se, že nese „devateru léčivosť“, a tomu se bezmezně věřilo. A víra přetrvala až do současnosti. V okolí Rožnova pod Radhoštěm jsou kopce, na kterých byly rozesety chalupy daleko od sebe, a hlavně daleko od oficiální medicíny. A tak se užívaly zeliny, jak se léčivým bylinkám na Valašsku říká, a znalosti léčení, které vycházejí z úzkého sepětí s přírodou. Svou magickou moc údajně nabývaly zeliny správným způsobem sběru ve správném čase. Podle pověry bývaly nejsilnějšími bylinami ty, které natrhala o kouzelné svatojánské půlnoci mladá, nejlépe nahá, dívka. Stačila pak prý hrstička a krása děvčete a mužná síla chlapce byla zaručena… Dnes již sousloví alternativní medicína či lidové léčitelství není jen pro smích, jak tomu bývalo v dobách minulého režimu v důsledku nastolené materialistické ideologie, která odmítala používání lidových prostředků k léčení jako iracionální. Dokonce se vracíme k přírodě – mocné čarodějce – a hledáme v bylinách pomoc. Naštěstí máme na co navazovat…