Kouzelný kámen a neuvážená kletba rozdělí osudy Jakuba a Johanky… Najdou nakonec sami sebe a svůj ztracený domov? (2007). Hrají: N. Řehořová, L. Hampl, Z. Bydžovská, M. Bočanová, R. Holub, M. Roden, B. Hrzánová, R. Kotyková, F. Geisler a další. Scénář na motivy pohádky K. Šiktance J. Němcová. Kamera E. Sanders. Režie J. Němcová
00:00:01 .
00:00:06 V dávných dobách, v časech největší nouze,
00:00:10 si vyprosil pán Zimního hradu od Křišťálové hory mocnou ochranu -
00:00:16 křišťálový kámen,
00:00:18 ten nejčistší ze všech křemenných kamenů.
00:00:26 Z pokolení na pokolení si předávali páni Zimního hradu vzácný kámen
00:00:32 a udržovali s jeho pomocí v kraji pod křemennými skalami mír.
00:00:42 Těžko říct, zda to byla pověst o moci křišťálu
00:00:46 nebo síla paží, které mečem vládly,
00:00:50 ale je jisto, že kdo v boji třímal křišťálový meč,
00:00:55 ten nikdy neprohrál.
00:01:05 Hyje, malá!
00:01:10 Přijeli jsme k vám! Přijďte se podívat!
00:01:19 Už jsme tady!
00:01:22 (zpěv)"Přejeli jsme hory doly strniště i lány
00:01:27 vezeme vám představení pobavte se s námi."
00:01:31 "V kraji kde je pilná práce zdrojem hojnosti
00:01:35 a z hojnosti tryská pramen čiré radosti."
00:01:39 "Té radosti pramínek střežívaný kamínek
00:01:43 ten dal meči sílu kouzla kraji bezpečí."
00:01:59 Hoplá! A ještě jednou hop!
00:02:07 (zpěv)"Ale se vším jednou může taky býti amen
00:02:12 to když dobře nestřeží se jeden malý kámen."
00:02:16 "Ani mocná síla kouzla na věky tu není
00:02:20 to když lidé zapomenou pak se všechno změní."
00:02:24 "Jestli příběh dobře skončí to je tedy sázka
00:02:28 na to může odpovědět jenom láska."
00:02:42 Johanko!
00:02:45 Bože!
00:03:04 Přestaň! Nech toho!
00:03:06 -Hej!-Au!
-Ty sis začala.
00:03:09 -Přestaň!
-Kubo!
00:03:21 -Bum ho!
-Táta jede! Táta!
00:03:26 Tatínek!
00:03:29 Táto, tati, tatínku!
00:03:32 Tatínek přijel. Táta.
00:03:44 -Tati!
-Naše Johanka zase utekla.
00:03:47 Mám tu nejzvědavější dceru na širém světě.
00:03:50 Žádná skulinka jí není dost malá.
00:03:53 Žádná stráž dost bystrá, aby ji uhlídala.
00:03:56 Dávej na sebe pozor, ať se nepopálíš.
00:03:59 Tvá matka vydá za sto lapků, když se rozzlobí.
00:04:02 Náš Jakub není jinej. Proto je to k sobě táhne.
00:04:06 Má žena říká, že možná rostou pro sebe.
00:04:10 -Chci ten kamínek.
-Tohle není hračka pro tebe.
00:04:15 Až budeš velká, dostaneš onačejší.
00:04:19 -Běto, slyšíš?
-Ano?
00:04:21 Vem si děti. Dej jim něco k jídlu, ať tady nepřekážejí.
00:04:26 Kohopak tu zase máme? Johanko!
00:04:29 Kubo, dovnitř. Nesmíte pořád takhle utíkat.
00:04:32 Ještěže vaše chůva může jít najisto.
00:04:36 Šup do kuchyně. Peču koláče, tak aspoň ochutnáte.
00:04:54 Matěji?
00:04:57 Okradli kupce.
00:04:59 Zabili další lidi.
00:05:03 Ráno vyjíždíme.
00:05:06 Ten meč musí být ostrý jak jed.
00:05:09 -Spolehněte se, Výsosti.
