Pohádka o dívce z Granady, která pozná, že ten největší poklad skrývá ve svém srdci (2003). Hrají: H. Vagnerová, M. Písařík, V. Freimanová, V. Preiss, J. Somr, O. Vízner, B. Klepl, E. Čekan a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera K. Hynek. Režie J. Strach
00:02:51 Už je noc, už rosa padá.
00:02:54 Sedí, hledí psi i vlci přes plaňkoví ovčína.
00:02:58 Už je noc, už rosa padá.
00:03:01 Beránek si hlavu skládá tiché noci do klína.
00:03:06 Tají hvězdy na nebesích, tají,
00:03:10 hrají na hřebínky chlapci z celé Granady.
00:03:13 Tají hvězdy na nebesích.
00:03:16 Jakoby se v černých lesích otvíraly poklady.
00:03:24 Oh, Pedro, ty musíš na mě chvilku počkat.
00:03:27 Šátry... Světýlko...
00:03:33 Tak... A jdeme do práce.
00:03:37 Tak...
00:04:06 Luna bílá v poli oliv, bloudí,
00:04:09 loudí uvázaná na stříbrném provázku.
00:04:13 Luna bílá v poli oliv.
00:04:16 Můžeš myslet na cokoliv, já však myslím na lásku.
00:04:26 Dneska už naposledy a pak si odpočineš.
00:04:31 Ááá... Ták...
00:04:37 A ještě... A pak už to bude.
00:04:43 Ták, pojďte, pojďte... Pojďťe...
00:04:54 -Nic mi neřekneš?
-Přemýšlím.
00:04:59 -O čem?
-Přece o lásce.
00:05:04 Včera se vdávala Juanita. Měla 8 družiček.
00:05:08 A za ženicha královského pana komorníka.
00:05:12 Mě nepozvala, pávice jedna nafoukaná.
00:05:15 -A ty jí závidíš, viď?
-Ani trochu.
00:05:18 Tss...
00:05:21 Komorník je prý zámožný pán, ale vypadá jak netopýr.
00:05:27 Jenom mě mrzí, že se taky já nemůžu obléct
00:05:30 do svatebních šatů.
00:05:34 Jednou ti je koupím.
00:05:37 A ty se staneš nejhezčí nevěstou v Granadě.
00:05:41 A do té doby budu skládat verše na tvou spanilost.
00:05:45 Mám lepší nápad. Napiš báseň o pokladech.
00:05:51 Tady ve zříceninách je prý černá chodba,
00:05:54 která vede až do srdce hory.
00:05:57 Najdeš tam síň plnou pokladů a zlatých mincí.
00:06:00 V celé Granadě jich tolik není.
00:06:04 Zakopal prý je tam poslední maurský král, Boabdil el Čiko.
00:06:08 -Slyšel jsi o tom, Migueli?
-Slyšel. Krásná stará pohádka.
00:06:26 Když si vymyslíš příběh o tom, jak chudá holka
00:06:30 našla maurské zlato, můžeš to přečíst na tržišti.
00:06:33 -Nechceš?
-Nechci.
00:06:36 Proč ne, blázínku?
00:06:39 Lidé rádi slyší o penězích. Mají jich tak málo.
00:06:42 -No a ty dostaneš zaplaceno.
-Tiše, začíná zpívat slavík.
00:06:49 Tady? Pleteš se.
00:06:51 To se ozval stoletý sýček. Dej si říct!
00:06:54 Ale Sančiko, k čemu jsou klenoty? Víc přece září tvoje oči.
00:07:00 Jako hluboká jezírka, do kterých nakoukla večernice.
00:07:04 -O nich píšu své verše.
-A co si za to koupíš?
00:07:08 Nic. Nejsou na prodej.
00:07:11 Píšu je pro radost a pro naše potěšení.
00:07:15 To potěšení bych s chutí vyměnila za komůrku,
00:07:18 kde bychom mohli složit hlavu. A taky za úřad pro tebe,
00:07:22 aby ses celý den nemusel hrbit nad písařským pultem.
00:07:23 Ve dne se hrbím. Zato večer si zpívám.
00:07:27 Není s tebou žádná řeč. Nejradši bych tě, plácla.
00:07:32 No, tak si posluž... I když políbení bych dal přednost.
00:07:39 Tiše, někdo jde. To může být i otec.
00:07:42 Pojď, vezmeme to pěšinou.
00:08:30 Příteli... Nelekej se!
00:08:34 Že mi podáš trochu vody.
00:08:39 Máš ruce, tak si posluž sám.
00:08:43 Nezlob se, jsem nemocný a nemám žádnou sílu.
00:08:52 -Bůh ví, kdo jsi.
-Cizinec.
00:08:56 Á, to vidím. Maurský mohamedán.
00:08:59 A schováváš se tady před pacholky pana místokrále.
00:09:04 Máš pravdu, je lepší se jim vyhnout.
00:09:07 Ale mě se bát nemusíš, já tě neudám.
00:09:12 Peregil v životě neublížil ani kuřeti.
00:09:16 Pohárek vody. Prosím.
00:09:23 To tě postaví na nohy.
00:09:26 Je studená jako led a čistá jako křišťál.
00:09:29 Díky.
00:09:32 Mám pravdu, co?
00:09:35 Kdepak, není lepší voda než v alhamberské studni.
