Umělci z libosti (1996)
00:00:47 Vážení přátelé našeho kulturního pořadu Za dveřmi je...
00:00:54 Vítám vás u dalšího pokračování!
00:00:57 Někdy se říká, že nejlepší výsledky umělecké aktivity jsou tam,
00:01:02 kde se ty věci dělají z lásky a nadšení.
00:01:06 Jindy se zase tvrdí, že kvalitu zaručuje teprve profesionalita.
00:01:12 A zase může někdo namítnout, že když se člověk touto prací živí,
00:01:17 že profesionalita znamená rutinu a vysychání tvůrčího potenciálu.
00:01:23 Takže nikdo nemůže s určitostí říci,
00:01:27 jaké okolnosti jsou pro tyto činnosti nejvhodnější.
00:01:32 Vydám se dnes za lidmi, kteří se uměním zabývají s libostí.
00:01:38 Protože chtějí.
00:01:40 Budu pátrat po jejich motivaci, smyslu jejich činnosti atd.
00:01:46 Také uvidíme, co komu jeho umění dává.
00:01:50 A tím se snad i naše citlivost trochu obohatí.
00:01:54 Ovšem z toho všeho vylučuji studii Vražda jako krásné umění.
00:02:01 Cha cha!
00:02:04 Au, é!
00:02:23 Čím jste v občanském životě, pane Longhine?
00:02:26 -Pracuji v tiskárně v závodě Adast, na montážích, případně pro tisk.
00:02:33 -Jak to ovlivňuje vaše dílo, vaši práci?
00:02:40 -Styk s každou prací mě ovlivňuje.
00:02:46 A využívám třeba i bakulatur v tiskárně.
00:02:51 Zpracovávám je třeba dalším přetiskem.
00:02:56 -Co byly vaše 1. impulsy, abyste se pustil do výtvarného umění?
00:03:03 -1. impulsem byla událost na škole, kdy odcházela učitelka.
00:03:09 To bylo snad ve 4., v 5. třídě.
00:03:12 Chtěl jsem si zachovat nějakou vzpomínku na její odchod.
00:03:18 Tak mne napadlo vzít tužku
00:03:21 a nakreslit šátek a plášť, které měla pověšeny na věšáku.
00:03:25 Jako kluk si pamatuju, že v hospodě jsem viděl tělesně postiženého.
00:03:32 Hluchoněmý byl bez ruky a kreslil portréty místních lidí.
00:03:40 Za štamprlu a tak různě. To mě zaujalo.
00:03:45 -Jak jste se v mladém věku dostal do hospody?
00:03:49 -Měl jsem štěstí, že když jsem vysedával v tatínkové holírně
00:03:54 a přišlo choulostivé téma, tak mne poslali naproti do hospody pro pivo
00:04:00 Tak jsem se tam dost často objevoval.
00:04:05 Pocházím z Kopanic ze Starého Hrozenkova.
00:04:08 Tam mě inspirovala vesnická tematika. Bylo to koncem 60. let.
00:04:12 Hlavně staří lidi, téma z pálenic, otec byl holič, tak z holírny,
00:04:20 kde jsem poslouchal staré lidi a kreslil.
00:04:24 -Jak jste se dostal k téhle aktivní grafice? Jak by se to dalo nazvat.
00:04:31 -Hlásil jsem se na uměleckou průmyslovku do Hradiště.
00:04:35 Tam jsem se nedostal. Pak jsem se šel vyučit do Adastu.
00:04:38 Pracoval jsem jako seřizovač na lisech v lisovně.
00:04:43 Tam jsem dostal k materiálu, kovu
00:04:47 a viděl jsem, co se s tím dá všechno dělat.
00:04:50 Vrtat, lisovat, různě zpracovávat. A následně i tisknout.
00:04:57 -Byl jste něčím inspirován? U nás je velká škola aktivní grafiky.
00:05:03 Je tu hodně výrazných představitelů.
00:05:06 Sledoval jste vývoj moderního umění nebo jak jste k tomu přišel?
00:05:12 -Vždycky mě inspirovaly hlavně krajiny, krajinný vzory.
00:05:16 Nebo ti, co to dovedli do maximálních důsledků.
00:05:20 To byl u nás třeba Vladimír Boudník. To byla silná inspirace.
00:05:37 -Jak vznikaly tyhle věci?
00:05:39 -Začínal jsem tím, že jsem ryl suchou jehlou.
00:05:44 Pak jsem do toho sekal, různě lisoval, vrtal...
