O české architektuře (2000). Režie K. Fuksa
00:00:24 Uctivá poklona!
00:00:26 Vážení diváci, vítám vás u dalšího
00:00:29 dílu kulturně-tematického pořadu Za dveřmi je...
00:00:36 Mým cílem je velmi osobně až náladově pojednat různá témata
00:00:42 a dozvědět se od lidí jejich názory.
00:00:46 Někdy se to daří hůř, někdy líp. Podle toho, o čem je řeč a s kým.
00:00:52 Závěry zásadně nechávám na vás. Dnes tedy o architektuře.
00:00:58 Člověk chodí městem, kolem jezdí auta, centrum se vylidňuje,
00:01:04 všude kanceláře, tichý nebo útulný koutek, aby člověk hledal.
00:01:09 Lidi spolu nemluví,volají mobilem, mají na uších sluchátka.
00:01:15 V kavárnách, pokud jsou, hlučně hraje hudba,
00:01:19 abyste si nemohli popovídat.
00:01:22 Domy vypadají jako skleníky, bludiště, oceánské lodě
00:01:28 nebo montované stavby. Málo jako domy k bydlení.
00:01:32 Je to vůbec pro člověka?
00:01:34 Jaké jsou názory dnešních architektů, o čem uvažují,
00:01:39 co chtějí?
00:01:41 O tom dnes budu pátrat svými dotazy, račte mě následovat.
00:01:49 ŠTĚKÁNÍ PSA
00:01:55 Kde jste žil posledních 30 let svého života?
00:02:02 7 let v Anglii, 2 roky po světě, 10 let v Austrálii.
00:02:07 Posledních 10 let tady.
00:02:10 Měl jste určitou přetržku, pokud se týká pobytu u nás.
00:02:16 Přišel jste a skoro 10 let to tady sledujete a pracujete.
00:02:22 Jaký máte pocit z naší architektury, co se má stavět,
00:02:29 co se staví?
00:02:34 Pro mě byl návrat a možnosti velmi příznivé
00:02:43 v mé osobní kariéře.
00:02:47 Okamžitě po příjezdu v roce 1991 jsem měl svoji vlastní kancelář
00:02:54 a jistotu v rozvoji, což není v cizině běžné.
00:03:01 Pro mě to je vrchol.
00:03:04 Jsem rád, že jsem to udělal a je to stoprocentně pozitivní.
00:03:16 Jak jste vnímal,jak se tady staví, stavělo, jaké jsou vyhlídky
00:03:24 a požadavky investorů, jaké je to prostředí?
00:03:30 Vzpomínám si na Grand Prix v roce 1993, kdy jsme tam seděli,
00:03:36 protože jsme dostali Čestné uznání.
00:03:38 Hovořil tam Angličan Jerry Miller, předseda poroty a říkal:
00:03:43 "Všechna práce se nám zdá zajímá, ale proč vy stavíte jenom banky,
00:03:50 luxusní kanceláře? Kde jsou byty,společenské stavby?"
00:03:56 Dneska jsme v situaci, kdy umíme stavět dobré domy.
00:04:01 Jsou tu dobré firmy, které staví domy srovnatelné s cizinou.
00:04:05 Máme architektonické zakázky, jak je normální.
00:04:16 Dovolil bych si říct, že základem města je veřejný prostor.
00:04:22 Od toho nejintimnějšího až po ty větší.
00:04:27 Základem města by měl být jakýsi krevní oběh pohybu-života,
00:04:33 který se v místním měřítku určuje obchodem a hospodou na rohu
00:04:39 a v trošku větším restaurací, prádelnou.
00:04:46 V ještě větším službami a kulturní nabídkou k trávení volného času.
00:04:51 Ani architekti, ani občané se neshodnou na tom,
00:04:56 co vlastně by mělo být největší částí města.
00:05:00 Jestli to je Ořechovka, Hanspaulka, nebo Vinohrady
00:05:05 a Karlín?
00:05:07 Nebo to je Jižní Město a sídliště, jak je známe?
00:05:11 Chybí mi tu prostor pro střední vrstvu, kterou znám
00:05:16 z Anglie, Holandska, Irska.
00:05:19 Jedná se o individuální domy, které jsou k sobě nalepené.
00:05:24 Mají 2 nebo 3 podlaží. Každý má svůj vlastní vchod.
