Příliš krásná na to, aby byla tak nevinná. Charlotte Ramplingová a Michel Serrault ve francouzském noir thrilleru. ### Dále hrají: E. Depardieuová, J.-P. Roussillon, J.-P. Darroussin, G. Darmon. J. Jézéquelová a další. Režie Jacques Deray
00:00:21 Česká televize uvádí francouzský film
00:00:31 UMÍRÁ SE JEN 2 KRÁT
00:03:37 -Psí dečky z "Polly and Son".
00:03:40 -Co s nimi? To je snad fuk, Stanilande.
00:03:43 Podle mě je to tulák.
00:03:46 -Tulák, co nosí kamaše z "Polly and Son",
00:03:49 žádný tulák nebude.
-Našel je v popelnici.
00:03:53 -Kamaše z "Polly and Son" v popelnici?
00:03:56 Komisaři, váš společenský vzestup je pro mě záhadou.
00:04:00 -Trhni si, Stanilande.
00:04:06 -A co je na těch psích dečkách tak zvláštního?
00:04:09 -Jen se podívejte, mladíku, na linii vykrojení.
00:04:12 Na tu jemnou obrubu Na kvalitu zapínání.
00:04:18 -Co asi může být zač chlap, který nosí psí dečky?
00:04:22 Plukovník na penzi? Klaun?
-Co třeba tanečník z Moulin Rouge?
00:04:27 -Možná že špion.
00:04:30 -Charles Berliner, muzikant. Na co asi tak mohl hrát?
00:04:36 -Já bych chtěl hrát na akordeon. Nebo saxík.
00:04:39 -To je totéž. Akorát že do saxofonu foukáš.
00:04:43 -Už těch keců bylo dost. Jdeme, je zima.
00:04:47 Před polednem mi dej na stůl hlášení.
00:04:50 V 1 to uzavřeme.
00:04:53 -1 mrtvý komisaře Baumana vůbec nevzrušuje.
00:04:57 Ten se probere jen při masakrech, únosech, při sledovaných případech.
00:05:02 Holt pitomec.
00:05:16 -Není ten tvůj šéf trochu cvok?
-Á mistr narážek a průpovídek.
00:05:21 Slyšels, co říkal o saxofonu?
00:05:25 Geniální.
-Tak pojďte.
00:05:35 -Páni. Ten je zřízenej. Shodili ho z letadla?
00:05:40 -Měl štěstí, byl hned mrtvej.
-To si nemyslím.
00:05:45 S tím zásvitem v očích nemohl být hned mrtvý.
00:05:49 Jako kdyby si v těch očích něco bral s sebou.
00:05:52 Vzpomínku Bůh ví na koho, a Bůh ví kam.
00:05:55 -S kým to mluvíte?
-S vámi ne.
00:06:07 Na co zemřel?
-Na všechno.
00:06:10 Zpřeráželi mu prsty, potom nohy, rozdrtili pravou čéšku,
00:06:14 prorazili hrudní koš.
00:06:17 Rána z milosti byla zřejmě zasazena tupým předmětem na čelní lalok.
00:06:22 -Kde se vzala taková nenávist?
00:06:32 Čím dál tím víc mám dojem, že Charley Berliner mlčky křičí.
00:06:37 Poslouchám, Charley.
-Tady moc dlouho křičet nebude.
00:06:41 Nacpeme do něj formalín, dáme ho do šuplete a hotovo.
00:06:45 -A good bye, Charley.
00:06:48 -Víte, hoši umřít, to nic není.
00:06:52 Ale to, co přijde pak.
00:06:56 Až se člověk dostane do rukou takových, jako vy.
00:07:01 S těmi pitomci nebudeš, Charley. Nepadá v úvahu.
00:07:10 Paní Berlinerová.
-Ano.
00:07:13 -Oznámím vám smrt vašeho muže a vy na to: "Já to věděla."
00:07:17 -Měla jsem sen.
00:07:21 Veliká zahrada a růžový sad.
00:07:26 Charles vyšel z besídky a napřáhl ke mně ruku.
00:07:32 A najednou se mu obličej rozostřil, ruka se mu zalila krví.
00:07:38 "Sbohem Margo", řekl a upadl.
00:07:44 To se mi zdálo v pátek v noci.
00:07:47 -Váš manžel zemřel v pátek.
00:07:59 -Můžu vám nabídnout něco k pití?
00:08:02 -Ne, nebudu vás obtěžovat. Byla jste na odchodu?
00:08:06 -Vlastně ne. Totiž ano, za přítelkyní.
00:08:10 Měly jsme v plánu dát si skleničku. Prostě jen tak.
00:08:15 Do Baru umělců. Mezi muzikanty. Charley ten bar miloval.
00:08:21 Možná že ho znáte?
00:08:23 -Ne, ne, ne. Pokud jde o bistra a hudbu nejsem odborník.
00:08:27 Na co hrál Charley Berliner?
00:08:32 -Na klavír přece! Byl to velký člověk.
00:08:37 Ale talent jako by ho obtěžoval.
00:08:41 A tak jím mrhal. Zesměšňoval se.
00:08:51 Tady. Fotka ze šťastných dob.
00:08:57 To bylo v l'Isle d'Adam.
00:08:59 Pronajali jsme si dům, chtěl pracovat.
00:09:02 Ale Charley nikde nevydržel. Řítil se jak meteor.
00:09:08 Neměla jsem ho nechat odejít.
00:09:14 Povím vám o něm. Mám chuť.
00:09:18 (hlasitá hudba z vedlejšího pokoje)
00:09:26 Říkala jsem ti, ať to tak neřve!
00:09:29 To se nedá vydržet, není slyšet slova!
00:09:39 -Skotskou? Koňak? Martini?
00:09:47 Proč se tak díváte?
00:09:50 -Připomínáte mi 1 ženu. Vzácnou ženu.
00:09:52 Ta pila guignolet-kirsch.
00:09:54 -A tak. Já myslela, že řeknete: "Ve službě nikdy nepiju."
00:10:00 -Ne. To je jenom klišé, paní Berlinerová.
00:10:05 Všichni policajti pijí ve službě. Prosil bych koňak.
00:10:15 -Bože, proč jenom odešel.
00:10:18 Možná měl dost klavíru, koncertů. Všeho tady, dost mě.
00:10:27 Byl úžasný milenec. Neudržela jsem ho.
00:10:39 Zřejmě v té době poznal tu couru. Tu Barbaru.
00:10:43 -Kdo je tohle?
-Od policie.
00:10:48 -Inspektor Staniland.
-Přišel mi oznámit Charlesovu smrt.
00:10:52 -A co se změní? Tak bude na hřbitově.
00:10:57 Aspoň se budem víc vídat.
00:11:00 -Eric, můj syn. Charles nebyl jeho otcem.
00:11:05 -Dítě lásky, pane inspektore. V týhletý společnosti bez lásky.
00:11:12 Nic vám neřekla? O tom svým úletu? Když poznala tátu?
00:11:19 -Kdy jste viděl nevlastního otce naposledy?
00:11:23 -A co je vám po tom?
-Vyšetřuji jeho vraždu.
00:11:26 -Na to kašlu.
00:11:30 -Na něco jsem se ptal.
-Odpověděl jsem.
00:12:18 -No?
-Berliner, Charles Berliner.
00:12:22 -Rovně a na konci doprava. Ty krátký schody a dveře nad nima.
00:12:27 Jméno tam není.
-To mi pomůže.
00:12:32 -Můžeš!
00:14:14 (z kazety)
00:14:19 -Chci tě, chci tě, slyšíš, Barbaro?!
00:14:23 Chci tě hned teď, tady na stole, přes kalhotky. Jo, jo, tak!
00:14:30 Chci tě, chci tě, slyšíš, Barbaro?!
00:14:33 Chci tě hned teď, tady na stole, přes kalhotky! Jo, tak!
00:14:38 Zůstaň tak, nehýbej se! Jsi úžasná.
00:14:48 Už s Margo jsem pil, dělal jsem jí společnost.
00:14:53 Teď už chlastám.
00:14:56 Dnes noci v Pub Royal jsem byl na šrot.
00:15:01 Marc si mě podal na hajzlu a pak si odved Barbaru.
00:15:05 Celý bistro se bavilo.
00:15:09 Jednoho dne mě ten debil určitě zabije, vážně.
