Pohled do gastroenterologie
00:00:18 Jedním z nepříjemných druhotných příznaků
00:00:22 našeho trávení je plynatost.
00:00:24 Denně vyprodukujeme asi litr plynů,
00:00:27 které jsou odpadním produktem
00:00:29 bakteriálních procesů probíhajících ve střevech.
00:00:32 Známý zvuk i zápach
00:00:34 jsou však jen vrcholkem pověstného ledovce.
00:00:37 Velké množství střevních plynů proniká do krevního oběhu
00:00:41 a jsou pak dýcháním postupně uvolňovány do ovzduší.
00:00:44 Naše střeva se však neúčastní pouze trávicích procesů.
00:00:48 Žádný jiný tělesný orgán
00:00:51 nereaguje na stres či na duševní napětí rychleji než střeva.
00:00:55 Jsou střeva skutečně orgánem,
00:00:57 který řídí náš imunitní systém a ovlivňuje duševní pochody?
00:01:07 Česká televize uvádí německý dokument
00:01:10 Naše střeva.
00:01:17 Naše trávicí soustava je v jazyce pevně ukotvena
00:01:21 a připomínají ji četná rčení:
00:01:23 žaludek jako na vodě,
00:01:25 cítím to ve vnitřnostech, stojí to za ...
00:01:29 Není snad nutno připomínat, v kolika dalších lidových rčeních
00:01:33 figuruje konečný odpadní produkt našich trávicích procesů.
00:01:37 Trávicí orgány nemají dobrou pověst,
00:01:40 přestože pro nás tvrdě pracují.
00:01:42 Za rok strávíme 176 kilogramů zeleniny,
00:01:45 téměř 100 kilogramů masa a ryb a také několik set litrů tekutin.
00:01:49 Denně z toho vznikne asi 220 gramů stolice.
00:01:55 Správnou funkci střev podporují
00:01:58 bilióny bakterií a hub žijící v našich útrobách.
00:02:04 Naše tenké střevo vstřebává živiny
00:02:07 a předává je krvi.
00:02:09 Používá k tomu velké množství klků.
00:02:13 Povrch tenkého střeva je mnohonásobně zvětšený tím,
00:02:16 jak je zprohýbaný.
00:02:18 Jeho plocha 400 m2 je větší než tenisový kurt.
00:02:24 V tenkém střevě žijí jeho malí, ale důležití pomocníci:
00:02:28 bakterie a houby.
00:02:31 Bez nich by tenké střevo nebylo schopno štěpení živin,
00:02:35 což zdaleka není jeho jediná funkce.
00:02:39 Člověk denně sní několik více či méně zdravých jídel.
00:02:45 Němci dávají přednost masu a bramborám,
00:02:49 Islanďané mají rádi ryby, Indové konzumují hodně zeleniny.
00:02:54 Znamená to snad,
00:02:56 že lidská střevní flóra se vyvíjí podle toho,
00:02:59 co lidé převážně jedí.
00:03:00 Dle některých názorů by to mělo být logické.
00:03:03 Skupina vědců z Heidelbergu
00:03:05 však ve studii zveřejněné v roce 2011 tvrdí,
00:03:08 že ve světě existují pouze 3 typy střevní flóry
00:03:12 a to nezávisle na tom, co jíme,
00:03:14 kde žijeme a do jaké kultury patříme.
00:03:17 Typ střevní flóry získáváme už při narození
00:03:20 a ta se pak po celý život nemění.
00:03:23 Když to tvrdí věda, zajímá mne, k jakému typu patřím
00:03:26 a jaký dopad to má na mé zdraví.
00:03:33 Abych se o tom něco dozvěděl,
00:03:35 jedu do univerzitního Heidelbergu, kde sídlí EMBL,
00:03:39 což je Evropská laboratoř molekulární biologie.
00:03:49 Peer Bork tady se svým týmem
00:03:52 zkoumá složení mikrobiální flóry střev.
00:03:56 Testuje, které bakterie žijí v lidských střevech
00:03:59 a jaké jsou mezi nimi rozdíly.
00:04:02 Jeho vědci již léta
00:04:04 analyzují vzorky stolice lidí z celého světa
00:04:07 a srovnávají při tom profily jejich DNA.
00:04:12 Pomoci nejnovějších metod zjistili,
00:04:15 že ve vnitřnostech existuje mnohem více bakterií,
00:04:18 než se doposud soudilo.
00:04:21 Jen ve střevech jich žije asi tisíc různých druhů.
00:04:24 Bude velmi těžké je všechny rozeznat a popsat,
00:04:28 protože jejich genom obsahuje přes devět biliónů znaků.
00:04:31 To je tolik informací,
00:04:33 kolik je obsaženo v jednom a tři čtvrtě miliónu biblí.
00:04:43 Zkoumali jsme lidi z různých zemí,
00:04:46 abychom zjistili, jak se liší jejich střevní flóra.
00:04:50 Domnívali jsme se, že Japonci, kteří jedí spoustu ryb,
00:04:54 budou mít ve střevech jiné bakterie
00:04:57 než třeba známí pijáci vína Francouzi.
00:04:59 K našemu překvapení se ukázalo,
00:05:02 že zmíněné 3 druhy střevní flóry se vyskytují u lidí bez ohledu
00:05:06 na geografický původ, věk, váhu a výšku.
00:05:09 A také nezávisle na pohlaví.
00:05:13 V lidské populaci existují 3 typy střevní flóry.
00:05:17 Je to něco podobného krevním skupinám
00:05:20 a odlišnosti jsou dány převládajícím genomem bakterií.
