Pohádka o tom, jak čaroděj Fuk daroval kouzelnou hrušku přece jen tomu pravému (2003). Hrají: P. Nárožný, M. Vladyka, J. Zadražil, M. Maurerová, O. Vízner, V. Zawadská, J. Teplý ml. a další. Scénář A. Jerie. Kamera J. Šenfelder. Režie R. Meluzín
00:00:06 PROZPĚVUJE SI
00:00:10 Tjadadá.. tjadadá.. týjadadá.. Tjádadam, tyjadá, dádydam..
00:00:21 Jau! Teď jsem se spálil. Kuklíku! Kuklíku!
00:00:28 Kam se ten Kuklík zase jenom zakuklil? Chlap mizerná!
00:00:33 -Hoří, pane mistře?
-Prosím tě, kde jsi byl?
00:00:38 -Kde bych byl? Chytal jsem lelky.
-Lelky?!
00:00:43 Když máš službu v kuchyni, tak máš být v kuchyni, ty jeden!
00:00:47 Kvůli tobě jsem se spálil!
00:00:50 -Všechno je horký, podívej.
-Jau!!
00:00:52 -Ještě je to horký?
-Jau!! -No vidíš!
00:00:55 Co to tam prosím tě vaříš, že je to tak horký a že to tak prská?
00:01:01 Ále, vařím si vtipnou kaši, když mám dneska ty narozeniny...
00:01:04 Ty máš dneska narozeniny?
00:01:07 Nó.. jak se to vezme, pane mistře. Ráno jsem šel trénovat kouzlení,
00:01:12 chtěl jsem se proměnit v krásnou voňavou červenou růžičku.
00:01:17 Ale zaskočil mi voříšek, a tak jsem řekl jenom červ.
00:01:22 -A co se stalo?
-Byl ze mě červ.
00:01:26 Jenomže v tu chvíli letěl kolem kos - a hned po mně!
00:01:30 Naštěstí šel kolem kocour Mňouk - a hned po kosovi!
00:01:34 A kos frr - a vodletěl. Takže já jsem se podruhý narodil,
00:01:38 -tudíž mám dnes narozeniny.
-Ty máš houby s...
00:01:41 Plácni mě. Zatahej.
00:01:44 ..s voctem a ne narozeniny!
00:01:47 Ty budeš mít narozeniny až v listopadu a bude ti teprve 97 let!
00:01:52 Mám hlad, dávej na stůl, já zatím poklidím ze stolu.
00:01:57 Kde je má lupa?
00:02:00 -Taková?
-Přesně taková byla.
00:02:05 Taky měla vyřezávanou rukojeť no.. Tady byla odřená stejně jako tahle.
00:02:12 Jé, vždyť to je moje lupa!! Ty jeden Ku-ku-ku.. kuku-kuku!
00:02:20 KUKAJÍ HODINY: Kuku, kuku..
00:02:24 Nech toho, ty ozvěno jedna dřevěná! To ti jde, ale zapískat neumíš, co?
00:02:29 -No,mně to taky nejde. Dobrou chuť.
-Dobrou chuť.
00:02:34 Kolikrát jsem ti říkal, Kuklíku, abys mi tu lupu nebral, viď?
00:02:38 Že ji potřebuju, abych všechno viděl a všechno věděl!
00:02:42 -A hlavně abych dohlíd na Pižlíka!
-Pane mistře, už toho vážně nechte,
00:02:46 sám moc dobře víte, že nic nevíte, co já vám nepovím.
00:02:50 Ani skrz tu lupu pořádně nevidíte. Je vám 940 a půl roku,
00:02:54 jmenujete se Čáryfuk a říkáte si Fuk, protože to je kratší!
00:02:58 -Co je s tím Pižlíkem?
-S čím?
00:03:00 S tím Pižlíkem?
00:03:03 Pižlík je zlý skřet, který chce ovládnout svět a já mu to kazím.
00:03:08 Ale pozor, on čerpá sílu z lidské hlouposti!
00:03:12 Jak ji někdy jenom trošku vyčuchá.. Cos viděl v té lupě?
00:03:20 Koukám a najednou zahlídnu koutkem oka takový malý království,
00:03:24 jak se krčí takhle úplně v rohu toho velikánskýho krásnýho světa.
00:03:29 -Tak tam zaostřím a..
-No a?
00:03:32 Šel jsem čarovat a málem mě sezob kos.
00:03:36 Měl to udělat, já totiž to malinké království velice dobře znám.
00:03:42 -Jó? -Hm.
-A jak se tam dostanu? -Snadno.
00:03:46 Musíš se vydat tím směrem, kde nejvíc voní kvítí,
00:03:52 potom přebrodíš devatero kopců, přejdeš devatero řek..
00:03:57 Není to naopak?
00:04:00 Ale kdeže! To bys šel zpátky, to bys couval! Takže přebrodíš...
00:04:05 .. to je jedno. Prostě seš tam! Dej to sem.
00:04:09 -A kdo v tom království panuje?
-To ti můžu říct.
00:04:14 Král Božemůj. Původně se jmenoval docela obyčejně, něco jako Wolfgang
00:04:19 nebo Inocenc, nebo Pakosta..? Ne, to bude ten hrobník v Davli.
00:04:25 Ale on stále říká: Bože můj, co já s tímhle, bože můj, co s tamtím...
00:04:32 A tak mu tak všichni poddaní začali říkat. No a ujalo se to.
00:04:37 -A víte, že má dvě děti?
-Hm.
00:04:40 Princeznu Pusinku, která je hezká, moc hodná a všichni ji mají rádi.
00:04:45 -A proto jí i tak krásně říkají.
-A pak má taky prince Fintína,
00:04:50 a tomu tak taky všichni říkají, proč asi?
