Hostem Antonína Přidala je cembalistka Barbara Maria Willi (1998)
Barbara Maria Willi
Čtvrtek 20. 4. 2017 po půlnoci na ČT2
Přehrát
00:00:14 -Tento nástroj, to byla kdysi třešeň,
00:00:17 a vy jste byla kdysi varhanice v německé vesnici
00:00:21 zvané Staufen-Württemberg poblíž Freiburgu,
00:00:26 nedaleko francouzských hranic.
00:00:29 Jestli počítám dobře podle vašich životopisných dat,
00:00:34 byla jste tou varhanicí v místním kostele
00:00:38 od svých 13 let.
00:00:39 -Je to pravda.
00:00:41 Naše varhanice byla tak stará, že už farář říkal:
00:00:45 "Potřebujeme někoho jiného.“
00:00:47 Začala jsem velice mladá a církev si na začátku stěžovala,
00:00:52 že oni byli zvyklí zpívat pomalu, nadýchnout se v pohodě,
00:00:58 a já mladá jsem přišla a hrála jsem durch.
00:01:02 Oni se museli přizpůsobit.
00:01:05 -Kde jste se naučila hrát na varhany tak mladá?
00:01:08 -Já jsem začala na klavír
00:01:10 a pak právě ten farář říkal učiteli ve vesnici:
00:01:14 "Já potřebuji někoho na varhany.“
00:01:16 Tak on říkal: "Doporučím tu Barbaru.
00:01:19 Ona je šikovná, bude se naučit i na varhany.“
00:01:22 Tak jsem se naučila i na varhany.
00:01:24 -Potom jste studovala varhany a klavír
00:01:27 na vysoké hudební škole ve Freiburgu.
00:01:30 Ale to doporučil pan farář.
00:01:32 -V podstatě on byl první, který navrhoval,
00:01:35 abych studovala hudbu.
00:01:37 -A kdyby to nenavrhl,
00:01:38 kam byste se vypravila na studia?
00:01:41 -Nevím. Určitě klavír bych se naučila,
00:01:43 ale dlouho jsem uvažovala,
00:01:45 jestli nechci studovat medicínu nebo matematiku.
00:01:49 Dokonce jsem si říkala,
00:01:50 že pokud jsou ty přijímací zkoušky úspěšné,
00:01:54 tak studuji hudbu.
00:01:56 Když ne, tak něco jiného.
00:01:58 -Do toho kostela jste jezdila hrát na varhany
00:02:01 ještě i z vysoké školy?
00:02:03 -Na začátku ano.
00:02:05 Pak jsem to opustila,
00:02:06 protože jsem potřebovala ty svoje víkendy volné.
00:02:10 -Vy jste měla hodně práce.
00:02:12 Studovala jste celkem 7 let nejenom klavír a varhany,
00:02:15 ale taky cembalo, které jste si postupně přibrala.
00:02:19 A nestudovala jste jenom ve Freiburgu,
00:02:21 ale taky ve Štrasburku
00:02:23 a nakonec na Mozarteu v Salcburku.
00:02:26 Co vás přimělo k tomu,
00:02:28 že jste přibrala cembalo ke svým tradičním varhanám?
00:02:32 -V podstatě po čtvrtém semestru studia klavíru
00:02:39 jsem šla do cvičebny.
00:02:41 Musela jsem počkat na cvičebnu
00:02:43 a slyšela jsem Chopinovu etudu dis-moll vlevo,
00:02:47 Chopinovo preludium cis-moll vpravo,
00:02:50 taky jsem musela cvičit Chopinovu etudu c-moll.
00:02:54 Tak jsem si říkala:
00:02:56 Nemá to smysl, když všichni hrají to stejné.
00:03:00 Proč se učit Beethovenovy sonáty, když máme nádherné nahrávky,
00:03:04 když je celý repertoár známý?
00:03:07 Klavír mně nepřinesl nic nového.
00:03:11 Takže jsem se dostala do krize.