00:05:23 První typ je bakteroid,
00:05:26 druhý prevotellum, třetí ruminococus.
00:05:31 Zaslal jsem laboratoři vzorek stolice.
00:05:34 Chci vědět, jaký typ střevní flóry mám
00:05:36 a zda mi nehrozí nějaká abnormalita.
00:05:41 Vy patříte k prvnímu typu, tomu, u něhož převažují bakteroidy.
00:05:46 Ve vašich střevech existuje zdravá diverzita
00:05:49 a není tam nic, co by vzbuzovalo obavy.
00:05:52 Bakteroidy velmi dobře fungují při štěpení uhlovodanů
00:05:55 a tedy se výborně osvědčují při zpracování všech cukrů v těle.
00:06:00 Na tomto diagramu je typ mé mikrobiální flóry uprostřed
00:06:04 a je označen hvězdičkou.
00:06:07 Každá barva označuje jiný typ střevní flóry
00:06:10 a každá tečka představuje více než tisíc zkoumaných osob.
00:06:15 Bork se svým týmem usiluje
00:06:17 o něco víc než o popis skladby střevní flóry.
00:06:21 V některých případech nachází i souvislosti
00:06:24 mezi flórou a nemocemi.
00:06:27 Stále rozšiřujeme seznam nemocí, pro které máme spolehlivé údaje.
00:06:31 Dnes je to rakovina střev a diabetes 1. i 2. typu
00:06:35 a máme data i pro chronická zánětlivá onemocnění
00:06:39 jako je třeba Crohnova nemoc a snažíme se definovat další.
00:06:43 Záleží na tom, jak rychle bude výzkum pokračovat.
00:06:46 Každý rok přináší nové objevy.
00:06:50 V mém vzorku naštěstí není nic chorobného.
00:06:54 Z hlediska nemocí,
00:06:56 pro které máme dostatek údajů, jste zcela v pořádku.
00:07:00 Pravděpodobnost, že onemocníme určitou chorobu,
00:07:03 nezávisí jen na tom, k jakému typu střevní flóry patříme,
00:07:06 protože kromě typových bakterií máme i své vlastní.
00:07:10 V tomto ohledu jsou mezi lidmi skutečně výrazné rozdíly.
00:07:16 Oba máme ve střevech e-coli.
00:07:20 Všichni je máme, ale každého zatěžují jinou silou.
00:07:24 Množství mých e-coli se určitě liší od toho,
00:07:28 kolik jich máte vy,
00:07:30 protože každý člověk má vlastní profil bakteriální flóry.
00:07:35 Když sním něco a zavedu si do těla více těchto bakterií,
00:07:39 většinou k ničemu nedojde.
00:07:41 Mé tělo je pod stále stejným tlakem.
00:07:44 Nevíme však, kolikrát za život musí takovému náporu odolávat.
00:07:48 Domníváme se, že odolnost vůči této zátěži je u lidí různá.
00:07:53 Zde je možno sledovat,
00:07:55 že typ střevní flóry se může v určitých případech načas změnit.
00:07:58 Červená čára sleduje změny složení střevní flóry
00:08:02 u pacienta léčeného antibiotiky.
00:08:04 Po přeléčení se poměry mezi mikroorganismy obnoví.
00:08:10 Množství a variabilitu druhů střevních bakterií
00:08:14 žijících v našich střevech si dnes můžeme nechat zjistit.
00:08:18 Peer Bork založil on-linové společenství
00:08:21 pro výzkum střevní flóry nazvané My microbes,
00:08:24 tedy Mé mikroby a lidé se střevními potížemi
00:08:27 mu mohou zaslat k rozboru vzorek stolice.
00:08:30 Bork chce získat dostatečně velkou databázi
00:08:33 potřebnou pro výzkum střevních chorob.
00:08:40 Založil jsem to, protože po publikaci oněch tří typů břišní flóry
00:08:44 jsem měl spoustu telefonických dotazů.
00:08:50 Někteří se na mne obraceli i proto,
00:08:52 že nám chtěli napomoci hledat řešení
00:08:55 našich vědeckých problémů.
00:08:58 Všem testovaných jedincům samozřejmě zasíláme výsledky.
00:09:03 Chceme soustředit data 5 tis. respondentů.
00:09:06 To nám umožní vytvořit obraz střevní flóry
00:09:08 celé lidské populace.
00:09:11 Tato testovací procedura je pracná
00:09:14 a lidé podstupující testování musí za ně platit.
00:09:19 Stojí to okolo 850 eur.
00:09:23 Čím více lidí pro testování získáme,
00:09:25 tím vyšší je pravděpodobnost,
00:09:27 že budeme v predikci chorob přesnější.
00:09:29 Naším cílem je vyvinout takový test,
00:09:32 který odhalí střevní nemoci dříve, než naplno propuknou.
00:09:42 Vědci jsou dnes teoreticky schopni
00:09:45 zjišťovat antibiotické rezistence organismu,
00:09:48 ale aby si mohli být zcela jisti,
00:09:51 potřebují k porovnání velké množství vzorků.
00:09:57 Teď už znám své mikroby a vím,
00:10:00 které se nejvíc účastní mého trávení.
00:10:03 Ale co tyto informace pro mne prakticky znamenají?
00:10:07 Mohu na jejich základě zlepšit své zdraví například tím,
00:10:11 že se budu racionálněji stravovat?
00:10:15 Pro odpověď na tuto otázku jsme si zajeli do Hohenheimu.
00:10:19 Stephan Bischoff zkoumá se svým týmem souvislosti
00:10:23 mezi dietami a střevními bakteriemi.
