Umění a sport (1996)
00:00:27 Vážení přátelé, vítám vás u našeho kulturního pořadu
00:00:31 Za dveřmi je...
00:00:36 Hovořili jsme minule o vztahu umění a sportu.
00:00:39 Zjistili jsme základní poznatek,
00:00:42 že v zdravém těle může se nalézati zdravý duch.
00:00:48 A také jsme zjistili,
00:00:50 že sport není tak docela zbytečný ani v naší umělecké oblasti.
00:00:57 Dnes budeme v tomto tématu pokračovat.
00:01:01 Čili "Umění a sport č. 2“.
00:01:17 Já jsem říkal jednomu kolegovi, nebudu ho jmenovat,
00:01:20 že budeme dělat jaksi hovor o umění
00:01:24 nebo s umělci o sportu.
00:01:28 A on mi říkal: co to má společného?
00:01:33 Tak co to má vlastně společného?
00:01:37 -Já bych snad navázal na slůvko "kultura“.
00:01:44 Říká se, že kultura má asi 300 definicí
00:01:47 a já si myslím, že jich je ještě daleko víc,
00:01:51 protože kulturu každý vnímá úplně individuálně.
00:01:54 Já si myslím, že do kultury patří jak kumšt nebo umění,
00:01:59 tak třeba i vztah k přírodě.
00:02:02 Já bych třeba do ministerstva kultury
00:02:05 zahrnul i ekologii.
00:02:09 Protože já si myslím, že největší krása,
00:02:12 kterou člověk může vidět, je na 1. straně v přírodě
00:02:16 a na straně 2. v těch věcech, které člověk udělal.
00:02:20 Čili přes tohle se potom dostávám i k tomu sportu,
00:02:24 který už, a to není žádná novinka,
00:02:28 stačí zalistovat desítky let, 100 roků zpátky, 1000 roků zpátky
00:02:34 a vždycky ten sport, ať už byl jakýkoliv,
00:02:38 byl součástí kultury.
00:02:45 -A proč se vlastně vyvinul takový záporný vztah ke sportu?
00:02:53 -Myslíš třeba k vrcholovému sportu?
00:02:56 -To bude asi tím vrcholovým sportem.
00:02:59 -Já jsem četl pár záporných názorů.
00:03:01 Třeba pan Vaculík je úplný antisportovec
00:03:04 a odsuzuje veškeré sportování jako naprostý nesmysl.
00:03:08 Já si myslím, že je to extrém.
00:03:10 Že je to jednostranná záležitost.
00:03:13 A odvozuju to asi z toho,
00:03:15 že odjakživa lidi svým způsobem sportovali.
00:03:18 Ať už to byly nějaké rituály, kdy se připravovali na boj
00:03:22 nebo soutěžili v házení oštěpu nebo už jenom tanec,
00:03:26 což je svým způsobem taky sport...
00:03:29 Sport tady byl od té doby, co tady byl člověk.
00:03:35 Čili ten sport není extrém a není ani extrém vrcholový sport.
00:03:39 I když naříkáme nad tím, že je agresivní a drastický.
00:03:44 My jsme jako kluci ještě vídávali hrát třeba Bubníka,
00:03:48 Dandu a Pantůčka, což byl úplně jinačí hokej,
00:03:51 než dneska, nebyl agresivní, byl hravý.
00:03:54 Ale přesto si myslím, že vrcholový sport má svoje místo,
00:03:58 ale je potřeba,
00:04:00 aby ho člověk vyvažoval tímto sportem individuálním.
00:04:06 Já znám spoustu lidí, kteří se koukají na televizi na sport
00:04:10 a nezvednou se, aby si aktivně zasportovali.
00:04:14 -Lupe mu v těch kolenou, je to slyšet.
00:04:19 -Myslíte si, že sport nějak ovlivnil váš umělecký pohled?
00:04:33 -Měl jsem 87 seskoků a létal na letadle,
00:04:36 tím, že jsem dělal modely,
00:04:39 že jsem stavěl větroně a všechny tyhle věci...
00:04:42 Já jsem vlastně dlouho nevěděl, proč vlastně chci skákat padákem.