00:09:39 Tam dole ve městě je kalná, ale tady je perlivá a lahodná.
00:09:46 A lidi si ji rádi koupí.
00:09:48 Mně můžeš věřit, já jsem nosič vody.
00:09:52 Čtyřikrát denně pro ni chodím sem a 4x zase zpátky.
00:09:58 Dneska je to popáté.
00:10:01 To abych si vydělal na nedělní koláč.
00:10:05 -Těžká práce.
-No, ani ne...
00:10:09 Já mám dole pomocníka. Pedra, nejušatějšího osla ve městě.
00:10:16 No, abych šel.
00:10:18 A ty bys měl pomalu taky radši zmizet.
00:10:21 Granadští pánové nemají maurské tuláky moc v lásce.
00:10:25 Zmizím, zmizím. Jen co vyřídím své poslání.
00:10:32 Vrátím se domů na jih. Ale potřebuju se trochu prospat.
00:10:39 -Kdybys mi pomohl...
-Á, tak tohle jsme si nedomluvili.
00:10:43 Prosím o trochu mléka a o koutek někde v komoře.
00:10:47 -Na jednu noc.
-Cožpak o to.
00:10:50 Koutek by se našel, ale moje žena, ta bude hubovat.
00:10:56 -Tvá paní je zlá?
-Ale ne, ne, to ne...
00:11:00 Ale já nevím, jak bych ti to řekl.
00:11:04 Zkrátka není taková, jakou bych si ji přál mít.
00:11:08 Á, jsi dobrý člověk.
00:11:11 Když mě vezmeš s sebou, litovat nebudeš.
00:11:14 Ta jediná noc ti změní všechny dny, které jsou před tebou.
00:11:19 Taky bych je moh trávit za mřížemi. Já radši půjdu.
00:11:24 Ne, ne! Stane se z tebe zámožný pán.
00:11:31 Znám zlaté tajemství, které se skrývá
00:11:35 v podzemních alhamberských síních.
00:11:41 Já zase znám místokrálku.
00:11:45 A každé dopoledne spolu svačíme holoubátko.
00:11:49 Vidíš ty oči?
00:11:52 Hm?
00:11:55 No co, dívají se havranům přímo do oken.
00:11:58 Ne. Dívají se obě stejným směrem. Na jedno místo.
00:12:05 Stále a po staletí.
00:12:09 Na mou hříšnou duši...
00:12:14 Sem, na tenhle kámen.
00:12:18 Každý den sem chodím 4x a jaktěživ jsem si toho nevšiml.
00:12:26 Když sem přijdeme zítra o půlnoci, kámen se uvolní
00:12:31 a vydá svědectví maurského pokladu.
00:12:39 A proč až zítra? Proč se nepohne už dnes?
00:12:44 Zítra je letní slunovrat.
00:12:48 Čaromocná noc, ve které se probouzejí skály.
00:12:51 Jsi starý a znáš asi spoustu báchorek.
00:12:55 Ale ať je to jak chce, vezmi tu lampu,
00:12:57 pojď se mnou domů, nechám tě u nás přespat.
00:13:30 Ustlal jsem mu na ovčí kůži.
00:13:34 Kdo má špetku rozumu, vyhne se nevěřícímu oklikou.
00:13:37 Pst, tiše! Uslyší tě.
00:13:41 Každý, to se ví. Ale Peregil nosí v palici slámu.
00:13:44 Sluší se pomáhat nemocným. Sančiko, nalej mu trochu mléka.
00:13:50 Ani se nehni, Sančiko! Švábi ti lezou po mozku, Peregile,
00:13:54 a budeš mi dělat kázání, co se sluší.
00:13:56 -Sluší se poslouchat úřady!
-Pst, tiše!
00:14:00 Nařídily, aby se každý mohamedán hlásil na radnici.
00:14:03 Nechali by ho 3 dny ve vězení. Zahynul by.
00:14:08 Sotva sem došel.
00:14:11 Jako bys nevěděl, že inkvizice spí jenom jedním okem.
00:14:14 -Nikdo nás nezahlídnul.
-To nemůžeš vědět.
00:14:17 Proč zrovna já mám takové trápení? Měla jsem matku poslechnout.
00:14:23 Když jsem byla mladá, dobře mi radila,
00:14:26 abych si takového ňoumu nebrala.
00:14:28 Mohla jsem se provdat za Alfonsa - kupce.
00:14:31 -Alfonsa Břicháče?
-Ty se do toho nepleť!
00:14:35 Musíš ho odvést, Peregile, dokavad je noc!
00:14:38 Tak dost, paní!
00:14:40 Koneckonců jsi jenom ženská a svého muže máš...
00:14:44 ...měla bys, poslouchat.
00:14:49 Sančiko, kde je to mléko?
00:14:52 Je to můj host a za nocleh mi nezůstane dlužen.
00:14:56 No ne! Ten má asi peněz jako já mám zlatých prstýnků.
00:15:01 No, co není dnes, může být zítra.
00:15:06 Nech se překvapit, Leonelo.
00:15:11 Pche...!
00:15:18 Á, milostpán nechce. Nad mlíkem ohrnul nos.
00:15:22 Nepotřebuje mléko. Nepotřebuje nic.
00:15:30 Nežije.
00:15:34 Tak je to.
00:15:37 Hádali jsme se a mezitím se u nás zastavila kmotřička zubatá.