00:10:25 Můžeme snížit svou váhu změnou složení střevní flóry?
00:10:38 To bych si nedovolil tvrdit, protože dnes není známo,
00:10:41 do jaké míry střevní flóra ovlivňuje náš sklon k tloustnutí.
00:10:46 Zatím to nemůžeme doložit přesnějšími údaji,
00:10:49 ale myslím, že na to působí tak z 5 až 10 procent.
00:10:55 Samozřejmě, že rozhodující je stále to,
00:10:56 jak hodně jíte a zda cvičíte.
00:11:01 Tyto věci jsou obecně známy
00:11:03 a střevní flóra může tomu jen trochu napomoci.
00:11:06 Klást si takové otázky
00:11:08 však může být pro náš výzkum prospěšné.
00:11:12 Myslím si, že to ještě nějakou dobu potrvá,
00:11:15 než najdeme řešení.
00:11:19 Jdu si promluvit s 41letou paní Jacqueline de Rieseovou,
00:11:25 která od dětství bojuje s obezitou.
00:11:27 Na její váze se podepsala i 2 těhotenství
00:11:30 a ona dlouho nebyla schopna zhubnout.
00:11:34 Mohu se vás zeptat,
00:11:36 kolik kilogramů jste do dneška shodila?
00:11:40 35.
00:11:43 To je dost.
00:11:45 Co všechno jste v minulosti dělala pro to, abyste zhubla?
00:11:49 To, co mnozí.
00:11:51 Užívala jsem přípravky pro hubnutí,
00:11:53 jedla jsem nízkokalorická jídla, stále jsem se vážila.
00:11:56 Nic nepomáhalo.
00:12:00 Zažila jsem samozřejmě i pověstný jo-jo efekt.
00:12:06 Jacqueline se účastní komplexní výzkumné studie
00:12:09 nazvané Hubnu v zájmu vědy.
00:12:12 Ta má zjistit, jak se mění složení mikrobiální flóry
00:12:16 v procesu hubnutí od počátku až po udržení nové váhy.
00:12:22 Vědci rozeznávají 3 fáze snižování váhy.
00:12:26 V první fázi klesá rychle,
00:12:28 pak jsou však zkoumané osoby vedeny k tomu,
00:12:31 aby váhu shazovaly pomalu a ne snižováním množství jídla,
00:12:35 nýbrž redukcí kalorické hodnoty potravin.
00:12:39 Cílem třetí fáze je sníženou váhu udržet.
00:12:42 V průběhu všech fází se mění složení střevní flóry.
00:12:46 Získali jsme dostatek informací, abychom mohli říci,
00:12:50 že snižování váhy
00:12:51 vede k výrazným změnám bakteriální flóry.
00:12:55 V různých fázích redukčního programu
00:12:57 pozorujeme odlišné změny.
00:12:59 Naše výzkumné statistiky to říkají naprosto jasně.
00:13:04 Jacqueline snížila svou váhu o neuvěřitelných 35 kg.
00:13:09 Složení bakterií v jejím organismu se sice změnilo,
00:13:13 ale tuto změnu nepřijímají všechny bakterie pozitivně.
00:13:16 Bojují o přežití, což je z evolučního hlediska pochopitelné.
00:13:24 K přirozenosti našeho organismu patří to,
00:13:26 že jednou získanou váhu si chce tělo udržet i do budoucna
00:13:31 a naše bakterie pracují v tomto případě proti nám.
00:13:35 Je zjištěno,
00:13:37 že ve střevech existuje překážka zpomalující hubnutí.
00:13:42 Bakterie přežívají i při sníženém množství potravy,
00:13:45 neboť v době nedostatku přecházejí na úsporný režim.
00:13:49 Představme si, co by pro to mohla udělat věda.
00:13:53 Třeba najdeme probiotikum,
00:13:56 které mikroorganismům zabrání, aby pracovaly proti nám.
00:14:00 Pak můžeme očekávat, že diety budou mnohem účinnější.
00:14:07 Snad se v budoucnu dočkáme toho,
00:14:09 že pomocí analýzy vzorku stolice budeme moci navrhnout směs léků,
00:14:14 která dokonce dietu nahradí a zbaví člověka přebytečných kil.
00:14:25 Vyvážená dieta prospívá nejen nám, ale i naší střevní flóře.
00:14:30 To je nepopiratelné.
00:14:36 Diverzifikovaná střevní flóra chrání organismus před nemocemi.
00:14:40 Těžko se v našich střevech může usadit
00:14:43 nějaká škodlivá bakterie,
00:14:45 když tam nenalezne prostor k přežití.
00:14:47 Střeva dovedou bojovat se svými nepřáteli.
00:14:50 Produkují makrofágy požírající škodlivé bakterie.
00:14:54 Tito malí pomocníci jsou napojeni
00:14:57 na náš imunitní systém a poskytují mu zpětnou vazbu,
00:15:00 když se ve střevech ocitne škodlivina.
00:15:03 Lidská střeva jsou pokryta hustou sítí nervových buněk.
00:15:06 Jejich množství je možno vyjádřit ve stamiliónech.
00:15:10 Po centrální nervové soustavě je střevní nervový systém
00:15:13 druhým největším nahromaděním nervových buněk v našem těle.
00:15:18 Střevní nervový systém pracuje zcela autonomně.
00:15:21 Aniž si to uvědomujeme,
00:15:23 informace z něj proudí do mozku neustále.
00:15:26 Mozek však zdaleka nezasílá takové množství informací nazpět.
00:15:37 Funguje v našich útrobách další mozek?
00:15:41 Je to tak, že střeva nerozhodují jen o tom, jak naloží s potravou?