-Až vyženeme lapky z lesů,
00:05:14 cesty na mém panství budou zase bezpečné.
00:05:17 Ráno se pro meč zastavím.
00:05:24 Kdyby Johanka náhodou zlobila, však ony si ji ženský najdou!
00:05:41 Lapkové.
00:05:44 Za oněch časů
00:05:46 jak vlci číhali v lesích a znali jen krást a zabíjet.
00:05:51 Jejich řemeslo byl boj a smrt.
00:06:04 Konečně se meješ, ty špíno!
00:06:39 Tak jdem!
00:07:16 -Říkáš, že zejtra vyjedou?
-Jo, jo. Budou vás všude hledat.
00:07:21 -A co vévodův kouzelnej meč?
-Však víš, má ho.
00:07:25 Lidé říkají, že má ohromnou moc. Ještě s ním žádnou bitvu neprohrál.
00:07:31 To uvidíme, až přiblíží se k lesu.
00:07:35 Našich je dost.
00:07:37 Vrať se zpátky a ráno se vydej s vojskem.
00:07:41 Drž se vévodovi v zádech.
00:07:49 Zejtra pán Zimního hradu skončí s kralováním.
00:08:00 U kovářů na zahradě sedm višní v jedné řadě.
00:08:04 Šest vysokých, sedmá nízká, pod tou se mi nejvíc stýská.
00:08:08 U kovářů na zahradě
00:08:11 sedm višní v jedné řadě.
00:08:14 Šest vysokých, sedmá nízká,
00:08:17 pod tou se mi nejvíc stýská.
00:08:56 Meč bude náš. Zejtra jsme boháči!
00:09:02 Dobrý zprávy!
00:09:04 Vyjedou ráno. Chtějí nás najít.
00:09:07 Zejtra jim to ukážeme!
00:09:10 Jo!
00:09:14 -Matěji, ten křišťál.
-Co je s ním?
00:09:17 Nesmí se uvolnit z jílce. Musí zůstat bez prasklin.
00:09:22 -Radši bys ho měl vyjmout.
-Mami?-Ano?
00:09:28 -Matěji...
-To bude dobrý.
00:09:30 Radši křišťál vyndej a až práci dokončíš, zase ho tam vsaď.
00:09:35 Dobře. To je opravdu...
00:09:43 -Běto? -Ano?
-Tady. -Ano.
00:10:21 Johanko? Johanko?
00:10:24 Johanko?
00:10:28 Je tady?
00:10:30 -Že je tady?
-Johanko?
00:10:33 -Kováři, vodu, prosím. -Vodu?
-Johanko? -Děkuju.
00:10:37 Ta holka mě zahubí.
00:10:44 Tak vám děkuju, sousedi. Děkuju pěkně.
00:10:47 Johano? Johano?
00:10:50 Počkej, až tě chytím!
00:10:55 Johanko?
00:11:01 Bože můj, ty moje zatracený nohy.
00:11:05 Johanko?
00:11:22 Johanko?
00:11:28 Johanko?
00:11:43 -Běto, kde je ten kámen?
-Pšt. Pšt. Pšt. Pšt.
00:11:48 Kde je?
00:11:53 Kde je ten křišťál?
00:11:56 Ten horskej křišťál.
00:12:02 -Kde je?
-Vždyť jsem ti ho dával.
00:12:08 -Kde je?
-Já se ptám, kde je.
00:12:11 Matěji, křišťálový meč bez křišťálu je jako tělo bez duše.
00:12:18 -Musíme ho najít.
-To musíme. Pšt.
00:12:27 -Byl přece na okně. -Bez něj, jako bych poslal pána na smrt.
00:12:32 -Všecko je tu na svým místě.
-Nemohl se někam zakutálet?
00:12:36 -Musí tu někde bejt.
-Pšt!
00:12:41 Třpytí se jako duhová kulička. Budu ho nosit na krku pro štěstí.
00:12:52 Tady. A je to.
00:13:25 HŘMĚNÍ
00:14:07 Mami, ten je tak krásnej.
00:14:38 Ano, výborně.