00:04:46 A pak jsem na to přišel.
00:04:48 A mně vlastně ani nešlo o to skákání padákem.
00:04:52 Šlo mi o ty skoky a tak.
00:04:54 Takže já jsem hledal ve sportu to, co bylo nesmírně krásné.
00:04:58 To létání nad mraky, ten výskok, kdy je okolo vás strašné ticho...
00:05:05 Zdá se vám, že v tom stojíte...
00:05:09 Takže člověk, místo aby věděl, si vybírá podvědomě určitý sport.
00:05:14 A když ho podvědomě vybírá a chce v něm být nějak dobrý,
00:05:19 tak se naučí nějaké vnitřní disciplíně.
00:05:22 Naučí se nějakým způsobem žít.
00:05:26 Naučí se zařadit mezi lidi
00:05:28 a nějak se vyrovnávat sám se sebou a svými schopnostmi.
00:05:34 I s vlastními neschopnostmi.
00:05:45 -Myslíte si, ale teď vyslovím jen dohad:
00:05:48 když se dívám na ten film za vámi, váš nový a vzpomínám na ty starší,
00:05:54 vždycky tam máte hodně záběrů do prostoru
00:05:58 nebo z prostoru dolů.
00:06:03 Myslíte si, že to je třeba z toho parašutismu?
00:06:08 Že máte rád ten obrovský prostor?
00:06:12 -Z parašutismu má člověk rád přírodu a nezvyklé záběry.
00:06:17 Nezvyklý pohled na svět.
00:06:19 Ale i nezvyklé životní situace.
00:06:23 Já samozřejmě, když jsem závodil, tak bylo několik zajímavých věcí:
00:06:29 já nevím, třeba jsme jeli, a protože bylo horko,
00:06:37 tak celý peloton skočil naráz do rybníka.
00:06:43 Zaplaval si, všichni na nás křičeli atd.
00:06:47 Ale třeba někdy naopak, zdálo se nám,
00:06:51 že je všude bezpečno, najednou jsme byli na přejezdu
00:06:54 a byl tam vlak, takže čelo pelotonu narazilo do lokomotivy.
00:06:59 Bylo to, dá se říct, velké dobrodružství.
00:07:02 Já se trošku bojím toho,
00:07:04 jestli dnešní špičkový sport už neohrožuje zdraví,
00:07:07 jestli není už příliš vypočítaný a specializovaný.
00:07:11 Ale za mých časů jsem měl to štěstí,
00:07:14 že ten sport byl takový všestranný,
00:07:16 že cyklista měl všestrannější přípravu,
00:07:19 včetně špičkových závodníků.
00:07:32 -Když běháš, zabýváš se nějak svou profesí?
00:07:38 Myslíš na nějaké věci, přeříkáváš si texty
00:07:41 nebo na co myslíš?
00:07:44 -To je dobrá otázka.
00:07:47 Víš proč?
00:07:53 Protože já běhám spíš proto, abych se vygumoval, malinko.
00:07:57 Ale nemůžu se vygumovat, běžím přírodou,
00:08:00 ale teď mám takové představy.
00:08:02 Já si třeba představuju, když už nemůžu,
00:08:05 tak si dám nějaké cíle a představím si,
00:08:08 že tam je někdo, koho bych chtěl vidět.
00:08:10 Třeba za tím křovím a třeba na mě vyjukne.
00:08:13 A já teď běžím k tomu křoví a říkám si: teď vyjukne.
00:08:17 A on pak nevyjukne, ale je to jedno.
00:08:20 Já si to pak dám dál a ještě jednu takovou motivaci mám:
00:08:24 jakási vnitřní muzika, kterou si k tomu pouštím.
00:08:27 Já jsem spíše melancholik a člověk sentimentální,
00:08:31 tak já si vůbec nepouštím rytmické věci,
00:08:34 já si pouštím samé nostalgické, vážnou hudbu a tak.
00:08:37 Suka bych si sem pustil, Fibicha...
00:08:40 A tu hudbu si pouštím, když přitom běžím.
00:08:43 -Ale ne s walkmanem?
00:08:44 -Ne, ne, to je vnitřní muzika,
00:08:47 kterou si navozuju nebo aspoň představuju.