00:03:13 A v tomto okamžiku profesor na cembalo ve Freiburgu nabízel
00:03:19 kurz Interpretace staré hudby na cembalo pro klavíristy.
00:03:26 -Ten profesor měl sice německy znějící jméno,
00:03:29 ale nebyl Němec.
00:03:31 -Byl to Čech.
00:03:33 Byl to český emigrant Stanislav Heller,
00:03:38 žil v Londýně,
00:03:40 pak dostal místo v Německu
00:03:42 a byl profesorem na vysoké hudební škole
00:03:45 ve Freiburgu.
00:03:46 -A u toho jste začala s cembalem?
00:03:49 -Sice dříve jsem hrála komorní hudbu.
00:03:53 V komorním obsazení jsem doprovázela na cembalo,
00:03:59 ale profesionálně jsem začala až na vysoké škole ve Freiburgu.
00:04:05 -Učila jste se u profesora Hellera taky trošku česky?
00:04:09 -Chtěla jsem.
00:04:10 Já jsem mu navrhovala, aby mě učil i češtinu,
00:04:14 protože jazyky mě baví.
00:04:16 A on říkal: "Nikdy v životě to nebudeš potřebovat.
00:04:19 To je nesmysl.“
00:04:20 Odmítl. Bohužel.
00:04:22 -Jak se stalo, že jste se naučila česky,
00:04:25 a že žijete a působíte v Brně, to si ještě povíme, ale nejdřív...
00:04:30 Kdy jste se stala majitelkou cembala?
00:04:35 -Samozřejmě takový nástroj není levný.
00:04:39 Dlouho jsem musela uvažovat, jaký nástroj si můžu dovolit.
00:04:45 Vyzkoušela jsem různé nástroje v muzeích,
00:04:48 pak jsem navštívila jiné cembalisty,
00:04:51 informovala jsem se, jaké jsou možnosti.
00:04:54 Na konci studia jsem se rozhodla,
00:04:58 že chci přesně tento typ nástroje.
00:05:02 Je to italský typ a lákal mě kvůli zvuku,
00:05:06 i proto, že jsem měla možnost vybrat si to dřevo.
00:05:12 Já jsem se zamilovala do toho dřeva.
00:05:16 -To je tvrdé dřevo.
00:05:18 Je svou tvrdostí výhodné pro cembalo?
00:05:23 -Stavitel může stavit velice tenké luby,
00:05:27 velice jemnou rezonanční desku
00:05:31 a tzn., že celý nástroj vibruje.
00:05:35 -U těch jiných typů cembala je to jinak?
00:05:38 -U francouzských cembal je to jinak.
00:05:41 Jsou z měkkého dřeva, mají tlusté luby.
00:05:44 A tam vibruje rezonanční deska.
00:05:48 Ale nevibrují tolik ty luby.
00:05:50 -Jak se to projeví na zvuku?
00:05:53 -Ten zvuk cembala italského typu je jadrnější, silnější.
00:06:06 Velice jasně mluvící, polyfonický.
00:06:09 Každá poloha má svou barvu.
00:06:12 -Zatímco to francouzské, které jste nechtěla?
00:06:15 -Ten francouzský typ má jemný, trošičku kovový zvuk.
00:06:19 To se mně už nelíbilo.
00:06:22 -Jak levné nebo drahé je cembalo?
00:06:27 -Je to dražší než malé pianino, ale levnější než velké křídlo.
00:06:34 -Podle čeho se vybírá?
00:06:36 Podle ceny trochu, ale taky podle dřeva,
00:06:40 podle zvuku
00:06:42 a slyšel jsem,
00:06:43 že cembalo si může člověk objednat na míru.
00:06:47 Vy jste si objednala?
00:06:49 -Ano. Já mám poměrně malé ruce,
00:06:53 takže ta cembala nebyla tak standardizována.
00:06:58 Existovaly různé menzury, různé klávesnice atd.