00:15:45 Mají lidská střeva skutečně svou vlastní hlavu?
00:15:53 Vydali jsme se do Irska.
00:15:55 Navštívíme vědce, kteří se rozhodli zkoumat,
00:15:59 jakým způsobem střeva ovlivňují funkce lidského mozku.
00:16:19 V Centru pro výživu a farmabiotiku v Corku
00:16:23 se student připravuje na zkoušku.
00:16:26 Během 5minut má před kolegiem examinátorů
00:16:29 obhájit vlastní návrh léčby
00:16:32 takzvaného syndromu dráždivého střeva
00:16:34 známého též pod anglickou zkratkou IBS.
00:16:37 V komisi sedí kromě vědců
00:16:40 i pacientka trpící právě touto chorobou.
00:16:42 Během klidových fází nepůsobí choroba žádné potíže,
00:16:46 když se však překlopí do fáze neklidu,
00:16:49 pacient začne trpět podrážděností žaludku a průjmy.
00:16:52 Pomocí Trevírského sociálního stres testu
00:16:55 chtějí badatelé zjistit,
00:16:57 jak se negativní změny ve střevním systému
00:17:00 odrážejí ve schopnosti snášet stres.
00:17:04 Jsou střeva schopna ovlivňovat naši psychiku?
00:17:15 Trevírský sociální stres test je vynikající pomůcka
00:17:18 pro modelování situací ve výzkumu.
00:17:21 Můžeme jím zjišťovat stresovou reakci lidí zdravých
00:17:25 i lidí se zažívacími poruchami.
00:17:27 Porovnáním výsledků různých jedinců je možno definovat,
00:17:31 do jaké míry střeva fungují jako psychický stresor.
00:17:35 Váš čas začne běžet, jakmile zapnete mikrofon.
00:17:38 V průběhu své prezentace byste neměl používat formulace,
00:17:41 které jste již použil.
00:17:43 Během přípravy na test i v průběhu testu
00:17:46 lidé trpící syndromem dráždivého střeva
00:17:48 jeví silnější stresové odpovědi než lidé zdraví.
00:17:52 Nervozita se projevuje těžko zvladatelnými tělesnými reakcemi.
00:18:06 Během následujícího testu,
00:18:09 při němž má proband odečítat po sedmnácti od čísla 2023,
00:18:14 se nervozita stupňuje ještě výrazněji.
00:18:20 Po skončení testu
00:18:21 se pokusné osobě měří v ústech hladina kortizolu.
00:18:26 Tento hormon se vyplavuje do krve především v situacích,
00:18:29 kdy jsme stresováni.
00:18:31 Jeho hladina v pokusu významně stoupá u lidí
00:18:34 trpících syndromem dráždivého střeva.
00:18:37 To svědčí o zvýšené náchylnosti ke stresu a je možno říci,
00:18:41 že střeva těchto pacientů stresují mozek.
00:18:45 Desetiletí ba staletí jsme se domnívali,
00:18:47 že naše zažívací orgány stimulují psychiku hlavně tím,
00:18:51 že nám skrze hlad oznamují nedostatek živin.
00:18:54 Nyní vidíme, že syndrom dráždivého střeva je vyvoláván tím,
00:18:58 jak mozek a střeva spolu komunikují.
00:19:02 V této oblasti je ještě mnoho nevyřešených problémů.
00:19:06 Je možné, že střevní flóra pacientů
00:19:09 se syndromem dráždivého střeva negativně ovlivňuje
00:19:12 i schopnost koncentrace pozornosti.
00:19:15 Pozornostním testem známým jako Tvoření párů se zjišťuje,
00:19:18 jaké rozdíly ve vybavování obrázků
00:19:20 existují mezi lidmi trpícími střevní chorobou
00:19:23 a lidmi zdravými.
00:19:25 Nedávno jsme objevili a hned i publikovali,
00:19:28 že pacienti se syndromem dráždivého střeva
00:19:31 mají oproti zdravým jeden deficit,
00:19:34 sice malý, ale významný.
00:19:35 Je to jedna z funkcí hipokampu.
00:19:38 Mezi zdravými a nemocnými zkoumanými osobami
00:19:41 jsme objevili rozdíl ve schopnosti vytvářet
00:19:43 určitá myšlenková schémata.
00:19:46 Hipokampus se pravděpodobně výrazně účastní ukládání
00:19:50 a vybavování pamětních stop.
00:19:52 Určitě výrazněji než se doposud soudilo.
00:19:57 Nemocní mnohem víc chybují,
00:19:59 když si mají pamatovat 6 a více figur,
00:20:01 a tento rozdíl vůči zdravým není náhodný.
00:20:05 John Cryan se domnívá,
00:20:07 že komunikací mezi střevy a mozkem narušují bakterie.
00:20:14 Někteří kolegové mají sklon tvrdit,
00:20:17 že ve střevech je druhý mozek.
00:20:20 Já nejsem tak radikální, ale musím připustit,
00:20:23 že střeva ovlivňují mozek způsobem,
00:20:26 kterému jsme ještě zdaleka neporozuměli.
00:20:29 S jistotou však můžeme tvrdit, že bakterie jsou prostředek,
00:20:33 jímž střeva projevují v těle svou moc.
00:20:36 Je zcela jasné,
00:20:38 že mikroby mohou silně ovlivňovat zdravotní stav,
00:20:41 a to ze všech hledisek.
00:20:43 Působí na poruchy od obezity
00:20:46 přes imunologické potíže až po některé funkce mozku.
00:20:54 Podle posledních vědeckých poznatků
00:20:57 se bakterie ve střevech usazují
00:20:59 již v průběhu nitroděložního života.