00:15:48 Vzala cizince s sebou.
00:16:00 Přistřihneme knírek, done Manueli?
00:16:02 Můžeš. Později.
00:16:05 Nějaké novinky, mistře?
00:16:10 Hrozné věci se dějí v Granadě, ctihodnosti.
00:16:15 Celou noc jsem nespal.
00:16:18 Hlavinku prosím trochu na stranu... Tak...
00:16:20 A copak?
00:16:23 Kdybyste nepřišel sám, už bych letěl do soudní síně.
00:16:28 Tuze by mě trápilo, že to hrozné tajemství
00:16:32 vím jenom, jenom já sám.
00:16:35 No tak mi je povíš a budeme dva.
00:16:40 Loupež... Vražda a pohřeb...
00:16:46 A to vše se událo za jedinou noc. A zrovna u nás, v sousedství.
00:16:51 Jaká vražda? Jaká loupež?
00:16:53 A pohřeb! Neračte zapomenout.
00:17:02 Peregil, ten křivonohý nosič vody, sám ho jistě znáte...
00:17:09 Oloupil za tmy maurského mohamedána.
00:17:12 -Zavraždil a zakopal u řeky.
-Jak to víš?
00:17:19 Včera v pozdních hodinách jsem vyhlížel z okna
00:17:23 a všiml jsem si, kterak si soused vede domů
00:17:26 nějakého starce v maurském oblečení.
00:17:32 Divná věc, řekl jsem si.
00:17:36 Pak jsem slyšel nějaké ženské hádání a křik
00:17:41 a potom, skoro za svítání,
00:17:45 jsem viděl, jak Peregil něco nakládá na osla.
00:17:51 Hm... No, pokračuj, jak to bylo dál?
00:17:56 Pak jsem jako myška doběhl k řece a viděl jsem,
00:18:01 jak ten ničema vodák vykopal v písčitém břehu jámu
00:18:07 a něco do ní pohřbil.
00:18:10 A to něco vypadalo dočista jako lidská mrtvola.
00:18:13 A proč si myslíš, že Peregil moslemína oloupil?
00:18:16 Ale, done Manueli, tihle mouřeníni
00:18:20 měli přece vždycky zlata jako královna ze Sáby.
00:18:24 A jak tak najisto víš, že Peregil Maura zavraždil?
00:18:30 To přece dá rozum.
00:18:33 Proč by ho jinak v tajnosti pohřbíval?
00:18:38 Výborně.
00:18:39 Přiznávám, že tvé úvahy mě vedou k zamyšlení, milý Pedrugo.
00:18:42 Jsi ochoten všechno dosvědčit?
00:18:44 Dnes a denně k vašim službám, done Manueli.
00:18:47 -S nesmírným potěšením.
-Výborně, výborně.
00:18:50 Tak zatím o tom mlč.
00:18:53 Všechno zůstává pouze inter nos, rozumíme?
00:18:56 Á...
00:18:57 Zde se jedná o loupežnou vraždu a kořist jistě musela být bohatá.
00:19:01 Otázka zní: kterak peníze dostat do správných rukou?
00:19:05 Neboť chytit zločince znamená pouze krmit šibenici.
00:19:08 Ale získat zlato, můj milý, znamená odměnit bedlivost svědka
00:19:13 a bezúhonnost soudce.
00:19:15 A to je nejvyšším cílem spravedlnosti.
00:19:18 -Et in laudum iusticia.
-A to je co?
00:19:21 To je co... A taky k její největší chvále.
00:19:24 Takže inter nos!
00:19:40 -Ale ctihodnosti...
-Slyšel jsi svědka.
00:19:44 Bude čas k obědu, tak to vezmem zkrátka.
00:19:46 Pro primo: přiznej se!
00:19:48 Pro secundo: pověz, kam jsi ukryl zlato, co?
00:19:51 Zlato... Ale já nevím, co vám mám na to říct.
00:19:54 Ale na mou duši, kdybych měl u sebe hůl,
00:19:57 tak bych ji o toho nactiutrhače přerazil!
00:19:59 Vidíte, done Manueli, hrdlořez se nezapře.
00:20:01 Nech svědka na pokoji, vodáku!
00:20:05 No tak spusť! Jak to bylo dál?
00:20:08 Všechno je to bohapustá lež, ctihodnosti.
00:20:11 Nevěřte mu ani slovo.
00:20:13 Takže ty tvrdíš, že jsi žádného Maura domů nepřivedl.
00:20:16 -Ale přivedl, jenže...
-Vida, vida.
00:20:19 Zdá se, že na svědecké výpovědi je špetka pravdy.
00:20:22 No tak dál, dál...!
00:20:24 No tak dál už to bylo jinak. Já...
00:20:26 Nenamáhej se. Tady vytáčky nepomohou.
00:20:29 Pakliže někdo z ďáblova návodu vztáhne ruku na druhého,
00:20:32 je to těžký zločin a musí být co nejpřísněji potrestán.
00:20:36 Na šibenici.
00:20:37 Proboha vyslechněte mě, done Manueli.
00:20:41 Já na té věci nenesu žádnou vinu.
00:20:43 Ale protože jsme jenom lidé a naše srdce jsou plná mírnosti,
00:20:48 za určitých okolností můžeme přimhouřit oko.
00:20:52 Nebo dokonce obě.
