Pohádka o chlapci, který ztratil svou krásnou tvář a málem i svou duši. ### Režie: Miroslav Sobota. Scénář: Jiří Bednář. Hrají: Jiří Laštovka, Simona Stašová, Václav Vydra, Oldřich Navrátil a další.
00:01:19 Počkej, bestie, až tě chytím. Zatočím s tebou.
00:01:23 -Nech tu kočku na pokoji, Orione.
-Drápla mě a musí za to pykat.
00:01:28 Drápla tě, protože jsi jí ubližoval.
00:01:32 -Vymáchám ji v potoce.
-Ty ji utopíš?
00:01:36 -Ano. A tebe hned po ní.
-Povím to tatínkovi.
00:01:41 Tak běž, ty žalobníčku!
00:01:47 Co vás k nám přivádí, pane učiteli?
00:01:49 Váš syn Orion, paní Agnes. Musím si na něj stěžovat.
00:01:55 Odmlouvá učitelům, zle se chová k dětem.
00:02:00 -Nezlobíte se, že vám to říkám?
-Ne, chtěli jsme ho dobře vychovat.
00:02:08 Posaďte se. Je to s ním čím dál horší.
00:02:15 Je to takový hezký chlapec.
00:02:20 Zdá se mi, že čím je krásnější, tím je pyšnější a sobečtější.
00:02:26 -Má nějakou dobrou vlastnost?
-Akorát si honem vzpomenout...
00:02:33 -Co dělá, když je sám?
-Hraje na píšťalu.
00:02:39 Nedávno jsem ho pozorovala.
00:02:44 ORION HRAJE NA PÍŠŤALU
00:03:20 Vypadal tak šťastně, ani jsem tomu nemohla věřit.
00:03:26 Zřejmě je zamilovaný do své krásy, sám do sebe.
00:03:32 -Chci oběd!
-Jak to s námi mluvíš, Orione?
00:03:38 -Nepozdravil jsi pana učitele.
-Zdravil jsem venku.
00:03:43 -Ani jsem si nevšiml.
-Já tě naučím zdravit.
00:03:48 Počkejte! Všechno se musí vyřešit v klidu.
00:03:54 Můžu si s vaším synkem promluvit o samotě?
00:03:59 -Ano.
-Chovej se k panu učiteli slušně.
00:04:09 Nebo si mě vážně nepřej.
00:04:18 -Posaď se, chlapče!
-Co bych si sedal? Budu stát.
00:04:23 Stůj nebo seď, jak chceš, hlavně mě poslouchej.
00:04:27 Žádný člověk nemá právo se vyvyšovat nad ostatní či být pyšný.
00:04:34 Měl bys být vděčný hlavně těm, co tě vychovali, tedy rodičům.
00:04:41 Nejsou to moji rodiče. Já jsem dítě hvězdy.
00:04:46 -Co to vykládáš za nesmysly?
-Já jsem dítě hvězdy. Já to vím.
00:04:53 Kde se v tobě bere takováhle pýcha?
00:04:57 BZUČÍ MOUCHA
00:05:00 -Nezabíjej ji!
-Proč ne?
00:05:03 I moucha je přece živý tvor, ne?
00:05:08 Pustíme ji společně z okna, ano?
00:05:13 Tady máte toho svého živého tvora.
00:05:18 Co jsi to udělal? Proč jsi ji zabil?
00:05:28 Čím máš hezčí tvář, tím horší máš duši.
00:05:32 Vy naděláte s obyčejnou mouchou.
00:05:40 DĚTI SI HRAJÍ NA SLEPOU BÁBU
00:05:46 Slepá bába, taková hloupost. Budeme hrát něco jiného.
00:05:53 Co to děláš? Zkazil jsi nám celou hru.
00:05:59 Děti, prosím, doveďte mě dovnitř. Mám hrozný hlad a žízeň.
00:06:08 Snad se tady najdou dobří lidé, kteří mi dají alespoň napít.
00:06:17 Táhni odtud!
00:06:20 Co ti udělala? U nás určitě dostane něco k jídlu i k pití.
00:06:26 Když jsem řekl, že potáhne, tak potáhne.
00:06:30 -Povím to tatínkovi.
-Žalobníček žaluje.
00:06:35 -Chlapče!
-Mazej odtud, babo!
00:06:40 -Co to máš na krku?