00:14:42 Narovnej se. Ano.
00:14:45 Moc dobře.
00:14:51 Pích!
00:14:55 Tatínku! Tatínku! Tati!
00:15:04 Moc šikovná princezna.
00:15:18 Promiňte, není tu Johanka? Musím jí něco říct.
00:15:24 Vždyť spolu mluvíte pořád. Opravdu musíš?
00:15:28 -Musím.
-Nejspíš je v jídelně.
00:15:33 Děkuju.
00:15:52 Kuk!
00:15:54 Johanko? Johanko?
00:16:01 Tys vzala ten kamínek, viď? Musíš ho hned vrátit.
00:16:05 Půjčila jsem si ho. Tak krásně se leskne.
00:16:08 Ne, musíme ho hned vrátit. Prosím, poběž.
00:16:12 Ne, je můj!
00:16:16 Au!
00:16:21 -Dej mi ten kamínek!
-Nedám!
00:16:25 Uvidíš, že dáš.
00:16:29 A nedám.
00:16:31 -Stejně tě chytím.
-A nechytíš.
00:16:34 -Dáš mi ho.
-Nedám, kamínek je můj.-Ale ne.
00:16:38 -Chytím.-Nechytíš.
-Chytím.-Nechytíš.
00:16:42 Uvidíš, že tě chytím.
00:16:45 Pozor, děti!
00:16:52 Otevři! Johanko, otevři!
00:17:00 Ty se bojíš. Čeho?
00:17:02 Mám přece křišťál. Kámen kamenů.
00:17:06 Musíme to dokončit.
00:17:13 Otevři! Johanko, prosím, otevři!
00:17:40 Můj pane, zkřížit teď s nimi meč hrozí předem zkázou.
00:17:45 Ten křišťál je pryč. V noci zmizel.
00:17:49 Odpusťte.
00:17:56 Sám jsi říkal, že meč je tak dobrý, jako je ruka, která jím vládne.
00:18:05 Tohle je ostrý meč a dobře sedí v ruce.
00:18:11 -Zkrátka vyjedeme.
-Pojedu s vámi, můj pane,
00:18:16 abyste měl v boji a na cestě na koho spolehnutí.
00:18:30 -Matěji, ne!
-Musím, Bětko.
00:18:37 Vaše přilba, pane. Jsme připraveni.
00:18:41 Můžeme vyrazit.
00:18:58 Tiše!
00:19:39 Jedeme tudy.
00:19:47 Vévodu dostaneme prvního. Zezadu.
00:19:51 Až budeme mít meč, pěkně je všecky pobijeme.
00:19:55 Pak se staneme vládci nad celým krajem. Pojď!
00:20:12 Stát! Budou tam nahoře.
00:20:17 Vy jděte spodem. My se k nim dostaneme ze strany.
00:20:23 -Matěji, za mnou!
-Ano, pane.
00:20:46 Na ně!
00:21:50 Co platná odvaha,
00:21:53 co platná síla těm, kdo mají za zády zbabělou zradu.
00:22:35 Mám ho! Mám meč!
00:23:21 To máš za práci.
00:23:24 Meč je bez kouzla, bez kamene. Teď už neřekneš jediný lživý slovo!
00:23:32 Co platno, že vévodovi věrní lapky zakrátko přemohli a pobili.
00:23:37 Darmo slavit vítězství, když k živým přichází žal.
00:23:54 Tady nezůstávejte. Tento kraj čeká smutek a utrpení.
00:23:58 Na vaše kejkle tady nejsou připravení. Jeďte!
00:24:26 Tak vás neuchránil.
00:24:41 Meč bez kamene jako tělo bez duše.
00:24:46 Děs tě zatrať!
00:25:06 K čemu nám byl ten dar?
00:25:09 Kámen. Malý kamínek, co se zakutálel.
00:25:15 Proklínám tě, horo! Proklínám ten kámen!
00:25:22 Tu Křišťálová hora procitla ze staletého snění
00:25:26 a otřásla se hněvem.
00:25:29 To nejvzácnější, co člověku darovala,
00:25:33 bylo kvůli lidské chtivosti pošpiněno nenávistí.