00:07:02 Já jsem si vybrala francouzskou menzuru,
00:07:06 protože je užší než italská, takže mně to vyhovuje.
00:07:10 A také jsem si vybrala nástroj podle váhy.
00:07:13 Já vím, že musím hrát na koncertech,
00:07:16 že musím stěhovat cembalo, tak jsem zkusila,
00:07:19 jak to asi vypadá, jestli to unesou dva lidi.
00:07:23 To byl také praktický důvod,
00:07:25 proč jsem si vybrala ten konkrétní nástroj.
00:07:28 -Jak je to s barvou kláves? Ta je různá u cembal?
00:07:32 Nebo ta černá je...?
00:07:34 -Toto je typické.
00:07:35 Ty spodní klávesy jsou z ebenu, ty horní klávesy mají kosti,
00:07:43 takže ta černobílá verze je docela obvyklá.
00:07:48 Ale existují i obrácené barvy a jiná dřeva atd.
00:07:55 Je spousta možností.
00:07:57 -Uvnitř cembala je ten slavný havraní brk,
00:08:01 který se tam kdysi dával?
00:08:04 -V 17. století ano. Teď už ne.
00:08:14 Teď už je z umělé hmoty.
00:08:19 -To je ten malý trn mezi červenými výstupky?
00:08:24 -Ten drnkne strunu.
00:08:26 Když hraju klávesu, tak ta zvedá sloupek
00:08:31 a tím drnkne plektrum strunu.
00:08:35 -Plektrum neboli trsátko.
00:08:38 Cembalo je klávesový nástroj drnkací.
00:08:42 To vědí žáci ve škole,
00:08:45 ale možná to neviděli takhle zblízka.
00:08:47 Ale proč má dvě řady kláves?
00:08:50 -Protože má dva rejstříky.
00:08:55 Jedna řada sloupků se jmenuje rejstřík.
00:08:58 Tím, že ty sloupky drnknou na různých místech,
00:09:05 vytvoří dvě různé zvukové barvy.
00:09:08 -Mohla byste předvést, jak vypadají ty dvě barvy?
00:09:14 -Ten spodní rejstřík zní tak.
00:09:30 A horní rejstřík.
00:09:46 -To je Bachovo Preludium c-Dur.
00:09:48 Který manuál byste pro ně vybrala z těch dvou
00:09:52 a proč?
00:09:53 -Já bych si vybrala asi spodní, protože je otevřenější,
00:09:58 je takový měkčí.
00:10:03 Ten horní je nosový, ostrý.
00:10:07 Ten bych používala pro jiné, ostřejší věci.
00:10:11 -Jak je to s laděním těchto strun?
00:10:16 Než jsme začali natáčet, ladila jste si cembalo sama.
00:10:21 Nikdy nezvete ladiče?
00:10:23 -Ne.
00:10:24 -A jak často musíte cembalo ladit?
00:10:27 -V podstatě ladím každý den před hraním.
00:10:30 Cembalo je jenom z dřeva.
00:10:32 Nemá ocelové rameno jako klavír,
00:10:35 takže pokud se mění vlhkost, to dřevo pracuje, hýbá se.
00:10:40 A tzn., že se mění i napětí těch strun.
00:10:43 A jak housle,
00:10:45 tak i já musím ladit před každým hraním.
00:10:49 Akorát nemám 4 struny, ale sto.
00:10:53 To trvá 20 minut.
00:10:56 -Klávesy cembala jsou kratší než u klavíru.
00:11:01 -Tento nástroj je přesná kopie historických nástrojů.
00:11:07 Tím, že nemáme tisíc dílů mezi strunou a klávesou,
00:11:11 ta mechanika je velice jednoduchá.
00:11:16 Já mám velice dobrý kontakt se strunou.
00:11:19 Přesně cítím, že tady jsem na strunu
00:11:22 a tady jsem skrz.
00:11:24 Ale to vyžaduje i jinou techniku hraní.