00:04:55 Protože je zlej, panovačnej, roztahovačnej a fintivej kluk.
00:04:59 V tom království mají pěknej šrumec. Pojďte se podívat..
00:05:25 -Bože můj, co já si jen počnu s...
-S tou děravou střechou!
00:05:29 To taky. Ale s následníkem trůnu, který se neumí chovat!
00:05:35 -Au!
-Cha, cha, cha..
00:05:38 -Za týden mu bude...
-Jedenadvacet.
00:05:42 -Já vím, už je to dospělý...
-Muž.
00:05:46 To asi nevím! Ale co s ním,když vám klidně řekne, že dvě a dvě jsou...
00:05:53 Pět!
00:05:55 Skoro pět. Ale ne úplně, jenom čtyři, pěkně prosím.
00:06:01 Fintíne, musím si s tebou vážně promluvit!
00:06:06 -A próč?
-Protože musíš jít příkladem.
00:06:12 -A próóč?
-Jsi následník trůnu, bože můj!
00:06:17 To já vím!
00:06:21 Co mě tví vychovatelé stáli peněz, všechno nadarmo!
00:06:27 Nakonec nad tebou všichni zlámali hůl! Mám jich plnou komoru.
00:06:33 Jediné, co tě zajímá, jsou nové šaty.
00:06:38 Copak se pro jednou nemůžeš zajímat o něco rozumnějšího?
00:06:44 Jistě otče. Moc by mě zajímalo, proč jsem ještě pořád nedostal
00:06:50 ten dvakrát plisovaný límec, který jsem si objednal!
00:06:54 VESELÝ ZPĚV
00:06:56 Sluníčko nám svítí, tráva je zelená a já mám zelený kolena..
00:07:01 -Dobré ráno vespolek.
-Dobré ráno!
00:07:04 To máme krásné ráno. Něco vám nesu. Hop, hop, hop!
00:07:09 A pan bratříček - hop!
00:07:12 A to nejkrásnější pro tatínka.
00:07:16 Bože můj, Pusinko, dcerunko moje! Udělala jsi mi radost.
00:07:22 Hmmm..
00:07:24 Mám velké starosti. Tvému bratrovi, protože je prvorozený,
00:07:30 mám v den jeho jedenadvacátých narozenin předat podle našich
00:07:34 zákonů královské jablko a žezlo. Copak můžu?
00:07:39 Copak se král může chovat jako klacek?
00:07:44 Chci vás upozornit princezno, že princ jablíčko nakousl a vyplivl.
00:07:48 Zřejmě mu neladí k šatům. To je chování, co? Tss!!
00:07:52 Dobře, dobře, zalez!
00:07:54 -Vidíš. Bože můj!
-Vždyť on zmoudří, tatínku.
00:07:59 Nech ho a uvidíš, že to bude lepší. Žádný učený s nebe nespadl.
00:08:05 Lepší, lepší, čekám už jedenadvacet let a pořád se to nelepší.
00:08:10 Kromě toho se povídá, že se tu kolem potuluje nějaký zlý skřítek.
00:08:15 OZÝVÁ SE SKŘEHOTAVÝ SMÍCH
00:08:19 Pytlík..
00:08:21 Piždík..
00:08:23 ..nebo Fiždík..?
00:08:26 OPĚT SKŘEHOTAVÝ SMÍCH
00:08:29 Tajemník: Náš poddaný to není, vím o každé duši.
00:08:32 V čele království musí stát osobnost, která by trochu..
00:08:38 Spíš velmi, Veličenstvo.
00:08:41 Když dovolíte, mě tedy úplně náhodou napadlo,
00:08:45 co kdyby se nestala následníkem vašeho trůnu tady Jeho Výsost princ
00:08:50 když si tento.. moudře nevede?
00:08:53 Řekněme si to rovnou Veličenstvo, dělá vám jenom ostudu.
00:08:57 Copak doma, tady už jsou na to lidé zvyklí,
00:09:02 ale jestli se to rozkřikne ve světě, tak to by..!
00:09:06 Ale kdyby to byl někdo úplně jiný.. někdo..
00:09:10 A to jako kdo?!
00:09:13 Někdo, někdo, kdo je vše.. všeho schopný, vlastně ne..
00:09:18 ..kdo je velice schopný, někdo, kdo ví, jak se má vládnout,
00:09:23 protože je pořád s vámi Veličensto. Někdo.. e.. no..
00:09:28 -Řekněme ty!!
-Řekněme.
00:09:30 -Tajemník?! A próč?
-Konečně rozumná otázka!
00:09:38 To je ale hloupý nápad, tajemníku! To pusť z hlavy!
00:09:45 Královská koruna se od nepaměti dědí z otce na syna.
00:09:49 Tady totiž nejde jenom o královskou korunu,
00:09:53 ale o celý královský rod!
00:09:56 Takže králem se stane můj syn, i kdyby byl úplný hlupák!
00:10:01 Jakože není.. úplný! A konec, tečka, hotovo! Bože můj!
00:10:09 -Vidíte to?
-Co to?
00:10:12 -No to.
-No, no vidím.
00:10:16 Kuklíku, vždyť jsem ti to říkal. Pižlík jde tam,kde vládne hloupost.
00:10:21 To to dopadne!
00:10:47 Jé! Jé! Aáá!
00:10:50 Výborně, výborně!!
00:10:54 Udělal jsem královské rozhodnutí! Tajemníku, piš si!
00:10:58 Kdo odstraní z princovi mysli mlhu, dostane zlata, kolik unese.
00:11:05 A piš dál, tajemníku!
00:11:09 Ode dneška přesně za týden, zvu zástupce každé rodiny
00:11:14 v našem království.. ..bože můj, nebude jich moc?!