00:25:37 Hněv v nitru hory uzrál v takovouto řeč:
00:25:46 "Pohaněn křišťál nevděčným slovem tvým,
00:25:50 ať zmizí tak daleko, kam můj sahá stín."
00:25:56 "Záře, co bývala ochranou, ať v sobě nese kletbu zlou."
00:26:04 "Kdokoli kámen má v ruce své, zlobě znenáhla propadne."
00:26:12 "Ať zmar jen provází kroky jeho, nenajde nikde klidu svého."
00:26:35 "A kdo o křišťálu v chvíli té ví, ať z paměti ztratí to tajemství."
00:26:43 "Temnota zachvátí vzpomínky jeho, zapomene matky i otce svého."
00:26:48 "Domov svůj nepozná, byť u něj stál."
00:26:51 "Nepozná žádného, koho kdy znal."
00:26:57 -U kovářů na zahradě sedm...
-Mami?
00:27:07 -Tatínek přijel!
-Kubo!
00:27:16 Johanko? Johanko?
00:27:26 Ten horskej křišťál.
00:27:35 -Kampak, poutníčku?
-Jsi zdejší?-Nevím.
00:27:41 -Kde máš maminku a tatínka?
-Nevím.
00:27:45 Panenko skákavá, ti mrtví. To je snad boží pořízení.
00:27:51 O jeden krk víc nebo míň. Jedeme do daleka.
00:27:55 Možná až na konec světa. Jestli máš kuráž, můžeš jet s námi.
00:27:59 -Nechceš dát někomu sbohem?
-Nevím.
00:28:15 Nebojte se, dětičky moje, na všechny se dostane.
00:28:19 Pojďte, pojďte.
00:28:29 A první dostane tatínek.
00:28:32 Na.
00:29:32 Hop! Hop!
00:29:36 Hop!
00:29:44 Hop! Hop!
00:29:48 Hop! Hop! Hop!
00:32:35 Jakube? Jakube, poběž!
00:32:38 Jede se do veselejších krajů, tady se nikdo nesměje.
00:32:42 Doženu vás.
00:33:53 U kovářů na zahradě sedm višní v jedné řadě.
00:33:59 Šest vysokých, sedmá nízká,
00:34:02 pod tou se mi nejvíc stýská.
00:36:16 Ukaž nám to.
00:36:18 -Ten je dobrej. -Kde ses tu vzal?
-Kde ses to naučil?
00:36:22 -Pozdrav pánbůh.
-Dejž to.
00:36:25 -Kam jdeš zrovna o polednách?
-Jdu světem.
00:36:29 -Hraju, zpívám, jak se komu líbí.
-Pojď se napít a ukaž, co umíš.
00:36:33 Chytej. Hop!
00:36:41 Máme tady kejklíře.
00:36:44 -Posaďte se.
-Musíme si trošku odpočinout.
00:36:52 -Ten to ale umí.
-Trochu se pobavíme.
00:36:57 Nevíte, kde by mě tady nechali přes noc?
00:37:01 -Rád pomůžu s prací.-U nás se najíš a vyspíš, jak je ti libo.
00:37:05 -K nám mužský moc nechoděj.
-Můžu dělat cokoli.
00:37:09 Práce se nebojím.
00:37:14 Pijou kováři v hospodě,
00:37:16 pijou-li pak tam ještě,
00:37:19 včera propili kladiva,
00:37:22 dneska propijou kleště.
00:37:39 Veškeré koření od Boha stvořený.
00:37:43 Tuten bludnej kořen od Satana stvořen.
00:37:53 -Kdo je to?
-Bláznivá kovářka.
00:37:56 Před lety jí zabili muže a ještě je z toho padlá na hlavu.
00:37:59 Pak se ztratil i její syn. Jako kdyby se po něm zem slehla.
00:38:03 Vyzná se v čarovným koření.
00:38:06 Něco uhodne, něco pomůže, ale mluvit s ní je jako s Tatarem.
00:38:10 Veršíčky, písničky. Straší jí na cimbuří.
00:38:13 Nedbej na hloupý řeči a přijď.
