Bolek Polívka vypráví úsměvné historky (2006). Spoluúčinkují: M. Vašut, J. Ledecký a B. Seidlová. Režie R. Chudoba
00:00:06 ZNĚLKA.
00:00:20 Dobrý večer, vážení přátelé.
00:00:23 Vítám vás po 42. u nás na farmě při Bolkovinách,
00:00:28 které se vryly do vašich srdcí, mozků, žlučníků a jiných orgánů.
00:00:34 Dovolte, abych poděkoval našim sponzorům,
00:00:37 a sice Starobrnu, Hamé a Řempu Holoubek.
00:00:40 Děkujeme.
00:00:42 POTLESK.
00:00:45 Teď bych chtěl představit naše milované hosty.
00:00:49 Jste jistě tak známí, že je zbytečné vás představovat.
00:00:53 Aspoň pro mě, abych si to připomněl.
00:00:55 Barbora Seidlová, herečka. POTLESK.
00:01:00 Zubejda,citlivá žena,krásná,perla. A teď my, trní.
00:01:04 Janek Ledecký. POTLESK.
00:01:08 Co o něm říct?
00:01:10 Skladatel, básník, muzikant, otec, sportovec.
00:01:16 Můj dobrý přítel, člověk, kterého jsem vždy v našem oboru obdivoval,
00:01:21 protože není jenom hercem, ale je člověkem, kterému to pálí.
00:01:25 Má obrovské vědomosti o světě. Procestoval všechno možné.
00:01:29 Prošmejdil mnoho zákoutí, ať už v duších ženských
00:01:34 nebo na tomto globu. To je lepší.
00:01:39 Vážení přátelé, Marek Vašut. Dobrý večer.
00:01:42 POTLESK.
00:01:45 Marek má mnoho společného s Brnem. Dá se říct, že i rodinně.
00:01:51 Vo tým žádná.
00:01:54 Teď nerozumím. Cajzli nám nerozumijó. To je jasný.
00:02:01 Tvůj tatínek je rozený z Brna?
00:02:04 Ne. Není z Brna. Je rozený u polské Ostravy.
00:02:08 U někoho začíná trasa na Slovensku, Ostrava, Brno, Praha.
00:02:15 Tam je konečná.
00:02:17 A u tatínka to bylo jak? Já jsem Pražák jak poleno.
00:02:22 Akorát jsem šel do Brna na svoji 1. štaci do "Mahenky".
00:02:28 Dneska je to Národní divadlo. Je to tak?
00:02:31 Ano. Nevím, jestli je to Národní divadlo B nebo A.
00:02:37 Národní divadlo je jedno v Praze a jedno v Brně.
00:02:40 Já bych to takhle nerozděloval.
00:02:43 Národní divadlo v Praze je 19. století
00:02:46 a "Mahenka" je žhavá současnost. Ta budova je starší.
00:02:52 To jo. Ale hlavně tam máte co? Co tam máte prvního? V "Mahence"?
00:02:59 Nevím, co máme prvního. Máte tam vitrínu. Žárovku.
00:03:08 To bylo 1. elektrifikované divadlo snad v Rakousku-Uhersku.
00:03:17 V síni tradic je tam Edisonova žárovka.
00:03:22 "Mahenka" má být na co pyšná. Co se člověk od Cajzlů nedozví.
00:03:29 SMÍCH.
00:03:31 V kterém roce jsi tam začínal angažmá?
00:03:35 Po Brně ještě běhali dinosauři. V roce 1983.
00:03:40 To není zas tak dávno. No, není.
00:03:43 Co si pamatuju, tak jsi tam hrál velké role.
00:03:47 Hrál jsem tam velké role. To je pravda.
00:03:50 Ty asi narážíš na to, jak jsme se smáli tomu začátku.
00:03:53 Jakýmu začátku?
00:03:56 Jak jsem tam přišel a hned 1. den jsem dostal záskok.
00:04:00 Pan inspicient si mě chtěl nejdřív vyzkoušet.
00:04:04 Sedl si do první řady.
00:04:07 Nosil montérky, aby bylo vidět, že je pracující.
00:04:11 Tak jsem těch několik veršů řekl a on říká:
00:04:14 Tož, to je dobré, pane Vašut.
00:04:17 Ještě si spravíte to pražské é a bude to v pohodě.
00:04:20 Tak jsem věděl, že jsem na správném místě ve správný čas.
00:04:24 Můj kamarád Milič Slezák z Vizovic před revolucí emigroval.
00:04:30 Ještě před revolucí jsme hráli v Holandsku
00:04:35 a on už byl profesorem na univerzitě v Götteborgu,
00:04:40 jestli je to v Holandsku. To je ve Švédsku.
00:04:47 V Holandsku je Jötteborg.
00:04:53 My říkáme Götteborg a vy říkáte Jötteborg.
00:04:58 Vy máte Jötteborg ve Švédsku a my máme Götteborg v Holandsku.
00:05:03 A tam učil ten Milič, jestli mně rozumíš?
00:05:07 Naprosto.
00:05:09 My jsme jako kluci spolu hrávali tenis.
00:05:13 On měl takovou tu postavu, která nikdy nezhubne.
00:05:17 Nevím jak to popsat. Byla to směsice šedé a bílé
00:05:23 jakési slonoviny s nádechem růžové, ale po celém těle.
00:05:32 Působil jako jakýsi diamant, když se na slunci pohnul,
00:05:39 tak vlastně oslňoval.
00:05:43 Když se mu podařil forhend, tak ty jeho doobaly udělaly
00:05:51 ještě několik pohybů nahoru a dolů.
00:05:56 On se pořád jemně vnil.