00:11:18 Ne, hlavně když tu budou naši..
00:11:21 -Máš to?
-Bo.. bože můj, nebude jich moc?
00:11:25 Ale bože můj nepiš, bože můj si říkám jenom pro sebe!
00:11:29 Bože můj, tady se nedá pořádně vládnout. Piš dál tajemníku.
00:11:33 Zástupce, neboli vyslanec každé rodiny v našem Utěšeném království,
00:11:38 nechť se dostaví včas a řádně oblečen na slavnostní oběd
00:11:44 na našem zámku u příležitosti jedenadvacátých narozenin prince
00:11:49 a jeho slavnostního vyhlášení následníkem trůnu!
00:11:53 -Výborně, bravo, bravo..
-Máš to?
00:11:55 -..včas a řádně oblečen..
-Bože můj, to je doba!
00:11:59 Bože můj, to by jeden vyrostl! Dopíšeš to potom. Tak!
00:12:04 Pak to tisícpětsetkrát opiš, dej na to královskou pečeť
00:12:10 a roznes po všech rodinách!
00:12:14 Pro případ, že by někdo neuměl číst, všude to nahlas přeříkej!
00:12:19 A hoď sebou, ať to stihneš!
00:12:24 Je to tady, budou mít krále hlupáka a ještě k tomu fintivého!
00:12:31 A.. a.. ale!
00:12:35 Tak budou. Pokud vím, nebudou jediní.
00:12:39 Ale né, takhle to nemůžeme nechat, těch lidiček je mi strašně líto.
00:12:46 Sovo, sovo, moudrý ptáku, poraď, co teď? Poraď!
00:12:52 Samozřejně nic! Sedí, mlčí, žere, neporadí.
00:12:57 Moudrá kniho, moudrá kniho!
00:13:01 ..jak vyčistit kamna po zimě a komín.. Ale!!!
00:13:09 -Jé! Už to mám!
-Co? -Teď jsem to zapomněl.
00:13:15 -Zatahej! - Hruška!
-Jaká hruška?
00:13:19 Ty jsi ještě příliš mlád, abys to věděl, ale před naší chaloupkou
00:13:25 -roste hrušeň.
-A co je s ní?
00:13:29 -S čím?
-S tou hrušní.
00:13:32 -S jakou hrušní?
-Co roste před naší chaloupkou.
00:13:35 Před naší chaloupkou že roste hruš..?
00:13:39 -No, ano! A ona je kouzelná!
-Tady je kouzelný všechno.
00:13:43 -Košťata, hůlky, dokonce i já..
-Tak dobře poslouchej!
00:13:49 Ta naše hrušeň, co tady roste, je kouzelná proto, že každých..
00:13:55 Pojď sem!
00:13:57 ..že každých sto deset let na ní uzraje jedna jediná hruška.
00:14:03 Ale pozor! Má kouzelnou moc. Když ji sní hlupák,
00:14:07 tak ho ta hloupost hned opustí. A když ji sní chytrý..
00:14:13 -Tak bude hloupej!
-Nebude, bude ještě chytřejší.
00:14:19 Za týden to bude rovných 110 let, co uzraje tahleta jediná poslední.
00:14:25 Počkejte, počkejte, pane mistře! Když je ta hruška takhle vzácná,
00:14:30 tak jim ji pojďte prodat a odnést si zlata, co uneseme.
00:14:34 -Já mám hlad, jdu udělat svačinku.
-Že se nestydíš, Kuklíku!
00:14:40 Kdybys tu hrušku prodal, ztratila by svou kouzelnou moc,
00:14:45 -ta se musí dostat darem!
-Ahá.. Máte velkej hlad?
00:14:53 -Mám velký.
-Nebudu šetřit.
00:14:56 Ááá!
00:14:57 -Co vaříš, že to tak krásně páchne?
-Delikatesu! Tchoří karbanátky.
00:15:03 Jé! A omáčka ze žabích stehen.. A jako dezert puklé vejce. Mňam..
00:15:09 Pane mistře, co kdybyste hrušku dal mně? Já už jsem chytrej, budu ještě
00:15:15 chytřejší, proměním se v prince, Fintína proměním v Kuklíka..
00:15:19 A já tě proměním v míč a rovnou tě nakopnu!
00:15:22 Že by ses nestyděl, takhle dělat firmě ostudu, takhle to nebude!
00:15:26 -No tak ne, no!
-Bude to totiž takhle:
00:15:30 Ty půjdeš ke králi jako můj posel. A jako můj osel..
00:15:36 -Posel!
-Cože?
00:15:39 -Posel jste říkal!
-No jistě! Jako posel mu řekneš,
00:15:43 že princ dostane ode mě zadarmo hrušku moudrosti.
00:15:48 Aspoň bude o jednoho fintivého hlupáka míň!!
00:15:53 -A proč já? -Přece tam nepůjdu já!
-Je to strašně daleko a bude jídlo!
00:15:58 Prosím tě! Proměním tě v havrana a poletíš! Ble ble ble..
00:16:03 Ble ble havrana jste sliboval minule taky, a jak jsem dopad?
00:16:07 -Byl jsem netopýr!
-Ale jenom chvilku.
00:16:10 Doteď mě bolej uši!
00:16:12 Ale protože nedáváš pozor a vzals to o větve!
00:16:16 Prosím tě, tohle je běžná proměna, na té se nedá nic poplést,
00:16:21 to dělám léta a ještě jsem se skoro nikdy nesplet. -Vždycky.
00:16:26 -Připrav se. Jseš připaven?
-Ano.
00:16:30 Začínám s proměnou: Hokrle, pukrle, tráva, ať je z tebe kráva! Hu!