00:05:50 -Natíral všelijakýma barvama.
00:05:53 -Většinou jsem to tiskl v malých nákladech.
00:05:56 Protože je to spíš osobní záležitost.
00:06:00 Těžko s tím může jít člověk někam na trh.
00:06:03 Později jsem na plechy nalíval lak a různě pálil,
00:06:09 sypal na to karborundový prášek.
00:06:13 -Souvisí to s určitým výtvarným názorem, životním pocitem?
00:06:20 Z čeho vychází? Co vás inspiruje? Tematicky nebo filozoficky.
00:06:26 -Dost mne inspirují plechy nebo stoly,
00:06:33 které ani nebyly zpracovávány, aby se z nich tisklo.
00:06:38 Ale za ta léta byly tak opracované, poškozované, drásané.
00:06:44 A mě napadlo z toho tisknout, že bych to vůbec nezpracovával.
00:07:05 -Jak dlouho děláte divadlo?
-Letos to bude 20 roků.
00:07:09 -To je jako já. SMÍCH
00:07:13 -Co děláte? Máte nějaký vyhraněný typ nebo vyhraněný repertoár?
00:07:21 -Většinou se necháme řídit naším režisérem Vlastimilem Peškou.
00:07:26 Narodil se tady v Ořechově a všechny nás 100procentně zná.
00:07:30 Tak už ví, co nám komu sedí a podle toho vybere roli.
00:07:34 A musím, říct, že i když to někomu nejde,
00:07:37 tak nás doslova dokope a je to to, co potřebuje.
00:07:41 A myslím, že úspěšně.
00:07:43 -Co jste hrála za figury z našeho klasického repertoáru?
00:07:47 -V Jiráskově Lucerně jsem hrála paní kněžnu,
00:07:52 od Longena jsme hráli Trestanec a umrlec, hrála jsem tam poběhlici.
00:08:00 Ty mně Vlastík svěřuje velice často.
00:08:04 Z klasiky jsme toho zas už tak moc toho nedělali.
00:08:08 -Co byste si ráda zahrála?
00:08:12 -Já jsem nad tím nikdy moc nepřemejšlela.
00:08:15 My Vlastíkovi tak věříme, že když nám něco dá, tak neprotestujeme.
00:08:21 -Chtěla jste být profesionální herečkou?
00:08:25 -Někdy mě to napadlo.
00:08:28 Ale setkala jsem se s paní, co mi vykládala o zákulisí v divadlech.
00:08:33 Moji rodiče si mysleli, že bych se měla věnovat serióznějšímu povolání
00:08:38 Takže pracuji ve zdravotnicví.
00:08:40 -A vy jste té paní uvěřila?
-Neměla jsem důvod jí nevěřit.
00:08:45 -Ale tak to vůbec není! To není pravda! Herci dřou, to je řehole.
00:08:52 Tam se nic tak divokýho neděje, jak si lidi mnohdy myslí.
00:08:57 Tak jste se rozhodla, že budete dělat divadlo ze záliby.-Ano.
00:09:06 -Co tomu věnujete, kolik času, jak často zkoušíte?
00:09:10 -Většinou zkoušíme 2krát v týdnu. Zkoušky jsou tak 3 hodiny.
00:09:14 A když se finišuje před premiérou, je to tak 14 dnů dnes a denně.
00:09:20 Půlnoc není žádná hodina.
00:09:23 ZPĚV
00:09:24 Když měsíc překrásně svítil, jenerál teprve vstal.
00:09:31 A jak znovu se ucítil, skočil do křoví a...
00:09:38 Srazilo se mlíko Švédům v podhradí, srazilo se mlíko, nám to nevadí!
00:09:47 Když začaly svítit hvězdy, jenerál hrozně zařval.
00:09:55 Letěl z křoví celý rudý, strachy se div nepo...
00:10:02 Srazilo se mlíko Švédům v podhradí, srazilo se mlíko, nám to nevadí!
00:10:11 Úprkem teď upaluje na svém koni jenerál.
00:10:19 Za ním vyvaleně civí medvěd, co v tom křoví...
00:10:26 Srazilo se mlíko Švédům v podhradí, srazilo se mlíko, nám to nevadí!
00:10:38 -To jsou děti, které malují a vy je trošku vedete. Kdo vedl vás?
00:10:44 -Mě vedlo poměrně dost lidí, ale původně jsem se k tomu dostala sama
00:10:51 Od malička, co jsem se naučila držet tužku,
00:10:54 tak jsem malovala, po čem se dalo.