00:15:14 Barbara obvykle usíná i probouzí se špatnou náladou.
00:15:19 Dnes ráno byla v dobrém rozmaru.
00:15:23 Že já blbec mluvil o potřebě něhy.
00:15:27 Prý si mám koupit plyšovýho medvěda.
00:15:32 Pak odešla a práskla dveřmi.
00:15:36 Jak může někdo být tak krásný a tak hrozný zároveň.
00:15:41 Příště ji vyrazím.
00:15:44 Teda možná.
00:15:47 Někdy cítím prázdnotu v srdci i na duši.
00:15:55 Jsem byl úplně na šrot.
00:15:58 Marc si mě podal na hajzlu a pak si odved Barbaru.
00:16:03 Celý bistro se bavilo.
00:16:06 Jednoho dne mě ten debil určitě zabije, uvidíte.
00:16:12 Celý bistro se bavilo.
00:16:15 Jednoho dne mě ten debil určitě zabije, uvidíte.
00:16:22 -Dobrý den.
-Co tady děláte?
00:16:32 -A vy?
00:16:34 -Jsem policista. Jmenuju se Robert Staniland.
00:16:40 Kolegové říkají Bob, ženy Bobby. A vy?
00:16:47 -Jmenuju se Barbara.
00:16:55 Chalonová.
00:16:59 -Hm. Barbara je pěkné. Chalonová nic moc.
00:17:03 -Jméno bývalého muže. Taky nestál za moc.
00:17:07 -Co tu vlastně děláte?
00:17:12 -Vás to zajímá?
-Ano.
00:17:16 -Přišla jsem si pro to, co mi patří a co má cenu jen pro mě.
00:17:20 -Ne! Teď už to má cenu i pro policii.
00:17:24 Berlinera jste znala dobře?
-Ano. Dobře.
00:17:28 -V pátek v noci byl zavražděn.
00:17:35 -To vím.
00:17:37 -Zdálo se vám o tom snad?
-Ne.
00:17:40 -Tak jak to víte?
00:17:44 -Protože jsem ho zabila.
00:17:50 -Hm.
00:18:07 -Zavřeno.
-Jen sklenku vody, na kapky.
00:18:11 -Řek jsem zavřeno.
00:18:13 -Mám předepsáno 3 krát denně 5 kapek do vody. Na vysoký tlak.
00:18:16 -Jestli chcete pár slíznout, můžu sloužit.
00:18:19 -Jestli vy chcete mít potíže, můžu posloužit já vám. Stačí to?
00:18:23 -Jo, to mi stačí.
-E?
00:18:34 Chlap v šedých psích dečkách, říká vám to něco?
00:18:38 -Tady je každej večer narváno.
00:18:41 Myslíte, že mám čas koukat klientům na nohy?
00:18:44 -A Charlese Berlinera znáte?
00:18:47 -Charley? Toho jsem neviděl aspoň 2 dny.
00:18:50 -Já ho viděl.
00:18:52 -A kde?-V márnici.
-Jo. Tak je to jasné.
00:18:57 -Ne, nic není jasné. Hlavně ne, proč mu dal jistý Marc nakládačku?
00:19:03 -Co, tady? U mě?
-Zdá se.
00:19:07 -Mm.
-Pěkně hnusná voda! Teplá!
00:19:16 -Jak se tak 1 plete. Myslel jsem, že fígle poldů znám.
00:19:20 Jako že sháněj holku, jdou si pro obálku.
00:19:23 Poldu, co si přijde vzít kapky, vidím prvně.
00:19:28 -A ten Marc, znáte ho?
-Ne.
00:19:37 -A Barbara?
00:19:42 Barbara Chalonová, tu taky ne?
-Ne, ani tu ne.
00:19:45 -Možná když se zamyslíte?
00:19:48 -Když se zamyslím? Možná je to ta, co sem chodila s Charleym.
00:19:53 -Nikdy nepřišla s jiným?
00:19:57 -Myslíte toho blonďáka?
00:20:00 Vazba, docela fešák, takovej od rány.
00:20:04 Možná že jo.
00:20:07 -No vidíš.
00:20:10 Hele.
00:20:15 Teď mě poslouchej.
-Mm.
00:20:18 -Vysvětlím ti, jak funguje policajtskej mozek.
00:20:21 Policajti totiž nemají větší mozky než ostatní lidi.
00:20:26 -Vážně?
-Ale bystřejší.
00:20:28 Líp vnímají druhé, bezvýhradně respektujou svobody
00:20:31 a tolik jim záleží na veřejném blahu,
00:20:34 až z toho mají migrénu.
00:20:36 -Chcete aspirin?
-Ne, koňak.
00:20:40 -A co vaše kapky?
-Mm?
00:20:43 -Vaše kapky, ty si nevezmete?
-Ale no jo.-Dám vám studenou.
00:20:48 -Poslyš, měl tu Charley problémy? Myslím kromě toho debila Marca.
00:20:53 -Tady ho nikdo nemohl vystát. Když se zasek, už se nepustil.
00:20:59 Klavír, ženský, mudrování. Hroznej otrava.
00:21:02 -Něco jako já.
00:21:05 -Hroznej.
-Jo.
00:21:11 -5, říkal jste 5 kapek.
-Jo.-5 kapek.
00:21:14 -A, kruci! No jo, ještě jednou! Moh jste to říct hned, ne, do háje!
00:21:19 Dobrá, znovu.
00:21:25 -Zase vidím Margo, jak sedí na terase.
00:21:28 V l'Isle d'Adam, vloni na jaře.
00:21:31 Margo měla na hlavě klobouk, takový širokánský slamák,
00:21:35 do něhož jsem jí vpichoval vlčí máky.
00:21:38 Jak od Renoira.
00:21:41 Když jsem to říkal Barbaře, odpověděla:
00:21:44 "Ty tvoje kecy by měly smysl, kdyby Renoir namaloval obraz
00:21:48 s názvem Štětka se slamákem." Fakt moc milá.
00:21:52 (zvonění telefonu)
00:21:58 -Haló?
-Paní Berlinerová? Neruším vás?
00:22:02 -Já jsem vždycky k zastižení, pane Stanilande.
00:22:06 -Zeptám se. Dům s terasou, slamák s vlčími máky,
00:22:10 to bylo všechno tehdy v tom lIsleAdam?
00:22:14 -To se týká vyšetřování?
-Ne. Kdepak.
00:22:19 -Jen jste se mnou chtěl mluvit, že?
00:22:23 -Ano. Ano, je to tak. Dobrou noc, Margo.
00:22:34 (píseň)
00:23:08 -Řekla jste, že jste ho zabila, hezké. Máte na to důkazy?
00:23:12 -Bohužel ne.
-Hrála jste to, že?
00:23:57 Ideální scénář by podle mě vypadal takhle. Sbalím vás.
00:24:02 -Jen tak, hned? Nedáme si skleničku?
00:24:05 -Myslím jako že vás seberu.
00:24:08 Půjdeme hned před soud, vyfasujete 20 let.
00:24:11 Jasná záležitost, jako facka.
00:24:16 2. den vás ale budeme muset propustit.
00:24:22 Co si radši promluvit o Marcovi? Jako vrahovi bych mu dal přednost.
00:24:29 Hm? Vy ne?
00:24:34 -Proč ne. Možná. Kdo je to?
00:24:38 -1 debil.
00:24:46 Kazeta 2, strana A. Mluví Charley Berliner:
00:24:51 "Včera, v Pub Royal si mě Marc podal na hajzlu a pak odešel s ní.
00:24:56 Celý bistro se bavilo. Jednoho dne mě ten debil zabije."
00:25:02 -Znám spoustu debilů. Marca ale ne.
00:25:20 Jak jste mě tu vyčmuchal?
-Kazeta 5, strana B:
00:25:25 "Chodí tancovat k Růžovýmu slonovi a nad ránem odchází s chlapem."
00:25:39 Snad mi neprovedete to samé?
00:25:43 -Tak daleko nejsme Bobby.
00:25:46 -Hm. Bobby.
00:25:49 -Na okamžik.
00:26:24 -Už týden jsem nevyšel z domu.
00:26:28 Piju pivo hraju na klavír. Otrava.
00:26:32 Každej rok prý rostou šance,
00:26:36 že se obyčejní smrtelníci dožijou stovky.