00:11:27 Když se na klavír naučíme hrát stupnice,
00:11:33 pokládání palce,
00:11:42 na cembalo se hraje stupnice takto.
00:11:55 -Jenom dvěma prsty.
00:11:57 -Bez palce. Proč?
00:11:59 Protože když máme krátké klávesy, musíme hrát vpředu.
00:12:02 Palec je kratší než ostatní,
00:12:05 a když mám ruku tak, že ten palec hraje,
00:12:10 tak už to je dost vevnitř klaviatury.
00:12:13 -Nikdy nepotřebujete palec?
00:12:15 -Potřebuji, když hraju akordy,
00:12:17 a když ho musím používat, tak ho používám,
00:12:20 ale méně než v klavírní technice.
00:12:22 -Dobře.
00:12:23 Teď se chci zeptat na ty nevýhody cembala.
00:12:26 Historický nástroj, který byl zastíněn klavírem,
00:12:30 přece jenom není rozvinut do takových možností,
00:12:34 jaké má piano.
00:12:37 Jedna z těch známých nevýhod je ta,
00:12:39 že na cembalu není možné usměrnit sílu zvuku.
00:12:43 Není možné hrát forte a piano crescendo, decrescendo.
00:12:47 Tzn., že všechno potom zní stejně?
00:12:52 -Nezní.
00:12:53 -Jak to děláte, aby to bylo jiné?
00:12:56 -Je pravda, že nemáme velkou dynamiku.
00:12:59 Nemáme nápadnou dynamiku.
00:13:01 Ale máme něco, co já nazvu mikrodynamiku.
00:13:04 Tzn., že jsem schopna i na cembalo zdůraznit
00:13:08 několik not
00:13:10 a ulehčit jiné noty.
00:13:13 Právě v teorii hudby v 17. a 18. století,
00:13:16 všichni autoři vysvětlili,
00:13:19 že v taktu jsou rozdíly mezi těžkými a lehkými dobami,
00:13:23 že první je těžká, druhá lehká,
00:13:26 třetí zase těžká, čtvrtá lehká.
00:13:29 A teď, jak to dělat na cembalo.
00:13:31 Když mám 4 stejné noty,
00:13:37 tak zní všechny stejně.
00:13:39 Když chci zdůraznit první, musím ji hrát dýl,
00:13:43 musím krátit druhou atd.
00:13:49 A každý slyší,
00:13:50 že ty akcenty jsou na první, na třetí.
00:13:52 Můžu i obrátit.
00:13:56 Tak s tím hraju celou dobu.
00:14:00 V podstatě nehraju dvě noty stejně.
00:14:04 Vždycky zkusím najít, co ten autor chtěl,
00:14:08 jak jsou které noty důležité, které jsou lehké atd.
00:14:12 A pak vytvořím mozaiku různých délek.
00:14:18 -Hrajete občas pro změnu na klavír?
00:14:20 -Už ne.
00:14:21 -Proč už ne?
-Protože úhoz u cembala je jiný.
00:14:27 Už jsem odvykla klavíru.
00:14:30 Na klavír potřebujete víc síly.
00:14:33 A potřebujete právě dynamickou představu.
00:14:38 Na cembalo potřebujete velice jemný, lehký úhoz,
00:14:43 velice úzký kontakt se strunou nebo s klávesou.
00:14:48 A nemyslím v dynamice, ale právě v délkách tónů.
00:14:55 -Proto je víc cembalistek než cembalistů?
00:14:58 -Myslím, že to jsou spíš praktické důvody.
00:15:04 Uživit se cembalem je těžké.
00:15:08 Najít místo, buď profesuru, nebo být sólistou cembala,
00:15:16 to je těžší než u klavíru.
00:15:19 -A proto je víc žen u cembala? Ty snesou těžší věci?
00:15:23 -Možná i z fyzického důvodu, že jsou menší, drobnější,
00:15:27 a že to cembala láká z toho důvodu.
