00:00:05 To vám jednou bylo takové
malé, kulaté, strakaté klubíčko.
00:00:13 Když se narodilo, doma si říkali:
"To máme pěkného králíčka!"
00:00:19 A že se radoval,
Jujdaná!
00:00:23 začali mu říkat Jujdásek.
00:00:26 Ale nejen králíkům se rodí
chundelatá klubíčka
00:00:30 a tak se vyloupl na svět
malý zajíček.
00:00:34 A že byl samé,
Hejahéj!
00:00:38 začali mu říkat Hejásek.
00:00:44 Ti dva měli ještě nedávno
společný domeček.
00:00:49 Ale ve zlém se rozešli a každý
se odstěhoval na jiný konec meze.
00:00:56 Jenže včera večer se Hejásek
dočista ztratil
00:01:02 a tak se Jujda od rána chystá
na záchrannou výpravu.
00:01:11 Ztratit kamaráda kvůli slovíčku,
to je pěkná hloupost.
00:01:17 Jenže, když se chci Hejáskovi
omluvit, musím ho nejdřív najít.
00:01:36 Propánajána, oni se ztratili oba,
polekal se šnek."
00:01:44 Odpočinu si a půjdu je hledat.
Zívl na celé kolo a usnul.
00:01:53 Aby taky ne, když si nesl
teplý domeček na zádech.
00:01:57 Takové štěstí ale každý nemá.
00:02:00 Třeba zajíček Hejásek se právě
teď třese strachem a zimou.
00:02:06 Sedí zajíc v jamce, sedí sám,
ubožáčku, co je ti...
00:02:17 Co by bylo?
Nastydnu, zmrznu a umřu hlady,
00:02:22 zatímco Jujdásek si určitě cpe
bříško u kamen. Ani si nevzpomene.
00:02:31 A proč by taky vzpomínal?
Kdybych ho neurážel,
00:02:37 mohli jsme být spolu. Jenže jsem
ztracený a už mu to nikdy neřeknu.
00:02:42 A jestli něco hned neudělám,
zůstanu tu ztracený napořád.
00:02:49 Už to mám! Ententýky ocásek,
ztratil cestu Hejásek.
00:02:58 Ptá se keřů, ptá se stromů,
která cesta vede domů.
00:03:08 A zajíček vykročil,
kam ho rozpočítadlo poslalo.
00:03:14 V lese zatím probíhalo
veliké pátrání.
00:03:23 Uů!Jé!
Já nechtěl rušit.
00:03:34 Hledám ztraceného kamaráda.
00:03:48 Ty mi pomůžeš hledat?
Tak na co čekáš? Jdeme!
00:03:59 I když se jim ve dvou hledalo lépe,
z Hejáska nezahlédli ani ouško.
00:04:09 Hejásku! Jsi tam?
(ozvěna) Taaam...
00:04:20 Rychle, tamhle!
00:04:25 Tady! Vydržíš ještě?
Já ti pomůžuuu!
00:04:33 (ozvěna) Můžu...
00:04:44 Počkej tady,
skočím pro dlouhou větev.
00:05:04 Jau!
00:05:11 Jejdanáčky!
Takhle Hejáskovi nepomůžu.
00:05:18 Jujdásek se strachoval
víc o kamaráda než o sebe.
00:05:28 To Hejásek měl zatím
jinou starost.
00:05:34 Ještě mi třikrát zakručí v bříšku
a umřu hlady.
00:05:44 No ne? Zelí!
Že bych uměl čarovat?
00:05:48 Jestli ano,
můžu si splnit své největší přání.
00:05:53 Ať se zase sejdu s Jujdáskem!
Jééj...
00:06:02 A tak se ti dva zase našli.
Zobonoska zatím čekala a čekala,
00:06:13 jenže ti dva na ní docela
zapomněli.
00:06:18 A když už byla úplně učekaná,
vydala se po Jujdáskových stopách.
00:06:27 Konečně dorazila na kraj meze.
Ale co to?
00:06:31 Zobonoska neviděla
ani Hejáska, ani Jujdáska.
00:06:36 A zpod borovice zmizel i zajíčkův
přístřešek.
00:06:41 "Tak to je konec," pomyslela si,
ale to se pořádně spletla.
00:06:47 Byl to naopak báječný začátek.
Hejásek i Jujdásek byli blažení.
00:06:55 Najednou jim byl společný
domek akorát.
00:06:59 Byl na králičí hoplá vysoký,
na zaječí hop sem hop tam široký.
00:07:06 A hlavně v něm byl jediný,
opravdový a nefalšovaný kamarád.