Mezi dveřmi je A.G.

00:00:28 Písnička

00:00:49 Tady jsme v keramické dílně. Paní Eligrová dělá plaketky

00:00:54 pro náš penzion.

00:01:01 Když k nám přijdou děti, tak na oplátku za to,

00:01:04 že nám zazpívají, tak my jim zase něco dáme.

00:01:06 Paní Ustohalová si vymyslela mističky na oříšky

00:01:09 a paní Indrová toužila po slonečkovi pro vnučku pro stěstí.

00:01:14 Tak si tady vyrábí sami nebo s nějakými náměty přijdeme my.

00:01:21 S keramickou dílnou se tady začalo zhruba před 2 lety.

00:01:27 Je a není oblíbená. Chodí sem tak 4 lidi.

00:01:31 Občas sem naženeme někoho novějšího. Lidé jsou rádi,

00:01:35 že si tu mohou něco vyrobit a někteří tu našli talent,

00:01:40 o kterém celé roky nevěděli.

00:01:48 Napřed musíme zmapovat váš penzion.

00:01:51 Jak je velký, kolik máte personálu, kolik lidí tu žije?

00:01:57 Náš penzion má kapacitu 65 obyvatel v 57 bytech.

00:02:05 Z tohoto počtu je 49 garsonier a 8 jednopokojových bytů.

00:02:11 O klienty, v současné době jich je 63, se stará 20 pracovníků.

00:02:15 Co všechno dělají ti pracovníci?

00:02:23 Především služby, které mají klienti v nájmu.

00:02:31 Mají zajištěné ubytování, staráme se o to, aby měli stravu,

00:02:38 teplo, aby tu byla zdravotní a ošetřovatelská péče

00:02:41 na patřičné úrovni.

00:02:44 Také chceme, aby kulturně a společensky žili.

00:02:50 Věkový průměr je asi 77 let.

00:02:59 Vy jste rozdávala? Ne, paní rozdávala.

00:03:06 Jaký si myslíte, že je život lidí, kteří žijí v Domovech důchodců?

00:03:11 Kteří jsou osamělí a musí se na stará kolena někam uchýlit.

00:03:18 Je to složitá otázka.

00:03:25 Záleží to na jejich subjektivním vnímání reality.

00:03:28 Jak se cítí v této roli uživatele sociální služby.

00:03:35 Já říkám, že protože se určitým způsobem spolupodílíme

00:03:42 na vytváření jejich života, tak bychom se měli snažit

00:03:49 sociální službu konstruovat tak, že bychom si představili,

00:03:55 že se můžeme stát jejími uživateli.

00:03:58 Domnívám se, že by tam měla být bohatá náplň.

00:04:04 Záleží na obyvatelích těchto zařízení,

00:04:09 zda tuto nabídku využívají. Vždycky bychom se na to měli dívat

00:04:14 z pohledu uživatele sociální služby,

00:04:18 který je v tomto zařízení nucen žít.

00:04:25 Jak jste si početla paní Hanáková?

00:04:27 Všechno jsme přečetli, nic jsme nepřeskočili.

00:04:32 I manžel něco četl?

00:04:33 Všechno.

00:04:36 A když jste přišla sem, chyběla vám knihovna?

00:04:39 Tady to totiž zelo prázdnotou a moje spolubydlící říkala,

00:04:45 že tu chtějí zařídit knihovnu a nikdo se k tomu nemá.

00:04:52 Tak já jsem říkala, jestli by mi to dovolili,

00:04:57 že se toho ujmu.

00:05:00 Nakonec paní vedoucí, Dr. Grenarová, říkala,

00:05:05 že bude hrozně ráda.

00:05:09 Tak jsem se do toho pustila. Začátek nebyl moc valný.

00:05:17 Byla tu halda špinavých a starých knih.

00:05:24 Musela jsem to probrat.

00:05:26 Chodí sem hodně lidí? Jaký je zájem?

00:05:30 Zezačátku to bylo otřesné. Když je člověk zvyklý na tolik

00:05:40 čtenářů, co jsem měla, tak to bylo ubohé.

00:05:45 Byla jsem z toho nešťastná. Říkala jsem si,

00:05:48 jak ty lidi nalákat. Říkala jsem jim,

00:05:51 že tu mám knihovnu, že tu jsou krásné knihy,

00:05:54 romány, poezie..

00:06:03 Zpívají

00:06:26 Můj vztah k tomuto penzionu začínal u samého zrodu.