00:15:32 -Vám už vůbec neschází ta atmosféra,
00:15:35 kterou je možné vykouzlit na klavíru
00:15:38 právě různými silami zvuku?
00:15:43 -Jednak slyším nahrávky i klavíru a romantické hudby samozřejmě,
00:15:49 ale za to, že mi chybí barva nebo dynamika klavíru,
00:15:56 mám zase jiné výhody.
00:15:59 Mám výhodu, že můžu objevit jiný, nový repertoár.
00:16:04 První cembalo bylo postaveno kolem roku 1400
00:16:10 a používalo se až do roku 1800.
00:16:14 Takže máme 4 století neznámé literatury
00:16:18 a to mě láká.
00:16:20 Stará hudba je pro mě nová hudba.
00:16:23 A z toho důvodu jsem se také rozhodla pro cembalo.
00:16:27 -Objevila jste nějakého skladatele,
00:16:30 který byl málo známy do doby, než jste se do něj pustila vy?
00:16:36 -Spousta skladatelů.
00:16:38 Velice mě láká italská hudba, když mám italský nástroj.
00:16:42 A možnost tancovat na cembalo. Tzn. vytvořit takový swing.
00:16:48 Cembalo má velice konkrétní zvuk a s tím zvukem se dá pracovat tak,
00:16:55 že se vytvoří taneční swing.
00:16:58 Chci to ukázat.
00:17:01 Našla jsem zajímavého italského skladatele Bernardo Storace.
00:17:07 Víme jenom, že žil v 17. století,
00:17:11 a že tuto skladbu psal v roce 1662 v Itálii.
00:17:18 Nic víc.
00:17:44 -Vám už vyšla první kompaktní deska v Německu.
00:17:49 Jezdíte na koncerty do Německa.
00:17:52 Tam častěji než u nás?
00:17:55 -Koncertuji častěji v Německu než tady.
00:17:58 -Vy jste jednou řekla, že vás cembalo tak baví proto,
00:18:02 zvlášť barokní hudba pro cembalo,
00:18:04 že vám umožňuje hrát divadlo.
00:18:07 Jaké divadlo?
00:18:08 -Ta barokní kultura byla samozřejmě jiná.
00:18:14 Oni měli jiné vzdělání než my dneska.
00:18:20 A jedna idea v 17. století byla velice v módě.
00:18:29 A to byla idea, že hudba je řeč.
00:18:33 V podstatě baroko začalo tím,
00:18:36 že kolem roku 1600
00:18:38 florentská kameráta dělala experimenty.
00:18:43 Oni řekli: "Co se stane, když slovo je mistr hudby,
00:18:48 a ne hudba mistr slov?“
00:18:52 A oni se pokoušeli tvořit takovou hudební řeč,
00:18:58 která byla schopná vyjádřit to,
00:19:01 co slova, deklamace, drama vyjádří.
00:19:08 A tato idea byla revoluční a kopírovaná po celé Evropě.
00:19:15 Takže ta rétorická koncepce hudby
00:19:18 byla nejdůležitější idea 17. století.
00:19:23 -Jak vypadá rétorika na cembalu?
00:19:27 -Autor bohužel nepsal:
00:19:28 Tady píšu úvod, tady píšu to a to.
00:19:31 Každý interpret se musí snažit pochopit, co se děje.
00:19:36 U tohoto jsem se snažila podívat se na harmonie.
00:19:41 A podle toho jsem poznala ty části řeči.
00:19:46 Třeba úvod G-dur.
00:19:50 Dlouho se představuje G-dur,
00:19:52 a sice takovou typickou hudební figurou.
00:20:00 To je, jako bych řekla: Vážené dámy a pánové.
00:20:04 Typická společenská věta.
00:20:09 A zase pokračujeme prodlevou G.
00:20:18 Druhá taková typická věta.
00:20:20 Dovolte, abych se představila. Já jsem G-dur.
00:20:25 Až teď začíná řeč.
00:20:29 Něco nového.
00:20:38 Vykřesli tematický okruh.
