Talent – dar od Boha (1997). Režie K. Fuksa
00:00:22 Dobrý večer, vážení, ctění, milí, vzácní,
00:00:28 nepostradatelní, citliví, krásní, dobří,
00:00:33 pestrobarevní příznivci našeho pořadu
00:00:37 Za dveřmi je
00:00:41 Vítám vás u dalšího pokračování.
00:00:45 Dnes jsme se snažili najít opět něco zajímavého
00:00:49 a snad se nám to podařilo.
00:00:52 Hledali jsme netypické umělce,
00:00:54 lidi, kteří mají netradiční vizáž,
00:00:58 chování, vyjadřování, jiná povolání,
00:01:02 a se vším zápalem se věnují umění
00:01:07 nebo dokonce více druhům umění,
00:01:10 a to mnohdy s velkým zaujetím a někdy i výbornými výsledky.
00:01:16 Zkrátka rozhodně to nejsou lidé běžní, typičtí,
00:01:21 a mnohdy ani ne v tom smyslu,
00:01:25 jak si člověk z jiných oborů nebo ze života umělce
00:01:30 běžně představuje.
00:01:32 Však uvidíte.
00:01:41 -Svědomí.
00:01:43 Sedím, tedy pykám.
00:01:47 Vyřazen ze společnosti, vyřazen ze hry.
00:01:51 Švindloval jsem v životě, podváděl jiné i sebe,
00:01:56 že žiju ok.
00:01:59 Takže čistím duši špinavou jak posranej jetel.
00:02:04 A přesto cudně, beze strachu, klepu na Boha.
00:02:08 KLEPÁNÍ
00:02:11 -Pane Beere, my nejsme neznámí.
00:02:14 Vzpomenete si, jak jsme se potkali,
00:02:17 nebo jak jsme se seznámili?
00:02:20 -Myslím, že to byl první dopis,
00:02:22 který jsem vám poslal s ukázkami ze svých prací.
00:02:26 A pak jsem netrpělivě čekal na odpověď, až dorazila.
00:02:31 -Vy jste mně poslal literární práce,
00:02:34 které jste psal ve vězení.
00:02:37 Tam jste se zdržel jak dlouho?
00:02:42 -Zdržel jsem se tam 6 let a 2 měsíce.
00:02:48 -A měl jste už dřív literární ambice?
00:02:52 -To se nedá říci.
00:02:55 Dřív jsem občas napsal nějakou báseň.
00:02:58 Byl jsem mladý. Každý v mládí píše básně.
00:03:03 -Na myšlenku, že byste se věnoval tomu psaní,
00:03:08 jste přišel až v tom vězení?
00:03:11 -Koketoval jsem s ní i dříve, ale tam, v době,
00:03:16 kdy jsem neměl co dělat, tak jsem začal psát
00:03:21 a začal jsem tomu svému psaní dávat ucelenější tvary.
00:03:26 -A hned jste věděl, o čem budete psát?
00:03:30 -Ne. Téma jsem hledal.
00:03:33 Přemýšlel jsem a tvořil kostky příběhů,
00:03:39 až jsem se nakonec rozhodl
00:03:42 zkusit napsat nějaký literární útvar.
00:03:48 -A čím to je,
00:03:49 že právě v tom vězení jste se napřed zaměřil na tu poezii?
00:03:55 Potřeboval jste něco vyjádřit?
00:03:58 Nebo se vám zdálo, že ta zkratka je hutnější,
00:04:02 nebo čím to bylo?
00:04:06 -Nějakým způsobem jsem hledal únik z toho světa.
00:04:10 Rychlý, stručný, jasný.
00:04:12 A byla zde báseň.
00:04:14 -Jaký to byl pro vás zážitek?
00:04:17 Přece jenom těch 6 let, to není jednoduchá věc.
00:04:25 Byl jste sám?
00:04:27 -Nás tam bylo 13.
00:04:30 Já jsem hledal samotu.
00:04:32 Samotu k tomu, abych mohl přemýšlet,
00:04:35 abych mohl psát.
00:04:37 -A měl jste tam možnost sjednat si soukromí?
00:04:42 -To šlo obtížně.
00:04:45 Poté, co se mně v psaní trošku začalo dařit,
00:04:50 tak i ta vězeňská správa mi umožnila užívat
00:04:55 takový kamrlík, asi 2 metry čtvereční.
00:05:01 Vlastně to byla mini umývárna
00:05:06 a tam jsem mohl psát.
