Z očí do očí

Díly

Pavel Prošek

Čtvrtek 18. 5. 2017 po půlnoci na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:14 Pane profesore, vy máte před sebou pěkně rušný rok na Přírodovědecké

00:00:19 fakultě v Brně, kde vedete katedru Geografie. Vám za chvíli začnou

00:00:24 přednášky.

00:00:26 Kromě svých obvyklých budete mít jednu zbrusu novou -

00:00:30 Polární ekologie. Jste vedoucím týmu, který má v Antarktidě

00:00:36 postavit naši 1. polární vědeckou stanici. Stavební materiál už je

00:00:42 sbalen ve 30-ti kontejnerech a připraven k nalodění.

00:00:48 Až bude na místě, vy chcete u vylodění být?

00:00:53 Co všechno si s sebou musíte sbalit? Budete mít těžké

00:00:59 zavazadlo?

00:01:01 Já myslím, že ne. Pro práci letního období okraje Antarktidy

00:01:09 není potřeba kalkulovat s extrémně nízkými teplotami. Je potřeba

00:01:14 vybavit se obutím a oblečením, které je vodovzdorné nebo

00:01:18 vlhkovzdorné, odolné vůči vysokým rychlostem větru.

00:01:24 Teploty se pohybují kolem 0 v antarktickém létě?

00:01:27 Ano.

00:01:29 Čím si chráníte oči proti větru.

00:01:32 To souvisí s vysokými rychlostmi větru, které působí

00:01:38 na oční sliznici. Je potřeba mít dokonale těsnící brýle

00:01:46 sjezdařského typu, které oční sliznici chrání.

00:01:53 Nejde o ochranu proti ultrafialovému záření,

00:01:59 ale proti silnému větru, který může překračovat

00:02:04 až 200 km/h.

00:02:07 Takový rychlý vítr musí dělat velký rámus. Je to nebezpečné

00:02:10 i pro uši?

00:02:12 Myslím si, že to nepůsobí patologicky, ale psychicky,

00:02:18 pokud to příliš dlouho trvá.

00:02:21 Kvílení, hučení?

00:02:23 Kvílení a hukot. S tím spojené vibrace.

00:02:26 Pokud jste ve stavbě, která na to musí nějak reagovat.

00:02:30 Co udělá takové prostředí s lidským čichem?

00:02:35 Větříte něco zvláštního nebo ne?

00:02:39 Také to souvisí s větrem, ale ne s rychlostí,

00:02:42 spíš se směrem. Směr větru je určující

00:02:46 pro výrazný čichový vjem.

00:02:49 Pokud fouká právě od kolonie tučňáků nebo od

00:02:54 shromaždiště mořských savců.

00:02:57 Ten vjem je nepříjemný?

00:02:58 Velmi.

00:02:59 O tom se v cestopisech obvykle nepíše, že Antarktida páchne.

00:03:04 Ona nepáchne všeobecně. Myslím si, že spousta lidí

00:03:11 podlehla čistotě toho kontinentu, bělosti ledu a sněhu.

00:03:17 Ten zápach jim do toho schématu kombinace bílé a modré

00:03:23 nějak nezapadal, tak o něm pomlčeli.

00:03:27 Takže pobřeží je pokryto trusem?

00:03:30 Pokud jsou tam kolonie tučňáků, shromaždiště mořských savců,

00:03:37 tak pochopitelně. Tito živočichové hrají významnou roli pro přenos

00:03:45 živin z moře na pevninu.

00:03:48 Bez nich by ta pevnina byla velmi sterilní a nemohly by

00:03:51 tam existovat rostliny.

00:03:54 Z jejich vnitřností už je hnojivo?

00:03:58 Dokonale upravené hnojivo.

00:04:01 Na něm se dá také lehce skouznout, ale spíš asi na ledu

00:04:05 a jiných terénních záludnostech.

00:04:08 Co je největším terénním nebezpečím pro chůzi polárníků?

00:04:12 Tam je to velmi jednoduché. Pohyb po ledovci v létě,

00:04:19 kdy není sněhová pokrývka na sněhu ztuhlá,

00:04:25 a kdy je možné zapadnout do skrytých ledovcových puklin.

00:04:30 2. nebezpečí jsou velmi rychlé změny počasí. Člověk musí

00:04:38 kalkulovat s tím, že počasí bude horší než to,

00:04:41 za jakého vychází.