00:20:40 Tam jsou různé harmonie, takže tam se popíše,
00:20:44 co všechno se bude asi diskutovat.
00:20:48 A jeden z těch, který tam sedne,
00:20:50 mluví sólově.
00:20:55 Všichni myslí, že skončil.
00:20:59 On ale...
00:21:04 ...překvapuje. Jiný argument.
00:21:07 A teď začíná diskuse.
00:21:08 Modulace, harmonie.
00:21:14 A někdo jiný najde jiný argument
00:21:23 a vede diskusi zase do G-dur.
00:21:26 Ale nesouhlasí všichni.
00:21:36 Diskutuje se velice.
00:21:42 Někdo má nový nápad.
00:21:48 Někdo jiný ještě hezčí nápad.
00:21:54 A souhlasí všichni.
00:21:59 Vedoucí si vezme slovo.
00:22:12 A teď každý cítí, že začíná konec.
00:22:23 G-dur.
00:22:28 Ještě trochu.
00:22:31 Pamatuje si na to, co se říkalo.
00:22:39 A konec.
00:22:45 -Děkuju.
00:22:47 Ale náš rozhovor ještě nekončí.
00:22:49 Nemůžeme přece pominout to,
00:22:51 že v roce 91 jste přišla do Brna,
00:22:54 kam vás doporučil právě váš první učitel cembala,
00:22:57 profesor Heller,
00:22:59 který se v tomto městě narodil.
00:23:01 A po dohodě s tehdejší rektorkou JAMU,
00:23:04 profesorkou Štěpánkovou-Veselou,
00:23:07 jste začala vést cembalovou třídu,
00:23:09 která na Janáčkově akademii nikdy v minulosti nebyla.
00:23:13 Kolik jste měla žáků?
00:23:15 -Na začátku jsem měla 5 studentů.
00:23:17 -A protože od té doby uplynulo už 7 let,
00:23:21 tedy jeden ročník jste odchovala.
00:23:24 -Už jeden ročník absolvoval.
00:23:26 -Co dělají cembalisté? Nebo cembalistky?
00:23:29 -Většinou cembalistky. Jeden cembalista mezi nimi.
00:23:33 Jedna našla místo v Kroměříži.
00:23:36 Učí cembalo na konzervatoři a na evangelické akademii.
00:23:42 Má také velkou třídu.
00:23:45 Několik z těch absolventů učí klavír a cembalo
00:23:50 na hudebních školách.
00:23:53 A dvě odešly do Francie, studovaly dál a nevím,
00:23:57 jestli se vrátí nebo tam zůstanou.
00:24:00 V podstatě si ještě rozšířily horizont.
00:24:03 -Vy jste se loni habilitovala,
00:24:07 takže jste docentka hry na cembalo.
00:24:10 Možná si vzpomenete, jaký je rozdíl mezi studenty,
00:24:15 mezi nimiž jste byla v Německu,
00:24:18 a studenty, které jste postupně poznávala tady.
00:24:22 -Rozdíl je asi v tom, že na začátku jsem měla pocit,
00:24:29 že čeští studenti nejsou zvyklí na diskuse.
00:24:32 Na takovou volnou diskusi, kde každý řekne, co myslí.
00:24:39 Oni spíš poslechli, co myslím já,
00:24:43 a pak že ano, že tak to musí být.
00:24:48 A postupně si zvykli na to, že každý může vyjádřit,
00:24:52 co on vlastně myslí.
00:24:55 Také třeba ve výuce navrhnu různé možnosti.
00:24:58 Toto místo můžeš dělat tak, tak nebo tak. Vyber si.
00:25:03 Na začátku na to nebyli zvyklí, tak se koukali, a co teď?
00:25:08 Postupně si na to zvykli a jsou schopni zdůvodnit,
00:25:13 proč se rozhodli na tu konkrétní interpretaci
00:25:16 a ne pro jinou.
00:25:18 -Vy, když jste do Brna přišla, neuměla jste česky,
00:25:21 jak jste mi říkala.
