Umění a sport (1996)
00:00:32 Vážení přátelé, vítám vás u dalšího pokračování
00:00:36 našeho kulturního, jak doufám, pořadu Za dveřmi je...
00:00:45 Jako mladý muž s výhradně uměleckými ambicemi
00:00:48 jsem sportem opovrhoval zcela.
00:00:50 Avšak dnes, na sklonku života, vidím a poznávám,
00:00:54 že jistá kondice a tělo schopné pružného pohybu
00:00:58 není v zásadě překážkou záměrům uměleckým.
00:01:03 Ba někdy právě naopak.
00:01:06 Ani v životě určitá pohyblivost,
00:01:08 síla, pohotovost a mrštnost neškodí.
00:01:12 Proto jsme vyhledali několik více či méně známých umělců,
00:01:16 bývalých i současných sportovců,
00:01:19 a já se jich teď zeptám na jejich zkušenost.
00:01:23 Na to, jak a také jestli jim byl a je sport užitečný.
00:01:40 Pane Munzare, kromě toho, že jste samozřejmě znám jako herec,
00:01:45 tak jste taky znám jako automobilový závodník,
00:01:48 dá se říct skoro profesionál.
00:01:50 Vy jste dělal ještě jiné sporty a já nevím, které.
00:01:56 -Už mockrát jsem o tom takhle hovořil,
00:01:58 takže to řeknu je ve stručnosti.
00:02:01 1. sport se mi měl stát mým životním osudem,
00:02:04 a to bylo lítání.
00:02:06 Protože patřím ke generaci, která začala lítat těsně po válce,
00:02:10 a tenkrát můj tatínek spáchal snad jediný podvod v životě,
00:02:15 totiž napsal mi, že jsme se narodil o 2 roky dřív,
00:02:18 abych mohl nastoupit do aeroklubu.
00:02:21 Protože po válce to bylo takové...
00:02:24 Jako kluk jsem ty vzory měl a dodnes jsem je nemusel měnit.
00:02:28 A to byli pánové, kteří přilétli v šedomodrých uniformách,
00:02:36 byl tam nápis RAF a číslo perutě, ve které létali.
00:02:39 A v Hradci Králové, já jsem z městečka poblíž,
00:02:42 byla vojenská letecká akademie,
00:02:45 velitelem tam byl stíhač mjr. Čermák,
00:02:48 který potom odletěl do Anglie a další a další.
00:02:51 A já jsme měl naplánovaný život jako každý mladý člověk:
00:02:55 udělat jakoukoli školu, aby tam byla maturita.
00:02:58 Takže je jedno, jestli gymnázium, reálné gymnázium,
00:03:02 strojírna nebo obchodní akademie.
00:03:04 Být zdravý, udělat přijímačky a pak leteckou vojenskou akademii,
00:03:09 šedomodrou uniformu, pilotní odznak, bílé zuby,
00:03:12 přijdu k nám na tancovačku a všechny holky jsou moje.
00:03:16 To bylo tak jasné...
00:03:17 A pak se to všelijak proměnilo.
00:03:20 Ale to lítání mi zůstalo,
00:03:22 pak jsem se k němu po mnoha letech vrátil,
00:03:25 to už jsem byl členem Národního divadla,
00:03:28 to už jsem si zase připadal starý,
00:03:31 takže jsem se rok styděl do toho aeroklubu přijít.
00:03:34 Tak jsem začal plachtařit, pak lítat motorově,
00:03:37 a potom mně pilotní průkazy propadly,
00:03:40 protože jsme se pustil do šílenství,
00:03:43 začal tady v Praze stavět barák.
00:03:45 A než jsem pochopil celou melouchářskou mafii,
00:03:48 která u bohatých začala už ve čtvrtek
00:03:51 a chtěli za to hodně peněz...
00:03:53 A skloubit divadlo,
00:03:54 když se v Národním hrálo v sobotu a neděli 2x,
00:03:58 odpoledne a večer, s tím stavba baráku,
00:04:01 tak pilotní průkazy zapadly.
00:04:03 Nicméně ve mně znova chytly saze
00:04:06 a teď mám před sólem na ultralightu,
00:04:08 tak jsem se k tomu znova vrátil.
00:04:11 -To gratuluji, ano.
00:04:12 A co ještě jste dělal?