00:26:40 Řek bych, že ty moje se každej den snižujou.
00:26:45 Ať se stane cokoliv, chci zemřít s otevřenýma očima.
00:26:50 Pokud mi to ovšem dovolí.
00:27:09 Marc mě nenávidí, tím jsem si jist.
00:27:12 Jestli mě Barbara miluje, si už jistý nejsem.
00:27:16 Tu nymfomanku a toho pitomce ale spojuje něco nebezpečného.
00:27:20 Část ledovce, kterou by chtěli, abych odhalil.
00:27:25 Možná by konečně měli důvod mě zabít.
00:27:34 ...něco nebezpečného, část ledovce, kterou by chtěli, abych odhalil.
00:27:39 Možná by konečně měli důvod mě zabít.
00:28:21 Mluvím a mluvím. Pořád jen mluvím.
00:28:25 Na různé Francoise, Soni, Jeanine, na Margo, na Barbaru.
00:28:34 Dneska mluvím na mikrofon, takže sám pro sebe.
00:30:37 -Haló. Nikam nechoďte!
00:30:40 Ani na krok. Pošlu tam známého.
00:31:15 -Ano prosím, policie, u tele... Á pane, cože?
00:31:20 Mám bouchačku. Magnum 357.
00:31:24 -S tím chodíš na slony? Poslyš, neměl bys náboje 7,65? Ne?
00:31:31 No a co Chabert?
00:31:34 -Šéf se ptá, jestli nemáš náboje 7,65?-Ne.
00:31:37 -Chabert říká...
-Jo, dobrý, slyšel jsem.
00:32:02 Vy jste Sophie?
-A vy ten známej? Ten polda?
00:32:06 -K vašim službám.
00:32:08 -Jsme tu už 2. den, jako krysy. Eric nechce vylízt.
00:32:12 I telefon vytrhl. Volali každejch 5 minut.
00:32:15 -Kdo volal?
00:32:17 -Byli jsme švorc. Stane se.
-Jistě, to ano.
00:32:21 -Z otčíma už nic nevyrazil. A začal dělat tohle.
00:32:24 Překupníka těm grázlům. Po 10gramech.
00:32:28 Eric kupce měl, o to nic. Jenže chytračil.
00:32:33 -Háčko střelil a prachy si nechal.
00:32:36 -Jo.
-Uhm.
00:32:48 "Dítě lásky" není zrovna ve formě, co.
00:32:52 Roztáčels prachy nevlastního otce. To jsou mi věci.
00:32:57 Potřebuju vědět trochu víc.
00:33:01 -Tys ho sem přitáhla? Krávo!
-Volala jsem tvý mámě.
00:33:04 Chce ti pomoct! Já taky! Rozumíš, Ericu?
00:33:06 Chápeš, že tě chceme dostat z těch sraček?
00:33:09 -Jenže to je tomu debilovi volný!
00:33:12 Tomu jde jen o to přišít mi vraždu Charleyho.
00:33:16 To je všechno.
-Jak to že všechno?
00:33:20 Tvoje historka s fetem mě taky zajímá, to jo. E?
00:33:28 Jo, víš co si myslím?
00:33:31 -Debil a myslí, dobrý.
-To jo.
00:33:35 A bude to ještě mnohem lepší
00:33:39 až si ten debil dá do souvislosti Charleyho smrt a ty tvý kšefty.
00:33:44 -Sleduj. A už fantazíruje.
00:33:47 -Jen počkej, tohle je teprve začátek.
00:33:50 Malej feťáckej smrad tahá poslední prachy ze slabošskýho dobráka.
00:33:54 A když se ten chudák octne na dně, feťák mu nevěří.
00:33:58 Splaší kámoše, ti ho zmlátí. Jenže to kapku přeženou.
00:34:02 Tak se na něj vrhnou znova, aby to vypadalo jako čin sadisty.
00:34:06 A tělo někde pohodí.
00:34:10 -"Splaší kámoše".
00:34:12 To jste dost vedle, pane inspektore!
00:34:15 Eric nemá kámoše! Ale já ty 2 smrady najdu!
00:34:17 Řeknu jim, že když nepřestanou, jdu na policii!
00:34:20 A tam prozradím jejich adresu!
00:34:23 -Policie je tady. Tu adresu, slečno.
00:34:34 -Ten pán je od Erica.
00:34:39 -Nese prachy?
00:34:43 -Příjemná atmosféra, ne?
00:34:46 Ale mám dojem, že tady došlo k omylu.
00:34:49 Nejsem tu kvůli synovi.
00:34:52 Jsem tu kvůli otci. Charles Berliner, hm?
00:34:55 Zavražděný, brutálně.
00:34:58 -Co to má společnýho s prachama od Erica?
00:35:01 -Hned jsem u toho.
00:35:03 Chtěli jste se k těm prachům dostat,
00:35:07 tak jste zavraždili Charlese Berlinera.
00:35:10 Možná za Ericovy spoluúčasti. A povím vám i kdy. V pátek v noci.
00:35:15 -Mluví jako polda.
-Pardon?-Mluví jako polda.
00:35:17 -Jo! Jo, mluví jako polda, protože je polda. Vidíš?
00:35:20 -Co to mění?
00:35:23 -Přece všechno. Nepošlete mě do hajzlu, budete mluvit.
00:35:27 -Tak jo. Tvýho kámoše jsme sejmout nemohli.
00:35:31 Zrovna v tu noc jsme byli na opačným konci Paříže.
00:35:35 -Á. Fakt, jo?
00:35:37 -Přines výstřižky.
-Tak běž, přines ty výstřižky.
00:35:49 -Včera v noci byla v ulici Vaugirard
00:35:52 přepadena lékárnice a posléze krutě týrána.
00:35:55 2 útočníkům musela vydat množství morfia.
00:35:59 -Á, jo.
00:36:03 -Kolik to dá? 2 roky?
00:36:05 -Víkend ve srovnání s tím, co máš ty.-Uhm.
00:36:10 K zabijákům, co si oběti vybírají podle menu, mám dost silné výhrady.
00:36:16 (řev)
00:36:21 -Hajzle!
-Dělej! Vypadni!
00:36:24 -Přerazils mu holeň!
00:36:26 -To není holeň, to je čéška. Bude mrzák.
00:36:28 Překřtíte ho na "Pajdu".
00:36:34 A tebe na "Bezhlavýho muže". Fajn.
00:36:39 Teď vám navrhuju malou kolektivní amnézii, po níž zavládne opět mír.
00:36:45 Hm? Nevím o lékárnici a vy o Ericovi.
00:36:52 -Říkal jste Eric? Není to omyl?
-Ne.
00:36:57 -Ještě ti budu vykládat o lIsle dAdam.
00:37:01 Já vím, že s tím pořád otravuju, ale byl jsem tam šťastný.
00:37:06 Po citové stránce i profesionální.
00:37:09 Báječně jsem si rozuměl s Margo i s Beethovenem.
00:37:14 To ráno mi šikmo přes okno přeletěl ptáček.
00:37:18 Zelenožlutý ptáček, v barvách jara.
00:37:22 -Proč mi to všechno vykládáš?
00:37:25 -Abys poslouchala. Abys ještě chvíli zůstala.
00:37:29 Nech mě, abych tě pomiloval.
00:37:32 Říkávalas, že to s tebou takhle nikdo nedělal.
00:37:36 -Dobře, Charley, zkusíme to. Proč ne?
00:37:40 Není důležité uspět, ale pustit se do toho.
00:37:44 -Hraješ si se mnou. Chceš, abych se úplně zbláznil.
00:37:48 -Říkám zkusíme to, Charley. Jsem hodná holka.
00:37:54 Víš dobře, že jsem schopná dělat cokoliv a s kýmkoliv.
00:37:58 Protože je mi jedno, co dělám.
00:38:07 Moc rád mě nevidíte. Zdá se.
00:38:12 -V noci jsem na vás U Růžového slona čekal. A dlouho.
00:38:16 Hodně dlouho.
00:38:22 -Od začátku na to myslíte.
-Na co?
00:38:25 -Chcete mě.
-Vy jste blázen!
00:38:35 -A proč? Už jste si vyzkoušel jeho svetr,
00:38:42 jeho boty, cigarety, postel.
00:38:50 Proč nevyzkoušet i mě?