00:05:59 Takže prakticky ho ještě chvilku nebylo vidět.
00:06:03 Pak se to pomalu ustálil, a to už byl bekhend
00:06:06 a už ho nebylo vidět znovu.
00:06:09 Nikdo ho neviděl a z jeho místa se jenom vracely míčky.
00:06:12 Byl to takový podivný člověk.
00:06:15 Doufám, že to nebude slyšet. Rodiče už nežijí.
00:06:18 V Holandsku to nebude slyšet a stejně je někde ve Švédsku,
00:06:22 v tom Jötteborgu.
00:06:25 On byl s manželkou na našem představení.
00:06:28 Manželka byla krásná.
00:06:31 Její tatínek byl Špatněl a maminka asi hezká Holanďanka.
00:06:36 Byla to opravdu snědá kráska. Říkám mu: Kdes k ní přišel, Miliču?
00:06:41 Tož, normálně jsme se začali bavit. Lehký valašský přízvuk a byla moja.
00:06:48 SMÍCH.
00:06:50 Takže přízvuk někdy hraje velkou roli.
00:06:53 Já mluvím mnoha řečmi s lehkým valašským přízvukem.
00:06:57 Ty máš ještě lehký přízvuk v angličtině?
00:07:01 Myslím, že mám těžký přízvuk. Snažím se ale nad tím vyzrát tak,
00:07:04 že s Britama mluvím americkým přízvukem
00:07:07 a s Američanama britským. To je trochu zmatek.
00:07:11 A ve Francii s Pařížanem lyonským přízvukem?
00:07:14 Francouzsky mluvím mnohem líp jak anglicky.
00:07:17 A tam si nejsou jistý,
00:07:19 jestli nejsem maximálně tak z Alsaska-Lotrinska.
00:07:23 Jestli nejsem trochu Němec.
00:07:25 Ale oni to posuzují podle vlasů, ne podle přízvuku.
00:07:29 Vám nějak nerostou vlasy.
00:07:32 Jsem sice cikán, ale oba moji rodiče byli Skini.
00:07:37 POTLESK.
00:07:41 Máme tady skvělého muzikanta, ale ještě než začnete hrát,
00:07:46 vyzpovídám trochu Barborku.
00:07:51 Hraješ divadlo, hrála jsi Julii a hrála jsi taky Zubejdu.
00:07:57 To jsem hrála a vždycky po mně chtějí nějaké historky ze Zubejdy.
00:08:01 Já mám selektivní krátkodobou paměť,
00:08:05 takže pamatuji jenom to, co bylo zhruba tak 2 roky zpátky.
00:08:08 Když se mě zeptáš na Zubejdu, tak si vybavuju...
00:08:11 Kdybys mě nechala domluvit,
00:08:13 tak já bych po tobě žádnou historku nechtěl.
00:08:16 Ale já ji výjimečně mám.
00:08:18 Jestli ji máš, tak my ji naopak teď nechceme slyšet.
00:08:23 Tak ji schválně řekni a my zhodnotíme,
00:08:27 jestli jsme udělali dobře, že jsme ji nechali říct.
00:08:30 Teď už ji právě nemůžu říct, protože když bude hloupá
00:08:33 a bez pointy, tak to bude trapný. Tak ji raději říkat nebudu.
00:08:36 My máme taky selektivní paměť.
00:08:39 Navíc máme herecké vysoké školy, my umíme zareagovat.
00:08:43 To jsou takový typy, kteří když poslouchají vtip,
00:08:48 čekají na pointu a už přemýšlí, jaký vtip řekne.
00:08:53 Takový to ... pointa, he, he... a znáš to, jak ti dva ...
00:09:01 A ten druhý zase čeká ... he, he... to je dobrý .. A člověče....
00:09:09 Tak řekni tu historku.
00:09:13 Váže se to k Zubejdě, že mě ty historky většinou nenapadnou.
00:09:17 S Jirkou Pechou jsme měli nějaké povídání k Zubejdě.
00:09:23 Jirka řekl, že má taky svoji Zubejdu
00:09:28 a jak to velmi často dělá, vytáhl si zubní protézu.
00:09:34 Najednou byla Zubejda temperamentní s těma kastanětami.
00:09:39 Peca se cítil svůj. Peca hrál babičku.
00:09:45 Jirko, ty jsi tam říkal Barunce Verunko.
00:09:50 Má to logiku, protože Verunka je Pecova dcera.
00:09:54 On říká:
00:09:56 Prosím tě, jenom 1. polovinu, pak to bylo dobrý.
00:10:00 SMÍCH.
00:10:02 Pak už si zvykla.
00:10:06 Tak říkej něco o tom, co hrajete, kde hrajete
00:10:10 a já ti řeknu, jestli je to dobrý.
00:10:12 My máme sice malou formaci, ale hrajeme ve velkém divadle.
00:10:15 Hrajeme v Divadle Bolka Polívky.
00:10:19 Je to divadlo velkého Bolka Polívky.
00:10:22 To je teda dobrý představení.
00:10:25 To představení se jmenuje Nebe. Je to o třech ženských, které se ..
00:10:31 Dá se to říct nějak stručně? Pokusím se.
00:10:35 To jsem zvědavý, jak někdo řekne stručně něco důležitého o nebi.
00:10:40 To je skoro nemožné.
00:10:43 Zkus to říct. Stručně?
00:10:47 Nebe je malé představení divadla malých forem,
00:10:53 které se hraje ve velkém Divadle velkého Bolka Polívky.
00:10:58 Jak se jmenuje ta vaše skupina?
00:11:01 Naše malá skupina se jmenuje Asketické divadlo malé (h)ry.