00:04:15 -Ještě jsem jezdil na koni, za Sklo Bohemia Poděbrady.
00:04:20 To byl jezdecký oddíl.
00:04:22 Tam jsem skákal, mel jsem 1. výkonnostní třídu.
00:04:26 Takže na ten sport hrozně rád vzpomínám,
00:04:30 hlavně moje rodina, protože neměli takovou obavu,
00:04:33 kůň je přece ušlechtilé zvíře, výlety do přírody a tak.
00:04:38 Takže ten sport se mnou sdíleli tak,
00:04:41 že dokonce naše dcera Terezka tomu propadla, zákonitě.
00:04:45 Odmalička až dodneška je profesionální koňák.
00:04:50 -Ještě jsme vynechali nějaký sport?
00:04:54 -No tak ještě jsem hrával fotbal,
00:04:57 my jsme byli taková nová generace,
00:04:59 co to bude hrát z lásky,
00:05:01 takže když jsem dostal 200 Kčs za gól,
00:05:04 které mně strčil tajemník, tak jsem byl hrozně rád.
00:05:07 Protože jsme za to měl obědy v menze.
00:05:10 Nebo nakoupené večeře a tak.
00:05:12 Takže fotbal jsem hrával taky.
00:05:20 -Pane Haan, vy jste operním pěvcem a zároveň vlastně sportovcem.
00:05:26 Jak jste k tomu sportu přišel?
00:05:30 -Ke sportu jsme přišel tak,
00:05:32 že jsem se nastěhoval na brněnské sídliště Bystrc.
00:05:38 Bylo to v létě, v srpnu, a zkoušel jsem jenom tak,
00:05:44 jak se dlouho dá do podzimu vydržet ve vodě.
00:05:49 Předtím jsem s tím žádné zkušenosti neměl.
00:05:53 Vydržel jsem to asi nějak do listopadu.
00:05:57 Potom přehrada zamrzla, byla pokryta tenkým ledem,
00:06:01 tak mi jednou bylo líto odříci si koupel,
00:06:04 tak jsem prolámal ten led trošku a vzhledem k tomu,
00:06:11 že jsem neměl zkušenosti, tak jsem to napoprvé trošku přehnal
00:06:15 s délkou pobytu a zároveň jsem se pěkně pořezal,
00:06:19 protože kůže je velice křehká.
00:06:21 Takže jsem byl samý krvavý šrám.
00:06:24 Posléze mě manželka zkontaktovala s otužilci,
00:06:28 kteří byli v operetě, a začal jsem to dělat organizovaně
00:06:32 v oddíle Lokomotiva Ingstav,
00:06:35 který je oddílem dálkového plavání a sportovního otužování.
00:06:41 Takže jsem zapadl mezi fajn partu lidí...
00:06:45 -A jaké disciplíny ještě děláte?
00:06:49 -Rád jezdím na kole, to je taková moje mánie,
00:06:52 mám doma 3 kola,
00:06:54 tomu jsem se věnoval taky ještě před vojnou,
00:06:57 později už na to nebyl čas, tak se k tomu vracím.
00:07:01 Rád si zajdu do posilovny...
00:07:05 -Ríšo, lehni si do toho sněhu!
00:07:09 Udělej nějakou exhibici!
00:07:11 To je ono!
00:07:14 -Frede, odkdy se systematicky věnuješ sportu?
00:07:19 -Systematicky asi od narození,
00:07:22 protože já jsem takový závodivý kluk.
00:07:25 A největší vzor mého klukovství byl Emil Zátopek.
00:07:31 No tak jsem chtěl být Emilem Zátopkem.
00:07:35 Samozřejmě jsem to přerušoval...
00:07:39 Ne samozřejmě, bohužel!
00:07:41 Tu svoji běžeckou kariéru.
00:07:47 A jak vidíš, nikam jsme to nedotáhl,
00:07:50 ale to není podstatné.
00:07:52 Zůstala mi z toho taková klukovská radost.
00:07:55 Že se můžu k něčemu rychle přiblížit,
00:07:57 a někdy taky od něčeho utéct.
00:07:59 -A dá se dnes, když jsi stále aktivní,
00:08:02 nějak charakterizovat to penzum?
00:08:06 Kolik běháš?