00:08:50 Ale ona příroda sama je muzika.
00:08:52 Hlavně teď na jaře.
00:08:53 -No a vtírají se ti do hlavy různé myšlenky?
00:08:57 -Vtírají, vtírají.
00:08:58 -Co třeba?
00:08:59 -No právě ty nepříjemný.
00:09:01 Ty nepříjemný se mi vtírají.
00:09:03 Mé hříchy se mi vtírají.
00:09:06 -A jaké to má tedy působení na tebe?
00:09:10 To běhání?
00:09:12 Očistíš se nebo naopak...?
00:09:14 -Ne, neočistím se.
00:09:17 V podstatě ten běh, když to vezmu,
00:09:19 tak je to strašné utrpení.
00:09:21 Rozumíš, ráno se převlíknout a někam jít,
00:09:24 třeba bys radši ležel v posteli...
00:09:26 A četl si knížku nebo něco...
00:09:28 Tak vyběhneš, stále je to utrpení,
00:09:31 pak si představíš za křovíčkama nějakého milovaného člověka,
00:09:35 kterého bys rád viděl, ale stále to bolí.
00:09:38 Pak přiběhneš domů, vykoupeš se, převlékneš...
00:09:41 A v tu chvíli jsi král.
00:09:43 Fakt je, že to nevydržíš zase tak dlouho,
00:09:46 takže v době, kdy jsem byl ještě v angažmá,
00:09:49 tak jsem byl král tak do půlky zkoušky
00:09:52 a pak jsem začal usínat.
00:09:54 Abych byl upřímný.
00:09:56 Ale být aspoň na 2 hodiny denně králem,
00:09:58 jako ve své psychice,
00:10:00 je nádhera a nedá se to ničím jiným nasuplovat.
00:10:12 -Já do tebe nechci rýpat...
00:10:14 -Jen si rýpni...
00:10:16 -Ale není to vlastně trošku umělý pocit sebevědomí?
00:10:21 Který si tím během navodíš?
00:10:25 -Arnošte, je, ale není umělé to, co žijeme?
00:10:28 Není umělý svět, ve kterém jsme?
00:10:31 A jak se z něj člověk má dostat?
00:10:35 Kdybych žil podle své duše, budu žít někde na venkově,
00:10:39 budu žít v lese, kde je mi vůbec nejlíp,
00:10:43 ale tam bychom asi těžko mohli dělat to, co děláme.
00:10:46 Já za umělý svět spíš pokládám všecko kolem.
00:10:49 Nasedáme do aut a chodíme do rozhlasových
00:10:53 a televizních studií a je bezvadné, že tam chodíme.
00:10:56 Svítí tam na nás reflektory, to je umělý svět.
00:11:00 Že si vyběhnu do přírody, tak jsem možná podobnější
00:11:03 tomu opravdovému světu, jsem podobnější zajíci nebo srnce...
00:11:08 Ale to si moc fandím.
00:11:11 Mně bohužel ten svět kolem nás připadá hrozně umělý.
00:11:25 -Člověk citové věci vkládá do hraní, že.
00:11:30 Sublimuje je do toho hraní.
00:11:37 A ty to vybiješ při tom lítání.
00:11:40 Máš v sobě pak ještě něco?
00:11:43 -Ale to je to, co ti říkám.
00:11:45 Když jsem odešel z divadla, měl jsem rok a půl berle a tak,
00:11:53 tak jsem si myslel, že třeba zůstanu už na chalupě.
00:11:56 Myslel jsem si, že to půjde, ale pak najednou zjistíš,
00:12:00 že to nejde, protože tím, že to v sobě střádáš,
00:12:04 to najednou potřebuješ někomu vypovídat.
00:12:07 Občas se to docela dobře povídá nějaké ženské...
00:12:10 Ale nakonec zjistíš, že prostě potřebuješ tu práci.
00:12:14 Je toho už tolik, že to neumíš jinak zpracovat.
00:12:17 Být jen naplněný tou radostí je strašně málo pro člověka,
00:12:21 který byl 25 let v divadle a mohl to nějak...