-Co je ti do toho, žebračko?
00:06:46 -Co to máš za přívěsek?
-Nestrkej nos do cizích věcí.
00:06:55 Musím vědět, jak jsi k němu přišel.
00:06:59 Orione, jak se to zase chováš? Agnes! Pomozte mi s ní, děti!
00:07:12 Orione, nepřej si mě.
00:07:15 A co vy koukáte?
00:07:20 Agnes!
00:07:22 -Myriam, skoč do sklepa pro mléko.
-Já bych ho přerazil.
00:07:41 -Vy jste rodiče toho chlapce?
-Ovšem, je náš.
00:07:50 Je to skutečně vaše dítě?
00:07:58 Ano. Totiž... Nechceme lhát.
00:08:06 -Proč to chceš vědět?
-Kvůli tomu přívěsku.
00:08:13 Jantarovému přívěsku se zlomeným srdcem.
00:08:20 Musím znát pravdu. Prosím.
00:08:30 To bylo tak...
00:08:45 DÍTĚ PLÁČE
00:08:58 Ježíšikriste! Prokristapána!
00:09:30 Gordone, to je dobře, že jsi přišel. Měla jsem starost.
00:09:37 -Agnes, něco jsem v lese našel.
-Prokristovy rány.
00:09:46 Najednou se rozsvítilo nebe, jako kdyby padala hvězda.
00:09:53 Nebyla to hvězda, bylo to to dítě. Leželo tam v mechu.
00:09:59 To je zázrak. Jinak si to neumím vysvětlit.
00:10:05 Kdyby spadlo z nebe, tak by to nepřežilo.
00:10:09 Agnes, je živý, zdravý. Třeba nám přinese štěstí.
00:10:15 Nebo taky smůlu.
00:10:19 -To jsem ho tam měl nechat ležet?
-Čím ho budeme živit?
00:10:23 Měl by ses nejdřív postarat o vlastní rodinu.
00:10:28 Máme každý dvě zdravé ruce.
00:10:32 Máš pravdu. Hůř už být nemůže.
00:10:38 Co to tady má za přívěsek? Vypadá to jako ztvrdlá pryskyřice.
00:10:44 -To je jantar.
-Proč má toho srdíčka jen půl?
00:10:50 -Asi se zlomilo, když padal.
-Půjdeme za sestřičkou.
00:10:59 -Stejně je to zázrak, že přežil.
-Jak mu budeme říkat?
00:11:07 Orion. Dítě hvězdy. Orion.
00:11:15 Tak je to on. Je to můj syn.
00:11:20 Můj ztracený syn. Deset let ho hledám.
00:11:28 Běž pro Oriona, ať sem hned přijde.
00:11:35 Starali jsme se o něj jako o vlastního.
00:11:39 To se hned pozná, že jste dobří lidé.
00:11:43 Snažili jsme se ho vychovat, jak to nejlíp šlo.
00:11:48 -Co mi chcete? Nic jsem neudělal.
-Orione, musíme ti něco říci.
00:11:56 -Víš, my nejsme tví praví rodiče.
-Já vím. Jsem dítě hvězdy.
00:12:07 -Jak jsi na to přišel?
-Slyšel jsem, jak to říkáte.
00:12:15 Pojď sem! Sedni si.
00:12:20 Orione, víš, to bylo tak. Našel jsem tě jednou v noci v lese.
00:12:29 Vzali jsme tě domů, vychovali jsme tě.
00:12:35 Možná to někomu mohlo přijít, jako že jsi spadl z nebe.
00:12:42 -Ale tvoje pravá matka je tady.
-Tahle špinavá žebračka?
00:12:50 -Jak se to chováš?
-Je to pravda. Ty jsi můj syn.
00:12:58 Prohledala jsem snad celý svět a konečně jsem tě našla.
00:13:07 Neví, co mluví. Nevidíte, že má horečku?
00:13:13 Myslím, že bychom je měli nechat o samotě.
00:13:25 Přísahám, že to je všechno pravda, synku.
00:13:30 Zavinil to jeden strašně zlý člověk.
00:13:37 Připravil mě o všechno, o tebe, o mého manžela, tvého otce.
00:13:45 -Začaroval ho do zvířecí podoby.
-Co to vykládáš za nesmysly?
00:13:54 Nelžu, synku. Dokážu ti to. Vidíš?