00:16:36 -Tfuj, to jsem se splet!
-Vy máte teda den!
00:16:40 Hokrle, pukrle, brána, ať je z tebe vrána! Vlastně havran!
00:16:46 Kráá!
00:16:47 Ale vrána nebo havran, hlavně už leť!!
00:16:53 -Můj koníček, dej mi ho.
-To je můj koníček, dej mi ho.
00:16:57 -Dej mi ho, je můj!
00:16:59 Můj! Můj!
00:17:01 Děti, děti, tiše, tiše. Drátaříku!
00:17:06 -Drátaříku!
-Drátaříku, Drátaříku!
00:17:10 Ano, mami?
00:17:11 Ty jsi celý tatínek, dej mu pánbůh věčnou slávu!
00:17:16 Ten, když zasedl k práci, tak taky neviděl, neslyšel.
00:17:20 -On byl dráteník, ty jsi Drátařík.
-No právě.
00:17:25 Chci, aby se za mě nemusel stydět. A taky vydělat něco na živobytí.
00:17:31 -Já mám koníčka! -Jé koníček..
-Já, já!
00:17:35 Ále, ale, ale! A koníček je můj! A hezky ke stolu. Šup, šup, šup..
00:17:40 -To je moje místo.
-Každý na svoje místo!
00:17:44 -Tohle je Hrnečkovic chalupa?
-Co si račte?
00:17:50 Na čele to sice napsáno nemáme, ale už je to tak.
00:17:55 Takhle se mluví s veřejným činitelem?!
00:17:59 Čert mi to byl dlužen, obcházet každou záplatovanou chatrč!
00:18:05 Pche!
00:18:07 Nesu vám královský rozkaz.
00:18:11 Už jsem jich roznesl čtrnáct set devadesát devět.
00:18:24 Tak copak nám pan král chce?
00:18:28 V neděli, přesně v poledne, slaví jediný syn našeho krále
00:18:37 dvacáté první narozeniny.
00:18:43 Jako ty, Drátaříku, jako ty!
00:18:47 Při této příležitosti bude prohlášen následníkem trůnu.
00:18:54 Náš Drátařík?
00:18:56 Syn slaví nachlup stejně narozeniny jako Fint.. náš princ.
00:19:02 -Ale není protivnej!
-Ani hloupej!
00:19:05 Ale řekněte, co my s tím? Jsme jen obyčejná chudá rodina.
00:19:09 Ticho! Mlčte! Proto zástupce, neboli vyslanec každé rodiny
00:19:15 v našem Utěšeném království..
00:19:19 Bože můj, nebude jich moc? Ne.. Toho si nevšímejte, to sem nepatří.
00:19:25 ..nechť se dostaví včas a řádně oblečen na slavnostní oběd
00:19:31 v královském paláci. Tak a konec, tečka, hotovo!
00:19:36 Jeden z vás ať je tam! Přesně v poledne.
00:19:41 Děláme si čárky! I když to nechápu, dávat takové chamradi oběd zadarmo.
00:19:48 -Pche!
-Není nad milý pozvání.
00:19:51 -Mami, prosím.
-Já chci první..
00:19:54 Já mám tak akorát čas. Ani nemám co na sebe.
00:20:00 -Ještě, ještě..
-To víš, že dostaneš. Nikam nejdu!
00:20:04 Ale je to na královské přikázání. A dělají si čárky!
00:20:10 Drátaříku...
00:20:13 -Jó!
-Drátařík bude princem!
00:20:16 Já? Ne, ne, nic takovýho. Ticho, děti, ticho!
00:20:20 Mami, já nemám čas, mám spoustu práce, se mnou nepočítejte.
00:20:24 I když! Co bych se tam vlastně nepodíval?
00:20:51 Bravo!
00:20:54 Už by tady měl být! Už je dvanáct hodin osm minut a on pořád nikde!
00:21:02 Tati, tatínku, neviděl jsi někde můj řetízek, ten od maminky?
00:21:12 Co se stalo?
00:21:15 Že prej ve dvanáct, bože můj, už jsem z toho celej nervózní.
00:21:19 Jak to, že ses ještě nepřevlékla? Chystá se slavnostní vyhlášení
00:21:23 následníka trůnu a ty jsi pořád za děvečku!
00:21:27 -Okamžitě se běž převléknout!
-To stihnu, tatínku.
00:21:31 Někde se mi smekl řetízek a musím ho najít...
00:21:36 -A kdo má přijít?
-Fuk, prej je to Fuk.
00:21:40 Co je fuk? A když je to fuk, tak se tím netrap, tatínku.
00:21:46 Ale ne fuk s malým f, Fuk s velkým F, čaroděj Fuk.
00:21:52 Po svém učedníkovi vzkázal, že se k nám osobně dostaví.
00:21:56 Chce tvému bratrovi předat vzácný dar, hrušku moudrosti.
00:22:01 Tomu, kdo ji sní, se prý rozbřeskne v hlavě a stane se moudrý a laskavý
00:22:09 A z chytrého se stane mudrc všech mudrců!
00:22:18 Musela jsem ho ztratit v zahradě!
00:22:35 PROZPĚVUJE SI Lá lá lá lááá..
00:22:43 Buď pršelo, a nebo tu byl pes. Jé... jé...
00:22:55 To bude on.
00:23:02 To je krása...
00:23:06 Pardon, pardon, já jsem... Já jsem tady jenom... já..
00:23:12 Fuj, to jsem se lek! Co to bylo za potvoru?! Kde je moje hruška?
00:23:18 Tady, dědo, upadla vám. Taky jdete do zámku na oběd?