00:04:44 Musím kalkulovat vždycky s tou extrémní variantou.

00:04:50 Vychází se ve dvou?

00:04:53 Zpravidla ve dvou. Není na to předpis.

00:05:00 Vedoucí výpravy si většinou toto pravidlo hlídá.

00:05:04 Rozhodně s vysílačkou?

00:05:06 Rozhodně s vysílačkou a záznamem času odchodu,

00:05:12 místa určení a času návratu.

00:05:14 Zdravotní kondice se vyžaduje optimální?

00:05:18 Zdravotní kondice ta je předurčena předchozí kontrolou.

00:05:24 Každý člen výpravy by měl absolvovat zdravotní prohlídku.

00:05:30 Státy, které jsou zabydleny v Antarktidě, mají velmi dokonalé

00:05:34 a obsáhlé dotazníky na toto téma.

00:05:37 Mají také zdravotníky a lékaře pro případ onemocnění?

00:05:40 Zpravidla každá početnější výprava má lékaře.

00:05:47 Jak se dopravuje vážně zraněný člověk do nemocnice na pevnině?

00:05:54 To je problém, který se musí řešit individuálně a neexistuje

00:05:59 na něj žádný jednoznačný recept.

00:06:03 Zpravidla se to řeší snesením člověka z extrémního prostoru

00:06:09 do prostoru, kde je možné, aby přistál vrtulník,

00:06:12 přetransportování na nějakou z antarktických základen.

00:06:16 Tam podle situace zafixování zraněného a hledání cesty

00:06:23 na pevninu.

00:06:26 Může se stát, že i banální záležitost, jako bolavý zub,

00:06:34 překvapí polárníka. Co potom?

00:06:36 Může.

00:06:38 Stalo se vám to někdy?

00:06:39 Mně ne. Mně pouze vypadla plomba. Naučil jsem se opravovat ji sám.

00:06:45 Byl tam základní materiál pro dentistu. Byla tam sádra,

00:06:48 zrcátko, špachtlička a já jsem si každý den

00:06:52 vyměňoval plombu v zubu.

00:06:58 Takové extrémní podmínky někdy znamenají samotu,

00:07:02 někdy nemožnost vycházet ven, ponorkovou nemoc.

00:07:10 Jaké další emoční šoky a krize polárníkovi hrozí?

00:07:16 Pane doktore, musíte být vždycky připraven na to,

00:07:19 že budete v extrémním nebo velmi zvláštním

00:07:21 společenském prostředí.

00:07:24 Budete ve velmi malém prostoru, téměř zavřen se skupinkou lidí,

00:07:31 které za chvíli poznáte téměř zpaměti.

00:07:35 S tím jsou spojeny konflikty mezi lidmi, ale i vzplanutí

00:07:45 jakýchsi přátelství, dokonce i vztahy milostné

00:07:48 se občas vyskytnou, pokud se ve výpravě nachází žena,

00:07:54 což je situace, kterou zpravidla musí řešit vedoucí výpravy.

00:07:59 Musí ji nějak ukormidlovat. To je samostatná kapitola.

00:08:08 Tyto emoce, ať už jsou pozitivní nebo záporné, bezprostředně

00:08:13 po odjezdu z Antarktidy velmi rychle vychladnou,

00:08:17 protože člověk se vrací do svého společenského standardu

00:08:21 a chová se úplně jinak, než pár týdnů před tím.

00:08:25 Vy se nechystáte na takovou cestu poprvé.

00:08:32 Vaše zkušenosti vás vybavují jako vedoucího týmu,

00:08:38 který bude pracovat na ostrovu Jamese Rosse.

00:08:42 Kde ten ostrov přesně leží?

00:08:46 Nachází se v bezprostřední blízkosti severovýchodního okraje

00:08:56 nebo hrotu Antarktického poloostrova.

00:08:59 Asi v této části.

00:09:03 Ten ostrov se jmenuje podle anglického polárníka

00:09:08 z 19. století Jamese Rosse. Vaše základna se měla původně

00:09:14 stavět v zátoce Brandy. Kdo byl Brandy?

00:09:20 Brandy nebyl, Brandy je ženského rodu a je to alkoholický nápoj,

00:09:25 pane doktore.