00:14:02 Tohle je druhá půlka srdce, které nosíš na krku.
00:14:10 Moje srdce puklo žalem stejně jako tohle jantarové.
00:14:20 Našli jsme se, synku. Pojď! Dám ti svoji lásku.
00:14:25 Nikam s tebou nepůjdu. Nechci mít za matku špindíru a otce zvíře,
00:14:32 aby se mi všichni smáli. Stydím se za tebe. Běž pryč!
00:14:37 Kéž bys toho nikdy nelitoval, synku!
00:14:43 Moje zlomené srdce je teď tvé.
00:14:58 -Co se to s tebou děje?
-Co na mě saháš?
00:15:06 -Co se to stalo, chlapče?
-Táhni pryč! Rozumíš? Vypadni!
00:15:12 A už mi nikdy nechoď na oči! Rozumíš? Nikdy!
00:15:18 Žebračko.
00:15:23 -Raz, dva, tři, čtyři.
-Teď já.
00:15:33 Už jsem vám jednou poručil, abyste nechali těch dětských pitomostí.
00:15:41 -Jé, strašidlo!
-Co to má s ušima a frňákem?
00:15:49 -A co to má na hlavě?
-Co je to s vámi?
00:15:56 -Vypadá jak šašek.
-Kde se tady mohl vzít?
00:16:02 -Asi utekl z cirkusu.
-Kdo je tady šašek?
00:16:08 Šašek! Šašek!
00:16:15 Zbláznili se oni, nebo já? Co se jim vlastně stalo?
00:16:20 Pojď se mnou, musím ti něco ukázat.
00:16:25 -Ale co?
-Uvidíš. Pojď!
00:16:30 Šašku! Šašku! Ušatej, nosatej šašku!
00:16:35 Pojď! Něco ti ukážu.
00:16:40 Podívej se na sebe.
00:16:45 -Ale proč?
-Jen se podívej!
00:16:50 -Co se to stalo?
-Neboj se. Mně nevadí, jak vypadáš.
00:16:58 Chci zpátky svůj obličej. Proč se mi to stalo?
00:17:04 Možná proto, že jsi byl tak zlý na tu nemocnou paní.
00:17:12 Hlouposti. Ta žena tvrdila, že je má pravá matka.
00:17:19 -Cože?
-Nemám čas ti to vysvětlovat.
00:17:23 -Co mám dělat?
-Měl bys jít za ní a omluvit se.
00:17:30 -Třeba by to pomohlo.
-Ne.
00:17:42 Když myslíš, že mi nic jiného nepomůže, tak půjdu.
00:17:50 Udělám všechno pro to, abych vypadal jako dřív.
00:17:56 Pojď sem! Ať tě tenhle polibek ochrání od všeho zlého.
00:18:02 Až se zase uvidíme, vrátíš mi ho.
00:18:05 Už mě nezdržuj. Musím najít svou matku a vlastní tvář.
00:18:12 Sbohem, Myriam.
00:18:19 Hoplá!
00:18:21 -Vyhrál jsem. Dej sem prachy.
-Rozdávej znovu.
00:18:28 Podívej se!
00:18:34 Něco takového jsem ještě neviděl.
00:18:40 -Pustíte mě do města?
-To si ještě rozmyslíme.
00:18:46 Co kdyby tam kvůli tobě všichni pukli smíchy?
00:18:51 -Táhni, odkud jsi přišel!
-Mám lepší nápad.
00:18:57 Aspoň se trochu pobavíme. Míchej karty, ať se neunavíme.
00:19:06 Dělej, co jsem ti poručil!
00:19:14 Stačí! Kdo moc míchá, přemíchá.
00:19:18 Teď rozdávej! Když dobře rozdáš, pustíme tě dál.
00:19:27 -Proč jdeš do města, blázne?
-Někoho hledám. -Koho?
00:19:35 Už deset let hledám svou matku. Zatím jsem našel ústrky a posměch.
00:19:42 -Ta bude radši, když tě neuvidí.
-Hledám ji, protože musím.
00:19:48 I když ji nejspíš nikdy nenajdu. Už ani nevím, jak vypadá.
00:19:54 Děláš si z nás blázny? Hledat někoho, o kom nevíš, jak vypadá?
00:20:00 Pustíte mě? Já jsem přece míchal a rozdával dobře.