00:38:56 -Co tím sledujete? Nechte té komedie.
00:39:02 -Mám chuť se s vámi milovat. To jsem přišla říct. Jen to.
00:39:09 -Milovat se mnou? Jen tak?
00:39:14 Tak, bez důvodu?!
00:39:18 -Dosáhnout s vámi orgasmu, to pro vás není skvělý důvod?
00:39:25 -Fajn. Dobře, tak jo, tak... tak na to vlítneme, ne?
00:39:29 Na stole. Stačí z něj sklidit.
00:39:32 Jo, já chápu, že jste do mě blázen.
00:39:35 Ženy šílí po vysokých blonďácích z fjordů. Hm?
00:39:38 No jo, jsem na to zvyklý. Mám to každý večer.
00:39:41 Takže, víte nic nového.
00:39:46 A co, co to děláte?
00:39:50 -Sklízím. Neříkal jste sklidit?
00:39:58 Charley nebyl tak komplikovaný.
-Váleli jste se v odpadcích? Co?
00:40:05 -Mě nemůžete ponížit.
00:40:10 Já totiž nejsem ješitná.
00:40:14 Marně se za něj oblékáte. Nikdy nebudete jak Berliner.
00:40:21 Nejste blázen. Pitomec, jo. To možná. Blázen ne.
00:40:32 Jednou před koncertem
00:40:35 jsme se s Charleym mluvili o Schumannovi, Griegovi.
00:40:39 Řekl mi, že má těch 2 plné zuby. I všech ostatních.
00:40:44 Povídám, tak toho nech.
00:40:48 A víte, co? 2. večer, při koncertu v Salle Pleyel,
00:40:52 před 600lidmi povstal, otočil se zády
00:40:57 a spustil kalhoty.
00:41:03 Můžete odolat někomu, kdo tohle dokáže?
00:41:07 Jen mě vzal za ruku a já jsem šla.
00:41:14 -Sem?
-Ano. Tehdy to tu vypadalo líp.
00:41:18 Všechno pomalu zchátralo, byt i naše láska.
00:41:22 Byt vydržel o trochu déle.
00:41:37 Charley mohl být báječným milencem. Až na jedno.
00:41:44 Chtěl mě zavřít do klece.
00:41:49 Potřeba vlastnit, ta mužská mánie.
00:41:54 Všechna láska světa v jedný posteli.
00:41:58 (z kazety)
00:42:01 -Nech mě, abych tě pomiloval.
00:42:04 Říkávalas, že to s tebou takhle nikdo nedělal.
00:42:07 -To byla pravda.
00:42:11 -Hraješ si se mnou. Chceš, abych se úplně zbláznil.
00:42:16 Ne, tohle ne, to ne. Miluju tě. Nechci, abys to dělala. Ty ne.
00:42:27 -Víte, co jsme dělali?
00:42:29 -To mě nezajímá. Každý podle svého.
00:42:33 -Správně, Bobby. A jak je to podle vás, hm?
00:42:38 -Mm.
00:42:40 -Ne, ne, mlčte. Já na to přijdu sama.
00:42:44 Vždycky na to přijdu.
00:42:48 Vzrušuje mě to. To hledání.
00:42:55 Budeme hledat spolu. Jednou, až budete mít víc času.
00:43:02 -Proč vám šlo o ty kazety? Chcete je zničit?
00:43:07 -Ne, poslouchat. Já nic neničím.
00:43:13 -Kromě lidí, kteří jsou kolem vás. Mm?
00:43:32 Pokud tady budu, nesmím zapomenout vzít chleba a máslo.
00:43:35 -Já vám nakoupím.
00:43:37 O významnejch dnech já šel croissanty,
00:43:40 a pan Berliner chystal kafe.
00:43:42 -Co myslíte těmi významnými dny?
00:43:45 -Ty dny, kdy tu zůstala. Vídal jsem ji odcházet brzy ráno.
00:43:52 Teda ona je i ráno pěkná.
-Hm.
00:43:56 -Jsem ranní ptáče,
00:43:59 za ty roky jsem viděl odcházet regimenty ženskejch.
00:44:03 Za úsvitu utíkat na metro, celý pomačkaný.
00:44:06 Jak rozteklý svíčky pocintaný kafem.
00:44:10 Práce ženskejm nesluší.
00:44:13 -Nemůžou být jenom štětky.
00:44:16 -A proč ne? Pracující a štětky. Aspoň by člověk věděl, proč maká.
00:44:21 -No jo. Vy jste idealista, pane Léonci.
00:44:30 Byla tu často?
00:44:33 -Ze začátku skoro každou noc a pak čím dál míň.-Ano.
00:44:37 -Víte, jak to chodí.
-Tak trochu.
00:44:56 -Ještě 1.
00:45:09 -Tady Pub Royal, prosím. Á, jak se máš, zlato? Jo, je tady.
00:45:15 Jo, už hezky dlouho. Dám ti ho. Pro vás, pane inspektore.
00:45:21 -Kde sakra trčíte, co?! Řekla jste v 11, víte, kolik je?
00:45:26 -Vím, jistě. Čekám tě.
00:45:29 -Jak, čekáte? Kde čekáte?
00:45:31 -Netrpělivý, zdá se. Máš chuť? Mm?
00:45:37 -Jo, jo, no ano, možná.
00:45:40 -Tak to řekni.
00:45:44 -Řekl jsem, jo.
00:45:48 -Řekni mi: "Mám chuť se milovat." Jestli to neřekneš, zavěsím.
00:45:56 -Mám chuť se milovat.
00:45:58 -Špatně tě slyším. Vadí ti se mnou mluvit?
00:46:02 -Nemyslíte, že jde tak trochu o osobní věci?
00:46:07 -Tady je vybraná klientela. S prasečinkama si jděte do kabiny.
00:46:11 -No jo.
-Kdo to tam na tebe mluví?
00:46:14 -To je, to je barman.
-A proč tě má za prasáka?
00:46:18 -Nemá mě za prasáka.
-Vůbec ne.
00:46:21 -Ne, on jen říkal O, sakra! Jo, mám chuť tě vojet!
00:46:26 Tak. Je to jasný?
-Tak jo. Tak jo, jasný?
00:46:29 -Pojď honem.
-Pojď! Ale kam, kruci?!
00:46:33 -Ven. Je tam červené auto.
00:46:38 V tom červeném autě je žlutý kabát.
00:46:42 A pod žlutým kabátem, hádej!
00:46:48 He.
00:47:03 -Co sis to vymyslela?
-Číslo jako z cirkusu.
00:47:07 Průsvitná halenka, korzet, černé punčochy.
00:47:11 Ale mohl by ses mi smát, tak jsem šapitó strhla.
00:47:15 Podívej, Bobby.
-Zapni se, seberou nás.
00:47:38 -Á, co ty tady? Proč jsi nezavolal? Vyzvedla bych tě na Roissy.
00:47:44 -No jo.
00:47:46 -Jean-Loup Soeren, autor toho všeho a mnoha dalších věcí.
00:47:52 Inspektor Staniland.
-Dobrý den.
00:48:02 -Jak bylo v Albánii?
00:48:04 -No, pf, jako na fotkách, spíš hůř.
00:48:08 -Postarej se o inspektora Stanilanda.
00:48:12 To pro něj jsem se tak vyfikla. Vezmu si šaty.
00:48:20 -Bílé? Červené?
-Mně červené.-Dobře.
00:48:25 Bordeaux, burgundské? Od Loiry?
-Ó, no, Bordeaux.
00:48:31 -Bordeaux.
00:48:35 Inspektor čeho?
-Á, policie.
00:48:39 -Má problémy?
-Ona ne, já jo, kvůli ní.
00:48:46 Ona tu bydlí?
-É, pf, někdy přespí.
00:48:57 -Pardon.
00:49:03 Díky.
00:49:12 Tuhle fotku znám.
00:49:15 -Jo, byla ve spoustě časopisů. A přitom není nic moc.
00:49:20 -Byla u Charlese Berlinera.
-Byla? Už tam není?
00:49:24 -Charley Berliner tam už není. Byl zavražděn. V pátek v noci.
00:49:30 Znal jste ho dobře?
-To já ho seznámil s Barbarou.
00:49:35 -Možná to nebyl nejlepší nápad.
00:49:43 -Proč si tu fotku nechal?