00:05:28 Fasádky jsou k zemi, mezi chodníkem je kus trávníku
00:05:33 nebo něco, co připomíná starou českou náves.
00:05:38 Tato forma v českých městech chybí jako nosná a tradiční.
00:05:47 Pak to může být sociální bydlení na jedné straně
00:05:52 a bydlení pro bohatší na straně druhé.
00:05:59 Před českou architekturou jsem většinou zavíral oči.
00:06:04 Byla a bohužel stále je příliš monumentální, necitlivá,
00:06:10 arogantní a bezohledná.
00:06:13 Ve většině případů to stále je služba peněz a politiky.
00:06:20 Stále se chová jako bychom tu my byli pro ni a ne naopak.
00:06:26 Vlastimil Marek
00:06:32 Máme-li mluvit o proměnách města, o příjemném životním prostředí,
00:06:41 nesmíme zapomenout, že je tu čas, který vytváří prostor pro člověka.
00:06:52 Na to se často zapomíná. Je to důležitý jev,
00:06:58 který je potřeba zdůrazňovat a mít na mysli.
00:07:01 Žádné město se nedá naplánovat příjemně rovnou na papíře.
00:07:07 Nedá se naplánovat intelektem.
00:07:10 Musí se počítat s tím, že roste s životem, s politikou,
00:07:15 se vzahem k přírodě, s kulturností lidí, atd.
00:07:24 Jsou to desetiletí, staletí. Pak je možné hodnotit.
00:07:29 Ten proces asi nikdy nekončí. Sídla se vyvíjejí po staletí,
00:07:33 tisíciletí.
00:07:37 Vstupuji do toho jako člověk, který ve městě žije, pohybuje se
00:07:47 a chce se tady cítit příjemně.
00:07:55 Není mi například milé být obklopen mohutnými
00:08:03 kancelářskými budovami, ale chtěl bych mít
00:08:07 svůj intimní prostor, mít možnost se setkávat.
00:08:12 V klidu a tichosti si popovídat v příjemném kavárenském prostoru.
00:08:20 Zatím se mi zdá, že někteří architekti cítí potřebu
00:08:28 zanechat svůj nesmazatelný otisk, ne pro mě něco udělat.
00:08:37 Myslím si, že architekti nedělají nic jiného,
00:08:40 než doopravdy myslí na to, aby lidem bylo příjemně
00:08:43 v prostředí, které projektují.
00:08:47 Když jsou skloněni nad rýsovací deskou nebo koukají do počítače,
00:08:53 to vím určitě, že myslí na člověka.
00:09:00 Jsou stavby, které jsou rozporuplné.
00:09:06 Občas se pohybuji v Kateřinské ulici,
00:09:09 kde vzniká nové obchodní centrum, které se mně zdá,
00:09:16 že není citlivě ani osobitě vsazeno, je tam plácnuto.
00:09:26 Z druhé strany je Dopravní podnik města Prahy - to je také budova,
00:09:31 která je do ulice plácnuta.
00:09:37 Mají na to architekti nějaký názor?
00:09:43 Je potřeba na to vždycky myslet. Jedna věc je zadání stavby.
00:09:47 Je stavební program - představy uživatele, toho, kdo dává peníze.
00:09:53 Pak je to pohled města
- plánovačů, památkářů atd.
00:09:59 Pak je tu architekt, který by to měl dát dohromady a udělat smír.
00:10:09 Udělat smír je to nejlepší. Ne vždy se to podaří.
00:10:18 Otázka je taky, co je to ten smír, co rovnováha a příjemno právě teď
00:10:24 a jak to bude za 10-20 let.
00:10:31 Můj osobní názor, naprosto laický, je takový, že cílem by měla být
00:10:39 noblesní normálnost a problémem je jen kvalita.
00:10:44 Bedřich Dlouhý
00:10:50 Máme tady Vlada Miluniče, jehož díla jsou nejdiskutovanější,
00:10:57 ale příznivě přijímaná přesto, že jsou razantně řešena.
00:11:09 Intelektuálně-odbornou veřejností jsou vnímána jako něco,
00:11:15 co má konečně duši.
00:11:19 Je to například známý Tančící dům.
00:11:25 V poslední době se hodně hovořilo, je to už postaveno,
00:11:31 o areálu Hvězda, jak se říká "čínské stavby".
00:11:41 Tady je další věc, co to je?