00:06:37 Byla jsem ředitelkou školy Gemini

00:06:40 pro tělesně postižené.

00:06:42 Obě tato zařízení vznikala současně.

00:06:44 Takže jsme se s paní ředitelkou znali.

00:06:47 Vzájemně jsme si vyřizovali problémy, které s tím souvisely.

00:06:49 Naši studenti sem chodili na praxi.

00:06:52 Když jsem pak šla do důchodu, tak jsme se s paní ředitelkou

00:06:55 bavili o tom, co bych tu mohla pro dámy mého věku ještě dělat.

00:06:58 Říkala jsem si, že kromě keramiky, já jsem také výtvarník,

00:07:02 že druhá věc je zpěv a na to nic nepotřebuji.

00:07:05 Zpívání pomáhá i dechu, tak jsme se domluvili,

00:07:08 že začneme zpívat jen tak pro radost.

00:07:11 Není to jen o zpěvu, ale také o setkávání.

00:07:15 Že ten dům není uzavřená jednotka, ale chodí sem i lidé zvenčí.

00:07:20 Jaký je zájem místních lidí?

00:07:23 Oni mají ten zájem střídavý.

00:07:28 Pokud mohou chodí ven. A my jsme rádi,

00:07:32 že udržují vztahy s venkem. A někteří, kteří dlouho nezpívali,

00:07:36 mají pocit, že neumí.

00:07:38 Já jim říkám, že nezpívá jen hluchoněmý.

00:07:41 Postupně sem chodí a třeba jen poslouchají, pak vidím,

00:07:45 že tu pusu otvírají u nějaké písničky.

00:07:48 Tak se to pomalinku prolamuje. Necháváme to naprosto volně.

00:07:56 Zpívají

00:08:21 Když člověk vstoupí do penzionu, tak se hned setká s vámi.

00:08:26 Vy jste vyzdobila všechny chodby a všechny místnosti.

00:08:29 Opanovala jste celý penzion. Jak jste tu dlouho?

00:08:35 6 let. Už 6 roků tu bydlím. Změnila jsem 127m veliký ateliér

00:08:43 za tento byt.

00:08:44 Na to, abych pracovala dál to úplně stačí.

00:08:47 Vy jste stále velmi aktivní. Teď jste měla 2 výstavy.

00:08:50 Teď chystám 3.

00:08:52 Co to pro vás znamená? Vyhovuje vám to lépe?

00:09:02 Vyhovuje vám tu lékařská péče nebo servis?

00:09:06 Tady to není omezená možnost žití. Jednou za 3 měsíce se pro vás

00:09:14 vypere, uklidí, vyperou záclony, okna umyjí.

00:09:18 Takže se nestaráte o domácnost.

00:09:20 Staráte se o to, co máte rád.

00:09:23 Já jsem svoji profesi neporušila. Já pořád pracuji.

00:09:27 Když toho přibývá, tak co s tím.

00:09:30 Já mám radost, když to sem můžu dát.

00:09:33 Dala jsem ještě dalším penzionům.

00:09:38 Děvčata se tam všude radují.

00:09:41 Pozpívají si, kouknou se na obrázky.

00:09:43 Když to sundáme, když se třeba maluje,

00:09:46 tak říkají,

00:09:48 že je to tady jako v nemocnici, kdy to zase pověsíme.

00:09:50 Tak je vidět, že to ti lidé potřebují.

00:09:59 Někdo řekne: "Starej člověk, ten je rád, že se nají, má tady

00:10:05 teplo, trošku o něho pečují. Co už tak chce víc?"

00:10:08 Co si myslíte,že chce víc?

00:10:16 I v tom starším věku, má člověk určité potřeby.

00:10:19 Ať jsou to kulturní potřeby, potřeby sociální,

00:10:22 navazování nových kontaktů, nové kulturní zážitky..

00:10:32 Nedomnívám se, že by se u člověka staršího věku jeho potřeby

00:10:37 redukovaly pouze na biologické, ale že se potřebuje dál rozvíjet.

00:10:51 Znáte vy ty poměry? Je ta nabídka kulturního vyžití dostatečná?

00:11:04 Myslím si, že v této oblasti se po roce 89 ušel kus cesty.

00:11:14 Konečně je člověk, který se ocitne v tomto zařízení,

00:11:20 vnímán jako zadavatel sociální služby,

00:11:27 který si může diktovat podmínky.