00:20:55 No, to se ví, vztáhnout ruku na mohamedána
00:20:57 zas není takový zločin.
00:20:58 Ale já jsem na nikoho ruku nevztáhl.
00:21:01 Dejme tomu, že vrátíš spravedlnosti to,
00:21:04 oč jsi Maura oloupil a naše svrchovaná moc
00:21:07 tě milostivě propustí.
00:21:09 No, nekoukej jako osel a vysyp to!
00:21:13 Ten Maur byl nemocný chudák k politování.
00:21:17 Když zemřel v mém domě, neměl u sebe ani groš.
00:21:21 -Už zase zapírá, ctihodnosti.
-Co se dá dělat.
00:21:26 No, naštěstí je nosičů vody v Granadě jako blech.
00:21:30 O jednoho míň... Odveď ho!
00:21:32 Ne, ne, ctihodnosti, nechte mě domluvit.
00:21:35 -Ctihodnosti, nechte mě domluvit!
-Přiveď ho!
00:21:41 Ctihodnosti, než ten starý Maur zemřel,
00:21:47 ukázal mi v alhamberské skále místo,
00:21:50 kde je ukryt starodávný poklad.
00:21:55 -Povíš mi, kde je to místo?
-Povím. Povím.
00:22:04 Vidíte...?
00:22:08 Dívá se... Sem.
00:22:17 Objevil se měsíc, s ním i Velký vůz.
00:22:23 Blíží se čaromocná půlnoc.
00:22:27 Peregile, zkus to!
00:22:38 Vidíte, hýbe se.
00:22:43 Včera to ještě nešlo.
00:22:52 Je tam výklenek.
00:22:55 Hoc erat in votis, to jsem si přál.
00:23:00 Poklad! No, pravda, poněkud lehký.
00:23:03 -Skříňka je ze santalového dřeva.
-Ruce pryč!
00:23:06 Přiskřípneš si je a kdo pak bude holit granadské vousy?
00:23:10 Otevřu si ji sám!
00:23:15 Vosková svíčka. A nic víc?
00:23:19 Cár pergamenu s nějakou hatmatilkou.
00:23:23 Žebrácký poklad.
00:23:25 Kvůli tomu jsme šlapali 400 schodů.
00:23:28 Maur byl starý lhář. A já mu věřil.
00:23:31 -Ukažte, hodím to ze skály.
-Ne ne ne, patří tady tomu.
00:23:35 -Ne, ne, eminence, já...
-Nevzpírej se, je to Maurův odkaz.
00:23:39 Nechal ses napálit a my díky tobě ztratili spoustu času.
00:23:43 Ne, nezlobte se, done Manueli. Já jsem neměl nikdy štěstí.
00:23:47 No, ale teď je máš. Milostivě ti odpouštíme.
00:23:50 Spokojíme se pouze s náhradou soudních útrat.
00:23:53 Ale já jsem chudý člověk. Z čeho je zaplatím?
00:23:57 Máš přece osla, Peregile,
00:24:00 Správně, mistře. Zabavíme mu osla.
00:24:16 -Hni sebou, potvoro ušatá.
-Nech ho!
00:24:19 Na Pedra se musí jemně.
00:24:28 -A dobře ho nakrm.
-Nakrmím.
00:24:31 Za dva džbánky alhamberské vody. Jinak tvůj Pedro zhubne.
00:24:42 Kdekdo ví, že soudce je známý krkavec.
00:24:45 Co kdyby ses ohlásil k místokráli?
00:24:47 Kdepak, děvenko, zase bych si jenom spálil prsty.
00:24:51 Však by to nebylo poprvé ani naposled.
00:24:53 Kam vleze Peregil, tam rozkvete smůla.
00:24:56 -Aby sis nepřisolila.
-A mám taky proč.
00:24:58 Co jsem se do tebe nahučela, ale jako kdybych mluvila do větru.
00:25:02 Pěkně draho nám vyšlo tohle tvoje pohostinství.
00:25:05 Máš pravdu.
00:25:07 Ode dneška se budu plahočit v parnu se džbánem na zádech.
00:25:10 Co mám říkat já? V neděli musím po návštěvách pěšky.
00:25:13 Netrap se, tatínku. Budeme šetřit a Pedra vykoupíme.
00:25:18 -To víš.
-Leda až kohout vejce snese.
00:25:33 -Kdo ví, co tohle písmo znamená.
-Čarodějnickou neplechu.
00:25:37 -Nesahej na to!
-A svíčka tak krásně voní.
00:25:42 Myrhou a storaksem.
00:25:44 Matka má pravdu. Nech to na pokoji, holka.
00:25:47 Ta věc na nás jenom přivolala neštěstí.
00:25:50 Večer to odneseš do Alhambry a hodíš to do propasti.
00:25:54 -Stejně máš na hrad cestu.
-Jak to?
00:25:58 Snad se tam nescházíš s tím potřeštěným písařem?
00:26:01 Ale popřej jí to, Leonelo. Vzpomeň si, když jsi byla mladá.
00:26:07 Byla a hloupá jsem byla. Má dcera musí udělat štěstí.
00:26:12 Ty bys ji klidně nechal provdat za žebráka.
00:26:15 Ještě, že máš rozumnou matku. Najdu ti zazobaného ženicha.
00:26:19 Žádného nechci. Mám ráda Miguela.