00:20:05 Tvé mámě se uleví, když už nikdy neuvidí tvůj směšný obličej.
00:20:14 Neseš mi smůlu. Měl bych tě propíchnout šavlí.
00:20:20 Já mám dobrou kartu. Necháme tě naživu a hrajeme dál.
00:20:29 Ve službě hrajete karty? Za to je pět dní žaláře.
00:20:35 A co ty jsi zač? Utekl jsi z cirkusu?
00:20:39 -Nějaký přivandrovalec.
-Chtěl jsem ho propíchnout šavlí.
00:20:46 My tě prodáme boháčovi pro obveselení.
00:20:52 -Vynikající nápad, pane kapitáne.
-Kapitán má nejlepší nápady.
00:21:00 Chopte se ho! A ty pojď, šašku počmáranej!
00:21:08 Podívejte se na nejsměšnějšího člověka na světě.
00:21:14 Ten je tak směšný, až má neobyčejnou cenu.
00:21:25 -Kolik za něj chceš?
-Levný není. Aspoň deset zlaťáků.
00:21:30 -Dvacet? -Co?
-Třicet? -Co?
00:21:36 -Čtyřicet? -Čtyřicet?
-Padesát? -Padesát?
00:21:40 -Sto by mohlo stačit.
-To by mohlo.
00:21:52 Ty jsi ten nejvelkorysejší kupec, jakého znám. Ten šašek je tvůj.
00:22:14 Kdes získal tohle? Mluv pravdu, je-li ti život milý.
00:22:23 Vlastně nevím. Mám ho od narození.
00:22:29 Ale byla ho jen polovina.
00:22:33 Potom se objevila moje matka a přinesla druhou půlku.
00:22:40 Tak je to. Takže ona tě našla. Ty tedy víš, kdo jsi?
00:22:47 Kdo jsem? Jsem člověk, který ztratil svou tvář.
00:22:52 Už deset let hledám marně svou matku.
00:22:57 -Vždyť ti donesla tohle.
-Zase odešla, ztratil jsem ji.
00:23:05 Jsem zoufalý, unavený a nikde nenacházím pomoc ani soucit.
00:23:12 Pomoc, soucit. Tahle slova neznám.
00:23:20 I když rozhodně nejsem sám. I mezi lidmi je mnoho takových.
00:23:28 Mám pro tebe úkol. Když ho splníš, odměním se ti.
00:23:38 -Kdo jste, pane?
-Obyčejný kupec z trhu.
00:23:52 -Jinak též mocný čaroděj Ratnaj.
-Čaroděj? Ratnaj?
00:24:02 Nejmocnější a nejstrašnější čaroděj na světě, kterého nic nezničí.
00:24:10 Koupil jsem si tě na trhu, protože ty jediný mi můžeš opatřit,
00:24:18 co nutně potřebuji, abych se stal pánem světa.
00:24:28 Proč si to neopatříte sám, když jste čaroděj?
00:24:32 Potřebuji tvůj jantarový přívěsek.
00:24:38 Jedině spojené srdce mi může ukázat cestu za pokladem.
00:24:43 Můžete mě zabít, začarovat, přívěsek ve spánku ukrást.
00:24:49 -Můžete cokoliv.
-Ano, jedině tohle ne.
00:24:55 Rád bych to udělal, ale nejde to.
00:25:01 Nemůžu se tvého srdce ani dotknout.
00:25:06 Pálí, žhne jako oheň.
00:25:12 -Já nic necítím. Mě nepálí.
-A proto tě potřebuji.
00:25:20 Já umím být vděčný.
00:25:25 Když to všechno správně provedeš, pustím tě na svobodu.
00:25:32 Daruji ti život. Dávej pozor. Na severozápad od této věže
00:25:40 je kouzelný les a v něm ukryt poklad.
00:25:47 Tři zlaté mince.
00:25:55 Dnes do slunce západu mi přineseš první minci.
00:26:05 Z bílého zlata.
00:26:10 Ne aby tě napadlo třeba utéci.
00:26:18 Najdu si tě, kdybys byl kdekoliv na světě.
00:26:23 -Má pomsta by byla strašlivá.
-Jak se do lesa dostanu?
00:26:36 Rázem budeš, kde máš být. Tu bílou minci musím mít.
00:27:02 Jak můžu v tomhle podivném lese najít nějakou minci?