00:09:30 Ten název pochází ze způsobu léčení nemocného psa

00:09:34 britské výpravy, kterému brandy pomohla postavit se na nohy

00:09:40 a mohl pokračovat v tažení saní.

00:09:45 Od tohoto okamžiku získala tato zátoka tento název.

00:09:49 Pak to není ojedinělý křest, protože jsou tam zátoky

00:09:53 podobného jména.

00:09:56 Ano, je tam Whisky bay, ale to už bylo pojmenování

00:10:03 v následné sérii, aby byl dodržen styl.

00:10:07 Jak se na takový ostrov dostanete? Po moři, nebo vzduchem?

00:10:11 Kombinováním obou možností. Náklad bude dopravován lodí

00:10:18 z Rotterdamu do Patagonie. Tam bude překládán na loď,

00:10:22 která je schopná manévrovat v oblasti Antarktidy.

00:10:26 Tam přisedne letecky dopravená montážní četa.

00:10:29 Pak už následuje vylodění na pobřeží ostrova James Ross.

00:10:34 Proč jste si vybrali tento ostrov, který neodpovídá běžné představě

00:10:39 o romantické antarktické krajině. Toto je jakási vegetační oáza,

00:10:50 kde led ani sníh není vidět.

00:10:53 Ne tak zcela. Jeho severní část. 2/3 jsou pod klasickým ledovcovým

00:11:01 příkrovem, jehož vrchol lehce překračuje vrchol Sněžky.

00:11:07 Asi 1690m.

00:11:10 Ale vaše základna bude stát na mořské terase

00:11:13 asi 10m nad mořem.

00:11:16 Bude stát na mořském břehu nikoli mezi sněhem a ledem.

00:11:22 Z důvodu vylodění a stavby stanice a 2. důvod je vázán na budoucí

00:11:34 vědecký program, který předpokládá

00:11:38 deglaciované území.

00:11:42 Roste něco na takovém území?

00:11:45 Není toho mnoho, ale roste.

00:11:47 Co to je?

00:11:49 Na ostrově James Ross jsou to hlavně mechy a lišejníky.

00:11:55 Lišejníků je tam registrováno asi 35 druhů. Pokud jde o mechy,

00:12:03 tak asi 8 druhů.

00:12:08 Co se týče rostlin, tak je to všechno.

00:12:13 Jinak jsou tam sladkovodní sinice.

00:12:19 Zvířata ani vyhledávat nebudete, nebudou předmětem vašeho výzkumu?

00:12:25 Ne, nebudou. Pro vlastní lokalizaci stavby

00:12:29 by byla nepříjemným faktorem. Dnes se dbá na to, aby stanice,

00:12:35 které se budují, nebyli v blízkosti kolonie ptáků,

00:12:42 aby nebyli v blízkosti porodnic mořských savců,

00:12:47 protože ta stanice vždycky ruší.

00:12:50 Dnes z důvodu ochrany prostředí se na to velmi dbá.

00:12:58 Ta základní otázka. Proč Česká republika staví

00:13:01 polární základnu v Antarktidě? Vy na ni máte jistě ráznou odpověď.

00:13:09 K takové odpovědi se opravdu člověk časem propracuje.

00:13:16 Proč? Protože Antarktida je součástí naší planety,

00:13:21 protože součástí naší planety je i lidstvo, tak se nemůžeme

00:13:27 z této provázanosti nijakým způsobem vyčlenit.

00:13:33 Antarktida je kontinent, který výrazným způsobem

00:13:35 ovlivňuje klima.

00:13:37 I naše klima?

00:13:39 I naše klima.

00:13:40 Jak?

00:13:41 Tím, že ovlivňuje celý systém mořských proudů. Jak povrchových,

00:13:45 tak hlubinných, které přes Antlantik zasahují

00:13:50 až do prostoru Anlantiku severního a tím se dostávají do vzdálenosti,

00:14:00 která může ovlivnit charakter klimatu v Evropě.

00:14:05 Ale v Antarktidě je něco kolem 50-ti stanic z různých zemí.

00:14:14 Není jich už dost na zkoumání klimatu a vlivu na celou planetu?

00:14:20 Tady jsme u filozofické otázky: Co je to dost a co je to málo?