00:05:09 -A ten pobyt tam změnil nějak váš pohled,
00:05:15 jak se říká na život?
00:05:17 Myslím v tom smyslu přístupu k literatuře.
00:05:21 Proměňovalo se nějak to, o čem jste si říkal,
00:05:24 že budete psát, váš pohled na svět,
00:05:28 vaše přemýšlení o světě?
00:05:31 -Samozřejmě, že tam došlo k nějaké katarzi.
00:05:35 Ale ta je podle mého názoru v té lidské oblasti.
00:05:41 HRAJE NA PIANO
00:05:47 -Jede dědek na horském kole.
00:05:51 Je to jeho největší role.
00:05:54 Jede, jede, oživlé dřevo po rovině na lehkej převod.
00:06:02 Do hospody už je to blízko.
00:06:05 Tam zaujme stanovisko.
00:06:08 Jede dědek na horském kole.
00:06:12 Je to jeho největší role.
00:06:20 -Já jsem se setkal s tím, že lidi,
00:06:23 kteří jsou v podobné situaci jako vy,
00:06:27 tzn. z hlediska běžného života mají divnou úchylku,
00:06:36 že se věnují něčemu ne zcela typickému,
00:06:40 že někdy něco takového dokonce dělají pod pseudonymem.
00:06:45 To je jedna varianta.
00:06:47 Nebo druhá varianta,
00:06:48 že to trošku tají v občanském nebo pracovním životě.
00:06:54 Jak je to u vás?
00:06:59 -To je asi citlivější u tebe.
00:07:02 -Mě nikdy nenapadlo vystupovat pod pseudonymem
00:07:06 nebo nějak to tajit. Naprosto jsem nad tím nepřemýšlel.
00:07:11 Být učitelem je taky divadlo, takže to možná plynule přechází.
00:07:19 -Taky na to někdo může reagovat:
00:07:24 "Proč by on měl být ředitelem, když je tak trošku bohém.“
00:07:30 Je to přece jenom umělecká povaha. Taková věc se nepřihodí?
00:07:38 -Teď se mi přihodila před 14 dny.
00:07:40 Já učím zhruba 17 let a tu muziku dělám odmalinka.
00:07:46 A teď se mi stalo,
00:07:48 že mi bylo naznačeno ze strany rodičů...
00:07:53 -Rodičů žáků.
-Samozřejmě. Ne mých rodičů.
00:07:57 Že bych měl trošku přibrzdit v té umělecké činnosti,
00:08:02 abych se více věnoval škole.
00:08:05 -A co uděláte?
00:08:07 -Nechám tomu volnost. Nebudu nic přibržďovat.
00:08:13 Já si zakládám hodně na přirozené rovnováze.
00:08:20 Nemá cenu to dirigovat.
00:08:23 -Já jsem v tom občanském povolání taky na volné noze.
00:08:27 Já jsem fyzická podnikající osoba.
00:08:32 -Když jednáte, řekněme, s nějakým partnerem,
00:08:38 není to tak, že by vám to spíš ublížilo?
00:08:47 -Já si myslím, že se asi najdou lidé,
00:08:50 kteří se řeknou:
00:08:52 "Když chce někdo prodávat svoji odbornou práci,
00:08:56 tak by neměl večer hrát divadlo.
00:09:01 Měl by se dívat na televizi a ráno zas jít do práce.“
00:09:05 Ale myslím si, že my,
00:09:10 i ta firma, kterou se snažím uvést do života,
00:09:15 že i mezi těmi zákazníky
00:09:17 se jakýmsi přirozeným výběrem ocitají lidé,
00:09:21 kteří to tak nevidí.
00:09:23 Nedělají třeba takovou věc, ale jsou konzumenty kultury.
00:09:28 Když se někdy náhodou dozvědí, že tady je takový další záběr,
00:09:35 tak už jsou vyselektováni tak, že to berou jako pozitivum.
00:09:43 Franta mi nabídl akcie, a já mu řekla: "Nech si je.“
00:09:50 A vzala jsem si Pepu.
00:09:55 Anebo si to pletu?
00:10:00 Franta mi nabídl akcie, a já mu řekla: "Nech si je.“
00:10:05 A investuje za mě.
00:10:08 On mi nabídl rámě a já si vzala Frantu.
00:10:17 Však investuji s Pepou a pojmy se mi pletou.
00:10:32 -Jsi ostříhaná a nachystaná na zimu.