00:10:57 -Co jste malovala? Jaký témata, náměty?
00:11:01 -Jako dítě asi jako každé dítě.
00:11:05 Různé čmáranice, čmrkanice, postavičky, zvířátka, domečky.
00:11:10 Později jsem v tom pokračovala ve škole.
00:11:17 V 9. třídě jsem chodila do Základní umělecké školy.
00:11:21 Tam jsme se dostali k různým technikám a k různým námětům.
00:11:29 Tam to bylo všeobecné.
00:11:31 Osobně mě nejvíc láká přírodní motivy, pohádkové motivy, děti
00:11:40 -Nechtěla jste být malířkou?
-Chtěla.
00:11:44 Jenomže se mi cesta nějak zklikatila,
00:11:46 tak jsem se dostala k dětem.
-Čím se ještě inspirujete?
00:11:51 Je tady taková japonská až čínská krajina.
00:12:00 -Připravím si několik ploch naráz
00:12:04 a potom je prohlížím a nechám na sebe působit.
00:12:07 Některá mi připomíná skalní útvary, některá přírodní nálady.
00:12:16 Lesní, vodní a podobně. Potom se do toho snažím dostat stromy,
00:12:25 větvičky, travičku, sem tam nějakou architektonickou záležitost.
00:12:31 Někdy vyloženě cítím potřebu, že všeho nechám
00:12:35 a jdu mezi svoje natištěné barevné plochy a hledám si svoje motivy.
00:12:43 -Když uzavřete domácí práci, jak uděláte, že přepnete myšlenky?
00:12:55 -Už během uklízení a vaření se na toto ladím. Těším se.
00:13:04 -Máte na to metodu.
00:13:06 -Ano. Fyzicky se odreaguju vysáváním a pak jdu rychle malovat.
00:13:39 -Jsme v sále hvězdárny, kde se pořádají koncerty, výstavy.
00:13:45 Je to tím, že jako ředitel této instituce máte vztah k hudbě?
00:13:56 -Myslím, že něco na tom pravdy je.
00:13:59 Domnívám se, že i kdybych neměl k umění žádný vztah,
00:14:08 že by zde stejně kulturní akce konaly.
00:14:13 Z toho důvodu, že astronomové jsou lidé vesměs kulturní.
00:14:19 Zejména k muzice mají mimořádně dobrý vztah.
00:14:23 -To jste si ověřil nebo si to myslíte?
00:14:27 -Myslím si to a taky jsem si to ověřil.
00:14:29 Dá se to statisticky doložit, že v populaci astronomů žije
00:14:34 více aktivních nebo pasivních hudebníků, než v populaci normální.
00:14:40 -Čím to je?
00:14:43 -Myslím, že je to v podobném způsobu uvažování.
00:14:48 Hudba je neabstraktnějším uměním a má nejblíž k exaktně myslícím lidem
00:15:03 -Sám jste aktivním hudebníkem, byť ze záliby.
00:15:11 -Ano, jsem aktivním hudebníkem možná více, než bývá zvykem.
00:15:18 -Dokonce máte orchestry, někde jste patronem, účinkujete...
00:15:24 -Je pravda, že jsem členem symfonického orchestru železničářů.
00:15:31 Vedu skupinu dřev. A z rozmaru jsem založil komorní dechovou harmonii.
00:15:43 Je to sdružení 10 muzikantů, hráčů na dechové nástroje.
00:15:50 Máme taky dirigenta, pravidelné zkoušky.
00:15:53 Pokud mě paměť neklame, tak jsme měli už 15 vystoupení.
00:15:59 Založili jsme se v roce 1994 v listopadu.
00:16:05 -Jsou to všechno amatéři nebo částečně profesionálové?
00:16:10 -My to nerozlišujeme. Spíš je důležité, jaký výkon lidé podávají.
00:16:19 -Jak a kdy jste se dostal k hudbě?
-Poměrně pozdě, až v 16 letech.
00:16:30 Jaksi náhle jsem se setkal s hudbou.
00:16:34 Do té doby mně umění nic neříkalo,
00:16:38 protože jsem byl plně zaujat nasáváním astronomických vědomostí.
00:16:45 Od 12 let jsem aktivně působil zde na hvězdárně.
00:16:50 Prostřednictvím mého otce jsem pak navštívil koncert.
00:16:58 Koncert, na němž se hrál Mozart.
00:17:01 Bylo to pro mě zjevení, byl jsem z toho setkání takřka nemocný.