00:38:16 Třeba naší kovářce přineseš veselejší myšlenky.
00:38:22 -Děkuju.
-Nemáš za co.
00:38:25 Pojď, Betinko, pojď. Musíme zalejt tvoje bylinky.
00:38:29 Pojď.
00:38:40 -Hej, bojíš se ohně? Nebojíš, viď?
-Neblázni! Počkej!
00:38:44 -Zase jsi přišla dělat škodu?
-Přiložíme, přitopíme!
00:38:49 Hořím! Pálím! Kdo se bojí, toho nechám na pokoji.
00:38:53 Sakra, pakáž jedna! Tu holku nám sem čerti přinesli!
00:38:57 -Počkej, já tě...
-Utíkej, ty bláznivá holko!-Jo!
00:39:01 -Haste!-Haste!
-Dělejte!-Haste!-Honem!
00:39:06 Přineste vodu!
00:39:08 Dělej! Dělej!
00:39:11 Počkej na mě.
00:39:14 Mě se nemusíš bát. Jsem Jakub. A ty?
00:39:17 Hučí les a hora hučí, vem mi vítr do náručí.
00:39:21 Hučí les a hora hučí, větru nikdo neporučí.
00:39:27 Kam běžíš? Počkej. Nic tak hroznýho se nestalo.
00:39:31 -Počkej.
-Musím pryč.
00:39:34 A kam?
00:39:36 Nevím, nikde nemám stání.
00:39:42 -Chtěl bych tě ještě vidět.
-To radši ne.
00:39:46 -Tobě bych ubližovat nechtěla.
-Proč ubližovat?
00:39:51 Protože se mnou chodí jen neštěstí, i když nechci.
00:39:55 Koho nemám ráda, za tím ráda chodím.
00:39:59 Koho ráda vidím, tomu vyhýbám se.
00:41:14 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:41:17 Betinko, tohle si vypij, to ti udělá dobře.
00:41:20 Darmo bys klepal, holt máme těžká vrata.
00:41:23 Radost za nimi navždycky zajatá.
00:41:26 To jsou k nám hosti, panáčku! Pojď dál.
00:41:30 Už jsme se na tebe těšily. Viď, Betinko?
00:41:34 Počkej, já to tu trošku upravím.
00:41:37 -Dobrý večer.-Posaď se u nás, ať nám nevyneseš spaní.
00:41:41 Odlož si, kluku ušatá. Musíš mít hlad.
00:41:45 Pořád na cestách, do talíře hluboko.
00:41:51 -Děkuju.
-Prosím. Není za co.
00:41:54 Dobrou chuť. Jako doma.
00:41:57 -Jak ti říkají, chlapče?
-Jakub.
00:42:04 Tma stůj v nebi, tma stůj v domě, Pánbůh ví, co postihlo mě.
00:42:15 -Co se jí stalo?
-Ztratil se jí syn.
00:42:18 Už je to dávno. Jmenoval se Jakub jako ty.
00:42:22 Možná si na něj vzpomněla. Jez, ať ti to nevystydne.
00:42:26 Od tý doby nemá paměť ani rozum,
00:42:29 ale bylinkám rozumí líp, než nějakej študovanej.
00:42:34 To by ses divil. Trošku jí pomáhám, víš?
00:42:38 Pomáhám jí vozit bylinky na trh. Lidi se jí bojí,
00:42:42 ale když je jim zle, hned běží za ní.
00:42:45 Říkají jí čarobába.
00:42:48 -Je to moc dobrý.
-To mám radost.
00:42:52 Jak se to přihodilo?
00:42:57 To je strašně smutný vyprávění.
00:43:28 Budu ti vyprávět. Chceš?
00:43:31 Za dávných a dávných krutých časů
00:43:35 požádal pán Zimního kraje
00:43:38 o ochranu samotnou Křišťálovou horu.
00:44:12 CHRÁPÁNÍ
00:44:14 Co se stalo s tím mečem?
00:44:19 Je tady v truhle.