00:12:24 Takže mě strašně potěšilo, když jsem měl v rádiu nebo někde
00:12:29 možnost potkat se s nějakým textem, kterému tohle všechno pomohlo.
00:12:34 To bylo hrozně příjemné, no.
00:12:49 -A co ti to, prosím tě, dává, ten pohyb nebo sportovní minulost?
00:12:54 Ovlivnilo to nějak tvůj pohled na tvou práci?
00:12:59 Nebo třeba tvou kondici?
00:13:01 Na co to zapůsobilo?
00:13:12 -Vždycky mi byli podezřelí lidé, kteří si pořádně nekopli do míče.
00:13:17 Pokud měli obě nohy.
00:13:18 Na hrách a sportování je hezké to, že je to přehledné.
00:13:22 Na rozdíl od běžného života.
00:13:29 -Dá se říct, že výkon operního pěvce je něco jako
00:13:33 výkon špičkového sportovce?
00:13:39 Jak to na vás působí?
00:13:43 -Já si myslím, že to srovnání je tady taky možné,
00:13:51 protože se rozhodně líp zpívá, když je dobré publikum
00:13:55 a dokáže člověka "vyhecovat“,
00:13:57 takže zpěvák dosáhne maximálního výkonu.
00:14:03 -Ovšem na stadionu je to tak, že obecenstvo povzbuzuje.
00:14:06 kdežto v opeře se jistě neděje, že by na vás volali "do toho“.
00:14:12 -V opeře se to děje po jednotlivých hudebních číslech.
00:14:16 Lidi se projevují potleskem a voláním "bravo“,
00:14:20 což je obvyklé v západních zemích a u nás už se to ujímá.
00:14:25 -A cítíte nějakou vlnu?
00:14:27 -Je to takový určitý doping, který člověk stimuluje.
00:14:34 Pochopitelně se líp dělá, když publikum není chladné
00:14:38 a člověk necítí určitou bariéru, přes kterou se snaží dostat.
00:14:45 Vyhecuje se, snaží se podat maximální výkon,
00:14:48 ale pořád je tam cítit takový chlad.
00:14:51 Myslím, že ve sportu je to totéž.
00:14:53 Kdyby byly tiché tribuny,
00:14:55 hráči těžko dosahují vyšších výkonů.
00:15:01 -A jak se sportovec stimuluje k určitému výkonu,
00:15:06 třeba na nějaký závod, máte něco podobného?
00:15:13 -V kultuře to existuje pochopitelně také.
00:15:16 Jsou určitá představení, premiéry pochopitelně
00:15:20 nebo nějaká festivalová představení
00:15:22 nebo nějaká vystoupení v zahraničí na nějaké významné scéně,
00:15:27 které vybočuje z rámce,
00:15:29 a tam se čeká od zpěváka maximální výkon.
00:15:35 Každé zakolísání má potom
00:15:37 pochopitelně vliv na jeho další kariéru.
00:15:40 Potom se to dlouho rozebírá a ve sportu je to to samé.
00:15:50 -Máte svou metodu,
00:15:51 jak se nabudit k maximálnímu výkonu?
00:15:55 A jestli máte, tak jakou?
00:15:57 Jestli to není tajemství.
00:16:01 -Snažím se být trochu odpočatý...
00:16:05 -Zdřímnete si?
00:16:08 -Ne, to většinou ne, protože ten hlas přitom usíná.
00:16:12 Potom se těžko probírá.
00:16:15 Snažím se jenom si krátce odpočinout
00:16:17 a dříve jsem využíval toho, jako ve sportu,
00:16:20 že člověk jí nějaké kalorické jídlo,
00:16:23 které ho příliš nezaplní, třeba tabulku čokolády
00:16:26 nebo něco podobného, po čem se dost přibírá.
00:16:30 Takže teď většinou používám to,
00:16:32 že se napiju třeba nějakého iontového nápoje
00:16:35 nebo si vezmu nějaký banán, což je třeba totožné s triatlonem.
00:16:41 Těsně před představením si někdy chodím i zaplavat,
00:16:45 i v zimě, protože chodíváme v Komíně nad splav,
00:16:49 tam máme takové otužilecké sídlo,
00:16:54 mám to vlastně po cestě.