00:49:47 Mohl jsem mu dát mnohem zajímavější.
00:49:50 Znal část mého malého muzea. Jestli chcete?
00:49:54 -Určitě.
-Fajn.
00:50:33 Dobře. Barbara Chalonová, rozená Sparková, irská občanka.
00:50:40 Chlubí se, že kdysi pásla ovce, což nemusí být pravda.
00:50:44 A pak slyšela v rádiu, a to možná pravda je, o Miss Londonderry.
00:50:49 -Pastýřky často slýchají hlasy.
00:50:53 -1. cenou byla cesta do Paříže.
00:50:56 Ona ji vyhrála, jenže organizátoři zkrachovali.
00:50:59 Záhadou, ty patří k jejím půvabům,
00:51:02 se Barbara Sparková dostala do Paříže,
00:51:05 kde se po nějaké době setkala se slavným fotografem.
00:51:08 -Ne.
-Jak to, že ne?
00:51:10 -Sparková dorazí do Paříže
00:51:13 a později se slavný fotograf setká s jistou Barbarou Chalonovou.
00:51:19 Mezi Sparkovou a Chalonovou je jakési neznámo.
00:51:25 Ale klidně by se to mohlo jmenovat pan Chalon.
00:51:31 -Víte, že byste byl skvělý polda?
-Kdo ví.
00:51:37 -Tak nebo tak, je podivuhodná, že?
00:51:44 Ne vysloveně krásná. Podivuhodná.
00:51:48 Ženy inspirují básně, sonáty, taky zločiny. Proč ne?
00:51:55 A tahle násilí.
00:51:58 Jo. Je to prostě fenomén. Dokonalý.
00:52:03 -Pane inspektore? Pane inspektore? Slyšíte mě?
00:52:09 -Co se děje?
-Můžete sem jít?
00:52:31 Pojď.
00:52:36 Pojď! Jemu je to fuk.
00:52:49 Na co čekáš? Pojď!
00:52:56 Pojď!
-Fajn, tak já půjdu.
00:53:01 (smích)
00:54:12 -Tak co?
-Jako Co?
00:55:04 -Líbí se vám? Počkejte si, vyvolávám poslední.
00:55:11 -Máte pravdu, ty budou určitě nejexpresivnější. Hm.
00:55:15 -Jasně.
00:55:47 -Jmenuju se Marc.
00:55:52 Vy jste mě hledal? Tady sem.
00:56:00 Hezký večer.
00:56:08 (zvonění telefonu)
00:56:14 -Moularde! Moularde, probuď se! Telefon!
00:56:21 -Haló, neruším vás?
00:56:24 -Kdepak, já jsem nespavec. Naopak vás moc rád slyším.
00:56:30 Mám totiž pro vás 3 zprávy.
00:56:34 Takže za 1.:
00:56:38 Nemám kulku ráže 7,65.
00:56:41 Za 2.: Taky jsem nenašel toho jistýho Marca.
00:56:45 -Já ho viděl.
-Fakt, jo? Tak bezva. No a co?
00:56:49 -Moc milej. Sportovec.
-Dobře, ale co přesný popis?
00:56:54 -Metr 80, blond, blond krátké vlasy.
00:56:58 Oči modré nebo šedivé, světlé.
00:57:02 Celkem, celkem vzato, ne nějak nesympatický,
00:57:06 víte, spíš nevychovaný.
00:57:10 -Dobře, dáme ho hledat. Jo a za 3.: mám Chalona!
00:57:16 Takže Arthur Chalon,
00:57:19 obchod se skopovým bravem, Rungis. Co znamená to...
00:57:23 -Rungis?
-Ne, ten brav.
00:57:26 -Policejní důstojníku Moularde,
00:57:30 máme k dispozici jen 300 milionů neuronů,
00:57:33 takže je nezatěžujme nějakými zbytečnostmi. Mějte se.
00:57:44 -Jo, je to možný. Ty tomu nevěříš.
00:57:48 Byl jsem tam včera. Nech se překvapit.
00:57:53 Narváno, co? No jo, uvidíme.
00:57:58 Zdravím. Jak je? Dobrej večer.
00:58:03 -A co vy? Dobře. Máte se?
00:58:15 -Dej mi jedno.
-A mně taky. Nazdar.
00:58:30 Co ty, dáš si něco?
-Ne, ne, díky.
00:58:42 -Proč na mě tak koukáte?
-Tak si vás představuju s 1 courou.
00:58:48 -Taky si to občas představuju. Jde o nějakou konkrétní couru?
00:58:53 -Barbaru.
00:58:56 -Co s ní teď je? Barbara.
00:59:02 To byla moje velká doba, pane. Arthurův vrchol slávy.
00:59:09 Víte, že ještě dnes,
00:59:11 když na to pomyslím, nemůžu uvěřit, že jsem to zažil?
00:59:14 -Mm.
-A proč o ní mluvíte?
00:59:17 -Možná někoho zabila. Říkám možná. Nevíme to jistě.
00:59:23 -Jste polda?
-Mhm.
00:59:26 -Ptám se, protože tady poldy moc rádi nevidíme.
00:59:29 -Jo. Tam u nás taky ne, má to svý důvody.
00:59:36 -Nejhorší bylo, jak v noci věčně někde courala.
00:59:42 Že prý od dětství, aspoň to tak říkala.
00:59:44 -To říkala vám. Je ještě 2. verze, že jako malá pásla ovce.
00:59:49 -Á, no jo, ta měla těch verzí pomalu jako dnů v roce.
00:59:56 Výstřední matka,
00:59:59 otec, řidič v Belfastu, těžkej notorik.
01:00:04 Jednou, když byl pod obraz projel autobusem skrz policejní stanici.
01:00:10 2 mrtví, asi 20 raněných.
01:00:13 Takže, tatík šel do basy, máma pláchla s 1 z hospody.
01:00:19 Nemyslím štamgasta. S takovým od nádobí.
01:00:24 A Barbara zůstala sama na mladšího brášku.
01:00:27 -Má bratra?
01:00:29 -Pořád ne. Jen někdy, když se to šikne.-Hm.
01:00:35 -Všechno jsem jí strpěl. Útěky, lži, všechno.
01:00:40 Dokud si nezačala vodit chlapy domů.
01:00:45 Třeba jsem přišel ráno a našel je ve své posteli.
01:00:49 Začal jsem toho mít dost.
01:00:52 Říkám: "Koukej, Barbaro, buď se změň, nebo si běž."
01:00:57 Víte, co mi odpověděla?
01:00:59 -Á. Řekla vám, že odejde.
-Jo. A udělala to.
01:01:08 Ale užil jsem si s ní. Potvora. Co jsme se nasmáli.
01:01:17 S tou novou to není úplně ono.
01:01:23 -Pořád se smát nemůžeme, pane Chalone.-Jo.
01:01:29 (zvonek)
01:01:52 -Kolik je hodin?
-3 odpoledne.
01:01:54 -Á, do háje! Ó!
01:01:57 -Říkám si, v práci není, tak uděláme poradu u něj.
01:02:01 Zítra u tvého zástupce, pak u mě. Kancl zavřeme.
01:02:07 Co je, vypadáš dost vyřízenej.
-Taky jsem.
01:02:10 -Tak si dej sprchu.
01:02:12 -To jsem dělal celou noc. Mám i fotky.
01:02:14 -Jak jsi daleko?
-Podle toho s čím.
01:02:17 -S tím tulákem.
01:02:19 -Žádný tulák, pianista. Chceš ho slyšet? Mám kazetu.
01:02:23 Opus 54 od Schumanna.
01:02:27 -Schumann mě nebaví.
-Tak jo.
01:02:30 -A ty mě taky štveš.
-Tak jo.
01:02:32 -Nevím, o co ti jde. 48 hodin, pak ti případ vezmu.
01:02:38 -Hm. V tom případě dám výpověď. Nebo půjdu dřív do penze.
01:02:50 -A co asi budeš dělat?
01:02:53 -Ožením se. Teda možná. Ještě to není jisté.
01:02:57 Ty bys mi mohl jít za, za svědka.
01:03:03 Za družbu.
-A koho si vezmeš, prosím tě?
01:03:08 -Barbaru Sparkovou. 1 Irku.
01:03:15 Do 2 dnů máš na stole podepsané přiznání.