00:44:24 Paní Judita ho nechtěla ani vidět,
00:44:27 poněvadž ji přivádí ke smutnejm vzpomínkám,
00:44:31 ale naše Betinka ho chová jako oko v hlavě.
00:44:34 Můžu se podívat?
00:44:36 To radši ne. Bez toho kamene
00:44:39 je to jen obyčejnej meč, ale člověk nikdy neví.
00:44:44 A já vzkážu tolik slzí,
00:44:46 jako rosy v sadě na Zimoucím hradě.
00:44:50 To je nápad!
00:44:52 Víš co? Zkus to zejtra na Zimním hradě.
00:44:56 Paní Juditu potěšíš a třeba i nějaký groš vyděláš.
00:45:02 No jo, ale kam tě uložíme?
00:45:05 Trochu sena stačí.
00:45:08 V koutě?
00:45:10 Tam spí staré dobré časy.
00:45:46 KOKRHÁNÍ
00:46:29 BUŠENÍ SRDCE
00:47:28 Naše milá chůva mi pošle kejklíře.
00:47:31 Jakoby pro mne bylo nějaké rozptýlení.
00:47:34 Můj život je jen tma a zima.
00:47:37 Třeba umím něco, co snad na chviličku udělá vám radost.
00:47:52 SMÍCH VÉVODKYNĚ
00:47:59 A hop! Hop! Hele!
00:48:03 -A hop!
-Hop!
00:48:09 Hop!
00:48:14 Hop!
00:48:27 -Proboha...
-Je hezká, viď?
00:48:30 Někoho mi připomíná.
00:48:33 Ztratila se jako vítr.
00:48:36 Johanka.
00:48:38 Moje jediná dcera.
00:48:46 Dnes už by byla na vdávání.
00:48:56 Copak se může člověk jen tak ztratit ze světa?
00:49:00 Hledala jsem ji celou věčnost. Nejenom já, celé panství.
00:49:05 Jsem bez ní tak strašně sama.
00:49:08 Jednou se najde, paní. Uvidíte.
00:49:14 Můj muž byl rozený válečník. Od rána do noci na cestách.
00:49:19 -Byl to spravedlivý člověk.
-Slyšel jsem už o meči.
00:49:25 Ten zázračný kámen měl vévodu ochránit v boji.
00:49:29 Teď už je to jedno. Muž padl a dcera se mi ztratila.
00:49:34 Paní, já prošel půlku světa a jednou možná projdu celý.
00:49:39 Přijdu do míst, kam nikdo z vašich lidí nedošel.
00:49:43 Budu ji hledat. Slibuji na mou čest.
00:49:47 Hodně štěstí, hochu.
00:50:07 Káči.
00:50:12 Potřebujete něco spravit, milostivá?
00:50:20 TRŽNIČNÍ RUCH
00:50:27 Drátuji. Jsem tu pro vás.
00:50:36 Pojďte, milostivá. Nepřeberte. Nepřeberte.
00:50:40 Řebříček, routa, všechna moc poutá.
00:50:47 Dobrý den. Můžu posloužit, prosím?
00:50:54 -Darujte grošíček.
-Nemám.
00:50:57 -Nebo něco k snědku.
-Nedám.
00:51:00 Zbláznila ses?!
00:51:24 Zlodějka! Chyťte ji!
00:51:26 Penízky moje! Kde jsou moje penízky?
00:51:30 Chyťte ji! Chyťte ji!
00:51:33 -Kolik ti vzala ta žebračka?
-Dva groše, pane.
00:51:39 Tak abys neměl škodu. Však já si ji chytnu.
00:51:43 Penízky moje.
00:51:45 Propána, to se musí hlásit. Chyťte ji! Chyťte ji!
00:52:02 Jau!
00:52:10 Utíká!
00:52:12 Co to děláte?
00:52:15 Chyť ji! Tam je!
00:52:32 Ty ji hledáš? Jo?
00:52:35 Tak to musíš kde se mračí, kde se blýská.
00:52:38 Tam ta holka něco spíská.
00:52:43 Den svatého Jána do srdce je brána.
00:53:40 Jsi mezi všemi jako pohlazená světlem, a přitom nosíš tmu.