00:11:06 Přesmyčka malé hry-maléry.
00:11:10 To představení je o třech ženských, které se potkají v nebi.
00:11:15 To může být hezký.
00:11:17 Jak to vůbec může někoho napadnout, že tři ženský se dostanou do nebe?
00:11:22 Je to trošku protimluv.
00:11:24 Je pravda, že jsme postavy musely trochu přizpůsobit tomu,
00:11:28 aby vůbec bylo pravděpodobné, že se do toho nebe dostanou.
00:11:31 Ale pořád nám z toho vychází takový 3 hrozné baby.
00:11:35 To není tak jednoduchý. Hraje tam nějaký muž?
00:11:38 Hraje tam Barin Tichý.
00:11:40 Náš pan Barin.
00:11:44 Když se potkáme, tak on mně říká: Dobrý den, pane řediteli.
00:11:49 Já mu říkám: Dobrý den, pane sekční šéfe.
00:11:57 To tak dobře zní. Pohladí to po duši.
00:12:01 A pak si zase jdeme každý po chudobě.
00:12:05 Jak jsme ta malá forma a jsme jenom 3 ženský,
00:12:10 tak jsme poprosily tvého Barinka, aby hrál andílka.
00:12:15 Režírovaly jsme to sami, nikoho jsme do toho nepustily.
00:12:21 A říkaly jsme si,
00:12:23 že když nic nezabere, tak on zabere určitě.
00:12:27 Připravil i své monology, za které získává velké potlesky.
00:12:32 Proto je nám v tom divadle dobře,
00:12:36 protože tam máme zázemí i techniky, kteří s námi hrají.
00:12:41 Kteří se s námi před představením drží za ruku.
00:12:46 Přejí nám všechno nejlepší, ať se nám hezky hraje.
00:12:51 Odehrajeme představení, Barinek sklidí potlesk.
00:12:56 My děláme taky představení pro děti.
00:13:00 Občas to samozřejmě v nás trochu něco zanechá.
00:13:04 My samozřejmě tvrdíme, že ne.
00:13:07 Ale výsledek je ten, že když se zatáhne opona,
00:13:10 a představení se podaří, tak se všichni radostně chytneme za ruce.
00:13:14 Barinek si vezme plínky.
00:13:16 Barinek má v představení andílkovský obleček.
00:13:20 Bombarďáky, košilici a na zádech křídla.
00:13:25 Ještě v tomto kostýmu se s námi drží za ruce a zpíváme:
00:13:29 Kolo, kolo mlýnský, za čtyři rýnský ..
00:13:32 a tančíme si, že se nám to dneska povedlo.
00:13:35 Potom kolo se nám polámalo, Udělalo bác.
00:13:38 Barinek na vás leží, on je velký.
00:13:41 SMÍCH.
00:13:44 Myslím, že je čas na píseň. Máme tady Janka Ledeckého.
00:13:47 Dovolte, abych také představil Michala Kovalčíka a Mariana Greksu.
00:13:52 PÍSEŇ.
00:14:03 Ten most se zdál bejt pevnej dost A já věřil, že mě udrží
00:14:12 Když v půlce skončil tak mi došlo, že jsem zase naletěl,
00:14:19 tak jako poprvý, tak postý
00:14:22 Proč vždycky pálím mosty Ještě než dosáhnu na druhej břeh
00:14:31 Malá změna plánu Na druhou stranu leda přeletět
00:14:40 Přede mnou propast za patama hoří
00:14:44 Už se mi málem zdálo, že se zboří náš svět jenže
00:14:50 Dokud tě mám, tak letím
00:14:54 Dokud tě mám unese mě i drak Co vloni pouštěly děti
00:15:03 Když jsem si půjčoval tu loď Samou ochotou se mohli přetrhnout
00:15:13 Za cenu šlapadla mě vypravili celej trojstěžník
00:15:22 a jak mi mávali a hudba hrála
00:15:25 V tom zmatku než jsem vyplul nějak jsem přehlédl jméno Titanik
00:15:34 Jenže kdo na detaily kouká hlavně když fouká do plachet
00:15:42 Už od vyplutí zvolna klesal ke dnu všude samá voda
00:15:48 a pevná zem je v nedohlednu jenže dokud tě mám, tak stačím
00:15:56 Dokud tě mám, tak se drží měna Atlantik po kolena
00:16:05 Dokud tě mám den za dnem
00:16:10 Dokud tě mám ráno vystřídá noc zbytek už nějak zvládnem
00:16:32 Bez tebe jsem já ta loď co klesá ke dnu
00:16:36 Všude samá voda pevná zem je v nedohlednu jenže
00:16:43 Dokud tě mám, tak stačím
00:16:47 Dokud tě mám, tak tančím po hladině Atlantik do rytmu tleská
00:16:57 Dokud tě mám, tak letím
00:17:01 Dokud tě mám unese mě i drak Co vloni pouštěly děti
00:17:10 Dokud tě mám den za dnem
00:17:15 Dokud tě mám ráno vystřídá noc A zbytek už nějak zvládnem
00:17:24 Spolu to nějak zvládnem
00:17:36 POTLESK.
00:17:46 Janku, pořád jsi motorkář, čoprař? Pořád.
00:17:58 Čoprař byl můj motoristický začátek.
00:18:04 Víte co je čopr? Čopr je Easy Rider.
00:18:09 Je to jak sedíte pohodlně, takhle jsou řídítka.
00:18:13 Dokonce jsou i trojkolky. První kolo máte tak daleko,
00:18:17 že než ho doženete, tak už jste dávno jinde.
00:18:21 Měl jsem motorku, která byla postavená jako unikát.