00:21:02 Během porodu a v době kojení
00:21:05 se k nim přidávají další druhy bakterií.
00:21:08 Střevní flóra se zkompletuje v prvních letech života.
00:21:12 U všech dětí to však neprobíhá přirozeně.
00:21:18 Mnoho dětí se dnes rodí císařským řezem
00:21:21 a v některých částech světa
00:21:23 je tento způsob porodů na výrazném vzestupu.
00:21:27 U takových dětí pak trvá nejméně rok,
00:21:29 než se vytvoří ve střevech přirozená mikrobiální rovnováha.
00:21:34 Tento první rok života
00:21:35 je považován za kritické období vývoje mozku.
00:21:38 My bychom nyní měli odpovědět na otázku,
00:21:41 která je z hlediska veřejného zdraví zcela zásadní.
00:21:44 Jaké důsledky má pro vývoj dětského mozku
00:21:47 nynější výrazný vzestup porodů císařským řezem.
00:21:51 Nevyváženost střevní bakteriální flóry
00:21:54 vede ke zvýšené nervozitě a ke zhoršování pozornosti.
00:21:59 Nejnovější výzkumy vědců z Corku
00:22:01 jdou ve svých závěrech dokonce ještě dál.
00:22:06 Svá tvrzení odvozují z experimentů na myších.
00:22:09 Používají při tom zcela normální hlodavce
00:22:12 lišící se od normy jediným: sterilními střevy.
00:22:23 Cryan takového hlodavce umístí do klece s myší,
00:22:26 jejíž střeva jsou v pořádku.
00:22:29 K nim přidá ještě jeden objekt, který žádná z myší nezná.
00:22:35 Normální myši jsou zvídavé,
00:22:37 propátrávají prostředí a zajímají se o jiné myši.
00:22:41 Myš se sterilními střevy reaguje zcela odlišně.
00:22:44 Má sklon sedět uprostřed klece
00:22:47 a jen náhodně se přibližují k jiné myši.
00:22:50 Jejich sociální reakce nejsou normální.
00:22:52 Je zcela zřejmé,
00:22:54 že mozek je střevními bakteriemi významně ovlivňován.
00:22:58 Prokázali jsme na experimentálních zvířatech,
00:23:01 že když ze střev odstraníme patřičnou mikrobiální flóru,
00:23:04 vede to k deficitu sociability
00:23:07 a tento deficit se velmi podobá tomu,
00:23:09 čemu u lidí říkáme autismus.
00:23:11 Naše poznatky se shodují
00:23:14 s některými závěry studií provedených na lidech.
00:23:16 To nám umožňuje učinit závěr,
00:23:18 že osazení organismu patřičnou mikrobiální flórou
00:23:21 má v raném stadiu vývoje člověka velký význam,
00:23:24 a to hlavně pro rozvoj jeho sociálního chování.
00:23:29 Na otázku, zda naše střeva opravdu činí rozhodnutí,
00:23:33 nelze zatím jednoznačně odpovědět.
00:23:36 Jisté však je, že ovlivňují Naše mentální procesy
00:23:39 a mohou ovlivnit i vývoj našeho mozku,
00:23:42 a to i negativně.
00:23:44 Proto je důležité,
00:23:45 abychom dovedli rozeznávat škodlivé střevní bakterie
00:23:49 a byli schopni je eliminovat.
00:23:52 To je bakterie clostridium dificile.
00:23:57 2 z 10 lidí ji mají ve střevech a přitom jim nečiní žádné potíže.
00:24:02 U menšiny však bohužel vyvolává závažná poškození.
00:24:08 Stává se to zvláště u starších lidí,
00:24:11 jejichž střeva bývají oslabená léčbou antibiotiky.
00:24:14 Tam, kde normální mikrobiální flóra ustoupí,
00:24:17 udělá prostor jiným bakteriím jako je třeba klostridium.
00:24:21 To vede k enteritidám projevujícím se průjmy
00:24:24 či dokonce k destrukci střevních buněk.
00:24:30 Je těžké diagnostikovat choroby, jež působí klostridie,
00:24:33 protože jen některé typy produkují toxiny.
00:24:36 Dají se odhalit kultivací bakteriálních kultur.
00:24:42 Kultivace je drahá a zdlouhavá.
00:24:44 Její negativní výsledek
00:24:46 v podstatě vylučuje možnost klostridiové infekce.
00:24:50 Nevýhodou je nemožnost rozlišit toxické a netoxické kmeny.
00:24:54 Toxinový test je naproti tomu rychlý, jednoduchý
00:24:57 a jeho pozitivní výsledek prokazuje klostridiovou infekci.
00:25:01 Vzhledem k omezené citlivosti různých metod
00:25:03 se preferuje kombinace dvou či více testů.
00:25:06 Vždy je přitom nutný odběr stolice a její laboratorní analýza.
00:25:10 Jsme v Nizozemsku,
00:25:11 kde žije velký expert na odhalování clostridií,
00:25:14 bígl jménem Cliff.
00:25:16 Ještě před pár lety byl Cliff pes jako všichni ostatní,
00:25:20 ale pak vědci z Amsterodamské univerzity přišli na nápad
00:25:24 naučit ho vyhledávat určité typy střevních bakterií.
00:25:29 Jeho výcvik probíhal na nejrůznějších místech,
00:25:33 kde byly v plastových tubách ukrývány vzorky stolice.
00:25:36 Cliff měl za úkol hledat je.
00:25:40 Jemný nos tohoto psa
00:25:44 je schopen rozpoznat i nejmenší množství bakterií
00:25:48 a nepřekáží mu v tom ani plastový obal.