00:10:42 Dali jsme tě do kupy.
00:10:47 Je to kamera? Vždyť znáš pohled do kamery.
00:10:52 Podívej se, jak oni běhají,
00:10:55 aby nás vzali.
00:10:57 -Leoši, čím se vlastně živíš?
00:11:00 -Psaním, divadlem a náhodnými záležitostmi.
00:11:05 -A sice psaní.
00:11:08 Ty jsi básník, že jo?
00:11:11 Nebo jak by ses charakterizoval? Co píšeš?
00:11:15 -Převážně poezii, takže bych řekl,
00:11:19 že jsem jako básník.
00:11:21 Ty povídky jsou forma deníku.
00:11:24 -A v divadle děláš co?
00:11:26 -V divadle hraju ty krátké úlohy,
00:11:30 pěti nebo desetiminutové, viz. Sonáta duchů.
00:11:35 Teď hraju v Hamletovi. Prakticky ho uzavírám.
00:11:40 -Máš tam monolog?
00:11:42 -Je to němý Hamlet. Tedy já jsem němý. Ne Hamlet.
00:11:46 -Leoši, před nedávnem ti vyšla sbírka básní.
00:11:53 Leoš Slanina, jak jsme říkali "bacon“.
00:12:02 A nazývá se Baconovo Brno.
00:12:06 To je tvoje první knížka.
00:12:09 -Oficiálně první, neoficiálně druhá,
00:12:12 protože jedna knížka mi vyšla ve Zvláštních zprávách
00:12:15 u Mirka Krocnara.
00:12:17 -V jakém nákladu to vyšlo?
00:12:22 -Na tu poezii hodně. 800 výtisků.
00:12:25 -A prověřovals, jak to jde na odbyt?
00:12:29 -Jak jsme dělali křest knížky, tak se jich prodalo asi 20.
00:12:33 Jinak převážnou část jsem rozdal kamarádům.
00:12:37 Ale prodalo se jich asi 100,
00:12:41 což v současné době považuji za úspěch.
00:12:45 -Jak ses dostal k tomu psaní? Kdy jsi začal psát?
00:12:49 Za jakých okolností?
00:12:51 -K psaní jsem se dostal v 60. letech tím,
00:12:56 že jsem se seznámil s Pavlem Řezníčkem,
00:12:59 s tebou, s Novákem.
00:13:02 A díky té společnosti, ve které jsem se pohyboval,
00:13:07 jsem jednoho dne začal psát tak nějak sám.
00:13:11 -Myslels, že ti někdy vyjde knížka?
00:13:13 Měls takové ambice?
00:13:15 -Ambice byly, časem odešly.
00:13:18 A pak zase přišly.
00:13:22 -Jak by ses zařadil v české poezii?
00:13:26 -Spíš bych se zařadil do Mikulášsko-Skácelovské skupiny.
00:13:34 -Myslíš si, že se ti podaří živit se literaturou?
00:13:42 Může se básník uživit?
00:13:44 Nebo jak vidíš další běh svého života?
00:13:48 -Myslím si, že básněmi se člověk v současné době neuživí.
00:13:52 Když někdo volí mezi požitky a knížkou poezie,
00:13:58 byť v ceně 50 korun, tak spíš zvolí ty požitky.
00:14:02 -A jaké jsou tvoje ambice? Jaká jsou tvoje témata?
00:14:06 O čem píšeš?
00:14:08 -Převážně to beru jako osobní deník.
00:14:12 Jako záznam prožitků a toho, co člověk potkává,
00:14:16 s čím se střetává,
00:14:18 co ho zajímá v daný okamžik, nebo na co je naštvaný.
00:14:22 Vzal bych to jako jeden souvislý deník.
00:14:25 -Pro koho píšeš? Komu je adresována tvoje poezie?
00:14:31 -V podstatě jsem zjistil,
00:14:33 že se o to zajímá tentýž okruh lidí,
00:14:36 jak když jsme začínali my.
00:14:39 Čili lidi, kterým to aspoň trošku myslí.
00:14:42 -Co si slibuješ od své herecké činnosti?
00:14:46 Nebudeme si nic namlouvat. Ty nemáš jasnou výslovnost herce.
00:14:52 Jaké ambice máš v tom hraní?