00:14:28 Já si myslím, že Antarktida je a bude velmi dlouho

00:14:32 velice potřebným objektem pro řadu výzkumných činností.

00:14:44 Už jsem mluvil o vlivu na klima. Současně s tím, že se podepisuje

00:14:48 na atmosférické a oceanické cirkulaci celé planety,

00:14:53 je také významným stabilizátorem klimatu.

00:14:57 Kdyby nebylo toho obrovského objemu ledu a sněhu,

00:15:03 bylo by naše klima daleko variabilnější v krátké sekvenci.

00:15:09 Takže toto je velice důležitý faktor.

00:15:13 Antarktida je velice zajímavá pro biology, protože

00:15:20 na ní se vyvinuly organismy, které mají neuvěřitelné

00:15:26 mechanizmy aklimatizace, mechanizmy fyziologické.

00:15:30 V poslední době se tyto organismy začínají zkoumat z toho hlediska,

00:15:37 že by mohly být z hlediska naší planety blízké

00:15:41 potencionálnímu životu na Marsu.

00:15:45 Nedaly by se zkoumat v nějakých extrémně chladných

00:15:48 krajích bližších než Antarktida?

00:15:51 Ano, musel byste je vytrhnout z jejich prostředí a pracovat

00:15:54 s nimi takříkajíc doma. Ono se to tak dělá.

00:15:59 I na naší fakultě pracují fyziologové rostlin

00:16:03 se speciálními klimatizačními komorami,

00:16:07 ve kterých sledují v umělém vytvoření

00:16:11 životní funkce lišejníků.

00:16:15 To je tak jako by člověk studoval tropy v sauně.

00:16:18 Přesně tak. Nebo studoval chování zvířete

00:16:23 v zoologické zahradě.

00:16:26 Další námitka. Proč se nespojíte s jinou stanicí

00:16:30 a nepracujete na ní pohostinsky.

00:16:36 Začali jsme v Antarktidě koncem roku 94.

00:16:43 Od té doby až dodnes jsme stále hosty na některé

00:16:47 z antarktických stanic. Na hostitele si nemůžeme stěžovat,

00:16:55 to bychom byli nevděční. Ale pořád jste v pozici hosta

00:17:01 a musíte se přizpůsobovat logistickému režimu

00:17:04 dotyčné stanice, pracovnímu režimu.

00:17:11 To jsou argumenty, kromě toho, že česká věda je v Antarktidě

00:17:18 schopná něco dělat. To jsme si dokázali.

00:17:24 Vedlo nás to k tomu, abychom uvažovali o vlastní stanici.

00:17:29 Úvahy se konkretizovaly a nakonec se vyvinuly do projektu,

00:17:35 který byl realizován.

00:17:37 Dnes je to, jak jste na začátku pravil,

00:17:39 v té fázi, že je naloženo, sbaleno, dá-li pán Bůh,

00:17:42 na podzim letošního roku se bude převážet.

00:17:46 Vy jste přesvědčeni, že můžete být stejně dobří

00:17:49 jako vědci z velmocenských států?

00:17:53 Já to vím. Měli jsme možnost se srovnat.

00:17:58 Už tím, že jsme pracovali na jiných stanicích.

00:18:00 Ty stanice byly 4. Víme, že se nemáme za co stydět.

00:18:09 Jsme nejen myšlenkovým potenciálem, ale i přístrojovým

00:18:17 vybavením na úrovni srovnatelné s jinými státy.

00:18:24 Vybrali jsme si vědní disciplíny v takovém propojení a kontextu,

00:18:29 abychom mohli absolvovat dobrou práci

00:18:34 a abychom dosáhli dobrých výsledků.

00:18:38 V Antarktidě si musíte uvědomit, že se musíte začlenit do mozaiky

00:18:43 činností ostatních organizací, které tady působí.

00:18:50 Nejde vymyslet si, že budete pracovat

00:18:53 na ekologii tučnáků, když už byla zpracovávána

00:18:58 desítky let dozadu. Člověk si musí najít místo

00:19:04 v mozaice, aby bylo nové a zajímavé pro ostatní,

00:19:10 kteří se angažují.

00:19:15 Investorem je Ministerstvo školství,

00:19:18 provozovatelem Masarykova universita v Brně.

00:19:23 Stavba stanice přijde na 50miliónů.