00:08:09 -Arnošte, já o tom moc nepřemýšlím,
00:08:11 i když je pravda, že jsem si po dobu 15 let vedl běžecké deníky,
00:08:16 kde jsem si to zapisoval.
00:08:18 Dneska už to nedělám.
00:08:20 Já běhám pro radost a vždycky mě k tomu
00:08:23 inspiruje třeba tohle, co tady vidíme kolem sebe.
00:08:26 Já mám hroznou chuť do toho vběhnout
00:08:29 a když jedu autem a živím se potulným kumštem,
00:08:32 tak když vidím nějaký kopec a mám jenom trošku času,
00:08:36 tak vozím v autě běžecké věci, převléknu se a ten kopec vyběhnu.
00:08:41 Tak takhle.
00:08:42 -A dá se říct, že týdně běháš určitý počet nebo tak?
00:08:46 -Týdně běhám kolem 20, 25 km.
00:09:01 -Ty jsi profesí umělec, dalo by se říct.
00:09:05 A zájmem částečně sportovec.
00:09:09 V jakých oblastech?
00:09:13 -Já v tom vidím dost velkou spojitost.
00:09:18 Aspoň tak, jak já to dělám.
00:09:21 Já jako umělec patřím mezi ty, kteří asi nemají,
00:09:29 i když to zní absurdně,
00:09:31 příliš rádi potlesk nebo nějaké ovace, květy a tak.
00:09:35 Vždycky mi to připadá, když lidé skandují
00:09:37 a je nějaký obrovský potlesk, že je to něco uměle vyvolaného.
00:09:42 že to člověk nedostává zaslouženě.
00:09:45 Já mám rád takový potlesk, kdy lidé tleskají
00:09:48 a já mám silný pocit, že tleskají proto,
00:09:51 že se jim to líbí
00:09:52 a ne proto, že jsou nějak zaranžovaní.
00:09:55 Podobně se dívám i na ten sport.
00:09:58 Mně se hrozně líbí sport jako spoustě fandů kolem nás,
00:10:02 ten špičkový, vrcholový, ale existuje spousta lidí,
00:10:05 kteří ten sport dělají spíš sami pro sebe, bez publika.
00:10:12 A k těm se snažím patřit, takto mi to vyhovuje.
00:10:15 U těch sportů jsem nakonec skončil.
00:10:18 Já jsem začínal hodně pozdě, s tímto sportováním,
00:10:21 začínal jsme mimojiné i proto,
00:10:24 že můj otec měl v mých letech skoro 120 kg
00:10:27 a oba dva s Hankou máme silný sklon k otylosti.
00:10:33 To bylo první, ale pak jsem v tom našel obrovské kouzlo.
00:10:38 Třeba v běhání, v jakémkoli pohybu.
00:10:40 A hlavně v těch sportech,
00:10:42 ve kterých je člověk bezprostředně venku, v přírodě.
00:10:47 -A jaké kouzlo můžeš třeba pociťovat při tom běhání?
00:10:50 Co tak zažíváš?
00:10:53 -Běhání je droga.
00:10:56 Já jsem měl svoji normu, že naběhám 70 km měsíčně.
00:11:04 A to se mi dařilo několik let skutečně plnit.
00:11:09 A je to droga, člověk se přitom cítí obrovsky.
00:11:12 I během vlastního pohybu.
00:11:17 Tím rytmickým pohybem...
00:11:22 Já jsem si vždycky zpíval nějakou písničku.
00:11:25 A nezpíval jsme si jenom známé písničky,
00:11:28 měl jsem 1 písničku do kopce,
00:11:30 kdy člověk přehodí na 2, na 3 a musí dýchat trochu kratčeji.
00:11:34 1 písničku jsem měl třeba po rovině.
00:11:38 -Svoje písně zpívals?
00:11:40 -Někdy mě napadla písnička nebo melodie,
00:11:43 kterou jsem si potom zapsal.
00:11:56 -Ty jsi bývalý sportovec,
00:11:58 absolvoval jsi Dukelský závod branné zdatnosti.
00:12:02 Byl jsi pochválen od generála Čepičky.
00:12:05 Mnozí lidé už si to nepamatují.
00:12:07 Co to bylo, ten Dukelský závod branné zdatnosti?
00:12:11 Co jsi všechno musel absolvovat?