00:14:58 -V podstatě jsem získal jiný přístup k mým věcem,
00:15:03 jinak se mně píše,
00:15:07 a když dělám své vlastní pořady, tak už je nedrmolím,
00:15:15 ale už se tam odráží to, že se člověk pohybuje před kamerou,
00:15:19 před tím jevištěm,
00:15:21 takže spolupracuje s divákem, s kulisami.
00:15:25 Návštěva u ministra.
00:15:27 Říkali mi, že ministr je Bůh.
00:15:30 A jen tak někdo k němu nesmí.
00:15:33 Řekl jsem, že to zkusím.
00:15:36 Spláchnul jsem zdrhovadlo a šel.
00:15:40 Pan ministr byl doma a úřadoval.
00:15:45 Seděl omotán kolem lustru a cvičil jógu.
00:15:51 Z jeho očí na mě hleděla šeredná zelená opice.
00:15:58 Po nehlučných kobercích chodily vznešeně sekretářky.
00:16:04 A říkaly mi, že ministr je Bůh
00:16:08 a ukázaly mi zelenou opici.
00:16:12 Konečně přišel čas oběda.
00:16:16 Opice snědla ministra, začala úřadovat,
00:16:22 bouchla mi razítko.
00:16:25 Můžete jít. Vaše pře je vyřízena.
00:16:30 Když jsem couval pozpátku,
00:16:32 uviděl jsem na zemi fotografii paní vdovy.
00:16:38 Vdova udělala kukuč a ukázala na mě.
00:16:44 Stal jsem se ministrem a začal úřadovat.
00:16:52 -Civilizace.
00:16:54 Kdyby byl krtek velkej jako prase,
00:16:57 klidně by nám vlezl do kuchyně a loudil.
00:17:01 Ano.
00:17:02 Civilizace by vypadala úplně jinak,
00:17:05 kdyby byl krtek velkej jako prase.
00:17:10 Zbabělost.
00:17:12 Teda, ti indiáni uměli ale zastavit vlak.
00:17:16 Vytrhali koleje, zabili cestující
00:17:19 a klidně si rozdělali oheň.
00:17:21 Kdežto já, slaboch s bříškem,
00:17:24 ani za tu ruční brzdu nezatáhnu.
00:17:27 -Toto už je druhá knížka, která ti vyšla.
00:17:32 Ta první je netradiční návod, jak zalichotit tlusté ženě.
00:17:40 To ale není tvoje hlavní občanské povolání.
00:17:46 To tě patrně neživí.
00:17:47 Nutno říct, že těžko
00:17:50 se uživí spisovatel z knihy Kdyby byl krtek velké jako prase.
00:17:55 Co tě živí?
00:17:57 Nejvíc.
00:17:58 -Záleží kdy.
00:18:02 Pravidelný příjem mám ze školství.
00:18:05 -Co všechno děláš? Které jsou tvoje činnosti?
00:18:11 -Maluju, hraju, píšu.
00:18:13 -Na co hraješ?
-Na kontrabas.
00:18:16 -Kde?
-V opeře, v divadle.
00:18:18 Na čtvrt úvazku.
00:18:20 -Dále píšeš.
00:18:22 -Píšu, dělám akce. Pak tady nějakou ukážu.
00:18:26 Vymýšlím nápady třeba jako tenhle.
00:18:30 Jak udělat ze svorky na papír,
00:18:33 když se takhle natáhne jeden koneček,
00:18:38 a máme k tomu náhodou diabolku,
00:18:43 jak udělat podavač diabolek.
00:18:48 -A střelec se přiblíží, uchopí diabolku
00:18:53 a může prakticky nabíjet.
00:18:56 To je velmi užitečná věc.
00:18:59 Patrně teď v souvislosti se vstupem do NATO
00:19:02 to bude velmi aktuální.
00:19:05 A co z toho tě nejvíc těší?
00:19:11 -Nejvíc mě těší strkat kámen k ničemu.
00:19:16 To dělám tak průběžně každý den.
00:19:20 Toto téma bylo velmi těžké a přivedl mě k němu
00:19:23 německý filosof Martin Heidegger.
00:19:27 Téma zní: Jak dostrkat kámen k ničemu?
00:19:32 Obstarat si jednoduchý kámen, dostrkávadlo může být prst,
00:19:38 ale problém je, kde najdeme nic.
00:19:42 Nic definoval Heidegger jako to, co je v prázdné nádobě.
00:19:48 Čili si tady ve studiu během naší debaty,
00:19:54 která bude pokračovat o něčem jiném,
00:19:57 vytvoříme nic.