00:17:07 Velice rychle jsem se s hudbou začal seznamovat.
00:17:13 V té chvíli mi bylo jasné, že je to málo, být jen pasivním posluchačem.
00:17:20 A že se musím na něco naučit hrát.
00:18:05 -Vystřídal jste různá povolání. Co všecko?
00:18:08 -Měl jsem dost bohatej život, bylo toho dost.
00:18:13 Většinou jsem se pohyboval jako skladovej dělník ve strojírnách.
00:18:24 -Co dneska?
00:18:26 -Pracuji v kalírně v Adamovských strojírnách.
00:18:31 Takže nějaké zušlechťování kovů.
00:18:37 -Jak jste se dostal k výtvarnému umění?
00:18:41 -Mám pocit, že to ve mně nějak dřímalo.
00:18:47 Myslím, že jsem k tomu musel časem nějak dojít.
00:18:54 Měl sem problém, že jsem to nikdy nedotáhl do konce.
00:18:58 Až u dřeva se mi podařilo překonat problémy, které byly ve mně.
00:19:06 Nikoli v tom materiále. Tam jsem si uvědomil kouzlo výsledku.
00:19:10 Ze začátku to byly věci, který nestály ani za řeč.
00:19:22 Cejtil jsem, že to pro mě má nějakej obrovskej smysl.
00:19:28 -Inspirovalo vás něco? Zajímal jste se třeba o literaturu?
00:19:35 Chtěl jste třeba ze začátku dělat jako někdo...
00:19:40 -Ne, vůbec ne. V tomhle mám někdy až špatnej pocit.
00:19:47 Nejsem schopen dobře komunikovat s někým o někom.
00:19:54 Mám na mysli významný umělce. Prostě to vyšlo všechno ze mě.
00:20:00 Co jsem udělal, učil jsem se vždycky sám.
00:20:08 Neměl jsem žádnýho učitele, nikoho, kdo by mě vedl.
00:20:12 Mám pocit, že to ve mně nějak vybuchlo, nebo co.
00:20:20 SMÍCH
00:20:33 -Jsme na hradě Svojanov, kde má pan Nečas výstavu.
00:20:38 Znamená výstava, že se potřebujete nějak konfrontovat s divákem?
00:20:48 Potřebujete slyšet nějaké ohlasy, abyste si uvědomil, co děláte?
00:20:56 Proč děláte výstavu?
00:20:59 -Každej, kdo něco dělá, se dostane na určitej stupeň vývoje.
00:21:07 A potřebuje se prezentovat. Nejsem v tom žádná výjimka.
00:21:12 Takže čas od času dělám nějakou výstavu.
00:21:15 A mám dobrej pocit, když se to lidem líbí.
00:21:21 Ale mám taky dobrej pocit, když mně to někdo zkritizuje.
00:21:25 Jedině tím se můžu dostat někam dál.
00:21:31 V létě jsem poznal 1 výbornýho člověka.
00:21:35 Je to místní kastelán pan Jirka Čtrnáct.
00:21:39 V loňským roce jsme s ním nezávazně domluvili nějakou výstavu.
00:21:45 Na zahájení letošní hradní sezóny.
-Jak jste si vybral témata věcí?
00:21:53 -Víceméně jsem konfrontoval sám sebe, co vidím kolem sebe.
00:21:58 Nějakou tu vzdálenou historii, hvězdy a tak.
00:22:06 Takhle jsem si to dával a vytvářel interní filozofii sám pro sebe.
00:22:15 Jak se na ty věci dívat. Pro mě jsou dřeva zápisníkem.
00:22:40 -Nemyslel jste na to živit se tím jako profesionál?
00:22:49 -Člověk na to pomyslí, ale všechno má svoje plus a mínus.
00:22:54 Kdybych se tím chtěl živit, musel bych se do určité míry přizpůsobit.
00:23:01 Abych se s tím vůbec uživil.
00:23:06 Takhle si s tím vytvářím svůj svět sám pro sebe.
00:23:09 Můžu si dělat, co mě těší a baví.
00:23:16 -Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že bych byla nějakej výjimečnej zjev.
00:23:21 Nebo talent. Takže nevím, kde bych v divadle třeba skončila.
00:23:25 Jsem maximalista a kdybych měla hrát někde na 10. koleji,
00:23:31 asi by mně to nevyhovovalo.
00:23:34 Tak radši dělám povolání, co dělám a tomuhle se věnuju jako koníčku.