00:12:18 -Ne že si to nikdo nepamatuje,
00:12:20 ale to nikdo vcelku neznal ani tehdy.
00:12:23 Byla to sestava militaristických disciplín.
00:12:27 Běžely se 4 km v létě, v báňské uniformě,
00:12:30 na zádech puška, zátěž nějaká...
00:12:32 3 km běžíte, mezitím se střílí na cíl,
00:12:35 hází granátem nebo co...
00:12:37 Po 3 km vodní překážka, to bylo to nejhorší,
00:12:40 poněvadž to vás v hlavě pořád straší to,
00:12:43 co vám říkávali doma: nelítej uřícený do vody.
00:12:48 Pak přijde cíl a nevíte,
00:12:49 jestli jste vyhrál nebo prohrál, protože se to měří až pozpátku.
00:12:56 Je to bláznivé, protože v tom cíli
00:12:59 široko daleko žádné dámské publikum.
00:13:02 Takže žádná velká sláva, žádná radost z pohybu.
00:13:08 -Ale aby to člověk absolvoval, znamená to,
00:13:11 že si přece jen musí trošičku udržovat kondici?
00:13:14 Musí trénovat.
00:13:17 -Ne, to jsem chodil na průmyslovku.
00:13:21 To se dělá z přirozené lenosti.
00:13:23 Aby se člověk vyhnul škole, dělají se takové věci.
00:13:32 I když nejsou radostné, huntuje se samoúčelně tělo,
00:13:36 nepěkným způsobem, je to něco jiného, než hrát fotbal.
00:13:41 -Dalo by se říct, že jsi byl svým způsobem sportovec,
00:13:45 že jsi běhával nebo dělal nějaký sport aktivně?
00:13:48 Aktivně a pravidelně?
00:13:51 -V mém dětství a mládí to patřilo k životnímu stylu.
00:13:56 Být celý den na hřišti, celý den hrát fotbal.
00:14:00 Jako dnes patří k životnímu stylu dětí a mládeže
00:14:04 popelit se kolem televize.
00:14:09 Takže my jsme se popelili po sokolovnách,
00:14:12 od rána nebo když nebyla škola.
00:14:14 Po škole do setmění jsme hráli fotbal...
00:14:33 -Já se pamatuju, Mirku, ještě když jsi jezdil na koni.
00:14:37 A potom jsi přešaltoval na létání.
00:14:43 A co teď?
00:14:46 -Ale to nebylo přešaltování, to byl návrat.
00:14:49 Protože než jsem šel do školy,
00:14:51 tak jsem začal v Náchodě dělat plachtařinu
00:14:57 na vysokoškolském letišti.
00:14:59 Pak jsme přišli do Nového Města,
00:15:01 takže jsem chvíli létal v Novém Městě,
00:15:04 pak jsem šel do školy, tam to nešlo,
00:15:07 protože byly tvrdé prověrky,
00:15:09 abychom neuletěli,
00:15:10 takže okolo revoluce jsme se k tomu vrátil,
00:15:13 protože je to pro mě pořád nejhezčí,
00:15:16 i když koně jsou taky krásní.
00:15:18 A zrovna tak jsem měl hezké období v Adršpachu,
00:15:21 protože jsem Náchoďák, když jsme se pokoušeli lézt.
00:15:25 Jsou to věci, kdy si tak o sobě můžeš říct:
00:15:29 jo, to bylo dobrý.
00:15:30 To jsem docela zvládnul nebo tak.
00:15:35 -A jak se to vyvažovalo s prací hereckou?
00:15:41 -Myslíš časově nebo jestli to pomáhalo?
00:15:44 -Napřed časově.
00:15:47 -No když jsem třeba jezdil k Vaškovi Chaloupkovi,
00:15:51 to ještě byl v Těšanech, to si taky všichni pamatujete,
00:15:55 tak tam jsem jel třeba ve 4 ráno, v 6 už jsme seděli,
00:15:59 do 9 jsme jezdili, pak jsem se vrátil,
00:16:02 když byla trochu později zkouška...
00:16:04 Takže to všechno šlo.
00:16:06 To nebyl žádný problém.
00:16:09 -Panuje taková utkvělá představa,
00:16:12 že umělec více sedí v divadelním klubu
00:16:14 anebo v kavárně, teď tak diskutuje a probírá
00:16:18 ty věci, myšlenkové, duchovní...