00:25:50 Psi schopní vyčenichat stopy nemoci nejsou nic nového.
00:25:53 Byli již používáni
00:25:54 při odhalování rakoviny nebo diabetu,
00:25:57 ale vystopovat bakterie, to je něco zcela nového.
00:26:01 Cliffova úspěšnost je úžasná.
00:26:04 Je schopen najít minimální množství bakterií
00:26:07 i ve velmi komplikovaném prostředí.
00:26:10 Jízdní kolo, to je směsice mnoha pachů:
00:26:12 člověk, kůže sedla, guma pneumatik, mazadlo řetězu.
00:26:22 Když se Cliffovi nasadí vodítko, je to pro něj signál,
00:26:26 že začíná práce ― pátrání po bakteriích.
00:26:39 Když něco najde,
00:26:40 dává to najevo tím, že se na místě posadí.
00:26:47 Je to pro něj hračka.
00:26:49 Dalším Cliffovým úkolem je najít pacienta s klostridiemi.
00:26:53 Bude určovat diagnózu přímo v nemocnici.
00:27:09 V tomto pokoji všichni lidé
00:27:11 trpí nějakým střevním onemocněním.
00:27:15 Má však některý z nich ve střevech klostridie?
00:27:39 Cliff objevuje klostridie bez potíží,
00:27:42 stačilo mu na to pár vteřin.
00:27:48 Pacient se to právě dozvěděl.
00:27:53 Teprve teď odevzdá muž vzorek stolice,
00:27:56 která bude zkoumána obvyklými metodami.
00:27:59 Clostridie však jako první objevil Cliff
00:28:02 a specifickou léčbu antibiotiky bude možno zahájit hned.
00:28:07 Skupina brémských vědců je přesvědčena,
00:28:10 že nalezla způsob,
00:28:12 jak zcela přirozenými prostředky bojovat
00:28:15 proti střevním bakteriím jako jsou klostridie:
00:28:18 prostě nasadí proti nim jiné bakterie.
00:28:21 To, co provádí klinika Links der Weser,
00:28:24 je alternativní léčebná metoda, která se zcela obejde bez léků,
00:28:28 protože tým Johanna Ockengy provádí fekální transplantace.
00:28:32 Stolici zdravých lidí
00:28:33 transplantuje do střev lidí nemocných.
00:28:39 Dle našich zkušeností i dle výsledků,
00:28:42 které uvádí literatura,
00:28:44 je u této metody šance na uzdravení vysoká.
00:28:48 Více než 90 procent pacientů,
00:28:50 kteří nemohou být léčeni antibiotiky,
00:28:52 reaguje pozitivně na transplantovanou stolici
00:28:55 a jen malé procento z nich
00:28:57 potřebuje k úspěšné léčbě druhý transplantát.
00:29:04 Používají se bakterie zdravých lidí,
00:29:07 většinou to bývají příbuzní nebo přátelé pacientů.
00:29:17 Doporučujeme, aby se dárcem stolice stal pokud možno někdo
00:29:21 z pacientových příbuzných nebo přátel.
00:29:25 Jde o to, aby příjemce měl povědomí o tom,
00:29:28 že dárce žije zdravě.
00:29:30 Příprava transplantátu je jednoduchá.
00:29:33 Do plastového kelímku se vloží 30 centigramů dárcovy stolice,
00:29:38 smíchá se se 200mililitry obyčejné vody z kohoutku
00:29:41 a transplantát je hotov.
00:29:51 Přitom tato léčebná metoda není tak úplně nová.
00:29:54 Je písemně doloženo,
00:29:56 že se používala již ve 4. století našeho letopočtu v Číně.
00:30:00 Směs stolice s vodou zvaná žlutá polévka
00:30:03 se však užívala orálně.
00:30:05 Dnes bychom řekli, že je to trochu silné kafe.
00:30:10 Od té doby vývoj přece jen o něco pokročil,
00:30:13 a tak se žlutá polévka aplikuje pacientům tam, kam patří:
00:30:17 pomocí endoskopu do tlustého střeva.
00:30:20 Princip fungování transplantátu je jednoduchý.
00:30:24 Dobré bakterie se usadí ve volných prostorách
00:30:27 a reprodukují se rychleji, čímž vytlačí klostridie,
00:30:31 které jsou příčinou nemoci.
00:30:43 Čas ukáže, jak se procedura osvědčí, ale já jsem si jist,
00:30:47 že pracujeme s velmi účinnou terapeutickou metodou.
00:30:53 Teď nám půjde o to, abychom tuto terapii zjednodušili,
00:30:57 čímž mám na mysli její formu.
00:31:01 Mohla by to být kapsle, která se spolkne.
00:31:04 Procedura by tím ztratila onen emocionální obsah,
00:31:08 jenž je s ní spojen dnes.
00:31:10 Zároveň by to bylo rychlejší
00:31:12 a pro pacienta i lékaře jednodušší.
00:31:14 Kanadští vědci začali nedávno zkoušet tablety,
00:31:18 které by mohly brzo fekální transplantace nahradit.
00:31:21 Projekt, který probíhá hlavně v Kanadě,
00:31:24 používá léčebný prostředek,
00:31:26 který obsahuje vyváženou směs střevních bakterií.
00:31:35 Koprofagie, jak se říká pojídání výkalů,
00:31:38 není v říši zvířat nijak výjimečná věc.
00:31:42 Například králíci pojídají bobky jiných jedinců,
00:31:46 protože jejich potrava je těžce stravitelná.