00:18:27 Nejdřív mně dali schválit výkresy,
00:18:30 a pak to postavili a dali do toho motor z 350 Jawa.
00:18:36 To s čoprem opravdu nemá moc společnýho.
00:18:39 To je chytrý.
00:18:42 Je to asi tak, kdybys do formule vrazil diesel a říkal,
00:18:45 že je to dobrý, že ušetříš palivo.
00:18:50 Pokud není v čopru aspoň tři čtvrtě litru,
00:18:54 tak se s ním lidi na ulici neukazují.
00:18:58 Já jsem s tím jezdil a hrozně jsem s tím frajeřil.
00:19:02 Mělo to samozřejmě mouchy.
00:19:06 V Jawě se vývoj zastavil někde v roce 1949.
00:19:13 Koukám, že v okamžiku, kdy jsem se narodil,
00:19:19 dostavil se nedostatek pokroku.
00:19:23 SMÍCH.
00:19:25 Měl jsem k tomu černou koženou bundu,
00:19:31 kožené kalhoty, černou helmu.
00:19:38 To je prima oblečení, když se jede.
00:19:43 Ale v létě v kožené bundě na slunci...
00:19:48 To stačí, když čekáte na červenou na křižovatce.
00:19:51 Jako že je teplo.
00:19:53 Můj kamarád má heslo,
00:19:55 že image se musí držet s prominutím i na hajzlu.
00:19:59 Nesundávat kalhoty.
00:20:02 SMÍCH.
00:20:06 Prostě si to musíš vytrpět.
00:20:09 Ta jawa měla své mouchy.
00:20:13 Přijel jsem k nějaké zahradní restauraci,
00:20:17 dal si colu a všichni na tu motorku koukali.
00:20:21 Byla nádherná.
00:20:23 Pak koukli na mě, jako že k sobě patříme.
00:20:27 Helmu jsem si pořád držel,
00:20:29 bundu jsem si jen tak porozepnul a byl jsem ve stínu.
00:20:33 Pak jsem odcházel a všichni zpozorněli,
00:20:36 protože odchází frajer od té mašiny. To se podíváme.
00:20:40 Nasadil jsem si helmu a ještě se tak otočil,
00:20:44 jako že mně na nich moc nezáleží.
00:20:46 Scénář je takový, že to našlápneš,
00:20:49 ještě tak zagumuješ zadním kolem a odjedeš. Takový je scénář.
00:20:53 Realita byla taková, že jsem našlápl a nic.
00:20:58 Pak jsem zjistil, že jsem si nezapnul elektriku,
00:21:02 a znova jsem našlápl...
00:21:07 V tom momentě začne téct pot. Člověk se nenápadně rozepne.
00:21:11 A ta motorka nedělala vůbec nic. Jenom takové blm, blm ....
00:21:16 V tu chvíli začínají ty kecy. Ze zahrádky se všichni koukají.
00:21:21 A slyšíš: To budeš mít uchlastaný, mladej!
00:21:27 Snažíš se odjet, díváš se, jestli to není z kopce.
00:21:33 Že by to chytlo za pohybu.
00:21:37 Pak přijdou a protože v Jawě se vyzná každý, začnou montovat.
00:21:44 Vyndávat svíčky, sušit. Začnou se bavit, že rám je pěkný,
00:21:49 a že oni mají taky Jawu, že jim to dělá taky.
00:21:52 Teď ti to rozeberou a ty tam stojíš zpocený v těch černých hadrech.
00:21:56 Největší potupa.
00:21:59 To musí být smutný, jak člověk stojí,
00:22:03 ti strejcové mu rozebírají motorku a odcházejí každý jiným směrem.
00:22:09 SMÍCH.
00:22:13 Mám kamaráda.... Znáš to, krize středního věku.
00:22:20 Ještě to na mě nepřišlo.
00:22:23 Měl pocit, že by ještě chvíli měl být divočák.
00:22:28 Je to právník v Americe.
00:22:31 Chtěl se přihlásit do Valašského krúžku.
00:22:34 Oni to tam nemají.
00:22:37 Psal mně: 20 let jsem žil jako právník, dělal jsem prachy,
00:22:43 tahal jsem lidi z průšvihů, žil jsem řádným rodinným životem.
00:22:48 Jedno ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že je mi 50.
00:22:53 Taky viděl film Amerikou krásu, kdy to tam pána popadne.
00:22:59 Jeho dcera přivede do bytu spolužačku
00:23:03 a najednou se mu taky rozsvítí.
00:23:05 Proboha, ještě si vzpomínám, když to ...
00:23:08 Zapálí si jointa a začne posilovat. Koupí si motorku.
00:23:12 Tak můj kamarád si k padesátinám koupil Harleye,
00:23:17 nechal si vytetovat Vinnetua, propíchnout ucho,
00:23:24 do toho si dal pořádnýho stříbrnýho smrtihlava,
00:23:29 aby to bylo k tomu Harleyi.
00:23:33 Za rok mi psal:
00:23:37 Udělal jsem si k narozeninám radost.
00:23:43 Rozbil jsem prasátko, u plastického chirurga
00:23:47 jsem si laserem nechal vygumovat toho indiána.
00:23:52 Motorkou jsem udělal radost synovi mého bratrance,
00:23:58 dostal ji za maturitu a měl zůstala jen ta díra v uchu.
00:24:05 SMÍCH.
00:24:07 A taky manželka, ne?
00:24:10 Jo, ta taky. Promiň, na tu jsem zapomněl.
00:24:14 Zůstala mu díra v uchu a manželka.
00:24:17 Koupila mu nový bačkory a už v nich zůstal.