00:11:32 Je tu určitá nabídka a on se může svobodně rozhodnout,

00:11:36 kterou si vybere.

00:11:45 Pokud se stane, že ten člověk se stane nesoběstačným,

00:11:54 nezvládá základní životní úkony.

00:11:56 Většinou se to řeší s pomocí příbuzných.

00:12:01 Nebo na přechodnou dobu zůstává v péči nemocničního zařízení,

00:12:09 případně v léčebně pro dlouhodobě nemocné.

00:12:14 Ale většinou to život vyřeší, není to tak, že by každý

00:12:19 2.obyvatel penzionu musel odejít do Domova důchodců.

00:12:25 Zpívají

00:13:00 Jak jste tu dlouho?

00:13:02 V prosinci to bude 6 let.

00:13:04 A jak se tu cítíte?

00:13:06 Velice dobře. Máme tu hrozně moc akcí.

00:13:13 Například.

00:13:15 Já třeba dělám obrázky ze špejlí, háčkuji dečky,

00:13:21 pletu krásné vzorkové ponožky a jsme taky ve stravovací akci...

00:13:26 Máte zkušenost s tím, jak dát sbor dohromady?

00:13:30 To mám. Já si vymýšlím písničky. Znám všechny moravské písničky.

00:13:36 Kolikrát se v noci probudím, napadne mě nějaká písnička.

00:13:42 Tak já vstanu a napíši si začátek. Ráno ji dopíši a přinesu

00:13:48 staniční sestře, která to napíše na počítači a rozmnoží.

00:13:52 Každé úterý a pátek můžeme používat jídelnu na zkoušky.

00:14:01 Já jim dávám pokyny a udržuji, aby to šlapalo.

00:14:09 Také jste si zde našla životního partnera.

00:14:13 Ano, to už bude 5 let, co jsme spolu.

00:14:17 Co vy na mě všechno nevíte.

00:14:19 Však jste mi to částečně sama prozdradila.

00:14:22 My jezdíme zpívat po domovech, byli jsme také zpívat v ústavu

00:14:26 pro nemohoucí děti.

00:14:30 Velice rádi chodíme zpívat tady na to "áčko".

00:14:33 Já jsem strašně ráda, když je rozveselíme

00:14:36 a když mohou s námi zpívat.

00:14:39 Jsem šťastná, když jsou veselí.

00:14:41 Já tu rozveselím kde koho. Mám takovou povahu,

00:14:44 já za to nemůžu.

00:14:51 Liška se zhlídla v bobrovi. Snad byl i hezký.

00:14:55 Kdo to ví?

00:14:57 Měl mnoho stříbra v kožiše a vábné oko hroznýše.

00:15:02 No zkrátka, ať byl jaký byl, lišce se bobr zalíbil...

00:15:10 Jak jste tu dlouho?

00:15:12 3 roky. Přišla jsem sem úplně bezmocná.

00:15:17 Museli mě převalovat a synovi řekli, že už nebudu chodit.

00:15:23 To jste se tak rozcvičila?

00:15:26 Čím se to stalo, že zase tak běháte?

00:15:29 Protože jsem byla pilná.

00:15:37 Když mě sestřička posadila, tak jsem to zkoušela sama.

00:15:47 Napřed jednu nohu a čekala jsem, kdo mně tu druhou přijde zvednout.

00:15:53 No a postupně to šlo. Nejdřív jsem se naučila obouvat

00:15:59 si jednu botu, potom druhou a zkoušela jsem chodit.

00:16:05 Snažila jsem se.

00:16:16 Vy nemáte problémy s pamětí?

00:16:19 Já mám paměť od dětství. A báseň, kterou jsem slyšela

00:16:26 třeba jen jednou a já to všechno znám.

00:16:31 Jak dělám všechno zpaměti.

00:16:35 Špatně píši, to bych po sobě nepřečetla.

00:16:40 Udělám si program v hlavě a mluvím zpatra.

00:16:47 Jste tu spokojená?

00:16:50 S ubytováním jsem velice spokojená. Mám výhled na celé Brno

00:16:58 a to je moje sedativum, můj uklidňující prostředek.

00:17:10 Zpívá

00:17:30 Už se snažíme, abychom pro naše obyvatele

00:17:34 vytvořili skutečný domov. Aby se u nás dobře cítili

00:17:39 a co nejplněji žili. Ústavní péče s sebou nese

00:17:42 určitá negativa a omezení. Jako je třeba ztráta soukromí.