00:19:26 Její roční provoz na 3/4miliónu.

00:19:31 Jak stanice bude vypadat?

00:19:34 Je koncipována tak, že bude mít hlavní budovu.

00:19:40 Ta bude poskytovat prostředí pro práci,

00:19:44 odpočinek a osobní potřeby pro asi 15 pracovníků.

00:19:56 Všechny ostatní objekty, kterých je 9,

00:20:02 budou představovat technické zázemí pro hlavní budovu.

00:20:08 Budou mít funkci výroby energie, zajišťování vody pro provoz

00:20:14 stanice, odpadní hospodářství.

00:20:20 Odkud se bere voda na vaření a na pití v Antarktidě?

00:20:26 My budeme odebírat vodu z potoka, který je živen tajícím sněhem.

00:20:34 Není to voda příliš kvalitní. Je to voda příliš měkká,

00:20:40 když to řeknu lidově. Musíme nechat udělat rozbor,

00:20:45 ale bude používána pro technické činnosti, hygienu a na vaření,

00:20:51 ale jako pitná asi nebude vhodná.

00:20:56 Odkud budete brát pitnou vodu?

00:20:59 Tu si musíte vozit v PET lahvích. Není jiná možnost.

00:21:03 Co uděláte s prázdnými PET lahvemi?

00:21:05 Ty se dostávají do systému zpracování odpadů,

00:21:10 který musí být velmi přesně definován, technicky zajištěn

00:21:15 a je předurčen přílohou antarktické smlouvy,

00:21:22 která se týká ochrany životního prostředí.

00:21:28 Konkrétně je to spalovací pec, kterou tam přivezete?

00:21:31 Ano. Budeme řešit otázku kapalných, pevných

00:21:35 a plynných odpadů. Pec je jedno ze zařízení,

00:21:40 které není české, ale norské výroby.

00:21:44 Bude sloužit k likvidaci spalitelných odpadů

00:21:50 i tenkého polyethylenu
- PET lahví.

00:21:54 Energii budete brát z větrných elekráren,

00:21:57 ze slunečních kolektorů a z naftových motorů?

00:22:03 Ano.

00:22:04 Z čeho se staví ta budova? Z jakého materiálu,

00:22:10 aby odolal mrazům?

00:22:16 Na to byla použita kanadská technologie, kterou do ČR

00:22:24 přivezl jeden Čechokanaďan.

00:22:27 Je to materiál, který se velmi osvědčil v kanadské Arktidě.

00:22:31 Kdybych to měl jednoduše popsat: jsou to panely,

00:22:36 které jsou vyrobeny kombinací z dřevoštěpkových desek

00:22:40 mezi nimiž je polystyrénová výplň.

00:22:43 Z kovu se nestaví polárnické budovy?

00:22:46 Může se stavět, ale není to vhodný materiál u pobřežních stanic,

00:22:53 kde jsou neustále v atmosféře přítomny aerosoly z mořské vody,

00:23:00 které působí velmi agresivně na jakýkoli kov.

00:23:03 Když jste o tomto projektu přesvědčoval různé lidi,

00:23:08 jak reagovali? Laxně, nebo s dobrodružným zápalem?

00:23:14 Měli jsme štěstí, že naprostá většina

00:23:19 nereagovala ani tak, ani tak. Dívali se na to velmi rozumně,

00:23:24 že je to pro českou vědu i stát velmi užitečná akce

00:23:32 z pohledu reprezentace.

00:23:40 Vždycky jsme akcentovali tu skutečnost, že nám nejde

00:23:44 o dobytí nejhlubší trhliny, přeskočení nejhlubší díry

00:23:48 na Antarktidě nebo vylezení na nejvyšší vrchol.

00:23:51 My tam jedeme zkoumat.

00:23:55 Nejdete ani zkoumat přežití člověka v extrémních podmínkách

00:23:58 fyzické a psychické zátěže, jak se to dělá při

00:24:01 náročné turistice?

00:24:03 Nebudeme to potřebovat, protože pokud máme pracovní bod

00:24:09 - vědecký program, tak pro tým lidí,

00:24:12 kteří na tom budou pracovat, musíme zajistit podmínky pro to,

00:24:16 aby měli čas pro svoji práci nejméně okolních starostí.

00:24:27 Stanice bude v provozu po celý rok?