00:24:21 To je smutný.
00:24:24 Kdybych já měl krizi středního věku, tak zahodím motorku,
00:24:27 přestanu chodit do krúžku... Sedneš na koňa ..
00:24:33 Vidíš, koně. Ty nejezdíš na koni?
00:24:37 Bára jezdí na koni, Marek je skvělý jezdec.
00:24:40 Já jsem vrcholový rekreační jezdec.
00:24:43 SMÍCH.
00:24:45 Mockrát jsem to zkoušel,
00:24:48 Myslel jsem, že to je jako u motorky,
00:24:52 že to bude podobný. Brzda, plyn.
00:24:55 Že má kůň na tyhle povely nasměrování.
00:24:59 Jak jsem sledoval odmala westerny, tak jsem podlehl iluzi,
00:25:03 že na koně se nasedá z 1. patra, nějakým skokem.
00:25:08 Skočí se a odjede, za jezdcem se práší a dobře to vypadá.
00:25:14 Říkali mně, že to není tak jednoduchý.
00:25:19 Byl jsem na kurzu, vodili nás po písčité aréně,
00:25:24 kde jsme chodili dokola a hrozně se tam prášilo.
00:25:30 Říkali mně, ať koně pobídnu patama. Já říkám, vždyť on jde sám.
00:25:43 Ne, to musíš, protože jak není pobízený,
00:25:49 tak on jde proto, že jde ten před ním.
00:25:53 Aby ten za ním do něj nenarazil.
00:25:56 Jak ho nebudeš pobízet, on pozná, že na něho nemáš jako vůdce smečky.
00:26:03 Jako, že nejsi ten šéf.
00:26:08 Tak jsem ho kopal a připadal jsem si jak pitomec,
00:26:12 protože ten kůň šel sám a nevěděl jsem proč.
00:26:17 Jenom abych udělal radost trenérům. Pak už byly vyjížďky do přírody.
00:26:23 U koní jsou vždycky mladý holky, který jezdí bez sedla a jakkoliv.
00:26:29 Žijou s těma koňma ve zvláštní symbióze.
00:26:33 Ta to vede a my co se to učíme jedeme za ní.
00:26:39 Tak jsem ho pobízel,
00:26:42 aby když se ohlídla neviděla, že nepobízím.
00:26:45 Vždycky se otočila a říká: Je všechno v pohodě?
00:26:49 Mně to tak nepřipadlo.
00:26:52 Říkali mně, že se vysedá na levou přední nohu koně.
00:26:56 Já má honičku se svýma dvěma nohama.
00:27:01 Teď 4 nohy u koně a trefit se na tu levou.
00:27:06 Házel jsem sebou jak pytel.
00:27:08 Jedna noha mi začala vyklouzávat ze třmenů
00:27:11 a druhá se mi tam zapresovala.
00:27:14 Říkal jsem si, jestli spadnu a koně něco popadne,
00:27:17 tak mě za sebou potáhne a ještě po mně bude šlapat zadníma nohama.
00:27:21 V tom momentě se ta holka otočí a říká: Všechno v pohodě?
00:27:24 No jasně. Říká: Tak pobídneme a nacváláme.
00:27:28 To ani nemusela říkat, protože kůň nacválal,
00:27:32 protože ten před ním nacválal.
00:27:34 To už jsem se jenom držel a vybíral si místo, kam spadnu.
00:27:38 Tak tady ne, tady je kámen, tady pařez.
00:27:41 Dopadlo to dobře. Vyšlo to na oranici.
00:27:45 To už staří dragouni říkali, že rytmus u klusu je:
00:27:50 Ančo černá, buď mi věrná. Kluci ví, co to znamená.
00:28:00 To když si říkáš do rytmu. Ančo černá buď mi věrná.
00:28:08 Já tě naučím jezdit během několika minut.
00:28:13 Já nechápu, jestli je to: Ančo černá, buď mi věrná
00:28:17 nebo Ančo černá, buď mi věrná? /V JINÉM RYTMU/
00:28:21 A jé ..
00:28:25 Jestli je to jako půlka nebo osminky.
00:28:29 Synkopické ježdění.
00:28:33 Jestli ten býk je tvrdej. Ještě si tam dáš nějaký tečky.
00:28:39 Jakou školu mně dáš, když přijedu na farmu?
00:28:43 Nechal bych tě pochopit rytmy Ančo černá, buď mi věrná.
00:28:47 Musí se vědět, kde cválat.
00:28:51 Ne v otevřené krajině, ale na nějaké mechové lesní cestě.
00:28:57 Kůň se pěkně boří... To jsou takový pedagogický finty.
00:29:04 Mám pravdu? Jednoznačně.
00:29:07 To budu muset jít k tobě do školy, protože já se na koních
00:29:11 pořád učím jezdit. Většinou to dopadne stejně.
00:29:14 Začíná to tím, že vkročím do stájí a kůň,
00:29:17 na kterém jezdím se už z dálky směje.
00:29:21 Zajiskří mu očička:
00:29:23 Jó, tak ty na mě dneska půjdeš. To dneska bude zábava.
00:29:28 Vždycky se s ním hodinu peru.
00:29:30 Sednu si na něho, chytnu si správně jak mám.
00:29:34 Pobídnu ho, správně jak mám.
00:29:38 Dám mu pokyn uzdičkou, aby šel doleva.
00:29:42 On jde doprava.
00:29:45 Hlavou má úplně ohnutou až k zadku a jde doprava.
00:29:49 Takhle se s ním hodinu peru.
00:29:51 To mu možná zůstalo z cirkusu.