00:23:23 Ale kdeže, já v poledne nejím, jsem stařičký, já jím hodně na noc,
00:23:29 to je daleko zdravější. Já nesu jeden dárek mladíkovi,
00:23:35 který má dneska narozeniny. Poslyš, nemáš dneska narozeniny?
00:23:39 Jak to víte, dědo? Dneska je mi jednadvacet.
00:23:43 Výborně! Tak to vyřídíme na místě.
00:23:48 -Tady máš ode mě hrušku, sněz ji!
-A není jí pro mě škoda?
00:23:53 Ale kdeže, netvař se tak hloupě. Sněz ji hned!
00:23:58 To bude mít pan král radost, to se bude divit!
00:24:01 Až se tohle dozví pan král...
00:24:04 To byl ale divný dědula. Hm. Jo jo..
00:24:13 ZPÍVÁ PRINCEZNA PUSINKA
00:24:16 Červená modrá fiala, fiala.. kde jsem ten křížek nechala...
00:24:22 Jé, ta je hezká!
00:24:27 A jejda, můj křížek, kdes ho našel?
00:24:33 Ležel tady na kašně. Jak mám vědět, že je tvůj?
00:24:37 -To já ti ho asi nedám jen tak.
-Ty jsi ale pěkně drzý kluk.
00:24:42 -Jakpak ti říkají?
-Drátařík, Drátařík.
00:24:45 SMĚJÍ SE
00:24:48 -To je ale pěkně legrační jméno.
-Co je na něm legračního?
00:24:51 Můj táta byl dráteník a já jsem Drátařík. Jak říkají tobě?
00:24:55 To bys chtěl vědět, viď? Drátaříku! A neřeknu, neřeknu...
00:24:59 Leda, že bys mi vrátil křížek. Dostala jsem ho od maminky,
00:25:04 -když jsem byla ještě malá.
-Vždyť ty jsi ještě malá.
00:25:09 Tak mi řekni, jak se jmenuješ. Taky tě pozval pan král?
00:25:15 Princezno Pusinko, katastrofa! Katastrofa! Hledá vás pan král.
00:25:23 A jéje.
00:25:26 -Ty jsi princezna?
-No.
00:25:30 -To jsem to vyved!
-Utíkej k slavnostní tabuli,
00:25:36 Drátaříku, ať ti jídlo nevystydne. Určitě chybíš už jenom ty.
00:25:42 Mě hlad docela přešel, před chvílí jsem měl takovou velkou hrušku.
00:25:50 Hrušku? Jakou hrušku?
00:25:54 Snad ne hrušku moudros...
00:25:59 Princezna Pusinka! Já chci Pusinku! Já chci Pusinku! Já chci Pusinku!
00:26:06 Pánové, pan král si přeje zjistit výsledky naší práce.
00:26:12 Bude nejlepší, když jako první půjde mistr stavitel, prosím.
00:26:17 -Proč já? Proč ne zvěrolékař?
-Proč ne on..? (hádají se)
00:26:21 -Pánové, můžu vám nějak pomoct?
-Na tebe jsme čekali, kluku ušatá!!
00:26:29 Nejmoudřejší hlavy království si tady nevědí rady
00:26:34 a nějaký utřinos by nás chtěl tahat z bryndy.
00:26:39 Kdoví, třeba mě něco napadne. Víc hlav víc ví. Zkuste to.
00:26:44 Tak schválně. Já jsem královský astrolog a mám zjistit,
00:26:50 jestli při stávajícím postavení Slunce, v okamžiku,
00:26:57 kdy se Vega nachází zde a souhvězdí Lva přibližně zde,
00:27:05 se může jeho královská Milost vydat na okružní cestu po svém království
00:27:12 No a teď se ukaž, když jsi tak chytrej!
00:27:17 -Tu tužku mi půjčíte?
-Samozřejmě. -Děkuju.
00:27:22 Začneme tímhle: Tady spustíme kolmici,
00:27:26 deset tisíc padesát osm děleno pěti celými sedmi,
00:27:31 z toho odmocnina ze tří... To máme tak a tak.
00:27:37 Může, ale až zítra ráno v devět. Ne dřív! Tak co máme dál, pánové?
00:27:46 Náš královský kocour odmítá žrát myši a má děsně nafouknuté bříško.
00:27:51 Já jsem královský veterinář a podrobil jsem pacienta řadě
00:27:56 známých i neznámých testů, stále však nemohu přijít na to,
00:28:01 -jakou nemocí trpí.
-A kde pacient tráví většinu dne?
00:28:06 V kuchyni, máme šikovnou kuchtičku...
00:28:09 Milý pane doktore, ten kocour není nafouklý, ten kocour je přežraný.
00:28:14 Nepouštějte ho do kuchyně, choďte s ním často na procházky
00:28:18 a myši mu zase pojedou. Tak další prosím.
00:28:22 Vaše Blahorodí, jsem první královský stavitel.
00:28:27 Už rok stavím přes hlavní královskou řeku královský most.
00:28:34 Bohužel, když už je konečně hotov, nakonec vždycky spadne.
00:28:41 Ukažte.
00:28:45 Hm.. (úsměv)
00:28:48 Bodejť by ne, vždyť to máte špatně spočítané, pane staviteli!
00:28:52 Tohle pryč, tohle sem. A navíc! Tenhle pilíř přece sem!
00:29:00 Vy používáte smrkové dřevo?! To je měkké, to vám hnije! Zkuste cedr.
00:29:10 -Drátaříku, Drátaříku!
-Co je?
00:29:16 Honem uteč! Poběž!
00:29:20 A proč? Vždyť pan král mě pozval na oběd, proč bych měl utíkat?
00:29:25 -Nic jsem neudělal.
-Právě, že udělal.
00:29:29 Nic horšího už se stát nemohlo!