01:03:19 -A můžeš mi říct čí?
-Barbary Sparkové. Mm.
01:03:28 Proto jsem říkal, že to ještě není jisté. A právem.
01:03:36 -Než bude to doznání trochu běžného čtení.
01:03:40 -Co je to?
01:03:42 -Nové informace. To místo mělo svá tajemství.
01:03:45 V blátě zůstaly stopy. Kolem toho tuláka.
01:03:49 -Pianisty.
01:03:51 -Kolem toho pianisty. Vrahové byli nejmíň 2.
01:03:54 Mokasíny, velikost 43.
01:03:58 Lodičky 37, na jehlách.
01:04:07 Teď už jen najít ty boty.
01:04:34 -Jsem plná slz a nedokážu plakat. Špatná vdova.
01:04:51 -Nemá se odcházet na moc dlouho, Charley.
01:04:55 Pomalu ses dostal do zóny zapomnění.
01:04:59 Ve vzpomínkách se vracíš tak trochu načerno.
01:05:04 Jako přízrak. Co, Charley?
01:05:50 -Máme ho. Villa des deux Anges 18, 14. obvod.
01:05:54 Máme ho, víte koho. Villa des deux Anges 18, 14. obvod.
01:05:59 -Aha, díky.
01:07:18 Když nebudete zamykat, jednoho dne vás vykradou, uvidíte.
01:07:22 -No a co? Koukejte odsud vypadnout!
01:07:25 -Jinak mě zmlátíte?
-Jo.
01:07:27 -Víte, já bych potřeboval něco objasnit.
01:07:30 Proč jste si mě tuhle podal?
-Protože jste prase.
01:07:35 -To sotva. A Berliner? Toho jste si taky párkrát podal.
01:07:40 Mám nahrávku, kde tvrdí: "Jednoho dne mě ten debil určitě zabije."
01:07:45 -A proč by mělo jít o mě?
01:07:50 -To vám ještě nikdo neřekl, že vypadáte vážně jako debil?
01:07:54 -Zatím ne.
-Tak vám to říkám já.
01:07:57 A jelikož to tvrdil i Charley,
01:08:00 není to jen označení, nýbrž přezdívka. Už vám to zůstane.
01:08:13 Mhm. Je to tak. Sháním vás.
01:08:16 Přepadl jste mě nečekaně, to už se nestane.
01:08:19 Jestli se opovážíte, rozsekám vás na kusy.
01:08:21 S velkým potěšením. Hm?
01:08:24 Zpátky k Berlinerovi.
01:08:28 -To prase mělo vlastně pravdu. Chtěl jsem ho zabít. Jenom chtěl.
01:08:38 -Proč říkáte to prase?
01:08:42 -Protože jste prasata.
01:08:45 On, vy, fotograf. Prasata.
01:08:55 Když mi ukázala tohle, skoro jsem brečel.
01:09:03 Vy nechápete, že Barbara je královna?
01:09:07 Viděl jste ji tančit?
01:09:10 Viděl jste, jak kráčí? Královna. Jenže ta potřebuje lásku.
01:09:17 A vy kolem kroužíte a funíte. Zvrhlost.
01:09:25 Chcete něco říct?
-Jen do toho.
01:09:29 -Vy jste z nich nejhorší.
01:09:32 Charley byl alespoň umělec, měl talent.
01:09:36 Policajt? Jak se může vyspat s poldou?
01:09:40 -Zhasne světlo, zavře oči a myslí na něco jiného.
01:09:55 Máte pravdu. Je to všechno dost vulgární. Ne, ne.
01:10:00 Ne, ne, zvrhlé, říkal jste zvrhlé. Jen 1 otázku.
01:10:05 Proč bdíte nad Barbařinou počestností?
01:10:08 Jste její zpovědník, milenec, manžel?
01:10:12 -Její bratr. Prostě jen její bratr.
01:10:32 -Mhm, mhm, mhm.
01:10:37 Tuhle čtvrť jsem neznal. Je tu moc pěkně.
01:10:42 -Trochu jak na venkově, ale všude obchody. I s donáškou.
01:10:48 -Podívejme. Já myslel, že už to není.
01:10:53 -No vidíte.
01:11:00 Malou skotskou?
01:11:03 -Velkou skotskou. Velkou skotskou nebo, nebo koňak.
01:11:23 -Ne, madam, osobně jsem pana Marcela Prousta nepoznal.
01:11:27 A proto nemůžu vědět, co jídával.
01:11:30 Ale zaslechl jsem, že večeřel ve svém pokoji.
01:11:34 Byl to člověk, který chodil brzy spát.
01:11:37 -Naše rodina ti může připadat trochu výstřední.
01:11:41 Podle mě jsme si nevedli zle.
-Uhm.
01:11:44 -Longfordská dlažba je stejně tvrdá jako pařížská, zvlášť tam u nás.
01:11:49 Říká se tomu dolní konec města. Ze mě se měla stát štětka.
01:11:56 A z Marca grázl.
01:12:01 -Uznávám, on se často chová jako grázl a já jako štětka.
01:12:05 -A já jako polda.
01:12:07 Zeptat se tě, s kým jsi byla, když zemřel Charley,
01:12:11 asi bys mi napovídala kdoví co. Jako s Marcem.
01:12:14 Když jsem s tebou o něm mluvil poprvé,
01:12:17 řekla jsi: "Kdo je to?"
01:12:20 A přitom jsi mi mohla jednoduše říct: "To je můj bratr."
01:12:23 -Tos mě táhnul až sem, abys mě vyslýchal?
01:12:26 -O!
-Ne?
01:12:29 -To ne, to by přece bylo dost ubohé.
01:12:31 -Á? Á.
-Hm?
01:12:35 -A můžu se ptát i já?
-Mm.
01:12:38 -Dnes v noci, bylo ti dobře?
01:12:40 -Á, ne. Tedy jo.
01:12:48 Vždycky jsem chtěl zajet si s nějakou ženou někam k moři.
01:12:54 Chodit po pláži, sbírat ty mořské hvězdice.
01:13:01 -Vždycky něco chybělo?
01:13:05 -Hm. Jo. Buď nebyla pláž, nebo ty hvězdice.
01:13:24 -Život v Irsku byl těžký, ale měl své kouzlo.
01:13:28 Občas se mi zasteskne.
01:13:30 -Proč jsi jela do Paříže?
-Vždycky jsem chtěla.
01:13:34 Otec mluvil o Francii, byl tu za války.
01:13:37 Důstojník z povolání. Vylodil se tehdy nedaleko odsud.
01:13:42 -Jistě. I s autobusem.
01:13:47 -Ty jsi byl v Rungisu!
-Ano, prosím.
01:13:49 -Co ti tam Arthur napovídal?
01:13:53 Bylo to k smíchu?
01:13:55 -Ne, ale že tvůj otec projel komisařstvím,
01:13:59 to mi celkem nepřipadá zrovna, zrovna k pláči.
01:14:04 -Co ti ještě řekl Arthur?
-Mm.
01:14:07 -Že jsem každou noc někde courala?
-Jo.
01:14:10 -Že jsem si vodila chlapy domů?
-Jo.
01:14:13 -To je ti taky k smíchu?
01:14:15 -No, to míň. Otázka Barbary Sparkové:
01:14:19 "Kdy jste se do mě zamiloval?" Odpověď inspektora Stanilanda:
01:14:24 "Když jsem slyšel váš hlas na kazetě."
01:14:29 Hlas, který někomu jinému říkal:
01:14:32 "Jsem schopná dělat cokoliv s kýmkoliv."
01:14:38 -Hloupé řeči. Abychom vyrajcovaly muže.
01:14:47 Taky jsi předtím říkal divné věci:
01:14:51 "Přiznáte se, sbalím vás, bude to 20 let."
01:14:58 Moc veselé to není.
01:15:03 -Řeči, kterými rajcujeme ženy. Mm?
01:15:07 -Charley Berliner, Jean-Loup Soeren,
01:15:12 Marc, Arthur Chalon.
01:15:16 Teď už znáš skoro všechny.
-Jen tebe ne. Jak žiješ? Z čeho?
01:15:22 -Z fotek.
-Jsi drahá?
01:15:27 -Záleží na druhu fotky. Jean-Loup Soeren rozhodně drahý je.