00:11:45 Loni jsem dokončil dvoje Petřiny a teď zpracovávám téma, které je
00:11:50 daleko obtížnější než Tančící dům, protože ten je na krásném místě.
00:11:54 Postavit krásný dům u řeky je dost jednoduchý úkol.
00:11:59 Sídliště jsou dost podivná.
00:12:03 Po skončení Petřin se snažím, myslím že chytřejším způsobem,
00:12:10 řešit stejný problém v Malešickém sídlišti.
00:12:14 Petřiny byly problém na rozhraní mezi vilovou čtvrtí a sídlištěm.
00:12:18 Bylo potřeba postavit přechodnou část.
00:12:22 Malešice mají poloviční pozemek.
00:12:29 Na Petřinách jsem měl dominantu
- ten pitomý hotelový dům.
00:12:35 Tady mám zase bývalou ubytovnu, dneska hotel Rea.
00:12:40 Tady se mi zdálo, že je možné tyto věci nějakým způsobem upravit
00:12:46 a jako vzor pro Malešice jsem si vybral italské město
00:12:53 San Gimignano.
00:12:55 Fungovalo tak, že v době míru lidé žili dole.
00:12:59 Když přišel nepřítel, tak se nastěhovali do věží
00:13:03 - bylo jich 105.
00:13:07 Když je nepřítel obsadil, tak měli připraveny lehké lávky,
00:13:11 přešli na jinou věž a tím se zachránili.
00:13:14 Toto schéma se mi zdálo docela schopné přenesení
00:13:20 do nových souvislostí.
00:13:22 Použil jsem to na Malešice, kde se objevují lávky,
00:13:26 které mají jiný účel než ve středověku.
00:13:34 Když člověk sleduje některé stavby diskutované a kritizované,
00:13:39 jako například pasáž Myslbek, nebo některé banky.
00:13:44 Jak to, že není ctižádostí architektů být nezastupitelný,
00:13:53 jak to, že ty stavby jsou stejné, nebo také hotely?
00:13:59 Dnes světem vládne, nejenom v Čechách, minimalismus.
00:14:04 Většina architektů si vytkla za cíl, že to musí být
00:14:09 minimalistické dílo, jednoduché.
00:14:13 Blíží se to těm bednám, některé jsou nádherně provedené,
00:14:17 ale myslím si, že stavba by měla mít duši
00:14:21 a ta se odvozuje z tvaru.
00:14:24 -Není to ve výchově architektů?
-Samozřejmě.
00:14:29 Mám vzdělání funkcionalistické. Snažím se z toho utéct a riskuji,
00:14:37 že je těžké vymyslet nový tvar, že po čase zestárne.
00:14:44 Ale zdá se mi to odvážnější, čestnější se o ten tvar pokusit.
00:14:48 Jednoduché věci nikoho neurážejí, ale je to jednodušší.
00:15:02 Přečtu vám urývek z veršované hry architekta Jiřího Krohy,
00:15:07 předválečného avantgardisty.
00:15:10 Je to takové podobenství o bydlení přes ptáky, ale je to o lidech.
00:15:17 Tak například kukačka mluví o bydlení.
00:15:23 V prvé řadě stavba kuk
- kolektivních hnízdišť,
00:15:29 o to tu jde.
00:15:30 Kuku, o to tu jde. Kuku kuk - kolektivní hnízdiště,
00:15:38 toť vyšší ptačí kuk kuk kuk
- kultura.
00:15:44 Pamatovat na všechny potřeby pták kuk kuk kú a ptáčnic.
00:15:51 Na zvláštní buňk kuk ky pro vejce a mláďata
00:15:57 - nová ptačí ku ku ku kultura.
00:16:03 Ptáci ji vyženou s jejím názorem, nebudu teď pokračovat.
00:16:09 Na konci autor říká sborem ptáků:
00:16:14 Sociologický fragment bydlení, ekonomický fragment bydlení,
00:16:20 humanistický fragment bydlení, sociálně-rodinný dům a byt.
00:16:27 To vše, aby člověk práce mohl lépe žít.
00:16:42 Rozhlížím se po několika ukázkách
- tady je stavba v Olomouci,
00:16:47 tady na Pankráci, ve Slavonicích.
00:16:51 V Brně je jenom dostavba. Vy nemáte v Brně realizace?