00:16:23 -Ano, panuje, pravda je,
00:16:25 že jsem se v klubech taky něco naseděl.
00:16:28 Protože u mě se o sportování...
00:16:30 To bych se skoro styděl říct, že bych byl sportovec, to ne.
00:16:36 Teď tu plachtařinu dělám tak, že se tomu věnuju hodně
00:16:39 a to tedy zabere času dost.
00:16:55 -Pane Jakubisko, které sporty jste vy provozoval?
00:17:01 -Já jsem v podstatě provozoval téměř všechny sporty.
00:17:06 -Které závodně?
00:17:08 -Závodně jsem provozoval cyklistiku a běhání.
00:17:13 1. sport, kterým jsem začínal, bylo běhání,
00:17:16 kdy jsem si poprvé uvědomil,
00:17:18 že i když jsem byl hubený a slabý chlapec,
00:17:21 že mám v těch nohách obrovskou sílu.
00:17:23 Když jsem do někoho vrazil nebo jsem se pustil
00:17:27 a začal jsem utíkat, tak mě nikdo nedoběhl.
00:17:30 Takže jsem zjistil, že to je ohromná věc,
00:17:33 a začal jsem to intenzivně trénovat.
00:17:40 Takže jsem šel s dobrou výzbrojí na vojnu,
00:17:43 protože jsem uměl běhat.
00:17:45 A touto cestou jsme se dostal k cyklistice.
00:17:48 -A co byla nejvyšší meta, které jste dosáhl?
00:17:52 -Já jsem byl na vojně v Brně, byl jsem tam u parašutistů,
00:17:56 skákal jsem padákem a dělal letecký trojboj.
00:17:59 A rušili pluk, tak jsme se ocitli v Pardubicích,
00:18:03 a tam byla Dukla Pardubice.
00:18:05 Tam nějaká meta byla.
00:18:08 A tam jsem tak nějak uspěl...
00:18:13 Já jsem se totiž přihlásil,
00:18:15 přestože jsem do té doby nikdy na kole nezávodil.
00:18:18 Byl tam konkurs, že se do Dukly přiberou cyklisté.
00:18:22 A tak mě to bavilo, pořídil jsem si od jednoho kamaráda kolo,
00:18:27 které mělo i přehazovačku, ale nemělo galusky.
00:18:31 No a tak jsem vyjel a protože jsme měl dobré nohy,
00:18:35 tak jsem závodil a tak...
00:18:37 Ale protože jsem chtěl, aby to jelo rychle,
00:18:40 nevěděl jsem, že existuje nějaký kmit,
00:18:43 že se dá tak dostat do rychlosti...
00:18:45 Nevěděl jsem, že je třeba držet se v závěsu,
00:18:49 abych se neodtrhl od pelotonu, takže když jsem jel,
00:18:52 tak z Pardubic to šlo výborně a jak jsme se začali vracet,
00:18:56 tak se všechno začalo trhat,
00:18:59 protože prvních 10 mělo postoupit do Dukly.
00:19:02 A najednou se mi začali vzdalovat,
00:19:04 já jsem to dal na nejmenší kolečko,
00:19:07 táhl jsem to křečovými žilami...
00:19:09 Ale prostě už mi zmizeli za rohem.
00:19:12 A jaké bylo moje zděšení,
00:19:13 když jsem proběhl několika ulicemi v Pardubicích a viděl jsem,
00:19:18 jak jsou najednou všichni na kupě.
00:19:21 Byl hromadný pád, já jsem je objel
00:19:23 a stal jsem se vítězem.
00:19:25 A ten, který mě přebíral do Dukly, tak když zjistil,
00:19:28 jaké jsou mé jezdecké schopnosti, tak jen zaplakal a řekl:
00:19:32 co ještě umíš?
00:19:34 Tak jsem řekl, že umím hrát na kytaru.
00:19:37 Na to mi řekl, že je budu obveselovat.
00:19:39 Ale já jsem si potom sám našel kopec ke hradu,
00:19:43 kam, když jsem jel poprvé, tak jsem vyjel do poloviny
00:19:46 a zhroutil jsem se do příkopu.
00:19:49 Pak jsem se dostával dál a dál a za nějakých 14 dní
00:19:53 už jsem ho vyběhl nahoru 3x.