00:53:45 Proč to tak je?
00:53:50 Odkud máš ten křišťál?
00:53:55 -Nepamatuju se.
-Půjč mi ten kámen na chvíli.
00:54:03 Je jen můj. Odjakživa.
00:54:57 Chůvo, zase jsem ji viděl.
00:55:00 -Koho?
-To děvče.
00:55:03 Ale utekla.
00:55:05 Měla u sebe nějaký křišťál.
00:55:08 -Nemohl by to být ten...
-Pšš!
00:55:11 Tu divnou holku, co běhá po lesích? Křemenné skály jsou plný kamení.
00:55:16 Říkám ti, nech ji bejt. Nech ji bejt!
00:55:19 Zázračnej křišťál byl jenom jeden.
00:55:22 -Co mám dělat, chůvo? Poraďte.
-Slyšíš? Slyšíš? Slyšíš?
00:55:33 Pusť.
00:55:35 KOŇSKÉ RŽÁNÍ, DUSOT KOPYT Slyšíš to?
00:55:38 A co?
00:55:42 Koně. Jakoby dupali koně. Jakoby se báli.
00:55:48 -Kovářko, já se ptám...
-Řehtají. Cení zuby.
00:55:52 -Co zase slyšíš, Betinko?
-Koně. Jakoby dupali koně.
00:55:58 Dej pozor.
00:56:00 Koně.
00:56:05 -Tak koně!
-Kam běžíš?
00:56:08 Ty tam tak budeš něco platnej! Tajtrlíku.
00:56:12 Běž.
00:56:14 Neboj.
00:56:16 Pojď.
00:56:18 Utíkej.
00:56:20 Jste volní.
00:56:23 No tak. Běžte si, kam chcete.
00:56:28 Malá. Běž. Běž!
00:56:43 -Ty teď chodíš krást koně?
-Ať běží. Nehodí se k povozům.
00:56:48 -Přestaň!
-Co tu chceš?
00:56:51 -Jdi pryč. Uteč!
-Potřebuju vidět ten kámen.
00:56:56 -Je můj. Jenom můj!
-Prosím, musím ho někomu ukázat.
00:57:01 -Je můj!
-Au!
00:57:37 Panebože, co je to za prokletí! KOSTELNÍ ZVONY
00:57:44 Nosím jenom zlej osud.
00:57:48 Jakube, jsi to ty? Prokristapána, Jakube!
00:57:52 Betinko, Betinko? Betinko, pojď mi pomoct!
00:58:17 Panebože, tolik krve!
00:58:23 Bože můj.
00:58:31 Prokristapána, tolik krve.
00:59:04 Tak.
00:59:12 Tak.
00:59:58 Kozlíček, oměj,
01:00:00 v zdraví se proměň.
01:00:06 Řebříček, routa,
01:00:09 žene nemoc z kouta.
01:00:15 Řebříček, routa, žene nemoc z kouta.
01:00:27 Kozlíček, oměj,
01:00:29 v zdraví se proměň.
01:00:35 Řebříček, routa, žene nemoc z kouta.
01:00:43 Kozlíček, oměj, v zdraví se proměň.
01:00:49 Kamínku, kamínečku, dneska přesmutno mi.
01:00:56 Sejmi ze mě lítost, co mám na svědomí.
01:01:01 Možná pomůžeš mi.
01:01:26 Když člověk kameni zas důvěru dá,
01:01:29 o pomoc znovu ho požádá,
01:01:32 temnota pomine jako sen zlý,
01:01:36 kámen se láskou rozzáří.
01:01:39 Kletba pak moc svoji strašlivou ztratí,
01:01:43 až křišťál zpátky se do meče vrátí.
01:02:45 Co je to? To nemůže bejt pravda.
01:02:48 Kde se to tu vzalo?
01:03:38 Ach bože, jako bych se probudila.
01:03:42 Jako bych se vracela nějakou strašně dlouhatou cestou.
01:03:46 Taková úleva.
01:03:52 Všechno je jako dřív.
01:03:54 Betinko, ty máš zase oči, jako jsi mívala.
01:04:00 Už jsi to zase ty.