00:17:46 O to více se snažíme respektovat individuální zájmy a potřeby

00:17:54 každého obyvatele.

00:17:55 Vytváříme prostor, aby mohli vyjádřit své názory.

00:18:00 Takto pojatý způsob péče o naše obyvatele klade vysoké

00:18:07 nároky na náš ošetřující personál.

00:18:09 Jak na jejich odborné znalosti, tak zejména na jejich lidské

00:18:13 kvality.

00:18:14 Vaši klienti mohou ovlivnit svůj život v ústavu.

00:18:20 Snažíme se o to.

00:18:23 Projevuje se to tím, že se mohou vyjadřovat

00:18:26 k našemu jídelníčku, snažíme se vařit jídla,

00:18:29 která jim chutnají.

00:18:32 Máme k dispozici vícemístné auto. Oni sami podle svého přání

00:18:39 si říkají, kam se chtějí podívat.

00:18:41 Snažíme se udržovat dobré vztahy s rodinou,

00:18:45 aby se nijak nerozvolňovaly.

00:18:47 Návštěvy jsou každý den bez omezení do 21hodiny.

00:18:53 Navíc mohou naši obyvatelé na delší dovolenou k rodině.

00:18:58 Nadechneme se. A výdech nosem. Foukneme na kolena.

00:19:04 Nádech nosem a výdech. Bradu vytočíme k rameni a zpět.

00:19:14 K druhému a zpátky. Ruce dáme v týl a znovu se prodýcháme.

00:19:21 Nádech nosem, lokty dozadu a výdech. Nádech nosem

00:19:25 a výdech pusou..

00:19:34 Paní Tomášková tady plete ponožky a obdarovává sestřičky, které má.

00:19:41 Pracuje převážně na pokoji i za námi se občas přijde podívat.

00:19:47 Maruška Ostrá, také dělá ponožky, obrázky, dečky...

00:20:00 A peču štrůdly.

00:20:04 Tady paní Jiřinka, na malém tkalcovském paličkovém stavu,

00:20:10 tká koberec.

00:20:18 Máme zde i keramickou dílnu.

00:20:20 Paní Vrabcová dává dohromady naše výrobky.

00:20:23 Toto bude takový závěs ptáčků.

00:20:30 Většinou využíváme zkušenosti našich klientů.

00:20:33 Co měli rádi za práci doma, co byl jejich koníček.

00:20:42 Někteří se i ve svém věku chtějí naučit něco nového.

00:20:48 Myslím si, že na psychiku je to určitě výborné.

00:20:51 Zapomenou na svoje starosti a na svoje bolesti.

00:20:57 Hlavně, když je člověk sám, tak myšlenky mu jdou všelijaké.

00:21:04 A když je ve společnosti, tak se rozptýlí.

00:21:08 Po této stránce nám to dává hodně.

00:21:11 Ten pocit, že ještě něco zmůžeš.

00:21:18 Že člověk může něčím přispět, i když je starý a bolavý.

00:21:26 Myslíte, že člověk, který je v takovém zařízení,

00:21:32 musí opustit rodinu, že může mít smysluplný,

00:21:43 naplněný a i aktivní život?

00:21:49 Samozřejmě se domnívám, že může.

00:21:56 Záleží to na každém člověku. Je to jeho psychický stav,

00:22:03 fyzický stav.

00:22:05 Každý z nás má jiné potřeby. Pokud člověk chce a má zájem,

00:22:13 že může mít i v postproduktivním věku,

00:22:19 v takovémto zařízení plnohodnotný život.

00:22:23 Co myslíte, že těm lidem chybí?

00:22:31 Čeho se jim nedostává?

00:22:39 Často slýchám, že těm lidem chybí rodina.

00:22:43 Můžeme se sebevíc snažit, ale teplo rodinného krbu

00:22:53 žádné ústavní zařízení nenahradí.

00:22:56 Město na P.

00:22:58 Nebudeme se překřikovat.

00:22:59 Plzeň, Praha..

00:23:02 Jména na P. Mužská jména.

00:23:04 Petr.

00:23:06 Pavel.

00:23:07 František.

00:23:08 Fratišek není na P.

00:23:10 Promiňte.

00:23:20 Zpívají

00:24:05 Skryté titulky-Jana Kubíčková

00:24:21 .