00:16:56 Takže se zastavím, zaplavu si tam nad splavem
00:16:59 a potom pokračuju na představení.
00:17:10 -Co vám to dalo pro uměleckou práci?
00:17:13 -Já si myslím, že hodně.
00:17:15 Podívejte se, co vám budu vyprávět:
00:17:20 snažíte se, chcete něco udělat strašně dobře a krásně.
00:17:24 Věnujete tomu všecko, když to řeknu hodně vznešeně,
00:17:28 tak všecky síly.
00:17:29 A výsledek potom není úměrný tomu očekávání.
00:17:32 Protože žádný kumšt,
00:17:34 ať herecký, výtvarný nebo muzikantský,
00:17:37 se nedá změřit ani zvážit.
00:17:40 Na to neexistuje nějaká míra.
00:17:43 Je otázka, jak to přijímá divák, a to třeba zrovna ten den.
00:17:47 V jakém je rozpoložení.
00:17:49 A vy jste tomu věnoval obrovský kus života.
00:17:52 Kdežto u těchto sportů, jako třeba automobilové závody,
00:17:56 tam už ty časy neměří ani lidi.
00:17:58 A tam je úplně jedno, jestli jste Paul Newman
00:18:02 nebo jestli jste Munzar nebo prezident firmy Nestlé.
00:18:05 Prostě buď jedete tak, že jedete pomalu a prohrajete,
00:18:09 nebo jedete moc rychle, rozbijete si hubu
00:18:12 a když jedete tak akorát, aby se vám nic nestalo,
00:18:16 tak můžete třeba i vyhrát.
00:18:17 Tam nerozhoduje vaše společenské postavení.
00:18:20 To je opravdu strašně krásné.
00:18:23 A ještě jedna obrovská věc:
00:18:25 já vím, že to lítání vypadá jako atraktivní sport.
00:18:28 Ale já jsem nikdy nehonil disciplíny,
00:18:31 jestli mi dobře rozumíte.
00:18:33 Abych měl nalítáno, byl přeškolený na tenhle typ...
00:18:36 Ani nevím, já jsem udělal stříbrné "C“, rozumíte tomu, atd.
00:18:41 Nikdy jsem totiž nehledal někoho rychle přezávodit,
00:18:44 a když jsem se dostal nahoru, tak jsem koukal na to,
00:18:49 kolikrát jsem zabil přelet a zkrátil to.
00:18:52 Krásná boží muka, tahle kaplička...
00:18:54 Co když tu udělají přehradu a já už ji nikdy neuvidím?
00:18:58 Tak jsem nad tím kroužil, najednou jsem zjistil,
00:19:01 že mám malou výšku,
00:19:03 musel jsem vybrat pole a sednout si.
00:19:05 Když to řeknu hodně vznešeně,
00:19:07 vždycky jsem v těch sportech hledal něco,
00:19:10 co by můj život rozšířilo a obohatilo.
00:19:13 Strach je krásný a kdo říká, že ho nemá,
00:19:16 tak ten kecá, protože strach je podle mého soudu
00:19:20 i takovým určitým korektivem, že neuděláte blbost.
00:19:25 Když by ten strach byl tak velký, že vás to ochromí
00:19:28 včas vyšlápnout spojku anebo zabrzdit,
00:19:32 zkrátka tam dal nohu později při nějakém výkrutu,
00:19:37 tak to by bylo špatné.
00:19:41 Ale nejkrásnější je na tom to překonávání.
00:19:45 Já jsem dokonce jednou mojí paní řekl,
00:19:47 když jsem jezdil mistrovství Evropy na autech,
00:19:51 že nejstrašnější je,
00:19:53 když odjedeme zahřívací kolo a postavíme se každý na místo,
00:19:58 pak to všecko ztichne, to se vypne i muzika,
00:20:02 a protože já jsem podle kubatury stál většinou vzadu,
00:20:07 nás jezdilo víc dohromady, tak se člověku odpočítává start.