00:29:32 Snědl jsi hrušku moudrosti, kterou měl dostat náš Fintín.
00:29:37 Viděl tě tajemník a žaloval. Tatínka to hrozně rozčililo,
00:29:42 protože by Fintín musel čekat dalších sto let, než uzraje jiná.
00:29:48 -Chce tě zavřít do věže!
-Do věže?!
00:29:52 To je mi pěkný přivítání. Nejdřív vyslanec sem, pak tam, a teď tohle?
00:29:57 Já vím, že za to nemůžeš. Tatínka zlost zase přejde, ale musíš pryč.
00:30:02 Na, vem si ho pro štěstí. Ochrání tě od všeho zlého. No tak jeď!
00:30:11 Pořád rovně, cesta tě vyvede ze zahrady.
00:31:42 Pusinku, chci Pusinku! Já chci Pusinku! Chachacha..
00:31:57 A vás, hlupáci, dostanu všechny! Cha cha cha chá...
00:32:01 Uf, to je had! Uf, já už přešel snad půl světa.
00:32:09 Takhle dopadl Hrnečkovic vyslanec!
00:32:15 To všechno kvůli jednomu obědu u pana krále.
00:32:19 Hele chalupa.
00:32:22 Spíš chatrč. Ale z komína se kouří. A já celej den nejedl...
00:32:28 Jeje Drátaříku, konečně jsi tady! Už se tě nemůžu dočkat, pojď dál.
00:32:36 -Vy mě znáte, dědo?
-Jakpak bych tě neznal.
00:32:40 Ty jsi přece ten, dyť to povídám... Schválně: jak se jmenuješ?
00:32:45 -Já? Drátařík. (úsměv)
-No vidíš, a kde je Kuklík?
00:32:49 -Co je Kuklík? A vy jste kdo?
-Já jsem čaroděj Fuk,
00:32:54 Kuklík je učedník, já ho proměnil v havrana a poslal ti ho naproti,
00:32:59 abys nebloudil v lese. Nemáš hlad?
00:33:04 -Mám.
-Tak se aspoň posaď.
00:33:11 -Něco hledáš?
-Židli.
00:33:16 Aha, no ta tu není... Ty se chceš posadit?
00:33:19 Tak to není problém, počkej. Hokrle pukrle, jedno nový štokrdle!
00:33:23 Co koukáš? Musím ti teď něco prozradit.
00:33:29 Ten hodný dědoušek, co ti dal v zahradě tu hrušku moudrosti,
00:33:33 to jsem byl já. Jenomže tu hrušku moudrosti měl sníst princ Fintín,
00:33:39 -ale pak se to ňák celý popletlo...
-Ale já nic nepoplet!
00:33:45 Vždyť říkám,že se to tam nějak celý popletlo, ale naštěstí nový král
00:33:50 korunován nebyl, protože v tom zmatku se ztratilo jablko,
00:33:56 a dokud se nenajde, nový král vládnout nebude. A to je dobře,
00:34:00 protože dokud vládne král Božemůj, tak se ten Pižlík může jenom těšit.
00:34:07 Ale až dosedne na trůn Fintín, tak je má ten zlý skřet v hrsti!
00:34:14 -Poslyš, nemáš hlad?
-No, mám!
00:34:17 -Tak se aspoň posaď!
-Ale vždyť nemám tu židli.
00:34:21 Ty chceš pořád židli, vždyť už jsem ti jednu...
00:34:25 To je jedno, počkej.
00:34:29 Hokrle, pukrle, ještě jedno štokrdle.
00:34:34 No vidíš, máme tady židlí, že si můžeme sednout všichni. Voba!
00:34:41 Kráá, kráá, kráá.. To je dobrý, pane mistře!
00:34:46 -Tak já lítám po lese sem tam..
-No a?
00:34:49 No a?! Ten kluk se mi ztratil a vy si tady úplně klidně dřepíte
00:34:55 na novejch štokrdlích, jakoby se nechumelilo!
00:35:01 Ale prosím tě, copak se chumelí? Nechumelí!
00:35:06 Co to vykládáš za hlouposti?! Tady se ujmi Drátaříka.
00:35:11 -Nemáš hlad?
-Mám!
00:35:13 Vidíš, ty tady celou dobu sedíš a ani neřekneš, že máš hlad.
00:35:18 Dej mu najíst, napít a ukaž mu, kde bude spát.
00:35:23 My tě totiž budeme učit různá kouzla, abys mohl pomáhat lidem.
00:35:29 Tomu to půjde rychle, no jo, protože snědl tu hrušku moudrosti.
00:35:35 Tomu to pojede do hlavy jako po tom...
00:35:39 -..jak se to maže...
-Sádlo?
00:35:43 -Sádlo mu pojede do hlavy?!
-Né! Jako po másle mu to pude!
00:36:19 Tady taky není.
00:36:22 Bože můj, kde jen to jablko může být?!
00:36:26 Naposledy jsem ho nechával tady na křesle. Nevzal jsi ho,tajemníku?
00:36:31 To snad... jak může Vaše Veličenstvo...
00:36:35 Moje Veličenstvo může!! Ukaž kapsy, tajemníku!
00:36:40 -Tajemníku, ukaž kapsy!
-No dovolte, Veličenstvo..
00:36:45 -V kapse by se mi to.. boulilo!
-Boulilo, boulilo!
00:36:49 Dej si pozor, aby se ti neboulilo! Tak honem!
00:36:53 -Bože můj!
-Vytahuj, vytahuj.
00:36:56 Jejej, to je moje stará fajfka, kterou tak dlouho hledám.
00:37:01 Tos mi udělal radost!
00:37:04 To je přece můj prsten, můj astroprsten!
00:37:11 Jé! Můj nejkrásnější hřeben! Dáš to sem, ty zloději zlodějská, tfuj!