00:29:55 Já taky, jak jsem bruslil na zimáku,
00:29:58 tak umím přešlapovat jenom do leva.
00:30:01 SMÍCH.
00:30:03 Já osobně jsem vrcholový rekreační jezdec.
00:30:06 Mám ale dojem, že kdyby byly dany, tak ty máš černý.
00:30:10 Jezdíme s kamarádama do přírody.
00:30:14 Letos jsme byli v Kanadě, v Britské Kolumbii.
00:30:18 Když byla schůze, kde jsme plánovali,
00:30:24 tak jsme byli na vážkách.
00:30:28 Oni nabízí 7 dní v sedle v panenské přírodě.
00:30:32 Ale co sprcha, co snídaně?
00:30:37 Řekli jsme si, že nám sice táhne na 50,
00:30:41 ale ještě nějaké dobrodružství vydržíme.
00:30:44 Navzájem jsme se povzbudili.
00:30:46 Malým letadlem jsme přiletěli 200 km na sever od Vancouveru.
00:30:53 Přistáli jsme na mýtině v lese, ve do srubu jsme dostali spacáky.
00:31:00 Jednou jsme přespali.
00:31:04 Bylo nás 15, posbíraných po internetu.
00:31:09 Ráno nám přidělili koně. 15 koní, 5 koní nákladních.
00:31:12 Vezli jsme si s sebou jídlo, pití a všechno, kromě pitné vody.
00:31:17 Jsme v panenské přírodě, tak nepotřebujeme něco baleného.
00:31:21 Přiklekneš k potoku, napiješ se. Krásný. Ani převařovat se nemusí.
00:31:26 Dostali jsme školení.
00:31:29 Na Jadranu žerou české učitelky žraloci.
00:31:34 V Kanadě turisty žerou medvědi. Pak nám řekli, ať se nebojíme.
00:31:40 20 koní udělá takový rachot, že medvěd,
00:31:48 který není zvyklý na turisty, je zvyklý sám si hledat potravu.
00:31:54 Hlavně Vydra se tam cítil dobře,ne? Vydra se tam cítil velmi dobře.
00:32:00 Jako doma, ne?
00:32:02 Měl tam spoustu kamarádů i bobry jsme viděli.
00:32:06 Pro jistotu jsme s sebou měli pušku,
00:32:12 ale nebylo to potřeba.
00:32:15 Jednou jsme medvěda viděli, když jsme překračovali hřeben.
00:32:20 Bylo léto, tam byl ale věčný sníh.
00:32:23 A byl tam jedné takové kapse. Měl siestu.
00:32:29 Ale protože šel vítr od něj k nám, tak jsme byli zachráněni.
00:32:38 Cítili jste ho.
00:32:41 Jasně, řekli jsme si, necháme tě žít.
00:32:49 Pak jsme měli setkání 3. druhu, teda zprostředkovaný.
00:32:56 Potkali jsme na cestě vizitku. Takovýhle pecen.
00:33:01 Nemůžu říct, že se z něj ještě kouřilo,
00:33:04 ale sálalo z něj takový medvědí teplo.
00:33:08 Byl posetý červenýma bobulemi. Náš traper sesednul, kouká a říká:
00:33:16 Žádný hodinky, žádný prstýnky, žádná protéza. Ten nikoho nepotkal.
00:33:29 SMÍCH.
00:33:34 PÍSEŇ.
00:33:39 Prázdnej byt je jako past kde růže uvadnou
00:33:49 Po tisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
00:33:56 Píšeš že odcházíš, když den se s nocí střídá
00:34:05 Vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá.
00:34:13 Píšeš: Proklínám
00:34:19 Ty tvoje ústa proklínám, tvoje oči ledový
00:34:29 V srdci jen sníh, sám a sám, nikdy úsvit nespatříš
00:34:39 Na ústa mříž, oči oslepnou Ať do smrti seš sám
00:34:52 Tvoje oči jsou jak stín a tvář den, když se stmívá
00:34:58 Stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád
00:35:06 Sám s hlavou skloněnou všechny lásky budou zdání
00:35:14 Po tisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
00:35:22 Píšeš: Proklínám
00:35:27 Ty tvoje ústa proklínám, tvoje oči ledový
00:35:37 V srdci jen sníh, sám a sám, nikdy úsvit nespatříš
00:35:48 Na ústa mříž, oči oslepnou Ať do smrti seš sám
00:36:32 Proklínám Ty tvoje ústa proklínám
00:36:41 Tvoje oči ledový V srdci jen sníh
00:36:48 Sám a sám nikdy úsvit nespatříš
00:36:55 Na ústa mříž, oči oslepnou Zůstaneš sám. Sám. A sám.
00:37:07 Ať nikdy úsvit nespatříš
00:37:12 Na ústa mříž, oči oslepnou Ať do smrti seš sám
00:37:32 POTLESK.
00:37:38 Ty umíš italsky?
00:37:42 Jsem ve fázi, kdy jim rozumím, ale ještě se ostýchám mluvit.
00:37:46 Zato umím bezvadně text pohádky, kterou tam hrajeme.
00:37:50 Když po představení přijdou a chtějí se mnou komunikovat,
00:37:55 tak jediný co jim dokážu říct, třeba na pozvání, je:
00:38:01 MLUVÍ ITALSKY. Což znamená, že nechci kus dřeva.
00:38:06 Myslel jsem, že se ti líbí Peca.
00:38:09 Kocovině říkají dřevěná hlava.
00:38:14 Tak hrajete tam italsky?
00:38:18 Hrajeme tam italsky, protože jsme si chtěli
00:38:21 vyzkoušet jaké to je, hrát v cizím jazyce, v cizí zemi.