00:31:49 Králíci je nechají projít zažívacím traktem 2x
00:31:53 a živiny se plně vstřebají až při druhém průchodu.
00:31:57 I morčata pojídají výkaly svých matek,
00:31:59 jakmile přestanou být kojena.
00:32:02 Vědci si nejsou jisti, zda je to především proto,
00:32:05 aby jejich trávicí trakt kolonizovaly ty správné bakterie
00:32:09 či spíše kvůli snadnějšímu zpracování živin.
00:32:23 Dokonce i nejlepší přítel člověka to dělává.
00:32:27 U psů to však spíše upozorňuje na nemoc či nesprávné krmení.
00:32:37 Porce zmrzliny kontaminované
00:32:40 jen několika bakteriemi salmonely postačí,
00:32:42 aby u člověka vyvolala extrémní imunitní reakci.
00:32:46 V současné době není známo,
00:32:49 proč střevní flóra příslušníků téhož zvířecího druhu
00:32:53 nepůsobí choroby u jiných jedinců.
00:32:58 Ve střevech jednoho člověka jsou 3 kg bakterií a hub
00:33:01 rozprostřeny po 8 m jejich délky.
00:33:08 Délka lidských střev je jednou z příčin,
00:33:10 proč je tak těžké diagnostikovat
00:33:13 jejich osídlení škodlivými bakteriemi.
00:33:15 Dlouhou dobu byla zde kolonoskopie
00:33:18 vrcholnou vyšetřovací metodou.
00:33:20 Změnilo se to až v posledních letech
00:33:22 díky malé kameře známé jako Tilcam.
00:33:25 Je to titěrný přístroj,
00:33:28 ale vybavený špičkovou technikou.
00:33:31 Uvnitř je kamera, LED osvětlení a vysílačka.
00:33:34 Tato technika v budoucnu nahradí kolonoskopii,
00:33:37 dnes nejpoužívanější screeningovou metodu.
00:33:41 Po výplachu střev pacient spolkne drobný přístroj
00:33:45 podobný tabletě a spolu s ním i činidlo,
00:33:48 které ve střevech zabrání tvorbě bublin.
00:33:52 Pacientka nemusí nijak omezovat
00:33:55 svou pracovní činnost ani běžné životní návyky.
00:33:59 Kamera posunovaná peristaltickými pohyby
00:34:02 prochází trávicím traktem
00:34:04 a pořizuje za vteřinu 2 až 5 snímků.
00:34:07 Pacient nic z toho nevnímá.
00:34:11 Existují 2 typy těchto kapslí.
00:34:14 Ta, která je určena pro tlusté střevo,
00:34:17 nahrazuje standardní screeningový test.
00:34:19 Kapsle používaná v tenkém střevě vyšetřuje oblasti,
00:34:23 do kterých se nedostaneme pomocí kolonoskopie.
00:34:27 Pomocí běžných endoskopických metod
00:34:29 je možno vyšetřit jen malou část tenkého střeva.
00:34:33 Gastroskop zasáhne jen horních 50 centimetrů
00:34:36 a klasickým kolonoskopem prohlédneme
00:34:39 jen okolo 20 procent spodní části tohoto střeva.
00:34:41 Zbývající 2 až 4 m nelze v podstatě pomocí endoskopie vyšetřit.
00:34:46 Endoskopickými metodami můžeme zkoumat
00:34:49 vnitřní prostředí pacientova těla jen v nemocnici
00:34:52 a vždy je s tím spojena drobná operace.
00:34:55 Kapsle s kamerou
00:34:57 poprvé umožňuje vyšetřit pacientovo tenké střevo,
00:35:01 aniž při tom podstatněji zasáhneme do jeho těla.
00:35:04 Do roku 2013 byla tato procedura použita v Německu
00:35:08 ve více než 18 tis. případech a používá se stále častěji.
00:35:17 Kamera vyjde z těla přirozenou cestou po jednom,
00:35:21 nanejvýš po čtyřech dnech
00:35:23 a používá se samozřejmě jednorázově.
00:35:30 Když kamera projde tělem,
00:35:32 pacient vrací lékaři jen záznamník.
00:35:38 Tato forma vyšetřování střev
00:35:40 má vedle mnoha výhod samozřejmě i některé nevýhody.
00:35:51 Především lékař musí vyhodnocovat snímky jeden po druhém
00:35:56 a celý záznam trvá 7 hodin.
00:35:59 Další nevýhodou kapslové kamery je to,
00:36:02 že její průběh střevy není možno sledovat
00:36:04 a lékař tak nemůže
00:36:06 v době procedury terapeuticky zasahovat.
00:36:14 V blízké budoucnosti snad již bude možno řídit
00:36:17 kapslovou kameru zvenčí tak jako miniponorku.
00:36:21 Možná jí budeme dávat pokyny k odebírání vzorků
00:36:24 nebo bude vykonávat řízené terapeutické zásahy.
00:36:29 To všechno je zatím věc budoucnosti,
00:36:31 ale na modelech se již podobné funkce nějakou dobu testují.
00:36:37 Vyšetřování střev bez nepříjemných
00:36:39 vedlejších dopadů se snad již blíží.
00:36:41 Mnoha střevním chorobám
00:36:43 jsme bohužel dosud zcela neporozuměli.
00:36:45 Musíme přijít na to,
00:36:47 jakým způsobem střeva sama sobě určují,
00:36:49 které bakterie jsou vhodné k jejich osídlení.
00:36:52 Zatím to nevíme,
00:36:54 a tak nemůžeme vždy účinně zasahovat.
00:36:57 Philip Rosenstiel zkoumá se svým týmem
00:37:00 komunikaci mezi bakteriemi a tělem hostitele.