00:27:14 Nemám žádnou naději.
00:27:34 ORION HRAJE NA PÍŠŤALU
00:27:45 ORION SLYŠÍ NÁŘEK
00:27:50 Králíček. Kde ses tady vzal?
00:27:57 Zatoulal ses do lesa a chytil do pasti.
00:28:03 Jsme na tom oba stejně. Aspoň tobě pomůžu,
00:28:09 když už nedokážu pomoci sám sobě. Ta nožka bude v pořádku.
00:28:15 Ani to moc nebolelo. Jsem rád, že jsem ti daroval svobodu.
00:28:24 -Děkuji ti.
-Cože? Kdo to tady mluví?
00:28:32 Nikde nikdo. Ani živáček. Tohle je opravdu začarovaný les.
00:28:40 K čemu jsou mi platná kouzla, když nenajdu minci z bílého zlata?
00:28:48 Já ti pomohu. Vím všechno o tomhle lese.
00:28:55 Znám tu každý kout. Žiju tu už mnoho roků.
00:29:00 -To mluvíš ty, můj malý králíčku?
-Vidíš tu někoho jiného?
00:29:07 Vezmi mě do náruče a kráčej se mnou hluboko do lesa.
00:29:12 Na nic se neptej, jen mě poslechni.
00:29:23 To se ti řekne. Ale kam mám jít?
00:29:28 -Dva kroky tam a jeden sem.
-A potom?
00:29:34 Rovnou za nosem.
00:29:42 A teď? A dál?
00:29:45 Uprostřed děravého hrnce vidíš svit bělavé mince.
00:29:55 Máš pravdu, králíčku, je tady.
00:30:00 Za tu malou službu, co jsem ti prokázal, ses mi odměnil stokrát.
00:30:05 Jak jsi jednal ty se mnou, tak já s tebou.
00:30:10 -Jak se odsud dostanu?
-Stiskni minci ve své dlani.
00:30:41 Panáčku, pojďte k nám. Kupte si stužku pro slečinku do vlasů.
00:30:52 Mějte slitování.
00:30:57 Panebože!
00:31:05 Mějte slitování s nemocnou. Dobří lidé, pomozte! Prosím.
00:31:12 Rád bych ti něco dal, ale já vůbec nic nemám.
00:31:18 -Jen jednu minci, ale není moje.
-Už několik dní jsem nejedla.
00:31:24 -Prosím, dej mi tu minci.
-Vidím, že máš misku prázdnou.
00:31:30 Když ti ten peníz dám, můj pán mě tvrdě potrestá.
00:31:38 Kdybych byla zdravá, podstoupila bych trest za tebe.
00:31:44 Rány na mladém těle se brzy zhojí. Bez tvé pomoci umřu hlady.
00:31:51 Potřebuješ ten peníz víc než já. Kup si něco k jídlu.
00:32:01 Děkuju, chlapče.
00:32:16 Dej sem minci!
00:32:21 Nemám. Daroval jsem ji žebračce na trhu. Byla hladová a zoufalá.
00:32:29 Taková hloupost! Žádný trest pro tebe není dost velký.
00:32:37 Litovat někoho je jen ztráta času. Každý si za všechno může sám.
00:32:44 Dám ti ještě jednu příležitost, jinak se rozluč se svobodou.
00:32:57 Přineseš mi z kouzelného lesa druhou minci ze zlata žlutého.
00:33:08 Má stejnou moc jako ta první.
00:33:16 Rázem buď, kde máš být, a hleď mé přání vyplnit.
00:33:27 Ve dne jsem měl štěstí, ale teď v noci?
00:33:33 Je konec nadějím. Čaroděj mě nejspíš zabije.
00:33:40 Nikdy už se nedostanu na svobodu, matku nenajdu a svou tvář nezískám.
00:33:48 -Nezoufej! Nic není ztraceno.
-Jsi to opět ty, můj králíčku?
00:33:57 -Pověz mi, jak se ti daří?
-Díky tobě dobře. Dávej pozor.
00:34:04 Za chvíli poletí na obloze vrána s mincí v zobáku.
00:34:10 Stačí, když na ni křikneš zaklínadlo. Lekne se a pustí peníz.
00:34:17 -Neznám zaklínadlo.
-Já ho znám. Poslouchej!