00:20:19 Za ty 4 minuty mi hlavou prošlo ledasco,
00:20:22 měl jsem na sobě pot a řekl jsem ženě:
00:20:27 až přijde ten okamžik,
00:20:29 kdy přijde to poslední čísilko a já budu mít zařadit
00:20:33 a budu se tak bát, že to neudělám,
00:20:36 tak zvednu ruku a odstoupím ze závodu.
00:20:39 A zaplaťpámbu k tomu nikdy nedošlo.
00:20:54 -Jakým způsobem běh nebo sport ovlivňuje
00:20:58 tu tvoji vlastní profesi?
00:21:03 -Já si myslím, že pozitivně.
00:21:05 -A v čem, v kondici třeba?
00:21:07 -Ano, v kondici.
00:21:09 V kondici, ale i psychicky.
00:21:14 Mně to zatím myslí,
00:21:16 protože říkám všecky pořady zpaměti.
00:21:18 Já mám v hlavě dejme tomu 8 hodin básniček
00:21:21 anebo textů.
00:21:23 Takže zatím, ale to bych měl zaklepat,
00:21:26 neznám výpadky paměti.
00:21:29 A já aspoň věřím a jsem přesvědčen,
00:21:31 že je to tím, že si prokysličím hlavu právě tímhle
00:21:35 a že to zatím funguje.
00:21:38 -Když jsem se po letech vracel k létání,
00:21:43 tak to bylo strašně srandovní,
00:21:45 protože když jsem měl 1. sólový let v 16 letech,
00:21:48 tak tam jsem se naučil jódlovat.
00:21:51 To bylo takové sevření v krku, že jsem potřeboval řvát radostí.
00:21:55 A teď, když jsem se po 27 letech vrátil
00:21:58 a dělal jsem asi měsíc ten kurs, tak najednou nic.
00:22:03 Tak jsem si říkal: 50letý dědek, už to prostě nefunguje.
00:22:07 A pak mě Standa jednou protáhl nízkou oblačností,
00:22:11 asi 1200, 1300 metrů nad mraky.
00:22:17 A nad mraky vzadu lezl takhle Ještěd,
00:22:19 byl tam ještě kus duhy, jak jde z mraků ta vlhkost...
00:22:24 Teď mi zamával, odpadl takhle do té díry
00:22:27 a do rádia říká: teď si to tady užij.
00:22:30 Já jsem se koukl a najednou jsem zařval přesně tak,
00:22:33 jako před těmi lety.
00:22:35 Protože člověk neokorá, jsou to strašně silné zážitky.
00:22:48 -Já si myslím, že zejména kontakt s přírodou
00:22:55 a ten sport, tam má člověk hmatatelný výsledek.
00:22:58 Něco se mu podaří, něco, co se dá změřit.
00:23:01 Naší profesí se to změřit nedá.
00:23:04 Je to závislé na hodnocení lidí, kteří se na nás dívají.
00:23:08 To bývá hodně zkreslené.
00:23:10 Někdy dáváme na veřejné mínění, ale veřejné mínění je někdy tyran.
00:23:15 A někdy třeba jde nějakým úplně jiným směrem
00:23:18 a člověk se mu musí umět postavit a držet se svého.
00:23:24 A toto já cítím, když třeba něco uběhnu,
00:23:28 běžel jsem třeba Valašskou padesátku,
00:23:31 na které jsem skončil 10. odzadu, byli tam dobří rekreační běžci,
00:23:38 ale uběhl jsem těch 38 km celých.
00:23:46 A bylo mně bezvadně.
00:23:52 -Já to řeknu jinak:
00:23:58 vyhrát umí každý blbec.
00:24:00 Prohrávat, k tomu už je potřeba určitá síla a odvaha.
00:24:04 Prohry ve sportu mě obrnily vůči určitým pocitům neúspěchu,
00:24:09 zklamání nebo i poznámkám a křivým pohledům lidí.
00:24:15 Musel jsem si prostě vytvořit vědomí,
00:24:17 že jsem se neflákal a že to zkrátka líp neumím.
00:24:23 Že jsem odevzdal veškerý díl práce, který jsem tomu dal.
00:24:27 A líp to zkrátka nedovedu, nedá se nic dělat.
00:24:30 -A naopak?