00:16:59 Jmenujeme se Ateliér Brno, ale v Brně stavby
00:17:03 a zakázky nemáme.
00:17:04 Není to věc jenom naší kanceláře, ale celé skupiny
00:17:08 generačních přátel, kteří staví po republice, ale v Brně ne.
00:17:16 Zvláštní je, že práce skupiny je velmi ceněna
00:17:21 v pražských časopisech, ale doma není nikdo prorokem.
00:17:27 Tak to bývá. Tady je dokonce vila.
00:17:36 Čeho si nejvíc ceníte jako ukázky vašeho názoru estetického,
00:17:44 architektonického, pohledu na život,
00:17:49 na komunikaci uvnitř architektury?
00:17:53 Hodně vypovídající je stavba pro Povodí Moravy.
00:18:01 Stojí na hranici města a přírody. Dělá hráz vůči řece Moravě.
00:18:11 Je to stavba vycházející z moderny a přitom užívá klasické principy
00:18:18 architektury.
00:18:23 Ze strany k řece je to obloženo kamenem.
00:18:28 Rád pracujete s takovým materiálem nebo je to výraz něčeho?
00:18:36 Není to záměr estetický, vychází z charakteru místa.
00:18:44 Stavba je na hranici města a krajiny.
00:18:50 Vlastně se tam nemělo stavět.
00:18:53 Stavbu jsme pojali z cihel, protože vedle je už cihlová stavba
00:18:58 Rady Povodí Moravy z 30. let.
00:19:02 Stavby pevností kolem Olomouce jsou také cihlové.
00:19:06 Kamenná hráz má vytvářet atmosféru nábřežních říčních regulací
00:19:14 z kyklopského zdiva.
00:19:18 Náhodou je použití kamene ve Slavonicích,
00:19:21 protože kámen se vyhrabal při budování základů.
00:19:26 Kámen je z městské hradby, kde ten dům stojí a byl
00:19:29 zpátky použit do stavby zdi.
00:19:34 Při výběru nejlepších staveb
- je tu taková putovní
00:19:38 architektonická výstava.
00:19:42 Jedna poznámka vytýká, že se nemyslí na lidi,
00:19:46 kteří nejsou příliš bohatí, na lidi s dětmi.
00:19:51 Ti chtějí mít malý byt, aby byl funkční,
00:19:57 chtějí mít dole školku, nezajímá je detailní řešení.
00:20:07 Chtějí žít levně a prakticky.
00:20:16 Aspoň na začátku.
00:20:20 Každá stavba je přiměřená svému účelu.
00:20:27 Je to velkým nedostatkem doby, že chybí uměřenost věcí, staveb.
00:20:31 To jsou ty banky, které se snaží tvářit procovsky, státní úřady,
00:20:36 kam jde daňový poplatník do paláce obloženého mramorem
00:20:40 a chromem. To je špatně.
00:20:46 Máte pravdu, že se nestaví pro střední vrstvy, pro mladé lidi.
00:20:56 To není chyba architektů. Nestavíme za vlastní peníze.
00:21:01 To je otázka bytové politiky státu a města.
00:21:05 Chybí těch 10 let a nezdá se, že byla řešena.
00:21:10 To v Evropě existuje.
00:21:16 Architektura je zkrátka záležitost ducha, ano ducha,
00:21:21 nejen pouhých nápadů a řešení funkce.
00:21:25 Nedostatek ducha je citelný v celém moderním světě,
00:21:30 a proto architektura vypadá tak, jak vypadá.
00:21:35 Josef Kroutvor
00:21:40 Vaše stavba se umístila mezi nejvíce ceněnými stavbami,
00:21:46 byla výborně hodnocena.
00:21:50 Ceněných staveb na putovní výstavě o architektuře nebylo mnoho.
00:21:58 Čím si myslíte, že jste dosáhl jakési osobitosti,
00:22:03 nebo proč to bylo oceněno?
00:22:07 To já nevím. Tady nešlo o ocenění.
00:22:15 Šlo o výběr několika staveb.
00:22:17 Tuhle stavbu navrhl jeden člověk, takže bych to nepřeceňoval,
00:22:21 že byla oceněna výběrem kritiků, tak to asi není.
00:22:25 Jenože jiných staveb si nevšiml vůbec nikdo.
00:22:30 Možná je to tím, že stavba není v tom prostředí brutální.