00:19:55 Prostě jsem individuálně trénoval, vzali mě na 1. trénink,
00:20:00 tam jsme se jim začal trhat, v Holicích bylo kritérium,
00:20:04 kde mě hned ve 3. zatáčce dostali stranou,
00:20:07 tak jsem se ocitl mimo peloton, vytlačili mě z dráhy
00:20:11 3 schody přede mnou otáčivé dveře, strašný rachot,
00:20:14 ti vepředu se ohlédli a já jsem tam ležel v kostele.
00:20:30 -Někdy v umělecké obci
00:20:32 panuje trošku pejorativní vztah ke sportu
00:20:37 a ke sportovním aktivitám.
00:20:41 I ty jsi se s tím jistě setkal, nepodlehl jsi tomu nikdy?
00:20:49 -Já teď nevím, co myslíš, jestli se na to dívat shora...
00:20:53 -Ano.
00:20:54 -Já teď naopak myslím,
00:21:01 že vzhledem ke sportu je ten vztah trochu efektnější,
00:21:05 hraje se tenis nebo fotbal v takových slavných mužstvech,
00:21:09 s hvězdama...
00:21:10 Tohle je taková osamělá věc
00:21:12 a já bych to trochu přirovnal k tomu,
00:21:15 co celý život dělám.
00:21:16 Já recituji, přednáším,
00:21:18 což je dneska obor samozřejmě na vymření.
00:21:21 Ale věřím, že nevymře, že bude dál.
00:21:24 A to je taky takový osamělý, přespolní běh.
00:21:27 Takže já si přitom připadám, když si vyběhnu sám do Stromovky
00:21:31 nebo do nějakého kopce,
00:21:33 tak je to jako když předstoupím před lidi
00:21:36 a říkám jim Máchu nebo s kytarou Kainara.
00:21:39 Paula Éluarda nebo co dělám.
00:21:44 -A jaký je rozdíl mezi běháním a jízdou na kole?
00:21:50 -Při běhání tu krajinu vnímám úplně podvědomě,
00:21:53 a jenom si prostě běžím.
00:21:56 Jsem daleko svobodnější.
00:21:58 Na kole už musím myslet na pedály a na brzdy,
00:22:04 jedu z nějakého kopce a tu krajinu už tolik nevnímám.
00:22:08 Zvlášť když se člověk trochu žene a snaží se jet rychle.
00:22:13 Pak ten vjem tam už takový není.
00:22:21 -Ve městě jako je Brno se nedá sport amatérsky provozovat.
00:22:27 Je s tím spojena velká agenda.
00:22:29 Na kole jezdím po lužních lesích o prázdninách.
00:22:33 Všiml jsem si, že máš rád citáty.
00:22:37 H. G. Wells říkal už před 50 lety:
00:22:40 Když vidím dospělého člověka na bicyklu,
00:22:43 nepřestávám věřit v budoucnost lidstva.
00:22:55 -Mělo to nějaký vliv na váš vztah k umělecké profesi?
00:23:00 Nebo se dá říct, že se to nějak ovlivňuje?
00:23:03 Nebo propojuje?
00:23:08 -Souvislosti mezi sportem a kulturní oblastí určitě existují.
00:23:22 Navíc považuji zpívání titulních operních rolí
00:23:26 za jakousi atletickou činnost.
00:23:28 Takže tam se dobrá fyzička rozhodně hodí.
00:23:31 Je to otázka dobré techniky, což ve sportu taky.
00:23:46 -V auťácích poezii velice těžko, to bych kecal.
00:23:52 Tam bych nic takového nehledal.
00:23:54 Ale zase mi to pomohlo rozšířit život o další dimenzi,
00:23:58 protože co si budeme vyprávět:
00:24:01 lidé, kteří dělají jeden druh kumštu, divadlo,
00:24:04 výtvarné umění atd., se pochopitelně sdružují.
00:24:07 Když si slíbí, že budou mluvit o něčem jiném,
00:24:11 2. nebo 3. věta sklouzne do toho, co dělají,
00:24:14 čím se trápí atd.
00:24:15 Tak je to i u auťáků nebo koní.
00:24:18 Ale já jsem si ten život takhle rozložil.