00:23:41 -Je pravda, že určitou daň platím tím, že se živím něčím úplně jiným.
00:23:49 Je to obrovský rozdíl, úplně jiný světy.
00:23:52 O to víc je člověk nabuzenej na to, aby se vyjadřoval čistě, jak chce.
00:24:02 Když to chci udělat tsk, udělám to, bez ohledu, jakej je módní trend.
00:24:07 -Kdybyste musel volit, byl byste toho schopen? Mezi těma dvěma?
00:24:15 -Je obtížné říct "kdybych". To by záleželo na momentálních podmínkách
00:24:23 Ale řekl bych, že mezi astronomiemi je mi maličko líp.
00:24:32 Než třeba mezi profesionálními muzikanty.
00:24:36 -Kdybyste se dostala do situace, že byste měla moc vlastních dětí
00:24:43 nebo moc práce, prostě byste nemohla najít chvilku na malování.
00:24:51 Dokážete popsat, jak by vám to chybělo?
00:24:56 -Chybělo by mi to hodně, protože se potřebuju vyjadřovat graficky.
00:25:02 To už jsem zjistila jako dítě.
00:25:04 Ale možná bych si našla něco jiné, co by mi vyvážilo výtvarnou činnost
00:25:13 -Co by to bylo?
00:25:15 -Pokud bych měla hodně dětí, třeba bych zase šila textilní hračky.
00:25:22 ZPĚV
00:25:24 Okolo Moravy chodníček krvavý, povídala milá, že je to z mé hlavy.
00:25:49 Není to z mé hlavy, ale je z koníčka,
00:26:03 co ho posekala Švédova šavlička.
00:26:15 -Co vám osobně to přináší?
00:26:17 -Už si bez toho nedovedu představit život.
00:26:20 Vím, že je to fráze, ale já to tak cejtím. Je to fakt.
00:26:24 Byla bych strašně nerada, kdyby se to tady nějak rozpadlo.
00:26:28 To snad nehrozí, spíš se rozpadne tady naše divadlo.
00:26:32 Jestli jste si všimli,
00:26:33 ve foyeru máme mezi stěnou 10 centimetrový díry.
00:26:37 Když se sejdem, jsme bezva parta.
00:26:42 A když se dlouho nevidíme, voláme si a málem je nám smutno.
00:26:46 Tak myslím, že to ještě dlouho vydrží.
00:26:49 -Člověk je atakovaný určitýma tlakama.
00:26:52 Psychickýma v práci, musí něco zařizovat, vyřizovat.
00:26:56 Takhle si vytvářím svůj svět, kde zapomínám na psychické stresy.
00:27:04 A cítím se velice dobře.
00:27:08 -Zápory jsou. Jako bych ztrácel možnost komunikovat normálně.
00:27:17 Teda s normálníma lidima.
00:27:19 Klady jsou takový,
00:27:24 že člověk objevuje sám sebe, se vším, co to přináší.
00:27:28 Je to zrcadlo, kdy se můžu sám do sebe podívat.
00:27:32 Člověk si uvědomí, že je součástí nějakýho vesmíru, planety a tak.
00:27:42 -Když člověk hraje na dechový nástroj, je nucen zhluboka dýchat.
00:27:47 A samo holotropní dýchání je jistá droga. Je to příjemné.
00:27:56 Když dohraji na klarinet, tak hodinu, 2, se cítím odpočatý.
00:28:11 Co je zajímavé, jak se rozezná profesionál od amatéra.
00:28:17 Profesionál zahraje docela dobře na zkoušce.
00:28:21 A na koncertě pod vlivem trémy je jeho výkon citelně horší.
00:28:31 Kdežto amatéři, když mají spoustu posluchačů,
00:28:36 tak se vypnou a zahrají tak, jak je předtím nikdo neslyšel.
00:28:51 -Vážení přátelé, nevím,
00:28:54 jestli je potřeba dnešní téma nějak zvlášť rozebírat.
00:28:58 Každopádně je potěšitelné, že ještě existují lidé,
00:29:04 kteří jsou schopni něco dělat jen tak.
00:29:08 Pro potěšení, k naplnění, pro sebe i pro druhé.
00:29:14 A to je prostě všechno.
00:29:17 Doufám, že příště pro vás budu mít malé překvapení.
00:29:22 Tak tedy příště v pořadu Za dveřmi je...
00:29:25 Na shledanou!
00:29:31 Skryté titulky: Jitka Cívková Česká televize, 2014
00:29:35 .