01:15:36 Otázka inspektora Stanilanda:
01:15:39 "Barbara Sparková a Jean-Loup Soeren,
01:15:42 měli spolu sexuální vztah?"
01:15:47 Odpověď Barbary Sparkové: "Občas ano, pane inspektore."
01:15:54 Otázka inspektora Stanilanda:
01:15:57 "Charley Berliner o těch vašich pletichách věděl?"
01:16:02 Odpověď Barbary: "No ovšem. K čemu by jinak pletichy byly?"
01:16:09 Povím ti něco moc důležitého. Vadí mi, když se mě vyptávají.
01:16:15 Nesnáším mořské pláže.
01:16:18 A nejvíc nesnáším procházky s poldou,
01:16:22 který mi na pláži klade otázky.
01:16:27 -Navíc jsi starý. A ošklivý.
01:16:33 A blbec.
01:16:56 -Tak zítra. Asi se vrátím pozdě.
-Měj se. Jo.
01:17:00 -Kam jedete?
-Do Paříže. Ale radši jezdím sám.
01:17:04 -Já taky, ale mám naspěch.
01:17:07 Doufám, že nejezdíte jako šílenec.
01:17:45 -Dobrý. Vydrž. Tohle vypadá dobře. Nakloň se k ní víc.
01:17:51 Ukaž. Tak. Jestli je chceš přepudrovat, můžeš. Běž.
01:17:56 -Dneska nevypadáš moc dobře.
01:17:58 -Jo. Takhle. Ukaž. Počkej, prosím tě. To je ono.
01:18:01 -Máme se usmívat, nebo...
-To vypadá dobře.
01:18:09 Tak. Jo. To je... Myslím, že teď můžeme.
01:18:13 -Neruším vás?
01:18:16 -No, nemůžu říct, že byste přišel zrovna vhod.
01:18:20 Dovolíte?
-Promiňte. Hledám Barbaru.
01:18:25 -Já myslel, že je s vámi. Dostal jsem pohled z Cabourgu.
01:18:30 Koukal jsem, nedovedu si vás tam představit.
01:18:33 Je to moc literární, ošklivé. Ne?
01:18:37 Cartier-Bresson tam udělal úžasný cyklus.
01:18:40 Imaginární šedi, neexistující bílé.
01:18:43 Stará Angličanka spící před kabinkou. Vzpomínáte?
01:18:47 Ne? No nic.
01:18:49 Ano? Á, Francoisi. Ne, nemůžu s tebou mluvit. Pracuju.
01:18:52 Zavolej mi. Ve středu by to šlo, ale ještě mi den předtím brnkni.
01:18:57 Jo, takže v úterý. Díky. Ahoj.
01:19:01 -2. den mi řekla: "Jsi starý a jsi blbec."
01:19:04 -To máte štěstí. Většinou odejde bez vysvětlení.
01:19:13 -Jo, tak já, nechám vás teda pracovat.
01:19:33 -Tvůj polda právě odešel.
01:19:45 -Je dotěrný, jako Charley.
-Á...
01:20:03 (zazvonění)
01:20:14 -Pane inspektore?
01:20:36 -Pan Berliner na rozdíl od vás neplival, byl čistotný.
01:20:42 No, jinak taky věčně postával u pultu a vyptával se na ni.
01:20:47 Kdybyste chtěl,
01:20:50 blondýnek s ametystovejma očima je tu spousta.
01:20:55 A jsou na chlapy vašeho věku.
01:20:59 Můžu se vás na něco zeptat?
-Hm?
01:21:02 -Proč každý, kdo má pech v lásce, chodí brečet ke mně?
01:21:06 -Protože máte otevřeno dýl než ostatní.
01:21:08 V době, kdy si člověk nemá s kým promluvit.
01:21:11 -Vidím ho tady, když si sedl za piano,
01:21:14 když tu byla i ona.
-Hm.
01:21:16 -Takový umělec jako on, tykal si s Beethovenem.
01:21:20 Víte, co hrál? Růže z Pikardie, tu starou odrhovačku.
01:21:23 -No jo, to znám.
01:21:32 -Vy už neberete kapky?
-Ne. Hledám kulky 7,65.
01:21:46 Ne, drama života tkví v tom, že z něj nevyjdeme živí.
01:21:52 Pravá otázka zní jak umřeme.
-To mluvíte na mě, pane?
01:21:57 -Ne, slečno. Já mluvím se Charleym. Vás, vás neznám.
01:22:02 Ideální by bylo vědět, co se děje v poslední chvíli.
01:22:06 Nebo i po té chvíli. Jednou by se to někdo měl dovědět!
01:22:13 A kvůli tomu je třeba jít, jít ve stopách Charleyho!
01:22:17 Ve stopách Charleyho smutku! Až na konec Charleyho pekla.
01:22:22 1 koňak, prosím.
-Pro mě taky.
01:22:25 -Ne, ne, jen 1 koňak, 1!
01:22:28 -Fajn.
01:22:32 (hra na klavír)
01:23:24 -A co je krucinál tohle?!
01:23:28 -Pardon Á! Jdete akorát, pane Léonsi.
01:23:32 Zrovna jsem se chtěl s vámi rozloučit.
01:23:35 Už sem nikdy nepřijdu.
01:23:38 -No to je škoda. Škoda. Už jsem si na vás zvykal.
01:23:42 Nebyl jste tak vzdělanej, ani tak inteligentní,
01:23:47 ale jak bych to řek?
-Ušlo to se mnou.
01:23:51 -Budete mi chybět, pane inspektore.
-Mm.
01:23:57 -A ta dáma?
-Co má být?
01:23:59 -Když přijde, co mám říct?
-Že pro ni zmíráte smutkem.
01:24:25 -Dobrý den.
01:24:34 -Dobrej, šéfe.
-Co tu dělá?
01:24:37 -Návštěva. Na oplátku, zdvořilostní. Pán mě přijal vlídně.
01:24:42 -Prima. To hned každého šoupneš ke mně?
01:24:45 -Marc Spark není každý.
01:24:47 Málem jste ho dal předvíst v želízkách.
01:24:49 -Dobře. Tak jo, tak jo, tak jo.
01:24:54 -Tak co se děje?
-A co jako?
01:24:56 -S Barbarou. Vy hledáte ji, ona vás. Co bylo?
01:25:07 Povíte mi, co se stalo?
01:25:10 -Nic, vůbec nic. Prý jsem starý a blbec.
01:25:15 -Už jsem se bál, že je to vážné. Ona čeká, až se ozvete.
01:25:27 Dnes přijde ke mně na večeři. Stavte se tak kolem 10.
01:25:33 Pomůže to vám a jí taky.
01:25:36 I když vypadá, že má chlapy na háku,
01:25:39 je Barbara dost ztracená.
01:25:41 -Nemyslíte, že Charley byl taky dost ztracený?
01:25:44 -Dávala mu zabrat. Chudák. Milovala ho po svém.
01:25:51 -Tak po svém. Divný způsob.
01:25:54 -Nikdo vás nenutí. Berte nebo ne.
01:25:58 -V kolik jste říkal? V 10?
01:26:02 -Sám a beze zbraně.
01:26:10 Dovnitř se dostanete, ne?
01:26:23 -Je hrozně pozdě, letím. Mám rande. Měj se!
01:27:05 -Ještě nejsi? Beethoven, symfonie číslo 1.
01:27:11 -Než budeš ty, stihnu všech 9. Jean-Loup řekl o půlnoci. Takže...
01:27:25 Snad nechceš jít ven v tomhle?
01:27:29 -Nejenom v tomhle.
01:27:35 V tomhle taky.
01:27:40 Dělej, pospěš si.
01:28:21 -Jaký to bylo v Kabúru?
-K ničemu.
01:28:25 -A proč?
01:28:28 -Staniland je z těch,
01:28:31 co věří, že se život změní, když budou jinde.
01:28:37 -A jinak?
-Co tím chceš říct?
01:28:41 -To přece víš. Chci říct, jaký je?
01:28:50 Mm? Tak pověz. Jako Charley?
01:28:56 -Lepší než on.
01:28:59 -A než já?
01:29:04 -Už ani nevím.
01:29:07 Budeš se muset moc snažit.
-Aha.
01:30:06 (zvuky nahoře)
01:30:54 (dechy)
01:31:11 Miláčku.