00:25:23 Jak jste se studenty mluvila?
00:25:25 -Anglicky, německy.
00:25:27 -A jak jste se učila češtinu?
00:25:30 -Několik hodin jsem měla na JAMU u lektorky němčiny.
00:25:34 Pak jsem si koupila 4 učebnice a přečetla si ty první lekce.
00:25:41 -Proč čtyři?
00:25:42 -Protože tehdy byly strašné.
00:25:47 Jedna lekce a už spousta gramatiky.
00:25:49 Tolik, že si už člověk nemohl všechno pamatovat.
00:25:53 -A vybrala jste si tu nejlepší?
00:25:55 -To byla anglická učebnice.
00:25:58 -Pomohl vám hudební sluch?
-Ano.
00:26:02 Od určité doby jsem ani neměla čas
00:26:05 chodit pořádně do výuky, nebo si pořádně přečíst lekce.
00:26:11 Tak jsem se to zkusila naučit po sluchu.
00:26:18 -Jaký pocit máte ze svých nových spoluobčanů?
00:26:21 Přijali vás snadno?
00:26:25 -Velice srdečně. Velice příjemní.
00:26:28 -Nikdo už si ani neuvědomuje, že jste Němka?
00:26:32 -Spíš myslí, že jsem Angličanka.
00:26:36 Mám asi anglický přízvuk.
00:26:38 Ale nemám pocit, že se na mě někdo kouká
00:26:41 a má nějaké rasistické cokoliv.
00:26:46 Nemám ten pocit. Už se cítím docela doma.
00:26:49 Akorát vím, že moje čeština ještě není vybroušená,
00:26:53 že potřebuje ještě další práci.
00:26:58 Ale časem. Doufám.
00:27:00 -Vy jezdíte koncertovat do Německa,
00:27:02 ale zase se sem vracíte.
00:27:05 Cítíte nějaký rozdíl mezi atmosférou
00:27:08 v těch dvou zemích v poslední době?
00:27:11 -Já jsem se rozhodla žít většinou tady,
00:27:14 protože jsem měla pocit, že atmosféra je pozitivnější,
00:27:18 že se něco hýbá, jsou velké změny.
00:27:21 Mají i nevýhody,
00:27:22 ale lidé spíš diskutují o tom, jak dobře vydělávat,
00:27:28 ale s perspektivou, že všechno je možné.
00:27:32 Už se to trošku změnilo,
00:27:34 ale ten optimismus na začátku byl ohromný.
00:27:38 -A v Německu?
-Všichni si stěžují.
00:27:42 -Na co?
-Že mají méně peněz,
00:27:45 že je velká nezaměstnanost, což je fakticky velký problém.
00:27:51 A nějak ten pocit je, že všechno jde dolů.
00:27:54 Proto jsem tam nechtěla žít
00:27:58 a chtěla jsem poznat jiné mentality, jinou kulturu.
00:28:04 Co se mně tady také líbí, je,
00:28:07 že to chování je ještě tradičnější a možná hezčí.
00:28:15 -A v Německu?
00:28:16 -Ta škola zdvořilosti se ztratila.
00:28:25 -Co radíte svým německým přátelům, když slyšíte jejich stížnosti,
00:28:30 cítíte jejich malomyslnost?
00:28:32 -Já si myslím, že měli žít tady.
00:28:35 Určitou dobu.
00:28:37 Možná, že budou spokojenější,
00:28:39 protože ty materiální podmínky v Německu nejsou tak špatné,
00:28:44 jak oni myslí.
00:28:46 A možná, že by viděli, že i když lidi mají méně peněz,
00:28:50 mají více nápadů a možná i lepší náladu.
00:28:54 -To, co říkáte o Češích a Moravanech je tak povzbuzující,
00:28:58 že by tomu slušela nějaká cembalová tečka.
00:29:19 Skryté titulky: K. Komárková Česká televize, 2014
00:29:30 .