00:37:03 Vědce z Institutu klinické molekulární biologie v Kielu
00:37:07 zajímají reakce malého hlavonožce
- olihně původem z Havaje.
00:37:17 K přežití jí napomáhají zvláštní lumineskující bakterie.
00:37:21 Oliheň si je však musí nejdříve sama najít.
00:37:25 Po narození měří sotva 3 cm a má jen pár hodin na to,
00:37:28 aby vhodné bakterie nalezla a navázala s nimi symbiotický vztah.
00:37:43 Kielští vědci zkoumají vzorky kůže havajské olihně,
00:37:47 aby přišli na to,
00:37:49 jak vlastně bakterie s olihněmi komunikují.
00:37:54 Dialog mezi bakteriemi a olihní
00:37:57 se otiskne v genové výbavě hostitelského těla.
00:38:00 Které geny jsou v tomto procesu aktivní,
00:38:03 je zatím genetická záhada.
00:38:09 Pravděpodobně se přenosu účastní enzymy
00:38:12 působící tak jako slova během konverzace.
00:38:22 K olihni se přiblíží bakterie
00:38:24 a vyšlou k jejímu tělu první signály.
00:38:32 Jakmile oliheň registruje jejich přítomnost,
00:38:35 vyšle zpětný signál znamenající, že je přijímá.
00:38:39 Funguje to podobně jako parkovací zařízení auta.
00:39:02 Lidská střeva jsou samozřejmě mnohem komplexnější.
00:39:06 Tady nám určitě nepostačí
00:39:07 pozorování jedné lumineskující bakterie.
00:39:10 Střevní prostředí utvářejí tisíce různých bakterií
00:39:14 a všechny plní nějaké metabolické funkce.
00:39:17 Je to nesmírně komplikovaná věc,
00:39:20 protože bakterie při své komunikaci s tělem hostitele
00:39:23 používají molekulární jazyk.
00:39:26 Věříme, že to je jedna z cest, kterou se můžeme dozvědět,
00:39:30 jak probíhá interakce mezi lidským hostitelem a bakteriemi.
00:39:34 Jazyk jejich interakce
00:39:36 se vytváří během prvních minut vzájemného kontaktu.
00:39:39 My se teď pokoušíme tento jazyk pochopit a popsat.
00:39:43 Je pravděpodobné, že slovník používaný ve střevní komunikaci
00:39:46 je nesmírně obsáhlý.
00:39:49 Stačí si uvědomit, jaké množství bakterií ve střevech žije.
00:39:52 Více než bilión, tedy 10x tolik,
00:39:56 jako je celkový počet buněk lidského těla.
00:39:59 Pouhých 10 procent člověka jsou lidské buňky,
00:40:02 zbývajících 90 procent připadá na buňky bakteriální.
00:40:07 Porozumět jazyku bakterií není jen akademický problém.
00:40:10 Rozluštění této záhady
00:40:13 chtějí vědci využít pro stanovení léčebných postupů.
00:40:17 Porozumět jazyku střev znamená umět pomocí tohoto jazyka
00:40:21 i komunikovat a zasahovat do něj.
00:40:23 Jde tu o vytvoření účinné terapie.
00:40:27 Zdá se, že mnohé zánětlivé střevní choroby
00:40:30 vznikají jako důsledek ztráty komunikace bakterií se střevy.
00:40:34 Pro porozumění budeme muset jít až do molekulárních struktur.
00:40:38 Jde o podporu kolonizace střev dobrými bakteriemi
00:40:42 a ochranu před kolonizací špatnými.
00:40:48 Pokud budeme přesně vědět, co člověku prospívá,
00:40:51 vytvoříme pak jogurty,
00:40:53 které vytlačí ze střev škodlivé bakterie?
00:41:05 Výzkum střev a organismů, které je obývají, je stále na počátku.
00:41:10 Téměř každý týden však vychází na toto téma nová publikace.
00:41:16 Stále však platí rozdělení lidí dle typu mikrobiální flóry
00:41:20 do 3skupin podobně jako u krve.
00:41:23 Vědci pracují na tom, aby určili,
00:41:25 které nemoci lidem dle příslušnosti
00:41:27 ke střevnímu typu nejvíc hrozí.
00:41:29 Pak je budou schopni rozpoznávat již na jejich počátku.
00:41:33 Je zřejmé, že střeva ovlivňují naše pocity
00:41:36 a myšlenky daleko výrazněji,
00:41:38 než se celá vědecká obec dosud domnívala.
00:41:49 Náhled vědců na střeva se mění.
00:41:52 Těžko o nich říci, zda je to druhý mozek,
00:41:55 ale nelze popřít, že hrají v našem těle důležitou roli.
00:42:06 Připravili:
00:42:08 Vladimír Štvrtňa, Luboš Ondráček,
00:42:11 Miroslav Přibyl, Petr Pokorný,
00:42:13 Danuše Břeská a Petr Lokaj.
00:42:15 Skryté titulky: Leona Kminiaková, Česká televize 2014
Lékaři často říkají, že význam našeho trávicího traktu se stále ještě podceňuje. Vědci z různých oborů s nimi souhlasí a dodávají, že má klíčový vliv na lidské zdraví. Nejde přitom jen o střeva a trávicí trakt jako takový. Souvisí s ním více než sto milionů nervových buněk, to je po mozku a páteři největší množství v těle. Tyto nervové buňky neustále informují mozek, ale nedostávají z něho mnoho zpětných informací. To jistě není jediná zajímavost medicínské disciplíny zvané gastroenterologie.