01:04:03 Maminko?
01:04:16 Maminko.
01:04:20 Maminko, to hrozně bolí.
01:04:27 To se zahojí.
01:04:29 Než se oženíš, dávno na to zapomeneš.
01:04:33 Jakube, jen lež.
01:04:38 Spinkej. Nech všechno běžet.
01:05:19 Pozdrav pánbůh.
01:05:23 Chůvo, já...
01:05:26 To bylo naposled, co jsem utekla.
01:05:29 Slibuju.
01:05:31 Johanko.
01:05:34 Ty jsi vyrostla.
01:05:51 Přišla jsem prosit o odpuštění.
01:06:03 Já můžu za všecko to neštěstí.
01:06:08 To moje všetečnost.
01:06:13 Je to moje vina.
01:06:16 Děvče,
01:06:18 ani padlej sníh není tak nevinnej, jak bejvával doma v nebi.
01:06:25 Bylas dítě.
01:06:27 Hlavně, že tě sem přivedl dobrotivej osud.
01:07:01 Johanko, tys přišla.
01:07:06 Všechny čáry pryč.
01:07:08 Už víš, odkud se známe?
01:07:13 -I já to vím.
-Přišlas za mnou.
01:07:18 Odpusť mi, takhle jsem to nechtěla.
01:07:22 Pánbůh ví. Já přece přeju ti všecko nejkrásnější.
01:07:28 Já tobě taky.
01:07:35 Když ti hledím do očí,
01:07:38 vidím až do nebe.
01:08:22 A je to zase křišťálový meč.
01:08:25 Nech si ho, Jakube, teď patří tobě.
01:08:28 Vždycky patřil pánovi našeho kraje.
01:08:32 Já se nevyučil válečnému řemeslu.
01:08:36 Když bude třeba, naučím tě.
01:08:39 Dobrá, ten meč přijímám. Jsou v něm vzpomínky.
01:08:43 Ale ten křišťál...
01:08:46 Nechci mít v rukou útočiště i strach.
01:08:50 Ale vždycky chránil pána Zimního hradu v boji. Je tvůj.
01:09:00 Můj otec říkával,
01:09:03 že meč je tak dobrý, jako ruka, která jím vládne.
01:09:07 Má pravdu. K čemu kouzla?
01:09:10 Však na jeden život už jich bylo vrchovatě.
01:09:19 Vezmi si zpátky svůj dar, mocná horo.
01:09:22 Ten malý kamínek je příliš velká věc pro lidské ruce.
01:09:30 Usmířená hora přijala zpátky křišťál
01:09:33 a navždy ho ukryla před lidskými zraky.
01:09:37 -U kovářů na zahradě.
-U kovářů na zahradě.
01:09:40 -Sedm višní v jedné řadě.
-Sedm višní v jedné řadě.
01:09:44 -Šest vysokých,
-Sedmá nízká,
01:09:47 -pod tou se mi nejvíc stýská.
-pod tou se mi nejvíc stýská.
01:09:54 A vypráví se, že dojatá lidskou láskou
01:09:58 hora chránila Zimní kraj další tři dlouhá staletí.
01:10:02 A kdo ví, možná ho chrání dodnes.
01:10:06 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2007
Romantická pohádka vypráví o čarovném kameni a osudové kletbě. V časech nejvyšší nouze získal vévoda Zimního hradu (M. Roden) od Křišťálových hor mocný dar – křišťál, který vsazený do meče chrání svého majitele v boji. Kdo ho vlastní, nikdy v bitvě neprohraje. Léta opatrovali páni Zimního hradu vzácný meč a už jen díky jeho pověsti udržovali na svém panství mír. Teď se však v kraji usídlila horda lapků a vévoda musí znovu vyrazit do boje. Předtím donese meč kováři Matějovi (R. Holub), aby ho řádně přebrousil. Oba vědí, že malý kovářovic Jakub (L. Hampl) má oči jen pro vévodovu dcerku Johanku (N. Řehořová). A nikdo si nevšimne, že všetečná Johanka nemůže oči spustit z té třpytivé duhové kuličky na tatínkově meči…