00:34:29 Zlatý králíčku! Nevím, jak bych ti poděkoval.
00:34:34 To už je podruhé, cos mi pomohl v nouzi.
00:34:40 Neděkuj, ty ses nade mnou slitoval první.
00:34:46 Do tmy dne světlo tne, vráně zobák rozetne.
00:34:51 Peníz do mechu vypadne. Všechno šťastně dopadne.
00:35:09 Chlapče!
00:35:12 -Zastav se u mě na chvilku.
-Co ty tady děláš?
00:35:18 -Nemám kde být. Kde ty jsi byl?
-Hledal jsem minci pro svého pána.
00:35:25 -Našel?
-Ano.
00:35:29 Prosím tě, podaruj mě podruhé. Je mi zima a nemám kde být.
00:35:36 Rád bych...
00:35:40 Vím, že po tobě chci moc. Nebudeš litovat.
00:35:46 Můj pán je zlý čaroděj, a když mu minci nepřinesu,
00:35:52 čeká mě strašlivý trest. Možná mě i zabije.
00:35:57 I já velmi trpím.
00:36:02 Podaruj mě. Láska k bližnímu ti pomůže.
00:36:11 Myslíš? Tak dobře. Kdysi jsem ublížil své matce.
00:36:17 Aspoň teď pomůžu cizí ženě. Sebe stejně nezachráním
00:36:23 a svému svědomí ulehčím. Vezmi si peníz a běž si odpočinout.
00:36:30 Děkuji.
00:36:36 Kdybych tě teď rovnou zabil, nebyl by to pro tebe trest,
00:36:41 ale vysvobození. Zůstaneš u mě do konce svých dnů.
00:36:48 Už nikdy nepoznáš svobodu.
00:37:05 Dám ti ještě poslední šanci.
00:37:11 Zítra ráno najdeš v lese třetí minci. Poslední.
00:37:20 Tentokrát ze zlata červeného.
00:37:28 Tu mi doneseš za každou cenu, rozumíš?
00:37:43 Až zítra vstane jitro z tmy, chci zlatý peníz červený.
00:38:00 ORION HRAJE NA PÍŠŤALU
00:38:22 Peníz z rudého zlata. Tentokrát jsem opravdu v koncích.
00:38:28 Vidíš tuhle tůňku? Přistup k ní blíž.
00:38:33 Proč, můj malý králíčku? Uvidím v ní jen svou tvář.
00:38:40 Na dně tůňky leží starý meč a mince, kterou hledáš.
00:38:46 Meč vylovíš a píchneš se jím do prstu levé ruky.
00:38:52 Vlastní krví studánku zbarvíš a s ní i zrezivělou minci.
00:38:57 S mečem i penízem se vrátíš do města.
00:39:02 -Tolik ti dlužím, králíčku.
-Nic mi nedlužíš. Hodně štěstí.
00:40:13 Podívej, šereda!
00:40:19 Nezdůrazňuj potřetí své neštěstí. Tady máš minci z rudého zlata.
00:40:27 Neptej se na nic a za nic neděkuj. Stejně už nemám co ztratit.
00:40:40 -Chlapče, tvoje tvář.
-Co je s ní?
00:40:50 -Vidíš to, co já?
-Zázrak.
00:40:55 To snad není možné. Moje ztracená tvář.
00:41:00 -Ale jsem to opravdu já?
-Teprve teď jsi to ty.
00:41:07 Tvoje dobré srdce ti vrátilo krásu. Jestli chceš, tvá cesta je u konce.
00:41:17 Ne, nejsem na konci. Nemůžu být šťastný,
00:41:21 protože po světě chodí někdo, komu jsem ublížil. Moje matka.
00:41:27 Jestli chceš najít svoji matku, musíš vykonat ještě něco.
00:41:32 Musíš porazit svého pána, zlého čaroděje.
00:41:39 To přece není možné.
00:41:44 Ukaž mi svůj starý meč. Vidíš, rukojeť je z jantaru.
00:41:52 -Stejně jako tvůj přívěsek.
-Zvláštní náhoda.
00:42:00 Žádná náhoda. Naše království se rozkládá na jantarových horách.
00:42:08 Bývalo kdysi bohaté, lidé v něm žili šťastně a spokojeně.
00:42:14 Až se objevil zlý čaroděj Ratnaj.