01:31:15 -Já to věděla. Já věděla, že budeš skvělý, ty ničemo.
01:31:20 -Jsi moje sestřička. Moje sestřička.
01:31:25 -Ano.
01:31:28 -Řekni to ještě. Ještě.
01:31:32 -Jsem tvoje sestřička. Tvoje.
01:31:48 -Omlouvám se, že začnu 1 podružnou otázkou.
01:31:51 V pátek 6., na kolikátou hodinu jste sem Charleyho pozvali?
01:32:02 Charleyho tělo se našlo někdy kolem čtvrt na 8 ráno
01:32:05 u Porte de Pantin.
01:32:08 Pokud jste sem pozvali Charleyho na 10 večer, tak jako mě,
01:32:12 měli jste dost času přichystat divadlo.
01:32:15 V klidu pak zabít diváka a dopravit ho k Port de Panten.
01:32:20 A nakonec odhodit tělo vedle, vedle tratě. Bez problémů.
01:32:26 -Vaše otázka je jasná. Pokusím se o jasnou odpověď.
01:32:31 Charley přišel v 10. Nemohl se vynadívat, dlouho.
01:32:36 Asi jako vy.
01:32:38 Pak mě chtěl uškrtit. Dost primitivní reakce, ne?
01:32:42 Ten klavírista to začal brát vážně.
01:32:45 Odjel s Barbarou na týden do Dinardu.
01:32:48 Jako vy na 2 dny do Kabúru.
01:32:50 Přímořský vzduch asi svědčí erekci.
01:32:55 -A tvá sestra?
01:33:04 Prý jsem vulgární, teď abych byl sprostý!
01:33:08 To nesnáším! Měl bych se zlobit.
01:33:12 Přiměli jste mě sem přijít.
01:33:15 No ale to, to bylo nevyhnutelné. Jo, abych vše viděl.
01:33:19 Jsou věci jako tohle, o nichž platí: Uvěřím, až uvidím.
01:33:24 Myslím, že vaše milostné vztahy k tomu patří.
01:33:27 Kdy to vůbec začalo? Kdy to začalo? V deseti? Ve dvanácti?
01:33:30 Jemu je pořád 12, e? Chudáček Marc. On vlastně nemá věk.
01:33:34 No ano, jakmile je mu smutno, hned běží do náruče starší sestry.
01:33:38 -Zabiju vás.
01:33:40 -Nebo, tedy, aspoň tuším neuvěřitelné vztahy,
01:33:43 když starší sestra je zároveň ďáblem i pánem bohem.
01:33:46 Utěšuje bratříčka z toho, co sama způsobila.
01:33:51 Je to mimořádné,
01:33:53 když totiž odhlédneme od incestu, je váš milostný vztah fraška.
01:33:57 Barbara se miluje s každým, Marc se miluje jen s Barbarou.
01:34:00 I když to asi zkoušel i s jinými. Hm? Hm. Jak to šlo? No jo.
01:34:08 Jo, jo, život není snadný.
-Zabiju vás.
01:34:13 -A co sestřička? Je to opravdu tak dobré? Hm?
01:34:18 Jen jestli, jestli ona nepodvádí.
01:34:21 Co? "O ano, ano, Marcu, jenom ty, jenom ty!
01:34:25 Jsi nejkrásnější, nejúžasnější,"
01:34:29 Pak by ale Superman zářil radostí. Ne jako, pobledlý Mickey Mouse.
01:34:34 Chlapeček, co se počurává.
-Zabiju vás.
01:34:38 -Haha! Zabiješ mě, to už jsi říkal, pořád to omíláš.
01:34:41 Tak na co čekáš?
01:34:44 Určitě tu pořád máš zbraň, která zabila Charleyho. No tak!
01:34:47 Jdi pro ni, jdi! Hledej ji!
-Drž už hubu!
01:34:51 -Copak nechápeš, že proto jsem tady?
01:34:56 Nikdy bych tě za vraždu Charleyho nedostal.
01:35:00 Ale mrtvola inspektora Stanilanda tě pošle za mříže na zbytek života.
01:35:04 Ale buď klidný. Tvá starší sestra si to bude rozdávat hezky dál.
01:35:09 (výstřel)
01:35:23 -Neměl jste říkat, že jsem podváděla.
01:35:28 Nikdy jsem nepodváděla.
01:35:32 Ani s Charleym, ani s vámi, ani s nikým jiným.
01:35:45 A rozhodně ne s ním. Chudáček malý.
01:35:54 Když mu bylo 16, milovali jsme se poprvé.
01:35:59 Věděla jsem hned, že je to jako rakovina.
01:36:05 -Rakovina, na kterou umřel Charley.
01:36:10 -Málem jste na ni pošel i vy.
-Vy jste se nikdy nepokusila utéct?
01:36:15 -Znovu a znovu. Proto jsem jela do Paříže.
01:36:22 Po 6letech mě našel.
01:36:25 Řekl: "Už neodjížděj."
01:36:29 Pomilovali jsme se a začalo to znovu.
01:36:52 Znáte básníka Heinricha Heineho? Když umíral, řekl:
01:36:56 "Bůh mi odpustí, je to jeho řemeslo."
01:36:59 -Ale moje bohužel ne. Zabijete, Bůh odpustí, já vyšetřuju.
01:37:22 -Díky.
-Hm.
01:37:31 -Obráceně.
01:37:35 Jste ale milosrdný. Čekala jsem nadávky, ránu.
01:37:41 -Vždycky vidíte jen tu zábavnou stránku věci. A můj přítel Charley?
01:37:46 Jakou on v tom hrál roli?
01:37:50 -A my? Jakou my hrajeme roli?
-My?
01:37:58 -Ty a já. Taky existujeme.
01:38:04 Mě můžeš pustit, potopit, vymazat.
01:38:14 Měla jsem utéct znovu. Ale kam?
01:38:19 Možná že se mi už ani nechtělo.
01:38:23 A dnes, obávám se, je už pozdě.
01:38:28 -Proč jsi vystřelila na něj, ne na mě?
01:38:36 -Nebezpečí nehrozilo od tebe. Zítřek není pro tebe.
01:38:52 -Má vám někdo dojít pro teplé oblečení?
01:38:57 -Nevrátím se domů?
01:38:59 -Ne. Představuju vám komisaře Baumana.
01:39:03 On vám vysvětlí, co bude následovat.
01:39:06 S dámami to umí skvěle.
01:39:09 Můžete zavolat svému advokátovi. Marc-sebeobrana. Charley-nehoda.
01:39:14 To se dá obhájit.
01:39:19 -A co to znamená?
01:39:22 -Minimálně 10 let. Za 5 let budete venku.
01:39:25 To je slušná cena.
01:39:28 S dobrou četbou a vzpomínkami to uteče rychle. Á!
01:39:36 Samozřejmě s výčitkami to je delší.
01:39:42 -Byl jste vůbec aspoň na 1 vteřinu,
01:39:47 na jedinou kratinkou vteřinu sám sebou?
01:39:54 Nebo jste celou dobu byl jen ten hnusnej polda?
01:39:58 -To je otázka, kterou si nepřestávám klást.
01:40:24 -Byl jste vůbec aspoň na 1 vteřinu
01:40:29 na jedinou kratinkou vteřinu sám sebou?
01:40:33 Nebo jste celou dobu byl jen ten hnusnej polda?
01:40:41 Skryté titulky: Zuzana Trymlová Česká televize 2015
Kdysi slavný koncertní pianista Charles Berliner je brutálně zavražděn. Případu se ujímá inspektor Robert Staniland, zkušený, cynický vlk samotář. Brzy se seznámí s Berlinerovou vdovou Margaux, která se rozhodně neutápí ve smutku, stejně jako Berlinerův nevlastní syn Éric, závislý na heroinu. Staniland poslouchá nahrávky z posledních týdnů Berlinerova života, které nalezl v jeho bytě, a hledá motiv vraždy. Do případu vstupuje Berlinerova milenka, tajemná, krásná Barbara, která začne se Stanilandem hrát vzrušující a krutou hru.
Mistr francouzského thrilleru Jacques Deray obsadil do role stárnoucího inspektora vynikajícího Michela Serraulta, jeho protihráčkou je přitažlivá Charlotte Ramplingová. Stylový noirový snímek s jedinečnou atmosférou a napětím.