00:37:19 -Bože můj.
-To určitě není všechno..
00:37:22 Žabka předpovídačka, děkuju, co jsem se jí nahledal!
00:37:27 Ukaž ruku! Otoč tu ruku, ke mně to otoč!
00:37:31 Můj pečetní prsten! Tajemníku, ty kradeš jako straka!
00:37:36 Mizera!
00:37:39 Já nekradu Veličenstvo, já jsem zrovna uklízel a našel jsem pár...
00:37:45 Našel, našel! A nějaké ovoce jsi nenašel? Hrušku nebo jablko?
00:37:54 -Nenašel, Veličenstvo, nenašel.
-Zalez!
00:38:00 Bože můj, co já si jen počnu, bože můj...
00:38:05 Pch, co ty? Co já si počnu?! Já! Já chci být král! Já musím!
00:38:16 Já musím být král!
00:38:21 Co na mě civíte, hňupové! Máte hledat to pitomý jabko!
00:38:27 Tak hledejte nebo.. půjdete do věže!! Slyšíte?! Do věže!
00:38:36 Tam by se všichni nevešli, Fintíne.. synáčku.
00:38:41 Tak postavíme spoustu věží! Nových věží s kudrnatým cimbuřím!!
00:38:47 Hledat, hledat, vy holoto! Hledat! Hledat! Hledat...
00:38:55 Hledat! Hledat! Hledat...
00:38:58 Chachacha cha cha cha...
00:39:03 Vidíš, jak ti to jde.
00:39:16 -Vidíš, jak ti to jde, no..
-Baví mě to, baví..
00:39:22 Nejde ti to, máš to samej flek. Nech toho,ať to nemusím předělávat.
00:39:27 Drátaříku, my si s tebou musíme promluvit.
00:39:31 Podívej, ty už jsi přečetl všechny naše kouzelnické knihy,
00:39:36 znáš všechna naše kouzla, dokonce umíš vařit lektvary.
00:39:40 Když jsi k nám přišel, bylo Kuklíkovi devadesát sedm roků,
00:39:44 teď je mu roků devadesát osm, což znamená, že jsi u nás přesně...
00:39:49 -Jak je u nás dlouho?
-Sedm a patnáct.. rok!
00:39:53 -Sedm a patnáct.. jak dlouho?
-Rok.
00:39:57 -Brok?
-Rok.
00:39:59 Rok? Vždyť já vůbec nevím, co se děje u nás doma.
00:40:03 Pane mistře, půjčil byste mi lupu, abych se podíval?
00:40:06 Vždyť oni o mě musí mít strach.
00:40:09 Ach bože můj, bože můj. Já už jsem jako ten náš pan král, viďte děti?
00:40:18 Pořád jenom naříkám. Ale jak by ne, Drátařík tady už rok není,
00:40:24 nemá kdo drátovat, chybí nám. Bože můj, snad je ještě naživu..
00:40:40 Vždyť oni tam beze mě nebudou mít za chvíli co jíst.
00:40:45 Ale když se vrátím domů, král mě zavře do věže.
00:40:51 Nezavře, nezavře, ten má teď úplně jiné starosti.
00:40:55 V království se totiž roztahuje skřet Pižlík. Bují tam hloupost!
00:41:00 A čím jé té hlouposti víc, tím je jeho síla větší.
00:41:05 A to hlavní, my ti to ani neřekli, on se zamiloval, ten Pižlík,
00:41:09 do princezny Pusinky. A chce, aby mu ji dal král za to...
00:41:14 -Za co? -Za co?
-Za co? No za to.. za ženu!
00:41:17 Princeznu Pusinku za ženu?! To přece nemůže! -Právě, že může.
00:41:23 On vyhrožuje králi, že když mu ji nedá, že otevře lahvičku,
00:41:28 ve které má zašpuntovanou pidiepidemii.
00:41:32 A v tu chvíli se z království stane pidikrálovství, z lidí pidilidi,
00:41:37 a nejhorší je, že budou mít i pidimozečky,
00:41:40 a že s tím nikdo nic nenadělá, ani tady pan mistr ne. -A proč.
00:41:43 Protože na hloupost jsou všechna kouzla krátká.
00:41:47 Na hloupost platí jenom hruška moudrosti.
00:41:51 -Jdu tam!To zrovna!Pusinku za ženu!
-Drátaříku, zuj si boty!
00:41:56 Kuklík ti přinese tryskové boty Cobydupky,donesou tě tam coby dup.
00:42:03 A namiř si to rovnou do královského paláce, rozumíš?!
00:42:09 Ty boty, které ti přines, ty nastartuješ, když řekneš coby..
00:42:14 ..co, co, coby tak řek? Cobydup řekneš!
00:42:20 A taky dostaneš kouzelný proutek, ale pozor, ten pomůže jen jednou.
00:42:26 Ostatní už musíš vlastním rozumem. Na co čekáš? Prosím tě, leť!!
00:42:46 My jsme jako broky, žádný další kroky, až tě začne brnět,
00:42:54 bude z tebe mrně!!
00:42:58 Chi chi chi chi...
00:43:00 Co to děláte?! Pusťte mě, nechte mě, trpajzlíci! Co mám dělat?
00:43:06 Mám přece proutek!
00:43:09 Tak.
00:43:10 Ááá..
00:43:14 A tak!
00:43:16 Jau.. jau.. jau..
00:43:19 Tak, pidižvíci.
00:43:25 Tak co, králíčku, mám odšpuntovat lahvičku
00:43:33 a pustit na vás pidiepidemii? Dáš mi Pusinku, nebo nedáš?!
00:43:41 Bože můj, to přece nemůžu.