00:42:20 Skutečného vládce zaklel a vyhnal a celou naši zemi ovládl.
00:42:28 Jak mám porazit neporazitelného? Zabít nesmrtelného?
00:42:37 Přečetl sis tohle?
00:42:41 Jantarový meči, rychle tni. Ratnaje pak zlého rozetni.
00:42:48 -Co to znamená?
-Že možná není nepřemožitelný.
00:42:54 Přibliž tento meč k jeho srdci. Není lidské, je z jantaru.
00:43:00 -Než bodneš, řekni zaklínadlo.
-Jaké?
00:43:09 Je ukryté v jeho jméně. Přemýšlej! Musíš na to přijít sám.
00:43:18 Když se ti to podaří, budeš potřebovat tyto tři mince.
00:43:27 -Tys je neutratila?
-Schovávala jsem je pro tebe.
00:43:33 Ty tři mince jsou tři kouzelná přání.
00:43:38 Když je hodíš za sebe, splní ti, co si přeješ.
00:43:44 Na čaroděje jejich moc nestačí. S ním si musíš poradit sám.
00:44:00 Co se to s tebou stalo?
00:44:05 Jsi jiný, krásný. Jak je to možné?
00:44:11 -Co je to za podivná kouzla?
-Tomu bys nerozuměl.
00:44:17 -Nemáš srdce, ale jen kus kamene.
-To máš pravdu.
00:44:24 K čemu by mi bylo srdce?
00:44:29 Splnil jsi svůj úkol? Máš minci?
00:44:35 Dej mi ji a já tě propustím na svobodu.
00:44:42 Zde je na to moje ruka.
00:44:48 Minci nemám a tohle je zase moje ruka.
00:44:52 -Zbláznil ses?
-Obrátil jsem slovo jantar.
00:45:01 Víš, co mi vyšlo? Ratnaj. Tvé jméno, čaroději Ratnaji.
00:45:06 Všechno obrátit naruby. V tom vězí tvé kouzlo.
00:45:11 Dobro jsi proměnil ve zlo, krásu v ošklivost.
00:45:17 Za pomoci tří zlatých mincí jsi chtěl obrátit naruby svět.
00:45:21 -Jak to se mnou mluvíš?
-Vyzývám tě na souboj.
00:45:27 Ty mě vyzýváš na souboj? Ty chceš se mnou bojovat?
00:45:34 Ty se mnou?
00:46:37 Jantarový meči, rychle tni. Ratnaje pak zlého rozetni!
00:46:50 A hned se všude rozední.
00:47:02 Kde to zase jsem? Jak jsem se sem dostal?
00:47:14 Vypadá to tu jako v nějakém královském paláci.
00:47:20 Jak to říkala ta ubohá žena?
00:47:26 Stačí hodit peníz za hlavu, vyslovit přání, to se vyplní.
00:47:34 Mince z bílého zlata. Přivolávám tu,
00:47:40 které jsem nejvíc ublížil a kterou jsem tolik let hledal.
00:47:46 Svou matku.
00:47:59 -Poznáváš mě, chlapče?
-Matně si vybavuji tvou tvář.
00:48:09 Jsem královna Jantarového království.
00:48:13 -Odkud znám tvůj hlas?
-Je to hlas žebračky,
00:48:20 která k vám kdysi přišla do vesnice.
00:48:24 Hlas ubohé ženy na tržišti, kterou jsi třikrát obdaroval.
00:48:30 -Je to hlas tvé matky.
-Odpusť mi, jak jsem se choval.
00:48:36 To jsi nebyl ty, ale někdo jiný před mnoha lety.
00:48:42 -Co má znamenat všechno tohle?
-Vysvětlím ti to později.
00:48:49 Nezapomeň, že máš ještě dvě mince.
00:48:55 Mince ze žlutého zlata. Přivolávám ty,
00:49:00 kteří mě kdysi přijali za vlastního a na které stále vzpomínám.
00:49:10 -Chlapče, ty jsi vyrostl.
-A zmužněl.
00:49:14 -Chyběl jsi nám.
-Stejně jako vy mně.
00:49:20 -Nejsi náhodou má sestřička Myriam?
-Nejsi můj bratříček Orion?
00:49:29 -Ty jsi zkrásněla.
-A také vyrostla.
00:49:34 Tvůj úsměv je pořád stejný. Často jsem na něj vzpomínal.