00:24:21 Čili když jsem utekl z divadelního prostředí,
00:24:24 tak jsem byl mezi klukama, kteří lítají a ten náš zájem,
00:24:28 ty hovory, byly o létání.
00:24:30 A já jsem neměl pocit,
00:24:32 že jdu jen ráno do divadla, že je tu problém divadlo,
00:24:35 což strašně ubíjí a vyčerpává.
00:24:46 -Jsou známí spisovatelé, klasicky Exupéry,
00:24:49 který létal a teď zpracovávají zážitky.
00:24:56 Nebo mají čas nahoře nad mraky přemýšlet
00:25:00 a uvažovat o různých věcech.
00:25:03 Čím ty se zabýváš při létání?
00:25:06 Nebo co ti prochází hlavou?
00:25:11 -No tak někdy jdeš na přelet a je to takové trochu napjaté,
00:25:18 protože nevíš, jestli doletíš tam k tomu mraku,
00:25:21 jestli budeš mít dost výšky, jestli si natočíš,
00:25:24 jestli tam bude stoupání...
00:25:26 Takže někdy je dost práce tady s tím.
00:25:29 Ale ne že by nebyl čas se dívat.
00:25:31 Protože kdyby nebyl čas se dívat, člověk neuvidí, co je krásné.
00:25:36 A třeba potkávání se s oblačností, kterou vidíš ze země
00:25:40 a najednou letíš vedle ní,
00:25:42 třeba když je v Krkonoších vlna a dělají se rotory,
00:25:45 lítá se podle rotorů, půlka křídla je zapíchnutá v mraku,
00:25:49 je to jako skála...
00:25:51 No je to radostný pocit, takový zajíkavý...
00:25:53 Ale zase to vede asi k takové pokoře...
00:25:57 Což zní asi blbě, protože to je silné slovo...
00:26:00 Ale fakt je, že si člověk uvědomí velikost té přírody.
00:26:04 Ale taky si uvědomíš velikost toho zážitku.
00:26:07 Protože ten je krásný.
00:26:09 Lítání je krásné.
00:26:21 -Myslím si, že to ve mně nějak zůstalo
00:26:28 a je to i v tom, že můžu dělat takové skutečné filmy.
00:26:32 Jsou tam chvíle odpočinku a smrti, ale jsou tam taky chvíle,
00:26:38 které jsou plné dynamiky.
00:26:43 -V tom je taky asi sklon riskovat a hazardovat,
00:26:47 jiný by se třeba do takového podniku nepustil.
00:26:51 -Já si taky myslím, že to je sportovní.
00:26:54 To je to, čemu říkáte riskovat...
00:26:58 Ale hlavně pouštět se do nových věcí,
00:27:00 kdy máte hlavně radost ze hry.
00:27:03 Jak režie, tak tvorba jsou do určité míry hra.
00:27:08 Vždycky když dokončím film a hra skončí,
00:27:11 tak si vždycky vydechnu a říkám: utekl jsem hrobníkovi z lopaty.
00:27:16 Ale je to jako když jsem dobře doběhl do cíle.
00:27:19 Že se to všechno podařilo.
00:27:34 -Ani nevíš, jak tomu rozumím,
00:27:37 když jsem viděl ten fantastický film Forrest Gump.
00:27:40 Právě když ten Forrest Gump tam začne běhat,
00:27:43 z toho všeho, teď se k němu připojí ti lidi
00:27:46 a teď čekají, že jim dá nějaký návod.
00:27:49 A on se jich ptá: proč za mnou běháte?
00:27:52 Neběhá se, abych někam doběhl.
00:27:54 Já taky neběhám kvůli nějakému cíli.
00:27:57 Běh je sám o sobě naplněním a cílem.
00:28:00 Je to přiblížení k tomu nejpřirozenějšímu,
00:28:05 co člověk může dělat.
00:28:31 -Vážení přátelé, hovořil jsem s řadou lidí.
00:28:35 A ukázalo se, že téma je nejenom velmi zajímavé,
00:28:42 ale také velmi obsáhlé.
00:28:44 A proto jsme se rozhodli,
00:28:46 že v tomto tématu "umění a sport“
00:28:48 budeme pokračovat i v příštím díle.
00:28:51 Čili "Umění a sport 2“, příště na shledanou.
00:29:08 Skryté titulky: Hana Svanovská, Česká televize 2014
00:29:29 .