00:26:24 Lásky se nenajíš. Když tě chce písař za nevěstu,
00:26:28 tak, tak ať ti pořídí domek, svatební šaty a zlatý prstýnek.
00:26:33 A kdyby to všechno měl, vystrojíte nám svatbu?
00:26:37 To víš, že vystrojíme.
00:26:41 Však tě to omrzí, tak dlouho čekat.
00:26:43 Do té doby zkysneš na ocet a bude z tebe stará panna.
00:26:58 -Co je ti?
-Je mi zima.
00:27:02 -Tak se půjdeme projít.
-Ne.
00:27:06 Mám k tobě prosbu.
00:27:08 Jednou jsi říkal, že umíš číst arabské písmo.
00:27:11 Trošku.
00:27:15 A přečteš mi tohle?
00:27:19 Vypadá to jako list ze starodávných kronik.
00:27:22 -Kde jsi to vzala?
-Našla v jedné staré skříňce.
00:27:25 -Co je tam napsáno?
-Něco pro mé pověrčivé děvče.
00:27:30 Kouzelná průpověď, se kterou lze získat zakleté poklady.
00:27:36 Má tu moc, že otevře nejpevnější závory a i samu tvrdou skálu.
00:27:40 Tak povídej! Honem!
00:27:44 Zaříkám tě, země! Zaříkám tě, skálo!
00:27:50 Zaříkám tě, skálo!
00:27:52 -Otevři mi dveře.
-Otevři mi dveře.
00:27:54 -Otevři, chci dál!
-Otevři, chci dál!
00:27:57 -Volám na zem nebe,
-Volám na zem nebe,
00:27:59 -aby při mně stálo.
-aby při mně stálo.
00:28:02 Volám krále jeskyň, aby při mně stál.
00:28:06 Volám krále jeskyň, aby při mně stál.
00:28:10 Vida, jak ti to čarování sluší.
00:28:12 Oči máš samé jiskřičky a tváře ti celé zrůžověly.
00:28:16 Nedělej si ze mě šprťouchlata!
00:28:18 Hlavičko pošetilá, vždyť je to jenom pohádka.
00:28:21 Možná, že z Tisíce a jedné noci.
00:28:24 Kromě toho, sama průpověď nestačí.
00:28:30 Musíš ji přečíst před skalou při svitu jakési svíčky,
00:28:34 která je tajemným způsobem slita a sestavena.
00:28:38 Bez takové voskovice je ti zaklínadlo k ničemu.
00:28:42 Pokud svíčka hoří, zůstanou nejsilnější zdi a sklepy otevřeny.
00:28:48 A když zhasne, hned se uzavřou.
00:28:55 Co je ti, Sančiko? Celá se třeseš.
00:29:00 To bude tím hloupým zaklínadlem. Neměl jsem to číst.
00:29:04 Třeba není tak hloupé.
00:29:07 Co kdyby se našla i ta svíčka?
00:29:11 -Podívej.
-Ty jsi dneska samé překvapení.
00:29:15 No, tak už zbývá jenom čarovat a probudit tu skálu.
00:29:20 I když si myslím, že tě neposlechne a zůstane klidně spát.
00:29:23 Ale můžeme to vyzkoušet.
00:29:33 Zaříkám tě, země! Zaříkám tě, skálo!
00:29:37 Otevři mi dveře. Otevři, chci dál!
00:29:40 Volám na zem nebe, aby při mně stálo.
00:29:43 Volám krále jeskyň, aby při mně stál.
00:29:51 Hm...?
00:29:54 HROM
00:30:07 -Chodba do alhamberské skály...
-A temná jako hrozba.
00:30:12 Půjdeme dovnitř? Jenom nakoukneme.
00:30:34 Připadám si tu jako v hrobce.
00:30:49 Podívej, Migueli, je tu poklad!
00:30:54 O tomhle všem se mi zdálo.
00:31:00 Svatební šaty z bělounké krajky...
00:31:05 Příbytek pro mě a pro Miguela...
00:31:10 A pro otce osel Pedro.
00:31:16 Polož to, Sančiko! Nedotýkej se toho!
00:31:19 Proč ne?
00:31:20 Musíme si vybrat a odnést toho co nejvíc.
00:31:23 Nechci si cpát kapsy cizím zlatem.
00:31:26 Protiví se mi to. Připadal bych si jako zloděj.
00:31:28 -Nepatří nám to.
-Patří!
00:31:31 Přece jsme to našli a můžeme si toho odnést, kolik chceme.
00:31:34 -Není to ničí!
-Je. Toho, kdo to tu pohřbil.
00:31:39 Možná, že si pro to někdy přijde. Nebo děti jeho dětí.
00:31:44 Věř mi, Sančiko, kdybychom to zlato uloupili, přineslo by nám smůlu.
00:31:49 Vůbec ti nerozumím. Tváříš se jako svatý utřinos.
00:31:53 Pojď odtud! Mrazí mě. Jakoby to bylo jedovaté.
00:31:58 Ne!
00:32:01 A... A půjč mi tu svíčku.
00:32:04 Ještě ji upustíš a strávíme zbytek času pod nevraživou skálou.
00:32:19 Ááá...!
00:32:23 Sančiko!
00:32:46 Skála se zavřela.
00:32:48 Nechme ji spát a maurský poklad s ní.
00:32:55 Sančiko!?
00:32:59 Mohli jsme mít veliký dům, komorníky a kuchaře.