00:49:41 Já spíš na to, jak jsi mě honil po zahradě a tahal za vlasy.
00:49:46 -Ale to zlé je už dávno pryč.
-Máš pravdu.
00:49:55 Našel jsem svou matku a také svou pravou tvář.
00:50:00 -To zlé je opravdu za námi.
-Co se vlastně stalo?
00:50:06 Můj milovaný, kéž bys nemusel odjet.
00:50:12 Víš, jak nerad tě opouštím. Sousední král mě prosí o pomoc.
00:50:19 -Naše dítě se má brzy narodit.
-Vrátím se co nejdřív
00:50:26 a ty mě přivítáš společně s naším synem, mým nástupcem.
00:50:34 Sbohem, drahá.
00:50:43 Vrať se brzy, lásko moje.
00:50:58 Jenže dopis podstrčil čaroděj Ratnaj, který se do mě zamiloval.
00:51:04 Objevil se hned poté, co se mi narodil syn.
00:51:09 Nutil mě, abych s ním odešla.
00:51:18 Za trest, že jsem ho odmítla, unesl mi moje dítě
00:51:25 a krále začaroval do zvířecí podoby.
00:51:32 Ze mě udělal žebračku.
00:51:38 Moje srdce puklo žalem stejně jako to jantarové.
00:51:50 Maminko, říkala jsi, že čaroděj Ratnaj zaklel otce do zvířete.
00:51:59 Z mého manžela udělal malého králíčka.
00:52:06 Víš o něm něco? Kde je teď?
00:52:11 Někde bloudí v lesích, pokud je ještě naživu.
00:52:16 Ano, musí to tak být. Mince z rudého zlata.
00:52:23 Přivolávám s tebou toho, který mi tolik pomohl.
00:52:30 Malého králíčka a velkého krále. Mého otce.
00:52:38 -Můj manželi, miláčku.
-Lásko.
00:52:45 Nemůžu uvěřit svým očím.
00:52:52 Nedoufal jsem, že tě ještě někdy uvidím. Stal se zázrak.
00:52:59 Dvojnásobný, protože konečně uvidíš svého syna.
00:53:05 Já ho přece znám. Třikrát jsme si spolu povídali v lese.
00:53:13 Orione, vinou zlého čaroděje jsem ztratil nejlepší léta svého života.
00:53:20 Teď jsem starý a unavený. Ty jsi dokázal, že máš dobré srdce.
00:53:28 Nechybí ti vytrvalost a odvaha, vlastnosti, které patří vládci.
00:53:34 Proto se novým pánem našeho království staneš ty.
00:53:51 Jsi to ty a přece ses tolik změnil. Bude z tebe dobrý král, bratříčku.
00:53:58 -Nejsem žádný tvůj bratr. Naštěstí.
-Proč naštěstí?
00:54:04 Vzpomínáš, co jsi řekla, když jsme se viděli naposledy?
00:54:08 Že mi jednou vrátíš to moje dětské políbení.
00:54:12 Myslím, že je čas splnit, o co jsi mě tehdy žádala.
00:54:22 Už víš, proč jsem rád, že nejsi moje sestra?
00:54:29 Protože se staneš mou ženou, Myriam, jestli budeš chtít.
00:56:00 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2007
Pohádka na motivy příběhu Oscara Wildea začíná jedné bouřlivé noci, kdy dřevorubec Gordon (V. Vydra) najde v lese novorozeně. Dá mu jméno Orion – dítě hvězdy (v dětské roli M. Hejný) a vezme ho k sobě domů. Orion (jako dospělý J. Laštovka) vyroste ve velmi krásného, ale bohužel také namyšleného a krutého chlapce. Jednoho dne se objeví u dřevorubce žebračka (S. Stašová) a pozná v Orionovi svého ztraceného syna. Orion, který věří, že je dítětem hvězdy, ji zle urazí a vyžene. Vzápětí se jeho tvář změní ve směšnou a ošklivou. Po desetiletém putování, při němž leccos pochopí, se Orion dostává do moci zlého čaroděje (O. Navrátil), který pro něj má úkol. Jeho splnění má čaroději dopomoci k vládě nad celým světem. Orion musí přemoci zlá kouzla a získat nazpět nejen svou krásnou tvář a čistou duši, ale i lásku své matky, kterou kdysi pyšně zahnal.