00:24:30 Nikoliv. V 1. sezónách pouze v létě.

00:24:33 Budeme sbírat zkušenosti. Konstrukce stanice umožnuje

00:24:36 celoroční práci, takže perspektivně,

00:24:39 pokud to bude potřeba, bude v provozu i v zimě.

00:24:43 Co je hlavní ve výzkumném projektu, když to nemá být

00:24:47 jedinečný legendární objev?

00:24:52 Je to komplexní pohled na ekosystémy pobřežních

00:24:56 antarktických oáz. Tedy jediných míst,

00:24:59 na kterých je v Antarktidě uchycen život.

00:25:02 Nám jde o to, abychom poznali funci tohoto ekosystému

00:25:07 z hlediska vnějších faktorů, vnitřních procesů.

00:25:11 Abychom poznali jeho strukturu, abychom ho mohli modelovat.

00:25:15 Poznatky z výzkumu potom poskytnete volně mezinárodní

00:25:19 veřejnosti, nebo je nejdřív budete někdo zpracovávat,

00:25:22 soustřeďovat?

00:25:24 To je naše povinnost. Jak publikovat průběžná data,

00:25:30 výsledky, tak finální výsledky.

00:25:33 V rámci antarktických výzkumů panuje všeobecná otevřenost.

00:25:37 Nehlásí se vám lidé, kteří se o vaší základně dočetli

00:25:42 a chtěli by na ní pracovat, nějak pomáhat,

00:25:46 třeba si i pobyt zaplatit, jen aby se dostali

00:25:49 do takového zajímavého kraje?

00:25:52 To víte, že hlásí. Většinou to jsou lidé,

00:25:57 kteří nemají ve svém rejstříku vědeckou práci.

00:26:01 Je to jakási snaha využít této možnosti k prožití dobrodružství.

00:26:10 Snažím se jim těžko vysvětlit, že o dobrodružství tu nejde.

00:26:14 Koho vybíráte pro tuto výpravu? Svoje žáky, kolegy,

00:26:19 spolupracují i jiné univerzity?

00:26:22 V rámci těchto polárních aktivit existuje v ČR dost velká skupina

00:26:29 lidí, kteří odborně zapadají do mozaiky budoucího týmu.

00:26:35 Novodobá česká tradice polárních výzkumů trvá od roku 85.

00:26:43 Za tu dobu se vytvořil tým lidí, kteří mají zkušenosti,

00:26:49 a kteří dosáhli i zajímavých výsledků.

00:26:52 Kdybych měl jmenovat instituce: mimo naší fakulty

00:26:57 počítáme s účastí pracovníků z České geologické služby,

00:27:03 Botanického ústavu akademie věd, Jihočeské university...

00:27:06 těch institucí je poměrně hodně.

00:27:09 Pane profesore, šťastné nalodění, sťastné vylodění,

00:27:13 co nejlepší počasí.

00:27:15 Kdy by měla být stanice dostavěna?

00:27:20 Kdyby všechno vyšlo jak potřebujeme,

00:27:24 pokud nám bude přát počasí, hrubá stavba stanice by měla být

00:27:29 dokončena někdy v únoru 2004.

00:27:33 Teprve potom přiletí výzkumníci a výzkumné práce začnou kdy?

00:27:39 O rok později. Počátkem následujícího

00:27:42 jihopolárního léta.

00:27:46 Skryté titulky: Jana Kubíčková .

0 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly147

Následující díl

Hostem Antonína Přidala je polárník Pavel Prošek (2003)

Jak se cestuje k Jižnímu pólu a proč vlastně? Na co člověk nesmí zapomenout, aby v extrémních podmínkách přežil? Jak udrží spojení se světem? V čem se zážitky zkušeného polárníka liší od laických představ? Co se dá v Antarktidě ještě vybádat a prozkoumat? Stojí za to vybudovat tam českou vědeckou stanici? Jak se pro ni vybírá místo? Které mezinárodní instituce musejí takový projekt posoudit? A proč se připravuje český zákon o Antarktidě? O tom bude v zářijovém pořadu Z očí do očí debatovat Antonín Přidal s vedoucím týmu, který českou antarktickou stanici začne brzy stavět. Je to profesor Pavel Prošek z katedry geografie Masarykovy univerzity.