00:33:05 -A kočár s vraníky.
-Stejně radši chodím pěšky.
00:33:08 Není s tebou žádná řeč!
00:33:10 Neměl jsi mě strašit. Měl jsi mě poslechnout!
00:33:13 Poslouchám hlavně co mi radí svědomí a rozum.
00:33:15 A ten říká, že očarovaný poklad by nám štěstí nepřinesl, Sančiko!
00:33:20 A co naše svatba? Máš mě vůbec rád?
00:33:23 Proč se takhle ptáš? Myslel jsem, že to víš.
00:33:27 A kdyby jsi se spokojila s mojí komůrkou,
00:33:29 mohli bysme se vzít třeba zítra.
00:33:31 Blázníš? Víš, jak by matka vyváděla?
00:33:36 Ale asi má pravdu, nejspíš zkysnu na ocet.
00:33:40 Dneska jsi všechno zkazil, Migueli.
00:33:42 A co pusa na usmířenou?
00:33:52 Ani nápad!
00:33:55 A tu svíčku mi vrať! Je moje!
00:33:57 Už tě nechci ani vidět!
00:34:01 A nedoprovázej mě!
00:34:24 No, to je dost. Takhle se chodí domů?
00:34:29 Za chvíli bude půlnoc. Kde jsi byla?
00:34:34 -V Alhambře, jak mi nařídil otec.
-Přestaň mě balamutit.
00:34:38 Zase ses toulala s tím svým písařem.
00:34:40 Že se nestydíš!
00:34:43 Pořádná děvčata jsou doma už se soumrakem.
00:34:46 Jak to vypadáš? Pojď sem, ty poběhlice!
00:34:53 Co je to? Zlaté mince?
00:35:01 Našla jsem je ve zřícenině. Asi je tam někdo ztratil.
00:35:06 Podivné dukáty. To jsi měla holka štěstí.
00:35:11 -Víc jich tam nebylo?
-Ne.
00:35:15 Ty se nám budou hodit.
00:35:18 Sss... Otci se o tom nezmiňuj. Dobře, že spí.
00:35:24 Jak ho znám, tak by ty krásné penízky
00:35:27 chtěl odevzdat na radnici. A nebo si osla vykoupit.
00:35:32 Ale v Granadě jsou mnohem parádnější věci.
00:35:45 -Dobré ráno přeju.
-Ale...?
00:35:50 -Copak nám přinesla paní sousedka?
-Spíš bych si ráda něco odnesla.
00:35:54 -Nějakou hodně voňavou voňavku.
-Hm...?
00:35:59 -A odkdy se paní Leonela voní?
-Hm, od dnešního krásného rána.
00:36:07 A měl by sis hledět zákaznice. Ať ti tu nevystojím důlek.
00:36:14 Tak je tu růžová... Březová... Jasmínová...
00:36:19 Tak růžovou.
00:36:22 Tak tady máš. Budeš vonět jako 10 záhonů.
00:36:26 -Kolik stojí tenhle hřeben?
-Ten tam nech.
00:36:29 Ten si zamluvila kapitánova žena. Vyber si támhle z těch.
00:36:32 Ty si strč za klobouk! Chci tenhle!
00:36:34 No, ale ten je drahý.
00:36:36 Tvůj nosič by na něj vydělával deset dnů.
00:36:39 A voňavka taky není zadarmo. Tak...
00:36:42 Příliš se staráš.
00:36:46 A ještě mi hodně vrátíš. Kousat do něj nemusíš.
00:36:50 Vylomíš si zub a budeme mít šišlavého holiče.
00:36:55 Takový dukát jsem v životě neviděl.
00:37:00 -Kde's ho vzala?
-Co je ti po tom?
00:37:04 -No, tak čekám, na drobné.
-To tak nahonem nepůjde.
00:37:08 Musím se zeptat Steina, jakou to má cenu.
00:37:12 Tak ať ti to netrvá věčnost.
00:37:16 Zítra se stavím.
00:37:24 -Jsi zkrátka podvodník, Peregile.
-Ne, mluvím pravdu, done Manueli.
00:37:28 Po Maurovi mi zbyly jenom mrzutosti.
00:37:31 Zapomněls na corpus delicti. Žlutý maurský dukát.
00:37:35 Tady pan svědek vyšetřil, že dnes tvoje paní nakoupila cetek,
00:37:39 korálů a všelijakých ženských střapců,
00:37:42 že by se nevešly do dvou košů.
00:37:45 A taky pokroutky a víno.
00:37:46 A růžovou vodu a nejdražší hřeben v Granadě.
00:37:49 Ale o tom nic nevím. Kde by na to vzala?
00:37:53 Tváří se jako neviňátko a přitom má za ušima.
00:37:57 Okradl moslemína a nás tahá inter nos.
00:38:03 Když si jen představím, jak jsme museli zbytečně šlapat ty schody...
00:38:07 Říkám ti naposledy a se vším důrazem,
00:38:10 přestaň už konečně tahat spravedlnost za nos!
00:38:13 A to bych si nikdy nedovolil, pane.
00:38:16 -Tak už to vyklop, chomoute.
-Ale co mám vyklopit?
00:38:20 Mluv, darebáku!
00:38:22 A nenuť mě, abych tě k tomu donutil.
00:38:25 Ne, přísahám při všem, co je mi na světě nejdražší,
00:38:29 při své ženě Leonele, že jsem vám nezatajil ani slůvko.