00:22:35 To je dneska problém.
00:22:40 Stavby ztrácí souvztažnost s prostředím, ve kterém jsou.
00:22:47 Pak je tu ještě jedno hledisko, které má člověk touhu zohlednit
00:22:54 a to je snaha o originalitu.
00:22:59 Ale může se dostat do sporu, to jsme říkali před tím,
00:23:06 s morálním hlediskem.
00:23:08 A tam je asi ten okamžik, kde je potřeba to
00:23:12 vytříbit nebo sloučit. To je podstatná věc.
00:23:24 Architekt není hlavní činitel, který vytváří prostředí pro lidi.
00:23:29 Architekt naplňuje záměry někoho jiného a to buď dobře,
00:23:36 nebo ledabylým způsobem.
00:23:47 Připadá mi to někdy malicherné, jak se architekti hádají,
00:23:50 jestli tohle je dost hezké. Jsou to malicherné boje.
00:23:55 Když se podíváte na Brno, jak je rozdělené silnicemi
00:24:00 a to jsou oblasti, ve kterých architekti
00:24:03 vůbec nefigurují, kromě útvaru hlavního architekta.
00:24:09 To vytváří základ prostředí.
00:24:12 Daleko víc než to, jestli dům má fasádu žlutou nebo zelenou.
00:24:16 Myslím, že životní prostředí daleko víc ovlivňují politici,
00:24:22 investoři, byznys
- víc než samotní architekti.
00:24:33 Optimisticky se domnívám, že naše architektura
00:24:37 má stále velký tvůrčí potenciál.
00:24:41 Pesimisticky se však obávám, že éra gründerského nevkusu
00:24:47 bude delší, než jsme doufali.
00:24:51 Vít Vlnas
00:24:55 Minulý týden jsem slyšel novou zprávu,
00:24:59 že ženy ze zlatých klecí
- z podnikatelských území -
00:25:04 se už nudí a nutí podnikatele aby tato území opouštěli
00:25:10 a šli zpátky do města.
00:25:14 To považuji za jednu z nejpěknějších zpráv doby.
00:25:18 Vážně se domnívám, že to musí přijít.
00:25:21 Jak by se měl cítit člověk ve vaší architektuře?
00:25:27 -Vzpřímeně.
-Co to znamená?
00:25:35 Architektura je možná v tomto hodně odlišná od divadla.
00:25:40 Faktor času je jiný.
00:25:45 Stavby stojí, měly by stát, pokud jsou dobré.
00:25:49 Máme ctižádost na stavby, které obstojí třeba za 50 let.
00:25:52 Nejde o okamžik, ale o stálost, nadčasovost a důstojnost.
00:25:58 Jak pro lidi, kteří tam pracují a žijí, tak zvenku,
00:26:04 aby to nebylo kýčovité, povrchní, aby to z lidí nedělalo blbce.
00:26:18 Nevím, jaký si nyní odnést dojem? Máme být uspokojeni?
00:26:23 Počítá se s lidmi v budoucí architektuře nebo jenom
00:26:29 s kupujícími, prodejci, dealery, spotřebiteli atp.?
00:26:36 Budeme jenom zalidňovat prostory na modelech budoucích zástaveb,
00:26:43 nebo budeme také někde žít?
00:26:46 To je otázka, kterou jsem chtěl dneska položit.
00:26:52 Stalo-li se tak, jsem spokojen, protože odpověď nečekám.
00:26:59 Budu tedy hledět příště vymyslet něco zajímavého a těším se s vámi
00:27:05 v pořadu Za dveřmi je...
00:27:09 příště opět nashledanou!
00:27:15 Ach, pivečko...
00:27:19 .
Dnešní domy mnohdy připomínají bludiště, skleníky či zaoceánské parníky. Je to vůbec pro člověka a k bydlení? – zeptáme se mimoděk… Jaké jsou úvahy, názory a vize dnešních architektů, co na nás chystají v nejbližší době? Počítá se vůbec s lidmi v budoucí architektuře? Na to všechno a mnohé jiné nezodpovězené otázky se Arnošt Goldflam vydal hledat odpovědi. Navštívil výrazné architekty a teoretiky různých generací – Vlado Miluniče, Ladislava Kubu,Petra Pelčáka, Josefa Pleskota a Jaroslava Šafera, ptal se, poslouchal a prohlížel kresby, plány a makety…