00:20:01 -Takže ty vyučuješ.
00:20:03 Jednak se věnuješ pedagogické práci,
00:20:06 jednak maluješ, píšeš a hraješ na hudební nástroj.
00:20:13 Čemu dáváš pro sebe největší přednost?
00:20:17 Co má pro tebe největší váhu?
00:20:20 Nebo co je pro tebe nejdůležitější?
00:20:24 Jak to střídáš?
00:20:26 -Začalo to muzikou, potom výtvarným uměním.
00:20:32 Tady bych ukázal jeden z posledních obrazů.
00:20:39 Chtěl bych upozornit hlavně na ten podpis,
00:20:42 kterému jsem se dlouhá léta vyhýbal.
00:20:44 A teprve vývojem jsem zjistil, že je krásný,
00:20:48 tak začínám od podpisu.
00:20:50 To je základ kompozice toho obrazu.
00:20:52 -Dále? Jak se vyvíjelo to psaní?
00:20:56 -Napřed jsem psal nečitelně.
00:20:59 Napsal jsem několik nečitelných knih.
00:21:02 Asi je jich tolik.
00:21:04 A postupně mě to přestalo bavit,
00:21:07 protože jsem tomu nerozuměl,
00:21:09 tak jsem začal psát tyhle čitelné.
00:21:12 To je můj vývoj v té literatuře.
00:21:15 -Myslíš, že ten směr, kterým se to pohybuje,
00:21:18 znamená, že se stáváš víceméně oficiálním,
00:21:24 nebo že jsi poznal váhu slova,
00:21:27 nebo proč jsi přešel na čitelnou literaturu?
00:21:30 -Já bych byl strašně rád oficiální.
00:21:34 -A k tomu směřuješ.
-Ze všech sil.
00:21:37 Třeba.
00:21:38 Začínal jsem na konzervatoři zrovna kontrabas.
00:21:42 Teď, po velkém úsilí,
00:21:44 jsem se dopracoval k tomuhle nástroji.
00:21:48 A zahraju na něj skladbu.
00:22:00 TICHO
00:22:04 To je podobný vývoj asi jako v literatuře.
00:22:08 -A vy jste publikoval poprvé už v tom vězení,
00:22:11 a sice almanach vězeňské kultury Zlatý klíč.
00:22:19 Tady jste získal první místo
00:22:24 v kategorii poezie.
00:22:27 A jaká teď je vaše představa o tom způsobu, jak žít?
00:22:35 Nejste dlouho pryč. Čím jste od té doby prošel?
00:22:40 -Nedávno, je to 5 měsíců, co jsem na svobodě,
00:22:45 lhůta hájení skončila.
00:22:48 Nejprve jsem pracoval v pekárně jako směnový mistr,
00:22:55 pak jsem chvilku prodával oplatky na Václavském náměstí.
00:23:00 Teď zkouším volnou nohu.
00:23:03 Nepíšu jenom básně, prózu,
00:23:07 začal jsem se věnovat i publicistice.
00:23:09 A teď jsem si peníze rozdělil na dva měsíce,
00:23:15 na listopad a prosinec.
00:23:17 Pokud se mi během té doby podaří vytvořit další hodnoty,
00:23:23 tak zůstanu na volné noze i v lednu.
00:23:26 Jestliže se mi to nepodaří,
00:23:28 tak v lednu zase nastoupím buď někam míchat těsto,
00:23:32 nebo péct oplatky.
00:23:34 Je to normální život.
00:23:36 -Máš tajný sen, že by sis něco rád zahrál?
00:23:40 -Praštěná ambice zahrát si otce Ubu.
00:23:44 -Co je určující, k čemu se zrovna uchýlíš?
00:23:48 -Podle toho, kolik mám peněz.
00:23:51 -A sice?
00:23:52 -Když mám na latex a Duvilax, protože jinak maluju...
00:23:57 Toto je hlína.
00:24:00 Tak maluju.
00:24:01 Když dojdou peníze, tak píšu.
00:24:04 To mám zadarmo. Tam jsou minimální náklady.
00:24:07 Já popojedu s tím nic,
00:24:08 abychom pak ukázali to drcnutí kamene.
00:24:12 Toto je tzv. hygienický uchopovač jablek.
00:24:18 Každý si to může doma vyrobit.
00:24:21 -V čem spočívá ta hygieničnost?
00:24:26 -Když má člověk umazané toto místo z druhé strany,
00:24:31 tak se to místo nedostane k tomu jablku.