00:24:33 -Ve sportu, jak už jsem tady naznačil,
00:24:36 jsem hledal, když to řeknu vznešeně,
00:24:38 určitou poezii.
00:24:40 Protože věřte mi, pane Goldflame, jestli jste to někdy zkusil
00:24:44 ve větroni nebo v malém letadle, tak to zkuste,
00:24:47 nebudete toho litovat.
00:24:49 Protože z těch 300, 350 metrů už nevidíte tu špínu na zemi,
00:24:54 ani v lidech už není vidět.
00:24:56 A když se to zazelená, tak je to opravdu hezký pocit.
00:24:59 Někdy se mi derou i slzy do očí.
00:25:02 Stojí to za to.
00:25:07 -Ten sport má něco do sebe.
00:25:09 Myslím si, že každý tvůrce, nejen filmař,
00:25:12 i když je jakkoli skromný,
00:25:14 tak má v sobě něco ze sportovního zápolení.
00:25:19 Je tam snaha někam dojít, zdolat nějakou překážku,
00:25:23 doběhnout do cíle, být dobrý.
00:25:27 A samozřejmě k tomu potřebujete mít zdravou psychiku
00:25:34 a dobré sebevědomí.
00:25:36 A každý to hledá nějak jinak.
00:25:39 Já si např. pamatuju,
00:25:41 že jsem určitých výsledků dosahoval tím,
00:25:45 že jsem dělal nesmyslné věci.
00:25:49 Když se běží 5 nebo 10 km,
00:25:51 tak v určité chvíli prostě přijde únava.
00:25:55 Takže člověk chytá tzv. "druhý dech“.
00:25:59 A to většina nemůže dýchat, takže zpomalí anebo zastaví,
00:26:03 podle toho, jaká je síla vůle.
00:26:06 Já si musím vymyslet nějaký zvláštní princip.
00:26:10 Když jsem běhával a věděl, že už nemohu udělat ani krok
00:26:14 a už to musím zpomalit, tak jsem naopak přidal.
00:26:18 A udělal jsem jednu zajímavou věc: přestal jsem dýchat.
00:26:22 V té chvíli, kdy tělo žije, kdy už vám póry dýchají vším,
00:26:27 jsem přestal dýchat, dal jsem se do běhu...
00:26:30 V té chvíli jsem celý zrudnul nebo už nevím, co se stalo,
00:26:34 ale potom to už nešlo,
00:26:36 protože byla přede mnou už skoro tma.
00:26:38 V té chvíli se mi otevřely plíce a přišlo do mě tolik kyslíku,
00:26:43 že jsem měl hned 2. dech.
00:26:45 A dokonce jsem mohl zvýšit rychlost.
00:26:47 A tuhle metodu někdy používám, když už člověk nemůže.
00:26:54 Prostě vyrobí nějaký vražedný čin a ten ho posune někam jinam.
00:26:59 A myslím si, že velmi dobře.
00:27:12 -Některým lidem zvlášť v uměleckých a intelektuálních kruzích
00:27:17 sport vadí, opovrhují jím...
00:27:21 Jaký ty máš k tomu vztah?
00:27:28 -Nerozumím lidem, kteří opovrhují sportem.
00:27:31 Vždyť život jako takový je vlastně jen slet herních situací.
00:27:36 Stejně jako sport.
00:27:37 A zase je to jen přehlednější.
00:27:40 Kdo se nezajímá o sport, byl mi vždycky podezřelý.
00:28:04 -Vyptával jsem se, vážení přátelé,
00:28:09 jak jen to bylo možno.
00:28:11 A z našich hostů jsem vyždímal co nejvíce.
00:28:14 My si z toho teď pro sebe každý uděláme závěry.
00:28:17 A podle své vůle se jimi také budeme nebo nebudeme řídit.
00:28:23 Ovšem z některých z nás
00:28:25 už jistě vrcholoví sportovci nebudou.
00:28:28 Ale to bychom si možná ani nepřáli.
00:28:31 Snad se nám podaří pro příště opět najít nějaké zajímavé téma.
00:28:36 Tak na shledanou, já už musím!
00:28:58 Skryté titulky: Hana Svanovská, Česká televize 2014
00:29:18 .