00:43:46 Když nedáš, tak nedáš. Na koho prstem ukážu, bude pidi!
00:43:53 A když lahvičku otevřu, nemusím ani ukazovat. Budu váš král!
00:44:00 Cha cha chachacha...
00:44:02 Vaše Veličenstvo, králi Pižlíku, jistě budete potřebovat tajemníka.
00:44:07 Když dovolíte, nabídl bych vám svoje služby.
00:44:13 Mimochodem, bez královského jablka se vládnout nedá.
00:44:21 -Prosím, Veličenstvo, tady je.
-To snad.. to snad..
00:44:31 -Tajemníku, tak přece ty!!
-Chachacha..
00:44:36 Jablíčko už mám, teď ještě Pusinku. Počítám do deseti. Jedna. Dvě..
00:44:45 Tak a dost!
00:44:48 To by tak hrálo, aby ti náš král dával princeznu, Pižlíku skrčená!
00:44:53 Kde se tu vzal ten holobrádeček?
00:44:57 Na mě jsi chlapečku moc kraťoučkej! Ať všichni vidí, že je z něho pidi!
00:45:04 Hu! (zasměje se)
00:45:07 Co to? U střapatýho obra, že by to nefungovalo?!
00:45:12 Koukejte se lidi, už je z něho pidi!
00:45:16 -Bu, bu, bu.. (smích)
-Co to?! Jak to?! Hmm!
00:45:20 Máš smůlu, Pižlíku. Já snědl hrušku moudrosti, se mnou nepořídíš.
00:45:27 Cha cha chachacha... Mě nikdo nepřemůže!
00:45:31 Leda chytrý král a ten tady jen tak nebude! Chachacha...
00:45:35 Chytrý král? Máš ho mít, Pižlíku. Drátaříku, jmenuji tě nástupcem!
00:45:42 -Jablko se našlo, nic tomu nebrání!
-Já ne, to přece nejde, pane králi.
00:45:49 Dobře, proč ne?! Pižlíku, budu králem!
00:45:57 Vaše Veličenstvo, králi Drátaříku, směl bych vám nabídnout své služby?
00:46:06 Jedeš!
00:46:09 Vyhrál jsi první kolo, človíčku, ale moc se neraduj!
00:46:13 Pořád mám tu moc, udělat z vás pidilidi.
00:46:17 Ledaže bys mě zaklel věcičkou dvakrát darovanou. A tu nemáš!!
00:46:24 Cha cha cha chachacha... Jedna.
00:46:27 Máš, Drátaříku! Přece můj křížek od maminky. No..
00:46:38 Nemá, nemá!
00:46:40 Dvě.
00:46:42 Jéje, Kuklíku, rychle vezmi křížek a leť! Honem!
00:46:48 Kráá.. kráá.. vrána je pomalá! Cobydup! Cobydupky jsou fuč!
00:46:55 Udělám z tebe kulovej blesk!
00:46:58 Hokrle, pukrle plesk, ať je z tebe blesk!
00:47:18 Chichichi..
00:47:27 Bože můj, bože můj..
00:47:29 Šest, sedm, osm...
00:47:54 Bože můj.
00:47:57 Zapomněl jsi ho na plotě.
00:48:02 ..devět!!
00:48:05 Tak, Pižlíku, tady je věc dvakrát darovaná.
00:48:11 Ještě chvíli mruč, za chvíli si fuč!
00:48:19 JÁSOT - SMÍCH - VESELÍ
00:48:23 Tak už se neboj, Pusinko. Já tě ochráním úplně před vším.
00:48:31 Já vím, Drátaříku. S tebou se nebojím ani skrčků, ani obrů,
00:48:35 ani ničeho jiného. A teď, když budeš pan král..
00:48:45 -Dej sem to jablko, král budu já!
-To je moje jablko!
00:48:49 Bože můj! (úsměv)
00:49:00 Sláva, bravo, ať žije král! Nový král!
00:49:04 Drátaříku, zachránil jsi princeznu i celé naše Utěšené královstvíčko.
00:49:08 Je vidět, že se hruštička dostala do toho správného žaloudečku.
00:49:14 Nezdrobňovat, Veličenstvo, prosím.
00:49:18 Promiň, já jsem z toho trpaslíka celej ztumpachovatělej.
00:49:22 Stav se příští neděli, prohlásím tě králem.
00:49:26 -Ale chtěl jste mě zavřít do věže.
-To sem nepleť, to byla jiná doba!
00:49:32 -Dobře, ale mám jednu podmínku.
-A jakou, bože můj?!
00:49:38 Dáte mi Pusinku?
00:49:41 No né!
00:49:43 -Vaši dceru Pusinku.
-Já vím (smích).
00:49:49 Ale jak vidím, tak už ji máš..
00:49:55 Skryté titulky: Kateřina Uhlířová
Král jednoho malého královstvíčka (O. Vízner) hodlá předat žezlo prvorozenému, leč hloupému princi Fintínovi (J. Teplý ml.). Jeho poddaní však zbožňují roztomilou a chytrou princeznu Pusinku (M. Maurerová). Bohužel si na ni myslí i zlý skřítek Pižlík (M. Kužel), jehož moc roste úměrně s hloupostí na královském dvoře. Už se těší, až ji dostane za ženu, ze všech poddaných udělá pidilidi a sám se stane pidivládcem. Čaroděj Fuk (P. Nárožný) s učněm Kuklíkem (M. Vladyka) už se na to nemohou dívat a rozhodnou se království pomoci. V tom čase v královské zahradě uzraje hruška moudrosti, jediná za sto let. Co všechno způsobí Fukova popletenost, když kouzelnou hruškou obdaří namísto prince chudého mládence Drátaříka (J. Zadražil)?