00:38:34 Fata trahunt homines. Neujde člověk svému osudu.
00:38:39 Je mi tě líto, ale co se dá dělat.
00:38:44 Jinak tě nelze vyvést ze tvé zatvrzelosti.
00:38:47 -Vyslechneme tě na mučidlech.
-Ne, ne, já žádám spravedlnost!
00:38:51 -Odvolávám se k místokráli!
-Místokrál je daleko.
00:38:54 Teď jsem tvá spravedlnost já!
00:38:56 Svaž tady toho ptáčka a posaď ho do temnice!
00:38:59 -Ne, já...
-Nechte ho!
00:39:04 Ctihodný pane, prosím vás, propusťte otce.
00:39:10 Za nic nemůže, o pokladu nic neví.
00:39:13 Všechno je jinak. Já vám to vysvětlím.
00:39:18 Když necháte tatínka na pokoji, povím vám o zlatém pokladu
00:39:22 alhamberské skály.
00:39:26 Vrať se zas na místo! A nebo vlastně ne.
00:39:29 Vem s sebou vodáka a zavři ho do chlívku k oslíkovi!
00:39:32 Zatím se tam s ním může mazlit!
00:39:34 Ne, ne, ne! Sančiko, ne!
00:39:37 Sančiko!
00:39:39 Když nám povíš, kde je poklad, propustíme vás oba.
00:39:44 Ego te audeo.
00:39:46 Hm, posloucháme tě. Že jo?
00:39:51 Srdce mám až v krku.
00:39:53 Jestli nás obelhala...
00:39:55 Ustříhnu ti drdol a hodím ti ho do komína.
00:39:58 Ale panenka nelhala.
00:40:01 Moc dobře ví, že by jí za mřížema vybledly tvářičky.
00:40:06 Peregile, slyšíš mě? No tak, řekni něco!
00:40:11 A co mám říkat? Zavřeli mě sem,
00:40:14 tak tu dřepím s Pedrem a dumám o lidské ničemnosti.
00:40:18 Dumat jsi měl dřív, Peregile. Ale nad svou hloupostí.
00:40:21 Vzpomeň si, jak ti máma říkávala: Nebuď hloupý Peregile,
00:40:25 nebo ti to zůstane. A ono ti to zůstalo, Peregile.
00:40:30 Ááá...
00:40:32 -A na mě jsi nemyslel?
-Ale myslel.
00:40:37 Zač mě trestáš, pane Bože?
00:40:40 -Co si bez tebe počnu, Peregile?
-Ale ty si počneš.
00:40:44 Peregile, vždyť já tě mám ráda, i když jsi stejný osel jako Pedro.
00:40:50 -Zavři pusu a jdi domů, paní!
-A zrovna ne!
00:40:56 Zůstanu tu a budu bědovat. A pěkně nahlas.
00:41:00 Ó, pane Bože, zač mě trestáš!? Bože!
00:41:04 Ať mě slyší celá Granada! Dokavad tě nepustí, Peregile!
00:41:07 Ó, Bože můj, neber mi Peregila.
00:41:10 Tiše, paní, hned to bude. Mám klíč.
00:41:12 Vylovil jsem ho z jedné biřické kapsy.
00:41:14 Ne, ne, ne, ne! Ještě nás přivedeš do neštěstí.
00:41:17 Co pak řekneme úřadům?
00:41:19 Řekněte třeba, že se zjevil svatý Serafín a otevřel vrátka dokořán.
00:41:23 -Zaplať pánbůh, chlapče.
-Peregile!
00:41:26 Počkej ženo, já umírám strachy o Sančiku.
00:41:28 Bojím se, aby jí neublížili. Musím za ní.
00:41:31 Odveď paní Leonelu domů. Sančiku vám přivedu,
00:41:34 i kdybych měl soudce shodit ze skály.
00:41:37 Pergile! Padro!
00:41:43 Fuj!
00:41:46 Tak kde máš tu svíčku?
00:41:53 Ukaž, nešiko!
00:42:02 -A můžeš čarovat.
-Hm...!
00:42:15 -Na co čekáš?
-Mám strach.
00:42:21 -Já to říkal. Ustříhnu jí drdol.
-Buď zticha!
00:42:25 Začni!
00:42:27 Zaříkám tě, země! Zaříkám tě, skálo!
00:42:34 Otevři mi dveře. Otevři, chci dál!
00:42:39 Volám na zem nebe, aby při mně stálo.
00:42:43 Volám krále jeskyň, aby při mně stál.
00:42:47 HROM
00:42:59 Panenko skákavá!
00:43:01 Zdá se, že dnešní den skončí šťastně.
00:43:05 -Aby to nebyla léčka.
-Přesvědčíme se.
00:43:08 -Jdi napřed, Sančiko.
-Ne, já zůstanu tady.
00:43:10 No, tak se neupejpej. Jsi přece hodná dceruška
00:43:13 a chceš, abychom ti tatínka propustili.
00:43:16 Odvážným přeje štěstí.
00:43:18 No, tak běž, jdem o krok za tebou.
00:43:20 Neboj se, neboj se!
00:43:29 Páchne to tu, jako když holím mrtvoly v márnici.
00:43:33 Mrtví občas páchnou, zato peníze nepáchnou.
00:43:36 Běž, Pedrugo! No, neboj se, běž.