00:24:35 -Vy jste se ptal, jaké věci to spojují.
00:24:39 To psaní a vymýšlení v těch aplikacích matematiky.
00:24:45 Myslím, že oboje jsou věci, po kterých se špatně usíná.
00:24:49 Čili jsou to věci,
00:24:51 které vám z večera udělají velmi soukromé,
00:24:55 ale i velmi značné dobrodružství.
00:24:58 Ráno vás pak bolí hlava.
00:25:00 Zvlášť, když musíte někam utíkat.
00:25:03 -To jsou probděný noci.
00:25:12 Víte, co leželo za městem?
00:25:18 Víte vy, co tam leželo?
00:25:24 Chlap jako železo ležel tam v trávě
00:25:29 a rezavěl mu revolver.
00:25:34 -A jak si myslíš, že se to bude vyvíjet?
00:25:37 -Z toho mám právě strach.
00:25:39 Já teď ukážu třeba zastavovač chůze.
00:25:42 Z toho mám opravdu strach,
00:25:44 protože, jestli by se to ujalo,
00:25:47 tak s tím budou velké problémy.
00:25:50 Tohle je zastavovač chůze.
00:25:53 Když ho máme a normálně jdeme,
00:25:57 pak chceme zastavit, tak uděláme toto.
00:26:01 Sice se ta noha chce ještě někam dostat,
00:26:06 ale pokud máme silné paže, tak nemá šanci.
00:26:09 -Co očekáváš od svého stáří?
00:26:11 Jak si myslíš, že se to bude vyvíjet?
00:26:14 -Vzhledem k tomu, že jsem člověk,
00:26:16 který nikomu nic nezávidí, tak si myslím,
00:26:19 že to moje stáří bude klidné s pejskem po ruce.
00:26:25 Sice bude samotářské, ale to snad k básníkům patří.
00:26:29 -My utíkáme životy.
00:26:31 A zbývá nám málo času na přemýšlení.
00:26:37 Na čtení ještě méně.
00:26:40 Myslím si,
00:26:42 že jedna z úloh literatury by mohla být i tato.
00:26:46 Zastavme se a zamysleme se nad tím,
00:26:49 jak žijeme, jaké jsou naše osudy.
00:26:54 Díky.
00:26:55 Díky za každé nové ráno říkám si s Halinou
00:26:59 a jsem rád, rád, že mě v noci nezabili.
00:27:03 Kolegové vrazi a jiní násilníci.
00:27:07 Díky za život a za všechno v něm.
00:27:11 Díky všem, kteří mě znají.
00:27:13 Mámo, ségro, brácho. Davide, Jirko, Jindro.
00:27:20 A vlastě díky i ty, soudče, který mě poslal k čertu.
00:27:26 Bez vás by byl život nuda. Stejně jako beze mě.
00:27:30 -Nemáš pochybnosti o svém životě?
00:27:34 -Ne. Podívejte se. Udělal jsem si toto.
00:27:38 Toto nemůže udělat člověk, který má pochybnosti.
00:27:44 -A mezitím se nám utvořil tzv. prázdný prostor,
00:27:50 čili nic.
00:27:53 Toto je v tomto okamžiku nic.
00:27:57 Uvnitř tohoto objemu je nic.
00:28:01 -A na závěr tohoto pořadu splníme tento úkol,
00:28:05 který vznikl na začátku.
00:28:08 Dostrkat kámen k ničemu.
00:28:26 -Doufám, že vás moji dnešní klienti zaujali
00:28:31 jak osobně, tak i jejich dílo.
00:28:35 Byť některé věci více a jiné méně.
00:28:41 Možná to nebyly úplně běžné zjevy,
00:28:44 ale s tím se asi nedá nic dělat.
00:28:47 Budu zase pátrat po něčem zajímavém,
00:28:52 a pokud budete mít čas, chuť a tak podobně,
00:29:00 tak se příště opět uvidíme u dalšího pokračování pořadu
00:29:05 Dobrý večer, nazdárek, klaní se vám Kašpárek.
00:29:09 Totiž, pardon. Za dveřmi je
00:29:14 Na shledanou.
00:29:18 Zlá žena, růže, píseň, kost.
00:29:25 Rezne, a nic se neděje.
00:29:29 Rezne, je jaro.
00:29:32 Železná neděle.
00:29:35 Skryté titulky: K. Komárková Česká televize, 2014
00:29:44 .