00:38:25 Je to hrozně příjemný, protože Italové nejsou moc zvyklí
00:38:28 na tento styl divadla a už vůbec ne pro děti.
00:38:32 Tam není moc běžné, aby malé děti chodily běžně do divadla.
00:38:35 Přijeli jsme tam s pohádkou a slavíme s ní docela úspěchy,
00:38:39 protože se nám diváci vracejí zpátky.
00:38:43 V Itálii malé děti nemusí chodit do divadla.
00:38:47 Mají divadlo doma.
00:38:54 Děcko se jenom dívá. Akorát se domýšlí,
00:38:58 jestli tata nedáví maminku nebo maminka tatínka.
00:39:04 Přitom si jenom povídali o tom, co budou dělat večer.
00:39:08 Pak se vracejí jenom ti tatínkové do divadla
00:39:12 a pak s námi případně za oponou tančí Kolo, kolo mlýnský.
00:39:18 Zase se nám kolo polámalo ...
00:39:23 Je rozdíl v přístupu mezi italským a českým dítětem?
00:39:30 Ani ne. Děti jsou asi všude na světe stejný.
00:39:34 Malý rozdíl tam je.
00:39:37 Když se zeptáte českých dětí, jestli je podstatný,
00:39:41 aby byl ženich hezký, tak vychovaně řeknou, že ne.
00:39:45 Nemusí být hezký, musí mít dobré srdce.
00:39:49 Když se zeptáte italských dětí, jestli ženich musí být hezký,
00:39:53 tak řeknou: No jasně. To má být hnusný nebo co?
00:39:57 Tak zůstanu doma.
00:40:01 Vždyť se považuješ za hezkého chlapa, ne?
00:40:04 To dá rozum, ale jsem taky skromný.
00:40:08 Já kdybych byl skromný, tak se nikdy neožením.
00:40:15 Oni mají smysl pro humor.
00:40:17 Klauni Piero Renardo a Carlo Rossi s kterými někdy dělám představení,
00:40:22 tak oni dělali nějakou reklamu.
00:40:25 Piero je trochu silnější, měl modrý trikot a křidýlka.
00:40:30 Jako postava z nějakého komiksu. Už byl připevněný k provazům.
00:40:37 A šly děti do školy a říkají: Strýcu, ty opravdu umíš lítat?
00:40:44 On na to: Děcka, jděte do prdele, já nemám čas.
00:40:49 Nemám náladu, pracuju. A vy, jestli umím lítat.
00:40:53 Val, val, val!
00:40:56 Za chvíli měly děti přestávku
00:41:00 a on tam visel na těch popruzích, zpocený.
00:41:04 A děti se dívaly z okna a volaly na něj:
00:41:07 Jak ti to jde, tlusťochu?
00:41:11 SMÍCH.
00:41:13 Kdyby k nim byl přívětivější, tak by mu třeba fandily.
00:41:17 Možná by se rozdělily i o svačinku.
00:41:20 Vidíte, jakou máme dnes společnost. Mezinárodní úspěchy.
00:41:23 Ta hraje v Itálii, ten bude na Broadwayi,
00:41:26 ten má vynikající angličtinu, francouzštinu.
00:41:31 Umíš ještě nějaký jazyk?
00:41:34 Ještě gómu hantec, ne? Rozumíš plynně.
00:41:46 Když se na mě podíváš, tak je ti jasné,
00:41:50 co asi hraji ve filmech, kde je potřeba němčina.
00:41:57 Hrál jsem wermacht ... marinu ... Moje němčina je trochu omezená.
00:42:04 MLUVÍ NĚMECKY.
00:42:20 Neboj se, kemo, to je jenom kontrola.
00:42:26 Já bych přežil 2. světovou válku jenom proto,
00:42:29 že bych nerozuměl ani slovo.
00:42:33 SMÍCH.
00:42:35 Ty jsi hrál se sirem Anthony Hopkinsem?
00:42:41 No, hrál...? Hrál. To je možná moc emotivní.
00:42:51 Já jsem s ním v tom filmu toho moc nenakecal.
00:42:56 Hrál jsem bodyguarda mafiána. Němého.
00:43:00 To ne.
00:43:02 My jsme chtěli od sira Anthonyho koupit atomovku.
00:43:08 SMÍCH.
00:43:10 A když se potřeboval domluvit,
00:43:16 tak chodil za mým šéfem a já jsem ho tam nemohl pustit.
00:43:20 On měl takový dlouhý kabát a já jsem ho prohlížel.
00:43:25 Proto říkám, že jsem s ním moc nehrál.
00:43:28 Projel jsem ho ... Říkal jsem: hezký kabát.
00:43:33 Moc jsem toho s ním nepokecal, ale prošmatanýho ho mám dobře.
00:43:39 SMÍCH.
00:43:41 Oni tě obsazují hlavně kvůli té angličtině?
00:43:46 Ta angličtina se hodí hlavně proto, že ušetří na překladatelovi.
00:43:51 Když řeknou stoupni si doleva, doprava a teď odejdi úplně,
00:43:58 tady tě nepotřebujeme, tak že tomu hned rozumím.
00:44:04 A oni neztrácí čas.
00:44:07 Jinak jsou to role NAR.
00:44:12 To je co? /MLUVÍ ANGLCKY/
00:44:17 Role nevyžadující herectví. Stačí, když uneseš kostým.
00:44:25 A že obsazují zrovna tebe?
00:44:28 Vždyť říkám, kvůli komunikaci. Že vycítíš, že tam nemáš být.
00:44:35 Vím o čem mluvíš.