00:43:46 Jsme na tom nejsprávnějším místě.
00:43:51 Viděl's to někdy, Pedrugo? Východní perly...
00:43:55 Starobylé šperky... Zlato... Tolik zlata.
00:44:00 Hřeben z jantaru, done Manueli. Bože, to je nádhera.
00:44:04 Hned zítra ho na zámku nabídnu paní místokrálce.
00:44:08 Nikde nic nabízet nebudeš! A kroť se trochu!
00:44:11 Ještě jsme neskončili s prohlídkou. Bude toho tady víc.
00:44:17 Á, truhla. Moc rád bych věděl, co v ní je.
00:44:21 Je okovaná. No, a zámek drží pevně.
00:44:25 Ale třeba tady někde bude klíč. No, Pedrugo, hledej, hledej!
00:44:32 Co koukáš, děvče? No, pomoz nám ho hledat.
00:44:38 Aha... Čekáš na odměnu, co?
00:44:51 Vezmi si to. No vezmi si to. Za poctivost.
00:44:54 No, a to ti říkám: Mlčet, mlčet!
00:44:57 Jestli něco vybrebtáš, špatně to s vámi skončí!
00:45:01 Já vím.
00:45:04 Hááá...!
00:45:10 Strašpytle! Vždyť je to jenom mrtvola!
00:45:15 Tys mi dal, mouřeníne. He, do smrti dobrý.
00:45:20 Mám ho!
00:45:22 -Ten kolohnát ho měl v ruce.
-Podivný úkryt.
00:45:37 -Půjč mi ten klíč!
-Ne, zkusím to sám.
00:45:40 Zdá se, že nevíš, co se sluší.
00:45:42 Kdyby mě nebylo, o pokladu se vám ani nezdálo.
00:45:45 To je pořád řečí... Podrž tu svíčku a dej to sem!
00:45:47 Co si to dovoluješ?
00:45:49 Já jsem našel klíč! Truhla je moje.
00:45:52 Bradýři! Zapomínáš na povinnou úctu.
00:45:57 Pomalu!
00:45:59 Svůj oblíbený nástroj mám neustále s sebou.
00:46:04 A já zas ten svůj.
00:46:08 Budeš mít, co sis přál.
00:46:40 HROM
00:47:03 Maurova svíčka zhasla.
00:47:05 A ctihodní pánové zůstali ve sklepení.
00:47:07 -Co budeme dělat?
-Přejme jim, co chtěli.
00:47:10 Až jednou budeme potřebovat donašeče a chamtivé soudce,
00:47:13 aspoň víme, kde je máme hledat.
00:47:15 Jenže si myslím, že na tu dobu budeme čekat věčně.
00:47:24 Všechno je to moje vina.
00:47:28 Měl jsi pravdu. Neměla jsem si s pokladem zahrávat.
00:47:33 Neplač.
00:47:36 Zvedá se východní vítr a ten nosívá zapomnění.
00:47:39 Zítra to bude zase jenom pohádka.
00:47:42 Ba ne.
00:47:46 Zůstal mi prstýnek na památku.
00:47:51 Podívej, je tam něco psáno.
00:47:56 Kde je srdce tvé, tam je i poklad tvůj.
00:48:28 I kdyby zvala mě královna ze Sáby i kdyby hrozil mi smrtelný hřích.
00:48:35 Láska je koníček s hřívou jak hedvábí.
00:48:39 Pojď. Najdem křišťál a hvězdy a smích.
00:48:58 Láska je koníček s bělostnou otěží.
00:49:01 Zavolej. Přiběhne - dáme se v let.
00:49:05 Poběží přes lesy. Přes pole poběží.
00:49:09 Čeká nás štěstí a moře a svět.
00:51:48 Jak to ta holka říkala?
00:51:51 Zaříkám tě, země! Zaříkám tě, skálo!
00:51:55 -Vzývám...
-Hm, to je pořád málo.
00:51:59 Zaříkám tě, skálo, vzývám nebe v sobě.
00:52:05 -Sebe... Nebe...
-Tebe.
00:52:08 -Komu tykáš, ty, pačuli?
-Tobě.
00:52:12 -Teda, tak, zaříkám vás...
-Sebe, vás...
00:52:17 -Zaříkám vás, skálo...
-Otevři se, skálo!
00:52:22 Skryté titulky: Zbyněk Baránek
Známá autorka televizních pohádek H. Sýkorová napsala pohádku na motivy španělských pověstí Washingtona Irwinga. Hlavní hrdinka, chudá dívka Sanchika (H. Vagnerová), sní o pokladu, který se podle pověstí skrývá hluboko v chodbách pod blízkými rozvalinami. Prý ho tam zakopal poslední maurský král. Její přítel Miguel (M. Písařík) nepotřebuje ke štěstí poklad, on píše raději básně o své dívce a lásce k ní. Dívčin otec (V. Preiss), chudý nosič vody, v rozvalinách objeví starého Maura (J. Somr), kterému poslouží douškem studené vody, a ujme se ho. Za to je starcem odměněn tajemstvím staré skály, která ukrývá poklad. Jenže do honby za jeho nalezením se vydávají i ostatní, chamtivý soudce (B. Klepl) i proradný holič (O. Vízner). Sanchika ale nakonec pochopí, že ten největší poklad skrývá sama ve svém srdci…