00:44:38 Hrál jsem Josefa Němce ve filmu o Boženě Němcové
00:44:41 a ten film byl německý. Teď to mělo premiéru.
00:44:45 Nevím, jestli to tady půjde do distribuce,
00:44:49 ale v Německu se to promítá.
00:44:52 Já německy opravdu neumím, tak jsem to hrál česky.
00:44:56 Ta, co hrála Boženu Němcovou to hrála německy.
00:45:00 Byli jsme domluvení, že když skončí,
00:45:03 tak mně stoupne na nohu.
00:45:06 SMÍCH.
00:45:08 Nestačilo počkat, až ona domluví?
00:45:10 To ale nevíš, jestli nepokračuje. Jestli nedělá dramatickou pauzu.
00:45:14 Abych se jí nepletl do pauz.
00:45:17 Požádal bych Janka Ledeckého o další píseň.
00:45:23 PÍSEŇ.
00:45:41 Podivnej vítr tě zavál sem S tou cizí holkou vypadá jak sen
00:45:50 To co je doma se počítá jenže ty jsi tady a ona ti šeptá
00:45:59 Jen jedenkrát se země točí A možná poslední je tahle noc
00:46:09 A ty se díváš dál do jejích očí Tak ji na chvíli měj rád
00:46:15 Na chvíli měj rád Na chvíli měj rád
00:46:20 Ty slzy přejdou jak přešel smích
00:46:27 A růže kvetou tam co byl věčnej sníh
00:46:32 Motýlí křídla pro tebe tu jsou Věřit jim stačí pak tě unesou
00:46:41 Jen jedenkrát se země točí Možná poslední je tahle noc
00:46:50 Ty se díváš dál do jejích očí Tak jí na chvíli měj rád
00:46:56 Na chvíli měj rád Na chvíli měj rád
00:47:26 Na chvíli měj rád Na chvíli měj rád
00:47:45 Tak už se neptej právo máš
00:47:50 Kdo chce ať nosí falešnou svatozář Ta chvíle je svatá závratí
00:47:59 A už se nikdy, nikdy nevrátí Jen jedenkrát se země točí
00:48:08 A možná poslední je tahle noc Ty se díváš dál do jejích očí
00:48:17 Tak jí na chvíli měj rád
00:48:20 Na chvíli měj rád Na chvíli měj rád
00:48:38 POTLESK.
00:48:45 Stala se mně taková věc.
00:48:48 Víte, že já nedám na Věru Chytilovou dopustit.
00:48:51 Nedávno mě dokonce nechala hrát ve svém filmu,
00:48:55 na kterém jsem nikterak jinak nespolupracoval.
00:48:58 Mučila mě, protože jsem musel dodržovat všechny texty,
00:49:02 i když jsem zvyklý si u ní vymýšlet.
00:49:05 Tam jsem musel texty dodržovat, tak jsem z toho byl nervózní.
00:49:09 Byl jsem šikanován.
00:49:12 Byla taková scéna,
00:49:15 kdy jsem se měl posadit a měl to být konec záběru.
00:49:18 Posadil jsem se, bylo ticho,
00:49:21 a tak jsem se s kolegyní Janěkovou snažil dál.
00:49:25 Pak už mě nic nenapadlo, tak jsem přestal.
00:49:28 Ozvalo se: Proč nehraješ?
00:49:32 Říkala jste, že je tady konec, a mě už nic nenapadlo.
00:49:36 Ona se vítězně podívala po celým štábu,
00:49:39 bylo tam poměrně hodně lidí a teď mně to dala:
00:49:45 No jo, už je to tady. Stáří.
00:49:53 SMÍCH.
00:49:55 Ona, která má 87,5 roku.
00:49:59 SMÍCH.
00:50:01 Vážení přátelé, loučím se s vámi. Děkuji mým vzácným hostům.
00:50:05 Bylo to krásné, krásná muzika. Krásná inteligentní žena.
00:50:08 Nadaný můj přítel, kolega. Najednou.
00:50:12 Kdybych to řekl na začátku,
00:50:14 tak bys možná zpychl i při tvé skromnosti.
00:50:18 Přátelé, kdybyste si chtěli Bolkoviny poslechnout,
00:50:22 je to možné v Českém rozhlase 2, na stanici Praha.
00:50:27 Dokonce se dají Bolkoviny číst.
00:50:30 Nikdy jsem to nezkusil, ale chtěl bych to jednou zkusit.
00:50:33 A sice v Týdeníku Televize nebo v deníku Právo
00:50:37 a samozřejmě na webových stránkách www.bolek.cz.
00:50:43 Dobrou noc.
00:50:47 Skryté titulky: Alena Pelikánová
A už jsou tu zase Bolkoviny a s nimi další hosté, kteří přijali pozvání Bolka Polívky na farmu do malebné hospůdky, aby se pohodlně usadili ke společnému stolu a popovídali si o svých zážitcích humorných a zvláštních. A tak se v této repríze můžete dozvědět, kdo ze známých herců začínal na prknech brněnského Národního divadla a co ho tu nejvíc zaujalo, k čemu je dobré mít správný přízvuk a na co potřebují herci angličtinu nebo italštinu. A taky se dozvíte, kdo ze známých osobností je velký motorkář, co s muži udělá krize středního věku, ale taky co všechno může člověk zažít při jízdě na koních, mimo jiné třeba cestou napříč Kanadou. Asi pořád není tak snadné uhádnout, kdo ze známých tváři si o tom všem s Bolkem Polívkou povídal, tak nezbývá než prozradit, že to byli herec Marek Vašut, herečka a „princezna Zubejda“ Barbora Seidlová a zpěvák Janek Ledecký se svým hudebním doprovodem.